Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

stát

stát – funkce regulátoru trhu: hledá společensky přijatelný kompromis, připouští určitou nezaměstnanost ale jen nízkou
(do 5%), ke snížení negativních dopadů vytváří systém sociálních opatření:
pasivní – podpora v nezaměstnanosti (možnost demotivačního účinku)
aktivní – rekvalifikace, tvorba pracovních míst, daňové výhody pro zaměstnavatele atd.
funkce zaměstnavatele: jisté zaměstnání (nehrozí bankrot), ale nižší mzdy (proti inflaci, omezené prostředky)

SITUACE NA TRHU PRÁCE:

rovnost nabídky a poptávky – všichni kdo chtějí pracovat získají práci, firmy nakoupí kolik poptávají – při rovnovážné mzdě
převis poptávky – firmy by koupily více práce, ale za tak nízké mzdy je neseženou (reálná mzda nižší než rovnovážná)
převis nabídky – lidé nabízí práci, část však nevyužita – vzniká nezaměstnanost (reální mzda je vyšší než rovnovážná)
- zjednodušeno – nezohledňuje strukturu N a P

typy: krátkodobá (frikční) – ztráta zaměstnání, dobrovolný odchod (hledání lepšího), absolventi, míra pouze oficiální,
nezohledňuje melouchy, nekontaktování úřadu práce; přirozený krátkodobý jev, pro hospodářství positivní (motivace)
strukturální (změny ve struktuře NH, problémy s rekvalifikací)
cyklická (v době recese roste, snižují se mzdy)
stagflace - současně vysoká míra nezaměstnanosti a inflace

míra nezam.

míra nezam. = nezam. hledající práci / ekonom. aktivní obyv. (přijatelná – 3-8%)
hodnota pouze oficiální, řada lidí se nenahlásí na úřad práce, skutečná míra o něco vyšší; na druhou stranu řada evidovaných pracuje načerno a měli by se vyřadit
míra se liší dle regionu (nejvíce Severní Morava a Čechy), a podle délky (narostla dlouhodobá nezaměstnanost)

důsledky: ztráta statků a služeb, které by mohli nezaměstnaní vyrobit, pokles ŽÚ, rostoucí kriminalita, možná ztráta kvalifikace,
negativní soc. důsledky – zátěž pro SR

TRIPARTITA – rada pro sociální dialog (vláda, zaměstnavatelé, odbory)

zaměstnanci – chtějí co nejvyšší mzdy a plnou zaměstnanost, ne každý je však ochoten odvádět odpovídající výkon
zaměstnavatelé – chtějí nízké mzdy pro nižší N a konkurenceschopnost; potřebují zaměstnance s určitou kvalifikací a
positivním vztahem k práci; nezaměstnanost pro ně přínosem – mohou si vybírat a mzdy jsou nižší, mají pak vyšší zisky

druhy sald:

druhy sald: obchodní (E – I) – nejasné posouzení ekonomické a platební pozice, vývoj hospodářské aktivity dané země
výkonové (E – I = - D – T – DK – KK – DR) – pohyb hmotných zdrojů a výkonů vůči zahraničí,
ekonomika je schopna udržet rovnováhu vztahů
běžné (E – I +D + T = - DK + KK + DR) – návaznost na bilanci stavu celkového zadlužení země k zahraničí
= 0 – vnější zadluženost se nezměnila;
aktivní – růst zahraničních pohledávek; pasivní – růst zahraničních závazků
základní (E – I + D + T + DK = - KK + DR)

12. Nezaměstnanost – pojem, typy, ukazatelé. Přístupy a cesty řešení. Aktivní a pasivní politika zaměstnanosti

VF, pracovní síla využitelná dobrovolně – nabízené zboží; situace na trhu práce – stav N a P

skupiny obyvatel: ekonomicky aktivní – zaměstnaní, hledající práci = pracovní síla země
neaktivní – nezaměstnaní nehledající práci – studenti, penzisté, invalidé, ženy v domácnosti

nezaměstnanost dobrovolná – lidé mají pracovní sílu, ale nechtějí ji vynakládat, mají jiné dostatečné příjmy, nezajímá nás,
zákonem není předepsána povinnost pracovat
nedobrovolná – chtějí a potřebují pracovat pro obživu, ale nemohou sehnat, sociální společnost, zajímá nás situace lidí
v sociální tísni, vyspělé země mají vybudovaný záchranný sociální systém
je těžké najít únosnou míru tohoto přerozdělování aby sociální pomoc byla dostatečná a míra přerozdělování nezatížila neúměrně pracující část populace

zboží:

zboží: hmotné toky bez ohledu na uskutečněné platby, desagregace podle komoditních skupin + věcné transfery proti
kapitálovým účtům (reálné investice);

dlouhodobý kapitál: přímé investice – export import kapitálu, převyšuje min. 30% podílu celkového kapitálu (teoret. 51%)
nepřímé (portfoliové) – nákup a prodej obligací a akcií, které nesplňují spodní hranici pro zařazení
do přímých investic
ostatní – vládní úvěry, smluvní obchodní úvěry
devizové rezervy – likvidní devizová aktiva CB i jiných institucí (MF)
a) reálná devizová aktiva – konvertibilní měny (hotovostní i ne) u zahraničních bank, zlato
b) zahraniční státní CP, devizové facility (pohotovostní úvěry)

ANALÝZA

praktická – pozornost strukturálnímu vývoji (pohyb nejdůležitějších položek) prostřednictvím vymezených kumulativních sald v rámci celkové platební bilance
vymezení běžných druhů sald – základní struktura PB; sestava agregovaná – odpovídá metodice MMF

1. běžný účet: obchodní bilance (zboží); bilance služeb; bilance výnosů (důchody); transfery
2. kapitálový účet: dlouhodobý kapitál, krátkodobý
3. chyby a opomenutí
4. změna devizových rezerv

možno rozdělit do 2 samostatných okruhů (čára mezi položkami) – vymezení druhu kumulativního salda;
rovnice – změna v 1 okruhu, tak i v 2.

důsledky:

důsledky: fixní důchody nerostou, klesá kupní síla
mzdy – v mírné rostou, cválající klesají
inflace větší než úrok – klesá hodnota vkladů
vlastníci HIM mají výhodu, hodnota roste
sociální dopady, klesá kupní síla, rostou životní N
pádivá – nominální P roste, ale reálná klesá – pokles skutečného produktu pod potenciální; mírná posiluje poptávku úměrně růstu nabídky a stimuluje tak výrobu a zaměstnanost
mění strukturu spotřeby (růst cen základních potřeb snižuje použitelnost důchodů na ostatní spotřebu)
vyšší inflace domácí než zahraniční posiluje dovoz, roste převaha nabídky, to oslabuje podněty k hospodářskému růstu

Platební bilance

– peněžní hodnota všech ekon. transakcí mezi ČR a ost. zeměmi za 1 rok
běžný účet – obch. bilance, bilance služeb, výnosů, jednostranné převody
kapitálový účet – přímé a portfoliové investice, , dlouhodobý a krátkodobý kapitál; kurzové rozdíly, změny devizových rezerv

systematický statický výkaz ekonomických transakcí mezi národní ekonomikou a zahraničím, zachycuje devizová inkasa a některé hmotné toky (bez CF – pomoc zahraničí)
vypovídá o: stavu ekonomiky a vnější výkonnosti, charakteru rozvoje a zaměření, úspěšnosti hospodářské politiky

STRUKTURA:
informační charakter – sestava agregovaných položek (několik skupin), mezinárodní pohyby
zboží (eviduje se cena jdoucího přes hranice); služby (doprava, skladování, pojištění); důchody;
transfery (nevedou ke vzniku P ani Z); krátkodobý (úvěry, CP, devizy) i dlouhodobý kapitál; devizové rezervy
zachycování – princip podvojnosti (kredit + debet)
základní skupiny (zahrnují všechny transakce): kredit – export 1,2; import 3,4,5; zvýšení 6
debet – import 1,2; export 3,4,5; snížení 6

11. Inflace - podstata jevu, příčiny vzniku, formy projevu. Důsledky a řešení inflace. Platební bilance a její struktura, vnější rovnováha země

Inflace = zvyšování celkové hladiny cen většiny statků a služeb v průběhu delšího období, nemusí růst všechny ceny, některé stagnují nebo i klesají – zvyšuje se průměrná úroveň cen – cenová hladina

ukazatel – cenové indexy, nečastěji index spotřebitelských cen
kupní síla peněz klesá, znehodnocují se úspory, snižuje se schopnost peněz plnit své základní funkce

příčiny: vládní rozpočtová, peněžní a úvěrová politika a monopolní postavení odborů
inflace tažená poptávkou – převis poptávky, subjekty chtějí spotřebovat více HDP, než jaký byl vytvořen; agregátní P
příčiny: nadměrné investice, růst nominálních mezd bez produktivity práce (rostou N), levný úvěr, snížení daní, růst státních N
inflace tlačená náklady – ceny výrobků jsou vytlačovány růstem nákladů (nákladová inflace)
příčiny: nedokonalá konkurence (rostou ceny), růst mezd, politické události (zdražení dovozu, přechod na nižší kvalitu), růst N s přechodem na méně kvalitní zdroje

formy:

formy: mírná – několik % ročně, nemá negativní důsledky, ekonomika zdravá
pádivá – ročně o desítky nebo stovky %, snižuje výkonnost ekonomiky
hyperinflace – tisíce až miliony % ročně, naprostá dezorganizace NH, peníze přestávají plnit své funkce,
naturalizuje se ekonomika
deflace – opak, snižování hladiny cen
zjevná – růst cen na trhu
potlačená – opatření státních orgánů brzdit – neodstraňuje příčiny; vynucený růst úspor, nedostatkové zboží,
rozvoj černého trhu; dlouhodobě neudržitelná, ceny nutno přizpůsobit, vyústí v otevřenou inflaci
skrytá – nezachyceny ceny stínové ekonomiky, neukazuje skutečný růst cen, projev ekonomické nerovnováhy

tempo růstu potenciálního produktu

tempo růstu potenciálního produktu = dlouhodobé tempo růstu souhrnné produktivity + objem VF při jejich plném využití
- závisí na: tempu růstu vstupů (VF) – zvýši-li se množství VF za nezměněných podmínek lze očekávat růst produktu
tempu růstu souhrnné produktivity – při stejném množství VF lze zvýšit produktivitu lepším využitím vstupů, vliv na: růst produktivity práce, růst účinnosti kapitálu, snížení materiální a energetické náročnosti výroby

dlouhodobý rozvoj země závisí na obou faktorech, podle jejich vývoje se mění postavení v mezinárodním srovnání a roste životní úroveň obyvatelstva

zdroje růstu: ekonomické zdroje a schopnost jejich využití, úspory obyvatelstva – zdroje bank pro úvěry
přírůstek nabídky prac. sil (extenzivní zdroj), vyšší produktivita práce – lepší vybavenost (intenzivní zdroj)
investice do lidského kapitálu, technický pokrok, lepší organizace a řízení výroby

