Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Markowitzova teorie portfolia

– aktiva s pozitivními korelovanými výnosy






nepoužívá se pozitivně korelovaných

negativně korelované výnosy – používají se při sestavě portfolií

s cílem odstranit rizika

efektivní portfolio = takové, které má nižší riziko než jiné portfolio s relativně stejným výnosem

tržní portfolio – k nim se vztahují propočty k investování na kapitálových trzích  koeficienty , 

 faktor vychází z existence rizik

rizika – systematická – nelze odstranit

nesystematická – způsobené náhodnými událostmi, k odstranění stačí

20 – 30 CP v portfoliu

– k vyjádření vlivu nesystematických rizik   faktor, který udává %ní změnu dodatečného výnosu konkrétní investice, změní-li se dodatečný výnos tržního portfolia o 1 %

– dodatečný výnos = očekávaný výnos snížený o výnos s minimálním (nulovým) rizikem

–   1

–   1 … defenzivní investice; na pozitivní změnu výnosu reaguje negativně

–   1 … agresivní investice

–  = 1 … tržní portfolio

–  faktor



Zásady investování s využitím portfolia

individuální investování (do jedné firmy) – velmi rizikové

vyšší úrokové míry jedině za cenu vyššího rizika

čím delší doba investování, tím větší riziko (mohou nastat větší změny)

velká konkurence na finančních trzích vytváří rovnováhu

Cenné papíry

 deriváty


 největší výnos a riziko

 majitelé mají možnost koupit nebo prodat za jistou cenu v jisté době

= termínované kontrakty + opce

 termínované kontrakty (forvardy)

 smluvní ujednání mezi držitelem a kupujícím

 smluvní kontrakt musí být zrealizován

 kupující se snaží snížit své riziko nákupem CP (za 100) s myšlenkou, že za určitou dobu se může hodnota CP zvýšit nad 100 a on si koupím právo koupit tento CP v době, kdy bude nad 100 za cenu 100

 prodávající předpokládá opak, že CP zůstane a že bude mít opční prémii (to, za co si koupil právo)

 kontrakt musí být uskutečněn u termínovaného kontraktu, u opce nemusí využít opci, ztratí poplatek za nákup, ale nemusí CP koupit

 kupující – long pozice

 prodávající – short pozice

 opce – kupní, prodejní

 pozn.: forvardy – než dojde k jejich realizaci, tak ti,, kdo je vlastní, chtějí po kupci

zajištění (buď vlastnictvím aktiva nebo zajištění

jištění  složení určité finanční částky nebo věřitel; nepohodlné

 vývin futures = obchodovatelný, závazný dokument  převzít nebo uskutečnit nákup

za cenu dohodnutou na bance

levnější než forvard

opce

nákup kupní opce

aktuální tržní cena … 200

reálná cena … 210

cena opce (prémie) … 11

očekávaný trend … příznivý pro kupce (očekává růst)

výsledek:

nulový bod … 210 + 11 = 221

zisk : neomezený

maximální ztráta: 11 (prémie



prodej kupní opce

pohled prodávajícího

očekávaný trend: cena bude klesat



prodejní opce (viz. skripta)

Bankovní platební styk

– devizový zákon


devizový účet

terminovaný devizový účet

money –market účet

jednodenní termínovaný vklad – úročí se i úroky z úroků

sazby LIBOR PRIBOR

dealingový účet

– mám 100 000 USD volných, nabídnu bance, která se mnou uzavře vlastnickou smlouvu

platební karty

šeky = CP, cestovní šeky – mají nominále

Dokumentární inkaso

1. odešle zboží, předá své bance doklady

2. předá doklady

3. doklady jsou v pořádku

4. platí

5. získá zboží

2.

B B



3. 4. 1.

5.

IMPORTÉR EXPORTÉR

Bez dokladů nemůže importér získat zboží

Dokumentární akreditiv

odešle zboží, předá své bance doklady

předá doklady

pokud jsou doklady v pořádku, banka platí

získá peníze

předá doklady a importér si vybere zboží

2.

B B

3.



5. 1. 4.

5.

IMPORTÉR EXPORTÉR

Cyklus záruky

HOTOVOST  ZÁRUKY  NEMOVITOSTI  ZAŘÍZENÍ  ZÁSOBY  POHLEDÁVKY  OBCHODOVATELNÉ CP


– záruky provázané

– majetkem firmy

– obchodní vazby – např. ručení dodavatele je v obchodním řetězci

– vlastníkem (společníkem)  jeho majetek

Kvalita záruky

likvidita

prodejnost

stabilita hodnoty

ovladatelnost

priorita – před bankou má vždy přednost stát

ani jeden z druhů ručení není 100 %, že splňuje tato kritéria  přednostní právo má stát

Role úvěrové smlouvy

– zachování přednosti dlužníka

– ochrana před identifikovatelnými nedostatky

– poskytnutí možností pro sledování výkazů

– poskytnutí možností pro likvidaci (co udělám a za jakých podmínek)

– odstranění potenciálních nároků dlužníka

– na co si půjčuje a z čeho se splácí  hlavní cíl

Jednotlivé části úvěrové smlouvy

termíny a podmínky úvěru

zastupování a závazky

souhlasná ustanovení smlouvy

negativní ustanovení smlouvy

podmínky pro poskytnutí úvěru

případy neplnění závazku

nápravy

Posuzování úvěrů – odborníci se zkušenostmi  skeptici

Čerpání úvěrů – nelze svěřit jednomu pracovníkovy, který může něco přehlédnout

Obranný mechanismus banky, aby získala peníze zpět

Banka – rizika – své a firmy  proto odborníci všestranně zaměření – finance, marketing,

Pravidlo 5 „C“ pro hodnocení žádosti

Charakter


podnikání, životaschopnosti, návratnosti investic  nedá se moc početně vyjádřit

Kapacita

likvidita, rentabilita, atd.  řada programů, finanční analýzy

Kapitál

Podmínky

mezi klientem a bankou  musí a umí plnit podmínky smlouvy

Ručení

 zajištění – chce, může (má k tomu produkty), musí (jinak banka zasáhne) splácet své dluhy)

Základní otázky banky

Kdo – je klient, jaké je jeho postavení

– jakou činností se zabývá

Jaký – je požadavek klienta

Jaké – jsou finanční možnosti klienta k půjčce

Jak – nejlépe provést vztahy pro uspokojení banky, klienta

Typické potřeby úvěrování

nákup oběžných aktiv

zásoby, materiál (krátkodobé úvěry, dlouhodobé, střednědobé  problém našich bank, při privatizaci je krátkodobé úvěry)

základní fixní aktiva

budovy, stroje, zařízení

využití neopakujících se příležitostí

překlenutí nerovnováhy – mezi příjmy a výdaji

nákupy akcií – rekapitalizace (risknutí)

refinancování existujících pasiv

staré úvěry, úvěry od jiné banky, závazky k obchodním partnerům

financování růstu firmy

financování provozních ztrát

nákup INKASO

zaplatí za 60 dnů

zásoby prodej

30



10 10 10

30 nutno potřebuji profinancovat

zaplatit



Profinancování – domluva s dodavatelem

Zásoby – jsou plně v rukou podniku, proto „Just – in – Time“  sníží se vázání peněz

V zásobách

Můžeme udělat 3 věci:

1.) prodloužit dobu závazku  všichni dodavatelé se brání

2.) zkrátit dodávky zásob JIT

3.) zkrátit lhůty placení

Každá potřeba úvěrování určuje charakter úvěru

Typické zdroje návratnosti

– půjčky pouze na oběživo – dívám se na tržby


– konverze běžných aktiv – dívám se na zisk

– pokud nejsou peníze na oběživo, není zisk nebo se podstatně změní, protože se platí úroky z úvěru

– prodej neoběžných aktiv – budovy a haly – nepotřebné (fixní aktiva)

– refinancování jiným věřitelům – např. jiné bance

– zadržený zisk – u dlouhodobých úvěrů  privatizace

– vstup dalšího kapitálu

– JEN HOTOVOST SPLÁCÍ PŮJČKU

Hlavní proměnné (předmět zkoumání)

úroveň prodeje

hrubý zisk – cena

náklady na prodané zboží

režijní náklady a jejich vývoj

náklady na prodej

administrativní

všeobecné

dividendy akcionářů

účty pohledávek

stav, vývoj, způsob vymáhání smlouvy

splácení, velikost

zásoby (velké zásoby – neprodává)

základní prostředky – výše, stav, plán obnovy

účty závazků (jsem schopen platit ?)

zadluženost – financování vlastní, cizí

míra růstu firmy

Chování organizace během životního cyklu

otazníky, hvězdy, dojné krávy, psi (matice BCG)

vznik (inovace – půjčuji si), růst, dospělost (konzervativnost – nepůjčuji si), zánik

Vnější prostředí

bankéři si jej musí uvědomit a počítat s tím

politické, právní, ekonomické, přírodní, technologické, odvětví, trh, firma

Provozní cyklus výroby

nákup  SUROVINY  výroba  ZÁSOBY  prodej  POHLEDÁVKY (zisk)  inkaso (cash – peníze)  HOTOVOST

Co říká provozní cyklus  nese sebou rizika

Jaká je:

povaha finančních potřeb

zdroje splátek

úroveň potřebného financování  profinancuji více než získám (na začátku u vybraného podniku)

časový rozvrh splátek

riziko spojené se splácením




tags for english: refinance, refinance home

Bankovní úvěry - komerční

Rizika




vklady půjčky

VKLADATELÉ BANKA VYPŮJČOVATELÉ

úroky nákladové úroky výnosové



Finance



zprostředkovatelská role banky

na roli banky působí vnější prostředí – legislativa, regionální vyhlášky

banka je podnikatelský subjekt

hospodaří s cizími penězi (min. 500 mil.)  proto obezřetnost v tomto sektoru



BANKA + příjmy = (je) PODNIKATEL – výdaje

 výnosové úroky – nákladové úroky

 poplatky z úvěrů – daně

 poplatky ostatní – režie

 ztráty / rezervy

=

zisk / ztráta



Rizika zprostředkování

špatné úvěrování

podmínky

sazby

likvidita (aby si nepřišli všichni vybrat)

provedení (implementace – zda je v pořádku

(marže u banky je počítána za 1 rok)

Posuzování půjček

půjčování fyzickým i právnickým osobám, dlouhodobě i krátkodobě za různými riziky

jistota –tím se zabýváme

nejistota – rizika

z hlediska kvality a kvantity

snažíme se je eliminovat a tím ohraničíme nejistotu

rozhoduji se k dalšímu kroku

posuzuje se:

podnikatelský záměr klienta – co chce, účel, kolik, jak je bude dlouho vracet  hodnotí se finanční nebo jinou analýzou

když by podnikatelský záměr nevyšel  zajištění úvěrů (např. ručení domem)

Konkurenční strategie

1.) řízení ceny, objemu, nákladů  zmenšení tlaku konkurence

2.) odlišení produktu

např. masokombinát X řezník  podléhá trhu



má taková opatření, aby dovedl využít řízení objemu, ceny, nákladů

Banka je při svém podnikání také hodnocena.

