Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

 UCE konvence

… soubor dohodnutých pravidel:
• ocenění A z jejich skutečné PC (půda v PC, zařízení a budovy v PC – znehodnocení…)
• A členíme podle likvidnosti (běžná a fixní)
• P na běžná a dlouhodobá
• hotovost =mince, papírové oběživo a peníze v bance… jediná přesná hodnota v rozvaze
 Zásoby a znehodnocení kapitálu
• A se v průběhu času opotřebovávají a spotřebovávají
• ocenění zásob… LIFO a FIFO
• fixní A… budovy a zařízení
• P… splatné účty částky, kterou fa dluží za nakoupené a ještě nezaplacené statky, splatné dluhopisy (dluh u banky)…
Q. Účet zisků a ztrát (důchodové prohlášení)
• příjmy z prodeje fy
• N zapsané na vrub těchto příjmů
• ČISTÝ DŮCHOD = CELK. PŘÍJMY – CELK. VÝDAJE

Odpisy ze znehodnocení kapitálu

Odpisy ze znehodnocení kapitálu… hodnota A klesá v důsledku jejich užívání, zastarávání a stárnutí
• odpis = pořizovací N na statek (nákupní cena)
• snižování hodnoty v UCE částkách v průběhu celé životnosti A
• daňové / účetní, lineární / zrychlené, daňové… daňově uznatelné N
VZTAH MEZI ROZVAHOU A UZAZ… ZADRŽENÉ VÝDĚLKY

Výhody CP:

• průměrný reálný výnos… výnos korigovaný o vliv inflace
• existuje však riziko, že korp. nezaplatí úroky a jistinu , a že cena obligace kolísá nahoru a dolu
• úrokové platby jsou na rozdíl od výplat dividend odpočitatelnou položkou při zdanění
• Obří korporace
… často transnacionální (General Motors, IBM, Exxon, banka Citicorp, pojišťovna Aetna, AT&T…)
… míra zisku roste s růstem velikosti fy
… oddělení vlastnictví od řízení
… ve „veřejné držbě“… akcie může koupit kdokoli (nejsou v „ soukromé držbě“)
… diverzifikace vlastnictví mezi tisíce malých akcionářů
… vlastníci mohou ovlivňovat činnost VK pouze velmi obtížně

John Kenneth Galbraith… „tenchnostruktura“… významná třída profesionálních manažerů
• předseda ředitelské rady (CEO „chief executive officer“)
• ředitelská rada (interní i externí členi)

zájmové konflikty mezi cíly manažerů a akcionářů:

• vysoké platy členů ředitelské rady
• nerozdělené zisky
Převzetí fy… nástroj omezující volnost rozhodování manažerů
• oficiální výzva (oferty)… formální nabídka koupit akcie
• „skoupení na dluh“… „póvl (junk) obligace“

Dodatek: Základy účetnictví
P. UCE rozvaha
… výkaz zachycující „kolik stojí“ fa, osoba nebo země k danému okamžiku
Aktiva… cenné věci nebo práva ve vlastnictví firmy
Pasíva… peníze nebo dluhopisy, jež fa nezaplatila
• Čisté jmění
b) celk. A = celk. P + čisté jmění
… musí být vždy vyrovnaná

Ekonomické výhody:

… ručení a vhodná stru. řízení umožňují, aby korp. přitahovaly velké sumy soukromého kapitálu, vyráběly širokou škálu příbuzných produktů, sdružovaly rizika a využívaly úspory plynoucí z rozsáhlých výzkumných jednotek a manažerského know-how.

Zdroje kapitálu:
• vnitřní (znehodnocení… odpisy; zadržené výdělky)
• vnější (obligace; akcie; bankovní úvěry a další dluhy)

Akcie… podíly na vlastnictví korp. v držení jednotlivců, penzijních fondů a jiných spol. (NY burza CP, Americká burza…)
KORPORACE DŘÍVE ŘÍDILI AKCIONÁŘI (VOLILI ŘEDITELE A HLASOVALI POŠTOU), DNES MANAŽEŘI.
Obligace… představuje příslib platit až do doby splatnosti obligace určitou částku jako úrok; proplatit jistinu ve jmenovité hodnotě, když se stane obligace splatnou…
Hybridní CP… kombinované
• „přednostní akcie“… fixní výnos jako obligace, ale dividendy nemusí uvádět do pohybu konkurzní řízení.
• „opce“… právo koupit CP nebo komoditu za stanovenou cenu během stanoveného období.
Bankovní úvěr… zpravidla krátkodobý, variabilní úroková sazba, nelikvidní, neprodejný

nevýhody partnerské formy podniku:

• neomezené ručení  příliš riskantní
• k nákupu a prodeji je nutné složité právnické manévrování (souhlas všech partnerů  jinak může být podnik rozpuštěn)

D. KORPORACE
… jakmile kapitál, který naše fa potřebuje, přerůstá její zdroje, je čas na korporaci
… historicky byly korporační výhody (koncese) udělovány při ojedinělých příležitostech (parlament a Kongres… železniční nebo zbrojní spol.… např. Východoindická spol.)

• registrovaná forma, vlastní ji řada jednotlivých akcionářů
• samostatná správní jednotka, je PO (může svým jménem kupovat, prodávat, půjčovat si peníze, vyrábět SaS a zavazovat se)
• právo omezeného ručení (vklad je přesně stanovená částka)

Právní ustavení

… právník vyhotoví dokumenty a úřady za poplatek udělí statut korporace, prodejem akcí pověříme banku…
Struktura… jména vlastníků akcií (spoluvl. korp.) jsou registrována u korp. nebo u bankovního agenta (posílání dividend + oznámení o konání schůzí akcionářů); každá rozsáhlejší emise akcií… Komise pro CP a burzovní obchody (SEC)
při posuzování hodnoty akcií stále platí zásada caveat emptor („ať bdí kupující“)

Soukromé výhody:
• omezené ručení
• samostatná státem vytvořená právní jednotka… může být žalována a svým jménem žalovat bez souhlasu tisíce vlastníků
• může mít „nepřetržité následníky“
• k přijetí rozhodnutí o investičních činnostech, stanovení platů, koupě nebo prodeje výrobních provozů a schvalování rozpočtů je třeba jen většinového souhlasu
• volba ředitelské rady (12 členů… zástupci mezi VH akcionářů)

Nevýhoda… „dvojí zdanění příjmu korporace“… nejdříve jako zisk korp. a pak jako důchod jednotlivce… často kritizováno

20. kapitola: Podniková organizace

C. VELKÉ, MALÉ A VELMI MALÉ PODNIKY
Firmy USA:
• podnik jednotlivce… maličké jednotky vlastněné jednou osobou
• partnerský podnik… 2 – 200 partnerů jako vlastníků
• korporace… i přes jejich malý počet, představují pod. část hosp. aktivity USA
• Úloha firmy (důvody existence)
• úspory z rozsahu… výrobní N s rostoucími objemy výstupu klesají
• opatření zdrojů pro výrobu ve velkém rozsahu
• organizace výrobního procesu (řízení)… manažer = osoba, která organizuje výrobu, přijímá hosp. rozhodnutí a je zodpovědná za úspěch či neúspěch podnikání.
M. Maličké podniky
… klasickým typem je obchod se smíšeným zbožím „Mom and Pop“ (denní obrat několik set $, velmi malá prodejní plocha…)
… hlavní překážkou je získání počátečního kapitálu
… vynakládání obrovského osobního úsilí

Příklad (SW firma):

N. Podnik jednotlivce
… z právního hlediska ručí individuální vlastník neomezeně za všechny dluhy vzniklé během podnikání (veškerým majetkem s výjimkou min legálně použitelným pro uhrazení dluhů).
… růst fy vyžaduje další kapitál (za prodeje nedostaneme zaplaceno ihned, ale zaměstnancům a dodavatelům musíme zaplatit)  hledáme zdroj nových peněz
… do KB nemůžeme (neposkytují půjčky na „rizikový kapitál“)
O. Partnerský podnik
… může se spojit libovolný počet lidí (každý poskytne určitý díl práce a kapitálu, bude se v % podílet na ziscích, ale i ztrátách a dluzích společnosti)
… stačí i ústní dohoda
… přispívá i dobrým jménem fy („goodwill“)… patří sem nehmotná A typu: obchodní tajemství, know-how, dovednosti, ochranné známky a dobrá pověst

dospívání malého podniku pomocí např.:
• „vertikální integrace“… otevření řetězu MO prodejen, pokrytí ne jedné ale dvou fází výroby…
• „horizontální integrace“… skupování konkurenčních firem
• výroba nových komplementárních produktů… tiskárny,obrazovky…
ČÍM RYCHLEJI PODNIK ROSTE, TÍM VĚTŠÍ POCIŤUJE HLAD PO KAPITÁLU.

Dodatek: Geometrická analýza spotřebitelské rovnováhy

… Vilfredo Pareto (1848 – 1923)… poptávkovou teorii analyzoval bez pojmu užitek  indiferenční křivky
• Indiferenční křivka
… vrstevnice se stejným užitkem
… každý bod na této křivce představuje odlišnou kombinaci dvou statků
… spotřebitelé jsou indiferentní vůči libovolným dvěma bodům na této křivce
… konvexní směrem k počátku = zvyšováním počtu statku A a snižováním počtu statku B se křivka stává skoro vodorovnou (str. 463)

ZÁKON SUBSTITUCE
Čím vzácnější je statek, tím větší je jeho relativní substituční hodnota: Jeho mezní užitek vzhledem k meznímu užitku statku, který se stal hojným, roste.

Sklon indiferenční křivky je mírou relativních MU statků neboli substitučních podmínek za nichž by – při velmi malých změnách – byl spotřebitel ochoten zaměnit poněkud méně jednoho statku za o něco více jiného.
• spojením dvou bodů A a B na křivce získáme sklon… číslo… „substituční poměr“… „mezní míru substituce“… čím je délka přesunu po křivce kratší, tím blíže je sbst. poměr skutečného sklonu IK.
A. Indiferenční mapa … soustava IK jed. spotřebitelů … při zvýšení obou statků a při pohybu SV směrem napříč touto mapou, překračujeme následné IK a dosahujeme stále vyšších úrovní uspokojení.
• Rozpočtová přímka (přímka spotřebních možností)
… předpokládáme fixní důchod
… shrnuje všechny možné pozice, které může spotřebitel zaujímat při vydávání rozpočtového důchodu.

Rovnovážná plocha tečny

• Můžeme říci, že rovnováhy je dosaženo, když se substituční poměr spotřebitele (neboli poměr relativních mezních užitků) přesně rovná poměru ceny statku A k ceně statku B.
• Graficky: kde se IK „dotýká“ rozpočtové přímky.

B. Změny důchodu a ceny
„Engelovy křivky“… jak se mění spotřeba při změně důchodu (spojuje jed. body rovnováhy při posunu rozpočtové přímky)
Změny všech cen a důchodu přesně ve stejné proporci nezmění rovnovážná poptávaná množství.

Pojmy:
• axiom uspořádanosti (pro A a B platí: A>B, A• axiom tranzitivity (pro A,B a C platí: je-li A>B a B>C, pak A>C)
• axiom nepřesílení
Preferenční fce… seřazení spotřebních situací (košů) podle preference spotřeby.

Odhady cenových a důchodových elasticit

… odvozovány z údajů o poptávaných množstvích, cenách, důchodech a jiných proměnných (příklady na str. 453)
K. Od individuální k tržní poptávce
 sečítáním individuálních poptávek při každé ceně nakonec dostaneme křivku tržní poptávky (sčítání vodorovné).
• Křížové vztahy v poptávce
• substituty… soupeřící nebo konkurenční statky… vzestup ceny statku A zvýší poptávku po substitučním statku B… např. čaj a káva
• komplementy… doplňkové produkty… vzestup ceny statku A způsobuje snížení poptávky po jeho komplementárním statku… např. čaj a citrón
• nezávislé statky… např. čaj a boty
L. Paradox hodnoty Adama Smithe
… statek důležitý z hlediska blahobytu může prodávat na trhu za nižší cenu než méně důležitý statek… objasňuje se rozlišením mezi pojmy mezního a celkového užitku

SPOTŘEBITELSKÝ PŘEBYTEK (str. 457)
• Plocha tržní poptávkové křivky nad cenovou přímkou představuje spotřebitelský přebytek… dodatečný užitek, který spotřebitelé získali navíc oproti tomu, co zaplatili za statek.
… pojem důležitý pro mnohá společenská rozhodnutí

J. Alternativní přístup: substituční efekt a důchodový efekt

přístup „indiferenční křivky“… vede rigorózně a konzistentně k žádoucímu výsledku a poskytuje zajímavý hlubší pohled na faktory, kt. obvykle způsobují, že citlivost QD na P (ED) je velmi vysoká nebo velmi malá
• Substituční efekt
… vyplatí se nahradit ty statky, jejichž ceny vzrostly (jako např. čaj), jinými statky, abychom udržovali svou životní úroveň co nejlaciněji.
… spotřebitelé nahrazují dražší statky, kupují si uspokojení při nejmenších N.
• Důchodový efekt
… při růstu ceny náš reálný důchod klesá a my koupíme pravděpodobně méně téměř všech statků (včetně statku, jehož P vzrostla)  důch. efekt normálně zesílí substituční efekt, který způsobuje, že poptávková křivka klesá.

 za určitých podm. je D křivka velmi cenově elastická… spotřebitel na statek vydává hodně peněz a existují dostupné pohotové substituty.

Vztah celkového a mezního užitku (obr. str. 448)

CU = SOUČTU MEZNÍCH UŽITKŮ AŽ DO TOHOTO BODU
• Historický nástin užitku
 spojení s utilitarismem… jeden z intelektuálních mezníků posledních dvou století
 1700 vznikl pojem užitek (mezi teoretiky matematické psti)
 1738 Daniel Bernoulli, Švýcar,… lidé mají nechuť riskovat a další bohatství jim přináší stále menší přírůstky užitku
 Jeremy Bentham (1748 – 1831)… práva, navrhl, že by se spol. měla organizovat podle „principu užitku“ (vlastnost libovolné věci vytvářet potěšení, dobro nebo štěstí nebo zamezovat bolesti, zlu a neštěstí)… utilitaristický princip „co největší štěstí co největšího počtu lidí“ + zvýšení bolesti zločinců přísnými tresty
 neoklasičtí ekonomové… William Stanley Jevons (1835 – 1882)… ek. teorie je „kalkulem potěšení a bolesti“
 utilitaristé… užitek je duševní realitou, přímo a kardinálně měřitelnou jako délka nebo teplota

ordinální užitek… „A je preferováno před B“… nepožaduje se vědět o kolik
I. Podmínka rovnováhy: rovnost mezních užitků na dolar pro všechny statky
 spotřebitel se snaží max svůj užitek (uspokojení/ štěstí),které mu poskytují nákupy spotřebních statků

Zákon rovnosti mezních užitků

na dolar tvrdí, že každý statek je poptáván až do té doby, dokud je mezní užitek posledního dolaru, který byl na něj vynaložen, přesně stejný jako mezní užitek posledního dolaru vynaloženého na jakýkoli jiný statek.

