Rozhodování v oblasti veřejných financí a veřejného sektoru a možnosti uplatnění veřejné volby
Veřejný a individuální zájem
- střet při rozhodování v oblasti veřejných financí a veřejného sektoru
- veřejný zájem podle Jacksona a Browna
o racionalisté: veřejný zájem je daná veličina, která je zhmotněna v obecné vůli lidí
o idealisté: veřejný zájem jako součást přírodního zákona a tudíž daná veličina
o zástupci teorie konfliktu: veřejný zájem vzniká v procesu nepřetržitého konfliktu, úlohou politiky je vést ke konsensu a minimalizovat nestabilitu
- individuální zájem
o preference jednotlivců, jejichž cíl je maximalizovat vlastní užitek
Veřejná volba
- alternativa demokratických politických procesů ke složitým procedurám přímého vyjednávání mezi jednotlivými subjekty, které se snaží o dosažení jednomyslné shody
- v rámci těchto politických procesů občané hlasují a na základě dosažení většiny hlasů je pak rozhodováno o všech složitých procesech a problémech, o kterých nelze rozhodovat tržní cestou
Uplatnění veřejné volby v rámci veřejných financí a veřejného sektoru
- opatření v rámci veřejných financí mají dopady na všechny zúčastněné (nebo potenciální) subjekty
o občany (daného státu, města, obce)
o daňové poplatníky
o ekonomické subjekty typu firem (v soukromém, státním nebo jiném vlastnictví) chovající se tržně nebo jako neziskové subjekty
o byrokracie
o zájmové skupiny
- každý z těchto má své vlastní cíle a preference, o jejichž realizaci usiluje i v rámci veřejných financí
Teorie veřejné volby
- významná ve všech oblastech, kde je ekonomický mechanismus nahrazen z jakýchkoliv důvodů politickým systémem rozhodování (přímou nebo zprostředkovanou volbou)
- mnoho názorů na různé problémy jen jedno kolektivní rozhodnutí
o kolektivní rozhodnutí jsou donucovací, i když jsou činěna demokratickou cestou
o veřejná volba – jen jeden závěr v každé konkrétní otázce nedělitelnost kolektivních rozhodnutí
- ekonomický trh – jen dva subjekty x politický trh: voliči, politici, byrokracie, zájmové skupiny...
- obtížné rozhodování o efektivnosti rozhodnutí veřejné volby
Subjekty veřejné volby a vazby mezi nimi
Možnosti teorie veřejné volby a veřejné volby v rámci veřejných financí a veřejného sektoru
- jak donutit voliče a spotřebitele veřejných statků nebo příjemce transferů projevit preference
- jak integrovat individuální preference od jednoho kolektivního rozhodnutí
- možnost zkoumání projevů názorů na fiskální otázky (objem rozpočtu, výše daní, rozsah veřejných výdajů, míra veřejného dluhu...), na veřejný sektor a jeho činnost a na efektivnost činností vlády (obcí a měst)
Logika kolektivní akce
- Při kolektivních akcích, jakými je budování silnic, podpora vědy a ochrana zdraví, regulace nabídky peněz atd., se může důchod každého jednotlivce zvyšovat tím, jak se společnost pohybuje z bodu E směrem k hranici všech možných uspokojení. Teorie veřejné volby popisuje společnost při jejím rozhodování o tom, jaké kolektivní akce by měla podniknout.
Základní postupy veřejné volby
- většinové pravidlo
- jednohlasná shoda (jednomyslná shoda)
- pluralitní hlasování
- hlasování podle počtu získaných bodů
Charakter rozhodnutí, o kterých se hlasuje
- paretoefektivní: směřující k dosažení lepšího stavu alokace
- přerozdělovací
- škodlivá
Rozdíly mezi hlasováním podle jednohlasné shody a podle většinového pravidla
Nebezpečí jednohlasné shody
- časové průtahy
- tzv. „vydírání jedincem“, který vetováním určitého řešení se může chovat strategicky a těžit ze svého nesouhlasu
Nebezpečí většinového pravidla
- schválení i neefektivních a dokonce nespravedlivých návrhů
- tzv. „tyranie většiny“, kdy většina získává výhody na úkor menšiny
Kvalifikovaná většina
- významné případy rozhodování
- nutný souhlas více než jen poloviny (např. 2/3)
Dvě formy vyjádření postojů hlasujících
- přímé hlasování: hlasují přímo voliči, občané
- nepřímé hlasování: hlasují zvolení zástupci voličů, reprezentanti
Příklad – rozhodování o výstavbě autobusové zastávky
Obyvatel
Ukazatel 1 2 3 4 5
Výnos ze stavby zastávky 6 6 6 0 0
Náklady na výstavbu 5 5 5 5 5
Čistý výnos ze stavby 1 1 1 - 5 - 5
Hlasuje ano ano ano ne ne
- jednohlasnou shodou nebude výstavba schválena, většinovým pravidlem ano, i když je neefektivní
Vybrané problémy veřejné volby
Hlasovací paradox (volební paradox)
- autor: J.A. de Condorcet – Condorcetův paradox
- pokud se volba vztahuje na tři nebo více návrhů, dochází k netranzitivnosti pokud nemůže žádný návrh získat jednoznačně většinu, dochází k hlasovacímu paradoxu
- Tranzitivita spočívá v tom, že je-li jedna veličina (X) preferována před veličinou (Y) a je-li (Y) preferována před (Z), pak je tedy (X) preferována i před (Z). Lze to ukázat na konkrétních případech.
Konkrétní případy hlasovacího paradoxu
- X, Y a Z, o kterých budou rozhodovat tři voliči (nebo tři skupiny voličů): A, B, C. Jde o projekty navzájem konkurenční, a voliči si musí vybrat v rámci většinového hlasování jeden z nich:
o volič A preferuje X před Y a Y před Z, tedy X před Z, což lze zapsat takto X Y Z X; je to tedy tranzitivní preference
o volič B preferuje Z před X a X před Y, tedy Z před Y, což lze zapsat takto Z X Y Z; jde o tranzitivní preferenci
o volič C preferuje Y před Z a Z před X, tedy Y před X, což lze zapsat takto Y Z X Y; je to tranzitivní preference
X Y Z X
A
B
C
S
Netranzitivnost volby na základě tranzitivních preferencí
Nebezpečí výskytu hlasovacího paradoxu
- při principu většinového pravidla a při hlasování o více než dvou subjektech
o cyklické volby: žádný projekt by nikdy nezískal jednoznačně většinu hlasů
o manipulace s pořadím hlasování o jednotlivých projektech: výsledek by neměl záviset na pořadí, ve kterém budeme o různých variantách hlasovat
Cykličnost volby
Pořadí jednání Vítěz
1. kolo
1.1. X proti Y, vybráno X
1.2. X proti Z, vybráno Z
Z
2. kolo
2.1. X proti Z, vybráno Z
2.2. Z proti Y, vybráno Y
Y
3. kolo
3.1. Y proti Z, vybráno Y
3.2. Y proti X, vybráno X
X
Charakteristika preferencí a hlasovací paradox
Preferenční křivky s jedním a dvěma vrcholy
- U – užitek, G – množství veřejných statků
Arrowův teorém nemožnosti
- neexistuje žádná hlasovací metoda na principu většinového pravidla, která nezávisí na pořadí jednání, zaručuje efektivnost a respektuje individuální preference
Pluralitní hlasování
- voliči seřadí návrhy, o nichž se bude hlasovat, podle svých preferencí vítězí varianty na prvním místě
Hlasování podle počtu bodů
- vyhrává varianta s největším počtem bodů
Odlišné dopady různých metod hlasování
volič X volič Y volič Z
Varianty pořadí body pořadí body pořadí body
A 1 5 3 1 3 1
B 2 3 2 3 1 5
C 3 2 1 6 2 4
Log-rolling
- obchodování s hlasy při nekonkurenčních návrzích na základě dobrovolnosti
Volič-medián a jeho úloha v rámci veřejné volby
- rozhodující volič
Znázornění pozice a úlohy voliče-mediána při rozhodování o veřejných statcích
Downsův model politického cyklu
- politik se chová jako monopolista
Niskaneův model
- jednání byrokrata a zástupce voličů o veřejném statku
- informační asymetrie: byrokracie má lepší informace o veřejném statku a voleného reprezentanta přesvědčí
- byrokrat jako monopolista
- CC – celkové náklady k produkci veřejného statku, VV – celkové přínosy tak, jak je vnímá a hodnotí zástupce voličů
Vězňovo dilema
- nejlepší řešení je v buňce I
- strategie nespolupráce je strategie minimalizující maximální ztrátu, který se může objevit
2) Přednáška: Ekonomická analýza veřejných statků
veřejné statky = statky kolektivní spotřeby
Volné a ekonomické statky
- volné statky: volně k dispozici, nejsou produkovány ani distribuovány, nulová tržní cena
- ekonomické statky: alokační, produkční a distribuční význam
o plně dělitelné: množstvím i kvalitou mezi spotřebitele, celková spotřeba = suma spotřeby jednotlivců yk = xki (k = 1,2...n – plně dělitelný statek, yk – celková spotřeba tohoto statku různými spotřebiteli, xk – spotřeba plně dělitelného statku (k) spotřebitelem (i)
o plně nedělitelné: spotřebovávány všemi spotřebiteli v úhrnu, spotřeba jednoho nesnižuje spotřebu druhého xgi = xgj = ... = yg (g = 1,2,...m – plně nedělitelný statek, xgi – spotřeba statku (g) spotřebitelem (i), xgj – spotřeba statku (g) spotřebitelem (j), yg – celková spotřeba statku (g) plně nedělitelná mezi různými spotřebiteli), např. národní obrana, pouliční osvětlení...
Plná dělitelnost statků
- možnost dosáhnout ekonomického optima v dílčí a ekonomické rovnováze
- platnost zlatého pravidla neoklasiky pro každou dvojici statků a ekonomických subjektů
- možnost efektivních rozhodnutí o alokaci zdrojů na jejich produkci a poskytování prostřednictvím cenového systému
- rivalita mezi jednotlivými spotřebiteli
Poptávka po plně dělitelném statku
- rovnováha: mezní užitek spotřebitele A = mezní užitek spotřebitele B = mezní náklady plně dělitelného statku
- DA a DB jsou poptávkovými křivkami dvou spotřebitelů A a B po plně dělitelném statku s rivalitní spotřebou
DA+B je integrovanou poptávkovou křivkou, vzniklou horizontálním součtem poptávky obou spotřebitelů
Plná nedělitelnost statků
- nerivalita a nesoutěživost spotřebitelů, neochota projevit dobrovolně své preference
- obtížnost a nemožnost učinit alokační rozhodnutí prostřednictvím tržních
- nelze provést vyloučení ze spotřeby spotřebitele, který za tento statek nezaplatí (černý pasažér)
Poptávka po plně nedělitelném statku
- rovnováha: mezní užitek spotřebitele A = mezní užitek spotřebitele B = mezní náklady plně nedělitelného statku
- DA a DB jsou křivky pseudopoptávky dvou spotřebitelů A a B po plně nedělitelném statku
DA a DB je integrovanou křivkou vzniklou vertikálním součtem poptávky obou spotřebitelů
Komplikace v souvislosti s nedělitelnými statky
- selhání tržního systému při zabezpečení efektivní alokace statků (neúčinný cenový systém)
- jak rozhodnout o objemu a struktuře statků a o rozdělení produkčních nákladů mezi potencionální spotřebitele, nefunguje-li zlaté pravidlo neoklasiků
- jak integrovat do obecných optimalizačních schémat v podmínkách všeobecné a dílčí rovnováhy statky s nedělitelnou spotřebou, s neefektivní a nemožnou vylučitelností neplatícího spotřebitele prostřednictvím cenového systému a s nulovými mezními náklady na spotřebu dalšího spotřebitele
Pojmologický babylon
- veřejné finance = angl. public goods = franc. biens collectifs
- francouzština odlišuje způsob spotřeby od způsobu financování veřejných statků, angličtina ne
Vlastnosti veřejných statků
- veřejné statky jsou rozptýleny mezi členy společnosti nedělitelným způsobem bez ohledu na to, zda jej spotřebitelé chtějí koupit – čisté veřejné statky x čisté soukromé statky
- veřejné statky: specifická spotřeba a spotřební charakteristika kolektivní statky, statky kolektivní spotřeby
- nabízeny a spotřebovávány v rámci spotřebitelského společenství (např. geografickém (obyvatelé státu), technickém (vlastníci nějakého technického zařízení), právním (jen pro určité lidi))
- teorie klubů: cíl sdílet náklady na zabezpečování nedělitelných statků a těžit z úspor z rozsahu
- čistě veřejné statky jsou nadány totální spotřební externalitou
Ui (...xik...xjk), kde k – soukromý statek, i, j – spotřebitelé, Ui – externalita spotřeby v užitkové funkci spotřebitele (i) se vyskytuje cizí spotřeba xjk spotřebitele (j)
Typologie veřejných statků
- čistý soukromý statek a čistý veřejný statek
Ekonomické statky
Kritéria členění podle Samuelsona
úplná dělitelnost úplná nedělitelnost
rivalita spotřebitelů nerivalita spotřebitelů
vylučitelnost ze spotřeby cenovým systémem nevylučitelnost ze spotřeby a nulové mezní náklady na spotřebu každého dalšího spotřebitele
čisté soukromé statky ekonomické statky čisté veřejné statky
Problémy při typologii veřejných statků
- zcela čistý veřejný statek a zcela čistý soukromý statek je nerealistický
- efekt přetížení x spotřeba jednoho nesnižuje spotřebu druhého
- spotřeba veřejných statků je závislá také na svobodné volbě, na vzdělání...