čisté ekonomické bohatství

– některé ek. aktivity neprojdou trhem nebo je statistika nezaregistruje, nejsou zahrnuty v HDP ale ekonomika je vyprodukovala; = HDP + produkce stínové ekonomiky, samovýroba (kutilové, pro známé), volný čas (nepromítne se v HDP ale projeví se ve větším blahobytu), růst kvality produkce

Agregáty typu důchod

národní důchod – mzdy, čisté úroky (přijaté), renty, hrubé zisky korporací, příjmy OSVČ = ČDD + odpisy + nepřímé daně;
- měří všechny příjmy domácností, bez ohledu na to jestli je skutečně dostanou

osobní důchod– skutečně obdržené příjmy, na jednu domácnost; zjistíme tak, že od národního důchodu odečteme sociální pojištění, nerozdělené zisky korporací, daně ze zisku korporací; musíme přičíst transferové platby

disponibilní osobní důchod – bez osobních a nepřímých daní; použití – nákup na spotřebu, úspory

UKAZATELE ÚROVNĚ:

ekonomická síla: absolutní objem výrobků a služeb vyrobených za určitý čas; množství finální produkce určitého státu,
měříme nejčastěji HDP (porovnáváme absolutní hodnotu s ostatními zeměmi)
ekonomická úroveň – do jaké míry země užívá disponibilní VF; vyjadřuje ŽÚ; měříme pomocí HDP nebo NI na obyvatele
(neodráží blahobyt)
ekonomický růst – proces, jímž se zvyšuje schopnost NH vyrábět statky a služby, má vliv na ŽÚ obyvatel, předpokládáme úroveň cen konstantní, změna tokových veličin v čase; ukazatel – přírůstek reálného HDP na 1 obyv.; produkt (Y), čas (t)
rozdíl: Y = Yt – Yt-1; koeficient růstu: r = (Yt / Yt-1)*100; tempo růstu: G = (Yt – Yt-1 / Yt-1)*100

čistý produkt

čistý produkt – hrubý bez amortizace (výdaje na nákup kapitálových statků jež nahrazují kapitál spotřebovaný)
nominální produkt – v běžných tržních cenách, závisí na inflaci a objemu prodaných výrobků a služeb
reálný produkt – vyjádřený v cenách zvoleného roku, neustále stejných bez ohledu na tržní ceny
potencionální produkt – při plné zaměstnanosti

metody zjištění: výdajová – hledisko použití důchodů; výdaje jednotlivých sektorů na nákup konečných výrobků a služeb;
tyto informace zjistíme díky odvodům DPH a přiznání k dani z příjmu + statistické výkazy zpracovávané pravidelně firmami; export a import z evidence celních úřadů
výdaje domácností na spotřebu – předměty krátkodobého užití, dlouhodobé spotřeby, služby
soukromé investiční výdaje – výdaje firem (obnova a rozšíření zásob), výdaje na výstavbu domů
vládní výdaje na spotřebu – ne transfery, čistý export (bez importu – výrobky nebyly vytvořeny domácími výr. faktory)
produktová – součet přidaných hodnot jednotlivých výrobců + nepřímé daně – subvence; obtížné rozlišit co je konečný produkt a co meziprodukt

vývoj cen statků:

a) negativní P šok - pokles agregátní P, pokles cenové hladiny
b) negativní N šok - pokles agregátní N, růst cen vstupů, inflace, výstupy
c) positivní P šok – inflace roste
d) positivní N šok – inflace klesá
stagflace – vysoká nezaměstnanost s růstem inflace
expanze – analogické jevy v opačném směru – růst poptávky, zaměstnanosti, produktu

10. Základní a odvozené makroekonomické veličiny. Makroekonomický produkt a důchod. Metody zjišťování NH produktu. Ekonomická síla a úroveň země.

ke zkoumání makroekonomických procesů se používají makroekonomické agregáty = veličiny
zaměstnanost – úroveň produktu ovlivňuje úroveň zaměstnanosti; vyjadřujeme v absolutní hodnotě nebo jako míru
(podíl na práceschopných)
cenová hladina – úroveň jednotlivých cen NH, cenové indexy (spotřebitelský koš)
vnější ekonomická pozice – saldo platební bilance (E a I)
+ měnový kurs a úroková sazba

Agregáty typu produkt

souhrn vyrobených výrobků a služeb v daném NH za určité časové období, finální statky, vylučují se meziprodukty (vstupy v podobě jednorázové spotřeby nebo dále zpracovávaných statků)
důvod – zabránit několikanásobnému započítání hodnoty meziproduktů;

HDP = spotřeba domácností + spotřeba vlády a soukromých nevýdělečných institucí + hrubá tvorba fixního kapitálu (IM bez pozemků) + přírůstek zásob produkčních jednotek – úbytek zásob produkčních jednotek + vývoz – dovoz
= výdaje na osobní spotřebu + hrubé domácí investice + státní nákupy statků a služeb + export – import
- produkce vytvořená na území určitého státu bez ohledu na to, který národ vlastní výrobní prostředky

HNP – produkt lidí nejen v zemi, ale i jejích občanů v zahraničí; produkce z výrobních faktorů ve vlastnictví urč. národa

Hospodářské cykly

střídání růstu a poklesu poptávky – cyklický vývoj, nedá se předvídat
cyklus: kontrakce - HDP klesá ve 2 čtvrtletích po sobě, pokles nabídky, růst nezaměstnanosti
dno - vyrovnání nabídky a poptávky; expanze - růst produktu, poptávky a zaměstnanosti
konjunktura - vysoká – přehřátá eko, např. Čína
dnes kratší než 8 let a ne tak výrazné výkyvy – státní opatření
dlouhodobý vývoj potenciálního produktu je trendem, okolo kterého skutečný produkt fluktuuje
ekonomická realita vykazuje N a P šoky – skutečný produkt není na své dlouhodobé růstové dráze, fluktuace neustálá, střídání kratších a delších období
výkyvy reálného produktu – nejvýraznější rys hospodářských cyklů; v širším smyslu – výkyvy v ekonomické aktivitě + kolísání produktu ale i investic, zaměstnanosti, zisku
dlouhé vlny (50 let) – hypotézy: šoky (naleziště, klima)
teorie cyklu – sledování čtvrtletního produktu na meziroční srovnání ukazatelů změny produktu
kontrakce přes 2 roky – recese až deprese; 0 = stagnace
- pokles P, odbytové potíže, růst zásob, nezaměstnanosti, klesá reálný produkt

SMĚNA

SMĚNA - činnosti od výroby po spotřebu, koupě / prodej; uskutečňuje se na trhu prostřednictvím N a P
typy: běžná (produkt stejný, stagnace) / rozšířená (větší, expanze) / zúžená (nižší, kontrakce)

SPOTŘEBA
konzumace statků a využívání služeb
dle učelu: spotřební předměty = výroba konečná, produkty, které. neslouží k další hospod. čin.
statky denní potřeby, občasné, luxusní
výrobní předměty = slouží k navazující spotřební čin.;
statky jednorázové spotřeby (oběžný majetek), postupné spotřeby (investiční majetek)
jednorázová / dlouhodobá
uspokojením jedné potřeby vznikají další, což iniciuje výrobu a celý proces pokračuje
- činnosti od výroby po spotřebu, koupě / prodej; uskutečňuje se na trhu prostřednictvím N a P
typy: běžná (produkt stejný, stagnace) / rozšířená (větší, expanze) / zúžená (nižší, kontrakce)

SPOTŘEBA
konzumace statků a využívání služeb
dle učelu: spotřební předměty = výroba konečná, produkty, které. neslouží k další hospod. čin.
statky denní potřeby, občasné, luxusní
výrobní předměty = slouží k navazující spotřební čin.;
statky jednorázové spotřeby (oběžný majetek), postupné spotřeby (investiční majetek)
jednorázová / dlouhodobá
uspokojením jedné potřeby vznikají další, což iniciuje výrobu a celý proces pokračuje

HOSPODAŘENÍ

HOSPODAŘENÍ - účelné nakládání s prostředky, které má spol. k dispozici; je třeba zajistit účinnost každé činnosti
efekt - užitečný výsledek činnosti, pro jehož dosažení musely být vynaloženy urč. zdroje
efektivní činnost - přináší žádoucí výsledky s vynaložením přiměřených zdrojů
efektivní hospodaření - účelné a hospodárné; efektivnost = výstupy / vstupy
hospodárnost - úsporná opatření v souladu s efektivností nesmí snížit požadovaný užitek
zásady hospodárnosti - zabraňovat plýtvání; princip: max. výsledky s min. zdroji
produktivita práce - efektivnost; vstupy - počet prac. nebo odprac. čas; výstupy - výkony ve hm. jedn., Kč, normohodinách
zdroje růstu: technický rozvoj - nová technika, nová technologie, cílem dokonalejší výrobek
dokonalejší organizace - uspoř. výr. činitelů - rozmístění strojů, uspoř. toku materiálu, využití pracovníků
vyšší kvalifikace pracovníků

koloběh v hospodářství - hosp. procesy na zákl. dělby práce - specializace a kooperace mezi výrobci, výměna statků a služeb mezi subjekty trhu pomocí peněz (změření hodnoty zboží)