Hodnocení banky:

C – kapitál

A – kvalita aktiv

M – řízení

L – likvidita

V - výnosy

Bezpečnostní pyramida

opce a termínované kontrakty


akcie a podnikatelské projekty

směnky; finanční spoluúčast

podnikové obligace

zástavní listy; pojistky a renty

zúročené peněžní vklady se státní garancí, depozitní certifikáty, pokladniční poukázky, státní a komunální obligace

nemovitosti, drahé kovy, starožitnosti , sbírky – nejjistější, ale malá likvidita

portfolio = namixování určitých druhů CP z různých oblastí, aby se co nejvíce rozprostřelo riziko

faktory které ovlivňují investora na kapitálovém trhu

magický trojúhelník v investičním prostoru



investiční strategie

stanovit cíl = investiční záměr  do čeho investovat

cíl – např.: čekat na dividendu a rychle získat peníze z CP (= buď nákup kvalitní akcie, kde se dividendy vyplácí, nebo investice do obligací)

kolik mám k dispozici peněz  použitelné množství prostředků

stanovení výnosnosti s ohledem na riziko ztráty (individuální investování je riskantní, když nemám prostředky na diverzifikaci rizika)

neinvestovat jen do odvětví, které spolu souvisí

• analýza daňového postavení investora  zda investovat do akcií či obligací, zda počítat jen stíny, že dojde ke zvýšení hodnoty akcie (CP) (= kapitalizace)

př.: viz. skripta

hodnota všech budov, strojů a ostatních existujících hmotných aktiv = celkové množství úspor tvořených všemi firmami, domácnostmi či vládami (nejsme tedy bohatší o transformaci aktiv, jedná se pouze o zápis na účtech; ve skriptech)



Přednáška č. 8

Finanční zprostředkování

– přímé financování


– polopřímé financování

– nepřímé financování

– mezi dlužníkem a věřitelem  zprostředkoval, který je mi zcela anonymní

– emituje obligace, které banka koupí a dá peníze

– založeno na posouvání finančních prostředků od věřitele k dlužníkovi prostřednictvím anonymního zprostředkovatele

– omezené zprostředkování  ve světě trend používat méně finančních zprostředkovatelů a napojit se přímo na dlužníka



– nákup CP firem přímo – mimo finančního zprostředkovatele

– schéma trhu CP

– peníze můžeme získat jen na primárním trhu – tj. trh peněz (ne kapitálu

– př.:

– sekundární trh vylepšuje image firmy, ale není zde okamžitý efekt jako na primárním trhu

– rozdělení finančních zprostředkovatelů v ČR

– bankovní zprostředkovatelé:

– komerční banky

– družstva

– nebankovní zprostředkovatelé:

– pojišťovny – životní pojištění, živelné pohromy

– penzijní fondy

– finanční společnosti

– investiční zprostředkovatelé – peněžní domy:

– investiční společnosti. podílové fondy

– investiční fondy

– speciální banky

– základní skupiny investic

– reálné

– představují zhmotnělé soubory: budovy, stavby, zařízení

– přestavují nehmotné soubory: SW, patenty

pořízení NHIM

nemovitosti

drahé kovy

– finanční

– nákup papírových (počítačových nároků

peněžní vklady

depozitní certifikáty (směnky, dluh, pokladniční poukázky, obligace, hypoteční zástavní listy, individuální půjčky)

akcie

pojistky

finanční spoluúčast

podílové listy

deriváty kapitálového trhu – nadstavba na klasický CP = tzv. podkladová aktiva

finanční aktivum – každé aktivum dosažené domácností, firmou či vládou, které je zároveň zaznamenáno jako závazek nebo nárok v rozvaze jiné ekonomické jednotky

 hlediska struktury finančního trhu

VĚCNÉ ÚČASTNÍKŮ NÁSTROJŮ


peněžní nebankovní úvěrový

kapitálový mezipodnikový CP

drahé kovy burzovní devizový

neburzovní



schéma finančního trhu



Finanční trh

PENĚŽNÍ KAPITÁLOVÝ

– úvěry – CP – CP – úvěry



primární trh sekundární trh



osobní trh anonymní trh

– organizovaný – zprostředkovaný

– neorganizovaný – přímý



soukromý trh burzovní trh

– hlavní

– vedlejší

– volný

kapitálový – splatnost dokumentů nad 1 rok (úvěry, CP)

peněžní – splatnost dokumentů do 1 roku (peníze, převody mezi účty, směnky, šeky), může být organizovaný a neorganizovaný

primární – dokumenty trhu jsou poprvé uváděny na trh; zdrojem financování firem je primární trh

sekundární – burza, RMS

burza = místo, kde by firmy měly mít zájem o co nejvyšší zhodnocení svého CP

(čím větší cena, tím větší naděje, že při příští emisi získám vysokou

cenu)

Bankovní regulace

– nástroj, který používá CB k posuzování svých cílů v bankovní oblasti


– nejvíce regulovaný sektor ekonomiky (i přes celkovou liberalizaci)

 stanovení pravidel chování komerčních bank (KB)

– cíl:

podpora žádoucích ekonomických aktivit KB (= pozitivní bankovní regulace)  Evropa

eliminace nebo přímý zákaz některých ekonomických aktivit KB (= negativní)  USA

důvod regulace:

bankovní regulace umožňuje ovlivnit peněžní zásobu

KB pracují s cizími penězi  minimalizace rizik

potenciální riziko bankovního úpadků

zajištění bezporuchovosti bankovních styku

snaha o snížení asymetrie v informacích mezi KB a jejich klienty (věřiteli)

povinnost zveřejňovat údaje o svém hospodaření (po každém čtvrtletí), každá CB vytváří pravidla pro auditování bank  předepisuje oblasti, které budou auditovány

regulace časové struktury aktiv a pasiv

otázka potenciální vyšší ziskovost v bankovní sféře – pokud by nebyla regulována bankovní činnost, lákala by tuto oblast mnoho firem  je více zisková než průmyslová oblast

W. Baumol – autor koncepce bojeschopného trhu  zastává protiregulační postoj, hrozba

vstupu firem do odvětví

HIT AND RUN RAIDERS – schopny rychle vstoupit a vystoupit z odvětví  brání

nabízet své produkty za vyšší cenu než konkurence  zvýšení ziskovosti 

 zvýšení výnosů firem  snížení konkurenceschopnosti  odchod z trhu

cíle bankovní regulace:

1.) efektivní provádění měnové politiky

bez bankovní regulace by nebylo možno v systému, kde funguje CB a KB, zajistit ani základní možnosti řízení peněžní zásoby  systém by nebyl životaschopný

2.) zajištění spolehlivosti a bezpečnosti bankovního systému

 pokud nemá ekonomika zdravý bankovní systém  poruchy finančních toků, nefunguje redistribuce volných finančních prostředků, není optimální alokace finančních prostředků

3.) efektivní fungování bankovního systému

4.) informovanost investorů

zveřejňovat hospodářské výsledky

odstranit asymetrické informace

morální hazard pojmy

nepříznivý výběr z pojišťovnictví

5.) bezpečnost, ochrana investorů

vytvořit bezpečné záruky investorů (každému vkladateli), bez opatření realizována za účelem ochrany depozit, pokud by investoři neměli jistotu  vklad investic do nemovitostí, atd.  ekonomika by neměla úspory  nejsou úspory, nejsou investice (na krátkou dobu to lze hradit cizími úsporami)

Realizace bankovní regulace – oblast bankovní regulace

1.) kritéria autorizace základu


 permanentní podmínky pro získání licence

výše kapitálu (kapitál = zdroj ochrany KB (klientů) před insolventností – slouží jako zdroj ke krytí případných ztrát)

likvidita – schopnost dostát svým závazkům v kterémkoliv okamžiku (nařízení, aby podíl běžných a termínovaných vkladů byl v určitém poměru)

osoby ve vedení banky – trestní bezúhonnost

profesionalita realizovaných obchodů – pravidlo 4 očí u každé bankovní operace, 2 nezávislé pracovní banky

kontrolní systém a vnitrobankovní funkce – návaznost na vnější audit

2.) povinné minimální rezervy

ovlivňují peněžní zásobu prostřednictvím monetární báze

omezují úvěrovou kreaci  nadměrné expanze úvěrů; čím vyšší PMR, tím méně mohou KB multiplikovat vklady realizací úvěrových operací

M = m * MB = m * (R + C)

dM = m * dMB = m * (dR + dC)

dD = 1 / rD * dR m = 1 / rD

m …peněžní multiplikátor

R … rezervy KB

M …peněžní zásoba

(R + C) … oběživo

dD …přírůstek depozit

rD … PMR

dR … prvotní přírůstek rezerv v bankovním systému

nový pohled na PMR

nemají žádné kauzální opatření

nemohou ovlivňovat peněžní zásobu

množství CB má nulové PMR (Kanada, Nový Zéland)

naopak v Japonsku mají progresivní minimální rezervy

3.) limitování úvěrů

limituje objem úvěrů poskytovaný KB jednomu klientovi

nemůže půjčit více než …  relativní částky (25 % kapitálu banky u nás)

CB může určit kolik úvěrů v různých formách poskytne jakékoliv KB

4.) pojištění depozit

 diskutované

 možnost realizace bankovní regulace, jedna z bezpečných záruk

 nalezení míry je klíčovou věcí

 morální hazard

 klienti nebudou rozlišovat mezi dobrou a špatnou bankou, budou preferovat banku s vyšším úrokovým ohodnocením

 z pohledu banky: banka bude realizovat i velmi rizikové operace, případné

ztráty nebude hradit ona, ale pojištění vkladů

 nepříznivý výběr

 roste při pojištění pravděpodobnost vstupu rizikových subjektů do odvětví a pravděpodobnost úpadku

5.) pravidla ochrany před nelegálními politikami

insider obchody – zneužívání informací a využití jich z pohledu banky

praní špinavých peněz



Přednáška č. 7



Finanční systém (FS)

finanční trh = hlavní segment finančního systému

jeho rozvoj je čím dál bouřlivější

podstata fungování FS:

zajištění pochodu prostředku od věřitelů k dlužníkům

soubor trhů, institucí, zákonů a nejrůznějších technik, prostřednictví kterých jsou přesouvány prostředky od těch, kteří je mají k těm, kteří je nemají (za úrok, popř. dividendy)

zajišťuje chod finančních prostředků po celém světě; neustále se po celém světě obchoduje; globalizace finančních vztahů, globalizace výroby

má 5 hlavních funkcí:

depozitní

zajišťuje uchovávání prostředků pro alokaci do jiných oblastí

např. banky = depozitní instituce

zabezpečení bohatství

 není vázána pouze na banky

 souvisí s kapitálovým trhem

 transformace volných peněžních prostředků do CP (na základě mé koupě peněžních prostředků firma může investovat)

likvidity

v SR umožní přeměnu peněžních prostředků z CP do likvidní podoby (krátké období)

kreditní

souvisí s depozitní funkcí

FS zajišťuje deponování prostředků na straně 1 a vytvářet kredit na straně 2

platební

 bez ní nelze udržet v chodu hospodářství

ochrany proti riziku

firmy vstupují do vzájemného kontaktu

FS zajišťuje ochranu proti riziku (např. akreditiv směnky)

politická

 není tak důležitá v rozvinutém tržním prostředí

 destabilizace bank  lidi nevěří politikům

 FS se neustále zdokonaluje – souvisí s vyšší výrobou ve světě

 předpokládají se následující trendy:

vyšší konkurence mezi finančními zprostředkovateli

snížení nejrůznějších omezení pro finanční zprostředkovatele v jednotlivých zemích (snížení daní, aby se nalákal kapitál do oblasti)

rozšíření finančních trhů po celém světě

rychlý růst finanční zadluženosti všech účastníků (dáno vyšší potřebou kapitálu na velké projekty; větší množství obligací  některé obligace nemají dobrou bonitu)