Veřejné statky podle Musgravea a Musgraveové
spotřeba vyloučení
proveditelné neproveditelné
rivalitní 1 2
nerivalitní 3 4
- veřejný statek s omezeným externím efektem geografického původu: každý má ke statku jinou vzdálenost a jinou možnost dosažení, statek v jednom městě neslouží lidem v jiných městech
- rivalita spotřeby a proveditelnost vyloučení ze spotřeby cenou 4 skupiny statků
o s rivalitní spotřebou a s možností vyloučení ze spotřeby
o s rivalitní spotřebou a s neproveditelným vyloučením
o s nerivalitní spotřebou, ale s možností vyloučení
o s nerivalitní spotřebou a s neproveditelným vyloučením ze spotřeby
- smíšené situace
o soukromé statky s externalitami
o statky s efektem přetížení (snížení kvality statků při překročení kapacity zařízení)
o preferované statky
Veřejné statky podle Stiglitze
- nemožnost vyloučení někoho z jejich spotřeby: černí pasažéři
- neprospěšnost vyloučení, protože spotřeba jednoho nesnižuje spotřebu dalších a mezní náklady poskytnutí statků dalšímu spotřebiteli jsou nulové
- částečné a smíšené veřejné statky: podle snadnosti a výhodnosti vyloučení neplatících spotřebitelů
- veřejně poskytované soukromé statky: vysoké mezní náklady na rozšíření spotřebitelského společenství, důvody pro veřejné zabezpečení (např. spravedlnost)
- veřejně prospěšné statky: v případě špatných rozhodnutí ekonomických subjektů
Čisté a smíšené veřejné statky podle Stiglitze
Veřejné statky podle Jacksona a Browna
- základní charakteristiky Samuelsona
- důležitá je nejen kvantita, ale i kvalita veřejných statků (rozšíření skupiny spotřebitelů snižuje kvalitu statků)
- smíšené situace: soukromé statky s externalitami a veřejné statky s efektem přetížení
Veřejné statky podle Bénarda
- ekonomické kritérium
o způsob spotřeby a vzájemné vztahy individuálních uspokojení
o statky soukromé spotřeby, čistě kolektivní statky, nečistý nebo kolektivní smíšený statek (dělitelná kvantita a nedělitelná kvantita)
- institucionální kritérium
o existence nebo absence diskriminačních intervencí státu vůči produkci nebo spotřebě
o čisté tržní, nečisté tržní a netržní statky
Kategorie statků Existence tržní negociace a tržní ceny Diskriminační intervence státu
Čisté tržní statky ANO NE
Nečisté tržní statky ANO ANO
Netržní statky NE ANO
- poručnické statky: soukromé i kolektivní statky, stát ovlivňuje jejich produkci nebo spotřebu, např. zdaněním
o donucovací redistribuce (školství, zdravotnictví)
Efektivní zabezpečení veřejných statků - teoretické a praktické problémy
- teoretickým aspektem je integrace statků do schémat a do postupů optimalizace v dílčí i všeobecné rovnováze (nestandardní charakter čistých, smíšených... veřejných statků
- praktické aspekty (rozhodnutí o:)
o veřejné a soukromé zabezpečení statků
o soukromá a veřejná produkce statků
o optimální nabídka a její struktura
o optimální rozložení daňového zatížení mezi jednotlivými spotřebiteli
- dosažení stavu optima v podmínkách dílčí a všeobecné rovnováhy
Lindahlův model dobrovolné směny
- dílčí rovnováha
- OA - Podíl jednotlivce A na celkových nákladech, OB - Podíl jednotlivce B na celkových nákladech
- Lindahlova cena (ideál): každý spotřebitel zaplatí funkční příspěvek odpovídající jeho meznímu užitku ze spotřeby
- podle Samuelsona existuje něco jako pseudotrh a mechanismus pseudopoptávky a nabídky veřejných statků
o modifikovaná podoba zlatého pravidla, které platí i pro veřejné statky (zevšeobecnění Lindahlovy teorie)
o čisté veřejné statky jsou poskytovány efektivně , když se součet mezních měr substituce všech spotřebitelů rovná mezní míře transformace
o mezní míra substituce jednotlivého spotřebitele mezi soukromými a veřejnými statky – kolika jednotek veřejného statku je spotřebitel ochoten se vzdát při zvýšení své spotřeby veřejných statků o jednotku
o problém dosažení efektivní alokace veřejných statků – problém projevu preferencí
Neefektivnost soukromého sektoru při zabezpečení veřejných statků
- Je-li poplatek (mostné, mýtné) ve výši p, uskuteční se Qe přejezdů. Jelikož mezní náklady pro majitele mostu jsou nulové, neuskuteční se v důsledku vybírání poplatku
(Qm - Qe) přejezdů. Celková ztráta se rovná tedy trojúhelníku Qe Qm F.
Veřejné zabezpečení veřejných statků
- způsob financování produkce a poskytování těchto statků, které mohou být zabezpečovány organizacemi veřejného sektoru
- veřejné statky mohou být financovány veřejně, ale produkovány v soukromém sektoru na základě smlouvy soukromých firem s orgány veřejné správy
- veřejné zabezpečení může být uplatněno i v případě některých soukromých statků, a to kvůli vysokým mezním nákladům spojeným se zvýšením počtu spotřebitelů
- může být uplatněno i u některých soukromých statků kvůli vysokým mezním nákladům (zvýšení počtu spotřebitelů)
- teorie klubu: rozdělení nákladů a výnosů mezi členy rovným dílem
Výrok Stiglitze
- „Řada statků, které jsou poskytovány veřejně, by mohla být poskytována i soukromě. Často se také statky poskytují zároveň soukromě i veřejně.“
Způsoby poskytování veřejných statků spotřebitelům
- cenový mechanismus
- administrativní omezení spotřeby (příděl)
- čekání na poskytování veřejných statků
Ztráty z uniformní nabídky veřejných statků
- Rozhodne-li se vláda (město, obec) poskytnout určitý statek zdarma, a to v množstvím Q*, existuje nebezpečí, že při tomto úředně přiděleném množství bude spotřeba jednoho ze spotřebitelů příliš vysoká a pro druhého příliš nízká (mezní náklady se rovnají ceně, kterou by kdokoliv z nich byl ochoten zaplatit). Spotřebitel s nižší poptávkou bude využívat celou nabídku až do bodu Q*.
Nebezpečí u veřejných statků
- černý pasažér
- nežádoucí uniformita nabídky oproti soukromým statkům
- celospolečenská ztráta
Optimalizace v případě veřejných statků – konkretizace s přihlédnutím k různým druhům těchto statků
- v případě čistě veřejných statků s automatickou spotřebou jsou tyto statky veřejně zabezpečovány na základě buď veřejné produkce (tj. v rámci veřejného sektoru), anebo veřejné zakázky u soukromého sektoru (náklady jsou kryty z příjmů fiskálního systému)
- v případě čistě veřejných statků s fakultativní spotřebou lze uplatnit různé přístupy k eliminaci „černého pasažéra“ (např. vybírání poplatků); cena (poplatek) umožní buď částečné, anebo plné krytí nákladů
- v případě tzv. smíšených veřejných statků (tj. statků s efektem přetížení) je velmi důležitý vztah mezi kvantitou a kvalitou; lze uplatnit různé postupy k vyloučení přebytečného spotřebitele, působícího problémy v důsledku překročení kapacity zařízení poskytujícího tyto statky.
Tarifikace
- způsob konkretizace
- příklad z dopravy
o úloha a funkce tarifů pro případ přetížení kapacity
o kolísání cen dopravy podle počtu uživatelů
- úloha tarifů
T - celkové náklady transportu
t - tarif v případě absence návalu
N - počet uživatelů silnice
C - kapacita bezpečné průjezdnosti (průměrný hodinový výkon podle počtu cestujících s rychlostí 60 km/hod)
N/C - indikátor hustoty provozu (NC)
a - parametr vázaný na nával (a0)
b - míra citlivosti ceny transportu na nával (b>1).
Kolísání cen dopravy podle počtu uživatelů
t - soukromé mezní náklady
Nb-1 - mezní společenský náklad při vstupu Ne uživatele na silnici již saturovanou (N>C)
Volné a ekonomické statky
- volné statky: volně k dispozici, nejsou produkovány ani distribuovány, nulová tržní cena
- ekonomické statky: alokační, produkční a distribuční význam
o plně dělitelné: množstvím i kvalitou mezi spotřebitele, celková spotřeba = suma spotřeby jednotlivců yk = xki (k = 1,2...n – plně dělitelný statek, yk – celková spotřeba tohoto statku různými spotřebiteli, xk – spotřeba plně dělitelného statku (k) spotřebitelem (i)
o plně nedělitelné: spotřebovávány všemi spotřebiteli v úhrnu, spotřeba jednoho nesnižuje spotřebu druhého xgi = xgj = ... = yg (g = 1,2,...m – plně nedělitelný statek, xgi – spotřeba statku (g) spotřebitelem (i), xgj – spotřeba statku (g) spotřebitelem (j), yg – celková spotřeba statku (g) plně nedělitelná mezi různými spotřebiteli), např. národní obrana, pouliční osvětlení...
Plná dělitelnost statků
- možnost dosáhnout ekonomického optima v dílčí a ekonomické rovnováze
- platnost zlatého pravidla neoklasiky pro každou dvojici statků a ekonomických subjektů
- možnost efektivních rozhodnutí o alokaci zdrojů na jejich produkci a poskytování prostřednictvím cenového systému
- rivalita mezi jednotlivými spotřebiteli
Poptávka po plně dělitelném statku
- rovnováha: mezní užitek spotřebitele A = mezní užitek spotřebitele B = mezní náklady plně dělitelného statku
- DA a DB jsou poptávkovými křivkami dvou spotřebitelů A a B po plně dělitelném statku s rivalitní spotřebou
DA+B je integrovanou poptávkovou křivkou, vzniklou horizontálním součtem poptávky obou spotřebitelů
Plná nedělitelnost statků
- nerivalita a nesoutěživost spotřebitelů, neochota projevit dobrovolně své preference
- obtížnost a nemožnost učinit alokační rozhodnutí prostřednictvím tržních
- nelze provést vyloučení ze spotřeby spotřebitele, který za tento statek nezaplatí (černý pasažér)
Poptávka po plně nedělitelném statku
- rovnováha: mezní užitek spotřebitele A = mezní užitek spotřebitele B = mezní náklady plně nedělitelného statku
- DA a DB jsou křivky pseudopoptávky dvou spotřebitelů A a B po plně nedělitelném statku
DA a DB je integrovanou křivkou vzniklou vertikálním součtem poptávky obou spotřebitelů
Komplikace v souvislosti s nedělitelnými statky
- selhání tržního systému při zabezpečení efektivní alokace statků (neúčinný cenový systém)
- jak rozhodnout o objemu a struktuře statků a o rozdělení produkčních nákladů mezi potencionální spotřebitele, nefunguje-li zlaté pravidlo neoklasiků
- jak integrovat do obecných optimalizačních schémat v podmínkách všeobecné a dílčí rovnováhy statky s nedělitelnou spotřebou, s neefektivní a nemožnou vylučitelností neplatícího spotřebitele prostřednictvím cenového systému a s nulovými mezními náklady na spotřebu dalšího spotřebitele
Pojmologický babylon
- veřejné finance = angl. public goods = franc. biens collectifs
- francouzština odlišuje způsob spotřeby od způsobu financování veřejných statků, angličtina ne
Vlastnosti veřejných statků
- veřejné statky jsou rozptýleny mezi členy společnosti nedělitelným způsobem bez ohledu na to, zda jej spotřebitelé chtějí koupit – čisté veřejné statky x čisté soukromé statky
- veřejné statky: specifická spotřeba a spotřební charakteristika kolektivní statky, statky kolektivní spotřeby
- nabízeny a spotřebovávány v rámci spotřebitelského společenství (např. geografickém (obyvatelé státu), technickém (vlastníci nějakého technického zařízení), právním (jen pro určité lidi))
- teorie klubů: cíl sdílet náklady na zabezpečování nedělitelných statků a těžit z úspor z rozsahu
- čistě veřejné statky jsou nadány totální spotřební externalitou
Ui (...xik...xjk), kde k – soukromý statek, i, j – spotřebitelé, Ui – externalita spotřeby v užitkové funkci spotřebitele (i) se vyskytuje cizí spotřeba xjk spotřebitele (j)
Typologie veřejných statků
- čistý soukromý statek a čistý veřejný statek
Ekonomické statky
Kritéria členění podle Samuelsona
úplná dělitelnost úplná nedělitelnost
rivalita spotřebitelů nerivalita spotřebitelů
vylučitelnost ze spotřeby cenovým systémem nevylučitelnost ze spotřeby a nulové mezní náklady na spotřebu každého dalšího spotřebitele
čisté soukromé statky ekonomické statky čisté veřejné statky
Problémy při typologii veřejných statků
- zcela čistý veřejný statek a zcela čistý soukromý statek je nerealistický
- efekt přetížení x spotřeba jednoho nesnižuje spotřebu druhého
- spotřeba veřejných statků je závislá také na svobodné volbě, na vzdělání...