KOLOBĚH:

KOLOBĚH: vztahy mezi sektory o toku výrobků a služeb, VF a důchodů

Reprodukční proces

hospodářská činnost - výroba statků, poskytování služeb; principy: zdroje (max. výnos) + min. N (šetřit na správném)
reprodukční proces - opakovaná hosp. činnost; na stále vyšší úrovni, zvyšuje se rozsah trhu a tím i konečné spotřeby
výroba - rozdělování - směna - spotřeba

VÝROBA: přetváření přírody, jejích předmětů a sil ve statky a služby;
pracovní / nepracovní; ruční / strojová / automatická
- činnost, při které vznikají statky a služby; určující složka reprodukčního procesu, činnost směřující k produkci
zdroje (vstupy) > přeměna (zhodnocení) > výstup (statek, služba)
technická stránka výroby  výrobní síly  výrobní (produkční) faktory
společenská stránka výroby  výrobní vztahy (vlastnické vztahy)

výrobní faktory

výrobní faktory - práce
přírodní zdroje (omezenost množstevní, kvalitní - bonita) - půda zemědělská, stavební; prodej / pronájem; cena = renta
kapitál - fyzické kapitálové statky; zvláštní – výsledkem výroby; prodej / pronájem; cena = úrok, výnos, zisk

výrobní vztahy - vlastnické
výrobní procesy - pracovní - ruční, strojně ruční, strojní
nepracovní - mechanické a automatické, přírodní

ROZDĚLOVÁNÍ: určit podíl na tvorbě produktu
teorie rozdělování = základní mzda, přerozdělovací procesy (důchody / děti), stát zajišťuje solidaritu pro všechny
nástroj - fiskální politika, daňová (progresivní - bohatší platí více, daň roste abs. i reálně), povinné platy do pojišt. fondů

Forfeiting

Forfeiting = odkup jednotlivých středně a dlouhodobých pohledávek, vzniklých při exportu; kupující nemá možnost postihu vývozce pokud není zaplacena
předmětem – zajištěné pohledávky, splatnost nad 90-180 dní,až 5-8 let, nad 150000$; proplácena výše pohledávky bez diskontu
dodací parita – určuje povinnosti s dodávkou a převzetím: místo předání zboží; okamžik přechodu úhrady N a rizika
ztráty nebo poškození; další povinnosti při zajištění dopravy, průvodních dokladů, kontroly, pojištění, balení...
vznik jako zvyklost, význam interpretační, pravidla Mezinárodní obchodní komory (INCOTERMS) ne právní normy, závazné až po výslovném odvolání
fáze: 1. kontraktační – vývozce a forfeiter; vývozce předloží – své jméno, obchodní jméno a zemi dovozce, výši a měnu
pohledávky, garanční B, druh platebního instrumentu, charakter zboží, termín dodání zboží
pokud vše v pořádku, následuje uzavření smlouvy
2. realizační – prodej pohledávky
náklady: diskont – srážka z pohledávky; % není stanoveno (země riziko, měna, splatnost
závazková provize – za držení pohotovostních platebních prostředků (pro případnou platbu)
zpracovatelská provize – kryje N na zpracování

rizika v ZO:

rizika v ZO: hospodářská, špatná kvalita, nevhodný sortiment, špatný průzkum trhu, dopravní, nezaplacení, politická
minimalizace: bezpečné dokumentární nástroje, ověřovat bonitu kupujícího, přenesení rizika na jiný subjekt

9. Makroekonomický koloběh, makroekonomické subjekty a jejich úloha v ekonomice.

Makroekonomie
zabývá se souhrnnými jevy na úrovni celého NH
mikroekonomie – sleduje jednotlivé subjekty na dílčích trzích

SEKTORY:
domácnosti – vlastníci VF a kapitálových statků (využívají podniky k produkci za důchody); další zdroj – transfery
využití – spotřeba / úspory; domácnosti jednotlivců / ústavní domácnosti – agregace spotřebitelů
podniky – využívají VF k produkci a výrobě služeb, které prodávají ostatním sektorům i jiným podnikům;
soukromé / státní; tržní / netržní
vláda – soustava veřejných rozpočtů, příjmy – daně + pojištění; výdaje – nákup + transfery
zahraničí – podniky a domácnosti, které nemají sídlo v daném státě + zahraničí vládní sektory; export / import
tok důchodů – z VF ve vlastnictví residentů (fungujících v zahraničí) / z VF ve vl. neresidentů (fungují v daném NH)

náklady:

náklady: provize – riziková složka / N se zpracováním
úrok – přibližně úrok krátkodobých B úvěrů
výhody pro dodavatele: možnost dodání zboží na úvěr bez rizika platební neschopnosti odběratele
nejsou N vymáhání a úrok z prodlení
peníze před termínem splatnosti
ČR: Asociace faktoringových společností – sdružuje 5 největších spolčeností
Faktoring Čs. spořitelny + Faktoring KB + O. B. Heller + Transfinance + LB Faktoring
roční obrat (2002) z postoupených pohledávek – 50mld Kč a dále roste, oblíben
2,5% HDP, v zahraničí – 5-6% HDP; 80% faktoringu tuzemský, zbytek exportní
Důvody rostoucí obliby: ne tak neznámý pojem; společnosti pružnější než B + další služby; nevyžaduje tak přísnou analýzu

revolvingový

revolvingový – po čerpání je doplněn na původní výši
permanentní – částka rozdělena na časové období
výhody: garance zaplacení, plnění po splnění podmínek
nevýhody: časově náročné, vysoké N

B) inkaso – méně spolehlivé; příkazce (prodávající) přikazuje vysílající B aby sama (přes korespondenční – inkasní B)
inkasovala od kupujícího peníze proti předání dokumentů;B nedává záruku plnění
jednotná pravidla pro inkasa – komora v Paříži; dovozce uhradí po oznámení své banky o obdržení dokumentů
fáze: sjednání podmínek
vystavení příkazu – prodávající expeduje zboží, předává dokumenty, příkaz k provedení inkasa
náležitosti: jméno a adresa příkazce a kupujícího, místo a čas vystavení, adresa inkasní B, částka,
splatnost, dokumenty, poplatek, podpis příkazce
předložení dokumentů + zaplacení – inkasní B přebírá dokumenty a požaduje zaplacení
druhy: dokumenty proti placení / proti akceptaci (směnkou, delší doba)
výhody: levnější, placení po předání dokumentů
nevýhody: není garance platby

Faktoring

Faktoring = průběžný odkup krátkodobých pohledávek, v důsledku poskytnutí nezajištěného dodavatelského úvěru
podmínky: splatnost menší 180 dní, vznik z nezajištěného úvěru, žádná práva 3. osoby, možnost postoupení (CESE),
za subjektem s akceptovatelnou bonitou a z přijatelné země
funkce: a) garanční – přijetí rizika platební neschopnosti (garanční platba 90-120 dní po splatnosti nebo 10-20 dní u maturity
b) předfinancování – proplacení pohledávky v okamžiku postoupení (80-90%, zbytek provize + záruka reklamací)
c) správa pohledávky a jiné služby pro dodavatele – účetnictví, statistika, daně...
průběh: 1. žádost – prověřuje se bonita, obchodní jméno, dosavadní vztahy s odběrateli, sídlo, počet fa, roční obrat,
přehled dosud nesplacených pohledávek
2. uzavření smlouvy – zpravidla vyžaduje faktoringová společnost všechny pohledávky
limity – revolvingový úvěrový limit na každého odběratele
speciální úvěrové limity na každou dodávku
3. dodávka zboží + vystavení faktury
4. postoupení pohledávky – originální faktura odběrateli, kopie společnosti (stává se věřitelem vůči odběrateli
5. úvěrování – předfinancování
6. inkaso pohledávky v době splatnosti
7. úhrada pohledávky v garanční platbě – odběratel zaplatí společnosti, ta dodavateli
pokud nezaplatí – společnost vymáhá, ale dodavateli zaplatí

použití (likvidace) akreditivu

– kontrola dokumentů a smlouvy, odešle zboží a dokumenty bance, ta do týdne prověří
závady: a) žádost o proplacení akreditivu i s nedostatky
b) odešle dokumenty vystavující bance, ta rozhodne
c) akreditiv proplacen s výhradou, dokumenty odeslány vystavující B, ta vznese
námitky proti placení (i nemusí – do 8 dnů) =>beneficient musí vrátit
druhy: podle měnitelnosti podmínek bankou – odvolatelný (B může kdykoli měnit bez souhlasu ostatních)
neodvolatelný (změny jen se souhlasem všech zúčastněných;
označen „neodvolatelný“)
zapojení další koresp. zahr. B (neodvolatelný) – potvrzený (potvrzující B přebírá Z za splnění, obě B ručí stejně)
nepotvrzený (Z jen otevírající B)
způsob a forma plnění – vista (úhrada ihned po předložení dokumentů)
akceptační (úhrada v den splatnosti směnky)
nutnost deponování prostředků u korespondenční B – krytý (korespondenční B požaduje peníze v době otevření)
nekrytý – peníze po otevření

platební nástroje:

platební nástroje: nedokumentární – hotovost (zřídka, možnost padělku), hladký plat (příkaz k úhradě), šek, směnka
dokumentární – podmíněny předáním dokladů (fa, balicí list, dopr. dokl., poj., původ), složitější, větší záruka zaplacení
dokumenty: dopravní – konosament, letecký, říční, silniční a železniční nákladní list, poštovní průvodka, spediterské potvrzení
inkasní – předloženy bance pro zaplacení (výběr), např. fa
pojišťovací – pojistky, pojistné certifikáty (vystavuje pojišťovna pro každou dodávku na základě uzavřených
hromadných pojistek)
skladovací – skladní list
dispoziční – podoba CP, obchodovatelné, držitel je oprávněn disponovat se zbožím, může ho převést rubopisem;
konosament, říční náložní list, skladní list (varrant)
legitimační – prokazují plnění kontraktu, průkazní doklad při reklamaci, nejsou obchodovatelné ani převoditelné
(ne forma CP); silniční nákladní list, letecký, poštovní průvodka, potvrzení speditéra
faktury – obchodní, celní, konzulární (úřední formulář, počet, ověření konzulátem); proforma – předběžná, neplatí