„mezní užitek důchodu“… shodný mezní užitek na dolar všech komodit v rovnováze spotřebitelů… měří dodatečný užitek, který by spotřebitel získal ze spotřeby jednoho dodatečného dolaru důchodu.

Proč poptávkové křivky klesají (str. 450)
Hospodárné využití času
 Gary Becker z Chicaga… „časový rozpočet“ omezen 24 hodinami, ať jsme bohatí nebo chudí
 na čas lze aplikovat stejná pravidla jako na peníze
 svůj čas nejlépe využijeme, když jsou si rovny MU poslední minuty strávené každou činností, kterou se zabýváme

Jsou spotřebitelé kouzelníci?
 většinu rozhodnutí můžeme přijímat nevědomě (ze zvyku)
 předpokládá se pouze, že spotřebitelé jsou konzistentní ve svém vkusu a ve svých akcích  přijatelná aproximace skutečnosti

Spodní hranice a cenový strop (obr. str. 440)

 regulace cena a mezd zabírá pouze v krátkých obdobích… později vytváří větší deformace a neefektivnost… nutno používat jen v nejkrajnějších případech.
• minimální mzdové sazby… dolní hranice mezd ve většině profesí… tato sazba ovšem často poškozuje ty, kterým by měla pomáhat (nemusí se dostávat práce při tak vysoké MS)
• regulace renty… udržení rent na nízké úrovni… při regulovaném nájemném existuje velká skupina lidí, kteří nemohou najít byt  necenové přidělování (podplácení, záruční vklady…)… nedostává se na opravy domů
• stropy úrokové sazby… ceny, které lidé platí za vypůjčení peněz… regulace neumožňuje bankám pokrývat všechny N a riziko s úvěrem spojené…

Efektivnost a spravedlnost nabídkově poptávkové tvorby cen
• hodnocení vládního zasahování
• vláda může vést ek. k výsledkům, které společnost preferuje
• Spravedlnost prostřednictvím daní; efektivnost prostřednictvím trhů
Zasahování do konkurenčního S&D mechanismu je často neefektivním způsobem korigování důchodového rozdělení. Lepší je použít daňový systém k přerozdělení důchodu než omezenými zásahy na jednom trhu.

19. kapitola: Poptávka, užitek a chování spotřebitele

H. Volba a teorie užitku
• lidé mají sklon dávat přednost SaS, které hodnotí nejvýše
• užitek… týká se subjektivního potěšení nebo užitečnosti, které člověk získává spotřebováním statku nebo služby

• Mezní užitek a zákon klesajícího mezního užitku
 účinek přidávaných jednotek spotřeby zahrnuje pojem mezního užitku
 „mezní“… „dodatečný“, „další“

Zákon klesajícího mezního užitku (analogie klesajících výnosů)
roste-li množství spotřebovávaného statku, mezní užitek tohoto statku obvykle klesá.
tzn. že celkový užitek roste, ale tempo růstu klesá.

DALŠÍ PŘÍKLADY D&S ANALÝZY

DALŠÍ PŘÍKLADY D&S ANALÝZY (obr. str.436)
dopad daně
… vláda uvaluje daně na velmi rozmanité komodity (např. daň z benzínu)
dopadem (konečným účinkem daně)… posune SS doleva nahoru, DD beze změny
výrobce bude nabízet méně  aby dodával stejné množství zboží,je nutné zvýšit cenu (SS a SS´ budou rovnoběžné)
daň dopadá nejtíživěji na spotřebitele (nabídka je cenově elastická/ poptávka zcela neelastická)
JE-LI S RELATIVNĚ MÉNĚ ELASTICKÁ NEŽ D… DAŇ SE PŘESUNUJE NA VÝROBCE

4 příklady fungování D&S
• deregulace a ceny letenek… vstup nových a expanze zavedených spol.  zvýšení SS (posun doprava)  stlačena P, růst letecké dopravy
• restrikce nabídky lékařů… počet uchazečů o studium je větší než počet míst… restrikce se jeví jako nutná podmínka zachování vysoké úrovně kvality lékařů
• cla z automobilů… v 80. letech 25% nárůst dovozu aut  clo sníží nabídku dovážených aut (zvýší nabídku substitutů… domácích aut)
• technický pokrok… ED = 2  zvýšení příjmů, celkových mezd  poptávková křivka po práci doprava

G. Vládní zásahy na trhu

 D&S nepředstavují konečné vysvětlení ceny, jsou pouze shrnujícími kategoriemi
 vláda může ovlivnit cenu prostřednictvím ovlivňování D&S nebo obou… např. kartely k fixování cen nebo omezování výstupů
1986 OPEC omezila produkci  zvýšila ceny ropy; Brazílie kávu…
co platí pro stát, platí také pro jednotlivce

• Ceny stanovené zákonem
… zákonem stanovené max/ min ceny (min hodinová mzda…)
Cenové stropy… např. pokles S ropy po válce nebo revoluci (SS hodně vlevo)… ceny domácí ropy začnou rychle stoupat
vláda určí max cenu benzínu (např. původní 1$ za galon) = přímka  D&S se nevyrovnají  nedostatečná nabídka (nedostatek)  příděly  fronty  zbytečně strávený čas…

Jestliže se tržní P nemůže z politických nebo ze spol. důvodů zvýšit natolik, aby stlačila objem poptávky na úroveň nabízeného množství, vyvine se nakonec nějaký druh necenového přídělového systému (např. formální alokace typu lístkového přídělového systému… existují 2 druhy peněz… lístky a peníze).
… statky jsou vždy vzácné, neboť spol. nemůže nikdy uspokojit přání všech.
… studie ukazují, že vměšování vlády dofungování D&S vede také plýtvání a neefektivnosti.

důchodová elasticita ED

… poptávané množství statku reaguje na růst důchodu kladně
… měří % reakci D na každé 1% zvýšení důchodu
… vysoká např. u letecké dopravy (D s růstem důchodu prudce roste)
křížová elasticita ED
… % zvýšení nebo snížení Q po statku, vyvolané změnami cen jiných statků
… měří jak změna P jednoho statku působí na poptávku po jiných statcích
… např. růst cen ropy… popt. mn. aut klesá (záporný efekt), zatímco Q zemního plynu roste (kladný efekt)

D. Cenová elasticita nabídky
… měří % změnu nabízeného množství vyvolanou 1% změnou ceny tohoto statku

nabídka je fixní… ES = 0… dokonale svislá křivka (např. rychle se kazící ryby)
vodorovná nabídková křivka (i velmi malé snížení ceny vyvolá pokles nabízeného množství na nulu)… ES = 
faktory:
• uvažované časové období (změna má tím větší vliv na nabízené množství, čím delší je doba, kterou mají dodavatelé na reagování)
• rozsah, v jakém lze zvýšit výrobu odvětví

E. Rovnováha ve velmi krátkém a dlouhém období

nástroje D&S analýzy… Cambridgeský ekonom Alfred Marshall
Příklad (kazící se ryby):
a) velmi krátké období (nabídka je fixní, silnější poptávka… P prudce stoupá)
b) krátké období (fy mohou zvýšit svůj výstup, i když budovy a výrobní zařízení jsou fixní; mohou např. najmout více námořníků a pracovat déle… dodávajíc více ryb… sníží cenu)
c) dlouhé období (nabídka je plně flexibilní… stavba nových závodů, vstup nových firem do odvětví; nákup lodí a dalších námořníků, nové fy… konečná rovnováha… přizpůsobení se nové úrovni poptávky… cena se oproti velmi krátkému období snížila, ale zůstala na úrovni vyšší než počáteční P)

a) nabídková křivka roste = „odvětví s rostoucími N“
¬Marshall… obvykle ve většině dokonale konkurenčních odvětvích
vodorovná… jen u malých odvětví, která nemají specializované vstupy
• Časový prvek v poptávce
poptávka po benzínu (růst P benzínu):
velmi kr. období (např. dovolená)… dovolenou zrušíme… ED se blíží nule
krátké o.… při fixní zásobě aut (na kole, vlakem)… počítáme období 1 roku… zanedbatelná elasticita (studie ukazují ED = 0,1)
velmi dlouhé o.… ED skoro 1 (koupě úspornějších vozů…)

obecně pro D&S:

• velmi kr. o.… P se mění prudce, množství jen mírně
• velmi dlouhé o.… P se mění málo a Q výrazně
B. APLIKACE NABÍDKY A POPTÁVKY
F. Ekonomie zemědělství
 D&S analýzu lze aplikovat striktně jen na dokonale konkurenční trhy… blíží se US zemědělství (dominuje hosp. pol.řady států a zem. produkty jsou důležitým vývozním artiklem)

Dlouhodobý relativní pokles
 zem. bylo největším americkým hosp. odvětvím (stále je ve většině rozvojových zemí)
 dnes pouhá 3% pracovních sil… vyšší důchody, černoši na sever, technický pokrok (zvýšená produktivita), nízká elasticita poptávky.
 E… vysoké ceny
 poptávka (růst obyvatelstva USA)  doprava, ale málo (malá elasticita potravin)
 růst produktivity v zem.  SS značně doprava
 celkově klesající trend zem. cen (51 – 86 klesly ceny o 62%)
 farmáři protestovali před Bílým domem  dotace, cla a kvóty + omezení hosp. půdy

Příklad (vstupenky):

ED P
0,5 5 – 10$
1,2 10 – 12$
2 12 – 15$
• současná P = 10$
• pomocí vzorce elasticity dojdeme k těmto závěrům:
• sníží-li se P pod 10$… CP klesne (neelastická D)
• vzroste-li P nad 10$… CP klesne (cenově elastická)
• max. příjem je při jednotkové elasticitě (našich 10$)
• Grafické měření cenové elasticity
… sklon a elasticita nejsou totéž
sklon… závisí na absolutní změně
elasticita… na relativní změně

dokonalá neelasticita nekonečná elasticita
ED = 0 ED = 
na našem obrázku má křivka D ve všech místech stejný sklon, ale elasticita se liší
• Důvody rozdílné elasticity
• D životně nezbytných statků… potraviny, palivo, bydlení… relativně neelastická
• D luxusních statků… dovolená, módní oblečení… velmi elastická
• D statků s příhodnými substituty… vyšší elasticita, než u statků, které sbst. nemají
• D statků spotřebovávajících značnou část důchodu… auta/ tkaničky… citlivější na cenu
• Další typy elasticity poptávky

Vývozy patří mezi „kreditní“ položky

Vývozy patří mezi „kreditní“ položky a vývozy mezi „debetní“ položky. Při zařazování je dobré se ptát, zda zemi přináší nějaké zahraniční měny. Je-li zkoumaná položka podobná položkám našeho vývozu a přináší nám více zahraničních měn, nazýváme položku tohoto typu „kreditní“. Čerpáme-li ze zásob cizích měn, jedná se o položku „debetní“. (příklad na str. 913). Ve sloupcích jsou uvedeny položky, kreditní a debetní transakce a na závěr aktivní (+) či pasivní (-) saldo.

Stadia platební bilance
Mladý a rostoucí dlužnický stát – dovozy přesahují vývozy
Zralý dlužnický stát – vyrovnávání salda
Nový věřitelský stát – poskytuje zahraniční půjčky
Zralý věřitelský stát


Protekcionismus a volný obchod

Nabídkově poptávková analýza obchodu a cla

pro případ jediného obchodovaného statku
Předpokládáme, že Amerika nemůže ovlivnit světovou cenu oděvů.

18. Kapitola: Nabídka a poptávka na jednotlivých trzích

A. ELASTICITA NABÍDKY A POPTÁVKY
• Ceny a příjmy
 zvýšení S (např. bohaté sklizně)  tendence snížit cenu
 ekonom Gregory King… celkový příjem farmářů je paradoxně nižší, než když je sklizeň dobrá
 bohaté sklizně (Q) bývají spojeny s nízkým příjmem (PxQ)
 vztah mezi cenou a příjmem… cenová elasticita poptávky
C. Cenová elasticita poptávky
… o kolik se změní poptávané množství statku, změní-li se cena
 statek je „elastický“, když poptávané množství statku reaguje silně na změny ceny.
 vyvolá-li 1% růst ceny:
• vyšší než 1% pokles Q… cenově elastická poptávka
• přesně 1% pokles Q (celkový příjem se nemění)… jednotková elasticita
• nižší než 1% pokles Q… neelastická poptávka

• Měření elasticity

cenová pružnost D (koeficient)
výpočet:
• vztahuje se k vyšší ceně
• nižší ceně
• k jejich průměru

P1, Q1… původní hodnoty
P2, Q2… nové hodnoty

je-li P:
• vysoké… elastické
• nízké… neelastické
• jednotková elasticita… PxQ (příjem) dosahuje svého maxima


• Elasticita a příjem
celkový příjem (CP) = P x Q (jedná se o aritmetický součin)

vede-li (viz. str. 425):
• snížení ceny  snížení CP… neelastická D
• snížení ceny  zvýšení CP… elastická
• zůstává-li CP konstantní… jednotková elasticita

Clo = daň vyměřovaná na dovozy.

Clo = daň vyměřovaná na dovozy.
Kvóta = kvantitativní restrikce dovozů.
Prohibitivní clo nebo kvóta (tj. taková opatření, která jsou natolik přísná, že zabrání veškerému zahraničními obchodu) jednoznačně zemi škodí. Hospodářský protekcionismus (země omezuje dovozy, aby chránila domácí odvětví) snižuje důchody.

Rozšíření na více komodit a zemí
Jestliže se ve dvou zemích vyrábí více komodit při konstantních nákladech, lze je seřadit podle jejich komparativní výhody nebo nákladů. Tyto zásady platí jak pro skupiny zemí, tak pro oblasti v rámci jedné země.
Vstoupí-li do hry více zení, je výhodné navázat trojstranný (trilaterální) nebo mnohostranný (multilaterální) obchod, bilaterální obchod se většinou nevyrovná.

Grafická analýza komparativní výhody
pomocí hranice produkčních možností (str. 907).
potraviny se dají směnit za oděvy v určitém cenovém poměru neboli za určitých směnných relací, které představují poměr vývozních cen k cenám dovozním.