Veřejné statky podle Musgravea a Musgraveové
spotřeba vyloučení
proveditelné neproveditelné
rivalitní 1 2
nerivalitní 3 4
- veřejný statek s omezeným externím efektem geografického původu: každý má ke statku jinou vzdálenost a jinou možnost dosažení, statek v jednom městě neslouží lidem v jiných městech
- rivalita spotřeby a proveditelnost vyloučení ze spotřeby cenou 4 skupiny statků
o s rivalitní spotřebou a s možností vyloučení ze spotřeby
o s rivalitní spotřebou a s neproveditelným vyloučením
o s nerivalitní spotřebou, ale s možností vyloučení
o s nerivalitní spotřebou a s neproveditelným vyloučením ze spotřeby
- smíšené situace
o soukromé statky s externalitami
o statky s efektem přetížení (snížení kvality statků při překročení kapacity zařízení)
o preferované statky
Veřejné statky podle Stiglitze
- nemožnost vyloučení někoho z jejich spotřeby: černí pasažéři
- neprospěšnost vyloučení, protože spotřeba jednoho nesnižuje spotřebu dalších a mezní náklady poskytnutí statků dalšímu spotřebiteli jsou nulové
- částečné a smíšené veřejné statky: podle snadnosti a výhodnosti vyloučení neplatících spotřebitelů
- veřejně poskytované soukromé statky: vysoké mezní náklady na rozšíření spotřebitelského společenství, důvody pro veřejné zabezpečení (např. spravedlnost)
- veřejně prospěšné statky: v případě špatných rozhodnutí ekonomických subjektů
Čisté a smíšené veřejné statky podle Stiglitze
Veřejné statky podle Jacksona a Browna
- základní charakteristiky Samuelsona
- důležitá je nejen kvantita, ale i kvalita veřejných statků (rozšíření skupiny spotřebitelů snižuje kvalitu statků)
- smíšené situace: soukromé statky s externalitami a veřejné statky s efektem přetížení
Veřejné statky podle Bénarda
- ekonomické kritérium
o způsob spotřeby a vzájemné vztahy individuálních uspokojení
o statky soukromé spotřeby, čistě kolektivní statky, nečistý nebo kolektivní smíšený statek (dělitelná kvantita a nedělitelná kvantita)
- institucionální kritérium
o existence nebo absence diskriminačních intervencí státu vůči produkci nebo spotřebě
o čisté tržní, nečisté tržní a netržní statky
Kategorie statků Existence tržní negociace a tržní ceny Diskriminační intervence státu
Čisté tržní statky ANO NE
Nečisté tržní statky ANO ANO
Netržní statky NE ANO
- poručnické statky: soukromé i kolektivní statky, stát ovlivňuje jejich produkci nebo spotřebu, např. zdaněním
o donucovací redistribuce (školství, zdravotnictví)
Efektivní zabezpečení veřejných statků - teoretické a praktické problémy
- teoretickým aspektem je integrace statků do schémat a do postupů optimalizace v dílčí i všeobecné rovnováze (nestandardní charakter čistých, smíšených... veřejných statků
- praktické aspekty (rozhodnutí o:)
o veřejné a soukromé zabezpečení statků
o soukromá a veřejná produkce statků
o optimální nabídka a její struktura
o optimální rozložení daňového zatížení mezi jednotlivými spotřebiteli
- dosažení stavu optima v podmínkách dílčí a všeobecné rovnováhy
Lindahlův model dobrovolné směny
- dílčí rovnováha
- OA - Podíl jednotlivce A na celkových nákladech, OB - Podíl jednotlivce B na celkových nákladech
- Lindahlova cena (ideál): každý spotřebitel zaplatí funkční příspěvek odpovídající jeho meznímu užitku ze spotřeby
- podle Samuelsona existuje něco jako pseudotrh a mechanismus pseudopoptávky a nabídky veřejných statků
o modifikovaná podoba zlatého pravidla, které platí i pro veřejné statky (zevšeobecnění Lindahlovy teorie)
o čisté veřejné statky jsou poskytovány efektivně , když se součet mezních měr substituce všech spotřebitelů rovná mezní míře transformace
o mezní míra substituce jednotlivého spotřebitele mezi soukromými a veřejnými statky – kolika jednotek veřejného statku je spotřebitel ochoten se vzdát při zvýšení své spotřeby veřejných statků o jednotku
o problém dosažení efektivní alokace veřejných statků – problém projevu preferencí
Neefektivnost soukromého sektoru při zabezpečení veřejných statků
- Je-li poplatek (mostné, mýtné) ve výši p, uskuteční se Qe přejezdů. Jelikož mezní náklady pro majitele mostu jsou nulové, neuskuteční se v důsledku vybírání poplatku
(Qm - Qe) přejezdů. Celková ztráta se rovná tedy trojúhelníku Qe Qm F.
Veřejné zabezpečení veřejných statků
- způsob financování produkce a poskytování těchto statků, které mohou být zabezpečovány organizacemi veřejného sektoru
- veřejné statky mohou být financovány veřejně, ale produkovány v soukromém sektoru na základě smlouvy soukromých firem s orgány veřejné správy
- veřejné zabezpečení může být uplatněno i v případě některých soukromých statků, a to kvůli vysokým mezním nákladům spojeným se zvýšením počtu spotřebitelů
- může být uplatněno i u některých soukromých statků kvůli vysokým mezním nákladům (zvýšení počtu spotřebitelů)
- teorie klubu: rozdělení nákladů a výnosů mezi členy rovným dílem
Výrok Stiglitze
- „Řada statků, které jsou poskytovány veřejně, by mohla být poskytována i soukromě. Často se také statky poskytují zároveň soukromě i veřejně.“
Způsoby poskytování veřejných statků spotřebitelům
- cenový mechanismus
- administrativní omezení spotřeby (příděl)
- čekání na poskytování veřejných statků
Ztráty z uniformní nabídky veřejných statků
- Rozhodne-li se vláda (město, obec) poskytnout určitý statek zdarma, a to v množstvím Q*, existuje nebezpečí, že při tomto úředně přiděleném množství bude spotřeba jednoho ze spotřebitelů příliš vysoká a pro druhého příliš nízká (mezní náklady se rovnají ceně, kterou by kdokoliv z nich byl ochoten zaplatit). Spotřebitel s nižší poptávkou bude využívat celou nabídku až do bodu Q*.
Nebezpečí u veřejných statků
- černý pasažér
- nežádoucí uniformita nabídky oproti soukromým statkům
- celospolečenská ztráta
Optimalizace v případě veřejných statků – konkretizace s přihlédnutím k různým druhům těchto statků
- v případě čistě veřejných statků s automatickou spotřebou jsou tyto statky veřejně zabezpečovány na základě buď veřejné produkce (tj. v rámci veřejného sektoru), anebo veřejné zakázky u soukromého sektoru (náklady jsou kryty z příjmů fiskálního systému)
- v případě čistě veřejných statků s fakultativní spotřebou lze uplatnit různé přístupy k eliminaci „černého pasažéra“ (např. vybírání poplatků); cena (poplatek) umožní buď částečné, anebo plné krytí nákladů
- v případě tzv. smíšených veřejných statků (tj. statků s efektem přetížení) je velmi důležitý vztah mezi kvantitou a kvalitou; lze uplatnit různé postupy k vyloučení přebytečného spotřebitele, působícího problémy v důsledku překročení kapacity zařízení poskytujícího tyto statky.
Tarifikace
- způsob konkretizace
- příklad z dopravy
o úloha a funkce tarifů pro případ přetížení kapacity
o kolísání cen dopravy podle počtu uživatelů
- úloha tarifů
T - celkové náklady transportu
t - tarif v případě absence návalu
N - počet uživatelů silnice
C - kapacita bezpečné průjezdnosti (průměrný hodinový výkon podle počtu cestujících s rychlostí 60 km/hod)
N/C - indikátor hustoty provozu (N
a - parametr vázaný na nával (a0)
b - míra citlivosti ceny transportu na nával (b>1).
Kolísání cen dopravy podle počtu uživatelů
t - soukromé mezní náklady
Nb-1 - mezní společenský náklad při vstupu Ne uživatele na silnici již saturovanou (N>C)
1) Přednáška: Úvod do veřejných financí
Úvod do veřejných financí
potřeby (neomezené) x zdroje (omezené) ® trh nebo plánované hospodářství (stát)
domácnosti + firmy = soukromý sektor (trh)
domácnosti + firmy + stát = veřejný sektor
soukromý sektor + veřejný sektor = smíšená ekonomika
stát ® domácnosti: transferové platby (z veřejných sektorů) x sociální (neekonomické) plnění
domácnosti ® stát: daně (stát má donucovací pravomoc danou zákonem)
Veřejné finance x veřejný sektor
- dichotomie: vzájemné vazby, vzájemné doplnění
- subjekt rozhodování – stát (veřejná správa)
- dynamika objemu veřejných výdajů
- porovnání struktury veřejných výdajů
- prolínání teorií o veřejných financích a ekonomie veřejného sektoru ® schizofrenie
- Komplementárnost vztahu mezi veřejnými financemi a veřejným sektorem vyplývá z toho, že klíčovým subjektem rozhodování je v obou oblastech stát (nebo obec), který je reprezentován veřejnou správou (státní anebo místní).
Veřejné finance
- veřejné financování
- veřejné příjmy (daně)
- veřejné výdaje
- deficit veřejného rozpočtu
- veřejný dluh
Veřejný sektor
- ekonomické úlohy státu
- hlavní oblasti činností veřejného sektoru
- specifika produkcí
- efektivnost činnosti
Veřejné finance zachycují finanční vazby v rámci věřitelského sektoru. Neustále se vyvíjí, jsou dynamické. Jsou pojmem, který označuje finanční vztahy a operace, které probíhají v rámci ekonomického systému mezi autoritami (orgány a institucemi) veřejné správy a ostatními subjekty (občany, domácnostmi, firmami, neziskovými organizacemi apod.).
Obsah finančních vztahů a operací
- financování a produkce veřejných statků a služeb
- poskytování transferů (zejména sociálního rázu)
- stimulace ekonomických subjektů k určitému chování (např. k ekologickému chování formou dotací, pokut či daní)
Fiskální systém
- fiscus – státní pokladna
- koloběh finančních prostředků v rámci veřejné rozpočtové soustavy
- tvorba dostatečného objemu veřejných příjmů v rámci veřejných rozpočtů k profinancování veřejných výdajů
Daně
- různý předmět zdanění
- různé sazby
- motivace subjektů daní k různému chování
- různá tvorba
Neziskový nestátní sektor
- podobné funkce jako veřejný sektor
- financován převážně ze soukromých zdrojů
- neziskový účel, obecně prospěšné a charitativní organizace
Základní charakteristiky veřejných financí
- nedobrovolnost
- neekvivalence
- nenávratnost
Příčiny mikroekonomických selhání
- v ekonomice není produkováno maximální množství statků
- statky nemají optimální strukturu
- statky nejsou produkovány s minimálními náklady
- různé formy nedokonalé konkurence
- neúplná informovanost
- výskyt veřejných statků (též statků kolektivní spotřeby)
- výskyt externalit
Makroekonomické cíle
- vysoké úroveň a rychlé tempo růstu
- vysoká úroveň zaměstnanosti a nízká nedobrovolná nezaměstnanost
- stabilita cenové hladiny v podmínkách volných trhů
- rovnováha vývozů a dovozů a stabilita měnového kurzu
Magický čtyřúhelník
- Z uvedeného grafu, znázorňujícího ve zjednodušené podobě zmíněný vztah, je zřejmé, že by „posun” jednoho z vrcholů čtyřúhelníku vedl k posunu ostatních vrcholů.
Optimální ekonomický systém v pojetí neoklasické ekonomie
- efektivnost
- spravedlnost
- stabilita
- různá kritéria optima
o Paretovské optimum
§ nelze zlepšit situaci žádnému ze zúčastněných subjektů, aniž by došlo ke zhoršení situace jiného subjektu
§ Bergsonova funkce: paretovská funkce, vyjadřuje společenský blahobyt
Bergsonova funkce
- UA a UB – užitek různých subjektů
- docílení optima
o cenami na trhu
o centrálním plánováním
Dílčí rovnováha
- rovnost poptávky a nabídky na dílčím trhu
- mezní užitky = mezní náklady (MB = MC)
- Trh vyprodukoval rovnovážné množství statků Q0 při rovnovážné ceně P0. Tento stav lze označit za rovnovážný v bodě 0 a na stává za podmínek uvedených v rovnici MB = MC.
Všeobecná rovnováha
- efektivnost směny: mezi všemi dvojicemi statků je stejná mezní míra substituce (MMS)
- efektivnost produkce: u všech firem stejná míra transformace (MMT) mezi různými výstupy
- efektivnost výrobní struktury: MMT = MMS u všech druhů statků
zlaté pravidlo neoklasické ekonomie
X, Y – dva statky
MMSX,Y – mezní míra substituce těchto statků
MMTX,Y – mezní míra transformace těchto statků
- Produkční bod je znázorněn jako bod Ob.. V tomto bodě je množství Ya z celkového objemu Y a množství Xb z celkového objemu X, které bylo vyprodukováno, rozděleno mezi spotřebitele A, B. Každý bod uvnitř čtverce představuje možný stav distribuce disponibilních produktů mezi dvěma spotřebiteli. Směna statku X a Y bude výhodná až do bodu C, ve kterém se indiferenční křivky jednotlivců vzájemně dotknou. Může vzniknout množství bodů, kde se jejich indiferenční křivky budou dotýkat. Vznikne tím tzv. kontraktační křivka mezi 0a a 0b.