vyšší riziko finančních prostředkovatelů

sdružování bank (díky nedostatku kapitálu „dlouhých peněz)

důraz na finanční inovace (nové bankovní techniky; v ČR  Expandia – do ní vstoupila Česká pojišťovna, financování přes Internet)

větší důraz na analýzy (souvisí s výší rizika)

větší obezřetnosti poskytovatelů prostředků (problémy fondů, spořitelen, záložen)

 základní vztahy na finačním trhu

NABÍDKA POPTÁVKA

– půjčovatelé, věřitelé – vypůjčovatelé, dlužníci

pasivní obchody

nejdůležitější


při nich banky shromažďují finanční prostředky od svých klientů

vystupují v pozici dlužníků, protože za ně platí klientům úrok (odměnu)

z nashromážděných prostředků provádějí aktivní obchody

aktivní obchody

úvěrování nebo obchody s CP – hlavně směnky, směnečné obchody

banky vystupují v pozici věřitele

banky získávají úroky

tyto obchody se účtují na aktivní straně bilance

vznikají při nich i určitá vlastnická práva

po r. 1990/91 – velké množství aktivních obchodů, ale došlo k nezaplacení úvěrů  další náklady

teď už se tak neprovádějí úvěry, spíš úvěry bankám, CP, snaha o jinou činnost než úvěrování

bilančně – neutrální obchody – ve výkazu zisku a ztrát (ne v bilanci)

banka získává poplatky, kurzové rozdíly, provize

zprostředkování platebního styku (tuzemský i zahraniční, hotovost i bezhotovost)

prodej a nákup CP

depotní obchody = úschova cenností a CP

poradenská činnost, služby nabízené bankami (poplatky, které se neúčtují do bilance, ale do výkazu zisku a ztrát)

banky sem soustřeďují svou činnosti

z hlediska funkce, kterou bankovní produkty plní, se bankovní produkty dělí na:

finančně – úvěrové bankovní produkty

 na jejich základě se klienti snaží získat finanční prostředky

depozitní bankovní produkty

do nich se vkládají peněžní prostředky (klienti se snaží zhodnotit své peníze)

platební bankovní instrumenty

 bankovní produkty, které zabezpečují provádění platebního styku

 toto dělení vyplynulo z potřeb trhu, zákazníka



Přednáška č. 6

Cena bankovních produktů

 hraje velkou roli pro banku i pro klienta


 hlavní cíl cenové politiky – stanovení takových cen bankovních produktů, které znamenají:

dostatečnou rentabilitu banky

zdržení nebo zlepšení konkurenčního postavení na bankovním trhu

odrážejí nákladovost banky, její kapacitní, likvidní aj. možnosti

 ceny se mohou vyskytovat v různých formách

 cenu tvoří:

• úroky (= cena za zapůjčení peněz)

• provize, prémie (např. za zprostředkování platebního styku, devizové operace)

• přímé poplatky (přímo za určitou službu, kterou banka provede); v těchto poplatcích je zakomponováno i riziko, které má banka při tomto obchodu (poplatky za prodej CP)

• nepřímé poplatky (= tzv. skryté poplatky, klient se o nich nedoví)

 způsob stanovení cen – na základě různých bází:

hodnotová báze

na ní je stanovena cena za hodnotovou jednotku

celková cena je dána součtem jednotlivých obchodů

jednotlivá báze

 cena na základě jednotlivého produktu je stanovena paušálně

na základě času

kolik časových jednotek musí strávit nad jednou operací



Konkurence

 pro banku představuje vnější sílu, která musí respektovat jednotlivé bankovní produkty

 při zdokonalování bankovních produktů musí banky dosahovat zisk

 dokonalá soutěž probíhá pouze v dokonalém prostředí; všechny banky musí mít stejné podmínky; dokonalost trhu posuzovat v konkrétních podmínkách vývoje celé ekonomiky i daného regionu

 banky v národním hospodářství – specifické postavení (např. úpadek, krach podniku nemá takový dopad (vliv) na ekonomiku jako krach banky)

 banky mezi sebou vzájemně soutěží – soutěž se projevuje v dokonalosti i ceně bankovních produktů

 soutěží mezi sebou vzájemně i mezi ostatními finančními instituty

 důležitá je i dostupnost produktu

 negativum: banky vzniklé po r. 1989 – univerzální, nabízely celé množství bankovních produktů, ale na to je potřeba dostatečný kapitál, který neměly  úpadek, ukončení činnosti bank

 buď se orientovat na určitý segment trhu nebo na určitý produkt

 tendence: dochází k fúzím velkých bank, u nás zatím ne

 banky se začínají soustředit na provádění elektronického bankovnictví (home-banking, telebanking, Internet)

 u velkého množství produktů – riziko, že nebudou kvalitní

 snaha získat zákazníky  složité, existuje škála nabízených produktů, velké množství finančních substitutů, podnikové spořitelny

 banky si konkurují cenou a úrokem (nejvyšší úrok – kampeličky, spořitelní a úvěrová družstva)

Systematizace bankovních produktů

Úlohy zprostředkování zprostředkování obchod s CP


banky kapitálu a úvěru platebního styku a správa jmění



služby hotovostního emisní obchody

aktiva pasiva a bezhotovostního

platebního styku burzovní obchody

úvěrové vkladové

obchody depozitní valutové obchody depotní a trezorové

bankovní obchody obchody

obchody devizové obchody

investiční

obchody se vzácnými poradenství

kovy



dokumentární obchody



podchycení obchody působící na obchody prováděné jménem klienta bez vlivu

bilanci na bilanci



vlastní obchody působící na bilanci



členění obchody na základě obchody prováděné jménem klienta:

úrokového rozdílu

• aktivní obchody • bilančně neutrální obchody, obchody

prováděné bankou na vlastní účet

• pasivní obchody • vlastní obchody



výnos rozdíl mezi přijatými kurzovní rozdíly mezi nákupem a prodejem

uveden v a vyplacenými úroky =

účtu zisku = úroková marže poplatky, provize, odměny

a ztrát





PASIVNÍ OBCHODY AKTIVNÍ OBCHODY BILANČNĚ – NEUTRÁLNÍ

OBCHODY



Zahrnují převzetí a Zahrnují půjčování Zahrnují služby platebního styku,

uložení cizích peněz ve přijatých peněz ve formě obchody s CP, investiční

formě depozita (vkladu) úvěru proti zaplacení poradenství, devizové obchody

proti zaplacení úroku příjemcem úvěru

bankou klientovi, tj.

smluvnímu partnerovi

Zákon o ČNB (zákon č. 6/93)

hlavní cíl ČNB – péče o stabilitu české měny (§ 1)


za tímto účelem má ČNB určité funkce: (§ 2)

určuje měnovou politiku

vydává bankovky a mince

řídí peněžní oběh a zúčtování mezi bankami

vykonává bankovní dohled nad bankami v ČR

bankovní rada – vrcholný orgán (7 členů)

vztah ČNB a vlády ČR:

ČNB je nezávislá na pokynech vlády (§ 9 – nejvíce)

guvernér se může jednání vlády účastnit

nástroje:

ČNB stanovuje úrokové sazby a může stanovit speciální úrokové sazby pro obchodní banky (minimální sazby z přijatých vkladů, maximální na poskytované úvěry)

může obchodním bankám určit maximální rozsah poskytovaných úvěrů

vyhlašuje tzv. Pravidla obezřetného podnikání (celkem 8; kapitálová přiměřenost, likvidita, …)

může požadovat po obchodních bankách, aby měly část zdrojů deponovánu u ČNB ( legalizuje možnost PMR, ty se zpravidla neúročí; PMR = max. 30 %, pokud ČNB musí sáhnout k větším PMR ( > 30 %)  musí se úročit platnou diskontní sazbou)

obchody s ČR:

vede účty státního rozpočtu

může vládě ČR poskytnout krátkodobý úvěr nákupem pokladničních poukázek od MF  doba splatnosti < 3 měsíce; objem úvěrů nesmí překročit 5 % příjmů státního rozpočtu v minulém roce

Hlavní rysy bankovních produktů (jejich cena, konkurence, systematizace)

Bankovnictví patří do služeb nemateriální povahy  pro naprostou většinu bankovních služeb je charakteristickým rysem to, že pro jejich hodnotu jsou naprosto rozhodující nemateriální faktory:


nehmotný charakter  z něj vyplývají 3 vlastnosti:

produkty není možné skladovat (nelze je mít do zásoby, ale banka je musí nabídnout , vysoké fixní náklady

jsou abstraktní (vysoká částka na propagaci, reklamu)

nejsou patentovatelné

dualismus – jednotlivé bankovní produkty jsou spojením:

a) hodnotové stránky – tato stránka je dána finančním objemem produktu

b) věcné stránky – charakterizována jako výsledek působení personálních,

technických a materiálních faktorů, můžeme ji vyjadřovat počtem

jednotlivých produktů

vzájemná propojenost a podmíněnost

vyplývá z toho, že některé produkty nemohou existovat jeden bez druhého, např. platební styk nelze provádět bez založení bankovního účtu

pro banku je důležitá ze dvou hledisek:

zohledňování při tvorbě struktury nabízených produktů, např. pokud k BÚ nedostane platební kartu  pak o něj nemám zájem

při stanovení cen jednotlivých produktů (poplatek za balík produktů je výhodnější než za jednu službu)

Centrální bankovnictví

Volné bankovnictví a soukromé peníze = Free banking (FB) and private money = systém, který fungoval v bankovním světě před centrálním bankovnictvím (to funguje asi 300 let), ale někde FB existuje až do počátku 20. století (např. Skotsko).


tendence: dnes deregulace:

snaha o snížení míry současných regulací

nahrazování stávajících regulačních pravidel liberálnějšími pravidly

70. léta 20. století – inflace se stává fenoménem, který je nutno řešit teoreticky i prakticky  FRIDRICH AUGUST VON HAYEK  myšlenka FB; reakce na světovou ekonomiku

FB (Free banking)

 nepůsobí žádná CB, neexistuje žádná regulace, bankovní dohled  otázka: Kdo zajišťuje obchodní disciplínu, stabilní kupní sílu ?  volná konkurence mezi obchodními bankami, které v ekonomice fungují

 každá z obchodních bank má právo emitovat své vlastní soukromé peníze, otázka: Jak nalézt standard pro tyto peníze?

 nejslabší místo v systému FB – existovalo zlaté krytí těchto peněz, nyní se hovoří o komoditním krytí; rezervy vysoce kvalitních zahraničních měn (stabilních) (dá se vzít jako standard v lokálním měřítku)

 pokud obchodní banka není schopna zajistit stabilní kupní sílu svých peněz (resp. není schopna zajistit krytí)  nižší zájem o takové peníze (o peníze, se kterými není možné obchodovat není zájem), peníze nesplňují své základní funkce



neexistence inflačních peněz je největší předností tohoto systému FB

další přednosti:

neinflační stabilita (ve světové ekonomice čím dál důležitější)

eliminují se neekonomicky (jsou motivována politicky) motivovaná rozhodnutí v oblasti monetární politiky

eliminují se administrativní zásahy do konkurenční prostředí obchodních bank

 obchodní bank, které emitují vlastní peníze, jsou nuceny nalézt alternativní autoritu, která by plnila dohled pro ně  soukromý regulátor měnové politiky