A) akreditiv

A) akreditiv – vystavit smí pouze B na žádost příkazce; zaplatí z jeho účtu beneficientovi, pokud předloží požadované
dokumenty; sjednání podmínek, otevření účtu dovozcem, čerpání z účtu vývozcem
B odpovídá za správnost a úplnost dokumentů ale ne za předmět transakce; povinnost zaplatit; B přebírá závazek za klienta (bonitní nebo zajištěné); klient získá dokumenty a zboží po zaplacení
Obchodní zákoník – dispozitivní; v souladu s mezinárodními pravidly; Jednotné zvyklosti a pravidla pro DA
Mezinárodní obchodní komora v Paříži – pravidla dobrovolná – uvést ve smlouvě
účastníci: příkazce, beneficient, otevírající B, čerpající B (potvrzující, avizující)
remboursní B – pokud obě B nemají přímý kontakt
fáze: sjednání podmínek – před sepsáním smlouvy, souhlas
otevření akreditivu – formulář (jméno, adresa a číslo účtu příkazce a beneficienta, druh akredivitu, doba platnosti, částka,
požadované dokumenty, popis zboží, dopravní parita (N v ceně), údaj o pojištění, místo a čas odeslání zboží, místo určení, způsob použití akreditivu (hotově), podpis příkazce)

2) UZAVŘENÍ KUPNÍ SMLOUVY

z podnětu prodávajícího / kupujícího / společné vypracování; konfirmace – potvrzení smlouvy (kontraktu); nabídka písemná (druh a kvalita zboží, dodací lhůta, cena, dodací a platební podmínky, platnost nabídky)
kupní smlouvy nemají předepsanou úpravu, ale musí být co nejpřesnější; slevy, pojištění, doprava

uzavření – předmět: druh a jakost – popis, značka, výrobní typ, normy jakosti, komoditní zvyklosti
množství – různé jednotky, někdy specifické (bushel – obilí), ne přesně, jen přibližně + odchylka
obal – cena započtena nebo zvlášť, paušální přirážka nebo za jednotlivé obaly; označit signem
(značka) kontraktu; dodržení, včasná zásilka – i na všech průvodních dokumentech
cena – nejčastěji pevná, pohyblivá (odvolání na burzu), měna
dodací lhůta – datum, lhůta uskutečnění dodávky (počátek, průběh, konec, polovina měsíce)
platební podmínka – místo, doba, způsob; volba podle: druhu zboží, teritoria, obchodního partnera,
ekonomického postavení

3) PLNĚNÍ KUPNÍ SMLOUVY

dodání zboží a dokladů (balicí list, přepravní doklady, osvědčení o původu zboží, konosament – nákl. list)
práva a povinnosti prodávajícího a kupujícího – Mezinárodní obchodní komora v Paříži, pravidla INCOTERMS
(přechod rizik, nákladů, místo přechodu)
platební podmínky: určeny mezinár. situací, druhem zboží, zvyky, situace na trhu, vztah partnerů, předpisy institucí
obsah: subjekty, měna, místo, doba, způsob

metody financování:
bankovní úvěr – jištění státem nebo spec. bankou
faktoring – odkup pohledávky bez zpětného postihu, bankovně nezajištěná, krátkodobá (do 90 dnů)
forfeiting – pohl. bankovně zajištěná, dlouhodobá (150-200 tis. USD)
leasing dovezeného zboží
clearing – vzájemné zúčt. pohledávek, jsou vyloučeny přímé platby, zřízení cl. účtů a pověřených bank, dohoda o měně

subjekty:

investoři – nakupují s cílem zisku, spekulanti
obchodníci s CP – státem (komisí pro CP) licencované společnosti, uzavírají obchody, zprostředkovávají
emitenti – obchodní společnosti, potřebují peníze
organizátoři trhu – BCPP (90%), RM-S (7%), středisko CP (1,5%)
UNIVYC – dceřinná společnost burzy, vypořádání transakcí pro členy
středisko CP – centrální státní registr zaknihovaných CP v ČR, ze zákona, zřizuje účty, spravuje
specializovaní finanční zprostředkovatelé – obchodují na vlastní účet (arbitražéři, spekulanti)
nespecializovaní – dealeři (na vlastní účet a jméno, nemají přístup na burzu)
makléři (zaměstnanec nebo najatý, provize na klientův účet a jméno, ze zákona povinnosti za nejlepší ceny)
komise pro CP – regulátor trhu, zastupuje stát, rozvoj a ochrana, sankce za porušení

Úvěry: závazkové a záruky – akceptační, avalový, bankovní záruky, remboursní
peněžní – komerční – krátkodobé, střednědobé, dlouhodobé; lombardní, negociační, eskontní, kontokorentní
spotřební – revolvingové, splátkové, hypoteční, překlenovací, leasing, kreditní a úvěrové karty

žádost o úvěr

žádost o úvěr – obsahuje: jméno (název), zajištění, předmět činnosti, účetní výkazy, účel, výše, měna, návrh čerpání a splácení
předtím konzultovat s B o možnosti poskytnutí; absolutní obchod (obchodní zákoník)
náležitosti: smluvní strany, výše a měna (i úroky), lhůta čerpání, účel, doba splatnosti, splácení (neuvedeno – do 1 měs.
od požádání B), výše úrokové sazby, zajištění
úročení: fixně / pohyblivě – častěji
způsoby změn: floating rate – úrok vázán na jinou sazbu (diskontní, základní), na tržní referenční sazbu (FIBOR)
variable rate – dohoda pevné sazby ale výhrada změn (rozpětí)
úroky z prodlení – u občansko právních vztazích, pracovní, obchodních; upravuje nařízení vlády (2x diskontní sazba);
přísluší za dobu od 1. dne prodlení do dne předcházejícího zaplacení dluhu; u = č*ú*d / 365*100
poplatek z prodlení – u nájemného (po 5 dnech po splatnosti); i u půjčení movité věci, za každý den 0,0025% z dluhu, min. 25,-
za každý započatý měsíc, věřitel oprávněn požadovat poplatek nebo úrok
způsoby splácení: úrok i úvěr spláceny najednou ve splatnosti (krátkodobé) – BH = SH*(1+r)n
spláceny každý zvlášť
umořování dluhu pravidelnými platbami – konstantní anuita / různé nestejné částky

8. Zahraničně obchodní transakce - průběh, kupní smlouva

Vývozní operace
předcházejí vývozu, ZO se liší od VO – jiné normy, tradice, požadavky, charakter a struktura potřeb

1) PŘÍPRAVA
průzkum: teritoriální, komoditní a technický, cenový (daně, cla, marže, provize, služby), připravenost podniku
(organizace, výroba, financování), možných zákazníků a představa o cenových možnostech, propagace
výběr vhodného státu – informace o odběratelích, konkurenci, dovozní předpisy, obyvatelstvo, kupní síla a kapacita trhu,
náboženství, dopravní infrastruktura, bankovní systém
získáme od české obchodní a průmyslové komory, bank,výzkumných ústavů, odborné literatuře, výstavy, cesty
vývozní marketing – obchodní politika: zboží – kvalita, předpisy, zvyklosti, balení;
ceny – ze situace na trhu, obchodní N (pojistné, skladné, doprava, clo);
způsob prodeje – vlastní obchodní sítě, služby specializované organizace, vlastní
výrobní firma v zahraničí, podnik se zahraniční činností
akvizice – získání trhu, rozšíření odbytu; předběžná kalkulace – základ cena na trhu, náklady, zisk; nabídka – druh zboží,
kvalita, množství; dod. lhůta, podmínky; platební podmínky, cena; platnost nabídky; všeobecné prodejní podmínky

Kapitál

vše do vkládáme do výroby pro zisk, charakteristická je účelovost, výrazná osobní motivace (zisk chceme pro sebe i když třeba část odvedeme tomu kdo nám kapitál půjčil)
- peníze + kapitálové statky (opotřebovávají se, ne primární, výsledkem výroby – potřeba určitých výrobních faktorů)
dá se akumulovat – pokud podnikatel zisk nespotřebuje pro svou spotřebu ale ponechá ve firmě aby rozšířil její možnosti
poptávka: firmy, spotřebitelé, klesající funkce úrokové sazby
nabídka peněz: úspory = část důchodu nevydána na spotřebu; motivace – úrok, nejistý budoucí příjem
úroková míra – poměr úroku k jistině; nominální (nabízené bankou), reálná (upravená o inflaci)
výroba: spotřební statky (méně ve prospěch budoucí spotřeby); kapitálové statky (v budoucnu zvyšují spotřebu)
zdroje: vlastní (zisk, odpisy); cizí (půjčky – trh kapitálu)
cena: úrok – z cizího kapitálu; zisk – očekávaná cena vlastníkem, rizikovější, proto očekává že zisk bude vyšší než úrok