Lorenzova křivka
- nástroj měření rozdělení důchodů a bohatství ve společnosti
Rovnost a efektivnost
- utilitarismus: blahobyt společnosti = součet blahobytů všech členů
- rawlsismus: blahobyt společnosti určuje blahobyt nejchudšího člena
Funkce veřejných financí
- redistribuční funkce - mimoekonomická selhání trhu
o důvod: pocit nespravedlivého rozdělení důchodů
o cíl: přerozdělení důchodů
o nástroje: transfery, progresivní zdanění (růst daní s růstem příjmů)
- stabilizační funkce – makroekonomická selhání
o důvod: inflace, nezaměstnanost, tempo růstu HDP, platební bilance, ošetření veřejného dluhu (výdaje spojené s dluhovým zatížením zatěžuje státní rozpočet), nerovnováha vývozů a dovozů
o cíl: stabilita ekonomiky
o nástroje: příjmy a výdaje veřejných rozpočtů, fiskální politika
- alokační funkce – mikroekonomická selhání
o důvod: poruchy cenových informací ® deformace cen (způsobeno externalitami, existencí veřejných statků, statků pod ochranou, monopol)
o cíl: zabezpečit produkci statků a služeb, které by trhem nebyly dostatečně produkovány
o nástroje: daňová zvýhodnění, osvobození od daně, dotace
Efektivní alokace
- optimální poměr mezi privátními a veřejnými
- optimální množství a struktura veřejných statků
- efektivní rozdělení produkčních nákladů veřejných statků mezi spotřebiteli
- neoklasický ideál: mezní daň jedince = mezní užitek ze spotřeby veřejných statků
- ekonomická analýza: umožňuje najít nejefektivnější ze všech politicky průchodných řešení
Fiskální přerozdělovací nástroje
- příjmové: daně
- výdajové: transfery, dotace, subvence
- daňově transferový mechanismus
o progresivní zdanění vysokých příjmů a dotace domácnostem s nízkými příjmy
o zdanění luxusního zboží a dotace zboží pro obyvatelstvo s nízkými příjmy
Fiskální stabilizační nástroje
- měnové
o povinné rezervy
o diskontní sazba
o operace na volném trhu
- fiskální
o veřejné výdaje
o veřejné příjmy
o způsob financování deficitu
Koordinace fiskálních funkcí
- vztah nekonzistence
o alokační versus redistribuční funkce
o redistribuční versus alokační funkce
o stabilizační versus alokační funkce
Důvody vládních selhání
- časová zpoždění: mezi potřebou a její realizací
- nedostatečné množství informací k rozhodnutí vlády
- obtížné předvídání chování ostatních ekonomických subjektů: ekonomický subjekt se vždy snaží vyhnout daním
- obtížné předvídání chování byrokracie
o tendence k rozpínavosti
o zdání nepostradatelnosti: dotazníky, které je možné vyplnit jen s pomocí úředníků
o osobní užitkové funkce
o monopol na informace
o absence politického bankrotu: špatná politika má dlouhé trvání
Makroekonomické aspekty analýzy veřejných financí a veřejného sektoru
Veřejný sektor a veřejné výdaje a daně v systému národních účtů
- syntéza různých přístupů k HDP
NX
TA
TA
I
S
G
Y
YD
C
C
TR
TR
- důchod se rovná jednotlivým položkám poptávky: Y = C + I + G + NX
- tento výstup připadá na příjmy výrobních faktorů
- disponibilní důchod se rovná YD = Y + TR – TA
- tento disponibilní důchod se alokuje mezi spotřebu a úspory: YD = Y + TR – TA = C + S
- faktory ovlivňující agregátní poptávku
o situace v podmínkách jednoduché ekonomiky
Y = C + I (vyrobený a prodaný výstup jsou identické)
prodaný výstup: Y = C + S
I = S
o situace v podmínkách ekonomiky, kde funguje vláda a jsou realizovány vztahy k zahraničí
Y = C + I + G + NX
YD = Y + TR – TA
YD = C + S
C = Y + TR – TA – S
S – I = G + TR – TA + NX
- národní účty (systém národního účetnictví)
o sledují vývoj domácího (národního) důchodu
o uspořádaná soustava ukazatelů ® podchycení veškeré materiální, důchodové, i peněžní toky (transakce) mezi všemi ekonomickými subjekty
- vládní nákupy
o nákupy výrobních faktorů x nákupy zboží
o financování spotřeby x financování investic
o prostředky poskytované spotřebitelům x prostředky poskytované firmám
Vývoj ekonomického myšlení v oblasti veřejných financí a ekonomiky veřejného sektoru
- normativní interpretace základních problémů
- pozitivní interpretace
- 1. teoretické a praktické zkušenosti za 1. republiky (Rašín, Engliš, keynesiánci Macek a Nebesář
- po roku 1948 – sovětský model centrálního plánovacího mechanismu
potřeby (neomezené) x zdroje (omezené) ® trh nebo plánované hospodářství (stát)
domácnosti + firmy = soukromý sektor (trh)
domácnosti + firmy + stát = veřejný sektor
soukromý sektor + veřejný sektor = smíšená ekonomika
stát ® domácnosti: transferové platby (z veřejných sektorů) x sociální (neekonomické) plnění
domácnosti ® stát: daně (stát má donucovací pravomoc danou zákonem)
Veřejné finance x veřejný sektor
- dichotomie: vzájemné vazby, vzájemné doplnění
- subjekt rozhodování – stát (veřejná správa)
- dynamika objemu veřejných výdajů
- porovnání struktury veřejných výdajů
- prolínání teorií o veřejných financích a ekonomie veřejného sektoru ® schizofrenie
- Komplementárnost vztahu mezi veřejnými financemi a veřejným sektorem vyplývá z toho, že klíčovým subjektem rozhodování je v obou oblastech stát (nebo obec), který je reprezentován veřejnou správou (státní anebo místní).
Veřejné finance
- veřejné financování
- veřejné příjmy (daně)
- veřejné výdaje
- deficit veřejného rozpočtu
- veřejný dluh
Veřejný sektor
- ekonomické úlohy státu
- hlavní oblasti činností veřejného sektoru
- specifika produkcí
- efektivnost činnosti
Veřejné finance zachycují finanční vazby v rámci věřitelského sektoru. Neustále se vyvíjí, jsou dynamické. Jsou pojmem, který označuje finanční vztahy a operace, které probíhají v rámci ekonomického systému mezi autoritami (orgány a institucemi) veřejné správy a ostatními subjekty (občany, domácnostmi, firmami, neziskovými organizacemi apod.).
Obsah finančních vztahů a operací
- financování a produkce veřejných statků a služeb
- poskytování transferů (zejména sociálního rázu)
- stimulace ekonomických subjektů k určitému chování (např. k ekologickému chování formou dotací, pokut či daní)
Fiskální systém
- fiscus – státní pokladna
- koloběh finančních prostředků v rámci veřejné rozpočtové soustavy
- tvorba dostatečného objemu veřejných příjmů v rámci veřejných rozpočtů k profinancování veřejných výdajů
Daně
- různý předmět zdanění
- různé sazby
- motivace subjektů daní k různému chování
- různá tvorba
Neziskový nestátní sektor
- podobné funkce jako veřejný sektor
- financován převážně ze soukromých zdrojů
- neziskový účel, obecně prospěšné a charitativní organizace
Základní charakteristiky veřejných financí
- nedobrovolnost
- neekvivalence
- nenávratnost
Příčiny mikroekonomických selhání
- v ekonomice není produkováno maximální množství statků
- statky nemají optimální strukturu
- statky nejsou produkovány s minimálními náklady
- různé formy nedokonalé konkurence
- neúplná informovanost
- výskyt veřejných statků (též statků kolektivní spotřeby)
- výskyt externalit
Makroekonomické cíle
- vysoké úroveň a rychlé tempo růstu
- vysoká úroveň zaměstnanosti a nízká nedobrovolná nezaměstnanost
- stabilita cenové hladiny v podmínkách volných trhů
- rovnováha vývozů a dovozů a stabilita měnového kurzu
Magický čtyřúhelník
- Z uvedeného grafu, znázorňujícího ve zjednodušené podobě zmíněný vztah, je zřejmé, že by „posun” jednoho z vrcholů čtyřúhelníku vedl k posunu ostatních vrcholů.
Optimální ekonomický systém v pojetí neoklasické ekonomie
- efektivnost
- spravedlnost
- stabilita
- různá kritéria optima
o Paretovské optimum
§ nelze zlepšit situaci žádnému ze zúčastněných subjektů, aniž by došlo ke zhoršení situace jiného subjektu
§ Bergsonova funkce: paretovská funkce, vyjadřuje společenský blahobyt
Bergsonova funkce
- UA a UB – užitek různých subjektů
- docílení optima
o cenami na trhu
o centrálním plánováním
Dílčí rovnováha
- rovnost poptávky a nabídky na dílčím trhu
- mezní užitky = mezní náklady (MB = MC)
- Trh vyprodukoval rovnovážné množství statků Q0 při rovnovážné ceně P0. Tento stav lze označit za rovnovážný v bodě 0 a na stává za podmínek uvedených v rovnici MB = MC.
Všeobecná rovnováha
- efektivnost směny: mezi všemi dvojicemi statků je stejná mezní míra substituce (MMS)
- efektivnost produkce: u všech firem stejná míra transformace (MMT) mezi různými výstupy
- efektivnost výrobní struktury: MMT = MMS u všech druhů statků
zlaté pravidlo neoklasické ekonomie
X, Y – dva statky
MMSX,Y – mezní míra substituce těchto statků
MMTX,Y – mezní míra transformace těchto statků
- Produkční bod je znázorněn jako bod Ob.. V tomto bodě je množství Ya z celkového objemu Y a množství Xb z celkového objemu X, které bylo vyprodukováno, rozděleno mezi spotřebitele A, B. Každý bod uvnitř čtverce představuje možný stav distribuce disponibilních produktů mezi dvěma spotřebiteli. Směna statku X a Y bude výhodná až do bodu C, ve kterém se indiferenční křivky jednotlivců vzájemně dotknou. Může vzniknout množství bodů, kde se jejich indiferenční křivky budou dotýkat. Vznikne tím tzv. kontraktační křivka mezi 0a a 0b.
Lorenzova křivka
- nástroj měření rozdělení důchodů a bohatství ve společnosti
Rovnost a efektivnost
- utilitarismus: blahobyt společnosti = součet blahobytů všech členů
- rawlsismus: blahobyt společnosti určuje blahobyt nejchudšího člena
Funkce veřejných financí
- redistribuční funkce - mimoekonomická selhání trhu
o důvod: pocit nespravedlivého rozdělení důchodů
o cíl: přerozdělení důchodů
o nástroje: transfery, progresivní zdanění (růst daní s růstem příjmů)
- stabilizační funkce – makroekonomická selhání
o důvod: inflace, nezaměstnanost, tempo růstu HDP, platební bilance, ošetření veřejného dluhu (výdaje spojené s dluhovým zatížením zatěžuje státní rozpočet), nerovnováha vývozů a dovozů
o cíl: stabilita ekonomiky
o nástroje: příjmy a výdaje veřejných rozpočtů, fiskální politika
- alokační funkce – mikroekonomická selhání
o důvod: poruchy cenových informací ® deformace cen (způsobeno externalitami, existencí veřejných statků, statků pod ochranou, monopol)
o cíl: zabezpečit produkci statků a služeb, které by trhem nebyly dostatečně produkovány
o nástroje: daňová zvýhodnění, osvobození od daně, dotace
Efektivní alokace
- optimální poměr mezi privátními a veřejnými
- optimální množství a struktura veřejných statků
- efektivní rozdělení produkčních nákladů veřejných statků mezi spotřebiteli
- neoklasický ideál: mezní daň jedince = mezní užitek ze spotřeby veřejných statků
- ekonomická analýza: umožňuje najít nejefektivnější ze všech politicky průchodných řešení
Fiskální přerozdělovací nástroje
- příjmové: daně
- výdajové: transfery, dotace, subvence
- daňově transferový mechanismus
o progresivní zdanění vysokých příjmů a dotace domácnostem s nízkými příjmy
o zdanění luxusního zboží a dotace zboží pro obyvatelstvo s nízkými příjmy
Fiskální stabilizační nástroje
- měnové
o povinné rezervy
o diskontní sazba
o operace na volném trhu
- fiskální
o veřejné výdaje
o veřejné příjmy
o způsob financování deficitu
Koordinace fiskálních funkcí
- vztah nekonzistence
o alokační versus redistribuční funkce
o redistribuční versus alokační funkce
o stabilizační versus alokační funkce
Důvody vládních selhání
- časová zpoždění: mezi potřebou a její realizací
- nedostatečné množství informací k rozhodnutí vlády
- obtížné předvídání chování ostatních ekonomických subjektů: ekonomický subjekt se vždy snaží vyhnout daním
- obtížné předvídání chování byrokracie
o tendence k rozpínavosti
o zdání nepostradatelnosti: dotazníky, které je možné vyplnit jen s pomocí úředníků
o osobní užitkové funkce
o monopol na informace
o absence politického bankrotu: špatná politika má dlouhé trvání
Makroekonomické aspekty analýzy veřejných financí a veřejného sektoru
Veřejný sektor a veřejné výdaje a daně v systému národních účtů
- syntéza různých přístupů k HDP
NX
TA
TA
I
S
G
Y
YD
C
C
TR
TR
- důchod se rovná jednotlivým položkám poptávky: Y = C + I + G + NX
- tento výstup připadá na příjmy výrobních faktorů
- disponibilní důchod se rovná YD = Y + TR – TA
- tento disponibilní důchod se alokuje mezi spotřebu a úspory: YD = Y + TR – TA = C + S
- faktory ovlivňující agregátní poptávku
o situace v podmínkách jednoduché ekonomiky
Y = C + I (vyrobený a prodaný výstup jsou identické)
prodaný výstup: Y = C + S
I = S
o situace v podmínkách ekonomiky, kde funguje vláda a jsou realizovány vztahy k zahraničí
Y = C + I + G + NX
YD = Y + TR – TA
YD = C + S
C = Y + TR – TA – S
S – I = G + TR – TA + NX
- národní účty (systém národního účetnictví)
o sledují vývoj domácího (národního) důchodu
o uspořádaná soustava ukazatelů ® podchycení veškeré materiální, důchodové, i peněžní toky (transakce) mezi všemi ekonomickými subjekty
- vládní nákupy
o nákupy výrobních faktorů x nákupy zboží
o financování spotřeby x financování investic
o prostředky poskytované spotřebitelům x prostředky poskytované firmám
Vývoj ekonomického myšlení v oblasti veřejných financí a ekonomiky veřejného sektoru
- normativní interpretace základních problémů
- pozitivní interpretace
- 1. teoretické a praktické zkušenosti za 1. republiky (Rašín, Engliš, keynesiánci Macek a Nebesář
- po roku 1948 – sovětský model centrálního plánovacího mechanismu
13) Přednáška: Místní finance
Efektivnost veřejných statků a hospodaření veřejného sektoru
- důraz na výkonnost (kolik služeb poskytneme)
- důraz na kvalitativní služby
New Public Management
- přejímání prvků soukromého sektoru do veřejné správy
- jasná formulace cílů a orientace politiky a veřejné správy na výsledek
- jasné ohraničení zodpovědností mezi politikou a veřejnou správou
- orientace veřejných služeb na potřeby občanů (zákazníků)
- zlepšení a zkvalitnění nabídky veřejných služeb
- zvýšení hospodárnosti
- určení zodpovědností za konkrétní úlohy a vynaložené náklady
- podpora výkonnost a motivace zaměstnanců
output = výstup úzce zaměřený na kvantitu (počty opravených bytů,..)
outcome = vztahuje se ke kvalitě služby, účinek širší, hůře změřitelné, se subjektivním hodnocením
→ u nás je oboje VÝSTUP, ale z různých pohledů
- určíme standard služby a z něj je možno určit outcome (kvalitu máme a zjistíme počet)
- jedná se většinou o služby
3E
- efektivnost
- účinnost
- hospodárnost bývají proti sobě
Vztahy mezi efektivností a účinností
Vstupy výstupy účinky
(zdroje, příjmy) (poskytované statky a služby) (čeho bylo dosaženo poskytnutím služby)
efektivnost účinnost
hospodárnost = získání vstupů, zdrojů v požadovaném množství a kvalitě s co nejmenšími náklady
účinnost = zajímá nejvíce spotřebitelů (množství statků, kvalita,…)
Hodnocení výkonnosti a efektivnosti výdajů územních samosprávných celků
(viz. kopírka – tabulka – služba, vstupy, výstupy)
Možné ukazatele hodnocení na úrovni obcí
- záleží, zda chceme postihnout kvalitativní /kvantitativní strany v absolutních nebo relativních jednotkách
Náklady
- zpravidla vyjádřené jednotkově (na 1 žáka SŠ, ZŠ, náklady na údržbu 1 m zeleně, náklady na 1 km silnice)
- porovnává – v prostoru (více obcí mezi sebou); v čase (1 služba za delší dobu)
- u větších měst v prostoru mezi jednotlivými částmi měst, mezi jednotlivými školami v obci,..