 CB tvoří roli tzv. věřitele poslední instance (CB funguje jako dodavatel nedostatečné likvidity do bankovního systému)

 v posledních desetiletích tendence k deregulaci velmi silné  snaha odstranit nevýhody a zachovat výhody centrálního bankovnictví

definiční znaky CB

• emisní monopol


 výhradní právo k emisi hotovostních peněz

 emise bezhotovostních peněz  náplní hlavně bank obchodních

• realizace monetární politiky

CB regulují množství peněz v oběhu (peněžní zásoba)

Nejtěsnější vazba k naplňování základního cíle CB

• regulace bankovního systému

CB stanovuje pravidla chování a činnosti obchodních bank v rámci bankovního systému, který je v ekonomice realizován

důvody vzniku CB:

CB úvěrují schodek státního rozpočtu

 aby z různých válečných důvodů byla banka schopná dodávat peníze

CB vedou účty pro vládu, panovníka

pro vládu je lepší, když se veškeré pohyby peněz souvisejících se státním rozpočtem soustředí do jedné instituce

základní zásady činnosti CB:

formuloval je jeden z guvernérů Bank of England  Norman

CB by neměla konkurovat svojí činností bankám obchodní a investičním

CB by měla být nezávislá (na pokynech vlády) a měla by provádět nějaké finanční operace pro stát (vládu)

CB měla působit jako zúčtovací centrum pro všechny ostatní banky v ekonomice

CB by měla sbírat informace o ostatních bankách a monitorovat vývoj bankovního systému jako celku

CB by měla mít možnost rozhodovat o úvěrové pomoci bankám

CB by měla mít za cíl sledovat „zdraví“ měny

CB by měla podporovat bezpečnost, spolehlivost a efektivnost bankovního systému

CB by neměla úročit vklady obchodních bank zřizované u ní

CB by měla podporovat důvěryhodnost a efektivnost systému finančních trhů

způsoby vzniku CB:

funkcemi CB je třeba pověřovat jednu z již fungujících obchodních bank

př.: Švédská říšská banka; r. 1656 vznikla banka obchodní, na základě které byla

tato CB vytvořena  r. 1668  změna názvu

až v r. 1698 byla Švédská říšská banka pověřena výkonem funkcí CB (

začala fungovat jako CB)

CB je vybudována jako zcela nová instituce na zelené louce

př.: Anglická CB  Bank of England  r. 1694

hlavní důvod vzniku: posílit finance z důvodu války

Velká Británie válčila s Francií; Peterson – skotský obchodník

 nejstarší dle data založení: 1668 – Švédská říšská banka

 nejstarší dle zahájení činnosti CB: 1694 – Bank of England

 dle dat emisního monopolu: 1817 – Rakouská národní banka

 emisní monopol byl pouze na 25 let udělen této bance

 1854 – Bank of England udělení emisního monopolu na neomezenou dobu, ale omezení lokální  pouze na území Anglie, nikoliv celé Velké Británie

 nejmladší CB: 1961 – Island

1965 - Brazílie

 výjimky institucionální  neexistují zde CB, ale existuje dvoustupňový bankovní systém

 Lucembursko, Vatikán, Hongkong, Singapur

 v Lucembursku plní funkci CB Lucemburský měnový institut + CB Belgie

cíle fungování CB:

stabilita měny (hlavní cíl) – diskuse, zda sledovat pouze jeden cíl nebo skupinu cílů (v ČR, Německu, asi v polovině zemí EU)

ke stabilitě měny se přidává stabilní měnový kurz (Francie)

1.) + 2.) + ekonomický růst + nějaké další cíle (např. USA  Federální centrum bank FRS)

funkce CB:

1.) makroekonomická

emise hotovostních peněz

monetární politika

 důležité rozlišit, zda ji pouze realizuje, nebo zda o ní sama rozhoduje

 např.: Japonsko, Velká Británie  CB spíše pouze politiku provádí, jelikož je podřízena ministerstvu financí

devizová činnost

hlavní správa devizových rezerv země

motivy správy:

udržení hodnoty devizových rezerv (CB realizuje hedgingové operace, aby nepoklesla hodnota devizových rezerv)

zabezpečení devizové likvidity (je důležitá výše a struktura devizových rezerv

ovlivňování devizového kurzu (realizuje se prostřednictvím devizových intervencí)

2.) mikroekonomická

• regulace a dohled nad bankovním systémem

• funkce banky bank

CB hraje roli bankéře pro obchodní banky

vykonává činnosti, které vykonávají obchodní banky pro obchodní banky

přijímá vklady od obchodních bank (hlavně povinné minimální rezervy, dobrovolné rezervy)

poskytuje úvěry obchodním bankám (refinanční úvěry = diskontní úvěry); vždy se jedná o emisi bezhotovostních peněz (CB poskytuje obchodním bankám)

CB vede účty obchodních bank a realizuje platební styk

• banka státu

CB provádí řadu finančních operací pro stát

operace spojené se správou státního dluhu

operace související s vedením účtu státního rozpočtu

nejdůležitější:

kryje výpadky v příjmech státního rozpočtu (= fiskální agent státu)

monetizace státního dluhu (CB dodává do finančního systému dodatečnou hotovost – např. odkupem pokladničních poukázek)

• reprezentant státu v měnové oblasti

 centrální bankéři reprezentují stát např. v MMF; mezinárodní platba v Basileji, ve Světové bance, …

Kapitál obchodní banky

 zdroj financování bankovních obchodů


 kvalitativní pohled na kapitál: dva typy zdrojů:

a) vklad akcionářů při založení banky

vklad akcionářů při emisích akcií

b) vytvořené činností banky

 kvantitativní pohled na kapitál

 kapitál je rozdíl mezi celkovou hodnotou aktiv a výší jejich závazků /celková aktiva – závazky = kapitál)

 tvorba kapitálu

 externí

kapitál pochází od investorů za akcie banky

ážiový fond narůstá z převisů na jmenovitou hodnotu akcie

kapitál z podřízeného dluhu

 interní – kapitál se tvoří ze zisku

 funkce kapitálu:

podmínka pro vznik banky (500 mil. Kč)

zdroj refinancování aktivních obchodů

 velmi drahý

 velmi vysoké riziko pro akcionáře

slouží ke krytí ztrát

při nedobytné pohledávce

při poklesu tržní hodnoty aktiv

kapitál vymezuje

abychom zamezili nedostatkové kapitálové vybavenosti, stanovíme kapitálovou přiměřenost (nejúčinnější regulační kritérium)

výše kapitálu

english tags: refinance home

Podrozvahové (mimobilanční) položky

 důležité pro obchodování s podniky


 dvě skupiny položek:

všechny potenciální závazky

 akcepty směnek, indosamenty (rubopis)

 veškeré bankovní závazky

 neodvolatelné akreditivy

úvěrová rizika

veškeré neodvolatelné závazky banky s potenciálním rizikem

dohody o zpětném odkoupení (repooperace)

1.) pohledávky a závazky příslibů úvěrů

nečerpané úvěry klientů i banky

nečerpané kontokorenty

2.) pohledávky a závazky ze záruk

přijaté a poskytnuté záruky

směnečné avaly a akcepty

3.) pohledávky a závazky z akreditivů

 otevření akreditivu ve prospěch banky

 banka otevřela akreditiv ve prospěch jiných

4.) pohledávky a závazky ze spotových operací

uzavření dle nevypořádané spot-operace

realizace na peněžním trhu

operace je vypořádána v čase t + 3

5.) pohledávky a závazky z pevných termínovaných operací

plynou z otevření pozic na mezibankovním trhu

postavení obou stran je zcela shodné

(forvardy, futures, svop)

6.) pohledávky a závazky z opčních operací

prodej a nákup opcí

neexistuje shodné postavení obou stran

majitel opce má právo (ne povinnost) obchod realizovat

prodávající opce musí obchod naplnit

7.) pohledávky a závazky ze zástav (přijaté i poskytnuté)

charakter zajištění jiných pohledávek a závazků

nemovitosti

8.) pohledávky a závazky z hodnot v úschově, správě a uložení

vede se pouze evidence

 důležité pro obchodování s podniky


 dvě skupiny položek:

všechny potenciální závazky

 akcepty směnek, indosamenty (rubopis)

 veškeré bankovní závazky

 neodvolatelné akreditivy

úvěrová rizika

veškeré neodvolatelné závazky banky s potenciálním rizikem

dohody o zpětném odkoupení (repooperace)

1.) pohledávky a závazky příslibů úvěrů

nečerpané úvěry klientů i banky

nečerpané kontokorenty

2.) pohledávky a závazky ze záruk

přijaté a poskytnuté záruky

směnečné avaly a akcepty

3.) pohledávky a závazky z akreditivů

 otevření akreditivu ve prospěch banky

 banka otevřela akreditiv ve prospěch jiných

4.) pohledávky a závazky ze spotových operací

uzavření dle nevypořádané spot-operace

realizace na peněžním trhu

operace je vypořádána v čase t + 3

5.) pohledávky a závazky z pevných termínovaných operací

plynou z otevření pozic na mezibankovním trhu

postavení obou stran je zcela shodné

(forvardy, futures, svop)

6.) pohledávky a závazky z opčních operací

prodej a nákup opcí

neexistuje shodné postavení obou stran

majitel opce má právo (ne povinnost) obchod realizovat

prodávající opce musí obchod naplnit

7.) pohledávky a závazky ze zástav (přijaté i poskytnuté)

charakter zajištění jiných pohledávek a závazků

nemovitosti

8.) pohledávky a závazky z hodnot v úschově, správě a uložení

vede se pouze evidence

Přednáška č. 3

Celková aktiva = závazky + kapitál




Aktiva

pokladní hotovost – bankovky a mince v domácí i zahraniční měně

peníze na pokladně a v trezoru

vklady u CB – povinné minimální rezervy + dobrovolné rezervy (důležité v multiplikačním procesu, čím větší, tím lépe)

PMR – každá banka má u ČNB účet, přes který jsou veškeré platby

když ČNB zvýší PMR, musí se zvýšit položka „vklady u emisních bank“  stáhnou se peníze z oběhu

dá se očekávat, že PMR se budou snižovat  očekávaný vstup do EU

nejlikvidnější aktiva

statní pokladniční poukázky

 nabízí možnost refinancování ze strany CB

 směnky akceptovány CB po splnění určitých kritérií

 reeskontní kontingenty (max. míra reeskontace)

+ reeskontovatelné směnky

pohledávky za bankami

vznikají z obchodů na peněžní trhu, nebo ty, které souvisí s obchody mezi bankami

všechny typy pohledávek, které nemají povahu CP

úvěry klientům

nejvýznamnější z pohledu banky

všechny pohledávky za dlužníky, které mají charakter domácí nebo zahraniční nebankovní instituce

CP

 s pevným výnosem – všechny CP, které mají pevnou úrokovou sazbu (CP se sazbou, která je navázána na PRIBOR, LIBOR)

 s proměnlivým výnosem – akcie + jiné CP akciového typu, dluhové CP, u kterých je výše úrokové sazby proměnlivá vzhledem ke specifickému faktoru

Majetkové účasti

 veškeré akcie, které nejsou určeny k obchodován s podstatným vlivem

podstatný vliv – 20 – 50 % na ZJ

rozhodující vliv – nad 50 % na ZJ

v jiných bankách

 majetkové účasti v jiných bankách

 dceřinné společnosti banky, které poskytují různé služby (leasing, …)

HM, NHM

Pohledávky za akcionáři + vlastní akcie

pohledávky za akcionáři – veškeré pohledávky, které vyplývají z upsaného dosud nesplaceného ZJ banky

vlastní akcie – pouze když je získá tzv. obvyklým způsobem  nákup na trhu jako ostatní akcie

je nutno je vykazovat odděleně

na nabytí se musí usnést valná hromada, držba akcií nesmí být delší než 18 měsíců, jmenovitá hodnota všech akcií v majetku banky nesmí být větší než 10 % ZJ banky



