Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Analýza likvidity

Pokud se podnik nemá dostat do platebních potíží, musí udržovat stálou výši pohotových finančních prostředků ke krytí svých dluhů. Je rozhodující, aby své krátkodobé dluhy v době jejich splatnosti platil z položek,které jsou pro tento účel určeny.

Známe 3 zkladní typy ukazatelů:

a) běžný poměr (Current ratio), neboli solventnost

Tento poměr má nejširší rozsah a současně nejmenší vypovídací schopnost. Vyjadřuje, kolikrát je podnik schopen uhradit krátkodobé závazky aktivy, které lze převést na peníze.

Celková oběžná aktiva
Celkové krátkodobé závazky

b) rychlý poměr (Quick ratio / Acid test)

Je nejpoužívanější ukazatel. Oběžná aktiva se používají bez zásob, které se nejhůře proměňují na hotové peníze, jejich rychlá likvidace obvykle vyvolá ztráty.

Oběžná aktiva – zásoby
Krátkodobé závazky

c) Hotovostní poměr (Cash ratio)

Poměr, který používá pouze hotových finančních prostředků – hotové peníze, rychle zpeněžitelné cenné papíry, prostředky na bankovních účtech, pohledávky bez nedobytných a pochybných.

Finanční majetek
Krátkodobé závazky


Analýza rentability

Ukazatelé rentability neboli ziskovosti měří výnosnost celkového podnikového snažení. Čím jsou jeho hodnoty vyšší, tím lépe podnik zhodnocuje své zdroje.

a) rentabilita tržeb

Uvádí se v % a znamená míru zisků a tržeb.

Čistý zisk
Tržby

b) Výnosnost celkových aktiv

Je většinou vyjádřen poměrem čistého zisku a měří schopnost podnikových aktiv přinášet zisk – zhodnocení celkového vloženého kapitálu.

Zisk
Aktiva

c) výnosnost vlastního jmění

Ukazatel měří výnosnost vlastního jmění. Z jeho konstrukce je zřejmé že hodnota poroste se ziskem. U běžného akcionáře znamená % zhodnocení jeho vkladu.

Čistý zisk
Vlastní jmění

d) rentabilita nákladů a výnosů

- poměr zisku a nákladů
- poměr zisku a výnosů

Ukazatele rentability

- měříme výnosnost celkového podnikového snažení, čím jsou jeho hodnoty vyšší, tím lépe podnik zhodnocuje své zdroje, produkty se tíkají před zdaněním.

1. Rentabilita tržeb – uvádí se v % a znamená míru zisku z tržeb. Je-li hodnota nižší než odvětvový průměr, podnik má nižší ceny, vyšší náklady nebo obojí. Vypočítá se: Čistý zisk/tržby
2. Výnosnost celkových aktiv ROA – Je většinou vyjádřen poměrem čistého zisku a měří schopnost podnikových kativ přinášet zisk – zhodnocení celkového vloženého kapitálu. Je-li nižší než odvětvový průměr, má podnik velkou zadluženost, která snižuje zisk. Jeho hodnota by se měla pohybovat okolo 1. Vypočítá se: Zisk / aktiva
3. Výnostnost vlastního jmění ROD – tento ukazatel měří výnosnost vlastního jmění, z jeho konstrukce je zřejmé, že jeho hodnota poroste s růstem zisku, někdy se používá jen čistý zisk mínus prioritní akcie. U běžného akcionáře znamená v % zhodnocení jeho vklady. Vypočítá se: čistý zisk / vlastní jmění.
4. Rentabilita nákladů a výnosů – poměr zisku a nákladů nebo poměr zisků a výnosů. Čím jsou hodnoty rentability větší, tím vyšší míru zhodnocení svých vstupů podnik obsahuje.

- Posouzení peněžních toků :

- Posouzení peněžních toků : CASH FLOW - Tok peněžních prostředků z a do firmy za určité časové období ( 1 rok ).

- Získání bankovního úvěru : K realizaci podnikatelského záměru málokdy stačí prostředky zakladatelů či společníků firmy.Proto podnikatelé žádají o bankovní úvěry = viz. formulář.

- Zavedení účetnictví : Obchodní zákoník v § 355 stanový povinnost podnikatelů vést účetnictví : Jednoduché ( fyz. osoby ) a podvojné účetnictví ( osoby zapsané v obchodním rejstříku ).

Účetnictví musí být : pravdivé, úplné, včasné a prokazatelné.Podnikatel musí určit osobu, která bude odpovědná za účetnictví v podniku.

- Posouzení daňového zatížení : Stát ovlivňuje podnikání soustavou daní, které mu zabezpečují přísun potřebných prostředků do státního rozpočtu.Daňová soustava srovnatelná s daňovými soustavami vyspělých evropských zemí zemí je platná v České Republice od 1. 1. 1998.

Podnikatel se musí zajímat především o :

- Podnikatel se musí zajímat především o : Daň z příjmu - fyzických osob
právnických osob

- Daň z přidané hodnoty (DPH) - 22%
- 5
Cash flow
Zisk není pouze přírůstek hotovosti v pokladně. Je ukryt v celé řadě položek – v zásobách, strojích, pohledávkách apod.

Při konstrukci cash flow se vychází z toho, že

- dochází k rozdílu mezi pohybem hmotných prostředků a jejich peněžním vyjádřením (například zařízení koupené na úvěr).
- existuje časový nesoulad mezi vznikem hospodářské operace a jejím finančním zachycením (nárok na mzdu vzniká dřív, než je výplatní termín).
- Z toho, že podnik může použít například různé způsoby oceňování zásob nebo odepisování dlouhodobého majetku.

Vycházíme důsledně z toho, že vyjadřujeme skutečný pohyb peněz v podniku.

Uzavření úvěrové smlouvy

 Písemně, každá další změna také písemně.
 Údaje : název a sídlo zákazníka, účel, výše a čerpání úvěru, termín a způsob splácení úvěru a úroku, zajištění úvěru, práva a povinnosti klienta a banky, datum, místo a podpisy obou stran

Kontrola dodržování podmínek úvěrové smlouvy
 Kontrolu dohodnutého splácení úvěru a úroku, pokud není včas, pak např. Sankční sazba
 Problémy při kontrole
- chyba banky – nedostatek informací o klientovi, špatná úvěrová analýza
- chyba klienta – špatné řízení firmy, zhoršení finanční situace, neochota splácet
- vnější vlivy – změny v ekonomii a v legislativě

ÚVĚROVÉ KARTY
Platební karty umožňující nákup zboží na úvěr i bezhotovostní placení služeb, případně výběr v hotovosti.

4. Vkladová činnost bank (formy vkladů, úročení, …)

Vztah klienta a banky

KLIENT

- zvolí si vhodnou banku – z hlediska úročení, poskytované služby
- uzavře s bankou smlouvu o zřízení a vedení bankovního účtu
- má k dispozici náležitosti o bankovním účtu (název a číslo účtu, měna účtu, úrokové sazby, další informace)
- vystavuje pokladní složenky, výběrní lístky, příkazy apod.
- platí poplatky za vedení účtu a zasílání výpisů, platí úroky z poskytnutého úvěru

BANKA

- uzavře s klientem smlouvu o zřízení a vedení bankovního účtu
- má k dispozici náležitosti o klientovi (název, sídlo, IČO, osoby oprávněné s manipulací účtu – podpisové vzory)
- provádí bankovní operace vedené klientem a běžné bankovní operace (poplatky, úroky z účtu a úvěru)
- vystavuje výpisy z účtu, vyplácí úroky z účtu
- poskytuje další služby (úvěr, devizový účet, platební karty, pojištění aj.)

Formy vkladů

• podnikatelské i nepodnikatelské účty (běžné účty, kontokorentní účty, devizové účty, sporožira)
• vkladní knížky a osobní konta
• účty termínovaných vkladů
• prodej vkladových certifikátů a listů
• prodej bankovních obligací

Úročení

Úrok = odměna za uložené peníze, je připisován jako odměna z vkladu nebo ztráta z úvěru
Jistina = vložená peněžní částka, základ pro výpočet úroku
Úroková míra = %-ní sazba udávající výši úroku
Úrokovací období = doba, ke které se vztahuje úroková míra (PA-rok, PG-čtvrtletí, PM-měsíční, PS-pololetní)
Úroková doba = skutečná doba, za kterou se počítá úrok (v letech a ve dnech, d/360 a m/12)

Jednoduché úrokování ÚROK = Jistina/100 * Úroková míra v % * Úrokovací doba

Banka úročí vklady pevnou nebo pohyblivou úrokovou sazbou

Zajištění platební schopnosti podniku

Finanční zajištění : Důvodem pro podnikání je dosažení zisku.Podnikatel musí sledovat, kolik bude realizace záměru stát peněz a kolik lze od její realizace očekávat.
Finanční zajištění podnikatelského záměru zahrnuje : Stanovení startovacího kapitálu : ( peněžní prostředky, které musíme vynaložit ještě pře zahájením vlastní činnosti firmy )

- Finanční prostředky potřebujeme na : Průzkum trhu
Pronájem či nákup strojů a zařízení, předzápasu materiálu
Propagace firmy
Získání živnostenského oprávnění a dokumentů s tímto spojených

- Stanovení nákladů a výnosů : Podnikatelská kalkulace ( náklady na jedinci )
- Podnikatelský rozpočet ( předběžný propočet nákladů a výnosů )

- Kontrola provádění bankou :

Banka kontroluje, průběžně sleduje finanční situaci klienta a kvality poskytnutého zajištění.Banka hodnotí účetní výkazy, tržní cenu cenných papírů, nemovitostí, apod.Splácení úvěru je předem dohodnuto a sepsáno v úvěrové smlouvě, pokud podnik splácí včas a přesně, je vše v pořádku a nehrozí mu žádné sankce.jamile podnik splatí poslední splátku, již není vázaný úvěrovou smlouvou a nemá žádné závazky vůči bance.

Úvěrová politika, druhy úvěrů

BANKOVNÍ ÚVĚR je krátkodobá nebo dlouhodobá půjčka od banky,
pro klienta je cenou úvěru úrok.

Poskytování úvěrů bankovním klientům je důležitou činností banky.
Největším zdrojem výnosů banky jsou právě přijaté úroky z poskytovaných úvěrů.
Každá banka má svou ÚVĚROVOU POLITIKU – metody a zásady uplatňované bankou při poskytování úvěru.

PRINCIPY ÚVĚROVÝCH OBCHODŮ BANKY
 Návratnost úvěru – schopnost dlužníka splatit úvěr ve sjednané době.
( ukazatel : suma úvěrů / roční disponibilní zisk + odpisy )
 Výnosnost úvěru – závisí na velikosti úvěru a úrokové míře

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VÝŠI ÚVĚROVÉ SAZBY

 Právní prostředí ( sazby a pokyny ČNB )
 Všeobecné ekonomické podmínky ( např. inflace, tempo růstu ekonomiky, HDP )
 Konkurenčnost prostředí – sledování sazeb ostatních bank
 Nižší náklady, nižší úrokové míry, vyšší pružnost
 Charakter úvěru ( rizikovost, doba splatnosti, nižší sazby pro vynikající zákazníky, důvěryhodnost )
 Cíle a strategie banky ( vyšší zisk, vyšší sazby, vyšší objem úvěru )

SPLÁCENÍ ÚVĚRŮ A ÚROKŮ
 Úvěr a úrok jsou splaceny zvlášť ( úvěr čtvrtletně, úrok měsíčně ).
 Úvěr a úrok jsou spláceny pravidelnými ANUITAMI ( splátky dluhu včetně úroků ).

DRUHY ÚVĚRŮ

1. PODLE DÉLKY SPLATNOSTI
a. Krátkodobé ( do 1 roku )
b. Střednědobé ( 1-4 roky )
c. Dlouhodobé ( nad 4 roky )

2. PODLE MĚNY

a. Korunové
b. Devizové

3. PODLE ZAJIŠTĚNÍ
a. Zajištěné ( zástava )
b. Nezajištěné ( jen prvotřídním klientům )

4. PODLE ZPŮSOBU POSKYTNUTÍ
a. Přímé – FO a PO
b. Nepřímé – zahrnují 3 strany ( kupující, prodávající, banka )


5. PODLE ZPŮSOBU ČERPÁNÍ
a. Jednorázový – klient čerpá úvěr najednou nebo v dohodnutých částkách
b. Formou úvěrové linky – opakovaně do výše úvěrového limitu

6. PODLE ÚČELU ÚVĚRU A SUBJEKTU, KTERÉMU SE POSKYTUJE
a. Podnikatelům
b. Občanům
c. Mezibankovní
d. Ostatní

Kontokorentní úvěr –

Kontokorentní úvěr – smíšený BÚ, umožňuje klientovi čerpat úvěr bez smlouvy
Lombardní úvěr – zástavou je movitá věc
Hypoteční úvěr – zástavou je nemovitost
Eskontní úvěr – zástavou jsou směnky

OBECNÝ POSTUP PŘI POSKYTOVÁNÍ ÚVĚRŮ

Úvodní schůzka se zákazníkem, získání informací :
 Žádost o poskytnutí úvěru ( výše, účel ) + další dokumentace ( podnikatelský záměr, výkazy, přiznání )
 Poskytnutí úvěru je spojeno s určitým rizikem, banka proto musí zjistit dostatečné množství informací o klientovi

Úvěrová analýza
 Hodnotí se kvalita klienta ( schopnost přijmout a splatit úvěr )
 Při analýze zjišťuje banka tzv. 6 C úvěru
= Can We - můžeme?, máme na to ?
Charakter - pověst zákazníka ( informace od dodavatelů )
Capacity - kapacita splácení úvěru ( výše příjmů )
Capital - kapitál zákazníka
Conditions - podmínky banky s ekonomickými vlivy
Collateral - zajištění úvěru ( nemovitost, movitá věc )

- Banku obvykle zajímají informace týkající se :

1) Zákazníka samého.
2) Schopnosti zákazníka splatit úvěr.
3) Možnosti zajištění úvěru.
4) Současného vztahu zákazníka s bankou.