- porovnání mezi více obcemi je problém s tím, že obce mají různou úroveň služeb = analýza komparace
- výstup nejde vždy kvantifikovat (různé velikosti obcí, demografické podmínky)
Míra využití
- porovnání nabídky a poptávky po službě
- využití tam, kde má veřejnost možnost vyjadřovat se ke službě (měly by vyjadřovat preference obyvatel)
- absolutní či relativní údaje
- např. u MHD, procento zaplněnosti škol, počet výpůjček v knihovně
Kvalita a standardy
- nějaké ukazatele mohou být i jednoznačné (% zdravotně nezávadné vody ve městě), obec má na standard normy, které musí dodržet
- lze posuzovat společně s cenou (= vyšší kvalita = roste cena)
- poměřujeme standard se službami obce a zjistíme kvalitu
- pro 1 službu může být více ukazatelů pro ověření kvality
- % z jíst MHD, u kterých byl dodržen jízdní řád, kontrola čistoty
vozidel, úpravy zastávek,…
- selektivní údaje (doba sjednání nápravy při podání stížnosti na
úřadě)
Pokrytí
- týká se spíše statků a služeb, které má obec povinnost zajistit (např. % recyklovatelného odpadu,…)
- souvisí s kvalitou
Dostupnost
- týká se spíše menšinových skupin obyvatel, jaká je dostupnost služby pro ně (např. bezbariérové přístupy)
Spokojenost
- souvisí se subjektivními vyjádřeními občanů
- lze využít ke zjištění i počet stížností (získá návrhy na zlepšení)
- zkoumat proč je nespokojenost a jaký je postup nápravy
- můžeme zjišťovat poptávku do budoucna
Marketing na úrovni místí samosprávy
- definování potřeb a poptávky na místní úrovni
- definování a alokace služeb a statků na bázi potřeb
potřeby ovlivňuje:
- demografická úroveň, věková struktura
- migrace
- ekonomická úroveň (útlum odvětví, rozvoj odvětví,…)
- požadavky na technickou infrastrukturu
- dopravní obslužnost (dostupnost škol a zdravotnických služeb) – může se projevit vyklidňováním vesnic
→ využijeme průzkum veřejného mínění, zprávy ministerstev,…
průzkum trhu x průzkum potřeb
- plánování a „design“ služby
- samotné zajištění služby
- hodnocení služby (průběžné hodnocení)
→ důležité je informovat občany o standardu služby, aby občané věděli, na co mají nárok
→ jasné označení úřadů (pro všechny skupiny,…), vstřícný a ochotný personál
segmentace
- dle označení těch, kterým obec službu poskytuje:
- klienti
- uživatelé
- příjemci
- beneficiaces
- z pohledů dopadů ( přímých či externích) na uživatele (poskytování služby žákům, ale v případě zrušení školy rodiče)
- z hlediska sociální charakteristiky komunity
- z hlediska zájmových skupin
- z hlediska těch, kterým je obec zodpovědná
- průzkum provedeme podle segmentů, kterých se týká
Marketingový mix pro produkt obce
4 P +
materiální prostředí (prostředí – zařízení, barevnost, atmosféra)
lidé (zaměstnanci – vzdělání, výběr, přínosy, kontakt se zákonem)
proces (politika, postupy, mechanizace, prostor pro rozhodování podřízených,…)
partnerství
8 P
1. produkt – rozsah, kvalita, úroveň, image, záruky
2. cena – úroveň, slevy, efektivnost nákladů, diferenciace
3. místo – umístění, přístupnost, flexibilita,…
4. podpora prodeje – reklama, osobní prodej, propagace,…
5. materiální prostředí – prostředí, hmotné podněty
6. lidé – zaměstnanci (vzdělání, výběr, postoje, vystupování), lidé (zákazníci – chování, kontakty mezi zákazníky)
7. proces – politika, postupy, průběh aktivit,…
8. partnerství – obyvatelé, soukromý, neziskový i veřejný sektor
Otázky:
Jak stanovit rozpočet?
Jak rozdělit prostředky na souběžně fungující organizace? (mezi školy – zohlednit režijní náklady, počet žáků)
Co se ziskem? (odvést, ponechat, proinvestovat)
Benchmarking
- srovnávání údajů v soukromém i veřejném sektoru
- komparace obcí ve statistických ročenkách
- definujeme z toho nejlepší (doporučenou) hodnotu
- hledání nejlepší organizace v té činnosti, kterou provozujeme
- zkoumání jak těchto výsledků dosáhla
- vytvoření plánů, jak zlepšit vlastní činnost a výkonnost
- komplementace těchto plánů
- monitorování a zhodnocení výsledků
- cílem je identifikace a implementace nejlepší varianty v praxi
- metoda zvyšování výkonnosti, proces zlepšování kvality, efektivní výměna zkušeností a učení se od druhých
→ vede k efektivnosti a zlepšení služeb
Veřejná kontrola
1) občanská (laická) – podle zákona č. 106/99 o přístupu k informacím
2) profesionální
- NKÚ
- Poslanecká sněmovna
- další profesní organizace – komora auditorů
ÚZC – vyplývá ze zákona o obcích (krajích) a ze zákona o rozpočtových pravidlech
- nemáme na to 1 zákon
- dále ze zákona o finanční kontrole ve veřejném sektoru – zákon č. 320 / 01
- metodické řízení
- veřejnoprávní kontrola
- řídící kontrola
- audit
Interní audit
- kromě malých obcí do 15 tisíc obyvatel musí všechny zavést institut interního auditu = nezávislý orgán
- týká se veškerých organizací zřízených obcemi (kromě malých)
audit
- výkonový (zkoumá účelnost, efektivnost, hospodárnost)
- systému (zda jsou systémy v pořádku)
- finanční (zkoumá veškeré výdaje)
→ připravuje se zákon, který by měl sjednotit veškeré přístupy
12) Přednáška: Místní finance
Veřejné statky a služby
- týkají se 4 kategorií, u kterých je dobré, aby se o ně obec zajímala:
1) plyne z nich užitek pro všechny bez rozdílu (čisté VS), např. obecní policie,…
- těžko platitelné
- pouliční osvětlení (pokud tam nelze omezit přístup), hasiči, veřejná zeleň, ŽP)
2) služby poskytnuté jednotlivcům, ale pokud mají vliv na ostatní (pozitivní externality)
- je třeba zajistit určitý standard
- zdravotní péče
3) statky, které jsou nezbytné pro kvalitu života, ale vyjadřují vysoké náklady na pořízení
- vybudování vodovodního systému a zásobování vodou
- obec či kraj dotují službu, aby byla všem dostupná (aby měli vliv na cenovou tvorbu) – přirozené monopoly
4) statky ovlivňující kvalitu života, které by byly pro obyvatelstvo s nižšími příjmy nedostupné, proto kraj (obec) dotuje
- obec dotuje buď obyvatele či firmu, aby měla zisk
- veřejná doprava, knihovny,…
→ zda bude obec statek či službu dotovat je záležitostí politickou (představitelé obce rozhodují, pokud služba není dána zákonem)
- zákonem je dáno vzdělávání, zdravotnictví,…
→ pak se obec rozhoduje, jak tuto službu poskytovat:
- vlastní organizace (rozpočtové a příspěvkové organizace)
- externí organizací na základě smluvního
- organizace s majetkovou účastí obce vztahu
- podle výhodnosti pro obec (kvalifikace zaměstnanců k tomuto rozhodování)
- obce byly zvyklé na vlastní organizace, a proto teď zvažují, zda to změnit nebo zachovat
- připravuje se nový zákon – měl by obsahovat určitý standard služeb, který by obec měla poskytovat, ale je jedno jak
Problémy?
- kdo to bude poskytovat (koho obec zvolí)
- jaký má být poplatek za službu (občané platí vše x ekonomicky nutná výše vč. odpisů)
- čí příjem bude poplatek
A) BRUTO ZPÚSOB
municipální organizace
P municipální rozpočet V
požadavky
municipální organizace
faktury
P municipální rozpočet V platby za odkup
uživatelské poplatky uživatel poskytování služeb
→ poplatky jdou nejprve obci a ta je přerozděluje
B) NETTO ZPÚSOB
požadavky
municipální organizace
P municipální rozpočet V
dotace
poskytování statků uživatelské
poplatky
- poplatky jdou přímo podniku
→ Zastupitelstvo si musí přesně definovat služby – např. kolikrát týdně, na co dotaci, kontrola efektu
Poskytovatelé služeb
1) Komunální organizace
o odbor úřadu (obecního či KÚ), pokud poskytují služby v rámci přenesené působnosti (licence, ověření, ŽL)
- nemají právní subjektivitu, přímý nadřízený starosta nebo tajemník (byrokratické řízení), jde spíše k neefektivnosti (těžko zjistit náklady na určitou službu)
- součást rozpočtu obce (nelze vázat odměny na vykonanou práci)
- není vhodné, nejmenší samostatnost
o organizační složky obcí (krajů)
- dříve rozpočtové organizace (dnes podle zákona z roku 2001)
- zřizovatel je obec nebo kraj
- nemají právní subjektivitu (dříve měly)
- pro činnosti nevyžadující přílišné vybavení, mnoho zaměstnanců, nemají složitou strukturu a nevstupují do složitých právních vztahů
- jesle, mateřské školy, kulturní zařízení, sociální péče
- dnes se ruší
- napojeny na rozpočet brutto způsobem
- zpravidla je nutná dotace
- obec má přímou kontrolu nad organizacemi (příjmy, výdaje), malá motivace zaměstnanců organizace (zaměstnanci pracují na obecním úřadě)
o příspěvkové organizace
- mají právní subjektivitu
- napojeny netto způsobem
- zřizovatel poskytuje dotace na investice (organizace se může starat jen o malé opravy..) a dotace na provoz
- pokud je organizace úspěšná a dosáhne zlepšený HV (zisk), může si ho ponechat a dávat do fondů (motivace), může část odvádět zřizovateli a nebo pokud má právo hospodařit s obecním majetkem, může odvádět odpisy zřizovateli (rozhoduje zřizovatel)
- kromě hlavní činnosti mohou vykonávat i doplňkovou činnost (neměla by být ztrátová a příjmy z ní by měly být použity na hlavní činnost)
- pro služby, které nemají výkyvy v HV (stabilní vývoj)
- PO, zřizovatel musí povolit organizaci vzít si úvěr
- rozdíl v daňovém režimu organizačních složek obcí a příspěvkových organizací (ty musí platit daně, protože jsou PO)
2) Typické obchodní společnosti
- obcí se týkají s. r. o. a a. s.
- rozdíl závisí na majetkové účasti obce:
- 100 % vlastník
- majoritní vlastník a zbytek vlastní jiné obce
- menšinový vlastník a zbytek ostatní obce
- menšinový a zbytek soukromý sektor
- veškeré majetkové podíly vlastní soukromý sektor
vklad - peněžní (nejlepší pro obec)
- know-how
- hmotný majetek (mohla by o něj přijít)
→ dostanou se k většímu množství kapitálu
- družstva – bytová (Správa bytového fondu)
→ obchodní společnosti jsou všechny plátci DPH (pro obec výhodné, např. u stavebních prací odpočet DPH)
3) Neziskové organizace
občanské sdružení
- kulturní, sportovní, sociální
- dobrovolné
obecně prospěšné společnosti
- služby musí být veřejně prospěšné definované v zakladatelské listině za podmínek rovných pro všechny uživatele
- dotace musí být použity na daný účel
- mohou být osvobozeny od daně ze zisku
- zaplní mezeru
4) Dobrovolný svazek obcí
- smlouva na dobu určitou nebo neurčitou
- musí schválit zastupitelstvo obcí
formy možné spolupráce obcí:
a) písemná smlouva na 1 činnost
b) zakládání PO dvěma nebo více obcemi
c) založení dobrovolného svazku obcí (hospodaří s majetkem a má rozpočet)
- dobrovolný svazek obcí má určitý statut (zakladatelskou listinu):
- jaký má majetek (vkládajícího obce k hospodaření, ale stále je majetkem
jednotlivých obcí)
- další majetek můžou nakupovat a ten už pak patří dobrovolnému svazku obcí
- způsob rozdělení zisku / ztráty
- podmínky přistoupení / vystoupení ze svazku a způsob vypořádání
- prosazování společenských zájmů (mikroregiony, vytvoření vodou, programové dokumenty, dotace ze zahraničních fondů,..)