Bilance mezinárodních plateb

Účty platební bilance

= účetní výkazy, do nichž se zaznamenávají všechny hospodářské toky, které do země vstupují, nebo z ní vystupují. Je to tedy nástroj měření úhrnu statků, služeb a kapitálu mezi danou zemí a zbytkem světa.

Rozdělení mezinárodní platební bilance
Běžný účet
Soukromé transakce:
Zboží (neboli „obchodní bilance“)
Neviditelné položky nebo služby (cestovní ruch, doprava, příjmy z investic…)
Vládní vývozy a dary
Kapitálový účet
Soukromý
Vládní
Statistická diskrepance (čistý zůstatek všech nepodchycených transakcí)
Úřední vyrovnání (deficit či přebytek)

Ricardova analýza komparativní výhody (anglický ekonom)

Pro zjednodušení pouze dvě země a dva statky (pracovní náročnost výroby).

Výrobek Amerika Evropa
1 jednotka potravin 1 hodina práce 3 hodiny práce
1 jednotka oděvů 2 hodiny práce 4 hodiny práce

Amerika má absolutní výhodu u obou statků, protože je může vyrobit s větší absolutní efektivností než Evropa. Má komparativní výhodu v potravinách, zatímco Evropa má komparativní výhodu ve výrobě oděvů, protože v Americe jsou potraviny relativně levné, zatímco v Evropě je zase relativně méně nákladná výroba oděvů.

Neexistuje-li MO: reálná mzda amerického dělníka je jedna jednotka potravin nebo 1/2 jednotky oděvů. Evropský dělník dostane za 1 hodinu práce pouze 1/3 jednotky potravin nebo 1/4 jednotky oděvů. V Americe budou oděvy dvakrát dražší než potraviny a v Evropě budou oděvy dražší 4/3 krát než potraviny.

Existuje-li MO:

Existuje-li MO: předpokládáme, že dopravní náklady jsou nulové a neexistují cla. Oděvy jsou relativně dražší v Americe a potraviny zase v Evropě. Firmy pak budou nakupovat tam, kde jsou statky levnější, a prodávat tam, kde jsou dražší. Nakonec se cenové relace oděvů a potravin v Americe a v Evropě vyrovnají na úrovni někde mezi 1/2 a 3/4.

Ekonomický přínos z obchodu:
Amerika má prospěch z toho, že dovážené oděvy jsou levnější než oděvy vyráběné doma… Tento přínos zjistíme tak, že vypočítáme vliv obchodu na reálnou mzdu pracovníků (měří se množstvím statků a služeb, které si pracovník může koupit za jednohodinovou mzdu). Pracovník kupuje 1 jednotku potravin a 1 jednotku oděvů: bez MO by tento soubor statků v Americe stál 3 hod práce a v Evropě 7 hod práce. Po zavedení MO je cena oděvů 3 dolary za jednotku a potravin 2 dolary za jednotku – americký pracovník musí pracovat na dále jednu hodinu, aby si mohl koupit jednotku potravin. Při cenovém poměru 2 ku 3 však americký pracovník musí pracovat pouze 1,5 hod, aby si mohl koupit jednu jednotku evropských oděvů. Daný soubor statků stojí marického pracovníka v podmínkách MO 2,5 hod práce, tzn. Že reálná mzda amerického pracovníka vzrostla o 162/3 %. Evropský pracovník bude nadále v MO vydávat na jednotku oděvů 4 hod práce, protože oděvy se vyrábějí doma. Aby získal jednotku potravin, bude nyní stačit, aby vyrobil pouze 2/3 oděvů (což vyžaduje 2/3 x 4 hod práce), a ty pak směnil za 1 jednotku amerických potravin. Úhrn evropské práce, kterou je třeba vynaložit na získání daného souboru statků, je pak 4 + 22/3 = 62/3 hod, což představuje růst reálné mzdy zhruba o 5 % oproti situaci bez MO.

Dodatek: Přístup racionálních očekávání

Ranná Pk:
substituční vztah mezi inflací a U.
na x míra U v %.
na z celková inflace v %.
pohybem dolevy (snižováním nezam.) se zvyšuje míra růsru cen.
neboli míra ifnlace = míra růstu mezd – míra růstu prokudktivity práce

Posuny Pk:
je nutno rozlišovat mezi skutečnou a setrvačnou inflací (ta však na inflační překvapení reaguje)
historie ukazuje na hlavní vadu ranné Pk = vztah I a U zůstává stabilní jen tak dloluho, dokud se nezmění setrvačná nebo očekávaná míra inflace (jinak se krátkodobá Pk posune).

Mezinárodní obchod a teorie komparativní výhody

Mezinárodní obchod rozšiřuje spotřební možnosti země; umožňuje zemi spotřebovávat více statků, než kdyby se uzavřely hranice produktům z jiných zemí. Specializací na odvětví s relativně nejvyšší produktivitou se může v každé zemi nakonec spotřebovat více, než by byla sama s to vyrobit. Obchodní restrikce svět nutí, aby byl pod svou hranicí produkčních možností.
Dva rozdíly s ekonomikou jednotlivých zemí: diskriminace a rozdílné měny.

Ekonomická podstata mezinárodního obchodu

Pro mezinárodní obchod je důležitý stupeň otevřenosti ekonomiky (tj. v jaké míře směňuje statky, služby nebo výrobní faktory s ostatním světem. Lze použít i podíl dovozů a vývozů na GNP.

Důvody MO:
odlišnost výrobních podmínek – odlišnost přírodních zdrojů, půdy, práce, kapitálu a technologie  vliv na rozdílnost statků a služeb
klesající náklady z velkovýroby (neboli rostoucí výnosy z rozsahu)
rozdíly ve spotřebitelském vkusu

Zásada komparativní výhody
tvrdí, že každá země se specializuje na výrobu a vývoz těch statků, které může vyrábět s relativně nižšími náklady (kde je relativně efektivnější než jiné země), naopak každá země bude dovážet ty statky, které vyrábí s relativně vyššími náklady (kde je relativně neefektivní než jiné země.
Např.: nejlepší advokátka i písařka ve městě: měla by se zaměřit pouze na právní záležitosti, kde jsou její relativní neboli komparativní dovednosti nejefektivněji využívány, i když je absolutně nejlepší jak ve psaní na stroji, tak v právech.

Podstata:

(a) nabídka peněz je hlavní systematickou determinantou růstu GNPN. Teorie především určování AD. Primárnost peněz založena na dvou tvrzeních:
existuje mimořádná empirická stabilita a pravidelnost u takových veličin, jako je V, která musí na každého, kdo pracuje s peněžními údaji, nutně učinit dojem
poptávka po penězích je zcela necitelná vůči úrokovým sazbám

(b) ceny a mzdy jsou relativně pružné (Pk je relativně strmá i v krátkém období + dlouhodobá Pk je svislá + krátkodobá AS je zcela strmá).

Peníze mohou v krátkém období ovlivňovat jak produkt, tak ceny, ale v dlouhém období je hlavní dopad na ceny, protože produkt se stále vrací ke svému potenciálu. Fiskální politika ovlivňuje produkt a ceny zanedbatelně jak v Krátkém, tak dlouhém období. = Podstata monetaristické doktríny.

(c) soukromý sektor je stabilní

Srovnání s MAE hlavního proudu

Monetaristé Hlavní proud (neokeynesiánci)
AD je ovlivňována jedině nabídkou peněz (účinek je spolehlivý). Malý vliv fiskální politiky na produkt a ceny v krátkém období. Svět je složitější: úlohu hrají nejen peníze, ale i další faktory: růst G během války, prudký vzestup V na I na základě nových technologií, rychlý růst X vyvolaný růstem v zahraničí.
AS velmi strmá. Setrvačnost mezd a cen. AS je v krátkém období téměř plochá.
Posun poptávky skončí především změnou cen než množství. Změna ve V v krátkém období ovlivní značně produkt + malý vliv na ceny.

Monetaristická platforma
(a) víra v „ malou“ vládu a volné trhy (Laissez-faire): trhy jsou dostatečně konkurenční
(b) důraz spíše na potlačování inflace než na snižování U (úloha cenové stability): velká část U je dobrovolná nebo plyne ze špatně navržených opatření hosp. pol.; studium hyperinflací v Německu a Brazílii
(c) snaha vyhnout se aktivním zásahům hosp. pol. (preference „pravidel zákona“ než „libovůle lidí“): soukromá ek. je bez státních zásahů stabilní a vlády jsou nespolehlivé (monetární pravidlo: Optimální monetární pol. spočívá ve stanovení růstu nabídky peněz fixním tempem a v udržování této politiky za všech ek. podmínek.)

Monetaristický experiment:

koncem 70. let selhala Carterova keynesiánská vláda  vzestup monetaristů.
říjen 1979 předseda Fedu Paul Volcker monetaristický experiment intenzívní útok proti inflaci  stanovena trajektorie pro nabídku peněz. Víceméně úspěšný: vysoké i vyvolané zpomalením růstu peněz  zpomalení růstu V citlivých na úrok  prudký růst měn. kurzů dolaru  snížení X  recese v LA a omezení ZO…
došlo se k závěru, že kontrola nabídky peněz je obtížná a že rychlost oběhu peněz je velmi nestabilní

Současné problémy v monetární politice

ke konci roku 1982 Fed svůj monetaristický experiment zastavil
účinnost monetární politiky: relativně rychlá reakce GNPR na zvýšení nabídky peněz…
peněžní kritéria: úrokové sazby nebo zásoby peněz?: Fed by měl sledovat více ukazatelů
pravidla či volnost v rozhodování
monetární politika v otevřené ek.: 1973 zavedení pružných měnových kurzů: účinek v zahraniční oblasti umocňuje účinek v domácí ek.

Kvantitativní teorie cen

tvrdí, že se ceny pohybují proporcionálně s nabídkou peněz. Ačkoli je kvantitativní teorie pouze hrubou aproximací, pomáhá nám vysvětlit, proč země s nízkým růstem peněz mají mírnou inflaci, zatímco země s rychlým růstem peněz zjišťují inflaci 20% či více.

kde k je symbol pro podíl V/ Q – klasičtí ekonomové přesvědčeni, že v krátkém období může být konstantní nebo relativně stabilní +plná zam. (GNP = GNPpot)  v dlouhém období lehce rostoucí charakter.

Soudobý monetarismus

Vyvinul Milton Friedman po WW2 v Chicagu – začali kritikou raných Keynesiánců (fiskální politika). Dnes dva proudy – tradiční + „škola racionálních okčekávání“.

V dlouhém období:

jak se ceny a mzdy přizpůsobují, účinky na produkt slábnou a cenové vlivy začínají převažovat (AS svislá, téměř svislá).

Peníze jsou v dlouhém období „neutrální“ = peněžní změny nemají na reálné veličiny v ek. žádný vliv. Dlouhodobá neutralita peněz je ale pouze tendencí nikoli univerzálním zákonem.

Monetární politika a reálné úrokové sazby
Jestliže vlastníme a pronajímáme budovu, dostaneme každoročně od svých nájemníků jistý obnos jako nájemné. V důsledku inflace však hodnota naší budovy v čase roste.
Poptávka po investičních statcích (budovy/ zařízení) je určována spíše reálnou nežli nominální úrokovou sazbou.

Peněžní restrikce: zvýšení iR a iN  snížení GNP a zam. V dlouhém období by však mělo hosp. zpomalení tendenci snižovat inflaci  GNP roste pomaleji i poptávka po penězích  iN poklesne.
Uspěje-li tedy peněžní restrikce při zpomalování cenové inflace, mohou iN nakonec poklesnout. iR však vůbec poklesnout nemusí !!! (viz. paradox těžko dostupných peněz).

B. Problémy v monetární politice

Peníze se nemohou samy řídit  jsou řízeny lidmi z centrálních bank.
Názory na zasahování do trhu peněz se velmi liší.

Kořeny monetarismu

Monetarismus
tvrdí, že nabídka peněz je hlavním určujícím faktorem krátkodobých pohybů GNPR a v dlouhém období představuje hlavní určující faktor.
Zatímco teorie hlavního proudu poukazují na celou řadu sil ovlivňujících AS a AD, monetaristé tvrdí, že při ovlivňování GNPN v krátkém období a cen v Dlouhém období jsou změny v nabídce peněz podstatně důležitější než ostatní síly.
Podle Miltona Friedmana obhajovali maximální spoléhání na tržní síly (opatření Reaganovy vlády 81-88 a vlády Margaret Thatcherové po roce 79).

Rychlost oběhu peněz
Pojem zavedl na přelomu století Alfred Marshall (Cambridge) a Irving Fisher (Yale).

 Důchodová rychlost oběhu peněz

je poměr celkového nominálního GNP k zásobě peněz. Rychlost oběhu peněz měří míru, s jakou se zásoba peněz obrací relativně k celkovému důchodu nebo národnímu produktu. Formálně (jde o identitu):

kde P je celková cenová hladina a Q reálný GNP. Rychlost oběhu peněz V je jednoduše definována jako výše každoročního GNPN dělená zásobou peněz.

Rychlost, s jakou peníze v ek. mění svého majitele nebo také měří GNP na dolar peněz.

Kvantitativní teorie cen
Předpoklad: rychlost oběhu peněz je relativně stabilní a předvídatelná (důvodem: V odráží hlavně časovou strukturu přijímání důchodu a jejich vydávání – např. rozložení platu během měsíce, k její změně dojde pouze tehdy, mění-li lidé či firmy způsob držby A/ platby účtů).

• Dopad monetární restrikce:

• Dopad monetární restrikce: posun křivky nabídky peněz doleva (při existující i nestačí peněžní zásoba – mezera = nadměrná poptávka), úrokové sazby rostou, dokud není dosaženo nové rovnováhy = ztížení dostupnosti peněz.
• Posun poptávky po penězích (poruchu způsobila inflace): DD doprava (), vede k růstu úrokové sazby. Zvýšení GNP nebo cenové hladiny.

Monetární mechanismus

Nakupuje-li Fed na volném trhu   bankovní rezervy a nabídka peněz   i a podporuje úvěry  mají tendenci růst výdaje citlivé na úrok (jak klesá cena C, rostou I; jak klesají hypoteční úvěry, roste výstavba domů…)   AD a tím také GNPR, zam. a cenovou hladinu (u restriktivní monetární pol. je pořadí obrácené).
M roste  i klesá  I, C, a X roste  AD roste  GNPR a P roste

Grafická analýza monetární politiky (str. 350-1)

Monetární politika v rámci křivek AD a AS
Expanzivní m. p. (nevyužité zdroje + relativně plochá AS = Keynesiánci): peněžní expanze posune AD doprava  zvyšuje produkt a ceny. Kdyby se ekonomika nacházela blízko svého potenciálu (strmě stoupající AS, klasická křivka), měly by monetární změny malý vliv na GNPR – vyšší zásoba peněz by měla vliv především na růst cenové hladiny.