TRH KAPITÁLU

v peněžní podobě = finanční trhy – organizátory jsou burzy cenných papírů; devizové trhy
- souhrn institucí a vztahů prostřednictvím kterých dochází k přesunu volných finančních prostředků;
finanční trh – trh finančních instrumentů, existence přebytků (N) a deficitů (P) – alokace PP k deficitním pomocí finančních
instrumentů na základě N a P
funkce: likvidita; alokace (rozdělování); motivace k tvorbě úspor (domácnosti)
běžné úspory jsou podmiňovány mírou růstu hlavně důchodů a celkového bohatství domácností a růstem a věkem obyvatel
hrubé národní úspory = vládní + soukromé (domácnosti + firmy)
úspory firem závisí na investičních příležitostech, schopnostech managementu (vypůjčit levné zdroje), motivy vlastníků
peněžní / kapitálový / úvěrový (krátkodobé, dlouhodobé); primární / sekundární
organizovaný – specializované instituce s oprávněním (banky, finanční společnosti); neorganizované – mimo

burzy:

burzy: prezenční / elektronické; mimoburzovní: RM-S

trh CP: systém ekonomických vztahů a institucí zprostředkujících alokaci finančních prostředků
akciové / dluhopisové / derivátů (opce, swapy, futures, forwardy: předem stanovena cena – ochrana investorů, zamezení
spekulacím)
1. privátní – deficitní jednotky emitují CP (primární finanční investice) a přebytkové jednotky investují úspory do CP;
bez účasti zprostředkovatele (USA, Japonsko); N na emisi: průzkumné, implicitní (čas), informační
2. zprostředkovatelský – banka, pojišťovny, investiční a penzijní fondy – emise sekundárních finančních investic; depozita,
podílové listy
a) zprostředkovatel emituje, přebytkové jednotky kupují
b) zprostředkovatel koupí primární investice, přebytkové jednotky koupí od nich

Mzda

Mzda – odměna za odvedenou práci = cena práce; formy: úkolová – normovaná práce; podílová – v % z tržeb nebo zisku
časová – hodinová / fixní (pevná nebo tarif, nemá stimulační účinky, proto se přidávají prémie za provedenou práci)
kombinovaná – např. časová + podílová (číšník)

nominální – v penězích to co pracovník obdrží, jeho příjem
reálná – vyjadřuje co si za tyto peníze může koupit, porovnání k cenové hladině

vztah velikosti mzdy a množství vykonané práce – čím více práce, tím větší mzda, avšak ne vždy
vlivy: kvalita práce, nutnost kvalifikace, společenská potřeba, N a P, tržní úspěšnost práce

DŮCHODY A ROZDĚLOVÁNÍ

peníze, které spotřebitel obdrží za časové období; mzda, vlastnické (úroky, nájemné), transfery (starobní důchod, podpory);
tok peněz – důchod během určitého období
bohatství – čistá hodnota aktiv, kterou domácnosti vlastní v určitém okamžiku; hmotné statky, finanční aktiva (Y)
nerovnost důchodů: různé profese (vzdělání, odpovědnost), pracovní nasazení, osobní předpoklady; nestejné množství kapitálu a aktiv ve vlastnictví domácností
Lorenzova křivka – rozložení důchodů, množství lidí klesá s výší důchodu; rozdíl ideálního rovnoměrného rozdělení a skutečného stavu – Giniho koeficient G = A – B / A
Rozdělení: prvotní – vyplývá ze situace na trhu výr. faktorů; přerozdělování – prostředků SR; konečné – rovnoměrné
negativa – administrativní N, vliv na pracovní úsilí, na úspory

7. Trh výrobních faktorů – obecná charakteristika, zákonitosti, fungování. Trh práce – mzda a její formy. Trh kapitálu – nabídka a poptávka na kapitál

Obecná charakteristika

NABÍDKA – domácnosti (spotřebitelé), cíl – max. užitek;
POPTÁVKA – firmy, cíl – max. množství VF velikost odvozena od trhu zboží a služeb
Cena (P): poplatek za pronájem VF
Práce (L): mzdová sazba (w)
Půda (A): pozemková renta
Kapitál (K): úroková míra
transferový výdělek: výše výdělku, kt. by vstup získal při svém nejlepším alternativním využití
eko renta: výše výdělku, o kt. skut. výdělek přesahuje transferový výdělek

Přírodní zdroje (půda):
jsou omezené, vzácné, celosvětově jí ubývá, vlastníci mají určité výsadní postavení, diktují si podmínky
renta absolutní – výnos každého pozemku; diferenční renta – závisí na kvalitě půdy a vhodnosti pro zemědělství (bonita půdy), na poloze, vybavenosti inženýrskými sítěmi, dostupnosti
s využíváním spojen problém ekologie, snaha o úspory těchto zdrojů, ceny rostou, hledání nových technologií
trh – největší objemy na světových komoditních burzách, nejznámější Londýnská

informace

za další VF možno považovat informace – důležité know-how, software; cena kolísá, před množstvím je důležitější správnost, pravdivost a užitečnost; rychle zastarávají, důležité včas obnovovat

Práce
poptávka – odvozena od poptávky na trhu zboží a služeb
nabídka – množství lidí, kteří jsou schopni a ochotni pracovat za určitou mzdu
cena – mzdová sazba (w)
transferový výdělek – při max. využití vstupu (N obětované příležitosti)
ekonomická renta – výše o kterou přesahuje skutečný výdělek transferový
nedostatek: zvyšování produktivity práce / pracovní síly z jiných zemí

TRH PRÁCE:

poptávka – množství najaté práce při určité úrovni mzdové sazby;
závisí na: výnosu z práce (příjem z mezního produktu práce), nákladu na práci
MRPl – výše dodatečného příjmu po zapojení jednotky dodatečné práce = P*MPPl; závisí na velikosti a ceně výstupu
MPPl – mezní fyzický produkt práce = Q / L (změna produkce při změně práce o jednotku)
MFCl - dodatečné N při najmutí 1 dodatečné jednotky práce = TC / L – konstanta = w = Pl
nabídka – v kratším období neměnná, v delším ze ve vyspělých zemích zmenšuje, klesá počet ekonomicky aktivních obyvatel a roste počet neaktivních; ne však natolik aby rostla konkurence na straně poptávky, spíše naopak – nezaměstnanost roste
spotřebitelé – volba mezi prací a volným časem (H); cíl – maximální užitek (TU)
efekty: substituční – w roste – možnost více nakoupit, práce roste (čas)
důchodový – w roste – od určitého bodu klesá nabídka práce
individuální křivka N práce – zpětně zakřivená;
souhrnná křivka – zakřivení u každého jinde + růst w přitahuje nové pracovníky
v praxi – optimální w není – ze zaměstnání není pouze peněžní prospěch; nedostatečná mobilita výr. faktorů; nestejná kvalifikace, šikovnost; různá odvětví

akciová společnost

– ZJ rozvrženo na urč. počet akcií o urč. jmenovité hodnotě
vznik soukromou cestou bez upisování ZK 2 mil.; veřejným úpisem 20 mil.
ustavující valná hromada – do 60dnů od sepsání listiny upisovatelů, do konání splaceno min. 30%; přijaty stanovy
typy akcií podle formy: listinné
složení akcie: plášť – OJ a sídlo spol., č. akcie, ozn. na jm. (převoditelná rubopisem) nebo majitele, výše ZJ a počet akcií v době
vydání, datum vydání a podpisy dvou členů představenstva
talón – OJ a sídlo spol., č. akcie, pro další arch
kupónový arch – OJ a sídlo spol., počet akcií, poř. č. kupónu a č. akcie, datum inkasa dividendy (za jednotl.
odstřihávané kupony)
zaknihované (fyzicky neexistují, vedeny ve Středisku CP v počítači)
podle druhu: na jméno - uveden je vlastník, změna vlastníka je zaznamenán na rubopisu
na majitele - uveden není vlastník, pouhé předání novému vlastníku
speciální - prioritní – max. 50% ZK; zaměstnanecké – max. 5%;

vklad spol.

vklad spol. – povinný, nestanovena hodnota, min. tržní cena 1 akcie (emisní ážio); rozdělení zisku – podle počtu akcií
ručení – akcionáři neručí za závazky spol.; rezervní fond – povinný, min. 5% zisku ročně, min. 10%, max. 20% ZK
statut. org. – představenstvo, min. 3 členy; dozorčí rada – kontrola, min. 3 členy, ne člen představenstva; valná hromada
vznik: upisování, upisovatelé uhradí 10% hodnoty akcií a dostanou premisu, zbytek splatí do 1 roku po vydání akcií
práva akcionáře: na likvidační zůstatek, na dividendy (dvojí zdanění), odběrní (přednostní koupě nové emise),
účast na valné hromadě, svolání, hlasování (dle podílu)
povinnost: uhradit cenu akcie
kontrolní balík, majoritní (minoritní) podíl – kontrola, řízení; imobilizace akcií – při obchodu se fyzicky nepohybují
výnosnost akcií = dividenda/tržní hodnota*100; ú = j/100*p*d/360
investice – rozhodnutí: výnosnost akcie / bankovního produktu
německý model – majoritní vlastníci nejsou v představenstvu ale v dozorčích radách

zapisuje se:

zapisuje se: firma, IČO, předmět, právní forma, statutární orgány, prokurista, ZK, vklady a identifikace společníků
nezaměnitelnost firmy – na dokladech; firma osobní (jméno, profese), věcná (předmět, právní forma), smíšená

jednání FO – podnikatel sám, zástupce, prokurista
PO – statutární orgán, prokurista, jednatel
hospodářská soutěž – zákaz zneužití účasti, zákon o ochraně HS, nekalá soutěž, kartely, slučování podniků, nedovolené
porušování volné soutěže (nekalá reklama, označování produktů, záměna, výroba škodlivých výrobků, zneužití obchodního tajemství, úplatky); dohlíží Antimonopolní úřad