Typy právních vztahů mezi obcemi a poskytovateli služeb
1) přímé řízení
2) smluvní vztah
- smlouva o poskytování služeb
- smlouva s provozovatelem
- pronájem
- dohoda o financování
- koncese
3) licence
4) bez právního vztahu
Faktory, které se liší podle typu smlouvy
- řízenost obcí
- kdo je odpovědný za investice, provoz, údržbu
- zda obec může poplatky regulovat
- příjem výnosů (čí jsou provozní výnosy)
- odpovědnost z finančního rizika
- dotace (jejich výše, zda je nutná)
- rozsah monopolů
Přímé řízení
- veškeré rizika a odpovědnosti má obec
- nemají právní subjektivitu
příspěvkové organizace:
- zřizovatel je odpovědný za investice, za DHIM a DNIM ručí organizace
- výši poplatků určuje (reguluje) obec
- obec může stanovit dotaci, ale může požadovat zisk
- provozní příjmy si nechá organizace
- ručí obec (obyvatelům)
Smlouvy
Smlouva o poskytování služby
- obec/kraj je uzavře se společností:
- ve které má obec účast
- externí organizace
- sepsána za činnost jako celek (bytový fond) nebo na dílčí části
- obec zůstává vlastníkem majetku, ale provozovatel odpovídá za údržbu
- provozní příjmy získá obec
- poplatky podle smluvní ceny:
- celková roční částka
- výše skutečně vynaložených nákladů + část navíc (% odměna)
- výše jednotlivých nákladů + % odměna
- obyvatelům ručí obec
Smlouva s provozovatelem
q bez podílu na zisku
- vlastníkem majetku je obec, provoz provozovatel
- obec stanoví poplatky
- náklady na provoz a údržbu stanoveny z příjmů z poplatků (přebytek získá obec nebo hradí schodek obec či provoz)
- odpovědná obec obyvatelstvu
q s podílem na zisku
- vše platí jako bez podílu, jen provozovatel požaduje nižší poplatky a navíc získává podíl na zisku (% část přebytku)
- užívá se tam, kde předpokládáme, že není třeba dotací (náklady hradí poplatky)
- obec může určitým skupinám dotovat
Pronájem
- externí organizace - vlastněná obcí
- nevlastněná
→ jdou všechny typy
- nájemce odpovídá za službu a nese finanční rizika
- obec zůstává vlastníkem majetku, nájemce má údržbu
- provozní výnosy jdou nájemci
- poplatky obec může regulovat
- nájemce obci hradí nájem nebo % podíl na výnosech z příjmů (možná i kombinace)
- majetek do pronájmu na střednědobý pronájem (10 let)
Koncese
- u nás se moc nepoužívá, ale začíná
- koncesionáři se udělí v ý h r a d n í p r á v o na určitou činnost na 15-20-30 let, za to že uhradí vstupní náklady (např. vodovod)
- koncesionář nese veškeré náklady, ručí uživatelům, nese finanční rizika
- obec koncesi uděluje na základě výběrového řízení (rozsah služby, maximální výše ceny služby, standard, možnost revidovat poplatky např. podle inflace)
- poplatky stanoveny tak, aby se uhradily vstupní náklady a odpisy + přiměřená návratnost investice + zisk
- po vypršení koncese převede na obec či kraj
→ BFO = vybuduj, provozuj a dej pak obci
- obec může vstupní investici dotovat s cílem zlevnit službu nebo vložit svůj majetek, ale pak se podílí na výnosech (nemocnice, silnice,…) nebo poskytovat provozní dotaci
Dohoda o financování
- obce vypisují granty na poskytování činností pro neziskové organizace
- vše je ve vlastnictví neziskových organizací (majetek, rizika)
- majetek může obec pronajmout neziskové organizaci
- týká se jen daného projektu (činnosti)
- obec by měla být schopná kontroly)
Licence
- dotace
- podobné podmínky jako u koncese, jen se nejedná o výhradní právo = možná konkurence
- použití tam, kde nejsou tak vysoké náklady
- není nutný převod na obec (zůstává majiteli licence)
Bez právního vztahu
- jedná se jen o dodržování obecně právních předpisů
- obec nemá vliv, jen kontroluje
Výhody spolupráce obcí a ostatních subjektů
- zlepšení možnosti přístupu soukromého kapitálu
- snížení rizika obce
- efektivnější využívání prostředků soukromým sektorem
- rozložení pro větší okruh uživatelů
- větší tendence k inovacím (odborníci ze soukromého sektoru)
- využití dodavatelských a subdodavatelských zkušeností
- týkají se 4 kategorií, u kterých je dobré, aby se o ně obec zajímala:
1) plyne z nich užitek pro všechny bez rozdílu (čisté VS), např. obecní policie,…
- těžko platitelné
- pouliční osvětlení (pokud tam nelze omezit přístup), hasiči, veřejná zeleň, ŽP)
2) služby poskytnuté jednotlivcům, ale pokud mají vliv na ostatní (pozitivní externality)
- je třeba zajistit určitý standard
- zdravotní péče
3) statky, které jsou nezbytné pro kvalitu života, ale vyjadřují vysoké náklady na pořízení
- vybudování vodovodního systému a zásobování vodou
- obec či kraj dotují službu, aby byla všem dostupná (aby měli vliv na cenovou tvorbu) – přirozené monopoly
4) statky ovlivňující kvalitu života, které by byly pro obyvatelstvo s nižšími příjmy nedostupné, proto kraj (obec) dotuje
- obec dotuje buď obyvatele či firmu, aby měla zisk
- veřejná doprava, knihovny,…
→ zda bude obec statek či službu dotovat je záležitostí politickou (představitelé obce rozhodují, pokud služba není dána zákonem)
- zákonem je dáno vzdělávání, zdravotnictví,…
→ pak se obec rozhoduje, jak tuto službu poskytovat:
- vlastní organizace (rozpočtové a příspěvkové organizace)
- externí organizací na základě smluvního
- organizace s majetkovou účastí obce vztahu
- podle výhodnosti pro obec (kvalifikace zaměstnanců k tomuto rozhodování)
- obce byly zvyklé na vlastní organizace, a proto teď zvažují, zda to změnit nebo zachovat
- připravuje se nový zákon – měl by obsahovat určitý standard služeb, který by obec měla poskytovat, ale je jedno jak
Problémy?
- kdo to bude poskytovat (koho obec zvolí)
- jaký má být poplatek za službu (občané platí vše x ekonomicky nutná výše vč. odpisů)
- čí příjem bude poplatek
A) BRUTO ZPÚSOB
municipální organizace
P municipální rozpočet V
požadavky
municipální organizace
faktury
P municipální rozpočet V platby za odkup
uživatelské poplatky uživatel poskytování služeb
→ poplatky jdou nejprve obci a ta je přerozděluje
B) NETTO ZPÚSOB
požadavky
municipální organizace
P municipální rozpočet V
dotace
poskytování statků uživatelské
poplatky
- poplatky jdou přímo podniku
→ Zastupitelstvo si musí přesně definovat služby – např. kolikrát týdně, na co dotaci, kontrola efektu
Poskytovatelé služeb
1) Komunální organizace
o odbor úřadu (obecního či KÚ), pokud poskytují služby v rámci přenesené působnosti (licence, ověření, ŽL)
- nemají právní subjektivitu, přímý nadřízený starosta nebo tajemník (byrokratické řízení), jde spíše k neefektivnosti (těžko zjistit náklady na určitou službu)
- součást rozpočtu obce (nelze vázat odměny na vykonanou práci)
- není vhodné, nejmenší samostatnost
o organizační složky obcí (krajů)
- dříve rozpočtové organizace (dnes podle zákona z roku 2001)
- zřizovatel je obec nebo kraj
- nemají právní subjektivitu (dříve měly)
- pro činnosti nevyžadující přílišné vybavení, mnoho zaměstnanců, nemají složitou strukturu a nevstupují do složitých právních vztahů
- jesle, mateřské školy, kulturní zařízení, sociální péče
- dnes se ruší
- napojeny na rozpočet brutto způsobem
- zpravidla je nutná dotace
- obec má přímou kontrolu nad organizacemi (příjmy, výdaje), malá motivace zaměstnanců organizace (zaměstnanci pracují na obecním úřadě)
o příspěvkové organizace
- mají právní subjektivitu
- napojeny netto způsobem
- zřizovatel poskytuje dotace na investice (organizace se může starat jen o malé opravy..) a dotace na provoz
- pokud je organizace úspěšná a dosáhne zlepšený HV (zisk), může si ho ponechat a dávat do fondů (motivace), může část odvádět zřizovateli a nebo pokud má právo hospodařit s obecním majetkem, může odvádět odpisy zřizovateli (rozhoduje zřizovatel)
- kromě hlavní činnosti mohou vykonávat i doplňkovou činnost (neměla by být ztrátová a příjmy z ní by měly být použity na hlavní činnost)
- pro služby, které nemají výkyvy v HV (stabilní vývoj)
- PO, zřizovatel musí povolit organizaci vzít si úvěr
- rozdíl v daňovém režimu organizačních složek obcí a příspěvkových organizací (ty musí platit daně, protože jsou PO)
2) Typické obchodní společnosti
- obcí se týkají s. r. o. a a. s.
- rozdíl závisí na majetkové účasti obce:
- 100 % vlastník
- majoritní vlastník a zbytek vlastní jiné obce
- menšinový vlastník a zbytek ostatní obce
- menšinový a zbytek soukromý sektor
- veškeré majetkové podíly vlastní soukromý sektor
vklad - peněžní (nejlepší pro obec)
- know-how
- hmotný majetek (mohla by o něj přijít)
→ dostanou se k většímu množství kapitálu
- družstva – bytová (Správa bytového fondu)
→ obchodní společnosti jsou všechny plátci DPH (pro obec výhodné, např. u stavebních prací odpočet DPH)
3) Neziskové organizace
občanské sdružení
- kulturní, sportovní, sociální
- dobrovolné
obecně prospěšné společnosti
- služby musí být veřejně prospěšné definované v zakladatelské listině za podmínek rovných pro všechny uživatele
- dotace musí být použity na daný účel
- mohou být osvobozeny od daně ze zisku
- zaplní mezeru
4) Dobrovolný svazek obcí
- smlouva na dobu určitou nebo neurčitou
- musí schválit zastupitelstvo obcí
formy možné spolupráce obcí:
a) písemná smlouva na 1 činnost
b) zakládání PO dvěma nebo více obcemi
c) založení dobrovolného svazku obcí (hospodaří s majetkem a má rozpočet)
- dobrovolný svazek obcí má určitý statut (zakladatelskou listinu):
- jaký má majetek (vkládajícího obce k hospodaření, ale stále je majetkem
jednotlivých obcí)
- další majetek můžou nakupovat a ten už pak patří dobrovolnému svazku obcí
- způsob rozdělení zisku / ztráty
- podmínky přistoupení / vystoupení ze svazku a způsob vypořádání
- prosazování společenských zájmů (mikroregiony, vytvoření vodou, programové dokumenty, dotace ze zahraničních fondů,..)
Typy právních vztahů mezi obcemi a poskytovateli služeb
1) přímé řízení
2) smluvní vztah
- smlouva o poskytování služeb
- smlouva s provozovatelem
- pronájem
- dohoda o financování
- koncese
3) licence
4) bez právního vztahu
Faktory, které se liší podle typu smlouvy
- řízenost obcí
- kdo je odpovědný za investice, provoz, údržbu
- zda obec může poplatky regulovat
- příjem výnosů (čí jsou provozní výnosy)
- odpovědnost z finančního rizika
- dotace (jejich výše, zda je nutná)
- rozsah monopolů
Přímé řízení
- veškeré rizika a odpovědnosti má obec
- nemají právní subjektivitu
příspěvkové organizace:
- zřizovatel je odpovědný za investice, za DHIM a DNIM ručí organizace
- výši poplatků určuje (reguluje) obec
- obec může stanovit dotaci, ale může požadovat zisk
- provozní příjmy si nechá organizace
- ručí obec (obyvatelům)
Smlouvy
Smlouva o poskytování služby
- obec/kraj je uzavře se společností:
- ve které má obec účast
- externí organizace
- sepsána za činnost jako celek (bytový fond) nebo na dílčí části
- obec zůstává vlastníkem majetku, ale provozovatel odpovídá za údržbu
- provozní příjmy získá obec
- poplatky podle smluvní ceny:
- celková roční částka
- výše skutečně vynaložených nákladů + část navíc (% odměna)
- výše jednotlivých nákladů + % odměna
- obyvatelům ručí obec
Smlouva s provozovatelem
q bez podílu na zisku
- vlastníkem majetku je obec, provoz provozovatel
- obec stanoví poplatky
- náklady na provoz a údržbu stanoveny z příjmů z poplatků (přebytek získá obec nebo hradí schodek obec či provoz)
- odpovědná obec obyvatelstvu
q s podílem na zisku
- vše platí jako bez podílu, jen provozovatel požaduje nižší poplatky a navíc získává podíl na zisku (% část přebytku)
- užívá se tam, kde předpokládáme, že není třeba dotací (náklady hradí poplatky)
- obec může určitým skupinám dotovat
Pronájem
- externí organizace - vlastněná obcí
- nevlastněná
→ jdou všechny typy
- nájemce odpovídá za službu a nese finanční rizika
- obec zůstává vlastníkem majetku, nájemce má údržbu
- provozní výnosy jdou nájemci
- poplatky obec může regulovat
- nájemce obci hradí nájem nebo % podíl na výnosech z příjmů (možná i kombinace)
- majetek do pronájmu na střednědobý pronájem (10 let)
Koncese
- u nás se moc nepoužívá, ale začíná
- koncesionáři se udělí v ý h r a d n í p r á v o na určitou činnost na 15-20-30 let, za to že uhradí vstupní náklady (např. vodovod)
- koncesionář nese veškeré náklady, ručí uživatelům, nese finanční rizika
- obec koncesi uděluje na základě výběrového řízení (rozsah služby, maximální výše ceny služby, standard, možnost revidovat poplatky např. podle inflace)
- poplatky stanoveny tak, aby se uhradily vstupní náklady a odpisy + přiměřená návratnost investice + zisk
- po vypršení koncese převede na obec či kraj
→ BFO = vybuduj, provozuj a dej pak obci
- obec může vstupní investici dotovat s cílem zlevnit službu nebo vložit svůj majetek, ale pak se podílí na výnosech (nemocnice, silnice,…) nebo poskytovat provozní dotaci
Dohoda o financování
- obce vypisují granty na poskytování činností pro neziskové organizace
- vše je ve vlastnictví neziskových organizací (majetek, rizika)
- majetek může obec pronajmout neziskové organizaci
- týká se jen daného projektu (činnosti)
- obec by měla být schopná kontroly)
Licence
- dotace
- podobné podmínky jako u koncese, jen se nejedná o výhradní právo = možná konkurence
- použití tam, kde nejsou tak vysoké náklady
- není nutný převod na obec (zůstává majiteli licence)
Bez právního vztahu
- jedná se jen o dodržování obecně právních předpisů
- obec nemá vliv, jen kontroluje
Výhody spolupráce obcí a ostatních subjektů
- zlepšení možnosti přístupu soukromého kapitálu
- snížení rizika obce
- efektivnější využívání prostředků soukromým sektorem
- rozložení pro větší okruh uživatelů
- větší tendence k inovacím (odborníci ze soukromého sektoru)
- využití dodavatelských a subdodavatelských zkušeností
11) Přednáška: Místní finance
Majetek územních samospráv
- aby mohly instituce konat svou funkci, musí mít odpovídající majetek
Majetek
- je základním rysem a podmínkou samosprávy
- je základnou a nástrojem místní a regionální politiky
- je předpokladem realizace veřejného zájmu
Majetek obcí a krajů tvoří:
- nemovitosti (půda, lesy, pozemky)
- nehmotný majetek (práva duševního vlastnictví, pohledávky, ochranné známky,…)
- majetková práva
- CP a peníze
* majetek slouží k realizaci veřejného zájmu (zájem má na nich stát, obec nebo o něj nemá zájem soukromý sektor)
* majetek je zdrojem příjmů rozpočtu, předpokládaných úvěrů
* ale vyžaduje určité výdaje
* obec může, pokud hospodaří s majetkem, vstupovat do právních vztahů (prodávat ho, pronajímat)
Dělení majetku:
Ø na veřejnoprospěšné účely (sociální účely)
Ø slouží pro podnikání územní samosprávy (pokud ho vkládá do společnosti) – jde to ve většině zemí
Ø slouží pro výkon samosprávných funkcí (budova obecního úřadu, školy)
- obec může podmínit prodej lukrativních pozemků (staveb) např. vybudováním infrastruktury, aby se na službách podílel soukromý sektor
- dlouhodobý pronájem – vystaví to soukromý sektor a až po např. 20 letech to přejde na obec (do té doby platí nájem)
→ z ó n y s p o l e č n é h o r o z v o j e
Vliv na pozemky (nemovitosti)
- obec by měla mít představu, jak nakládat s majetkem (např. historické památky – nechat si je, prodat je?)