Důchodová politika

vládní akce, které se pokoušejí zmírnit inflaci přímými kroky bez zvýšení U (verbálním přesvědčováním, právní regulací…)  posunovat Pk dolů
• regulace cen a mezd (Skandinávie)
• dobrovolné mzdové a cenové směrnice (Nizozemí, USA – Kennedy, Johnson a Carter)
• strategie volného trhu
• důchodová politika založená na daních („TIP“) – fiskální „Cukru a biče“ (zdaňuje ty, jejichž mzdy a cena rostou rychle a dotuje ty, jejichž ceny a mzdy rostou pomaleji)
• podílnictví zaměstnanců na zisku (Martin Weitzman z MIT) – jak stimulovat fy, aby během recese najímaly a propouštěly pracovníky

16. Kapitola: Účinek peněz na produkt a ceny

peněžní mechanismus = cesta, kterou se změny v nabídce peněz přenášejí do změn v produktu, zaměstnanosti, cenách a inflaci

A. Jak peníze ovlivňují produkt
Trh peněz
poptávka odvozena od potřeby uskutečňovat transakce + potřeby bezpečného a likvidního aktiva
nabídka – určována CB a soukromým bankovním systémem – operace na volném trhu  bankovní rezervy (nenesou úroky)

použije-li Fed své nástroje k udržení nabídky peněz na úrovni M*  SS vertikála (nabídka je svislá proto, že se předpokládá fixní nabídka peněz M* pro jakoukoli i)
DD předpokládá danou úroveň produktu a cen (nominální GNP)
DD – s růstem výše i klesá držba peněz (přesun na zúročitelné účty)  častější přesouvání A do fondů s vyšší úrokovou sazbou, snížení průměrné držby hotovosti a častější doplňování hotovosti.
průsečík = tržní úroková míra
při vyšší i budou existovat nadměrné zásoby peněz a lidé nebudou ochotni celé množství M* držet  nákup obligací   i

Posunující se Pk

posloupnost kroků tzv. „cyklu konjunktury“
nabídkové a poptávkové šoky mají tendenci měnit míru setrvačné
inflace a posunovat Phillipsovu křivku
1. období – bod A – přirozené míra nezaměstnanosti
2. období – rychlý růst produktu  sníží míru U  více najímáni
pracovníci, mzdy rostou rychleji, nflační očekávání se nemění, ale
nižší nezaměstnanost zvyšuje inflaci – bod B
3. období – vyšší míra mzdové a cenové inflace  očekávána
vyšší inflace  promítne se v cenách  setrvačná i očekávaná
inflace rostou, ři každé úrovni nezaměstnanosti je míra inflace vyšší (bod C)
4. období – míra nezaměstnanosti se vrací na svou přirozenou míru (ek. se zpomaluje)

Ceny mzdy mají tendenci akcelerovat, je-li nezaměstnanost pod svou přirozenou mírou = hypotéza přirozené míry.
Opačný průběh cyklu = „cyklus odříkání“.
Pokud je nezam. pod svou přirozenou mírou, bude mít inflace tendenci růst. Podle teorie PM je tudíž jediná úroveň U, která je slučitelná se stabilní mírou inflace, U*  dlouhodobá Pk je vertikální přímka při U* kolmo vzhůru.

Otevřené problémy

• moderní teorie inflace a protiinflační hospodářské politiky
• je Pk překonaná? – i novější je nepřesná a aproximativní (použití: Thatcherová a Reagan)
• jak je dlouhé dlouhé období? – není známo, za jak dlouho se ek. přizpůsobí ek. šokům (5-10 let), závisí na typu šoku
• likvidace nebo přizpůsobení?
indexování = mechanismus, jehož prostřednictvím je smlouva nebo ekonomika částečně či zcela učiněna imunitní vůči změnám všeobecné cenové hladiny (např. COLA = cost-of-living-adjustments = přizpůsobování životním nákladům)
čím více izolujeme ek. od inflace, tím nestabilnější se inflace stává; použito v Izraeli a Brazílii
• kolik stojí snížení inflace? – je-li Pk relativně plochá  omezování inflace stojí velké zvýšení U, použití U ke snížení I o 1% bude stát zemi 2% - 4,5% GNP ročně
N na dezinflaci (podle Okunova zákona): 1%/ 2%(U) x (2% GNP na 1% U) x GNP

Hledá se: účinná antiinflační politika
vysoká inflace (1973 – 77 a 1979 – 81)

Očekávaná a setrvačná inflace

 mnohé ceny a většina mezd jsou stanoveny s přihlédnutím k budoucím ek. podmínkám, neexistují-li popt. šoky, bude se stejným tempem posunovat i AD  k setrvačné inflaci dochází, když se křivky AS a AD pohybují stálým tempem vzhůru.

Cenové hladiny a inflace
 za jinak nezměněných podmínek posun křivky AD doprava zvýší ceny nad úroveň, které by se jinak dosáhlo, N a ceny mohou mít přesto tendenci setrvačně růst a ek. může nadále prodělávat inflaci navzdory tomu, že je vystavena těmto kontrakčním (dezinflačním) šokům.
 Setrvačná míra inflace posunuje křivku AS vzhůru a vede k vzestupné spirále růstu cen a mezd.
 Stagflace = vysoká inflace v období vysoké U.

Phillipsova křivka
A. W. Phillips z Nového Zélandu – inverzní vztah mezi U a změnami nominálních mezd.
Ranná Pk:
substituční vztah mezi inflací a U.
na x míra U v %.
na z celková inflace v %.
pohybem doleva (snižováním nezam.) se zvyšuje míra růstu cen.

neboli míra inflace = míra růstu mezd – míra růstu produktivity práce

Posuny Pk:

je nutno rozlišovat mezi skutečnou a setrvačnou inflací (ta však na inflační překvapení reaguje)
historie ukazuje na hlavní vadu ranné Pk = vztah I a U zůstává stabilní jen tak dlouho, dokud se nezmění setrvačná nebo očekávaná míra inflace (jinak se krátkodobá Pk posune).

Přirozená míra nezaměstnanosti
neboli hypotéza přirozené míry nebo akcelerační Pk neboli jak ovlivňuje U a využití kapacity mzdovou a cenovou inflaci.
rozlišujeme… dlouhodobá Pk
krátkodobá Pk
předpoklad: jediná míra U, která je konzistentní a ustálenou mírou je přirozená míra nezaměstnanosti (U*)  dlouhodobá Pk je vertikální (skutečná inflace při setrvačné míře) jestliže:
• neexistuje žádná nadměrná poptávka
• nedochází k žádným nabídkovým šokům
Vzroste-li jednou skutečná inflace nad svou setrvačnou nebo očekávanou úroveň, lidé se začínají nové úrovni inflace přizpůsobovat a očekávají vyšší inflaci. Setrvačná míra inflace se pak přizpůsobuje této nové realitě a Pk se posunuje.

Důsledky inflace

 N inflace jsou těžce postižitelné a málokomu jasné.
 V období inflace se všechny ceny a mzdy nepohybují stejným tempem  změny relativních cen.
• přerozdělení důchodu a bohatství mezi různými třídami – důsledkem rozdílů v druzích A a P, které lidé drží (vliv na reálnou hodnotu bohatství lidí: neanticipovaná inflace přerozděluje bohatství od věřitelů k dlužníkům), břemeno dluhu se během inflace snižuje.
• deformace relativních cen a výstupů různých statků nebo někdy i produktu a zam. v ek. jako celku (jakmile inflace trvá delší dobu a lidé ji začnou anticipovat, začínají se trhy přizpůsobovat  i reálné úrokové míry).

Účinky na produkt a zaměstnanost
 MAE: období neočekávané „rostoucí“ inflace jsou obvykle obdobími vysoké U a produktu
 MIE: dopad na alokaci zdrojů (deformují relativní ceny), hotovost sice nenese úrok (i = 0), ale iR je rovna – míře inflace (protože iR = iN – míra inflace)  lidé se zbavují hotovosti, jakmile začnou ceny růst.

Analýza nákladů inflace

 Inflace, která je vyrovnaná současně anticipovaná, nemá ne reálný produkt nebo na rozdělení důchodu žádný vliv.
 Lidé často zaměňují vysokou inflaci s vysokými cenami.
 Nevyrovnaná inflace: poruchy vyvolané inflací – některé ceny se nepřizpůsobují tak, aby odrážely inflační trendy.

• na hotovost ( vyšší N na omezení držby svých peněz – tzv. „N na opotřebení bot“)
• na daně (při progresivním zdanění – vyšší daně bohatší – zvyšuje inflace prům. míru zdanění osob, neboli stát vybere více peněz bez změny zákonů)  mnohé země indexovaly své daňové zákony.

 I ničí informace.
 Neanticipovaná I – dopad hlavně na rozdělení důchodu a bohatství (pro koho) a méně na efektivnost systému (jak a co).
 Nevyrovnaná a neanticipovaná: USA (79 revoluce v Íránu   cen ropy)
 MAE reakce: země vysokou I netolerují  zvyšují U nebo regulují ceny a mzdy  stagnace.

15. kapitola: Inflace a nezaměstnanost

Alternativní zdroje inflace
 Inflace má tendenci k vysoké setrvačnosti, tzn. že pokud není vystavena šokům, setrvává na stejné úrovni.
 Setrvačná inflace – míra inflace, která je očekávaná a která se promítá do smluv nebo neformálních dohod (základní či bazální inflace), představuje neutrální rovnováhu, která je schopná se udržet nekonečně dlouho i na nízké úrovni.
 Inflace se však nevyvíjí vždy sejným tempem.

Inflační šoky: inflace tažená poptávkou a náklady tlačená inflace.

• Inflace tažená poptávkou: kdykoli roste rychle AD (doprava) a překračuje výrobní potenciál ek., začnou ceny bez ohledu na zdroj inflace růst stále rychleji, poptávka začne narážet na omezenou nabídku komodit a vyžene jejich ceny nahoru + porostou mzdy (např. inflace v Německu).

• Inflace tlačená N: pokles AS, ceny a mzdy začínají růst dříve, než se dosáhne plné zaměstnanosti. Jestliže N vytlačují ceny vzhůru během období vysoké U a stálého využití zdrojů, jde o inflaci tlačenou N. Ceny jsou tlačeny odbory a ropnými a ostatními primárními výrobky.
Nabídkový šok: produkt může poklesnout, jestliže rostoucí N posunou křivku AS vzhůru po klesající křivce AD.

 měří trend průměrné cenové hladiny.

 měří trend průměrné cenové hladiny.
Deflace = opak inflace, nastává, jestliže celk. cen. hl. klesá (je-li dlouhodobá, znamená hlubokou depresi)
Dezinflace = pokles míry inflace.
Hyperinflace – země tiskne ve velkém množství nové papírové oběživo  ceny se zvyšují na 100, 1.000, až milion-násobek.

Cenové indexy
 Cenový index je vážený aritmetický průměr jednotlivých cen, kde je váhou ceny každé komodity dána jejím ek. významem.
• Index spotřebitelských cen (CPI) – měří N tržního koše spotřebních SaS (364 tříd komodit – fixní váhy proporcionálně relativní důležitosti v rozpočtech V spotřebitelů).
• Index cen výrobců (PPI) – měří hladinu cen na úrovni velkoobchodu nebo výrobců (3.400 komodit – váhy jsou čisté dodávky/ prodeje)
• Deflátor GNP (= GNPN / GNPR) – souhrnný cenový index, cena celého GNP, používá variabilní váhy místo fixních.

Problém „indexních čísel“

Problém „indexních čísel“ – vhodné období (jako základní rok) – většinou nepostihuje změnu kvality statků + omezený vzorek výzkumu.

Dlouhá historie inflace
 Reálná mzda = mzda vydělená CPI.
 Ceny a mzdy v období ek. expanze rychle rostou, v období recese neklesají, pouze rostou pomaleji.

Tři stupně závažnosti inflace
• mírná inflace – ceny rostou pomalu, jednociferné roční míry inflace; jsou-li ceny relativně stabilní, lidé důvěřují penězům (nechávají je v bankách, na šekových účtech nebo na úsporových vkladech s nízkými výnosy)
• pádová inflace – 2-3 ciferná tempa růstu (Itálie, LA: Argentina, Brazílie…), jestliže se rozvine  vážné hosp. poruchy  smlouvy uzavírány na cizí měnu (např. $), lidé se vyhýbají tomu, aby drželi více peněz, než je holé minimum, hromadí statky, domy a nepůjčují peníze na nízké úrokové sazby
• hyperinflace – Německo 1920-23 + po WW2 Čína a Maďarsko, 85 Bolívie; vysoká rychlost oběhu peněz, relativní ceny značně nestabilní

Od ropného šoku (1973) prodělaly záchvaty pádové inflace i vyspělé ekonomiky (Fr., GB, H).

Přirozená míra nezaměstnanosti

 síly, které působí směrem ke zvyšování a snižování cenové a mzdové inflace jsou vyrovnané.
 inflace je stálá.
 nejnižší míra inflace, která je udržitelná  nejvyšší udržitelná úroveň zaměstnanosti, odpovídá GNPpot.
 > 0, protože stále existuje značná frikční a strukturální U
 společnosti dávají přednost nízké U před vysokou (= zlatá střední cesta mezi U a I)

Rostoucí přirozená míra
• demografické změny
• důsledky vládní politiky – např. UI = unemployment insurance (pojištění v nezam.) – lidé odmítají často práci, protože pojištění je vyšší než plat
• rostoucí strukturální U

Přirozená míra U

Přirozená míra U je pravděpodobně nad optimální mírou U, nad úrovní U, při níž se maximalizuje NEW.
Opatření pro snížení přirozené míry:
• zlepšení služeb spojených s trhem práce
• prosazování vládních programů zaměstnanosti
• odstraňování vládních překážek
• vytvoření přetlakové ekonomiky
• tvorba veřejných pracovních příležitostí



14. kapitola: Inflace: definice a náklady

K inflaci dochází, roste-li celková cenová hladina.
Míra inflace je definována jako míra změny cenové hladiny (měřené např. CPI) a měří se takto:

 Zdroje nepružnosti:

• aukční trh – vysoce organizovaný a konkurenční trh, kdy se cena pohybuje nahoru a dolů, aby vyrovnala nabídku a poptávku
• administrativně regulovaný trh – fixní platové stupnice, lidé najímáni na vstupní úrovni mzdy/ platu
• odborové organizace – ještě strnulejší situace (smluvní mzdy na 3 roky)
 mzdy a platy se nepřizpůsobují tak, aby odrážely nedostatky nebo přebytky na určitém trhu, pouze v průběhu delšího časového období.