- Dále v písemné formě žádosti uvede zákazník údaje, týkající se jeho samotného :
1) Jméno a adresu ( název a sídlo firmy ).
2) Požadovanou výši úvěru.
3) Účel úvěru.
4) Termín a požadovaný způsob čerpání úvěry.
5) Způsob splácení a konečný termín splatnosti úvěru.
6) Zajištění úvěru.
7) Další informace týkající se majetkového poměru, finanční situace, výše závazků, apod.

Po nashromáždění dostatku informací a osobním jednání se zákazníkem banka provede úvěrovou analýzu.

- Analýza ziskovosti a rentability podniku :
1) Ziskovost = tržby a zisk
2) Rentabilita = Za jak dlouho si podnik může koupit celý svůj majetek znovu.

- Analýza CASH FLOW :

Pohotové finanční prostředky, na této analýze závisí výše termínu a splácení úvěrů.

- Analýza efektivnosti investiční akce :
Vliv úvěru na snížení nákladů, zvýšení výroby či zisku.

- Analýza likvidity :
Analýza pohledávek k půjčkám a závazkům.

- Rozhodnutí banky :
Poskytnutí úvěru, podepsání úvěrové smlouvy.

- Úvěrová smlouva :
Pokud banka rozhodne poskytnout úvěr, uzavře se zákazníkem úvěrovou smlouvu.
Úvěrová smlouva obsahuje zejména tyto údaje :
1) Jméno a adresa zákazníka.
2) Název banky.
3) Účel úvěru.
4) Výše úvěru.
5) Výše úrokové sazby.
6) Termíny a čístky čerpání úvěru.
7) Způsob čerpání úvěru ( převodem na BÚ ).

8) Termíny a částka splátek úvěru.

8) Termíny a částka splátek úvěru.
9) Termíny úhrady splátek.
10) Konečnou splatnost úvěru.
11) Způsob a zajištění úvěru.
12) Postup v případě klientovy insolventnosti.
13) Práva a povinnosti klienta.
14) Práva a povinnosti banky.
14) Datum, místo, razítka a platné podpisy.
15) Dále různé přílohy ( zástavní smlouva ).

Zajištění úvěru slouží k tomu, aby banka v případě, že klient nebude schopen úvěr platit - stane se insolventní, zamezila možným ztrátám.

- Ručení za úvěr :
1) Ručí třetí osoba, která se v případě klientovy insolventnosti zavazuje úvěr splatit.
2) Zastavení movité věci.
3) Zástava nemovitosti.
4) Ručení hypotékou.
5) Pohledávkami - dlužník podstupuje bance pohledávky.
6) Převodem věcí bance - klient používá stroje v nájmu.

4. Kontrola dodržování podmínek úvěrové smlouvy

o kontrolu dohodnutého splácení úvěru a úroků, pokud není včas, pak např. sankční sazba
o problémy při kontrole: chyba banky → nedostatek informací o klientovy, špatná úvěrová analýza
chyba klienta → špatné řízení firmy, zhoršení fin. situace, neochot splácet
vnější vlivy → změny v EKO a legislativě

Úvěrové karty

- platební karty umožňující nákup zboží na úvěr i bezhotovostní placení služeb, příp. výběr v hotovosti

- Úvěrování podniku :
Každý podnik, než zahájí svou činnost musí nejprve zpracovat podnikatelský záměr a další marketingové činnosti , jako je průzkum trhu, apod.Pomocí marketingových činností zjistíme zda má vůbec smysl na trh vstupovat s naším výrobkem nebo službou, co vše budeme potřebovat, kolik pracovníků a zda-li bude stačit na zahájení provozu podnikání.Záleží tedy na výsledcích marketingových činností, zda se podnik rozhodne pro poskytnutí úvěru od banky, či shledá, že jeho kapitál je postačující.Kapitál v podniku dělíme na vlastní a cizí, ten se dále dělí na krátkodobý a dlouhodobý.

- Kapitál podniku :

- Vlastní kapitál :
1) Základní jmění
2) Rezervní fond
3) Nerozdělený zisk

- Cizí kapitál :
1) Krátkodobý :
- Bankovní úvěry
- Krátkodobé bankovní úvěry
- Závazky podniku

2) Střednědobý :
- Střednědobé úvěry

3) Dlouhodobý :
- Dlouhodobé bankovní úvěry
- Rezervy
- Dlouhodobé závazky

Dále záleží na podniku o jaký úvěr by měl zájem.Musí se rozhodnout na délce úvěru zda úvěr krátkodobý, střednědobý, nebo dlouhodobý.Musí se rozhodnout na způsobu čerpání úvěru, zda jednorázově, nebo postupně, dále musí rozhodnout na o použití úvěru, zda volně, nebo vázaně.Podnik se musí rozhodnout pro jaký druh úvěru.

- Druhy úvěru :

1) Eskontní úvěr :
Banka odkoupí od majitele směnku před lhůtou splatnosti a sráží přitom určitou částku - eskont.

2) Směnečný úvěr :
Směnka je využívána místo úvěrové smlouvy.

3) Akceptační úvěr :
Banka na žádost výstavce směnky ji akceptuje a stává se dlužníkem vůči majiteli směnky a věřitelem vůči výstavci.

4) Lombardní úvěr :
Na zástavu věcí, majetku ( cenné papíry, zboží, jiné cennosti ).

5) Hypotéční úvěr :
Se zástavou pozemků, domů ( ty co se budou stavět - investiční ).Je vždy sjednán jen na část ceny.

6) Kontokorentní úvěr :

Poskytuje se jen dobrým klientům banky, spočívá v tom, že účet klienta v bance se může dostat do debetu ( do mínusu ), ale pokud klient zajde hodně do debetu, banka mu ihned zmrazí účet a dá vysoký úrok.

7) Ručitelský úvěr :
Banka se zaručuje uhradit závazek za svého klienta vůči třetí osobě formou záruční listiny či doložky na směnce - aval.

8) Sanační úvěr :
Uděluje se k nápravám předchozích nedostatků a k záchraně podniku, které však musí prokázat schopnost prosperovat.

9) Spotřební úvěr :
Uděluje se fyzické osobě.K nákupu spotřebních předmětů.

- Žádost o úvěr :
Poskytnutí úvěru je spojeno s určitým rizikem, a tak jen na bance záleží zda úvěr poskytne či ne.Banka nese značné riziko, které se snaží omezit, kdyby klient nebyl schopen úvěr splatit.Z toho vyplývá, že banka hodnotí klienta ze všech stránek.Avšak velmi podstatné je pro banku, zda se jim poskytnutí úvěru vyplatí, čili je-li klient pro banku zajímavým zákazníkem.Banka, bankovní úředníci se snaží o klientovy nashromáždit co nejvíce informací, které bance pomohou při rozhodování.

e) podle způsobu čerpání ..

e) podle způsobu čerpání jednorázový – klient čerpá úvěr najednou nebo v dohodnutých částkách
formou úvěrové linky – opakovaně do výše úvěrového limitu

f) podle účelu úvěru a subjektu, kterému se poskytuje úvěry podnikatelům
úvěry občanům
úvěry mezibankovní
úvěry ostatní (obcím, městům):

- kontokorentní úvěr (smíšený BÚ, umožňuje klientovi čerpat úvěr bez smlouvy)
- lombardní úvěr (zástavou je movitá věc)
- hypoteční úvěr (zástavou je nemovitost)
- eskontní úvěr (zástavou jsou směnky)

Obecný postup při poskytování úvěrů

1. Úvodní schůzka se zákazníkem, získání informací

o žádost o poskytnutí úvěru (výše, účel) + další dokumentace (podnikatelský záměr, výkazy, přiznání)
o poskytnutí úvěru je spojeno s určitým rizikem, banka proto musí zjistit dostatečné množství informací o klientovi

2. Úvěrová analýza

o hodnotí se kvalita klienta (schopnost přijmout a splatit úvěr)
o při analýze zjišťuje banka tzv. 6 C úvěru: Can We - můžeme ?, máme na to ?
Charakter - pověst zákazníka (informace od dodavatelů)
Capacity - kapacita splacení úvěru (výše příjmů)
Capital - kapitál zákazníka
Conditions - podmínky banky s ekonomickými vlivy
Collateral - zajištění úvěru (nemovitost, movitá věc)

3. Uzavření úvěrové smlouvy

o písemně, každá další změna také písemně
o údaje: název a sídlo zákazníka, účel, výše a čerpání úvěru, termín a způsob splácení úvěru a úroku, zajištění úvěru, práva a povinnosti klienta a banky, datum, místo a podpisy obou stran

c) dividenda na jednu kmenovou akcii

Poskytuje obraz o tom, jak velký podíl připadá na jednu akcii

Dividenda
Počet akcií

d) koeficient krytí dividend

Pomocí tohoto ukazatele lze sledovat politiku v oblasti vyplácení dividend. Je-li výsledek roven 1, je celý zisk investován do dividend

Dividenda
Zisk

e) dividendový výnos

Poměr mezi podílem připadajícím na jednu akcii a běžnou tržní hodnotu akcie. Vyjadřuje se v %. Výsledek udává návratnost vloženého kapitálu do jedné akcie.

Dividenda na akcii
Tržní cena akcií

Ukazatel zadluženosti

Ukazatelé zadluženostii měří rozsah v jakém podnik užívá ve svém financování dluh:

1. Zadluženost – ukazatel znamená rozsah v jakém dluhy financují aktiva slouží především dlouhodobým věřitelům. Musím zde dávat pozor na rozdílné zájmy vlastníků a věřitelů – věřitelé mají zájem na nízké míře zadluženosti. Vlastníci mají zájem na výšší zadluženosti, protože se tím zvýšuje výnosnost jejich kapitálu. Jeho hodnota by měla být maximálně 0,5 – podnik by neměl krít více než polovinu majetku z cizích zdrojů, měla by se pohybovat v rozsahu 30 – 40%. Čím je vyšší hodnota ukazatele, tím je vyšší riziko věřitelů. Vypočítá se: celkový dluh / celková aktiva.
2. Krytí úroků – kolikrát se může snížit zisk, než se podnik stane neschopným platit své náklady na cizí kapitál. Doporučená hodnota je 6 a více. Podnik je 6x ze svého zisku schopen zaplatt úroky – 1/6 zisku daná na zaplacení úroků. Vypočítá se: roční čistý zisk / roční úroky.
3. Dluh na vlastní jmění – vyjadřuje kolikrát jsou cizí zdroje větší než vlastní jmění např. je-li hodnota 2, podnikatel disponuje 2x větší zdroji než vložili akcionáři. Vypočítá se: Cizí zdroje / vlastní jmění.
4. Úvěrová zařízení – Vypočítá se: úvěry / zisk.


Úvěry pro podnikatelské účely
5. Úvěrová činnost bank (druhy úvěrů, kritéria při poskytování, …)

Bankovní úvěr –

Bankovní úvěr – krátkodobá nebo dlouhodobá půjčka od banky, pro klienta je cenou úvěru úrok

- poskytování úvěrů bankovním klientům je důležitou činností banky
- největším zdrojem výnosů banky jsou právě přijaté úroky z poskytovaných úvěrů
- každá banka má svou úvěrovou politiku (metody a zásady uplatňované bankou při poskytování úvěru)

Principy úvěrových obchodů banky

 návratnost úvěru – schopnost dlužníka splatit úvěr ve sjednané době (ukazatel: suma úvěrů/roční disponibilní zisk + odpisy)

 výnosnost úvěru – závisí na velikosti úvěru a úrokové míře

Faktory ovlivňující výši úvěrové sazby

 právní prostředí (sazby a pokyny ČNB)
 všeobecné ekonomické podmínky (např. inflace, tempo růstu ekonomiky, HDP)
 konkurenčnost prostředí – sledování sazeb ostatních bank
 nižší náklady, nižší úrokové míry, vyšší pružnost
 charakter úvěru (rizikovost, doba splatnosti, nižší sazby pro vynikající zákazníky, důvěryhodnost)
 cíle a strategie banky (vyšší zisk, vyšší sazby , vyšší objem úvěru)

Splácení úvěrů a úroků

- úvěr a úrok jsou spláceny zvlášť (úvěr čtvrtletně, úrok měsíčně)
- úvěr a úrok jsou spláceny pravidelnými ANUITAMI (= splátky dluhu včetně úroků, tzv. umořování)

Druhy úvěrů

a) podle délky splatnosti krátkodobé (do 1 roku)
střednědobé (1 - 4 roky)
dlouhodobé (nad 4 roky)

b) podle měny korunové
devizové

c) podle zajištění zajištěné – např. zástavou
nezajištěné – jen prvotřídním klientům

d) podle způsobu poskytnutí přímé – FO i PO
nepřímé – zahrnují 3 strany → kupující, prodávající a banka

b) průměrná doba inkasa

Ukazuje, kolik dní trvá než odběratel zaplatí. Delší doba znamená větší potřebu úvěrů a tím vyšší náklady.

Pohledávky
Denní tržby nebo (roční tržby / 360)

c) obrat fixních aktiv

Měří využití veškerých aktiv (v zůstatkových cenách) – kolikrát se obrátí v tržbách fixní aktiva

Tržby
Fixní aktiva

d) obrat celkových aktiv

Měří využití celkových aktiv

Tržby
Celková aktiva

e) podíl vlastního kapitálu

Je ukazatelem, který představuje podíl, v jakém je majetek podniku financován vlastními prostředky. Nebezpečná je situace, kdy cizí kapitál je tak vysoký, že podnik ztrácí schopnost platit z něj úroky
Vlastní kapitál
Celkový majetek

f) krytí dlouhodobého majetku

Ukazatel znamená, z kolika % je DM kryt vlastním či dlouhodobým cizím kapitálem.