Pasiva

cizí zdroje

vlastní zdroje

závazky k bankám

 všechny nesekuritizované závazky vyplývající z bankovních obchodů

 závazky termínované, s výpovědní lhůtou, na viděnou

závazky ke klientům (vklady) – závazky vůči nebankám

veškeré dlužné částky klientům, které mají povahu nebankovních subjektů

úsporné vklady – podle splatnosti: na viděnou

termínované

s výpovědní lhůtou

ostatní – depozitní směnky

závazky z emitovaných obchodovatelných CP – emise vlastních CP

dluhy banky, ke kterým byly vydány určité druhy CP  vlastní dluhopisy, depozitní certifikáty

rezervy – vytvářeny na krytí ztrát z bankovní činnosti

 zdroje vytvářené na vrub nákladů

 rezervy zákonné – daňově uznatelný výdaj

 rezervy ostatní

podřízený dluh

 přechod mezi cizími a vlastními zdroji

 pohledávky, které vyplývají z podřízeného dluhu, jsou uspokojovány až po uspokojení všech ostatních pohledávek za věřiteli

 vysoké úročení (protože vysoké riziko)

 započítává se do kapitálu banky pro výpočet kapitálové přiměřenosti

ZJ

vlastní zdroj

souhrn všech kapitálových vkladů, které jsou vloženy akcionáři

kapitálové fondy

ážiový fond

ostatní kapitálové fondy vytvořené z jiných zdrojů než ze zisku

rezervní fondy + ostatní fondy ze zisku (zdaněného)

zákonný rezervní fond

nerozdělený zisk

není ještě použit na dividendy nebo fondy

english tags: refinance home

Výkaz zisků a ztrát

Přijaté úroky


Placené úroky

Čistý výnos z úroků

Výnosy z CP a majetkových účastí

Výnosy z poplatků a provizí



Provozní výnosy

Všeobecné provozní náklady

Odpisy HIM a NHIM

Ostatní provozní náklady



Provozní náklady

Tvorba rezerv a opravných položek

Výnosy z prodeje majetkových účastí

Daň z příjmů za běžnou činnost

HV za běžnou činnost po zdanění

Menšinové podíly

Dividendy

Nerozdělený zisk a účetní období



Čistý zisk na akcii

Funkční složka:

 uspořádání vztahů mezi bankami a vazeb


 jednostupňový bankovní systém

veškeré bankovní operace realizuje tzv. monobanka (plní funkce CB i jiných bank) – čistá podoba

působí i jiné speciální banky

 není oddělena institucionálně makroekonomická funkce CB od bank ostatních

 speciální banky – zabývají se zahraničními operacemi, investičními operacemi, …

 dvoustupňový bankovní systém

 institucionálně je oddělena CB od bank ostatních, které nejsou přímo podřízeny CB, jsou samostatně hospodařícími subjekty



Přednáška č. 2



Bankovní služby

aktivní (vlastní bankovní kapitál)

– poskytování úvěrů, mezibankovní služby, obchod s CP

pasivní (cizí bankovní kapitál)

přijímání peněz, vklady

a) vkladové účty (BÚ)

b) spořící – pravidelně přikládám

c) vkladové certifikáty

d) depozita – směnky, …

neutrální

– záruky, směnárenské operace

– indiferentní – dodatečné výnosy



Konsolidovaná rozvaha banky (podle mezinárodní účetních standardů)



Aktiva

Pokladní hotovost, vklady u emisních bank

Státní pokladniční poukázky a nakoupení

Pohledávky za bankami (co banka půjčila jiným bankám)

Pohledávky za klienty = úvěry

Obligace a CP s pevným výnosem

kvůli rozložení rizika

ve světě je tento podíl obligací vyšší než u nás  funguje kapitálový trh

u nás komunální obligace, státní

Akcie a jiné CP s proměnlivým výnosem

Hmotný majetek

Ostatní aktiva

ostatní pohledávky – nesplacené úvěry, provozní zálohy

Náklady a příjmy příštích období (časové rozlišení úroků)

Aktiva celkem



Úvěry

většinou 60 % podíl na aktivech

nevýnosové aktiva  měli bychom mít zhruba stejný podíl nevýnosových aktiv a nákladových pasiv

1.) výnosové

2.) nevýnosové – závisí na kvalitě úvěru

3.) klasifikované

nižší pravděpodobnost, že úvěr a úroky budou splaceny

problém: špatná legislativa  nefunguje zákon o konkurzu a vyrovnání  s klientem se dá těžko domluvit, nic ho k tomu nenutí

dopad klasifikovaných úvěrů: banka musí tvořit opravné položky (měsíčně)

standardní

sledované

nestandardní

pochybné

ztrátové

– kritérium k posouzení:

finanční a důchodová situace klienta

platební disciplína (zpoždění splátek 30, 60; déle než 1 rok ztrátový úvěr)

předkládání výkazů (více než 1 rok)

restrukturalizace úvěrů (změna splátkového plánu)



Pasiva

1.) Závazky k bankám

2.) Závazky ke klientům

3.) Vkladové certifikáty a dluhopisy

4.) Ostatní pasiva (peníze na cestě, …)

5.) Výdaje a výnosy příštích období

6.) Rezervy a ostatní závazky

Cizí zdroje celkem

Menšinové podíly

Vlastní jmění: nárazník proti ztrátám a ostatním vlivům  zmenšují zisk

7.) Základní jmění

8.) Nerozdělení zisk a rezervní fondy



Vlastní jemní celkem

Pasiva celkem



Kapitálová přiměřenost = vlastní kapitál / rizikově vážená aktiva

Bankovní systémy

banky od 12. století – komerční banky


1. centrální banka – 17. Století

 souhrn všech bankovních institucí v dané ekonomice, uspořádání vztahu a vazeb mezi těmito jednotlivými subjekty i dalšími (domácnosti, firmy,stát, zahraničí, …)

charakterizován 2 složkami:

• institucionální složka bankovního systému

• funkční složka



Institucionální složka bankovního systému

 patří zde typy bank, které jsou charakterizovány dle náplně činností, které banky vykonávají

 pracujeme pouze s obchodními (komerčními) bankami, s necentrálními bankami, které:

realizují úkoly s penězi

mají bankovní licenci

necentrální banky:

obchodní (komerční) – depozitní a úvěrové operace (– univerzalizace)

spořitelní – depozitní a úvěrové operace pro

investiční – investice do CP nebo dlouhodobé úvěry

rozvojové – dlouhodobé investiční úvěry

specializované vládní banky – na podporu exportu, Konsolidační banka, Česká exportní banka

hypoteční – emitují hypoteční zástavní listy, poskytují hypoteční úvěry

stavební spořitelny – stavební spoření, úvěry

komunální – pro správu financí měst, obcí

konsorciální – realizace sdružených úvěrů

zahraniční – dceřinné společnosti, pobočky

bankovní holdingové společnosti (BHC) – alespoň jeden subjekt společnosti je banka

 vystupují v integrované formě – jednotlivé subjekty podléhají řízení ze strany mateřské společnosti, minimálně 1 banka

 skupina nezávislých bank, které se sdruží pod jeden název

 nebankovní subjekty mohou vykonávat bankovní činnost:

 tvůrci se snaží vyhnout regulačním pravidlům, které jsou bankám předepisovány (CB)

 daňové důvody

 obcházení povinných minimálních rezerv

 obcházení základních požadavků na kapitál banky

 dostat „pod střechu“ co nejvíc činností

soukromé banky – Německo, USA

záruční banky

kooperativní banky

mezinárodní banky: BIS (banka pro mezinárodní platby v Basileji)

EBRD (Evropská banka pro rozvoj)

Světová banka

Banka

typ finančního zprostředkovatele


hlavní činnost – zprostředkování pohybu finančních prostředků mezi jednotlivými subjekty

hlavní úkol – redistribuce finančních prostředků

shromažďují volné finanční zdroje a redistribuují je

hraje prostředníka mezi nabídkou peněžních úspor a poptávkou po těchto úsporách

Finanční zprostředkování

alokace (realokace) finančních prostředků, které může probíhat na finančním trhu dvěma způsoby:

přímo mezi přebytkovými a deficitními ekonomickými subjekty

nepřímo – prostřednictvím finančních zprostředkovatelů

typy finančních zprostředkovatelů:

bankovní subjekty

banka – instituce, která přijímá vklady, poskytuje úvěry

nebanky

ekonomické subjekty, které nefungují jako banky

penzijní fondy, pojišťovny, vzájemné fondy (mutual fonds – v USA), podílové fondy

funkce finančních zprostředkovatelů:

transformace peněz a kapitálu

změna forem peněz (úspor), změna charakteristiky těchto forem

denominační = kvantitativní  banky sumarizují relativně malé objemy úspor, které transformují do velkých objemů

můžou i naopak (velké objemy sumarizují, …)

časová transformace – z pohledu doby splatnosti (maturita)

zdroje s jinou maturitou jsou shromažďovány finančními zprostředkovateli na straně aktiv, pasiv

transformace z hlediska rizik – banky zaznamenávají rozdílná rizika na straně aktiv i pasiv

Pasiva:

nižší riziko – bankovní vklady

vyšší riziko – obligace korporací

Aktiva:

vyšší rizika – nutná diverzifikace aktiv v bilanci banky

systematické riziko – přímo nezávisí na emitentovi

vyplývá z vývoje ekonomiky jako celku, ze změn makroekonomických veličin (úrokové sazby, změny cenových hladin, …)

měnová transformace – zdroje jsou získávána v jiné měně než v jakých jsou denominovány aktiva

teritoriální transformace – z pohledu mezinárodního

transformace z hlediska obchodovatelnosti – aktiva obtížně sekundárně obchodovatelná (krátkodobé depozitní certifikáty)

redukce transakčních nákladů

přímo souvisí s realokací volných peněžních prostředků

náklady na vyhledávání a kontakt subjektů mezi sebou, dohodování podmínek transakce – negociační náklady, náklady na analýzy, na eliminaci rizik

menší ekonomické subjekty, vysoce specializované subjekty  velmi vysoké transakční náklady, neoptimální způsob přímého financování

finanční zprostředkovatelé redukují tyto náklady – zprostředkovávají kontakty, analýzy, týmy, které se zabývají výhradně touto činností /dosahují úspor z rozsahu)

monitorování bonity dlužníků

kontinuální práce s databází klientů (dlužníků, věřitelů)

vytypovávají vhodné investiční příležitosti

úspory z rozsahu (nižší transakční náklady)

racionalizace platebního systému

růst efektivnosti používání platebního systému

realizace platebního styku (i mezinárodního)

clearingové systémy

TARGET

EBA – Clearing

ACH

hybridní systémy – EAF

pracuje s hrubým i čistým systémem

5. Okolí podniku

Procter and Gamble, Rakona, a. s.