Problémy trhu práce
 kdo jsou nezaměstnaní (barevní trpí 2x větší U)
 délka trvání U – jaká je už dlouhodobá
 zdroje U: ztratili zam., znovu se ucházejí o zam., noví uchazeči, opouštějí zam.…
 U dospívající mládeže je převážně frikční – rychle střídají zaměstnání, diskriminace černé mládeže

13. kapitola: Nezaměstnanost

 jeden z ústředních sociálních problémů současného kapitalismu.
Význam:
 ekonomický dopad - když je nezaměstnanost vysoká, dochází k mrhání zdroji a důchody lidí jsou nízké (ovlivňuje emoce lidí a rodinný život).
podle Okunova zákona se období vysoké nezaměstnanosti vyznačují tím, že se v nich běžný GNP pohybuje pod úrovní potenciálního GNP – ekonomika nevyrábí tolik, kolik je schopna. (K největším ztrátám došlo během velké deprese a během stagnačních 70. a 80. let.)
 sociální dopad - propočítávání ztracených dolarů však nevyjadřuje lidské, sociální a psychologické škody přinášející dlouhodobější nedobrovolné nezaměstnanosti.
nezam. vede ke zhoršování fyzického i psychického zdraví, je traumatizující událostí.

Měření nezaměstnanosti
Země shromažďuje údaje o nezaměstnanosti každý měsíc metodou náhodného výběrového šetření. Přehled člení obyvatelstvo straší 16 let do tří skupin.
 Lidé, kteří mají práci jsou zaměstnaní (mohou i stávkovat či být na dovolené/nemocenské)
 bez práce, kteří však práci hledají, jsou nezaměstnaní
 práci nemají, ale kteří ji ani aktivně nehledají, nejsou ekonomicky aktivní (patří sem i studenti, lidé v domácnosti, důchodci, či těžce nemocní)

Míru nezaměstnanosti získáme jako počet nezaměstnaných vydělený celkovým ekonomicky aktivním obyvatelstvem.

Nedostatky těchto údajů:
oficiální míra podceňuje skutečný rozsah nezaměstnanosti (nezapočítává mezi nezam. také odrazené pracovníky); nezapočítává rovněž ty, jejichž pracovní zařazení se zhoršilo , nebo kteří musí pracovat na zkrácenou pracovní dobu. Snaha měřit „odrazení“ nebo „strádání“ by ale vyžadovala subjektivní a vysoce sporné soudy o motivaci nebo hodnověrnosti jednotlivců.

Ekonomická interpretace nezaměstnanosti
Tři typy nezaměstnanosti:
• Frikční - vzniká v důsledku neustálého pohybu lidí mezi oblastmi a pracovními místy nebo v průběhu jednotlivých stadií životního cyklu. (Frikčně nezam. často přecházejí z jedné práce do druhé nebo shánějí lepší zaměstnání – nezaměstnaní dobrovolně.)
• Strukturální - vzniká za nesouladu nabídky a poptávky po pracovnících (např. Se poptávka po jednom druhu práce snižuje a po druhém zvyšuje a ani v jenom případě se nabídky nepřizpůsobuje dostatečně rychle; určité sektory se rozvíjejí, zatímco jiné upadají)
• Cyklická - vzniká, je-li celková poptávka po práci nízká (ne jen v určitých oblastech). Jestliže se celkové výdaje a produkt snižují, nezaměstnanost se zvyšuje prakticky všude (např. recese v roce 1982).

Vysoká úroveň frikční nebo strukturální nezaměstnanosti

Vysoká úroveň frikční nebo strukturální nezaměstnanosti se může objevit i tehdy, když je celkový trh práce v rovnováze, například, když je vysoká fluktuace nebo když je velká regionální nerovnováha. Cyklická vzniká, když zaměstnanost klesá v důsledku nedostatečné agregátní poptávky.

MIE základy (U při pružných a nepružných mzdách):

Ceny a mzdy klesají rak dlouho, dokud se nevyčistí trh.
Na obrázku EF = dobrovolně nezaměstnaní (nechtějí pracovat při stávající mzdové sazbě)
HG = nedobrovolná nezaměstnanost (při příliš vysokých mzdách).

Dobrovolná U může být docela dobře ek. efektivní, protože napomáhá max. NEW a GNP země.
KE: mzdy se ve skutečnosti nepřizpůsobují, mají tendenci reagovat na ek. šoky zpomaleně.

E. Centrální bankovnictví

Struktura Fedu
• v 19. století bankovní paniky
• 12 regionálních FRB (NY, Chicago, Richmond, SF…) – brání mocenské centralizaci Washingtonu
• Rada Fedu + 12 prezidentů regionálních bank (vybrán předseda)
• Rada guvernérů (7 členů jmenovaných prezidentem)
• Federální výbor pro otevřený trh (FOMC) – 12 členů
• předseda Rady guvernérů
• nezávislá vládní agentura, korporace ve vlastnictví bank, zodpovědný Kongresu a prezidentovi
• GB – The Bank of England (odpovědná vládnímu kabinetu), BDR – Bundesbank (nezávislá)

Přehled operací Fedu (nástroje):
 operace na otevřeném trhu – nákup či prodej vládních obligací, může tak snížit bankovní rezervy = nejdůležitější stabilizační nástroj
 politika diskontní sazby (sazba, za kterou si členské banky mohou půjčit od Fedu rezervy) – jestliže vypůjčené rezervy rostou, vypůjčují si banky od Fedu a tím vzrůstají celkové bankovní rezervy (vypůjčené i nevypůjčené)
 zákonné rezervy – požadavky na ně (chce-li Fed rychle změnit finanční podmínky, zvýšení požadovaných poměrů vede k zpřísnění úrokových podmínek)
 navíc regulace úrokové sazby

zprostředkující cíle:

 zprostředkující cíle: rezervy, nabídka peněz a úrokové sazby
 konečné cíle: stabilní ceny, nízká U, rychlý růst GNPR
 Fed určuje celkové množství bankovních peněz  celkovou nabídku peněz.
 „diskontní okénko“ = místo, kde Fed půjčuje bankovní peníze

Regulace rezerv CB, na níž spočívá pojetí M, se musí potýkat s poruchami vyvolanými mezinárodními změnami v těchto rezervách.
Sterilizace = CB podniká operace na OT, aby kompenzovala toky mezinárodních rezerv.

Další aktivity:
• řízení oficiálních operací spojených s měnovým kurzem
• regulace bank (řeší např. insolventnost)
• koordinace mezinárodní finanční politiky

Algebraicky

Algebraicky: 1.000 + 900 + 810 +… = 1.000 x [1 + 9/10 + (9/10)2 + (9/10)3 +…] = 1.000 x [1/(1-9/10)] = 1.000 x (1/ 0,1) = 10.000
Destrukce vkladů = opačně
Při tvorbě vkladů dochází k úniku oběhu mimo banky nebo si některá z bank ponechá přebytečné rezervy, pak účinek na M není podle tohoto modelu!

Dodatek: Výkyvy na trhu akcií

 Změny v nabídce peněz jsou hlavní metodou, jejímž prostřednictvím peněžní politika ovlivňuje ekonomiku, ale domácnosti vlastní i jiná A než peníze (obyčejné akcie nebo obyčejné akcie korporací).
 Trh akcií je místo, kde se kupují a prodávají podíly veřejně vlastněných společností (tituly na americký kapitál) – např. Newyorská burza nebo Americká burza CP + Tokio, Londýn, Frankfurt, Hongkong, Toronto, Curych… (jsou podstatou kapitalismu – výr. prostředky jsou v soukromém vlastnictví).

Velký krach
 1929 panika a krach na Wall Streetu – předzvěst dlouhé a bolestivé deprese 30. let
 Jestliže lidé nakupují, protože si myslí, že ceny akcií porostou, pak tím, že kupují, vyhánějí ceny akcií nahoru. Odměňován je každý.

Teorie efektivního trhu

 „Na trh nemůžete vyzrát, neexistují žádné laciné výdělky.“
 existuje mnoho pouček jak zbohatnout na burze, např. „teorie vrhání šipek do kola štěstí“
 efektivní trh je takový trh, na kterém jeho účastníci rychle vstřebávají všechny nové informace a ihned je bezprostředně zahrnují do tržních cen
 tato teorie vysvětluje, proč jsou pohyby cen akcií tak nevypočitatelné (reagují na překvapení, na nové informace, které jsou také nepředvídatelné).






12. kapitola: Federální rezervní systém a monetární politika centrální banky

Jak funguje MP při regulaci výdajů
 Fed je znepokojen inflačními trendy  chce zpomalit ek. vývoj a zmírnit tlaky na růst cen a mezd:
(a) Fed bude chtít snížit bankovní rezervy   nabídku peněz   i  hosp. pokles
(b) snížení bank. rezerv o každý dolar vede k mnohonásobné kontrakci šekových vkladů   nab. M
(c) růst úrovně i a zpřísnění podmínek poskytování úvěru
(d) soukromé a veřejné výdaje (zejména I) budou mít při vyšších i a nižším bohatství tendenci klesat
(e) nakonec tlaky těžko dostupných peněz, které vedou je snížení AD, omezí důchody, produkt, U a inflaci
 M nakonec ovlivňuje produkt a inflaci

D. Povaha úrokových sazeb

 Úrok je platba za použití fondů.
 Úroková sazba je výše úroku zaplaceného za jednotku času, je N vypůjčování fondů měřeným v dolarech za rok za vyplacený dolar), má rozměr čisté roční míry.
 Hypoteční úvěr = úrok + amortizace (splátky jistiny).

Spektrum úrokových sazeb
 liší se hlavně charakteristikami půjček a vypůjčovatelů
• doba splatnosti (doba, během níž musí být půjčky splaceny): např. do následujícího dne, KCP až 1 rok, obligace 10-30 let a hypoteční úvěry 30 let, přičemž DCP mají vyšší i než KCP, protože lidí jsou ochotni obětovat určitý V za rychlý přístup ke svým peněžním fondům (navíc vyšší riziko).
• riziko – u vysoce spekulativních půjček požadují investoři určitou prémii (země v LA, podniky blízko bankrotu…), vláda USA platí tzv. úrokovou sazbu „bez rizika“
• likvidita
• administrativní N – půjčky se liší časem a úsilím nutným k dohledu nad nimi a jejich spravováním

Nominální (peněžní) úroková sazba je úroková sazba z peněz vyjádřená v penězích.
Reálná úroková sazba je sazba korigovaná o inflaci (nominální i – míra inflace).

Proces generování vkladů

banky přeměňují rezervy v bankovní peníze ve dvou krocích:
 Fed rozhodne o výši rezerv bankovního systému
 bankovní systém považuje tyto rezervy za vstup a přeměňuje je
v mnohem větší množství BP (oběživo + BP = M1  „mnohonás.
expanze bankovních vkladů“

Příklad:
Fed kupuje vlastní obligace za 1.000 USD  prodejce pak ukládá zisk na šekový účet v bance 1. generace, protože banka je nucena držet jen 10% rezerv z každého vkladu, nechá si 100 USD na rezervy a zbytek (900 USD) půjčí nebo investuje  účet v další bance, opět 10 % z vkladu jsou rezervy (810)…
 banka 1. generace vytvořila 900 USD nových peněz (1.000 původních vkladů + 900 USD na požádání na jiném účtě  M = 1.900 USD)
 další banky řetězový účinek
 konečná rovnováha nastane když žádná banka v systému nebude mít vyšší rezervy, než povinných 10%
 konečná suma = 1.000 + 900 + 810 + 729+… = 10.000 USD
 čili konečné rovnováhy se dosáhne, jestliže se 10% nových vkladů (D) bude rovnat rezervám ve výši 1.000 USD  D = 10.000 USD
Mpl peněžní nabídky: poměr nových vkladů ke zvýšení rezervy o 1 dolar, nebo-li
10 = 1/ 0,1 = 1/ povinný rezervní poměr

B. Poptávka po penězích

 peníze držíme proto, že nám slouží nepřímo, k usnadnění obchodu a směny

Fce peněz:
• prostředek směny
• zúčtovací jednotka
• uchování hodnoty

N držby peněz = úrok nebo zisk, který obětujeme tím, že držíme peníze místo abychom je vkládali do vysoce výnosných A nebo I.
Peněžní fond = úsporový účet.

Motivy držby peněz
 možnost nakupovat různé předměty
 Transakční poptávka – jestliže úrokové sazby rostou, poptávka po penězích za jinak nezměněných okolností klesá
 Poptávka po A – teorie portfolia (soubor CP): popisuje jak racionální investoři ukládají své bohatství do portfolia (lidé chtějí vysoké výnosy a malou riskantnost  diversifikovat riziko)

C. Bankovnictví a nabídka peněz

Bankovnictví jako obchod
 Finanční zprostředkovatelé jsou instituce jako např. banky, pojišťovací společnosti, asociace zabývající se úsporami a půjčkami…
 Finanční nástroje – A a P (šekové účty, úsporové účty, pojistky na roční rentabilitu, vkladové certifikáty, životní pojistky…)
 FI převádějí peněžní fondy od věřitelů k dlužníkům.
 z MAE hlediska jsou nejdůležitějším nástrojem bankovní peníze (šekové účty)
 KB mají přinášet vlastníkům zisk (jejich účetní rozvaha obsahuje na straně A navíc Rezervy = fond nebo A, které má banka v hotovosti nebo u CB)

 Banky vznikly ze zlatnických firem v Anglii - nejdříve úschova zlata (pomocí stvrzenek + anonymita zlata).
 Bankovní systém se 100% rezervou má nulový vliv na peníze, výdaje a ceny, protože nemění celkové M; bankéři přišli brzy na to, že nepotřebují 100% hotovost (lidé ukládají zatímco jiní vybírají).
 rezervy zákonně určeny na 10% svých šekových vkladů (povinně jsou stanoveny na každý typ vkladů, a to nezávisle na skutečné potřebě hotovosti či druhu fin. instituce, která vklady přijímá; jsou stanoveny tak vysoko proto, aby pomohly CB kontrolovat nabídku peněz).