Stříbrné finanční pravidlo: DM by měl být krytý vlastním kapitálem + dlouhodobým cizím kapitálem, oběžný majetek podle možností.
Zlaté finanční pravidlo: DM a 1/3 oběžného majetku by měla být kryta vlastním kapitálem.

Vlastní + dlouhodobý cizí kapitál
Dlouhodobý majetek

Analýza tržní hodnoty

Zkoumá finanční postavení podniku nepřímo, z pohledu vhodnosti či nevhodnosti kapitálové účasti investorů – akcionářů. Ukazatelé vyjadřují, jak je trhem hodnocena minulá činnost podniku a jeho budoucí výhled. Jsou výsledkem oblastí likvidity podniku, využití aktiv, využití výnosnosti podniku. Využívá se především tržní hodnota akcií.

a) price earning ratio

Tento nejpoužívanější ukazatel ukazuje, kolik jsou investoři ochotni zaplatit za 1 Kč vykázaného zisku. Porovnává tržní cenu akcie a velikost zisku na jednu akcii.

Cena akcie
Zisk na jednu akcii

b) kurz akcie

Vyjadřuje podíl tržní ceny k velikosti vlastního jmění připadajícího na jednu akcii. Čím vyšší hodnota, tím vyšší je tržní hodnota podniku

Tržní cena
Nominální hodnota akcie

DŮCHODOVÁ POLITIKA

Patří sem: regulace mezd a stanovení minimální mzdy. V mimořádných případech (např. při hyperinflaci, nebo za války a živelných pohromách) může stát regulovat plošně mzdy a ceny.

NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ A SVĚTOVÁ EKONOMIKA

Ekonomika státu není izolována, každý stát je napojen na vnější hospodářské prostředí z toho vyplývá mezinárodní obchod a propojení ekonomik.

PŘÍČINY ROZVOJE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU
d) odlišnost výrobních podmínek
e) odlišný spotřebitelský ……. a preference
f) požadavek vyrábět efektivně (efektivnost se projeví, až při prodeji určitého počtu výrobků – ne všechny prodat v zemi výrobce musí se exportovat).
EFEKT: užitečný výsledek činnosti
EFEKTIVNOST: vztah mezi efektem a vynaloženými prostředky

- S mezinárodním obchodem se rozvíjí ...

- S mezinárodním obchodem se rozvíjí mezinárodní dělba práce a specializace jednotlivých zemí.
- Pohyb výrobních faktorů přes hranice je doprovázen mezinárodními platbami pomocí mezinárodně uznávaných peněžních prostředků (stanovuje se měnový kurz).

V SOUVYSLOSTI S NADNÁRODNÍ POLITIKOU EXISTUJÍ TYTO MĚNOVÉ INSTITUCE
d) Mezinárodní fond: vznikl v roce 1944 – poskytuje úvěry problémovým zemím
e) Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj: (světová banka) poskytuje dlouhodobé úvěry a financuje rozvojové programy.
f) Evropská banka pro obnovu a rozvoj: investuje do zemí střední a východní Evropy s cílem usnadnit přechod v tržní ekonomice.

Současným trendem v ekonomice je sbližování národních ekonomik do jednoho komplexu
Př. Evropská unie


- sob (konta).

Ukazatelé zadluženosti,struktury

Zadluženost

Měří rozsah, v jakém dluhy financují aktiva.

a) zadluženost

Ukazatel znamená rozsah, v jakém dluhy financují aktiva. Slouží především dlouhodobým věřitelům.

Celkový dluh
Celková aktiva

b) krytí úroků

Kolikrát se může snížit zisk, než se podnik stane neschopným platit své náklady na cizí kapitál, neboli kolikrát výše ročního zisku převyšuje roční úroky.

Roční čistý zisk
Roční úroky

c) dluh na vlastní jmění

Vyjadřuje, kolikrát jsou cizí zdroje než vlastní jmění.

Cizí zdroje

Cizí zdroje
Vlastní jmění

d) úvěrové zatížení

Tato hodnota nám říká, jak úvěry zatěžují zisk.

Úvěry
Zisk

Ukazatelé struktury

Jak podnik hospodaří se svými aktivy. Má-li jich více, než je účelné, vnikají mu zbytečné náklady, ma-li jich málo, přichází o tržby.

a) obrat zásob

Kolikrát za rok dojde ke spotřebě a obnovení zásob. Čím nižší je hodnota vzhledem k průměru, tím více má podnik přebytečných zásob s nižší nebo nulovou výnosností.

Tržby
Zásoby

NOSITELE HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY JSOU

d) stát a jeho orgány (parlament, centrální banka, ČNB, státní úřady a instituce)
e) mezinárodní organizace (mezinárodní měnový fond)
f) nadnárodní organizace (MC- Donald, Shell)

CÍLE HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY STÁTU

1) USPOKOJIVÉ TEMPO, RUST EKONOMIKY – zjišťuje se podle hrubého domácího produktu (ideální nárůst je meziroční 3-5 %)
2) CENOVÁ STABILITA – týká se především spotřebitelských cen (uspokojivý nárůst do 2 %)
3) PLNÁ ZAMĚSTNANOST – nesmí překročit 10% (do 9%)
4) HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA VE VSTAHU K ZAHRANIČÍ – je nutné udržovat v rovnováze dovozy i vývozy a platby ze zahraničí.

STÁTNÍ ROZPOČET

DEFINICE: ústřední peněžní fond k hrazení státních výdajů

- státní rozpočet je tvořen ...

- státní rozpočet je tvořen státními příjmy (daně, poplatky, cla) a státními výdaji (státní správa, zdravotnictví, obrana a bezpečnost, školství a kultura, sociální dávky) – jsou používány na zabezpečení chodu rozpočtových a příspěvkových organizací a sociální dávky
- jeho návrh sestavuje ministerstvo financí, po projednání v parlamentu a senátu ho schvaluje vláda.

TIPY STÁTNÍHO ROZPOČTU
d) vyrovnaný (výdaje státu jsou kryty příjmy)
e) schodkový (státní výdaje jsou vyšší než příjmy) vzniká státní dluh, který stát řeší vydáváním státních cenných papírů, nebo úvěrem od centrální banky - deficitní
f) přebytkový (příjmy vyšší než výdaje)

NÁSTROJE REALIZACE

-stát používá tyto nástroje:
f) rozpočtová politika - fiskální
g) měnová politika - monetární
h) sociální politika
i) zahraniční a obchodní politika
j) důchodová politika

ROZPOČTOVÁ POLITIKA - fiskální

Stát stanovuje úroveň zdanění a výdajů státního rozpočtu na statky a služby

c) expanzivní fiskální politika: snižování míry zdanění – navrhuje se schodkový státní rozpočet a očekává se růst poptávky
d) restriktivní fiskální politika: spočívá ve zvyšování míry zdanění a snižování vládních výdajů – vytváří se přebytkový státní rozpočet

MĚNOVÁ POLITIKA – monetární /viz. měnová politika ČNB/
Stát reguluje množství peněz v oběhu. Stát prostřednictvím centrální banky (ČNB) používá tyto měnové nástroje:
g) diskontní politika: (spočívá v tom, že centrální banka poskytuje ostatním bankám úvěry na smluvený úrok)
h) operace na volném trhu: (nákup a prodej cenných státních papírů)
i) politika minimálních rezerv: (spočívá v tom, že centrální banka může nařídit ostatním bankám uložení určitého vkladu jako rezervy na svém bezúročném účtu. nevýhodné příliš se nepoužívá.

j) regulace úvěru:

j) regulace úvěru: (stanovení horní meze investičního úvěru nebo stanovení doby splatnosti úvěru)
k) restriktivní měnová politika: (spočívá v omezení peněz v oběhu snížení poptávky, snížení hospodářského růstu, zvýšení nezaměstnanosti, zvýšení úroků, snížení inflace)
l) expanzivní měnová politika: (spočívá ve zvýšení nabídky v oběhu opačná reakce u restriktivní).

SOCIÁLNÍ POLITIKA
Spočívá v rozvíjení sociálních programů a podpor.
ZAHRANIČNÍ A OBCHODNÍ POLITIKA
Dotýká se především cel a qvát (množství) vyváženého a dováženého zboží. K ochraně svých zájmů přijímá stát tyto opatření:
e) doložka nejvyšších výhod: (právní vyjádření rovnosti v oblasti mezinárodních hospodářských vztahů)
f) používání cel sugvencí a dumpingu
g) zákaz dovozu či vývozu (embargo)
h) změna kurzu měny – devalvace: oslabení měny
revalvace: posílení měny

Církevní organizace

- církevní organizace, zájmová sdružení a politické strany: neziskové organizace. Mají zvláštní postavení a plní úkoly v oblasti náboženství, zájmů občanů a politiky. Hospodaří s majetkem svých členů, případně dostávají od státu příspěvky ( z daní poplatníků)
nadace: účelová sdružení majetku fyzických a právnických osob. Jsou to většinou charitativní organizace v oblasti školství, výchovy, zdravotnictví a sociální péče. Shromažďují věcné i peněžní dary od různých fyzických i právnických osob

STRUKTURA NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

- je tvořeno soustavou hospodářských subjektů, které se zabývají různorodou činností
- shrnutím podniků s podobnými výkony vznikají hospodářská odvětví /průmysl, zemědělství, stavebnictví, doprava, spoje…/
- hospodářská odvětví se seskupují na základě podobných znaků do hospodářských sektorů
- ty jsou:
1. primární sektor: zahrnuje prvovýrobu /obdělávání půdy, lesnictví, těžební průmysl/
2. sekundární: je tvořen zpracovatelským průmyslem a stavebnictvím – produkuje hmotné statky
3. terciální: sektor služeb /doprava, bankovnictví, školství, obchod, kultura…/

- v současnosti dochází k prudkému nárůstu pracovníků v terciálním sektoru


Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů, plastové žetony
bazar stroje, cnc frézky, karusely
zdvihací zařízení, vázací technika, školení jeřábníků, vazačů břemen

Fáze a vývoj národního hospodářství

VRCHOL OBNOVA


Recese Expanze



DNO – deprese

- všechny tržní ekonomiky procházejí 4 základními fázemi vývoje a to:
1. vrchol: v této fázi není trh nasycen → na trhu je méně výrobků než by byli lidé ochotni koupit /u nás stav v 90. letech/
- dochází k nárůstu podnikatelských aktivit → zvyšuje se zaměstnanost a kupní síla obyvatel

2. dno: postupně se trh nasycuje → klesá poptávka po výrobcích a službách → dochází k propuštění → zvyšuje se nezaměstnanost → snižuje se kupní síla obyvatel

3. obnova: po čase začnou výrobky na trhu chybět → zvyšuje se poptávka a dochází k nárůstu zaměstnanosti

NÁRODOHOSPODÁŘSKÉ VELIČINY

- základní národohospodářskou veličinou umožňující mezinárodní srovnávání je celosvětově uznávaná veličina HDP

HDP = C + I + G + X – M

C = hodnota zboží a služeb spotřebovaných domácnostmi
I = hodnota hrubých domácích investic (pořízení majetku a přírůstek zásob)
G = dodávky zboží a služeb objednaných vládou – státní zakázky
X = hodnota exportu /vývoz/
M = hodnota importu /dovoz/

HDP = hrubý domácí produkt
- zahrnuje finální produkci celého hospodářství vytvořenou za určité období na území určitého státu

ČPD = čistý domácí produkt
- získá se odečtením amortizace od HDP

HNP = hrubý národní produkt

- je tvořen sumou všech cen finálních výrobků a služeb vyrobených za kalendářní rok výrobními činiteli ve vlastnictví občanů dané země nejen na území státu, ale i v zahraničí

Reálný hrubý národní /domácí/ produkt
- je vyjádřen ve stálých cenách sledovaného roku, nezahrnuje se do něj inflace, slouží jako podklad k růstu fyzického objemu produkce

Nominální hrubý národní /domácí/ produkt
- je vyjádřen v běžných cenách a promítá se do něj vliv inflace

MOŽNOSTI RŮSTU HDP

1. zvýšení zaměstnanosti – neexistuje 100% zaměstnanost
2. zvýšení produktivity práce – vyrábět kvalitně a levně
3. úspory obyvatelstva, které umožňují vyšší investice do nových technologií

HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA STÁTU

DEFINICE: souhrn cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v makroekonomické a mikroekonomické realitě.
MIKROEKONOMIKA: všímá si konkrétního odvětví či podniku
MAKROEKONOMIKA: zkoumá např. hrubí domácí produkt

PŘÍKAZOVÁ EKONOMIKA –

PŘÍKAZOVÁ EKONOMIKA – Ekonomika ve které vláda plně rozhoduje o výrobě a o rozdělování zdrojů. Taková vláda může být jak diktátorská ( direktivní ) tak demokratická.
V krajních mezích předepisuje lidem např. co mají jíst, pít, kdo má žít v bohatství nebo v chudobě.

TRŽNÍ EKONOMIKA – O otázkách co, jak, pro koho rozhoduje systém cen, trhu, zisku a ztrát, nabídek a poptávek. Firmy většinou vyrábějí ty statky, které poskytují větší zisk ( Co ), hrobními technologiemi, které mají nejnižší náklady ( Jak ) a spotřeba lidí vychází z jejich rozhodnutí, jak utratit mzdy a majetkové důchody vytvářené jejich prací a vlastním majetkem ( Pro koho ).