- poskytnout dotace na opravy soukromým subjektům
- vliv má nabídka a poptávka na trhu
- jestli má obec dostatek bytů nebo zda musí stavět
- záleží na managementu obce
- péče o majetek může způsobit příliv obyvatel do města, podnikatelů → vliv na cenu půdy = zpětné zhodnocení
Majetek obcí
- 1. 1. 1950 znárodnění majetku obcí státem a národními výbory – obce dostaly majetek jen do správy
- 1989 začalo navracení majetku (ne všechen, protože tohoto procesu se dotkla malá privatizace a restituce = jen pokud o majetek nebyl v privatizaci zájem)
V ČR
1) Postavení obce jako vlastníka (právní postavení)
- vlastnictví majetku je dáno Ústavou a zákony o obcích (128/2000) a o krajích, Listinou základních práv a svobod
- nemáme zákon jen o majetku obce (pouze majetku státu)
- podle Ústavy mají vlastnické právo – stát, obec, kraj, FO a PO
- hlava 7 – zahrnuje samosprávu → má svůj rozpočet a majetek (= znaky samosprávy)
- Listina zaručuje vlastnictví všem
- vyvlastnění je možné jen ve veřejném zájmu, za úhradu a na základě zákona; vlastnictví je nedotknutelné
- u obcí a krajů je vlastnictví vázáno na katastr (území) obce – nenáleží jim vypořádání, pokud se odstěhují (lidem nenáleží spoluvlastnictví majetku obce)
- právo je dáno i právní subjektivitou obce jako právnické osoby
- musíme odlišovat majetkoprávní vztahy (majetkové práva) od práva vlastnického (některá práva můžou být převedeny na jiné subjekty, ale jen práva ne majetek)
2) Faktické navracení majetku
- obcím byl majetek navrácen:
a) ze zákona č. 172/1991 Sb. o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obce
§ historický majetek – majetek, který obce vlastnily k 31. 12. 1949 (k datu znárodnění); část se ale vrátit nedala (nová výstavba, právo trvalého použití, lesy, rybníky mimo obec)
- nevracelo:
- majetek bývalé federace
- majetek armády
- majetek ministerstva zahraničí (ambasády)
- majetek, který přešel do vlastnictví občana
- majetek dotčen restitucemi
- majetek, u kterého bylo právo dlouhodobého užívání
- majetek družstev a jiných nestátních organizací (KSČ)
- majetek, kde došlo k jeho výrazným změnám (na louce se postavily domy)
- lesy a pozemky v národních parcích
§ převedený do vlastnictví obcí na základě původního práva hospodaření – majetek, se kterým měly právo užívání národní výbory (ty se proměnily na obce)
§ bytový fond – obytné domy s pozemky, které se stavbou tvoří 1 funkční celek
- které jsou na katastru obce
- právo na hospodaření měla obec
- byly vlastnictvím státu
§ rozestavěné jednotky komplexní bytové výstavby – rozestavěné paneláky, pokud byly na území obce (k 31.12. 1992)
§ majetek investorských organizací – organizace národních výborů
→ obcím se vrátily:
- nezastavěné pozemky
- zastavěné pozemky ve vlastnictví FO (ty, které přešly do vlastnictví státu –
emigranti)
- majetek, který tvoří funkční celek
b) rozhodnutím
- nepřešlo automaticky, obec musela žádat Ministerstvo kultury, školství, okresní úřady
* majetek ve vlastnictví státu, na kterém byla provozována rozpočtová organizace a zřizovatelem byla obec
* malé podniky, které se neprodaly v privatizaci
* státní podniky, jehož funkce zřizovatele přešla na obec a okres (teplárny,…) → se souhlasem Ministerstva pro správu národního majetku a privatizaci
c) bezúplatný převod
- v rámci procesu privatizace od fondu národního majetku (CP v oblasti energetiky, teplárenství, distribuční energetické společnosti) s cílem zachování vlivu obce na společnost (regulace cen, veřejný zájem)
- akcie ČS, a. s.
d) dalšími zákony
- převod majetku na obce a kraje spolu s organizačními složkami a příspěvkovými organizacemi podle:
Zákona č. 290/2002 Sb. o převodu některých dalších věcí, práva a závazků ČR
na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu
Zákona č. 157/2002 Sb. o přechodu některých věcí a práv a závazků z majetku
ČR do vlastnictví kraje
- taxativně vymezeno zvlášť pro každý kraj
- Ministerstvo kultury: Státní vědecké knihovny, Galerie
- Ministerstvo dopravy: Správa a údržba silnic
- Ministerstvo zemědělství: Učiliště
- Ministerstvo školství: Gymnázia, Dětské výchovné ústavy, Střední odborné
školy
- Ministerstvo zdravotnictví: nemocnice, územní střediska záchranné služby
- Ministerstvo práce a sociálních věcí: ústavy sociální péče
- po dobu 10 let nebyla možnost použít majetek na jinou činnost = SOUD ZRUŠIL
- pokud jde o movité věci, stále to platí (použité ke stejnému účelu, pokud se stane nepotřebným, musí být nejprve nabídnout k nákupu státu)
3) Hospodaření s majetkem
- obce a kraje mohou hospodařit s majetkem
* mají povinnost pečovat o něj, zachovávat jej a pečovat o jeho rozvoj
* provádí inventarizaci majetku, evidovat jej
* musí znát rozsah majetku
* obce majetek chrání před odcizením, poškozením, zneužitím
vlastnická práva:
- obce mohou majetek zapůjčit, pronajmout, prodat, darovat
- mohou majetek vkládat do PO (zakládaných obcemi)
- svěřovat zřizovaným organizacím (bezúplatně i úplatně)
- vkládat jej do majetku dobrovolných svazků obcí
- ručit majetkem, pojišťovat ho
- získávat jej převodem, darem, dědictvím
- vytvářej jej výstavbou a nákupem
- hospodaření je svěřeno z a s t u p i t e l s t v u o b c e
- u kraje se musí záměr dát 30 dní dopředu na úřední desku (u obcí 15 dní)
- nakládání s majetkem by mělo vycházet z dlouhodobých dokumentů:
- program rozvoje kraje (mikroregion, obce)
- územního plánu
- regulačního plánu (vychází z územního plánu)
- cenové mapy (vydává obecně závaznou vyhlášku)
- rozpočtové výhledy
- koncepce využití obecního majetku
- návrh na vytváření map hodnotových zón pozemků (jako cenové mapy u budov)
- aby mohly instituce konat svou funkci, musí mít odpovídající majetek
Majetek
- je základním rysem a podmínkou samosprávy
- je základnou a nástrojem místní a regionální politiky
- je předpokladem realizace veřejného zájmu
Majetek obcí a krajů tvoří:
- nemovitosti (půda, lesy, pozemky)
- nehmotný majetek (práva duševního vlastnictví, pohledávky, ochranné známky,…)
- majetková práva
- CP a peníze
* majetek slouží k realizaci veřejného zájmu (zájem má na nich stát, obec nebo o něj nemá zájem soukromý sektor)
* majetek je zdrojem příjmů rozpočtu, předpokládaných úvěrů
* ale vyžaduje určité výdaje
* obec může, pokud hospodaří s majetkem, vstupovat do právních vztahů (prodávat ho, pronajímat)
Dělení majetku:
Ø na veřejnoprospěšné účely (sociální účely)
Ø slouží pro podnikání územní samosprávy (pokud ho vkládá do společnosti) – jde to ve většině zemí
Ø slouží pro výkon samosprávných funkcí (budova obecního úřadu, školy)
- obec může podmínit prodej lukrativních pozemků (staveb) např. vybudováním infrastruktury, aby se na službách podílel soukromý sektor
- dlouhodobý pronájem – vystaví to soukromý sektor a až po např. 20 letech to přejde na obec (do té doby platí nájem)
→ z ó n y s p o l e č n é h o r o z v o j e
Vliv na pozemky (nemovitosti)
- obec by měla mít představu, jak nakládat s majetkem (např. historické památky – nechat si je, prodat je?)
- poskytnout dotace na opravy soukromým subjektům
- vliv má nabídka a poptávka na trhu
- jestli má obec dostatek bytů nebo zda musí stavět
- záleží na managementu obce
- péče o majetek může způsobit příliv obyvatel do města, podnikatelů → vliv na cenu půdy = zpětné zhodnocení
Majetek obcí
- 1. 1. 1950 znárodnění majetku obcí státem a národními výbory – obce dostaly majetek jen do správy
- 1989 začalo navracení majetku (ne všechen, protože tohoto procesu se dotkla malá privatizace a restituce = jen pokud o majetek nebyl v privatizaci zájem)
V ČR
1) Postavení obce jako vlastníka (právní postavení)
- vlastnictví majetku je dáno Ústavou a zákony o obcích (128/2000) a o krajích, Listinou základních práv a svobod
- nemáme zákon jen o majetku obce (pouze majetku státu)
- podle Ústavy mají vlastnické právo – stát, obec, kraj, FO a PO
- hlava 7 – zahrnuje samosprávu → má svůj rozpočet a majetek (= znaky samosprávy)
- Listina zaručuje vlastnictví všem
- vyvlastnění je možné jen ve veřejném zájmu, za úhradu a na základě zákona; vlastnictví je nedotknutelné
- u obcí a krajů je vlastnictví vázáno na katastr (území) obce – nenáleží jim vypořádání, pokud se odstěhují (lidem nenáleží spoluvlastnictví majetku obce)
- právo je dáno i právní subjektivitou obce jako právnické osoby
- musíme odlišovat majetkoprávní vztahy (majetkové práva) od práva vlastnického (některá práva můžou být převedeny na jiné subjekty, ale jen práva ne majetek)
2) Faktické navracení majetku
- obcím byl majetek navrácen:
a) ze zákona č. 172/1991 Sb. o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obce
§ historický majetek – majetek, který obce vlastnily k 31. 12. 1949 (k datu znárodnění); část se ale vrátit nedala (nová výstavba, právo trvalého použití, lesy, rybníky mimo obec)
- nevracelo:
- majetek bývalé federace
- majetek armády
- majetek ministerstva zahraničí (ambasády)
- majetek, který přešel do vlastnictví občana
- majetek dotčen restitucemi
- majetek, u kterého bylo právo dlouhodobého užívání
- majetek družstev a jiných nestátních organizací (KSČ)
- majetek, kde došlo k jeho výrazným změnám (na louce se postavily domy)
- lesy a pozemky v národních parcích
§ převedený do vlastnictví obcí na základě původního práva hospodaření – majetek, se kterým měly právo užívání národní výbory (ty se proměnily na obce)
§ bytový fond – obytné domy s pozemky, které se stavbou tvoří 1 funkční celek
- které jsou na katastru obce
- právo na hospodaření měla obec
- byly vlastnictvím státu
§ rozestavěné jednotky komplexní bytové výstavby – rozestavěné paneláky, pokud byly na území obce (k 31.12. 1992)
§ majetek investorských organizací – organizace národních výborů
→ obcím se vrátily:
- nezastavěné pozemky
- zastavěné pozemky ve vlastnictví FO (ty, které přešly do vlastnictví státu –
emigranti)
- majetek, který tvoří funkční celek
b) rozhodnutím
- nepřešlo automaticky, obec musela žádat Ministerstvo kultury, školství, okresní úřady
* majetek ve vlastnictví státu, na kterém byla provozována rozpočtová organizace a zřizovatelem byla obec
* malé podniky, které se neprodaly v privatizaci
* státní podniky, jehož funkce zřizovatele přešla na obec a okres (teplárny,…) → se souhlasem Ministerstva pro správu národního majetku a privatizaci
c) bezúplatný převod
- v rámci procesu privatizace od fondu národního majetku (CP v oblasti energetiky, teplárenství, distribuční energetické společnosti) s cílem zachování vlivu obce na společnost (regulace cen, veřejný zájem)
- akcie ČS, a. s.