11. kapitola: Peníze a komerční bankovnictví

A. Historie peněz
Vývoj peněz
 Definice: peníze jsou běžně přijímaný prostředek směny či placení (její vývoj od naturální směny  komoditní  papírové  bankovní peníze)
• naturální směna (statek za statek, obrovský krok od samozásobitelství, následkem dělby práce se pak vyvinuly peníze, protože nebyla příliš velká pst. „dvojnásobné shody potřeb“)
• komoditní peníze (hovězí dobytek, olivový olej, pivo a víno, železo, zlato, cigarety… v 19. stol. hlavně kovy)
• papírové peníze (lidé chtějí peníze hlavně pro možnost koupit si za ně určité věci), jsou lehce přenosné a skladovatelné, pečlivou ryteckou prací chráněny před paděláním
• bankovní peníze
• úvěrové karty a cestovní šeky

Složky nabídky peněz (peněžní agregáty)
• transakční peníze (M1) – položky skutečně používané k transakčním účelům – mince, oběživo a šekovatelné účty (dnes peníze s nuceným oběhem – vláda tvrdí, že jsou zákonným platidlem vklady na požádání a jiné šekovatelné vklady)
• peníze v širším smyslu (M2) – „peněžní A“ neboli „skoro peníze“ – M1 + další A (substituty transakčních peněz)
• další skoro peníze (M3) – M2 + úsporové účty a pod. depozita vlastněná významnými institucemi
• „likvidní A“ (L) – KCP MF
• „úvěr“ (D) – všechny dluhy domácích nefinančních sektorů (hypotéky, obligace)

Kombinování vnějších a vnitřních faktorů

 otřesy vznikají vně ek., ale vnitřní fungování ek. je šíří a udržuje
 základním vnitřním mechanismem jsou investice (očekávání příjmů nebo změny produktu ovlivňují poptávku po I)

Princip akcelerátoru
 mocný činitel vyvolávající hosp. nestabilitu neboli změny produktu se mohou mnohonásobně projevit jako obrovské změny v I (neboli teorie o faktorech ovlivňujících I)
 zásoba kapitálu (zásoby nebo zařízení) je závislá na výši produkce (přírůstky k této zásobě = čisté I pouze roste-li produkt  končí prosperita  pokles prodeje  prodej na příliš vysoké úrovni)
 podle tohoto principu musí prodeje růst stále stejnou rychlostí, mají-li I zůstat stálé

Interakce mpl a akcelerátoru
  produkce v odvětvích obráběcí stroje   důchodů   V na stravu a oblečení  mpl změny produktu  zastavení růstu prodeje textilu či pokles, I dosáhnou sedlového bodu, klesne-li GNP rychle  akcelerátor negativní I, ale I do budov a zařízení nemohou být záporné (= sedlo)  potřeba obnovovacích I  oživení
 sotva začne produkt růst, zvyšování produkce vyvolá prostřednictvím akcelerátoru nové I, které zvýší produkt prostřednictvím mpl

Předvídání HC
 prognózování je spíše uměním než vědou
 elektrometrické modely a prognózování (Jan Tinbergen, L.Klein, Data Resources Inc. DRI – počítačoví modely, analytický rámec, rce AS a AD  odhady parametrů MPC, koef. akcelerátoru…  sys. rnic)

H. Hospodářské cykly

Historie hospodářského cyklu
 žádné dva HC nejsou zcela stejné, přesto mají mnoho společného

 Rysy HC:
na počátku přikládán velký význam panikám a krizím (1720 kolaps bubliny jižních moří, 1873 panika Jay Cooke, 19. října 1929 krach na NY burze – tzv. „černý pátek“, 19. října 1987 krach na trhu akcií…)

 Fáze:
vrcholy a sedla = body obratu
recese a expanze = hlavní fáze
recese končí v sedle  zotavení  vrchol  recese …
chronologicky určil The National Bureau of Economic Research

 Význačné charakteristiky (obvyklé vztahy z průběhu cyklů) – o recesi:
• prudce klesají spotřební nákupy, zatímco firemní nákupy statků dlouhodobé spotřeby se neočekávaně zvyšují  fy sníží výrobu a GNPR klesá   fních I do budov a zařízení
• pokles poptávky po práci  zkrácení prac. týden  propouštění a zvyšování U
• s poklesem GNP  poptávka i dodávky surovin,  cen mnoha komodit, tendence k pomalejšímu růstu cen a mezd
• zisky firem prudce klesají, propad cen obyčejných akcií (dáno očekáváním investorů),  poptávka po úvěrech   úrokové sazby

Teorie HC

 tyto teorie se opírají o význam spotřebních a investičních statků dlouhodobého užití
 vnější (nacházejí příčiny HC ve výkyvech něčeho vně ek. sys. – sluneční skvrny, klima, války, revoluce a volby, objevy nalezišť zlata, tempo růstu ob., migrace ob., objevy zemí, vědecké objevy…)
 vnitřní (mechanismy uvnitř ek. sys. – sebegenerující HC)

Politický HC
 MAE pol. určují volební představitelé (ek. manipulují tak, aby podpořili své volební reference)
 předpoklady: nástroje ke stimulaci ek.
voliči chtějí nízkou U, rychlý ek. růst a nízkou inflaci
politici chtějí být znovu zvoleni
 po volbách se  U a P, rok před volbami se vše obrátí a všichni jsou spokojeni ( T,  G a přesvědčí Fed na nízké i)
 např. kampaň Richarda Nixona (72)

3 základní rysy:

g) opuštění Keynesovy teorie
KE: v krátkém období GNP a zam. primárně určuje AD, k odstranění nežádoucí U a I jsou potřebné změny v m/f politice; koncem 70. let Martin Feldstein z Harvardu napsal článek o sporu s poptávkově orientovanou HP, kladl důraz na úspory a investice, reforma regulace a snížení zdanění kapitálového důchodu, hledisko dlouhodobého ek. růstu; AS je poměrně strmá  každá recese krátkodobá reakce na změny AD (změna P); stáhne-li se vláda pomocí „šokové terapie“ z aktivního řízení ek., zvýší se inovační schopnosti a zlepší se produktivita; výsledkem: poč. 80. let pokles inflace za cenu nezaměstnanosti (hluboká a ostrá recese)…
h) důraz na podněty a účinky nabídky
klíčová úloha ztráty stimulů (tržní výnosy z práce, úspor a podnikání), k níž dochází při příliš vysokých daňových sazbách (KE: ignorují účinek daňových sazeb a stimulů na AS)
i) obhajoba rozsáhlého snížení daní (krácení daní)
posunuje křivku AD doprava (multiplikovaně); může též zvýšit GNPpot (jestliže snížení dané přiláká zvýšenou nabídku práce nebo kapitálu)  AS doprava  zvyšuje GNPR
(tzv. Laferrova křivka – vysoké t vedou v důsledku nižší úrovně ek. aktivity k výraznému omezení základu pro výpočet daně: R… celkové výnosy z daní = t… daňová sazba * B… daňový základ)

Hospodářské cykly strany nabídky

 v posledních dvou desetiletích došlo k několika šokům (produktivity a N) = situace, která ovlivňuje hladinu GNPpot (pokles) – sucho, neúspěšné sklizně, situace se zpomaleným růstem produktivity
 šoky (růst N) – nepředvídatelné výkyvy cen nahoru a dolů (dvojí velký růst cen ropy + výkyvy k kurzu USD)  AS doleva  recese  klesá produkt  rostou ceny a inflace (působení na ceny je opačné ve srovnání s hosp. cyklem vyvolaným poptávkou

Ekonomie strany nabídky
 WW2 – 1980: důraz na AD pro pochopení hospodářského cyklu ( U   T nebo  V), hrozí inflace  zpřísnění f/m politiky
 koncem 70. let přišla kritika, vznikla nová skupina teoretiků – zpochybňují úlohu řízení AD jako způsobu léčby pomalého ek. růstu a klesajícího růstu produktivity
 spíše v politice: Arthur Laffer, Jude Wanniski, Paul Craig Roberts a Norman Ture
 silně prosazovali prezident Reagan (81-89) a Tatcherová (79-90 v GB)
 důraz na fiskální pol. při determinaci ek. růstu a AS

Jak velké jsou mpl?

 statistické studie v MAE modelech (Jan Tinbergen z Nizozemí, Lawrenc Klein z Pensylvánské univerzity, oba dostali za svou práci Nobelovu cenu)
 odhady:
 učebnicové modely (nedají se použít na hosp. pol. reálného světa)
 ek. modely velkého rozsahu + číselné experimenty
 odhady značně nepřesné



10. kapitola: Agregátní nabídka a hospodářské cykly

 hospodářské podmínky nejsou nikdy stálé.
 vzestupné a sestupné pohyby produktu, cen, úrokových sazeb a zaměstnanosti tvoří hospodářský cyklus (charakteristický znak pro vyspělé země v polovině 20. století)
G. Strana nabídky
Determinanty AS
 Potenciální produkt je dlouhodobě udržitelná úroveň reálného GNP, při níž je v ekonomice dosahováno vysoké zaměstnanosti. Převýší-li ho GNP, ceny rostou stále rychleji  takovou úroveň nelze udržet.

Zdroje růstu pot. GNP

• růst vstupů (kapitálu, práce, půdy)
• technologická zlepšení nebo zvýšení efektivnosti

Co způsobuje hospodářské cykly
 zrychlením nebo zpomalením hospodářské aktivity
 recese = hosp. pokles (klesne-li GNP po sobě dvou jdoucích čtvrtletích)
 snížení AD vede k ek. poklesu (produkt klesá stejně jako ceny a inflace)

Okunův zákon
 Na každá 2 %, o něž poklesne GNP vzhledem k potenciálnímu produktu, se míra nezaměstnanosti zvýší o 1%. Rovná-li se např. výchozí GNP 100 % svého potenciálu a klesne-li na 98 %, zvýší se míra nezaměstnanosti ze 6 na 7 %  míra nezam. v období recese roste.
 Aby se míra nezaměstnanosti nezvyšovala, musí GNP růst rychle jako potenciální GNP.

Mpl v OE

 únik do dovozních V mění slon výdajové křivky
 Mpl efekt OE je poněkud nižší než mpl efekt UE, protože v OE část přírůstku důchodu uniká do V na dovozy. Exaktně vyjádřeno:
 účinek mpl OE můžeme vyjádřit propočtem jednotlivých výdajových kol nebo přímo pomocí výše uvedeného vztahu.

Důsledky hospodářské politiky
 vliv ZO toků a měnových kurzů
zhoršení X v 80. letech v USA mělo na ekonomiku kontraktivní účinek; zhodnocování měny (za dolar je možné si koupit více jednotek cizí měny; vede k poklesu reálných X  snižuje AD a produkt) / znehodnocování
 účinky obchodní politiky
reakcí na problémy v ZO byl tlak na vládu vytvářet celní tarify nebo kvóty (omezí-li země příliv statků za zahraničí, sníží vývozy a zvýší X  růst GNP: účinek = změna e x mpl OE) = politika „ožebrač svého souseda“
 zdokonalování mezinárodní kooperace
obchodní smlouvy, mezinárodní monetární uspořádání (měnové kurzy, IMF), MAE koordinace (navrhl prezident Carter na ek. summitech v letech 77-8)

Účinky ZO na hosp. aktivitu

 X (čisté vývozy) = vývozy SaS – dovozy SaS
 po většinu 20. stol. mělo USA aktivní zahraniční obchodní bilanci; v době konjunktury (válka ve Vietnamu)  pasivní; zlepšení až poč. 70. let po znehodnocení dolaru a během hluboké recese zač. 80. let. Další zhoršení v pol. 80. let  deficit  jeden z hlavních poltických problémů USA.

• Celkové domácí V (domácí poptávka) = C + I + G se liší od GNP
• určitá část domácích výdajů bude vynaložena na statky vyrobené v zahraničí (m = dovoz)
• jistá část výroby se prodá v zahraničí (e = vývoz)
•  e – m = čisté vývozy X
•  celková poptávka po amerických výrobcích = domácí + zahraniční poptávka
• AD= GNP = C + I + G + X, kde X = e – m

Faktory určující X:

 dovoz
 důchod a produkt (roste-li GNP rychle, dovozy mají tendenci růst ještě rychleji)
 relativní ceny SaS (zvýší-li se cena domácího S v poměru k zahraničnímu – poroste produktivita, klesne zahraniční měnový kurz – bude nakupováno více zahraničního S) – závisí na domácí cenové hladině a měnovém kurzu dolaru
 vývoz
 důchod a produkt obchodních partnerů
 relativní ceny našich SaS
1960-69 … období rychlého růstu, ceny rostly v USA rychleji než u zahr. partnerů  dovozy větší
69-75… hosp. pokles, rozpad svět. měn. systému  pokles hodnoty USD  konjunktura vývozů
85… opětovný růst dolaru
Účinky ochodu na GNP
 čisté vývozy ovlivňují produkt
Mezní sklon k dovozu a výdajová přímka
 sklon celkové poptávky (C+I+G+X) je menší než sklon přímky domácí poptávky (C+I+G) = únik výdajů do dovozů
 Mezní sklon k dovozu Mpm (marginal propensity to import) je přírůstek dovozů odpovídající přírůstku GNP o jeden dolar (sklon k dovozu v ekonomice bez ZO je roven nule).
 Pozn.: dalšími úniky jsou únik do daní (některé daně se při vyšších hladinách důchodu a produktu zvyšují) a do firemních úspor (fy vysoké zisky, ale nejsou vypláceny jednotlivcům) + vyvolané V.

 Keynesiánský model (ani G ani T)

 donutí-li prezident obyvatele více spořit, povede to k posunu SS směrem nahoru, a tato nová SS protne II při nižší rovnovážné hladině GNP  snižuje úroveň GNP (protože lidé aby více spořili, musí snížit svou současnou spotřebu  prodeje neboli C + I se sníží, firmy sníží výrobu a GNP bude klesat dokud lidé nepřestanou spořit více, než kolik činí jejich firemní I.
 např. je-li MPC = 2/3 - posun SS o 1 USD nahoru likviduje 3 dolary důchodu a naopak.

 Paradox spořivosti: posun fce směrem vzhůru odrážející zvýšení spořivosti ve skutečnosti sníží v modelu mpl se nezměněnými I důchod a produkt. O kolik? GNP e multiplikovaně snižuje, dokud důchod nepoklesne natolik, že se nově zamýšlené S opět rovnají I.
 Vyřešení PS:
• v ekonomice se musíme mít vždy na pozoru před mylným usuzováním z části za celek (např. pokouší-li se jednotlivec zvýšit své S, může to za určitých podmínek vést k tomu, že dohromady skutečné S lidí vůbec nezvýší; pokouší  skutečné).
• zda se ekonomika nachází v útlumu či nikoliv.
Klasický svět (podmínka plné zaměstnanosti  čím více GNP na běžnou spotřebu, tím méně by zůstalo na I a S - správné, kdybychom mohli předpokládat, že GNP = potenciální GNP - např. americké kolonie v době Bena Franklina, WW1 a 2...).