Obchodní společnosti
právnické osoby založené za čelem podnikání
založení – společenskou smlouvou (2 a více lidí u v.o.s., k.s. a s.r.o.)
zakladatelskou listinou (1 člověk u s.r.o., a.s.; 2 a více u a.s.)
náležitosti: OJ, sídlo, předmět podnikání, identifikace (mimo a. s.), majetkové poměry
max. 90 dní mezi založením a vznikem (zápis do OR)
změny: fúze, rozdělení (delimitace – M, Z a P), změna právní formy
zánik, zrušení: s likvidací, bez likvidace (právní nabyvatel), konkursem a vyrovnáním (u předlužení)

OSOBNÍ

veřejná obchodní společnost – min. 2 osoby podnikají pod společným obch. jménem
zaniká smrtí 1 společníka (ne pokud má dědice); zákaz konkurence bez povolení
ručení – neomezené, všichni společníci určí celým svým majetkem
ZJ, rezervní fond a vklad společníka nejsou povinné
rozdělení zisku – zásadně rovným dílem; statutární orgán – všichni společníci

komanditní společnost – min. 2 osoby, dvě skupiny společníků – komandisté, komplementáři
zákaz konkurence pro komplementáře, podílí se na ztrátě (komanditisté jen je-li to ve smlouvě)
ručení – komanditista do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v OR; komplementář neomezeně
vklad společníka – povinný u komanditisty; ZJ a rezervní fond nejsou povinny
rozdělení zisku – komanditisté podle výše vkladů, komplementáři rovným dílem
statutární orgán – komplementáři; obchodní zál. komplementáři, ostatní rozhoduje většina hlasů

KAPITÁLOVÉ

společnost s ručením omezeným – min. 1 osoba, max. 50 spol. zákaz konkurence (jednatel, dozorčí rada - nepovinně)
výstup – prodej podílu, smrt, soud; při existenci společnosti nelze žádat vrácení
práva: spolusprávní – účast na hlasování dle výše vkladu; vypořádací – podíl při zániku; na zisk
ručení – do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v OR; ZK – povinné, min. Kč 200 000,--
vklad společníka – povinný, min. Kč 20 000,-- (peněžitý nebo nepeněžitý), splacen do 5 let, pro zápis min. 50%
rezervní fond – povinný, tvoří se poprvé v roce, v němž spol. dosáhla zisku, min. 5% ze zisku, do výše 10% ZK
rozdělení zisku – podle výše vkladu, pouze spol. smlouva může určit jinak
statutární orgán – jednatelé, musí zaručit vedení předepsané evidence a účetnictví, jmenuje je valná hromada
dozorčí rada – není povinná, dohlíží na činnost jednatelů, přezkoumává roční účetní závěrku, podává zprávy valné hromadě
valná hromada – nejvyšší orgán, shromáždění všech společníků, kompetence: změna spol. smlouvy, změna ZJ,
jmenování dozorčí rady a jednatelů, vyloučení společníka, rozdělení zisku, schválení zrušení společnosti

Kontrola

Kontrola– místně příslušná z ŽÚ, zákon na kontrolu
sankce: za nedovolené podnikání – bez řádného povolení, pokuta (FO / PO), není dotčena trestní odpovědnost, podle druhu Ž
ostatní – podle prospěchu (majetkový, značný majetkový, velkého rozsahu)
neohlášené změny (otevření, zavření provozovny); nedodržení podmínek; neustanovení zástupce
proti blokové pokutě není odvolání – nechat do řízení
promlčecí lhůty: 5 let; rok od jištění, 3 roky od trvání
součinnost orgánů státní správy – kopie rozhodnutí do 30 dnů (ŽÚ + hygiena, požární ochrana, ČOI, státní zkušebnictví, veterinární péče, cenová kontrola, nejvyšší kontrolní úřad, ČZPI – zemědělsko-potravinářská)

práva a povinnosti kontroly
veřejně činné osoby – mohou vstupovat do objektů podnikatele, zjistit totožnost, požadovat doklady, odstranit nedostatky
povinnost: informační, předložení průkazu, pověření ke kontrole, telefonické ověření, mlčenlivost o zjištěném
podnikatel – dokazuje původ zboží; zajištění tlumočníka, vystavuje doklady, archivace 3 roky

6. Obchodní zákoník, spojování podnikatelů se vznikem právnické osoby. Kapitálové a osobní obchodní společnosti

Obchodní zákoník
zákoník – části, hlavy, oddíly, pododdíly, paragrafy; upravuje vztahy mezi podnikateli, to co neupravuje – Občanský zák.
Obecná ustanovení: působnost (na koho), definice podnikání a podnikatele, obchodní rejstřík, podnik, obchodní jméno
(firma), jednání podnikatelského subjektu, udílení plné moci, účetnictví (odkaz na zákon o účetnictví), hospodářská soutěž, konkurence
Obchodní společnosti a družstva
Obchodní a závazkové vztahy
Společná, přechodná a závěrečná ustanovení

OR: konstitutivní funkce – FO vzniká až po zapsání; Obchodní věstník – w.zakony.ihned.cz; justice.cz
povinně – PO (obchodní společnosti, družstva, státní podniky, ZO)
FO provozující průmyslovým způsobem, pod obchodní firmou (s dodatkem), čistý obrat v posledních 2 účetních obdobích nad výši povinného auditu
dobrovolně – FO (podvojné účetnictví, prokura, propagace)

Živnosti

samostatná legislativa pro usměrnění činnosti FO, drobné podnik., sankce, klasifikace
zákon - 6 částí + 3 přílohy - všeob. ustanovení, druhy, rozsah oprávnění, ŽL+ koncese + rejstřík, kontrola a pokuty,
ustanovení spol. + přechodná + závěrečná, taxativní výčet živností řemeslných, vázaných, koncesovaných
není živnost: nakladatelství, bankovnictví, dráhy, lékaři, právníci, poradci, burz. dohodci

podmínky: všeobecné - 18 let, způsobilost k právním úkonům, čistý rejstřík (max. 3 měs. starý), žádné závazky vůči státu
zvláštní - odborná způsobilost (doklad), praxe, správní poplatek
zjistit legislativu, volba předmětu, ŽÚ (OP, výpis rejstříku trestů, doklad o způsobilosti) - do 15 dnů oprávnění, koncesované do 60 dnů; pen. ústav (podnik. účet); FÚ (plátce daně); OSSZ, ZP, firma (vyčlenění majetku, úč. knihy)

DRUHY ŽIVNOSTÍ

dle podoby: ohlašovací (živnostenský list, právní nárok) – volné (nevyžaduje odbornou ani jinou způsobilost)
řemeslné (prokázání odborné způsobilost, vzdělání)
vázané (vázány na předmět čin., další odborná způsobilost, praxe)
koncesované - povolení od data udělení koncese, odborná způsobilost, vyjádření příslušných státních orgánů

podle předmětu činnosti: obchodní - nákup za účelem dalšího prodeje
výrobní - vyrábění výrobků, pronájem, prodej včetně servisních služeb
poskytování služeb - od roku 1996 opravy a udržování věcí, přeprava věcí
zvláštní - po novele od 1996, tovární živnosti + živnosti provozované průmyslovým způsobem
podle délky platnosti oprávnění: na dobu určitou / živnosti na dobu neurčitou - častější

odpovědný zástupce: v pracovně-právním vztahu k podnikateli (při nesplnění zvláštních podmínek)
povinně zahraniční FO bez povolení k pobytu – cizinec umí česky; PO – vždy (zahr. i tuzemská)
zákaz – soudem v oboru, bez ŽO (nebo neplatné)
zánik – smrt podnikatele, zánik PO, zákaz, vypršení ŽO

ŽIVNOSTENSKÁ SPRÁVA

nad výkonem živností dozorují živnostenské úřady
živnostenský úřad ČR - vede evidenci všech živnostníků, metodicky pomáhá nižším ŽÚ a rozhoduje o odvolání proti
rozhodnutí okresního ŽÚ
okresní živnostenský úřad - eviduje živnostníky na teritoriu, plní úkoly a vydává oprávnění k živnostem řemeslníků,
vázaným a koncesovaným, rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí obecních ŽÚ
obecní živnostenské úřady - (městské) vede evidenci, v rámci své působnosti a vykonává činnosti u živností volných


Živnostenský rejstřík – ŽÚ ČR (Praha), veřejná listina, něco nepublikovatelné;
přístupné: název, sídlo, předmět, IČO, pozastavení činnosti, zánik ŽO, doba platnosti, konkurz; neveřejné – osobní údaje
w.mfcr.cz - ARES (automatizovaný registr ekonomických subjektů)

sektorová klas.

sektorová klas. - základ pro stanovení odvětvového NH produktu (podíl na HDP)
I. zem., lesnictví, vodní hosp., těžební a hutní, el. energie
II. zpracovatelský průmysl, stavebnictví, řemeslná výroba
III. obchod, služby (ek. vyspělé země přes 50%)
(IV. obrana, věda, výzkum)

Organizační formy podniků

DRUŽSTVO
společenství neuzavřeného počtu osob, založené za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb svých členů; nejméně 5 FO nebo 2 PO; řídí se Obchodním zákoníkem, vlastní stanovy; povinně v OR
vytváření – založení (určení ZK, schválení stanov, volba představenstva a kontrolní komise), vznik (zápis do OR)
ručení – členové neručí za závazky družstva; vklady – peněžní i nepeněžní; zákaz konkurence pro představenstvo a
kontrolní komisi
ZK – souhrn členských vkladů (min. 50 tis.); členství – podmínkou splacení vkladu
nedělitelný fond – min. 10% ZK, doplňován 10% čistého zisku do hodnoty 50% ZK; rozdělení zisku – podle výše vkladu
členská schůze – nejvyšší org.; představenstvo – statut. org., řídí činnost družstva, volí si předsedu ze svých členů;
kontrolní komise – odpovídá členské schůzi; další org. – podle stanov (kulturní komise, sociální komise, mzdová komise)

TICHÉ SPOLEČENSTVÍ

spojení FO bez vzniku PO, z Obch. zákoníku, není evidován (kromě FÚ)