d) dalšími zákony
- převod majetku na obce a kraje spolu s organizačními složkami a příspěvkovými organizacemi podle:
Zákona č. 290/2002 Sb. o převodu některých dalších věcí, práva a závazků ČR
na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu
Zákona č. 157/2002 Sb. o přechodu některých věcí a práv a závazků z majetku
ČR do vlastnictví kraje
- taxativně vymezeno zvlášť pro každý kraj
- Ministerstvo kultury: Státní vědecké knihovny, Galerie
- Ministerstvo dopravy: Správa a údržba silnic
- Ministerstvo zemědělství: Učiliště
- Ministerstvo školství: Gymnázia, Dětské výchovné ústavy, Střední odborné
školy
- Ministerstvo zdravotnictví: nemocnice, územní střediska záchranné služby
- Ministerstvo práce a sociálních věcí: ústavy sociální péče
- po dobu 10 let nebyla možnost použít majetek na jinou činnost = SOUD ZRUŠIL
- pokud jde o movité věci, stále to platí (použité ke stejnému účelu, pokud se stane nepotřebným, musí být nejprve nabídnout k nákupu státu)
3) Hospodaření s majetkem
- obce a kraje mohou hospodařit s majetkem
* mají povinnost pečovat o něj, zachovávat jej a pečovat o jeho rozvoj
* provádí inventarizaci majetku, evidovat jej
* musí znát rozsah majetku
* obce majetek chrání před odcizením, poškozením, zneužitím
vlastnická práva:
- obce mohou majetek zapůjčit, pronajmout, prodat, darovat
- mohou majetek vkládat do PO (zakládaných obcemi)
- svěřovat zřizovaným organizacím (bezúplatně i úplatně)
- vkládat jej do majetku dobrovolných svazků obcí
- ručit majetkem, pojišťovat ho
- získávat jej převodem, darem, dědictvím
- vytvářej jej výstavbou a nákupem
- hospodaření je svěřeno z a s t u p i t e l s t v u o b c e
- u kraje se musí záměr dát 30 dní dopředu na úřední desku (u obcí 15 dní)
- nakládání s majetkem by mělo vycházet z dlouhodobých dokumentů:
- program rozvoje kraje (mikroregion, obce)
- územního plánu
- regulačního plánu (vychází z územního plánu)
- cenové mapy (vydává obecně závaznou vyhlášku)
- rozpočtové výhledy
- koncepce využití obecního majetku
- návrh na vytváření map hodnotových zón pozemků (jako cenové mapy u budov)
10) Přednáška: Místní finance
Výdaje
- existují určité typy statků, které obce zabezpečují pro vyšší úroveň
+ lokální statky (svoje)
omezení:
- existuje rozpočtové omezení daní příjmovou stranou
- rozsah odpovědností a povinností daný zákonem pro nižší celky
- samosprávám je rozsah a složení výdajů částečně určen
- stanoveny mzdové tarify zaměstnanců centrálně
- stát dohlíží na určitý standard poskytovaných služeb (rozsah, kvalitu,…)
- poskytuje některé služby i v rámci své působnosti (je velmi obtížné, pokud je služba nerentabilní, aby se snížil standard)
- obce dále nemohou ovlivnit demografické podmínky, přírodní podmínky (obec, odkud se stěhují občané, má jiné problémy než obec, která má dostatek mladých lidí)
- makroekonomické hledisko celého státu – odraz v obcích (pokud je konjunktura, není problém naplňování rozpočtu a poskytování služeb)
- vše se může měnit v čase, prostoru (i mezi jednotlivými kraji)
Členění výdajů
1) podle ekonomického hlediska:
- běžné
- kapitálové
2) podle rozpočtové skladby:
- druhové (závazné)
- funkční
- kapitálové (u obcí se neužívá)
3) podle typu infrastruktury, na kterou jsou vynakládány:
- sociální
- ekonomické
4) podle funkcí veřejných financí:
- alokační (nejvíce)
- nedistribuční
- stabilizační
5) podle rozpočtového plánování:
- plánovatelé
- neplánovatelé
Ekonomické hledisko
běžné výdaje ( v ČR asi 63 – 68 %)
- obec je vynakládá na běžné účely
- týkají se běžného rozpočtového roku
- pravidelně se opakující
- nájemné, platy, transfery, sociální dávky
kapitálové výdaje (v ČR asi 32 %)
- k financování dlouhodobých aktivit
- obec by si je měla naplánovat a rozdělit na celou dobu životnosti investičních aktivit
- obec by měla vědět celkové náklady do tohoto roku (+ plánované celkové náklady) a zdroje financování (dotace, vlastní, úvěry) + náklady daného roku + následujících let
způsob financování
- u SAPARDU nejprve obec zaplatí vše a po dokončení stavby a její kolaudaci dostanou peníze ze strukturálních fondů EU
- výnosy z prodeje majetku
- leasing, odpisy, úvěry
→ nesmíme zapomenout na náklady ještě před začátkem stavby (např. projektové N, výkup pozemků,…), ekonomický dopad (jaká bude poptávka po službě,..), ekologický dopad,…
Rozpočtová skladba
druhové
- výdajů se týká třída 5 a 6
- č. 5 – běžné
- č. 6 – kapitálové (nastudovat členění výdajů)
funkční
- srozumitelnější pro občany
- rozdělení podle funkcí
- problém s hodnocením výdajů obcí a poté s jejich srovnáváním
Typ infrastruktury
ekonomicky-technická
- obecní podniky (pro ně půjčky, dotace)
- půjčky, dotace soukromému sektoru, pokud si od nich obec služby najímá
- dotace a půjčky FO, PO, pokud chce obec podnikatele udržet v obci
- pro příspěvkové organizace
- na veřejné kanalizace
- výstavba bytů
- vyplácí se, aby se budoucí uživatelé podíleli na nákladech (např. osvětlení, místní komunikace, inženýrské sítě,…)
sociální
- transfery, dotace na sociální zařízení (azylové domy, domovy důchodců,…)
- školství
- zdravotnictví
- většinou neziskové organizace
- dovoz jídel – sociální služby
Veřejné finance
alokační
- nejvíce se týkají samospráv
- nákup služeb, výrobků od soukromých firem obcí, aby mohla poskytnout služby obyvatelům
- kopírky, papíry, materiál
- tyto výdaje mohou mít i stabilizační účinek (poskytne příjmy firmám, zvýšení zaměstnanosti,..)
- nákup od místních firem
- statky a služby může obec poskytovat sama nebo je nakupovat (prostředky příspěvkových organizací)
- poplatkové služby → smíšený statek (vodné, stočné, komunální odpad)
problém – řada poplatků regulována státem (např. nájemné u starších domů) → musí poskytovat adresnou dotaci, pokud si služby lidé nemohou dovolit
redistribuční
- dotace jednotlivým subjektům (na nájemné, sociální služby)
- pravidla pro poskytování jsou dána zákony, část si může určit sama
= nedistribuční funkce je jen u toho, o čem si obec rozhoduje sama
Rozpočtové plánování
plánovatelné
- mandatorní výdaje (výdaje na sociální transfery)
- výdaje na mzdy, nájemné, otop, materiál,…
→ narůstá jejich podíl a tím se snižuje prostor pro ovlivňování obcí
neplánované
- nahodilé
- výdaje na povodně, sankční výdaje při porušení rozpočtových pravidel,…
Struktura výdaje v ČR v roce 2002
- běžné 67,8 % - v rámci přenesené působnosti (financováno příspěvky SR)
- v rámci samostatné působnosti
- kapitálové 32,2 %
q funkční členění nám neumožňuje rozdělení výdajů, protože různé obce vykonávají jiné služby, některé samostatně, některé kumulovaně
q výdaje na školství – něco ze státu, něco od obcí + mzdy
q výdaje jsou různé podle velikostní struktury obcí (na samostatnou činnost úřadu jde velký % podíl výdajů – jsou neekonomické)
- mají malé objemy rozpočtu a nemají finance na velké investiční akce (např. na čističku,…)
q v porovnání s jinými zeměmi máme velký podíl kapitálových výdajů (zastaralost obcí)
q kraje jsou nejvíce financovány účelovými dotacemi a proto je dáno jaké budou mít výdaje a kam
- běžné
- kapitálové – ještě zatím neinvestují nebo minimálně (asi 10 %)
- část svých peněz vydávaly obcím na odstraňování škod po povodních
- existují určité typy statků, které obce zabezpečují pro vyšší úroveň
+ lokální statky (svoje)
omezení:
- existuje rozpočtové omezení daní příjmovou stranou
- rozsah odpovědností a povinností daný zákonem pro nižší celky
- samosprávám je rozsah a složení výdajů částečně určen
- stanoveny mzdové tarify zaměstnanců centrálně
- stát dohlíží na určitý standard poskytovaných služeb (rozsah, kvalitu,…)
- poskytuje některé služby i v rámci své působnosti (je velmi obtížné, pokud je služba nerentabilní, aby se snížil standard)
- obce dále nemohou ovlivnit demografické podmínky, přírodní podmínky (obec, odkud se stěhují občané, má jiné problémy než obec, která má dostatek mladých lidí)
- makroekonomické hledisko celého státu – odraz v obcích (pokud je konjunktura, není problém naplňování rozpočtu a poskytování služeb)
- vše se může měnit v čase, prostoru (i mezi jednotlivými kraji)
Členění výdajů
1) podle ekonomického hlediska:
- běžné
- kapitálové
2) podle rozpočtové skladby:
- druhové (závazné)
- funkční
- kapitálové (u obcí se neužívá)
3) podle typu infrastruktury, na kterou jsou vynakládány:
- sociální
- ekonomické
4) podle funkcí veřejných financí:
- alokační (nejvíce)
- nedistribuční
- stabilizační
5) podle rozpočtového plánování:
- plánovatelé
- neplánovatelé
Ekonomické hledisko
běžné výdaje ( v ČR asi 63 – 68 %)
- obec je vynakládá na běžné účely
- týkají se běžného rozpočtového roku
- pravidelně se opakující
- nájemné, platy, transfery, sociální dávky
kapitálové výdaje (v ČR asi 32 %)
- k financování dlouhodobých aktivit
- obec by si je měla naplánovat a rozdělit na celou dobu životnosti investičních aktivit
- obec by měla vědět celkové náklady do tohoto roku (+ plánované celkové náklady) a zdroje financování (dotace, vlastní, úvěry) + náklady daného roku + následujících let
způsob financování
- u SAPARDU nejprve obec zaplatí vše a po dokončení stavby a její kolaudaci dostanou peníze ze strukturálních fondů EU
- výnosy z prodeje majetku
- leasing, odpisy, úvěry
→ nesmíme zapomenout na náklady ještě před začátkem stavby (např. projektové N, výkup pozemků,…), ekonomický dopad (jaká bude poptávka po službě,..), ekologický dopad,…
Rozpočtová skladba
druhové
- výdajů se týká třída 5 a 6
- č. 5 – běžné
- č. 6 – kapitálové (nastudovat členění výdajů)
funkční
- srozumitelnější pro občany
- rozdělení podle funkcí
- problém s hodnocením výdajů obcí a poté s jejich srovnáváním
Typ infrastruktury
ekonomicky-technická
- obecní podniky (pro ně půjčky, dotace)
- půjčky, dotace soukromému sektoru, pokud si od nich obec služby najímá
- dotace a půjčky FO, PO, pokud chce obec podnikatele udržet v obci
- pro příspěvkové organizace
- na veřejné kanalizace
- výstavba bytů
- vyplácí se, aby se budoucí uživatelé podíleli na nákladech (např. osvětlení, místní komunikace, inženýrské sítě,…)
sociální
- transfery, dotace na sociální zařízení (azylové domy, domovy důchodců,…)
- školství
- zdravotnictví
- většinou neziskové organizace
- dovoz jídel – sociální služby
Veřejné finance
alokační
- nejvíce se týkají samospráv
- nákup služeb, výrobků od soukromých firem obcí, aby mohla poskytnout služby obyvatelům
- kopírky, papíry, materiál
- tyto výdaje mohou mít i stabilizační účinek (poskytne příjmy firmám, zvýšení zaměstnanosti,..)
- nákup od místních firem
- statky a služby může obec poskytovat sama nebo je nakupovat (prostředky příspěvkových organizací)
- poplatkové služby → smíšený statek (vodné, stočné, komunální odpad)
problém – řada poplatků regulována státem (např. nájemné u starších domů) → musí poskytovat adresnou dotaci, pokud si služby lidé nemohou dovolit
redistribuční
- dotace jednotlivým subjektům (na nájemné, sociální služby)
- pravidla pro poskytování jsou dána zákony, část si může určit sama
= nedistribuční funkce je jen u toho, o čem si obec rozhoduje sama
Rozpočtové plánování
plánovatelné
- mandatorní výdaje (výdaje na sociální transfery)
- výdaje na mzdy, nájemné, otop, materiál,…
→ narůstá jejich podíl a tím se snižuje prostor pro ovlivňování obcí
neplánované
- nahodilé
- výdaje na povodně, sankční výdaje při porušení rozpočtových pravidel,…
Struktura výdaje v ČR v roce 2002
- běžné 67,8 % - v rámci přenesené působnosti (financováno příspěvky SR)
- v rámci samostatné působnosti
- kapitálové 32,2 %
q funkční členění nám neumožňuje rozdělení výdajů, protože různé obce vykonávají jiné služby, některé samostatně, některé kumulovaně
q výdaje na školství – něco ze státu, něco od obcí + mzdy
q výdaje jsou různé podle velikostní struktury obcí (na samostatnou činnost úřadu jde velký % podíl výdajů – jsou neekonomické)
- mají malé objemy rozpočtu a nemají finance na velké investiční akce (např. na čističku,…)
q v porovnání s jinými zeměmi máme velký podíl kapitálových výdajů (zastaralost obcí)
q kraje jsou nejvíce financovány účelovými dotacemi a proto je dáno jaké budou mít výdaje a kam
- běžné
- kapitálové – ještě zatím neinvestují nebo minimálně (asi 10 %)
- část svých peněz vydávaly obcím na odstraňování škod po povodních
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)