 2 extrémy křivky AS

• klasická ek. = relativně strmá AS  ceny a mzdy jsou pružné a GNP se nachází vždy blízko svého potenciálu; zvýšení spořivosti  pokles AD, aniž by byl ovlivněn produkt
• keynesiánská ek. = vychází z deprese ek. (ceny a mzdy zcela rigidní)  AS vodorovná; zvýšení spořivosti  snížení AD  prudký pokles produktu a zaměstnanosti

 Klasičtí ekonomové by chtěli zvýšit spořivost, protože věří, že vyšší S povedou k vyšším I.
 Keynesiánci v období hlubokých depresí chtějí stimulovat C.

F. Určení produktu v otevřených ekonomikách
 země vyváží ty statky, jejichž tuzemská výroba je nejlevnější a dováží ty, při jejichž výrobě mají výhodu nízkých N ostatní země.
 proměny spojů, dopravy a obchodní politiky propojily hospodářství jednotlivých zemí.

Účinek daní na AD

 zdanění má tendenci snižovat AD a úroveň GNP, protože dodatečné daně  snížení našeho DI  pokles spotřebních V (I a G jsou stejné)  pokles GNP a zaměstnanosti, je-li v keynesiánském modelu GNP pod svým potenciálem, pak vyšší daně bez zvýšení G povedou k poklesu reálného GNP (viz. obr. výše).
 Pozor! V typu transferů (pojistné v nezaměstnanosti, platby sociálního zabezpečení) G nezahrnuje = záporné daně  T = daně - transfery.
 př. str. 180 - jestliže výdaje převyšují produkt, výroba se zvyšuje (= rozmach/ útlum).

Multiplikátory fiskální politiky
 I, T a G = autonomní výdajové toky - vzájemně se ovlivňují s vyvolanými výdeji na spotřebu a spoluurčují výši rovnovážného GNP.

 Multiplikátor vládních výdajů je přírůstek GNP, který je výsledkem zvýšení G na SaS v rozsahu 1dolaru.
 v jednoduchém modelu je celkový účinek dodatečného dolaru G na GNP stejný jako účinek dodatečného dolaru I:
multiplikátory jsou shodné = 1 / (1-MPC)
 konečný přírůstek GNP je násobkem přírůstku G  např. dodatečné G = 100 mld  přímka G + I + G se posune o 100 mld vzhůru a konečný přírůstek GNP = 100 mld * výdajový mpl (model, tohoto modelu lze i snižovat GNP - ale všechno ostatní musí opět zůstat konstantní).  mpl G = mpl I  oba tzv. „výdajové multiplikátory“

Účinek daní

 dolarové změny daní představují téměř stejně účinnou zbraň proti nezaměstnanosti nebo inflaci, jakou jsou změny v dolarových výdajích státu.
 Daňový mpl je menší než výdajový o činitel MPC:
 daňový mpl = MPC * výdajový mpl
  např. zvýšení V na obranu o 200 mld USD; ekonomičtí plánovači chtějí zvýšit daně v takovém rozsahu, aby vyvážili ekonomický účinek přírůstku G, o kolik by se daně musely zvýšit? Je-li MPC = 2/3, pak T = 300 mld USD (o více než se zvýší G), protože vydá-li vláda 1 dolar G, pak se tento dolar vydá přímo na GNP; když vláda snižuje daně o 1 dolar, na C se vydá část z tohoto dolaru a další část tohoto snížení se uspoří.

Fiskální politika v praxi (ke zkoušce str. 182)

Paradox spořivosti
 Hospodářský růst zemí kriticky závisí na S a I. Prospějí nevyhnutelně vyšší úspory ekonomice? Keynes poukázal na to, že pokouší-li se lidé více spořit, nepovede to nutně ke zvýšení úspor v ekonomice jako celku (viz. „Almanach Chudého Richarda“).

Aritmetická analýza

 Firmy se budou nacházet v rovnováze tehdy, bude-li se úroveň produktu přesně rovnat plánovaným výdajům. Prodeje firem budou právě dostatečné, aby byly s to udržet běžnou úroveň agregátního produktu. GNP ani nevzroste, ani nepoklesne.
 Např. GNP = 300 mld USD; každá změna důchodu o 300 mld  změna výše úspor o 100 mld a spotřeby o 200 mld  MPC = konst. = 2/3  MPS = 1/3; je-li dlouhodobá úroveň I 200 mld, pak prodeje firem budou plánované C + plánované I).

• Multiplikátor je číslo, kterým musíme vynásobit změnu investic, abychom obdrželi výslednou změnu celkového produktu. (je větší než jedna)
• Čím větší jsou dodatečné druhotné spotřební výdaje, tím větší je multiplikátor.

 Investice mají multiplikační účinek na produkt. Při změně investic dochází ke shodné prvotní změně národního produktu. Jakmile však příjemci důchodů v odvětvích vyrábějících kapitálové statky obdrží vyšší důchody, dají do pohybu celou řetězovou reakci dodatečných druhotných spotřebních výdajů a zaměstnanosti.

9. kapitola: Rozvinutý multiplikátor: fiskální politika a mezinárodní obchod

E. Fiskální politika v modelu multiplikátoru
Účinek fiskální politiky


 pokud jsou některé zdroje nevyužity, změny v G a T ovlivní výši GNP.
 explicitně zavedeme do modelu mpl vládu  výdajový agregát C + I + G.
 zjednodušení - konstantní daně  „paušální daně“ (jsou nezávislé na DI).
 nelze slučovat pojmy GNP a DI (GNP = DI + daně), vylučujeme nadále úspory firem a zahraniční obchod.
 daně snižují DI a posunují fci CC dolů doprava
 (posun dolů = 2 * MPC - tento posun je menší než posun CC doprava)
 bez daní je GNP = DI; s daní velikost posunu doprava přesně odpovídá velkosti daní (např. 300) nebo posun dolů o 200, protože 200 = pokles DI o 300 * MPC (2/3).
 ke spotřební fci a fixní výši I jsme připočetli nově G (V na vládní budovy mají stejný MAE účinek jako I a kolektivní spotřební výdaje jako soukromé C).

 Teorie a hospodářská politika

 Klasičtí ekonomové budou skeptičtí k potřebě vládních zásahů pro stabilizaci hospo. cyklu, protože zvýšení AD podle nich vyvolá vyšší ceny nebo inflaci. Keynesiánci naopak budou ekonomiku tím, že ovlivní AD (v depresi lze zvýšit AD a v konjunktuře, kdy hrozí inflace, tlumit výdaje). Vládní výdaje podle nich nic nevytlačují – umožňují vyšší soukromé výdaje.

D. Určení produktu: model multiplikátoru (podle keynesiánců)
 Model multiplikátoru: každá změna investičních výdajů o jeden dolar vede k vyšší než dolarové změně GNP, tj. k „multiplikované“ změně.
 Sestrojíme křivky CC a SS na základě našich znalostí o spořivosti jednotlivých rodin, jejich bohatství…Předpoklady: neexistují daně, nerozdělené podnikové zisky, zahraniční obchod, zhodnocení materiálu, vládní výdaje ani žádné transfery. GNP = DI. CC a SS jsou zrcadlově souměrné a jejich součtem je osa 1. kvadrantu (viz. kapitola 7).

 Metoda úsporově-investiční

Produkt je určen na úrovni, v níž se úsporová a investiční fce protínají bod rovnováhy, ke kterému bude národní produkt tíhnout. Pouze v tomto bodě (E) jsou zamýšlené úspory domácností rovny zamýšleným investicím firem. V libovolném jiném bodě se zamýšlené úspory domácností nebudou shodovat se zamýšlenými investicemi firem a tento rozdíl přiměje firmy ke změně úrovní výroby a zaměstnanosti a systém k návratu k rovnovážnému GNP.

Určení produktu spotřebou a investicemi
Přímka celkových výdajů neboli přímka C+I znázorňuje výši zamýšlených výdajů spotřebitelů a podniků při každé úrovni produktu. Ekonomika se nachází v rovnováze v průsečíku přímky C+I s osou kvadrantu (bod E) – zamýšlené výdaje na spotřebu a investice se přesně rovnají celkovému produktu.
Kdyby se přímka C+I nacházela nad osou kvadrantu, tj. spotřebitelé by kupovali více bot a automobilů než výrobci vyrobí  reakcí je zvýšení objednávky  produkt se zvyšuje.
Skutečné investice se budou často lišit od plánovaných, jestliže firmy shledají, že jejich skutečné prodeje se nerovnají jejich plánované produkci a že se proto musí vyrovnat s nedobrovolným hromaděním nebo snížením zásob.

 Důsledky:

(a) nikdy neexistují ztráty z nevyužitých zdrojů (produkt se vždy nachází na úrovni potenciálního produktu, pracovníci, kteří chtějí pracovat při běžné mzdové sazbě, mohou zaměstnání nalézt – nepočítají s makroekonomickými ztrátami spojenými s nízkým využitím zdrojů při nedostatečné AD)
(b) MAE politika nemůže ovlivnit hladinu nezaměstnanosti a produktu (spíše ovlivňuje pouze cenovou hladinu a složení reálného GNP).
 Mezi stoupence tohoto stanoviska patří John Stuart Mill, Alfred Marshall a A. C. Pigou. Nová klasická škola (škola racionálních očekávání): Robert Lucas, Thomas Sargent a Robert Barro.

 Keynesiánská revoluce - „Obecné teorie“ (1936)

 Spojila dva různé prvky: Keynes zavedl pojem AD, v níž se agregátní výdaje vytvářejí podle spotřební fce a na základě investičního rozhodování; tvrdil, že ceny a mzdy jsou nepružné (strnulé), takže svislá klasická AS se bude muset nahradit rostoucí či vodorovnou AS křivkou.
 Důsledky:
• soudobá ekonomika (např. v USA) se může snadno ocitnout v rovnováze při nevyužitých zdrojích, dokonce při masové nezaměstnanosti (neexistuje rovnovážný mechanismus, který by zajistil rychlý návrat GNP k jeho potenciální úrovni; může se stát trvalým rysem průmyslové ekonomiky).
• vláda může pomocí fiskální a monetární ekonomiky stimulovat návrat ekonomiky k plné zaměstnanosti.
 AS mírně roste  GNP roste se zvyšováním AD tak dlouho, dokud jsou k dispozici nevyužité zdroje

Alternativní přístupy k AS

 Soudobá teorie… smlouvy dlouhodobé, očekává se pomalé přizpůsobování.
 Klasická analýza (ek. z dob Adama Smithe  nová klasické škola): v situaci plně pružných cen i mezd by nabídka a poptávka na jednotlivých trzích vedla k tomu, že by zvýšení AD jednoduše zvyšovalo veškeré náklady a ceny, produkt by se tudíž nezměnil. Podle klasického stanoviska je AS nezávislá na celkové cenové hladině, a proto je křivka AS svislá (nastává pouze tehdy jestliže ceny a mzdy jsou pružné a rychle reagují na hospodářské šoky). Soudobá makroekonomie tvrdí, že strnulost cen a mezd umožňuje, aby produkt reagoval na změny AD během delšího časového období, tj. že křivka AS je mírně rostoucí po dlouhou dobu. AS je z dlouhodobého pohledu svislá.

Porovnání keynesiánského a klasického přístupu
 Klasický model:
 propojuje konvenční křivku AD se svislou či klasickou křivkou AS. Když AD klesne, v důsledku pomalého růstu nabídky peněz, který zvýší úrokové sazby a sníží výdaje na investice  AD se posune doleva. Cenová hladina poklesne, ale hladina produktu a zaměstnanosti se vůbec nezmění.
 Liší se od mikroekonomické křivky – ostatní ceny i celkový důchod spotřebitele u ní nepovažujeme za konstantní.
 Klesá, protože celkové výdaje při nárůstu celkové cenové hladiny klesnou mimo jiné proto, že reálná kupní síla spotřebitelů klesne, protože vyšší ceny pohltí část jejich dolarové hodnoty.

Faktory určující křivku AD

Proměnná Dopady na AD
Proměnné hospodářské politiky
Monetární politika Zvýšení nabídky peněz snižuje úrokovou sazbu a uvolňuje úvěrové podmínky, což má za následek vyšší úroveň investic a spotřeby statků dlouhodobého užití.
Fiskální politika Vyšší výdaje na SaS přímo zvyšují celkové V. Snížení daní zvyšuje důchod, a tím podněcuje vyšší V.
Vnější proměnné
Očekávání a podnikatelská důvěra Vyšší důvěra způsobuje, že podniky očekávají vyšší zisky, a tím zvyšují I.
Zahraniční produkt Hosp. konjunktura v zahraničí vede k růstu X.
Hodnoty A Růst cen akcií a růst cen realit vede ke zvyšování úrovně bohatství některých spotřebitelů, a tím ke zvyšování jejich spotřeby. Zvýšení těchto cen může vést také ke snížení kapitálových N, a tím ke zvýšení I.
Demografické změny Vyšší počet obyvatelstva zvyšuje spotřebu; růst počtu rodinných jednotek zvyšuje poptávku po investicích do bytové výstavby.

Alternativní názory na AD

• ekonomové se liší v důrazu, který kladou na různé síly ovlivňující AD.
• význam monetárních fa. (nabídka peněz)… jestliže celkové V = nominální GNP, pak nom. GNP = nabídka peněz
• autonomní výdajové toky (G, I a X)… zvláště změny krátkodobé
• eklektický přístup… velké množství vlivů v různých obdobích (např. FP v Koreji a Vietnamu, 79-82 hlavně MP)

Determinanty AS
 Má ústřední význam pro dlouhodobý i krátkodobý ekonomický vývoj. Pro krátké období určuje interakce mezi AD a AS výši produktu, nezaměstnanosti, využití kapacit, a stejně tak dává popud k inflaci. Pro delší období se stává činitelem ekonomického růstu.
 Křivka udává výši reálného produktu, které bude dosaženo při kterékoli cenové hladině.
 Závisí na dvou odlišných skupinách sil:
e) Potenciální produkt – zejména v dlouhém období. Zvýšení potenciálního produktu vede k posunu celé křivky AS doprava. Vyšší výrobní náklady při nezměněném potenciálním produktu posunují křivku AS kolmo vzhůru.
f) Chování cen a mezd – křivka se napravo od potenciálního produktu stáčí prudce nahoru. Důraz klademe na strnulost nákladů v krátkém období. Jsou-li určité nákladové položky strnulé, a uvolní-li se dodatečné výrobní kapacity, budou firmy na vzestup výdajů reagovat zvýšením jak výstupu, tak cen. Zdroje této nepružnosti: u mezd to způsobují hlavně smlouvy s odborovými organizacemi (určena dolarová mzdová sazba na dobu tří let).