SMÍŠENÁ EKONOMIKA – Tržní systém + příkazy vlády.

NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

ORGANIZACE – jsou samostatně uspořádané celky lidí a majetku, které vystupují na veřejnosti svým jménem, uplatňují svá práva a plní své povinnosti
- mají tedy právní subjektivitu


ZISKOVÉ ORGANIZACE (výdělečné)

- zde je nejdůležitějším hlediskem pro provádění všech činností dosažení zisku
- cíle jsou konkrétní a dají se měřit
- patří sem růst organizace, zvyšování objemu výkonů, získávání většího počtu zákazníků
- tyto organizace podnikají a nazývají se podniky

NEZISKOVÉ ORGANIZACE (nevýdělečné)
- mají jiný cíl, než je dosažení zisku
- jsou to organizace poskytující služby sociální povahy a jejich hlavním cílem je zlepšování celkové úrovně společnosti
- cíle jsou značně různorodé a nedají se přesně změřit; cílem armády je zajišťovat bezpečnost státu, církevní organizace pečují o duševní život společnosti a zlepšování morálky, dobročinné charity pomáhají slabým a chudým, …atd.

Můžeme je charakterizovat těmito znaky:
5. cíle nejsou vyjádřeny konkrétně a nedají se obvykle kvantifikovat.Dosažení cíle někdy znamená zmenšení organizace a snížení počtu klientů. (např. léčba alkoholiků a narkomanů)

6. výsledky činnosti organizace se ...

6. výsledky činnosti organizace se někdy nedají vyjádřit v penězích. Pokud získává za svou činnost určité částky, označujeme je jako příjmy. (např. školství-učitelé)
7. částky vynakládané na činnost organizace jsou vyjadřovány v penězích a označují se jako výdaje
8. označení příjmy a výdaje používáme proto, že nelze zpravidla stanovit přímou souvislost mezi částkami vynakládanými na činnost organizace a částkami organizací získávanými

STÁTNÍ ORGANIZACE: hospodaří s majetkem státu. Podle zaměření a vztahu ke státu se rozdělují na:
- státní podniky: zpravidla ziskové organizace, zabývající se podnikatelskou činností a státu odvádějí stanovené daně
- rozpočtové organizace: patří mezi neziskové organizace. Nezabývají se podnikatelskou činností, ale poskytují služby např. policie, justice, armáda, ministerstva. Nemají příjem – jsou dotované státem
- příspěvkové organizace: jsou neziskové organizace. Patří sem většinou organizace kulturního a vzdělávacího rázu – divadla, kina. Pokud jsou jejich výdaje vyšší než příjmy, dostávají od státu příspěvek na svou činnost ve výši rozdílu
- státní fondy: jsou účelovým sdružením majetku státu a můžou mít svoji právní subjektivitu – např. Silniční fond ČR

POPTÁVKA

- množství zboží, které jsou kupující ochotni koupit za určitou cenu
- klíčovým faktorem je cena

Na poptávku působí:

1. důchodový efekt – lidé mají různé výše příjmů v závislosti na svém pracovním zařazení  poptávají zboží v různých cenových relacích
2. substituční efekt – jedná se o nahrazení dražšího výrobku levnějším stejné nebo podobné užité hodnoty (auto/kolo, uherák/vysočina)
3. změna cen komplementu – je doprovodné zboží, jehož zvýšení ceny může kupujícího odradit od nákupu cílového výrobku (auto/benzin)
4. změna u preferencích lidí – lidé v různých obdobích poptávají různé statky (služby) v závislosti se změnou módy, stylu a pokroku (móda zvonáčů…)
5. reklama – na trhu existuje velký počet výrobců, kteří nabízejí zboží stejné nebo podobné užitné hodnoty  aby bylo jejich zboží prodejné, musí se zviditelnit

TRŽNÍ ROVNOVÁHA

NABÍDKA  POPTÁVKA  na trhu je větší množství zboží a služeb, než který jsou kupující ochotni koupit – trh je přesycen
Reakce prodávajících: snížení ceny a zastavení výroby
Reakce kupujících: při snížení ceny zvýší zájem o výrobek, či službu

NABÍDKA  POPTÁVKA  na trhu je ...

NABÍDKA  POPTÁVKA  na trhu je méně množství zboží a služeb, než které kupující poptávají
Reakce prodávajících: zvýší výrobu, nebo cenu
Reakce kupujících: po zvýšení ceny sníží poptávku

NABÍDKA  POPTÁVKA  je možný jen matematicky, v praxi nereálný

Velikost nabídky a poptávky se neustále mění, mění se i ceny zboží a služeb.

ROVNOVÁŽNÁ CENA – při určité ceně se nabízené zboží a poptávané dostávají do rovnováhy - na trhu vzniká rovnováha mezi nabídkou a poptávkou.

Rovnovážná cena, je taková cena, při které nastává rovnováha na trhu a výrobci jsou ochotni při této rovnovážné ceně prodat takové množství zboží, které jsou kupující ochotni koupit.


Typy ekonomik
ZVYKOVÁ EKONOMIKA – Co, jak, pro koho může být rozhodováno tradicemi, které předávají starší mladším.

Trh chápeme:

Prostorově: jako místo, na kterém se setkává prodávající a kupující (tržiště, obchodní dům, burzy zboží)
Funkčně: jako spojení nabídky a poptávky v určité oblasti (trh zboží, trh práce, peněžní trh)

NABÍDKA
- množství zboží, které jsou prodívající ochotni dobrovolně dodat na trh za určitou cenu
- čím je cena zboží nebo služby na trhu vyšší, tím více výrobců přichází na trh a chce prodat své zboží; nabídka roste
- je-li cena zboží nízká, výrobci nemají zájem prodávat své zboží; nabídka klesá

na nabídku působí tyto faktory:
1. náklady výroby na jednotku produkce – ty se mění pod vlivem
a) cen vstupu (levnější materiál, mzdy)
b) vlivem technického pokroku – zlevňuje výrobu
2. změny cen alternativních výrobků – výrobce vyrábí zpravidla více druhů výrobků, např. automobily
- snížení poptávky (ceny) po jednom výrobku vede podnikatele ke zvýšení produkce druhého výrobku, přestože se jeho cena nezměnila
3. změna výrobních podmínek – výkyvy počasí, sezónnost produkce (jahody, borůvky)

3. Volný pohyb služeb

- formy volného pohybu služeb: 1. založení poboček
2. přes hranice
- liberalizace finančních služeb – 3 základní problémy
1) sladit podmínky zřizování bank
2) určení orgánu, který ji bude kontrolovat a co bude předmětem kontroly
3) přijmutí principu uznávání národního dozoru nad činností finančních
institucí a vzájemného jednání a uznání výsledků
1977 – byla vydána 1.bankovní směrnice, která určila, že licenci uděluje vláda
na jejímž území bude banka operovat
1989 – vydána 2.bankovní směrnice – stanovuje jednotný základní kapitál
500 000 EUR – musí být prokázán původ
- vydání licence v mateřské zemi platí i pro další země

4. Volný pohyb kapitálu
- klíčový bod pro ostatní 3 svobody
- pozitivní vliv na umístění úspor, kapitálu a investic mezi členskými zeměmi
=> výběr podle úrokové míry
- základ k přechodu do měnové unie
1988 – uzavírání vkladových účtů

MEZINÁRODNÍ INSTITUCE

Světová banka (Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj)
- sídlo je ve Washingtonu
- založena na základě Bretton-woodských dohod -> 1944 společně s MMF
- cílem bylo zpočátku financování válkou rozvráceného hospodářství Evropy
- dnes je cílem: financování zejména prospěšných projektů v rozvojových zemích
a projekty na rozvoj infrastruktury, školství, zemědělství,
průmyslu … v projektových zemích
Skupiny světové banky:
IDA – mezinárodní sdružení pro rozvoj
- poskytuje úvěry na rozvojové země, bezúročné, úvěry se poskytují vládám
- poskytuje i další služby
IFC – mezinárodní finanční korporace
- poskytuje úvěry na rozvojové projekty v soukromém sektoru
MIGA – agentura pro mnohostranné investiční záruky
- poskytuje investorům záruky na tzv. neobchodní rizika (na ztráty
způsobené válkami, občanskými nepokoji, vyvlastněním …)
ICSID – mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů
- poskytuje služby k řešení investičních sporů mezi vládami a soukromými
zahraničními investory

Mezinárodní měnový fond

- sídlo ve Washingtonu
- založen v roce 1944 a má více než 150 členských států
- hlavní úkoly: podpora mezinárodní spolupráce v měnové oblasti
: podpora členských států při problémech s platební bilancí pomocí
úvěrů
: usnadňování světového obchodu zejména mezi průmyslovými a
rozvojovými zeměmi
- pro lepší a účinnější koordinaci existují různé výbory a pracovní skupiny =>
=> G7 – 7 nejmocnějších států světa: Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo
USA, VB => v budoucnu pak G8 – Rusko => G10 (11) – Švédsko, Švýcarsko,
Belgie a Nizozemsko -> Skupina 20 – spoluúčast rozvojových zemí

OSN
- dohoda mnoha států
- 1945, sídlo v New Yorku
- celosvětové sdružení států k zajištění a úspěšné mezinárodní spolupráci – více
než 150 zemí

NATO
- obranné seskupení (obranný vojenský blok)
- Severoatlantická aliance
- připojení několika zemí později (ČR v roce 1999)

4. Program ACCESS:

4. Program ACCESS: zaměřuje se na ohrožené skupiny obyvatel (tělesně postižení,
romská menšina …)
: začlenění nevládních organizací do struktury evrop. organiz.
5. Program HRD: fond rozvoje lidských zdrojů
: podpora zaměstnanosti (u krajů s vysokou nezaměstnaností)
6. Program EIDHR: evropská iniciativa pro demokracii a lidská práva
: cílem je posilovat občanské, demokratické, sociální … práva
: 9,5 mil Kč

ČTYŘI ZÁKLADNÍ SVOBODY EU

1. Volný pohyb zboží
 odstranění překážek přechodu zboží –>
a) fyzická překážka (celníci) od roku 1993 byla zrušena kontrola na hranicích
b) technická překážka (rozdílné technické předpisy): 3 organizace ->
-> I. CEN – evropský výbor pro normalizaci
-> II. CENELEC – evropský výbor pro elektrotechnické normy
-> III. ETSI – evropský výbor pro telekomunikaci
-> výrobek, který prošel zkušebnou má označení CE (odpovídá normám)

 odstranění daňových překážek ->

a) sblížení daňové sazby – standardní sazba DPH: min 15 %, max. 25 %
- snížená sazba DPH: min 5 %, max. 9 %
(u speciálních druhů zboží – léky, energie …)
b) místo pro výběr daní – v zemi původu
- v zemi určení

2. Volný pohyb osob
- deklarovala ho Schengenská smlouva
- vymezení volného pohybu pracovníků:
a) zrušení diskriminace , která je založena na státní příslušnosti člověka
b) svoboda zahrnuje: ucházení o práci kdekoli v členské zemi
: možnost pobytu v dané zemi po ukončení zaměstnanosti
: volný pohyb po území EU
: volný pobyt v členské zemi
: možnost nabývat movitostí a nemovitostí v dané zemi EU
- omezení v rámci svobody: a) z důvodu veřejného pořádku
: b) omezení některých činností (politici, armáda …)
- problémy: 1. uznání kvalifikace – uznaní mat.vysvědčení, diplomu a výučního
listu podle směrnice, VB a Irsko nemají žádné výhrady vůči ČR
: 2. platby na sociální zabezpečení – řešení se opírá o několik zásad:
a) platí se v 1 zemi
b) důchod se vyplácí i z jiné země
c) nepřichází se o práva, které jsme nabyli v jiné zemi
d) sčítání odpracované doby (např. 20 let v ČR + 5 v Německu …)

Rada EU (Rada ministrů):

Rada EU (Rada ministrů): zákonné i výkonné pravomoci, rozhoduje
: složena z ministrů členských zemí
: vydávají zákony pro EU a řeší spory
: rozhodující postavení mají větší země (Německo, Francie
mají 10 hlasů)
: 25 typů zasedání (ekonomické, zemědělské …)
: členské země se střídají o předsednictví v radě
Evropská komise: navrhovatel zákonodárství
: vykonává jednotlivá ustanovení
: dohlíží na dodržování smluv
: zavádí legislativu do praxe
: značné výkonné pravomoci
: je složena z komisařů – vykonávají funkci bez ohledu na národní
vlády
: sídlo v Bruselu
Evropský soudní dvůr: rozhoduje spory, které se týkají další legislativy
: sídlo v Lucemburku
: pomáhá mu Soud první instance

Evropský ombudsman:

Evropský ombudsman: „ochránce slabých a spravedlivých“
Evropský účetní dvůr: kontroluje vynaložení prostředků z pokladny EU
Evropská investiční banka: poskytuje dlouhodobé investiční úvěry na podporu
hospodářského vývoje
Výbor regionů: nejmladší instituce
: stará se o regionální politiku

FINANČNÍ PODPORA Z EU

1. Program PHARE: je hlavním nástrojem finanční a technické pomoci zemím Stř a V
Evropy
: odpovídá za něj Evropská komise
: Evropská komise navrhuje s vládou zmíněné země nějaký program
a po schválení přechází odpovědnost na vládu země a ta má
3 roky na to, aby ho splnila
2. Program ISPA: pomoc kandidátským zemím splnit standarty v rámci životního
prostředí, které EU požaduje a umožnit nějaké kvalitní spojení
3. Program SAPARD: fond, který se zaměřuje na zemědělství a rozvoj venkova
: 700 mil Kč ročně