1) Základní informace o fě

a) firma P a G

- tato zkratka znamená Procter and Gamble – jména dvou zakladatelů

- v roce 1837 v městě Cinciennati (Ohio, USA) založili dva přistěhovalci továrnu na prací a čisticí prostředky

- později se fa začala rozšiřovat

- v dnešní době už vyrábí také kosmetiku, papírové výrobky, potravinářské výrobky (pražení kávy, džusy), preventivní léčiva

- nyní fa působí v téměř 60 státech, právě se rozvíjí pobočky v Rusku

b) firma Otto

- v roce 1875 zakládají bratři Julius a František Ottové v Rakovníku na náměstí (dnešní papírnictví) továrnu na výrobu mýdla

- protože však továrna „obtěžuje“ sousedy, roku 1901 začíná svůj život nová tovární budova v Rakovníku v Lubenské ulici

- fa Otto má stále větší výrobní sortiment, jsou to i jedlé tuky a prací a čisticí prostředky

- v roce 1949 získává firma název Rakona

c) P a G, Rakona, a. s.

- od roku 1990 působí fa PaG i v ČR

- 4. 9. 1991 kupuje státní podnik Rakona a od této chvíle vystupují pod společným názvem

- společnost P a G koupila Rakonu za 20 mil. USD, ale s podmínkou, že ještě 24 mil. USD investují do rozvoje podniku

- společnost do konce roku 1994 investovala dokonce 35 mil. USD a stále se v obnově pokračuje

- ve společnosti se už nevyrábí mýdlo, pouze práškové a tekuté detergenty

d) shrnutí základních informací

- sídlo fy: Cinciennati (Ohio, USA)

- rok založení – 1837

- v ČR působí od roku 1990

- v Rakovníku působí – 4. 9. 1991

- výrobní sortiment – v Rakovníku pouze prací a čisticí prostředky; ve světě i potravinářský, kosmetický a farmaceutický průmysl

- vývoj do budoucna: konkrétně v Rakovníku – stále lépe a kvalitněji, uchytit se na nových trzích, „staré“ si udržet, spolupráce s městem

2) Zajímavosti o fě

- P a G = 8. Nejsilnější společnost v USA

- Roční obrat P a G Rakona = 3x obrat ČR

- Fa se neřídí kalendářním rokem, ale mají rok od června do června

- Jejich hl. zásada – šetřit ŽP a lidské zdraví

- Reklamu, propagaci, návrhy obalů – Rakona to nedělá, je pouze výrobním závodem, jedno centrum je v raze, další v Bratislavě, Německu, USA,…

- Čím „blbější“ reklama, tím více lidí zaujme

Vyjádření HV pomocí peněz

Vstupy do podnikání Vlastní podnikání Výstupy


= náklady = výnosy = oceněné výkony podniku

Náklady na spotřebovaný materiál (PJS) Výrobky, služby Hrubý zisk (výnosy – náklady) – zisk před zdaněním

Náklady na PPS = odpisy Hrubý zisk – daň = zisk po zdanění = čistý zisk

a) podíly ze zisku zaměstnanců

b) rozvoj fy – nejdůležitější

c) podíl ze zisku pro majitele

Náklady na PS = mzdy



Vysvětlení pojmů ze schématu

1) náklady

= peněžní vyjádření spotřeby prostředků a práce, vynakládaných na uskutečňované výkony

= cena spotřebovaných vstupů

2) odpis

= peněžní vyjádření opotřebení PPS (opotřebení HIM a NIM)

3) mzda

- není to odměna za vykonanou práci, ale ne 100 % (jinak by podnikatel neměl zisk)

= odměna pracovníka za vykonanou práci na základě prac. Poměru

4) složky mzdy

základní mzda

příplatky

prémie a odměny

podíly na HV

naturální požitky

náhrada mzdy (dovolená, porucha stroje,…)

5) cena

= peněžní částka za výkon (výrobek nebo službu)

- cena na trhu práce = TC = cena, za kterou se prodává zboží v urč. okamžiku na trhu

6) výnosy

= oceněné výkony podniku

= cena uskutečněných výstupů

7) tržby

= hlavní složka výnosů

= cena výkonů

8) HV

= rozdíl mezi N a V

- N > V = ztráta a naopak

9) rozdělení a použití zisku

a) daně do SR

b) u podniku

10) plánování a kontrola zisku

- zajišťování stálé plateb. Schopnosti

- zajišťování rentability (zisku)

Finanční stránka činnosti podniku

- peníze


1) prostředník směny

2) všeobecný ekvivalent (měnitel)

- peněžní soustava

= systém peněz, který vydává centrální banka urč. státu (ČNB – centrální banka ČR)

- cizí peníze na území našeho státu se nazývají valuty

- vývoj peněz

1) směna zboží za zboží

2) některé zboží se začalo využívat jako všeobecný měnitel (sůl, kakaové boby, plátno, perly,…)

3) kovové peníze – zlato (stříbro)

4) vznik papírových peněz (z americké války S-J – 1860)

5) přechod k bezhotovostnímu placení



Aktualizace

a) mince

- vyrobeny r. 1993 v zahraničí (Kanada)

- nyní – už si je vyrábíme sami (jablonecká bižuterie)

- životnost v průměru 5 let

- náklady na jednu minci = 5 Kč

b) bankovky

- 2 roky životnost

- náklady nižší

- zákl. znaky: vodotiskový papír, kontrolní číslice na nejtmavším místě (rameno), „prázdné místo“ – další obrázek, lurexový proužek – hodnota, slepecká značka



- Rašín, Engliš – ministři financí první republiky

- za 1 Kč = 1200 DEM (1923)

- první peníze – přes víkend – Rašín – 1919

- 1953 – měnová reforma – na Rusko

- 1945 – Německo – Erhart – velmoc



Funkce peněz

1) kupní a platební prostředek – hotovost i depozitní peníze

2) vyjádření ekonomických veličin – peníze používáme k charakteristice urč. ekonom. Situace (N podniku, mzdy zaměstnanců)

3) prostředek k uchování majetku



Likvidita

= schopnost fy dostát všem svým závazkům

- ukazatel, podle kterého se hodnotí úspěšnost fy

- dlouhodobá nelikvidnost fy – likvidace (konkurz)

- špatně hospodařící fy se dostávají do tzv. konkurzu

- fa je zlikvidována podle Zákona o konkurzu a vyrovnání (platí od r. 1993)

- zatím bylo zlikvidováno 300 fm (relativně málo – zatím jsou to počátky)

Dokumentace při hospodaření s PPS

1) faktura a dodací list (opatřování)


2) kupní smlouva

3) zápis o převzetí (převod PPS do fy)

4) inventární karta (zákl. doklad v útvaru, kde se PPS nachází)

5) zápis o vyřazení



Členění materiálu

I.

a) základní materiál – spotřebovává se v hl. výrobě, tvoří podstatu výrobku

b) nakupované polotovary – částečně opracované části výrobků, které podnik nakoupí, dokončí a namontuje do svých výrobků (např. odlitky motorů)

c) nakupované výrobky – hotové části výrobků, podnik je koupí a namontuje do svých výrobků (sklo, sedačky, telefon, topení)

d) náhradní díly – slouží k opravě výrobků (nový motor, části karoserie)

II. pomocný materiál – netvoří podstatu výrobku, ale bez něj by výrobek nebyl kompletní (olej do auta, brzdová kapalina)



Zabezpečování podniku pracovníky

- PS je nejdůležitějším činitelem výroby, prozatím nezastupitelný

- PS = nositel fyzických a duševních schopností

- po využití  práce

Členění PS

a) dělníci – fyzická práce za pomoci strojů, nástrojů a zařízení; výsledkem činnosti je nový statek nebo oprava

b) provozní a obsluhující pracovníci – doprava, skladování, obchod, poskytování služeb

c) duševní pracovníci

- snižuje se podíl pracovníků, kteří konají namáhavou fyzickou práci

- snižuje se počet dělníků, zvyšuje se počet nevýr. dělníků (opraváři)

- zvyšuje se podíl duševních pracovníků, zvyšuje se podíl pracovníků s vyšší kvalifikací



1) plánování

- základem jsou THN (výkonové, obsluhy, prac. míst)

2) získávání

a) výchova učňů – z fin. důvodů nevýhodné

b) volné zdroje PS – absolventi škol, fluktuace PS

3) výběr a uzavření prac. poměru

- se zájemci je organizováno výběrové řízení

- osobní spis pracovníka (po přijetí)

- prac. smlouva

4) rozmísťování a hodnocení

- zvyšování kvalifikace

- ochrana zdraví

- sociální potřeby

- propuštění dohodou nebo výpovědí

4. Finanční stránka činnosti podniku

NÁKUP PODNIK (VÝKONY) PRODEJ


náklady na materiál Kč výrobek

náklady na PPS zboží

náklady na PS služba

náklady na informace



Prodej výrobků

= náš hl. cíl

- má několik složek

1) vyhledání odběratele, dohodnutí podmínek dodávky

2) vyskladnění zboží – expedice

3) uplatnění nároků na zaplacení

4) kontrola placení

5) řešení sporných případů

6) doplňkové služby

- informační dokumenty

1) kupní smlouva (smlouva o dílo – služba)

2) dodací list

3) faktura

4) přepravní doklady

5) bankovní doklad

6) dobropis – uznání reklamace

7) návěští – informace o příchodu zásilky

- evidence výrobků

1) pro kontrolu

2) slouží k ní prvotní záznamy o stavu a pohybu výrobků na skladě

3) na tzv. skladních kartách

Odbytový útvar

- úkol – odbyt

- součást odborného aparátu ředitele

- = marketingové oddělení

- o úspěchu rozhodují odbytoví pracovníci

Hospodaření podniku s PS

- budovy, nástroje, stroje, přístroje, inventář, pozemky


- slouží ve firmě delší dobu, postupně se opotřebovávají

A/ místo používání

 výrobní

 dopravní

 vyučovací

 zdravotní

 vojenská technika…

B/ ekonomické hledisko

 HIM

 NIM



1. Plánování

- výpočet výr. kapacity a jejího využití (THN)

2. Pořizování

a) nákup

- investice = náklad na pořízení PPS

- investiční výstavba = činnost (proces) pořizování PS

 stavební  pořizování budov; hlavním dokumentem je stavební povolení; musíme mít hotový projekt (komplexní technické, ekonomické a architektonické řešení stavby)

 strojní – nejdůležitější, protože stroje vytvářejí užitnou hodnotu

- kupní smlouva  kolaudace

b) vlastní investiční výstavba

- není tak obvyklá

- vlastní stavební četa

3. Využívání

- opotřebování – morální (zastarání – vyrábějí se dokonalejší) + fyzické (opotřebování při činnosti i nečinnosti!!!)

- péče o PPS

- normy odpisové, normy opotřebení

4. Vyřazování

a) fyzická likvidace – část lze ještě využít

b) prodej – u nepotřebného PPS

c) zničení – havárie, krádež

2. vlna kupónové privatizace – od února 1995.



Útvar investiční výstavby

plánuje investiční výstavbu a zajišťuje ji od dodavatelů (nakupuje). Jedná s projektanty a na základě jejich závěrů ekonomové podniku zajišťují PP na investiční výstavbu. Tento útvar je zprav. v centrále.

Útvar péče o PPS

V každém závodě je samostatný. Tento útvar plánuje údržbu, běžné, střední i generální opravy. Každý PPS má své číslo a tzv. inventární kartu.

3. Hmotná stránka činnosti podniku

= proces získávání 3 činitelů výroby, vlastní výroba a prodej výrobků


- sledujeme užitnou hodnotu toho, co děláme



VSTUPY PODNIK (VÝROBA) VÝKONY

materiál co? výrobky

PPS kolik? služby

PS

informace



Hospodaření s materiálem

Materiál = přírodní látka nerostného, rostlinného nebo živočišného původu, která prošla různými fázemi zušlechtění a je určena k jednorázové spotřebě.