Posuny křivky investiční poptávky

 Zvýšení celkové úrovně produktu (GNP) – zvýší DI (posune doprava nahoru).
 Vyšší zdanění firem by tlumilo investice - sníží.
 Propuknutí pesimismu podnikatelů (souvisí s očekáváním) - sníží.

 Reálná úroková sazba je úrok, který dlužníci platí v podobě reálných statků a služeb. Reálná úroková sazba se rovná nominální (nebo peněžní) úrokové sazbě snížené o míru inflace.

 Protože investice závisí na nejistých očekáváních vysoce nepředvídatelných budoucích událostí, jsou mimořádně nestálé.

 Většina ekonomů je přesvědčena, že nejjednodušší dílčí opatření ke zvýšení dnešní míry úspor je snížit deficit státního rozpočtu.

Klesající míra úspor v USA
 v polovině 80. let míra úspor závratně poklesla (10 – 2%)
• deficit federálního rozpočtu
• systém sociálního zabezpečení – snižuje potřebu soukromě spořit
• kapitálové trhy a postoje k zadlužení – před moderní dobou trhy nedokonalé, snazší půjčování
• ostatní zdroje

8. kapitola: Teorie určení produktu

 Model multiplikátoru poskytuje jednoduché vysvětlení, jak šoky v I, zahraničním obchodě ve vládní daňové a výdajové politice mohou ovlivnit produkt a zaměstnanost.

C. Základy agregátní nabídky a poptávky
Základy analýzy agregátní poptávky

AD je celkové(agregátní) množství produktu, které bude při dané úrovni cen dobrovolně nakoupeno.
 Skládá se z:
• výdajů na spotřebu (C)… určena DI (důchod po zaplacení daní) a bohatstvím spotřebitelů; při růstu cenové hladiny, spotřebitelé kupují méně (DI a bohatství nedrží krok s cenovou hladinou)
• výdajů na soukromé domácí investice (I)… nákupy budov, zařízení a zvýšení zásob; determinanty: výše produktu, kapitálové N (daňová politika, úrokové sazby a další finanční podmínky) a očekávání
• vládních výdajů na statky služby (G)… tanky nebo stroje na stavbu silnic, nákupy služeb soudců a učitelů veřejných škol; přímo určeno rozhodnutími vlády o výdajích
• čistých vývozů (X)… hodnota vývozů snížená o hodnotu dovozů; determinanty: domácí důchody a produkt, poměr domácích cen k cenám zahraničním a měnový kurz (USD)

B. Determinanty investic

 Investice jsou definovány jako přírůstek zásoby hmotných kapitálových statků společnosti (strojů, zařízení, budov a zásob).
 Mají dvě úlohy:
c) představují velkou a proměnlivou složku: Jejich prudké změny mohou mít značný vliv na AD, a tím i na produkt a zaměstnanost.
d) vedou k akumulaci kapitálu: Dlouhodobě pak ovlivňují růst produktu v důsledku kapitálové tvorby na potenciální produkt.

 Skládají se z:
• nákupy obytných budov (1/4)
• investice do továrních budov a zařízení firem (70%)
• přírůstky zásob (1/20)
 Náklady jsou zde chápány jako úroková sazba z vypůjčených fondů (cena, kterou platíme za vypůjčení peněz na určitou dobu).

 Firmy investují, aby realizovaly zisk. Protože kapitálové statky mají dlouhou životnost, investiční rozhodování závisí
(a) na poptávce po výstupu, vyráběnému pomocí nových investic (na příjmech)
(b) na úrokové sazbě a daních, které ovlivňují investiční náklady (často se investice financují pomocí hypoték, protože jsou dlouhodobějšího charakteru)
(c) na očekáváních podnikatelů, jaká bude hospodářská situace (věří-li fy, že v blízké době doje k prudkému oživení, začnou plánovat rozšiřování kapacit).

Jak hospodářská politika ovlivňuje investice

 Monetární politika ovlivňuje úrokové sazby a kapitálové náklady, je ovlivňována centrální bankou. Může zvýšit investiční výdaje pomocí snížení úrokových sazeb (zlevní se půjčky pro domácnosti).
 Daňová politika – změny ve zdanění osob (vláda odnímá část zisku tím, že ho zdaňuje).
 Mikroekonomická politika.

Křivka poptávky po investicích
 Vyjadřuje vztah mezi úrokovými sazbami a investicemi.
 Zjednodušená ekonomika: projekty A-H (můžeme u nich pominout potřebu obnovy), vynášejí konstantní tok čistého důchodu a neexistuje inflace, dlouhodobá životnost – můžeme pominout obnovu.
 Každý stupeň na křivce představuje výši investic, které byly vynaloženy na jednotlivé projekty při úrokové sazbě odpovídající jejich nulové ziskovosti.

Mezní sklon ke spotřebě MPC (Marginal Propensity to Consume)

Je to dodatečná částka peněz, kterou lidé vydají na spotřebu, dostanou-li dodatečný dolar důchodu. MPC je číselně vyjádřeným sklonem, tj. směrnicí tečny ke spotřební fci („stoupání ve vyznačeném úseku“, strmý sklon = vysoký MPC).

Mezní sklon k úsporám MPS (marginal propensity to save)
Je definován jako podíl z dodatečného dolaru důchodu, který plyne do dodatečných úspor. Je zrcadlovým obrazem MPC.
Pozn: směrnice přímky AB je rovna podílu vzdáleností BC a AC, u křivek, které nejsou přímkou počítáme směrnici jejich tečny.
B

A C

Chování národní spotřeby

Faktory určující spotřebu:
• disponibilní důchod
• pernamentní důchod (taková úroveň důchodu, kterou by domácnost dostávala po vyloučení dočasných či přechodných vlivů, jako je počasí, nenadálé zisky…) čili důchod životního cyklu – spotřeba je ovlivněna také minulými a budoucími důchody (jde-li o pernamentní změnu, spotřebitelé zvýší spotřebu úměrně důchodu).
• bohatství
• ostatní vlivy – vysoká míra zdanění, nízké reálné výnosy z úspor (očištěné o inflaci), spotřebitelé mají sklon spořit více, když se rozbíhá inflace.

Národní spotřební fce
 Bodový diagram znázorňující body, které jednotlivě odpovídají výši spotřeby a důchodu v daném roce. Zakresluje se zde i křivka CC („vyrovnaná spotřební fce“) – ukazuje jak spotřeba těsně sleduje disponibilní důchod (již od 19. století).

A. Spotřeba a úspory

 Spotřeba domácnosti jsou výdaje za finální statky (statky dlouhodobého a krátkodobého užití a služby). Kategorie spotřeby (statky dlouhodobého užití, krátkodobého a služby).
 Úspory domácnosti jsou tou částí důchodu, která se nevydává na spotřebu.
 Žádné dvě rodiny nevydávají své peníze přesně stejným způsobem. Chudé rodiny musí vydávat své důchody převážně na životně nezbytné statky služby (potraviny a bydlení). Tak, jak se zvyšuje důchod, výdaje na mnohé položky rostou. Podíl na potraviny z celkových výdajů s rostoucím důchodem klesá. V na bydlení jsou dlouhodobě stálé. Výdaje na luxusní položky rostou podle definice rychleji než důchod. Úspory jsou nejluxusnějším statkem (rostou mnohem rychleji než důchod).

Pozn: „Engelovy zákony“ – V rodinného rozpočtu vykazují jisté pravidelnosti (graf 7.2 str. 128), existuje zde určitý rozptyl okolo průměru.
 Úspory se tedy rovnají důchodu zmenšenému o spotřebu.
 Důchod má prvotní určující vliv na tvorbu úspor. Nejchudší lidé mívají sklon k záporným úsporám (spotřebovávají více než vydělávají).
 Bod „vyrovnání“ = typické domácnost ani nespoří ani nemá záporné úspory, spotřebovává celý svůj důchod (pod touto hodnotou jsou úspory záporné).

Spotřební funkce

 Zobrazuje vztah mezi úrovní spotřebních výdajů a úrovní disponibilního důchodu domácnosti (neboli zobrazuje vztah mezi spotřebou a důchodem). V grafu této fce jsou na vodorovné ose naneseny úrovně disponibilního důchodu a na svislé ose spotřeby domácnosti. Každé kombinace spojíme hladkou křivkou. Do grafu zakreslíme přímku se sklonem 45 stupňů – v kterémkoli bodě této přímky se spotřeba přesně rovná důchodu. Kde se protnou obě křivky, tam se nachází bod „vyrovnání“. Vzdálenost od spotřební fce směrem nahoru k ose kvadrantu měří čisté úspory. Jestliže spotřební fce leží nad osou kvadrantu, domácnosti vykazují záporné úspory.


Úsporová fce
 Úspory = důchod (DI) – spotřeba
 Na vodorovné ose opět DI a na svislé čisté úspory S. Je přímo odvozena ze spotřební fce. Jednoduše ji získáme jako vzdálenost mezi osou kvadrantu a spotřební fcí. Jestliže jsou úspory záporné, leží spotřební fce pod osou kvadrantu.

Čistý ekonomický blahobyt NEW

= upravená míra celkového národního produktu, která obsahuje pouze spotřební a investiční položky, jež přímo přispívají k ekonomickému blahobytu.
+ hodnota volného času (psychické uspokojení z volného času, aktivity typu „udělej si sám“)
+ podzemní ekonomika (nelegální – obchod s drogami – nezapočítává se, legální – např. zedník si za postavení garáže vezme od vás radu, nezdaňují se, tudíž nevstupují do GNP)
- škody na životním prostředí (odečítání „zel“)


7. kapitola: Spotřeba a investice
 Nástroje – myšlenkové jádro učení – Keynesiánská ekonomie (vliv na určení úrovně produktu a zaměstnanosti u krátkého období).
 Spotřeba se skládá z výdajů domácností na finální statky a služby, včetně statků dlouhodobého užití (např. nábytku), statků krátkodobého užití (např. potravin), a služeb (např. vzdělání).
 Investice tvoří vyrobené statky, které se používají pro další výrobu, včetně strojů a zařízení.
 Jestliže výdaje na investice a na spotřebu rostou rychle, bude mít produkt jako celek rovněž tendenci růst.

Jak lze z GNP odvodit osobní důchod a disponibilní důchod

 Údaje o osobním důchodu: PI (Personal Income) – veškeré důchody (výdělky z výr. faktorů nebo transferů). Začneme NNP,odečteme zisky, které si podrží firmy, nepřímé daně na sociální pojištění placené vládám a čisté úrokové platby ostatním sektorům s výjimkou domácností, připočteme všechny transferové platby, které dostávají domácnosti.
 Disponibilní důchod (kolik dolarů mají soukromé osoby a rodiny k dispozici ročně na útratu, v podstatě odečtete daně od osobního důchodu): DI (Disposable Income) – rozdělen mezi spotřební výdaje, včetně úrokových plateb a čisté osobní úspory.

Naměřené úspory se přesně rovnají naměřeným investicím (identita v UCE národního důchodu).
I (investice) = GNP podle produktové metody minus C (výdaje)
S (úspory) = GNP podle důchodové metody minus C

I = S : identita naměřených úspor a investic

 Celkové národní hrubé investice (In )

 Celkové národní hrubé investice (In ) – zahrnuty hrubé domácí investice (I), čisté zahraniční investice (čistý vývoz X). Hrubé úspory (S) musíme rozdělit na čisté osobní úspory (NPS Net Personal Savings, z disponibilních důchodů), hrubé úspory firem (GBS Gross Business Savings, znehodnocení kapitálu plus všechny výdělky zadržené firmou), čistá vládní přebytek (NGS Net Government Surplus, přebytek daňových příjmů nad jejími výdaji na statky a služby i na transfery).

In = NPS + GBS + NGS = celkové úspory S

 GNP = C + I + G + X = C + In + G = DI + GBS + Tx – Tr = C + (NPS + GBS) + (Tx – Tr – G) + G = C + In + G  předchozí vztah

 Čisté vývozy

 Čisté vývozy = rozdíl mezi vývozy a dovozy statků a služeb. Zjednodušíme: celkové národní investice I  sloučením domácích investic s čistými vývozy  In.

 GNP je sumou:
a) podle produktové metody
Výdaje na osobní spotřebu statků a služeb (C)
Hrubé soukromé domácí investice (I)
Vládní výdaje na statky a služby (G) (přičítají se daně TA a odečítají transfery TR)
Čisté vývozy (X) = vývozy – dovozy
- znehodnocení kapitálu  NNP
b) důchodovou metodou (výdělky nebo N jako zdroje GNP)
Mzdy, úrok, renty a zisk (metoda přidané hodnoty)
Nepřímé daně placené firmami, které jsou vykazovány jako výdaje na výrobu
Odpisy ze znehodnocení kapitálu (při GNP)
- znehodnocení kapitálu  NNP
neboli:
GNP = C + I + G (vládní nákupy statků a služeb) + X
GNP = C + In + G

Problém „dvojího započítávání“

 „Přidaná hodnota“ v dolní smyčce – rozdíl mezi prodeji firmy a jejími nákupy materiálů a služeb od ostatních firem (ty jsou pak započítávány do GNP z přiznání jiných firem). Dostaneme ji odečtením všech N na materiál a meziprodukty, které nebyly na tomto stupni vyrobeny, ale byly nakoupeny od jiných firem.
 Abychom vyloučili dvojí započítávání, budeme usilovat o to, abychom zahrnovali do GNP pouze finální statky a ne mezistatky (meziprodukty), které se používají při výrobě finálních statků. Měřením přidané hodnoty ve všech stadiích a pečlivým odečtením výdajů za mezistatky nakupované od ostatních firem se důchodová metoda dolní smyčky vyhýbá jakémukoli dvojímu započítávání a zahrnuje mzdy, úrok, rentu a zisk pouze jedenkrát.

Podrobnější rozbor národních účtů
Investice a tvorba kapitálu
 Investice předpokládají obětování současné spotřeby v zájmu zvýšení budoucí spotřeby. Sestávají se z přírůstků stavu budov, zařízení a zásob země (vyrobené během daného roku). Znamenají tvorbu reálného kapitálu (pouze fyzický kapitálový statek – výstavba domu, výroba nákladního automobilu…).