červen 1979 –

červen 1979 – vznik a první přímé volby do Evropského parlamentu
1.ledna 1981 – přistupuje Řecko => 10 zemí
1985 – „ Schengenská dohoda“ – Německo, Francie, BENELUX – odstranění hraničních
kontrol mezi účastníky
1.ledna 1986 – přistupuje Španělsko a Portugalsko => 12 členů
červenec 1987 – nabývá účinnosti jednotný společenský evropský akt => novelizuje
smlouvu o ES, cílem je vytvořit jednotný vnitřní volný trh
1989 – vzniká program PHARE
květen 1990 – Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj – cílem je poskytovat
pomoc zemím Stř a V Evropy
1.listopad 1990 – vstupuje v platnost smlouva o spolupráci ES a ČR
1991 – zasedání v Maastrichtu => sepsána „maastrichtská dohoda“ – evropské
občanství, posílení pravomocí národních společenství, společná obranná
bezpečnost, přijímání nových členů – vytvoření měnové unie
- ES se mění na EU
1993 – vstupuje v platnost jednotný vnitřní trh (volný pohyb zboží, kapitálu
a služeb)
1993 – zasedání Evropské rady v Kodani => EU je ochotna přijmout nové členy -
musí plnit určité podmínky
1995 – rozšíření o Rakousko, Švédsko, Finsko => 15 zemí
leden 1996 – ČR podává oficiální přihlášku k EU
červen 1997 – zasedání Evropské rady v Amsterodamu – stanovení přesných podmínek
pro přijetí do EU

březen 1998 –

březen 1998 – zahájeny vstupní rozhovory s ČR
únor 2001 – smlouva v Nitze nastartovala ratifikační proces
1.leden 2002 – platnost EURA (VB,Dánsko,Švédsko – odmítli)
červenec 2002 – po 50 letech končí ESUO
prosinec 2002 – v Kodani byla ČR oficiálně pozvána do vstupu EU
1.května 2004 – ČR SE STALA ČLENEM EU

3 ZÁKLADNÍ PILÍŘE EU

1. společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP):
- bezpečnost, lidská práva, demokracie, právní stát, mír, společná zahraniční
politika
- prostředky: společný postoj a akce

2. vnitro a justice:
- azyl, hraniční kontroly (drogy, boj proti mezinárodní kriminalitě …),
spolupráce v občanských a trestních záležitostech
- prostředky: europol (policie), společný postoj a opatření, mezinárodní
smlouvy

3. společné výkonné zákonné orgány:

- pracují na základě dělby práce

ORGÁNY EU
Evropská rada: vrchol orgánů, schází se 2x ročně
: cílem je sladit činnosti EU
: setkání hlav států
: dává impulsy k dalšímu vývoji

Evropský parlament: výkonný orgán, doporučuje
: vytváří legislativu
: 626 poslanců – voleni na 5 let (Německo 99 poslanců)
: sídlo ve Štrasburku
: pravomoci: 1. legislativní – dávat možnost přijímat nové
právní normy, předkládat
a pozměňovací návrhy
: 2. rozpočtová – schvaluje rozpočet EU
: 3. kontrola výkonné moci
a) parlament jmenuje předsedu a členy evropské
komise – může ji kontrovat a předkládat dotazy
b) předseda evropské rady předkládá konečnou
zprávu a parlament ji schvaluje

I. ihned po podepsání dohody ->

I. ihned po podepsání dohody -> odbourání cel u 60 % položek
II. mají být snížena cla u tzv. středně citlivého zboží (elektro)
III. snížení cel u citlivého zboží (textil, hutnictví)
- velký problém = zemědělství -> snížení cel na zemědělské produkty,
ale kvóty zůstanou
4. ESVO – evropské sdružení volného obchodu – význam upadá => země jdou do EU
- vytvoření oblasti volného obchodu s průmyslovými a zpracovatelskými
zemědělskými produkty (včetně ryb)
- význam: méně vyspělé ekonomiky mají možnost obchodovat s vyspělými
tržními ekonomikami
5. NAFTA – severoamerická zóna volného obchodu
- KANADA, USA, MEXIKO
6. OPEC – organizace vyvážející ropu
- KUVAJT, SAUDSKÁ ARÁBIE …
7. LAFTA – latinská Amerika
- ARGENTINA, BRAZÍLIE, CHILE …
8. UDEAC – středoafrická celní a hospodářská unie

9. EVROPSKÁ UNIE

16. září 1946 – první impuls z VB, kdy Churchill vyzývá k sjednocení Evropy
1. ledna 1948 – vznik celní unie mezi Belgií, Lucemburskem, Nizozemskem =>
BENELUX
červenec 1952 – Evropské sdružení uhlí a oceli (ESUO)
- nejstarší společenství – BENELUX, Francie, Itálie, Německo =>
„silná šestka“
1958 – vznik Evropské investiční banky v Lucembursku
- EUROATOM: jaderná energie
- Evropské hospodářské společenství (EHS) –BENELUX, Itálie, Francie,
Německo => na začátku celní unie a pak společný trh
1960 – ve Stockholmu – „Stockholmská úmluva“ => založení ESVO (EFTA) – VB,
Norsko, Dánsko, Švédsko, Portugalsko, Švýcarsko, Rakousko
1967 – změna EH => Evropské společenství (ES) a rozhoduje se o přistoupení
dalších států
- dochází ke sloučení EUROATOM + ESUO + ES (výkonný orgán)
1970 – „Lucemburská smlouva“ – společenství bude finančně nezávislé (soběstačné)
=> financování z vlastních zdrojů (cla, poplatky, kvóty …)
1.ledna 1973 – první rozšíření Velká Británie, Irsko, Dánsko -> 9 členů
13.března 1979 – vzniká Evropský měnový systém (EMS) => evropská měnová politika

MEZINÁRODNÍ INSTITUCE MEZI STÁTY

1. OECD – usiluje o sladění vztahů 3 ekonomických center => SEVERNÍ AMERIKA,
ZÁPADNÍ EVROPA, JAPONSKO
- koordinuje pomoc rozvojovým zemím
- členové: vládní odborníci – vydávají nezávislá rozhodnutí
(expertízy)=> koordinace činnosti
- ČR je členem od 1.1.1996
2. WTO – světová obchodní organizace
- cílem je odstraniti překážky v mezinárodním obchodě – cla, úřední
poplatky
- pracuje na principu doložky nejvyšších výhod
- dbá na volný obchod (služby, cla)
- poskytnout ochranu proti dumpingu (1997 – ČR)
- ČR je členem od roku 1993
3. CEFTA – středoevropská dohoda o volném obchodu
- POBALTSKÉ STÁTY, UKRAJINA, POLSKO, ČR, SLOVENSKO, SLOVINSKO,
MAĎARSKO, RUMUNSKO, BULHARSKO, CHORVATSKO
- smluvní základ pro postupné odstraňování omezení obchodu
- byla podepsána jako otevřené seskupení (každý se může přidat)
- etapy (vzájemné snížení cel a kvót):

=> východiskem je stabilizovat peněžní emisi –

=> východiskem je stabilizovat peněžní emisi – centrální banky bys se měly řídit tvz. „zlatým pravidlem měnového růstu“ – přírůstek množství peněž v ekonomice
musí odpovídat reálnému ekonomickému
růstu země
- monetaristé dokazují, že změna množství peněz v oběhu má rozdílné krátkodobé
a dlouhodobé účinky =>
● krátkodobě: přináší pozitivní změny (roste zaměstnanost, roste výroba …)
● dlouhodobě: přináší inflaci
- Západní ekonomiky přecházejí na monetarismus na konci 70.let => podařilo se
jim dostat pod kontrolu inflaci a snížit schodky SR
- významní politici: Margharet Theatcherová, Ronald Regan


Integrační procesy po 2.sv. válce

INTEGRAČNÍ SESKUPENÍ
1. pásmo volného obchodu (odstranění cel) – nejjednodušší forma
2. celní unie (společný celní tarif) – vyšší forma, ČR a Slovensko
3. společný trh – volný přechod kapitálu, pracovní síly, zboží přes hranice
4. hospodářská a měnová unie – jednotná hospodářská politika a měna

- dalšími hnacími motory společnosti je ...

- dalšími hnacími motory společnosti je dělba práce a mezinárodní dělba práce,
ale na principu vzájemné výhodnosti (kritika merkantilismu)
- Smith je také autorem Pracovní teorie hodnoty – odlišuje užitnou a směnnou
hodnotu =>
Smith se domníval, že směnná hodnota je určena množstvím vynaložené práce
(tj. jedním faktorem)
- tato teorie byla později podrobena kritice samotnými klasiky a J.S. Mill tuto
teorii již otevřeně odmítl a říká, že hodnotu tvoří nejen práce, ale i kapitál
- později Mill zpochybnil i Smithovu neviditelnou ruku trhu a tázal se, zda by
viditelná ruka státu mohla zasahovat do rozdělovacích procesů s cílem
dosáhnout většího společenského uspokojení
- Sayův zákon říká, že agregátní nabídka vytváří stejně velkou poptávku -> tj.
neexistuje problém nedostatečné poptávky

E) Neoklasická škola
- navazuje na klasickou školu
- hl.představitelem byl Alfred Marshall
Marshallovy nůžky: zabývá se vztahem nabídky, poptávky a ceny
: rozlišuje vzájemné působení v krátkém a dlouhém období =>
- v krátkém období: je zboží vyrobeno, obilí zaseto -
rozhodující pro cenu je nabídka
- v dlouhém období: se výrobci přizpůsobí změněné situaci -
rozhodující vliv má poptávka

G) Keynesiánská škola

- zakladatelem je John Mayenard Keynes a jeho dílo:
Obecná teorie zaměstnanosti, úroků a peněz: dílo z roku 1936
: kritik klasiků
: napsal po hospodářské krizi
: odmítá neviditelnou ruku trhu
: kapitalismus má tendenci ke krizím
: odmítá Sayův zákon
- řešení: a) v tom, že stát bude vytvářet pracovní místa, tak aby se snížila
(odstranila) nezaměstnanost a stimuluje se poptávka a výroba
: b) centrální banky budou pouštět do oběhu více peněz => prosazovala
Anglie, USA a Z Evropa -> důsledky: vysoká inflace a deficity SR
- keynesiánství musel vystřídat monetarismus

H) Monetarismus
= zakladatelem je Milton Friedman
= vychází z kritiky keynesiánství a na rozdíl od Keynese považuje kapitalistický
řád za stabilní a schopný samoregulace -> pokud tento systém trpí poruchami,
tak jsou jenom dočasné a jsou způsobeny vnějšími zásahy zejména tzv.
„monetární šoky“ – když emisní banky náhle intenzivně změní množství peněz
v oběhu

ZAHRANIČNÍ OBCHOD

= národní ekonomiky nejsou izolované celky, ale jsou propojeny s ostatními státy, tj. probíhá mezinárodní obchod (výměna zboží, služeb a práv přes hranice)
Výhody: vyrovnávání nedostatku nebo přebytku zboží
: zvyšuje se konkurence => zvýšení kvality, snižování cen a následně by
měla růst životní úroveň
: probíhá i mezinárodní dělba práce = země se specializují na ty druhy
výrob, pro které mají lepší podmínky (sur.zdroje, klimatické podmínky …)
a ostatní mohou získat z dovoz
Nevýhoda: v době válek a živelných pohrom

MĚNOVÝ KURZ
Kurz měny: poměr v němž se jednotka domácí měny může směnit za jinou měnu.
: vyhlašuje ČNB – vydává každý den kurzovní lístek (kurz střed) =>
na jeho základě utvářejí obchodní banky svoje vlastní kurzy nákupu
a prodeje => kurzovní lístky
: ČR měla v totalitním režimu pevný kurz
: v 1.polovině 90.let – ostruační pásmo = kurz se mohl pohybovat okolo
několika % - 35 % USD a 60 % DEM
: od 1997 řízený plovoucí kurz: je ovlivněn nabídkou a poptávkou
: řízený => ČNB má nástroje, kdy může
kurz ovlivnit (prodej Kč …)

: devalvace –

: devalvace – znehodnocení měny
: revalvace – zhodnocení měny – je to zásah banky na rozdíl od inflace
(= přirozený jev)
ČNB kurz Kč snižuje – podpora vývozu, dovoz se znevýhodňuje


EKONOMICKÉ TEORIE

A) Období antiky
- odpověď na otázky, jaký je smysl a podstata ekonomické aktivity člověka
a) první proud: říká,že důvodem ekonomické aktivity je individuální blaho
b) druhý proud: preferuje princip obecného blaha (zabezpečuje ho stát) => velký
důraz na úlohu státu v ekonomice

B) Merkantilismus
= ekonomická teorie, která vznikla v 16. a 17. století a je poplatná své době -
jedná se o dobu zámořské koloniální expanze
= zdrojem růstu národního bohatství je příliv drahých kovů a peněz do země -
vhodným prostředkem je ZO
= politika protekcionismu (cla na vývoz, embarga)

C) Fyzikové

- vzniká ve Francii v 18. století
- kritizují merkantilismus, zamítají protekcionismus (státní zásahy do eko)
- razí ideu přirozeného řádu – [lezafér] => ekonomika se řídí sama
- zdrojem národního bohatství je půda a zemědělství, které vytváří čistý produkt
- neuměli docenit význam výroby
- kritizují jednostranný ZO

D) Klasická škola
- zakladatelem byl angličan Adam Smith
- patří: David Ricardo, Jean B. Say, John Stuart Mill
- Adam Smith napsal Pojednání o podstatě a původu bohatství národů => dílo
ekonomického liberalismus – říká, že kapitalismus je systém, který nepotřebuje
zásahy do státu – má svůj vlastní koordinační mechanismus.
- základem bohatství společnosti je bohatství jednotlivce -> bohatství
společnosti roste, když roste bohatnou jednotlivci
- jednotlivec ve snaze zbohatnout musí mít ekonomické aktivity takové, aby
uspokojovaly zájem společnosti
- NH je systém, který je schopen spontánně obnovovat svou rovnováhu ->
koordinující mechanismus nazval: „neviditelná ruka trhu“ (nyní – tržní
mechanismus)

- licenční řízení se odehrává v rámci ...