SDRUŽENÍ – smlouva, bez právní subjektivity, 2 a více FO, z Občanského zákoníku; konsorcium

STÁTNÍ PODNIK
ziskový i neziskový, zákon o státním podniku – podrobnější, přísnější pravidla
vznik: majoritní podíl v soukromém / založení speciálního subjektu
podnikání veřejných institucí: zřizování provozoven obcemi, majoritní podíly úřadů
podnikavost = schopnost pracovat lépe, využití příležitostí – hledání, vytvoření
4E – účelnost, účinnost, hospodárnost, odpovědnost = správné věci; správným způsobem; s min. N; svědomitě a spravedlivě
(efficiency, effectiveness, economy, equity)

KLASIFIKACE V

dle směru odbytu: výrobní spotřeba, nevýrobní spotřeba, výkony pro vývoz
dle výkonů: interní = prvotní / externí = druhotné
dle místa vzniku: podle útvarů, vnitropodnikové řízení
účetní: provozní / finanční / mimořádné

HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK
HV = V - N
zisk - zdroj financování, hrubý zisk bez daně = čistý zisk - příděly do fondů, podíly na zisku společníkům, rozvoj firmy = nerozdělený zisk
ztráta - uhrazuje se rezervním fondem nebo snížení ZK
nula

Kategorie zisků:
účetní zisk = tržby - explicitní N
čistý ekonomický zisk = tržby - TC (tržby - expl. N - impl. N)
normální zisk = tehdy, kdy čistý ek. zisk se rovná 0

Podnikání

podnik = soubor hm., nehm., osobních a majetkových složek v podnikání, samost. ek. subjekt za úč. zisku (nebo veř. zájmu)
podniková ekonomika: zkoumá jednotl. stránky - ekonomická (vstupy, výstupy, HV), technická (zp. výroby, postupy,
kapacita), řídící (nadřízenost, motivace, vedení, kontrola), organizační, informační, společenská
funkce: společenská, hospodářská (ne rozpočtové a příspěvkové), nabídková, zaměstnanecká, exportní, expanzivní
legislativa - zák. o živn. podnikání, Obch. zák., zák. o daních (co je FO)
FO: podnikatel v OR, živnostenský podnikatel, podnikatel podle jiného oprávnění, zemědělci; osoba s trvalým bydlištěm v ČR,
nebo přítomna 183 dní na území, cizinci jejichž zdroje příjmů jsou z ČR
PO: skupina FO, právní subjektivita, v OR
rysy: dobrovolnost, riziko, svoboda výběru, účetnictví
cíle: podle účelu zřízení - neziskové (plnění veř. prospěšného zájmu)
ziskové (dlouh. max. zisk, likvidita, fin. soběstačnost, min. N, solventnost)
předpoklady: legislativní (oprávnění - splnění všeob. podmínek)
technické (možnost kde a s čím)
individuální (vlastnosti, schopnosti, znalosti)

KLASIFIKACE

podle účelu zřízení - ziskové, neziskové; charakter osoby - FO, PO; předmět činnosti - výrobní, obchodní, služeb
zámořská klas. - individuální podnik (FO): nejčastější, slabší konkurence schopnost, nedostatek kapitálu, menší ziskovost,
proměnlivé spektrum, 2/3 do 5 let krachují;
partnerské: FO s PO, spojování nebo nové, vysoké riziko (neomezené ručení); korporace
podle vlastnictví - společenské (státní - hosp., rozpočtové, přísp.)
kolektivní (družstva - ZD, výrobní, spotřební, bytová)
soukromé (živnosti - FO, PO / obch. spol. - osobní, kapit.)
ostatní (jointventure, zahr. maj. účast, zájm. sdružení, drobné provozovny měst a okr.)

podle velikosti - kvůli financování ze SR a st. fondů, v různých zemích nejednotná; podle počtu zaměstnanců, obratu a zisku
malé a střední (v EU nad 250 zam., tržby 20 mil euro ročně, v Něm. OSVČ není podnik, min. 2 zam.)
v ČR – malé organizace do 25 zam.; organizace; pro financování: malé, střední (26-500), velké

ČR

ČR – klientem, nárok na půjčky – země v ekon. transformaci; od r. 97 si nepůjčujeme; současnost – pracovně-ekonomický vztah
IBRD – poskytla půjčku ČEZu, Telecomu; IFC – navýšení kapitálu Živnostenské banky, úvěr Prazdroji, Nové Huti
5. Firemní ekonomie, znaky a cíle podnikání. Organizační formy podniků. Podnikání podle živnostenského zákona

Chování firmy
rozhodnutí – ohledně produktu (kvalita, kvantita); omezení – výr. kapacita, kapitál, výkon; pozorovat vstupy, výrobu, výstupy
rozdíly v časovém období – krátké; dlouhé; vychází z hlavního cíle (maximalizace zisku)
krátké období: min. 1 fixní faktor (omezující – kapitál); možnost změny jen některých vstupů (zaměstanci), může zvyšovat množství do výše výrobní kapacity
bod uzavření firmy
dlouhé období: možnost rozšíření výrobní kapacity
krajní období – velmi krátké (nejde změnit nic); velmi dlouhé (možno změnit všechny vstupy)

náklady

náklady – vznik podmíněn disponibilitou vstupů, vztahují se k...; spotřeba finančních prostředků
výnosy – výkon podniku, účelový, realizace produktu; dle závislosti na změně – relevantní / nerelevantní
X výdaje, příjmy
produkt – nabídka nabízena na trhu za účelem uspokojení potřeb; hmotné výrobky, služby, ostatní – prezentované osoby, organizace, místa, myšlenky
fyzický produkt – objem produkce podniku; celkový – celkový objem při určitém objemu vstupů
průměrný – na jednotku vstupu; mezní – změna objemu produkce vyvolaná změnou vstupů o jednotku
infexní bod – zákon klesajících výnosů
indiferenční křivky

KLASIFIKACE NÁKLADŮ:
nákladové druhy: interní = prvotní / externí = druhotné
dle vztahu k objemu výroby: variabilní - proporcionální (mění se přímo úměrně)
progresivní (celkový objem N roste rychleji než objem výroby)
degresivní (rostou rychleji než produkce)
fixní (např. odpis, nájemné)

dle fází koloběhu výroby:

dle fází koloběhu výroby: na pořízení (bilance, spotřeba, výše zásob), na výrobu (kalkulace), na realizaci (prodej)
dle vnitropodnikových útvarů: dle místa vzniku / dle odpovědnosti za vznik N (hlavní, vedlejší, přidružené)
účetní: provozní / finanční / mimořádné
dle účelu vynaložení: přímé / nepřímé
dle závislosti na změně: relevantní / irelevantní

Mezní náklady: potřebné k růstu objemu výroby o 1 jednotku
Průměrné náklady: na 1 jednotku produkce
explicitní - na nákup nebo nájem výrobních faktorů, platby jiným subjektům, v účetnictví (mzdy, nájemné, spotřeba energie)
implicitní – N na vlastní VF (když podniká, tak může přijít o urč. výdělek, než kdyby byl sám zaměstnancem)

Srovnání obou systémů:

V B-W se mezinárodní politika odvíjela od politiky USA, po 1973 a pádu BW více volnosti bank v měnové politice;
volně pohyblivé kurzy chrání zemi před zahraniční inflací; problém – neustálá fluktuace kursu => spekulativní obchody – nejistota
na CB vliv vláda – ztráta mezinárodní koordinace, vstup finančních derivátů – smlouvy o úvěru, na ochranu obchodů

Typy úvěrů
a) devizové – princip swapů, dlužník vkládá vlastní měnu, získá ekvivalent v konvertibilní, po čase se měny vrátí; pevné kursy
b) SDR – několik postupných úvěrových rámců – podle kvóty

Druhy úvěrů
1. rezervní tranše – čerpání do 25% kvóty, bez podmínek, nemusí splatit, žádné poplatky, automaticky slouží pro nákup
konvertibilních měn
2. úvěrová tranše – čerpání ve 4 obdobích do 25% kvóty
3. kompenzační financování – zavedeno 1963, pomoc při snížení exportního příjmu
4. ropná facilita – v r. 1974, překlenutí platebních potíží zemí dovážejících ropu

5. rozšířená facilita

– 1974, financování vážných poruch platební bilance, země předloží program obnovy stability,
čerpá až 140% kvóty
1979-85 – lepší postavení USD vůči DEM, vzrůst o 50%, příliv zahraničního kapitálu do USA, klesá konkurenceschopnost
pol. 80. let – aktivity na ochranu domácího trhu, snahy o návrat ke koordinaci ekonomického systému

SVĚTOVÁ BANKA

1936 – 38 členů; dnes 180

Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD) – 180 členů, založena v BW, činnosti od 1946, členy pouze členové
MMF; původně pomoc financování poválečné obnovy hospodářství členských zemí; v současné době poskytuje úvěry rozvojovým zemím
orgány: viz MMF, výkonný sbor zasedá 1x týdně, užší
kvóty: splatí 10% (1% v konvertibilní, 9% v domácí měně); zbytek na vyžádání, nepoužije se na úvěry
poskytnutí úvěru: analytická činnost – experti banky vysláni do žádající země, vybírají tam projekty vhodné pro financování

Mezinárodní finanční korporace (IFC)

– založena 1956, poskytuje úvěry soukromému sektoru a družstevnímu
v rozvojových zemích;
ZK – vklady členů (cca 60) + zdroje z obchodování s vládními obligacemi; úvěry jen na projekty, jejichž investiční N převyšují 20mil, kryje 25%; komerční podmínky, bez vládní garance, 7-12 let, možnost odkladu splátky o 1-3 roky

Mezinárodní sdružení pro rozvoj (IDA) – o úvěr žádají jen nejchudší země (produkt 790$ na hlavu – asi 50 zemí)
příspěvky od IBRD a členů, úvěry na rozvoj zemědělství a venkova, bezúročné (max. 1%), splatnost 35-50 let, odklad až 10let