Surovina poprvé prošla lidskýma rukama (poprvé byla zušlechtěna) – písek, ropa, uhlí, žel. ruda.

1. Plánování

- vycházíme z podnikatel. záměru – co chci dělat?

- výpočet spotřeby

S = VÚ * sn ………celk. spotřeba = výr. úkol * spotřební norma

- podkladem jsou THN

- výpočet dodávky + od koho

- evidence: dodací list, faktura

2. Pořizování

- evidence: kupní smlouva, objednávka, příjemka

- další možností je vl. výroba

3. Skladování

- výpočet optimální zásoby

- evidence: skladní karta, výdejka, limitní list (při pravidelném výdeji)

- lze i přeskočit – při metodě "právě včas"

4. Výdej do spotřeby

- podle výrobního úkolu



Dodávka = KS + spotřeba – PS

Optimální zásoba = běžná + pohotová + technologická

běžná = zásoba získávaná pravidelně od dodavatelů

pojistná = pro případ, že se dodávka zpozdí

technologická – u některých druhů materiálu (ty, které se ve skladu dotvářejí) – dřevovysychání

Technickohospodářské normy

= závazné předpisy, kterými se řídí činnost podniku


- bez nich by se nedalo správně řídit

- mají význam v tom, že určují zákl. normy při hospodaření s materiálem, stroji i způsoby řízení PS

A/ prostředků

- norma spotřeby materiálu – vždy max. 100 %

- norma opotřebení PPS

- norma spotřeby energie

- norma zásob materiálu

- norma kapacitní – max. 100 %

B/ práce

- výkonová norma

- času

- množství

- norma obsluhy

- norma početních stavů



Informace

- zprávy, které příjemci rozšiřují jeho poznatky o věcech a procesech, které se staly, právě se dějí nebo se stanou

Forma

- řeč

- písmo

- obrázek

- zvuk

Činnosti

1. vysílání

2. zaznamenávání

3. zpracování

4. uchování

Členění

- vědeckotechnické – výkon stroje

- sociálně ekonomické – zisk firmy

- budoucí, současné, minulé

- dílčí, souhrnné

- vnitřní, vnější

Evidence

= soustavné získávání vybraných informací o urč. jevu a v urč. podobě

- např. účetní evidence


Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny

Průběh podnikání

1) Před podnikáním je třeba prostudovat příslušné zákony (Ústava, daňové zákony, obchodní zákoník, občanský zákoník,…).


2) Vytvoříme urč. typ firmy.

3) Firma musí být zapsána u Živnostenského úřadu nebo u Obchodního soudu.

4) Pokud firmu zakládá více společníků, je třeba písemně sepsat vztahy mezi společníky.

5) U obchodní společnosti se sepíše tzv. společenská smlouva.

6) Pokud má firma dostatek vlastního kapitálu, může začít ihned podnikat. Pokud jí chybí kapitál vlastní, může si podnikatel opatřit kapitál cizí – úvěr (bankovní, obchodní), tichý společník, leasing.

7) Pokud máme kapitál, připravujeme výrobu  vymýšlíme CO, KDE, PRO KOHO



Čtyři skupiny výrobků

1) dojná kráva – přináší největší zisk

2) hvězda (star) – výrobek je na vzestupu

3) otazník – nevíme, jak se osvědčí

4) pes – propadák



Zajišťování výroby

1) Pokud si firma stanoví, v jaké oblasti bude podnikat, musí si opatřit 3 činitele výroby – materiál, stroje + budovy, PS. Nejdůležitější činností je vl. výroba. Při ní vznikají náklady. Firma se snaží, aby byly co nejnižší. Pokud vyrobíme, je třeba co nejrychleji prodat. Prodeji říkáme odbyt.

2) Za prodané výrobky odběratelé v urč. termínu (14 dní) zaplatí  splatnost faktur. Peníze se dostávají na účet u peněžního ústavu. Tyto peníze podnikatel opět použije na výrobu.

3) Cílem firmy je vyrobit a prodat  zisk.

4) Členění zisku – daně státu, rozvoj firmy, odměny zaměstnancům, podíly ze zisku pro majitele.

Organizace firmy

a) vertikální vztahy: podnik  provoz  dílna (dílna je 1. stupněm)

b) horizontální – jednotlivé stupně mají ještě své aparáty, ředitelé jsou na stejné úrovni

CENTRALIZACE

- "americký přístup"

- většina rozhodnutí se uskutečňuje ve vedení firmy

- výhodou je rychlost, nevýhoda: rozhodnutí může být špatné

DECENTRALIZACE

- firma je rozdělena na menší samostatné jednotky, které mají své úkoly, prostředky, se kterými hospodaří, mohou se rozhodovat samostatně

- nyní převažuje tento přístup

- dvoustupňové, max. 3stupňové systémy – přístup dle Japonců

FORMÁLNÍ VZTAHY

- jsou vymezeny zákony nebo předpisy

- musí se dodržovat

NEFORMÁLNÍ VZTAHY

- jsou založeny na vzájemných sympatiích a antipatiích, na citech

- vycházejí z povahových vlastností lidí (zájmy, koníčky, typ práce, věk)

Trh

= místo, kde se setkává N a P (prodávající s kupujícím)


- trh výrobků a služeb, PS, peněžní a kapitálový

- probíhá na něm konkurence mezi jednotlivými firmami

- která firma levněji vyrábí a prodává, dosahuje vyššího zisku; firmy vyrábějící drahé nekvalitní zboží po čase zbankrotují

- trh není dokonalý, má urč. nedostatky, je třeba ho ovlivňovat

Nedostatky trhu

1) hospodářství se nevyvíjí plynule, ale v tzv. cyklech; jeden cyklus trvá max. 10 let

 oživení, vzestup (konjunktura), sestup, dno

2) pokud jeden podnik ovládne většinu, nebo dokonce celý trh  monopol  omezení konkurence, diktování podmínek (cen)

3) u některých činností se zisk nedosáhne, ale činnost je užitečná (kultura, škola)



Řízení NH

Nedostatky TE řešíme stát. zásahy; souhrn těchto zásahů = HP státu (využití zákonů, předpisů, nařízení, úvěrové politiky a rozpočtu státu). Každý stát má svou HP podle svých podmínek.



Státní podniky

- existuje státní vlastnictví

- firmu založil stát a řídí ji urč. státní orgán (ministerstvo)

- státní hosp. organizace = výrobní firmy řízené státem, které provádějí činnost důležitou z hlediska rozvoje nebo bezpečnosti státu (zbrojní firmy, atom. elektrárny, metro)

Družstva

= firmy, které sdružují skupinu lidí

 výrobní

 spotřební (Jednota)

 bytová

 zemědělská



LIBERALIZACE CEN – OD 1995.

Zemědělská družstva

- po r. 1949 vznikala nedobrovolným způsobem (na základě příkazů)

- r. 1960 dokončena tzv. socializace vesnice

- od té doby přijata nová ústava – naše republika se stala socialistickou

- družstva hospodařila s vysokými náklady a dostávala vysoké dotace

- dobře hospodařící družstva byla v menšině

- např. JZD Slušovice

- po r. 1989 družstva zůstávají, ale hospodaří na základě dobrovolnosti – tzv. družstva vlastníků



Obchodní společnosti

- všechny o. s. jsou zapsány v OR

- 4 typy:

 v. o. s.

- osobní  všichni členové se účastní podnikání, do společnosti vložili urč. majetek a jsou osobně zodpovědní za výsledky

- v případě neúspěchu ručí celým os. majetkem

- výhoda: nikde není uvedena výše kapitálu

 k. s.

- osobní

- dvě skupiny podnikatelů:

a) komplementáři – vkládají kapitál a firmu řídí

b) komanditisté – vkládají kapitál, firmu neřídí

 s. r. o.

- kapitálová  při založení společnosti je třeba složit urč. výši kapitálu, uvedenou k OZ (100.000,-; na jednoho společníka 20.000,-)

- výhoda: v případě neúspěchu společníci neručí os. majetkem

 a. s.

- kapitálová  základní kapitál = 1.000.000,-

- majetek je rozdělen na akcie

- ten, kdo má víc akcií, vlastní větší část majetku

- pokud firma dosáhne zisk, dělí se na investice + dividendy + příp. zisk do banky

dividenda = zisk/akcie



Podnik jednotlivce

- vlastní jeden člověk nebo členové rodiny



Ostatní

- např. firmy, které spravuje církev (prodej církevních předmětů, kláštery, kostely), firmy politických stran



Řízení

= usměrňování procesů v systémech

Ve firmě to znamená usměrňování nákupu materiálu, strojů, získávání PS, vlastní výroba a prodej. Čím je řízení dokonalejší, tím je činnost firmy lepší, firma více prodá  má větší zisk.

- složka řídící a složka řízená – mezi nimi putují informace

Informace

- musí být pravdivé, úplné a včasné

a) řídící (přikazovací): řídící  řízená

b) poznávací: řízená  řídící



Funkce řízení

1. Plánování

- činnost, která určuje úkoly do budoucna (výkony fy)

- po uplynutí urč. doby kontrolujeme, jak byl plán splněn – porovnáváme plán se skutečností

- % splnění plánu = skutečnost / plán * 100

2. Organizování

- uspořádávání urč. celku tak, aby se urč. činnost mohla provádět co nejlépe

- organizujeme věci (stroje, materiál) nebo procesy (výroba chleba, učení ve škole)

3. Vedení lidí, motivace

- práce s lidmi, soustava pochval a trestů, odměn, úroveň vztahů mezi lidmi

- čím je vedoucí lepší psycholog a odborník, tím lépe pro kolektiv

- čím vyspělejší kolektiv, tím méně se musí používat donucovací prostředky

TŘI TYPY VEDOUCÍCH

1) demokratický – umožní diskuzi, demokratické hlasování

2) autoritativní – vedoucí řekne svůj názor ve formě příkazu, jeho názor je vždy nejlepší; méně vyspělé kolektivy

3) liberální – vysoce vzdělaní jedince, vedoucí je součástí kolektivu, každý pracuje podle svého přesvědčení; vědečtí pracovníci

4. Kontrola

- proces zjišťování a hodnocení uložených úkolů

- provádí se na konci urč. období (měsíc, rok) nebo po splnění úkolu

- zvláštností kontroly je, že se neprovádí jen tzv. výsledná kontrola, ale kontrola je součástí celé činností  průběžná kontrola

Centrální a tržní ekonomika

Centrální způsob řízení Tržní hospodářství


SSSR 1917 – 1990

ČSR 1948 – 1989 (1968)

Kuba ČSR 1918 – 1938

1945 – 1948

1968

1989 -

1. Stát se řídí jako celek z urč. centra (ÚVKS + vláda) 1. Základem je silný, samostatný podnik.

2. Základem rozvoje je státní plán (na rok, dvouletka, pětiletka). Plán se schvaluje jako zákon parlamentem  musí se plnit. 2. Státní plán schvalovaný parlamentem neexistuje. Místo toho se schvaluje tzv. vládní prohlášení na urč. rok; vypracovává se SR.

3. Úkoly stát. plánu se rozepisují na jednotlivé podniky. 3. Firmy vytvářejí vlastní podnikatelské programy a řídí se pouze podle platných zákonů.

CO NENÍ ZAKÁZÁNO, JE POVOLENO.

4. Vlastnictví je spíše společné  státní + družstevní. Soukromé vlastnictví je zakázáno. 4. Všechny typy vlastnictví mají stejná práva.