- licenční řízení se odehrává v rámci licenční správy ministerstva průmyslu
a obchodu.
- zboží na které potřebujeme licenci je ve vyhlášce

2.administrativní, technické a právní předpisy
- technické, ekologické, zdravotní a jiné normy – zboží musí projít státní
zkouškou => certifikát
NORMY ISO – jednotlivé normy stanovené mezinárodní normalizační organizací

AKTIVNÍ AUTOMNÍ NÁSTROJE OP

A) vývozní prémie: a) přímé (odměny za vyvezené zboží)
b) nepřímé (odstranění daní – DPH, spotřební daň)
B) úvěrování vývozu: Česká exportní banka
C) státní záruky na úvěr: pojišťování rizik státem (EGAP)
D) vládní vývozní úvěry: půjčky jedné země druhé zemi – nákup určitého zboží
v zemi věřitele
E) měnový dumping: stát snížení provede devalvaci měny – vývozce zaplatí méně,
dovozce více
F) zřizování organizací: kvalita výrobků, propagací, informační služby
(CZECH TRADE, ČESKÁ CENTRA V ZAHRANIČNÍ …)

SMLUVNÍ NÁSTROJE OP

A) DVOUSTRANNÉ

1.obchodní smlouva: rámcové ujednání mezi dvěma (i více) státy, které obsahuje
všeobecné zásady a pravidla zacházení v rámci obchodních
a hospodářských styků
: uzavírají se na nejvyšší úrovni (hlavy státu)
: nejvýznamnější část – meritorní: obsahuje ujednání
o podmínkách dovozu a vývozu; celní, daňové a poplatkové
problematiky (doložky) = klauzule
2.obchodní dohoda: podrobnější, navazují na obchodní smlouvy
: jsou dvoustranné povahy – konkretizují obchodní smlouvy
: na dobu své platnosti (1 rok) upravují obchodní styky
(stanovují rozsah a zbožovou strukturu)
: v příloze obsahují zbožové listiny – kontingentní
- nekontingentní
: junktimování – zboží je rozloženo na položky: citlivé, běžné
a zbytné zboží

3.platební dohoda:

3.platební dohoda: dohoda mezi státy, ale i mezi emisními bankami
: rozhodují o způsobech vyrovnání pohledávek a závazků

 ve volné měně – není třeba platební dohody
 clearingová dohoda – dovozci jedné země poukazují platby do své banky a ta
pak vyplatí dovozce z druhé země (platí oboustranně)
- narůstá zadluženost -> stanovení mezního úvěru, pokud
se úvěr překoná je dlužník povinnen uhradit rozdíl ve
volné měně
- výhoda: rozvoj obchodu při nedostatku volné měny
- nevýhoda: vytváří se vztahy trvalých dlužníků a věřitelů
: nucení do nežádoucí struktury dovozu
 Barterové dohody – zboží za zboží

B) MNOHOSTRANNÉ

1. Dohody a smlouvy, které se týkají při obchodu více zemi:
- mezinárodní organizace nebo instituce, které jsou v podstatě smlouvou
mezi zainteresovanými zeměmi (WTO)
2. Integrační seskupení
3. Mezinárodní surovinové dohody

3.diferencovaná:

3.diferencovaná: snaží se odstranit nevýhody valorických a specifických cel
: a) diferencovaná valorická cla – pro různé zboží jsou různé %
celní sazby
: b) diferencovaná specifická cla – ceny za měrnou jednotku je
odstupňována podle toho kolik
to zboží stojí
4.smíšená – kombinace valorických a specifických cel

Celní sazby
1.všeobecné: nejvyšší; zboží u kterého není prokázána země původu
: pro státy se kterými nemáme uzavřenou celní dohodu
2.smluvní: dvoustranná dohoda, snížená sazba, nesmíme vybírat další poplatky

3.preferenční: snižuje buď smluvní nebo všeobecnou sazbu
: a) dovoz bez cla
: b) snížená preferenční sazba
: c) preferenční snížení cla

Celní sazebník

- obsahuje cla, celní sazby, měrné jednotky, preferenční sazební opatření, seznam zboží – mezinárodní harmonizovaný systém.

Vyměřování cla v ČR
- clo, DPH a spotřební daň se vyměřuje při dovozu
- při vývozu se clo nevyměřuje

B) NETARIFNÍ

1.množstevní omezení
- stanovení největšího možného množství zboží
- zvýšená cena (méně zboží => větší cena)
- rozdíl od cla – clo cenu zvýší
- max množství se nazývá kontingent – přidělování se děje na základě licenčního
řízení
Přidělení licence: a) kdo podal dříve žádost o dovozní licenci
b) podle principu ancienity – přednostní právo pro podniky,
které s tímto zbožím dříve
obchodovaly
- u citlivého zboží: zbraně,…

2. Česká exportní banka

- vlastněna státem prostřednictvím akcionářů
- zákonem pověřena financovat vývoz se státní podporou
- financuje vývozní úvěry na zboží, které vyžaduje dlouhodobé úvěrování
(pivovary, přehrady …)
3. Informační pomoc CZECH TRADE
- konzultační služby, informace
- vytvářené ucelených souborů o podmínkách obchodování za zahraničních trzích
4. Česká centra v zahraničí
5. Podpora ČR
- v rámci výstav, veletrhů …

LIBERALISMUS
- volný obchod, odstranění celní i necelních bariér
- výhody: rozšíření trhu => rozšíření množství zboží se kterým se dá obchodovat
: růst specializace (využití komparativních výhod)
: nižší ceny výrobků
: větší cenová stabilita
: velká konkurence
- maximalizuje bohatství země

PROTEKCIONISMUS

- ochrana dané ekonomiky (domácí před konkurencí)
- potřebný u dětského průmyslu
- výhody: ochrana trhu práce
: ochrana makroekonomické stability (omezení zranitelnosti ekonomiky)
: omezení závislosti na dovozu
: ochrana národních zvyklostí
- neexistuje stát, který by propagoval čistý protekcionismus a liberalismus –mix


PASIVNÍ AUTONOMNÍ NÁSTROJE OP
A) TARIFNÍ

Clo: poplatek, který se platí když zboží přechází přes hranice
: nejstarší prostředek OP
: vzniklo z poplatku za mosty, ochranu kupců …

Cla podle účelu: ochranná = chrání spotřebitele
: prohibiční = vysoká cla (nevyplatí se dovážet)
: finanční = ukládá se na zboží – dorovnání daňového rozdílu,
růst inflace, zvýší se cena a sníží se
konkurenceschopnost

Různé charaktery ochranných cel

1) preferenční: výhodné ceny pro určité země (Slovensko)
2) vyrovnávací: uvalují se na zboží při jehož výrobě čerpala jednotka z nějaké
subvence nebo dotace (v ČR – bionafta)
3) odvetná: odveta cizí zemi
4) antidumpingová: v případě, že dovozce dováží zboží za nižší ceny než jsou na
domácím trhu (chce ovládnout domácí trh)

Cla podle pohybu zboží
1) dovozní – ochranná funkce
2) vývozní – méně častá
3) tranzitní – průvozní, jsou zrušeny

Cla podle způsobu výpočtu
1.valorická: stanoví se % z ceny zboží (fakturované částky)
: výhoda – zatěžují stejně drahé i levné zboží
: nevýhoda – stanovení základu pro výpočet cla
2.specifická: vyměřena pevnou částkou za měrnou jednotku (kg, t, barel …)
: jednoduché
: nevýhoda – zatěžuje více těžší zboží

NEZAMĚSTNANOST

Formy
1. dobrovolná – lidé jsou dostatečně finančně zajištěni
- lidé ztratili naději, že najdou práci
- ekonomicky negativní obyvatelstvo

2. nedobrovolná – lidé usilují o pracovní zařazení, nebo se připravují na návrat
do práce
- ekonomicky aktivní obyvatelstvo

Počet nezaměstnaných x 100
ekonomicky aktivní obyvatelstvo

Typy
a) frikční – přirozený jev (přecházení z jednoho zaměstnání do druhého)
- krátkodobá
b) strukturální – profesní: vlivem technického rozvoje zanikají nebo se omezují
některé činnosti –> rekvalifikace pracovníků
- regionální: snížení pracovních příležitostí v určité oblasti
c) cyklická – v období ekonomického růstu je pracovních příležitostí více než
v období ekonomického poklesu nebo ekonomické stagnace

DŮCHODOVÁ POLITIKA

- týká se mezd a cen
Ceny v ČR – došlo k liberalismu cen a většina cen je volných
- určitá část cen je regulovaná (nájemné, vodné, elektřina …) =>
sociální důvody – probíhá deregulace (uvolňování) cen
Mzdy: stát může regulovat mzdy jen u zaměstnanců státní sféry
: je zaveden institut min mzdy 40h/ týdně => Kč 7 185,--
: v soukromé sféře stát mzdy nereguluje, ale na základě třístranné dohody
(tripartity) – vláda, odbory, zaměstnanci, může dávat doporučení
: v období krizí může stát přikročit i k regulaci mezd v podnikatelské sféře

ZAHRANIČNĚ OBCHODNÍ POLITIKA
= národní ekonomiky nejsou izolované celky, ale jsou propojeny s ostatními
státy, tj. probíhá mezi nimi mezinárodní obchod (výměna zboží, služeb a práv
přes hranice země)

ORGANIZACE PODPORUJÍCÍ ZO V ČR
1. Exportní garanční a pojišťovací společnost a.s.
- akcionáři jsou hospodářská ministerstva
- činnosti: poskytování úvěrů
: pojišťování vývozů
: uzavírá zprostředkovatelské smlouvy na sjednání pojištění
: poskytuje poradenství
: spravuje prostředky ze státního rozpočtu, které jsou určené pro
podporu exportu
: prevence vzniku škod
: poskytuje záruky za české dovozce

Druhy:

A) podle velikosti míry inflace
a) mírná (plíživá) – jednociferná, je slučitelná se zdravým ekonom. vývojem
b) pádivá – dvojciferná, symptom nezdravého hospodářského vývoje
c) hyperinflace – trojciferná a větší, lidé přestávají věřit měně – přestává
fungovat peněžní směna a převládá naturální směna

B) podle příčin vzniku
a) inflace tažená poptávkou (poptávková inflace) – vychází ze zvýšení některé
složky agregátních výdajů (např. zvýšení výdajů SR)
b) inflace tažená nabídkou (nabídková inflace) – impulsem je zvýšení N
(mzdové a surovinové -> 70.léta ropa)

= obě inflace spolu do jisté míry souvisí a může přecházet jedna v druhou =>
inflační spirála – velmi nebezpečná

Desinflace: zpomalující se růst cenové hladiny (inflace)
Deflace: pokles cenové hladiny (opak inflace)

Sociální a vnější hospodářská politika

= cílem hospodářské politiky vlády je dosahování ekonomického růstu NH

SOCIÁLNÍ POLITIKA
= různé sociální programy na podporu různých skupin obyvatelstva (dávky pro
mladé rodiny s dětmi, bezplatné vzdělání pro mládež, programy pro zdravotně
postižené …)

TRH PRÁCE
= v tržní ekonomice je zbožím i práce

Zaměstnavatel: PO nebo FO – více než 18 let, musí mít právní subjektivitu
: má – pracovní příležitost a kapitál na mzdy
: nabídka – pracovních příležitostí – mzdy
: poptávka – po pracovní síle

Zaměstnanec: FO, která dosáhla 15 let a má ukončenou povinnou školní docházku
: má – pracovní sílu
: nabídka – prodávat práci za mzdu
: poptávka – po možnosti prodeje práce (po pracovních příležitostech)

3. Operace na volném trhu:

3. Operace na volném trhu: nákup a prodej CP se státními CP
: nejčastěji jsou to pokladniční poukázky, dluhopisy
: státem zaručené nerizikové CP
: nákup => více peněz v oběhu
: prodej => stahuje peníze z oběhu

Přímé nástroje monetární politiky
ČNB – může stanovit max úrokové sazby
- limitovat bankám množstvím peněz na úvěry
- tyto nástroje používá ČNB jen v období krizí (zpočátku 90.let)

A) Expanzivní: více peněz v oběhu, cílem je podpora poptávky a rozvoj výroby
: nebezpečí -> rozvoj inflace (tuto politiku používá ČR)

B) Restriktivní: méně peněz v oběhu, cílem je zabránit (zmenšit) inflaci
: nebezpečí => růst nezaměstnanosti, pokles výroby

INFLACE
= trvalejší růst cenové hladiny neboli zmenšování kupní síly peněz

= k měření používáme cenové indexy:

A) Deflátor HDP: HDP v běžných cenách
HDP ve stálých cenách
: nejkomplexnější ukazatel inflace – obsahuje ceny všech statků
a služeb a lze ho spočítat i s větším zpožděním

B) Index spotřebitelských cen (CPI):
- průměr úrovně cen spotřebních výrobků a služeb (podle tzv. spotřebního koše,
který je tvořen podle spotřeby průměrných domácnostech)
- pohyb cen se u jednotlivých položek sleduje v pravidelných intervalech
- častější způsob zveřejnění míry inflace

C) Index cen výrobců (PPI): sleduje se pro různá odvětví a odbory
: jeho vývoj signalizuje nadcházející změny CPI

Důsledky inflace:
- přerozděluje bohatství ve prospěch dlužníků a na úkor věřitelů – funguje to jen tehdy, když jsou smlouvy dlouhodobé a inflace se neočekává => vyvolání krátkodobých smluv

SR může být konstruován jako:

SR může být konstruován jako: A) vyrovnaný => příjmy = výdaje
: B) přebytkový => příjmy > výdaje
: C) schodkový => příjmy < výdaje

Mandatorní výdaje – nelze s nimi nic dělat – jsou stanovené zákonem
- mzdy poslanců, úředníků …

Krytí schodku
= vláda aby pokryla schodek SR vydává státní CP (obligace, peněžní poukázky …)=>
půjčuje si od toho kdo si CP kupuje
= nebo si může půjčit od Centrální banky nebo od mezinárodní banky (zahraniční
dluhy)

Funkce státního rozpočtu
1. alokační = soustřeďuje (alokuje) zdroje pro financování státního sektoru
2. stabilizační = prostřednictvím prostředků hospodářské politiky lze
stabilizovat ekonomiku
3. distribuční = procesy rozdělování a přerozdělování („bohatým bere a chudým
dává“)

- po skončení roku se sestavuje tvz. ...

- po skončení roku se sestavuje tvz. Státní závěrečný účet =>
=> přehled skutečných příjmů a výdajů státu
=> má kontrolní funkci a slouží jako podklad pro sestavení SR na další rok
=> vede ho ČNB

NÁSTROJE HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY STÁTU: fiskální, monetární, důchodová, sociální
a zahraničně obchodní politika
FISKÁLNÍ POLITIKA
= jeden z nástrojů realizování hospodářské politiky státu
= nazývá se také rozpočtová a dotýká se příjmů a výdajů SR
= podstatou je správné stanovení úrovně zdanění a správné úrovně výdajů SR

Lafferova křivka: demonstruje, že při neúměrné výši daňových sazeb se může daňový výnos snižovat.

A) Expanzivní: spočívá ve snižování míry zdanění v růstu vládních výdajů – bývá
navrhován deficitní SR a cílem je zvýšení poptávky a tím i růst
výroby

B) Restriktivní:

B) Restriktivní: zvýšení daňových sazeb, snižují se státní výdaje, podporuje
se vytváření přebytkového SR a cílem by bylo snížení inflace


MONETÁRNÍ POLITIKA
= peněžní a úvěrová politika a cílem je regulace množství peněz v oběhu regulace
bankovní soustavy např. úvěrů
= hlavní slovo má ČNB

Nepřímé nástroje monetární politiky
1. Diskontní politika: ČNB vyhlašuje diskontní úrokovou sazbu – má pro banky
signální roli a podle diskontní sazby vyhlašují obchodní
banky úrokové sazby z vkladů a úvěrů
: sazba za kterou si mohou obchodní banky uložit své zdroje
u centrální banky
: pokud roste -> zdražování úvěrů, tj. menší zájem o úvěry
a je méně peněz v oběhu
: dnes máme úrokové sazby nízké (pod úrovní inflace)
2. Politika minimálních rezerv: % z depozit (vkladů), které si musí obchodní
banky povinně uložit u ČNB
: pokud % roste => méně peněz v oběhu
: pokud % klesá => více peněz v oběhu
: dnes je % nízké (okolo 2 %)

b) když očekávají rozmach ekonomiky

c) v důsledku technického rozvoje – firma obnovuje technologie v cyklech
10 –15 let a v cyklech 50 –60 letech dochází k významným vědeckým objevům,
které ovlivňují sklon k investování

HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA
= soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření států v oblasti mikro
a makroekonomické reality
= nositelem je stát a jeho orgány (vláda, parlament, centrální banka,
mezinárodní instituce a organizace, veřejnost)

Cíle hospodářské politiky

1.Dosažení ekonomického růstu (uspokojivého): přírůstky HDP (v ČR 3 %,ideál 5 %)
2.Plná zaměstnanost – nelze
- optimální nezaměstnanost 2-6 %, v ČR 10 %
3.Cenová stabilita – inflace by se měla držet do 2 % (v ČR okolo 3 %)

4. Hospodářská rovnováha ve vztahu k zahraničí:

vyrovnané saldo obchodní a
platební bilance
: obchodní saldo je – (převažuje
dovoz, ale převaha se snižuje)
: platební saldo je + => více
peněz do ČR přijde než odejde

STÁTNÍ ROZPOČET (SR)
= základní finanční plán státu, má podobu platební bilance =>
=> na jedné straně jsou příjmy
=> na druhé straně jsou výdaje

Vznik:
- navrhuje ho ministerstvo financí, projednává se v poslanecké sněmovně
a schvaluje ho vláda
- příjmy jsou daňové a nedaňové -> daňové – (daň z příjmu, DPH, spotřební daň)
-> nedaňové – poplatky a cla

Výdaje státního rozpočtu
- jdou do kapitol jednotlivých ministerstev a ústředních státních orgánů
(ministerstev – dopravy, školství, zdravotnictví, sociální správy – nejvíc …)
- schodek SR 600mld
- Dluhová služba – položka, která obsahuje rozpočtované úroky ze státního dluhu

a) příjmová metoda:

a) příjmová metoda: měří důchody – tj. mzdy + zisky + renty
b) výdajová metoda: měří výdaje a to ->
výdaje domácnosti
+ výdaje státní(na státní sektor – školství, policie, …)
+ hrubé domácí investice (výdaje firem na obnovu nebo
rozšíření majetku a zvýšení zásob)
+ export
- import

- každý rok se sleduje růst výkonů ekonomiky, mohou se používat 2 ukazatele:

A) Ukazatel ekonomického růstu: HDPt+1 – HDPt > 0

B) Ukazatel tempa růstu (častější): % přírůstek HDP za rok

HDPt+1 – HDPt x 100 = %
HDPt

= rozlišujeme: a) HDP nominální – vyjádřen v běžných cenách
- může být zkreslen o inflaci
b) HDP reálný – vyjádřen ve stálých cenách
- ostatní roky, které chceme porovnávat přepočítáme
na ceny základního roku -> ukazatelé nejsou
zkresleny o inflaci

MAGICKÝ ČTYŘÚHELNÍK

= příznivý vývoj EKO (pokud jsou správně nastaveny stupnice v grafu) by se měl projevovat zvětšováním plochy čtyřúhelníka
= proporcionální vývoj EKO je znázorněna tak, že žádný z rohů čtyřúhelníka
příliš nevyčnívá

HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS

- ekonomika se vyvíjí nerovnoměrně
- fáze vzestupu střídají fáze poklesu
- celkově v dlouhém období by však měla ekonomika zaznamenat rostoucí trend
- pro fázi poklesu používáme označení RECESE (mírný pokles, déle než 6 měsíců)
- DEPRESE A KRIZE: používáme pro označení významnějšího poklesu
- pro fázi vzestupu používáme termíny rozmach, konjunktura nebo oživení (=
počátek fáze vzestupu)
- mohou být i období kdy ekonomika nezaznamená ani pokles ani vzestup =>
stagnace

Příčiny cyklického vývoje
- spatřují ekonomové v tom, e se střídají období s vysokým sklonem investování
s obdobími útlumu investičních aktivit
- podnikatelé jsou ochotni investovat:
a) když je nízká úroková míra

 oligopol:

 oligopol: pro dnešní trhy je charakteristické
: několik hlavních firem v daném odvětví (3-5)
: mají tendenci uzavírat kartelové dohody (dohody
o cenách) -> jsou zakázány v řadě zemí i v ČR
 cenové vůdcovství: dominantní firma na trhu přichází s cenou,
které se ostatní firmy podřizují

SELHÁNÍ TRHU
= rozumíme situace, kdy subjektům na trhu vznikají ztráty nebo větší náklady
aniž by je tyto subjekty zavinily nebo naopak mohou vzniknout výhody, přínosy
pro subjekty na trhu aniž by se o to nějakým způsobem přičinily
= záporné nebo přínosné efekty se nazývají externality =>
=> např. znečištění vody – nevýhody pro rybáře i spotřebitele (více zaplatí)
=> např. firma používá vodní elektrárnu – lepší usměrnění vody, ekologické
sadař a včelař mají pozemky vedle sebe

= vyžaduje státní zásahy -> u negativních externalit: snaží se je omezit
(vydává předpisy, které znečišťovatelům ukládají
povinnost budovat čističky, …)
-> spotřební daň

Fiskální a monetární politika

ZÁKLADNÍ UKAZATELE VÝVOJE NH

1) HDP
2) Inflace
3) Nezaměstnanost
4) Platební bilance

= cílem hospodářské politiky vlády je dosahování ekonomického růstu NH
= ekonomického růste lze dosáhnout:
a) extenzivně – zvyšuje množství využívaných výrobních faktorů
- např. více lidí, továren, …
b) intenzivně – lépe se využívají stávající výrobní faktory
- např. produktivnější stroje, lepší využití pracovní doby …
= výkon ekonomiky se měří pomocí ukazatele HDP

Hrubý domácí produkt (HDP)
= souhrn veškeré finální produkce služeb vyprodukovaných na území daného státu
za období 1 roku, vyjadřuje se v běžných cenách
- k výpočtu HDP se používá výdajová nebo příjmová metoda

DĚLBA PRÁCE

= na základě dělby práce vznikají povolání (pekař, obchodník, metař …)
= rozdělení činnosti mezi lidi (nebo skupiny lidí)
= mezinárodní dělba práce – část zboží získá stát z dovozu

Specializace: omezení na určitý druh činnosti
: v podniku jsou specializované funkce
: uvnitř státu – omezení na určité obory
: prochází jí kooperace = spolupráce

SEKTORY NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ
I.Primární sektor: získání surovin (těžba dřeva, rybolov …)
II. Sekundární sektor: zpracovatelský průmysl (potr., stroj.,hutnický …)
III. Terciální sektor: služby (zdravotnictví, školství, finanční činnosti …)
IV. Kvartální sektor: věda a výzkum

Odvětví: jsou podniky, které vyrábějí nebo poskytují podobné služby a používají
stejné technologie
: strojírenství, oděvnictví, školství …
: se dále člení na obory
Např.obory školství: mateřské školy
: základní školy
: střední školy
: vysoké školy

KONKURENCE = HOSPODÁŘSKÁ SOUTĚŽ

I.HLEDISKO:
a) cenová = výrobci si na trhu konkurují prostřednictvím ceny
= pokud chtějí podniky získat větší podíl na trhu, tak mohou stejně
kvalitní výrobek nabízet za nižší cenu než konkurence
b) necenová = kvalitou výrobků, servis, dodávky náhradních dílů, značka firmy …

II.HLEDISKO:
A) dokonalá = dnes není dokonalá konkurence
= dříve byla (na začátku 20.století)
= funguje jestliže je na trhu velké množství firem z nichž žádná
nezaujímá na trhu výsadní postavení
= produkce jednotlivých firem je stejnorodá a neexistují omezení
vstupu do odvětví
= existovala v období vzniku kapitalistické společnosti -> postupně
však docházela k diferenciaci mezi výrobci a v dnešních tržních
ekonomikách se projevují prvky -> nedokonalé konkurence
B) nedokonalá = vstup do odvětví je omezený
= některé firmy mají významný podíl na trhu a podíl ostatních
firem je zanedbatelný a produkce je různorodá
= extrémní formou nedokonalé konkurence je:
 monopol: má výsadní postavení na trhu
: může diktovat ceny
: má tendenci omezovat a zdražovat výrobu

EKONOMICKÉ SYSTÉMY

1) Zvykové hospodářství = výrobní postupy se dědí z generace na generaci
= africké kmeny, žádný velký technický rozvoj

2) Centrálně řízená ekonomika = ceny i objem výroby se stanovují centrálně -
stanovuje je stát prostřednictvím státních
orgánů
= bylo v ČSSR a státy socialistického bloku,
Kuba, S Korea, Čína

3) Tržní hospodářství = objem výroby a spotřeby reguluje tržní mechanismus
= ve vyspělých tržních ekonomikách existuje státní sektor
(školství, zdravotnictví, policie, armáda …) => jejich
služby a produkty neprocházejí trhem

VÝROBNÍ FAKTORY
KAPITÁL hmotná podoba: materiál, stoje, zařízení, materiál …
peněžní podoba: peníze, které slouží k získání dalších peněz -> zisk

PRÁCE: schopnost člověka pracovat
PŮDA (přírodní zdroje): získáváme z ní suroviny
: stojí na ní budovy, haly …

METODY FINANCOVÁNÍ

Vývoz:

1.Bankovní úvěr: na základě úvěrové smlouvy
: EGAP, Česká exportní banka
2.Faktoring: odkup krátkodobých pohledávek (do 9 měsíců)
: provádí faktoringové společnosti – vyplácí okamžitě 80 –90 %
vývozci
: přebírá vymáhání dluhu od kupujícího i riziko nezaplacení
3.Forfaiting: odkup střednědobých a dlouhodobých pohledávek (1,5 roku)

Dovoz:

1.úvěr od banky
2.úvěr od vývozce: kupující zaplatí později
3.finanční leasing: bývá dlouhodobý a po skončení smlouvy věc přechází do
vlastnictví nájemce
4.operativní leasing: pronajímatel je odpovědný za bezporuchový chod
: věc zůstane v jeho vlastnictví

Tržní a národní hospodářství

= je mechanismus založený na tržních vztazích
= na trhu působí subjekty, které jsou ochotni za určitou minimální cenu prodat
(nabídka)
= subjekty, které jsou za určitou maximální přijatelnou cenu koupit (poptávka)
= podmínkou existence trhu je střetávání nabídky s poptávkou
= subjekty trhu: STÁT, PODNIKY, DOMÁCNOSTI