5. Ceny jsou stálé delší dobu, určované státem (na návrh ÚVKS vládou). 5. Ceny nejsou stálé, tvoří se na trhu podle nabídky a poptávky. Existuje tzv. liberalizace cen (svobodné určování)

6. Potřeby lidí jsou uspokojovány neúplně – plán nemůže zachytit všechny potřeby a jejich změny. 6. Potřeby lidí jsou uspokojovány, trh je nasycen kvalitním a poměrně levným zbožím. Trh spotřebitele: N > P

7. PP je nízká, protože většina lidí nemá motivaci (lidé nepracují ve vlastním zájmu). 7. PP roste, protože soukromé vlastnictví zajišťuje motivaci lidí.

8. Zisk, který vyprodukují některé podniky, se odčerpává do centrálních orgánů (ministerstva) a přerozděluje se do podniků, které hospodaří špatně. 8. Zisk firmy se rozděluje na dvě části – do SR (daně) + pro firmu. Dlouhodobě špatně hospodařící firmy postupně krachují.

9. Stát řídí jedna vládnoucí politická strana (SSSR – KSSS, ČSSR – KSČ) 9. Existuje řada pol. stran, které se ucházejí o voliče v demokratických volbách.

10. Základem je skupina lidí – kolektiv. Kolektivní zájmy mají vždy přednost před zájmy jednotlivce  je omezována osobní svoboda (svoboda shromažďování, cestování). Takřka nadpřirozená síla byla připisována urč. osobnostem (Stalin, Lenin, Gottwald). 10. Základem je jednotlivec, osobně svobodný člověk. Ústava zajišťuje svobodu pohybu, slova,… Jednotlivec se musí postarat sám o sebe. Společnost se postará jen o ty, kteří nemohou. Společnost se řídí názory vědců, odborníků, ti nejlepší se ve volbách dostanou do čela státu.

Obchodní rejstřík

- 4 části – v prvních třech najedeme obchod. společnosti v ČR, které existovaly v srpnu 1993; rejstřík vydán v dubnu 1994


- v 1. části je Praha



Organizace a podnik

ORGANIZACE

= právní celek, který byl vytvořen předepsaným způsobem k plnění urč. úkolů v rámci společenské dělby práce.

právní celek = systém vytvořený podle zákonů

spol. dělba práce = činnost, které se věnuje urč. množství lidí (průmysl, zemědělství,…)

Řídí se urč. právními předpisy (zákony). Jedná samostatně, má urč. jméno (název organizace). Má tzv. právní subjektivitu.

práv. subjektivita – jedná vl. jménem a je za své jednání zodpovědný



PODNIK

je užší pojem než organizace, je to nejdůležitější složka. Podniky zprav. vytvářejí hmotné statky nebo uskutečňují služby.



Organizace

A) podniky

- nejdůležitější složka NH

- svůj majetek podnikáním zvětšuje

- náklady na činnost má nižší než výnosy

- má dosahovat zisk

- odvádí daně do veřejných rozpočtů (SR, rozpočty měst a obcí)

- PODNIKÁ

- dělení podle velikosti a právní formy

B) státní rozpočtové organizace

- úkolem je uskutečňovat stát. moc a správu, provádět vědeckou činnost, vychovávat a vzdělávat

- náklady jsou vyšší než výnosy, výnosy jsou většinou nulové

- např. obecní úřady, státní školy, vědecké ústavy, dětské domovy, státní nemocnice

- jejich činnost je hrazena ze SR nebo z rozpočtu měst a obcí

C) státní příspěvkové organizace

- činnost kulturní, sportovní, informační, zábavní

- náklady jsou vyšší než výnosy, výnosy jsou z příspěvků (vstupenky)

- rozdíl mezi N a V je opět hrazen z rozpočtu

- např. Národní divadlo, Rabasova galerie, státní rozhlas a televize

D) občanská sdružení

- spolky občanů, svazy, pol. strany, sportovní kluby

- dobrovolnost

- činnost je hrazena z příspěvků členů + příspěvků od sponzorů

Hospodaření ve státě

- lze schéma: 3 subjekty  firmy + obyvatelé (rodiny) + stát, státní firmy


- mezi nimi existují vazby

1) mezi obyvateli a firmami

- obyvatelstvo pracuje ve firmách nebo do nich vkládá majetek k podnikání

- podniky platí obyvatelstvu za práci příp. za vložený majetek, používaný k podnikání

- podniky dodávají obyvatelům SaS

- obyvatelstvo za SaS zaplatí

2) mezi státem a obyvateli

- část obyvatelstva pracuje ve státních organizacích (policie, učitelé ve stát. školách, úředníci)

- organizace platí obyvatelstvu za práci

- organizace poskytují obyvatelstvu veřejné SaS (vzdělávání, veřejné osvětlení)

- obyvatelstvo platí státu daně

3) mezi státem a firmami

- podniky dodávají SaS státním organizacím (vládě, okresním úřadům)

- organizace platí podnikům za SaS

- stát poskytuje podnikům veřejné SaS (policie, řízení dopravy)

- podniky platí státu daně za úhradu veřejných SaS



Hospodaření

Problém: lidská přání jsou neomezená, ale zdroje k jejich uspokojení jsou omezené.

Úkol: s omezenými zdroji co nejlépe uspokojit lidské potřeby. Tento úkol řeší HOSPODAŘENÍ.

= úsporné vynakládání SaS a práce v NH

- při hospodaření vždy volíme z několika řešení, vybíráme řešení optimální

- hospodaří stát, rodina, firma i jednotlivec

Čtyři základní otázky

1. CO – obor, jaké SaS v urč. období vyrobit

2. KOLIK – počet – kolik SaS

3. JAK – výr. postupy

4. KDO – kdo je vytvoří, kdo je spotřebuje

Úroveň hospodaření = poměr mezi tím, co jsme do urč. činnosti vložili, a tím, co nám přinesla (poměr mezi vstupy a výstupy)  dobře hospodařící firma má výsledek větší než 1 a naopak.

Vývoj hospodaření v ČR

1961 - výroba začala poprvé klesat


- první pokusy o zlepšení řízení hospodářství

- v čele skupiny ekonomů, kteří hledali nové cesty, stál Ota Šik

- se svým týmem vypracoval metodu, jak zajistit hosp. růst

- tato metoda byla úspěšná a první výsledky přinesla r. 1967/8

1968 - 21. srpna přišly spojenecké armády do ČR

- odchod Šika a jeho spojenců do exilu

- nastává normalizace, ekonomika se řídí podle ruského vzoru

- hlavní cíl: splnit plán

- hosp. problémy se zvětšují, klesá prům. výroba, špičky odcházejí do exilu

1987 - "číše přetekla"

- odbojové skupiny – intelektuálové, svržení politikové

- tzv. Sjezd ČS spisovatelů – Miloš Kopecký měl necenzurovaný projev

 spuštěna lavina nespokojenosti

1989 - 7. 11. události vrcholí, shromáždění na počest J. Palacha

- Národní třída; zvrhlo se v revoluci

- generální stávka, protestní akce v divadlech

- přechod naší ekonomiky na TE, parlamentní demokracie záp. typu

1994 - nastává hosp. růst (asi 3,5 %)



Hospodářský růst

a) extenzivní způsob – abychom více vytvořili, musíme do činnosti více vložit. Tento způsob si mohou dovolit země, které mají dostatek PS a surovin (Rusko, Čína).

b) intenzivní způsob – pokud chceme vytvořit víc, vkládáme do výroby stejné množství, množství vstupů je ale kvalitnější; nejdůležitější je kvalita PS (Švýcarsko, Rakousko, Benelux, Dánsko, Německo)

Druhy spotřeby

 postupná – u věcí, které se můžou používat opakovaně – auto, televize


 jednorázová – věci se spotřebují najednou – jídlo, uhlí

Životní úroveň

= stupeň uspokojování lidských potřeb

- je tvořena:

a) objemem nakupovaných SaS

b) strukturou (kvalitou) nakupovaných SaS

c) úrovní pracovních a živ. podmínek – délka prac. doby, úroveň prac. prostředí, délka dovolené, zabezpečení v době stáčí + nemoci + studia, úroveň vzdělanosti lidí, úroveň bydlení, kvalita vzduchu + vody,…

Životní úroveň lidí se s rozvojem společnosti zvyšuje.



Práce

= cílevědomá lidská činnost

= vynakládání fyz. a duš. sil lidí

= činnost k vytvoření SaS k uspokojení potřeb lidí



Dělba práce = rozdělení prac. činností mezi lidmi – každý člověk se specializuje na urč. práci, při práci lidé spolupracují.

Kooperace = spolupráce.

Pracovní proces

= sled (pořadí) urč. prac. činností, které mají za cíl vytvořit statek nebo poskytnout službu

Činitelé prac. procesu

1) materiál, energie  prostředky jednorázové spotřeby

2) stroje, budovy, nástroje  prostředky postupné spotřeby

 dohromady to jsou neživí činitelé

3) PS

Pracovní síla

= souhrn fyzických a duševních schopností konat urč. práci

= živý činitel

- musí se rozhodnout pracovat, jinak se žádná užitná hodnota nevytvoří

Práce = užití PS

a) kvalifikovaná – vyžaduje předchozí vzdělávání, výcvik, praxi

b) nekvalifikovaná – nepotřebuje dlouhou předchozí přípravu

- PS se také opotřebovává jako budova nebo stroj, ale dokáže své fyzické a duševní schopnosti obnovit odpočinkem, jiným druhem práce, uspokojením základních potřeb.

- únava PS je:

a) běžná – stačí 1 – 2 dny odpočinku

b) kumulovaná = hromaděná; dlouhodobější odpočinek (školní prázdniny)

Prostředky postupné spotřeby (PPS)

- spotřebovávají se postupně, slouží k urč. účelu delší dobu

- jsou to tzv. hmotné statky, jsou neživé

- např. stroje, přístroje, budovy

Prostředky jednorázové spotřeby (PJS)

- spotřebovávají se najednou

- je to neživý činitel

- tzv. hmotný statek

- např. surovina, materiál

- při výrobě dalšího výrobku potřebujeme nový materiál



PODNIKÁNÍ = PS + PPS + PJS + PENÍZE

(peníze umožňují plynulé podnikání)

Základní pojmy

Lidé mají velké množství potřeb, tyto potřeby se mění a vyvíjejí.


POTŘEBA je pocit nedostatku, který se snažíme odstranit.

Potřeby člověka jsou:

 vrozené – jídlo, pití, spánek, odpočinek,…

 získané (nejprve se na ně musí člověk připravit) – četba  musí se naučit číst

Uspokojováním potřeb vzniká ve společnosti poptávka po urč. zboží.

Velikost poptávky závisí na velikosti příjmů lidí.

Příjmy lidí plynou z práce (mzda) nebo z majetku (úroky z vkladů u banky).



Druhy lidských potřeb

A/ naléhavost

 základní

 existenční – jídlo, spánek, bydlení, zdraví

 kulturní – vzdělání, zábava, sport, styk s lidmi

 luxusní (postradatelné) – vlastnit zlato, auto

B/ ten, koho se týkají

 individuální – jídlo pro mne, rodinná studna

 kolektivní – jídlo pro celou rodinu, veřejný vodovod



Lidské potřeby můžou uspokojovat statky a služby.

Statky a služby si lidé zprav. kupují.

Část statků a služeb "dostávají zadarmo", pak jsou to tzv. veřejné statky a služby (upravený park, osvětlená ulice, studium na státní škole). Tyto statky a služby platí daňoví poplatníci – odvádějí daně do SR.