DRUHY TRHŮ
1) Trh spotřebních statků (výrobků a služeb)
2) Trh práce
3) Finanční trh (= kapitálový + peněžní)
4) Trh výrobních faktorů (kapitálových statků)

VZTAH NABÍDKY A POPTÁVKY
A) poptávka > nabídka = růst cen
B) nabídka > poptávka = snížení cen
C) nabídka = poptávka = rovnovážné množství (vše co se vyrobí se prodá)
= rovnovážný bod
= rovnovážná cena – cena, která pokryje výrobcům N
a přinese jim přiměřený zisk

: doložky

vyplaceně loď
: dáno do určitého přístavu
: zboží jde přes palubu
: FOB stowed – zavazujeme se, že zboží odborně uložíme a dáme na palubu

FAS: vyplaceně k boku lodi
: přístav naložení

3. SKUPINA: C
- hlavní přepravné placeno
CFR: N, přepravné placeno na sjednané místo
CIF: N, přepravné a pojistné placeno na sjednané místo
CPT: přepravné placeno do místa určení
CIP: přeprava a pojištění placeno do místa určení

4. SKUPINA: D
- dodání zboží

DAF: dodání na hranice
DES: s dodáním z lodi
DEQ: s dodáním z nábřeží
DDU: s dodáním do skladu, clo neplaceno
DDP: s dodáním do skladu, clo placeno

PROKURA INDOSAMENT:

zmocňujeme prokuru indosatáře, aby pro nás zinkasoval částku
ze šeku
: obsahuje doložky: k vyhrání
: za účelem vyinkasování
: k inkasu
: pokud převádíme část částky -> šek je neplatný
: šekovníkem je banka, spořitelna, peněžní ústav a ze zákona
není zavázána šek zaplatit
KŘIŽOVÁNÍ (KROSOVÁNÍ): zabránění tomu, aby šek mohl být proplacen komukoli
K ZÚČTOVÁNÍ: zabránění tomu, aby šek byl vyplacen v hotovosti

PODMÍNKY INKOTERMS

= základem je dodací parita => určení kritických bodů, ve kterých dochází
k přechodu práv z jedné osoby na osobu druhou
= způsob a místo dodání zboží odběrateli
= místo a okamžik přechodu rizika
= místo a okamžik přechodu úhrady N spojených s dodávkou zboží
= jak se bude zajišťovat doprava
= pojištění, celní odbavení, zajištění dokladů

INKOTERMS 2000

: doložky
: nejsou právními normami ani vyhláškami
: seznam, který vydala komora a poskytuje informace o kritických
bodech (kvalifikovaný výklad)
: jsou závazné, pokud je dohodneme ve smlouvě
: mělo by být pravidlem si vyměnit text dodací podmínky

1. SKUPINA: E
- doložka odebrání

EXW: prodávající splní svou povinnost tím, že nechá kupujícího odebrat zboží ze
svého závodu

2. SKUPINA: F
- hlavní přepravné neplaceno

FCA: vyplaceně dopravci
: na sjednané místo

4) převoditelný –

4) převoditelný – umožňuje převést práva prodávajícího na jinou osobu
- užívá se hlavně u zprostředkovatelů
- původní benefit předává do akreditivu fakturu
5) akreditiv s červenou doložkou – avizovaná banka poskytne prodávajícímu zálohu
ještě před odesláním zboží

SMĚNKY
- jsou cenné papíry na řad, určené podstatnými náležitostmi, které jsou stanoveny zákonem
- jsou cenné papíry, které jsou převoditelné indosamentem na právoplatného majitele
- slouží: k platbě
: jako jistící účel – necháme si od dlužníka podepsat směnku – lépe se
vymáhá
: úvěr – banka nám poskytne úvěr prostřednictvím směnky
: vlastní financování (refinancování) – eskont směnky
Druhy:
1) vlastní – obsahuje bezpodmínečný závazek uvedenou částku zaplatit
- „zaplatím“
- 2 osoby: výstavce a remitent
2) cizí (trata) – vyzíváme jinou osobu, aby zaplatila za nás
- nutná akceptace směnky -> vystupuje 3.osoba směnečník
- „zaplaťte“

3) směnka na vlastní řad –

3) směnka na vlastní řad – podstatou je, že je to cizí směnka ve které se
výstavce sám označí za remitenta
4) zastřená směnka vlastní – označení na řad (komu)
- výstavce se zároveň označí za směnečníka

Podstatné náležitosti:
= směnka bez nich není platná
 slovo směnka v souvislém textu (v jazyce ve kterém je vystavena)
 bezpodmínečný příkaz k zaplacení – „zaplatím“ ; „zaplaťte“
 identifikace výstavce s jeho podpisem
 identifikace směnečníka (u cizí směnky)
 údaje splatnosti
 údaje místa, kde má být placeno
 jméno toho komu má být placeno
 datum a místo vystavení směnky

Nepodstatné náležitosti:
= směnka platí i bez nich
 pokud není datum splatnosti => směnka „naviděnou“
 pokud není místo placení => směnka je splatná přímo u dlužníka
 pokud chybí místo vystavení, ale pokud je uvedeno u výstavce, jedná se
o místo vystavení
 domicilní doložka („domicil směnky“) – určení banky, kde to bude zaplaceno
 doložka úroková – platba úroků

AKCEPTACE SMĚNKY:

AKCEPTACE SMĚNKY: úkon, kterým směnečník, kterému výstavce směnky přikazuje
zaplatit určitou částku určité osobě na určitém místě a v určitý čas
: druhy – částečná – akceptuje se na určitou část sumy směnky
- modifikovaná – změna data splatnosti (jako příjemce)
- po dohodě, jen jednou

LHŮTA SPLATNOSTI
1) směnka naviděnou: pokud není datum
: splatná ihned když ji předložíme (nejpozději do 2.dne)
2) lhůtní vita směnka: splatná až za několik dní po předložení
3) datosměnka: od tohoto data za určitý čas (např. od 12.12. za 2 měsíce)
4) denní směnka: splatná v určitý den (např.zaplaťte dne 12.12.)

Směnka se předkládá k placení v den splatnosti; ručí za ni všichni ti, kteří ji vystavili, přijali, indosovali i akceptovali

SMĚNEČNÉ RUČENÍ: forma tzv. avalu
: vyskytuje se v tzv. avalizační doložce
: účelem je zvýšení jistoty té směnky
: za – akceptanta směnky
- výstavce vlastní směnky
- výstavce cizí směnky
- indosanta

INDOSAMENT SMĚNKY:

INDOSAMENT SMĚNKY: institut, kterým převádíme všechna práva, která plynou ze
směnky na jinou osobu
PROTEST SMĚNKY: veřejná listina, který byla vystavena nějakými veřejnoprávními
orgány (soud, notář …) a stvrzuje, že nám nebylo zaplaceno

ESKONT SMĚNKY: předložení bance před lhůtou splatnosti a banka nám poskytne
tzv. eskontní úvěr
: banka si strhne diskont a poplatky

ŠEKY
- cenný papír a zároveň platební nástroj
- nejlepší je bankovní šek (výstavcem je banka, krytý)

Náležitosti šeku:
= řídí se směnečným a šekovým zákonem
- formální: musí být písemný
: slovo šek v souvislém textu
: sepsán v jednom srozumitelném jazyce
- obsahové: bezpodmínečný příkaz
: jméno toho kdo má platit (= šekovník)
: místo kde má být placeno
: místo a den vystavení
: podpis výstavce

Splatnost šeku:

 do 8 dnů = šek je vydaný a splatný ve stejném státě
 do 20 dnů = šek je vydaný a splatný v různých zemích stejného kontinentu
 do 70 dnů = šek je vydaný a splatný v různých zemích různého kontinentu


ODVOLÁNÍ ŠEKU: pokud jsme předložili šek po lhůtě splatnosti -> šekovník ho může
odvolat
: na odvolání šeku nemá vliv úmrtí vystavitele ani jeho zbláznění
PROMLČENÍ ŠEKU: 180 dní od uběhnutí lhůty předložení šeku
: pokud nám někdo proplatí promlčený šek má 1 rok na získání
peněz zpět
ŠEKOVÁ ČÁSTKA: slovy i číslicemi
: pokud jsou částky různé – platí ta slovy, nebo ta nižší
: pokud má šek vadu platí se bance poplatek – většinou se vyplňuje
nový šek
ŽIROVÁNÍ: převod, který se děje tzv. rubopisem -> úkon, kterým převádíme práva
s tím šekem
: na jméno
: na řad (na řad + jméno)
: rekta-šek
: šek na majitele (doručitele)

ZPŮSOBY PLACENÍ

1) Platba v hotovosti: nepoužívá se => zakázána
2) Hladká platba: nejrizikovější (z účtu na účet)
: nízké N
: rizika ze strany odběratele – platební neschopnost (nemám)
- platební nevůle (nedám)
3) Dokumentární inkaso: platební nástroj, který nám zajišťuje, že dokumenty
budou vydány odběrateli až po zaplacení ceny nebo po
akceptaci směnky
: spojeno s nebezpečím – odběratel ze skladu nemusí
převzít
: 2 typy – Dokumenty proti zaplacení: doklady nejsou
vydány dříve než odběratel zaplatí
- Dokumenty proti akceptaci směnky: dáme
dokumenty -> může prodat zboží -> pak zaplatí
4) Bankovní záruka: je to spíše zajišťovací nástroj
: banka se za nás zaručí, proplatí záruku
: banka pečlivě zkoumá dokumenty – „zásada přísného souladu“
(pokud dokumenty nesouhlasí – neproplatí nám záruku)
: existují jednotná pravidla URDG
: „nepřímá záruka“ – banka dovozce vystavuje záruku na základě
záruky banky vývozce
: „akontační záruka“ – v případě, když platíme dopředu

5) Dokumentární akreditiv

- banka se zavazuje, že poskytne třetí straně určité plnění pokud budou během
určité doby, která je stanovena akreditivem, předložena složka patřičných
dokumentů a splněny budou všechny podmínky akreditivu
- řídí se podmínkami UCP
- další doklady: dopravní podmínky, dodací listy, faktury, celní deklarace,
konosamenty, záruční listy …

Průběh akreditivu:

Druhy akreditivu
1) akreditiv - odvolatelný (revocable L/C): je možné ho kdykoliv zrušit v době
platnosti i bez předchozího oznámení
- neodvolatelný (irrevocable L/C): jde odvolat jen se souhlasem
obou stran
: častější
2) akreditiv – potvrzený: neodvolatelný
: na žádost vystavující banky byl potvrzen další bankou
=> stává se pro prodávajícího vystavující bankou (může
vymáhat peníze)
- avizovaný: avizující banka funguje jen jako prostředník
3) revolvingový – neustále opakovaný

SMLUVNÍ NÁSTROJE OP

A) DVOUSTRANNÉ

1.obchodní smlouva: rámcové ujednání mezi dvěma (i více) státy, které obsahuje
všeobecné zásady a pravidla zacházení v rámci obchodních
a hospodářských styků
: uzavírají se na nejvyšší úrovni (hlavy státu)
: nejvýznamnější část – meritorní: obsahuje ujednání
o podmínkách dovozu a vývozu; celní, daňové a poplatkové
problematiky (doložky) = klauzule

2.obchodní dohoda: podrobnější, navazují na obchodní smlouvy
: jsou dvoustranné povahy – konkretizují obchodní smlouvy
: na dobu své platnosti (1 rok) upravují obchodní styky
(stanovují rozsah a zbožovou strukturu)
: v příloze obsahují zbožové listiny – kontingentní
- nekontingentní
: junktimování – zboží je rozloženo na položky: citlivé, běžné
a zbytné zboží

3.platební dohoda: dohoda mezi státy, ale i mezi emisními bankami
: rozhodují o způsobech vyrovnání pohledávek a závazků

 ve volné měně –

 ve volné měně – není třeba platební dohody
 clearingová dohoda – dovozci jedné země poukazují platby do své banky a ta
pak vyplatí dovozce z druhé země (platí oboustranně)
- narůstá zadluženost -> stanovení mezního úvěru, pokud
se úvěr překoná je dlužník povinnen uhradit rozdíl ve
volné měně
- výhoda: rozvoj obchodu při nedostatku volné měny
- nevýhoda: vytváří se vztahy trvalých dlužníků a věřitelů
: nucení do nežádoucí struktury dovozu
 Barterové dohody – zboží za zboží

B) MNOHOSTRANNÉ
1. Dohody a smlouvy, které se týkají při obchodu více zemi:
- mezinárodní organizace nebo instituce, které jsou v podstatě smlouvou
mezi zainteresovanými zeměmi (WTO)
2. Integrační seskupení
3. Mezinárodní surovinové dohody

Platební a dodací podmínky v ZO

PLATEBNÍ PODMÍNKY
- určují způsob a dobu placení
- jedna z nejdůležitějších součástí KS
- odvíjí se od několika částí – druh zboží (úvěry)
- teritorium: kam se bude dodávat – vyspělé země
: politika a zákony
: charakteristiky devizových omezení
: platební bilance
- situace na trhu: snažíme se využít různé pohyby
deviz
- různé zvláštnosti obchodu: kde a jak se bude
obchodovat (burza …)
- specifika partnera: solventnost, kulturní vlivy
- místo úhrady: stanoveno v KS – přímo
- nepřímo (určí se, kde bude předána dokumentace,
u jaké banky bude otevřen akreditiv)
: podle českých zákonů -> zaplatit na místě dodavatele (pokud není
stanoveno jinak v KS)
- doba placení: výhodnější pro kupujícího – zaplatit až po dodání zboží
(dodavatel poskytne úvěr – úrok)
: výhodnější pro prodávajícího – zaplatit předem (částečná
akontace)
: nejlepší je platba při dodání zboží – dokumentární platby