Agentura pro mnohostranné investiční záruky (MIGA) – založena 1988; podpora přílivu soukromého kapitálu ve
formě přímých zahraničních investic, poskytuje záruky zahraničním investorům
členové – mohou pouze členové IBRD, za záruky inkasuje pojistné prémie od investorů – pokrytí administrativních N a
vytvoření rezervních fondů (úhrada škod investorů)

Orgány:

sbor guvernérů – nejvyšší, zastoupení všech zemí – guvernér CB nebo ministr financí
rozhoduje o: přijímání nových členů; změnách statutu MMF; základních otázkách činnosti
schází se 1x ročně, v mezidobí se hlasuje korespondenčně
výkonný sbor – řídí MMF mezi zasedáními sboru guvernérů; generální ředitel + výkonní ředitelé
(8 stálých členů – USA, GB, D, F, J, S, R, SA, C), 15 volených ředitelů (na 2 roky)

Podmínky členství:
může každá země jež se ztotožňuje s principy a oficiálně požádá
žádost – informace o stavu ekonomiky a navržení výše kvóty, předložena výkonnému sboru
(přezkoumá s + nebo – doporučením), předá sboru guvernérů
stanovena výše členské kvóty – vychází z ekonomického potenciálu země a zapojení do mezinárodního obchodu
vyplývá z ní: výše možného úvěru; váha hlasovacího práva; objem zvláštních práv čerpání
složení – 25% v konvertibilní měně, zbytek v domácí měně státu
splacení kvóty; držba zlata; usilování o směnitelnost měny; splácení úvěrů a poplatků; vykazování mezinárodní platební bilance; popis devizových operací; údaje o existujícím saldu; stav mezinárodních investic
čerpání vkladu 25%, max. 4x (po splnění podmínek)

Úvěrové zdroje:

členské kvóty; SDR jednotky (umělé nadnárodní peníze = devizově úvěrové facility)
doplňkové zdroje (Všeobecná dohoda o zápůjčce); zlato; dlouhodobé a krátkodobé půjčky (bilaterálně sjednané)

Devizová politika
povinnost členů vyjadřovat paritu měny v dolarech (zlatu); dodržovat limity (možnost odchylky od parity max. 10%);
vzájemné devizové operace v pevných kursech, odchylka 1%
systém založen na dolaru, silný, směnitelný za zlato; 50. + 60. léta – zhoršení dolaru, rozvoj Evropy a Japonska
zavedení dvojího trhu (se zlatem): oficiální instituce (pevná cena); ostatní (tržní cena)
krize systému; 1971 – první devalvace dolaru (7,9 %) – zrušena směnitelnost za zlato; ´73 – druhá devalvace (10%)
Jamaica – 1976 konference MMF v Kingstone => Jamajský měnový systém od 1978, opak Bretten-woodu, žádný dohled nad kursy (mají jednotlivé vlády ne fond), opuštěna koncepce stability, každá země si vybere svou měnovou politiku:
5 systémů – národní měna svázána pevným poměrem s některou klíčovou měnou nebo jednotkou SDR (standartní měnový koš)
2 systémy – pohyb omezen bilaterálně nebo multilaterálně
3 systémy – volně pohyblivé měnové kurzy bez závislosti na jiné měně
3 možnosti: čistý floating (podle N a P); řízený (intervence CB);
ostatní – minulé kurzy se mění v krátkodobých intervalech podle vývoje vybraných makroekonomických ukazatelů

B) multilaterální:

B) multilaterální: mezinárodní smlouvy (GATT – integrační seskupení);
a) pásmo volného obchodu – zrušení cla
b) celní unie – shodná obchodní a celní politika vůči třetím zemím
rada celní unie – spolčený tarif, u nás v r. 92 se Slovenskem
c) společný trh – strany se poskytují zboží, služby, kapitál, pracovní sílu;
mezinárodní obchodní smlouvy – surovinové, mezi producenty a spotřebiteli určitých komodit – dlouhodobá stabilizace cen
organizace podle cílů: hospodářskopolitické – EU, OSN / hospodářskoobchodní – WTO, ESVO, CEFTA, OPEC /
měnové a finanční – MMF, Svět. banka

ORGANIZACE ZO V ČR: obch. politika liberální, usměrňována státem
řídící orgány: Parlament, vláda, ministerstva, ČNB
subjekty: obch. podniky spec. na ZO, výr. podniky pro vl. potřebu, spec. org. se zahr. kapitálem, obstaravatelské podniky
služby: dopravní (ČD, Česká nám. doprava), pojišťovací (Česká poj.), bankovní (ČSOB, KB), kontrolní (ověření zboží),
propagace a výstavy (Brněnský veletrh), informační (Czech trade, Hosp. komora)

Formy integrace a seskupení

Bretten-Wood – mezinárodní měnová konference 22. 7. 1944; 44 států chtělo vytvořit stabilní mezinárodní měnový celek;
Britský (Keynesův) plán – vyšší úvěrová kapacita, limita, devizová omezení
Whitlův – měny založeny na zlatě, úvěry do 200% kvóty
Bretten-woodský systém – dohoda, v platnost americký návrh, vznik MMF (1945) – pro uplatnění;
systém pevných kursů – k dolaru, zlatu (35$ - trojská unce – 31g, směnitelný za zlato)

MEZINÁRODNÍ MĚNOVÝ FOND

činnost zahájena 1947; sídlo Washington; přidružení k OSN; ČR zakládající člen, 1953 vyloučeno, opět v 1990;

Činnosti:
regulace zahraniční zadluženosti; stabilita kursů; poradenská a výzkumná činnost; tvorba mezinárodních platebních prostředků; odbourávat devizová omezení; poskytovat devizové úvěry; podporovat mezinárodní součinnost pořádáním konferencí
8 nejvyspělejších zemí – nejvyšší kvóty

b) podpora vývozu

b) podpora vývozu – poskytování vládních vývozních úvěrů (dovážejícímu státu) – použít pro nákup domácího zboží a dovoz;
dlouhodobá splatnost, nízké úroky
státní záruky na úvěry vyvážejících subjektů (spíše polostátní nebo veřejně prospěšné)
umělá devalvace měny (zdražuje dovoz) – pouze krátkodobě
vývozní subvence – přímá finanční pomoc
vývozní prémie: přímé - % z vyvezeného zboží / nepřímé – refundace daní v ceně;
měnový rozdíl; organizace; revalvace; dumpig

2. smluvní – multi- a bilaterální; sekundární (odvozené); odstranění negativních působení autonomních nástrojů
A) bilaterální: a) obchodní smlouvy: doložky – reciproční, paritní, nejvyšších výhod
zásada GATTU – o clech, ČR krátce – zrušení doložky nejvyšších výhod – embargo
b) obchodní dohody – zbožové, vycházejí ze smluv – upřesnění, na 1 rok
c) platební dohody – pokud otázka plateb není ani v a) ani b); ve volné měně / clearingové
d) výměnné obchody – vázané obchodní transakce, vyvážené zboží se váže na další dodávku – výměna zboží;
reciproční – clearingové srovnání
dohody o vědeckotechnické spolupráci; smlouvy o zamezení dvojího zdanění
dohody o vzájemné podpoře a ochraně investic, úvěrové smlouvy;

4. Mezinárodní obchod - význam, cíle, hlavní směry zahraničně obchodní politiky

Zahraniční obchod

- směna FO a PO přes hranice státu (subjekt může být i stát)
význam: ekonomický – úspora výrobních faktorů a nákladů; politický – přátelské vztahy, vzájemná závislost; kulturní
předmět: zboží, služby, práva
formy: export, import, reexport (politické překážky, kompletace vývozů reexportéra, ekonomické důvody), přímý, nepřímý
čím menší a vyspělejší stát, tím závislejší na ZO – stupeň závislosti se projeví ve struktuře ZO
struktura: teritoriální / komoditní
působení – míra mezinárodní dělby práce – množství spotřebitelů na trhu

reexport: hmotný / nehmotný; přímý – zboží nevstoupí do země reexportéra / nepřímý
důvody: odbourání cla, kompletace vlastního exportu, větší množství – více zemí, zisk

OBCHODNÍ POLITIKA: souhrn zásad a prostředků, podle kterých vláda uspořádává své hosp. vztahy s jinými státy
úkoly – zajišťování souladu a vzájemnosti v ekonomických vztazích se zahraničím; ovlivňování ZO; vytváření institucí pro
rozvoj hosp. vztahů se zahraničím

směry:

směry: protekcionismus – ochrana vnitřního trhu před nežádoucí zahr. konkurencí
liberalismus – volný pohyb zboží mezi státy, odstraňování překážek

prostředky:
1. autonomní (jednostranné)
a) omezení dovozu: tarifní – cla (finanční – fiskální význam / ochranná - odvetná) – nejstarší obchodní poplatek,
politický prostředek, z mítného (cesty), dnešní podoba z VB, Evropa – sjednocení cel od 18. do 19. st.
dovozní, vývozní, transitní – zrušeno
valorická (% z ceny+N), specifická (z technických jednotek), kombinace
netarifní – kvantitativní restrikce - rozdělení mezi dovozce v licenčním řízení
žádost o povolení a licenci – podle pořadí podání žádosti; podle principu ancienity, dlouhá čekací doba, administrativní průtahy, pozdní vyhlášení kontingentu
smlouvy o dobrovolném omezení vývozu, technické a zdravotní normy
anti-dumping – stanovení pevné ceny dovozu;
devizové restrikce – nízká PB, málo konvert. měny – odvod deviz při E (před 89)

právní normy:

právní normy: celní zákon, celní sazebník, harmonizovaný systém (stejné ozn. a popis zboží)
celní sazby: všeobecné – zřídka, státy bez sml. o celních výhodách
smluvní – většinou
preference – rozsáhlý systém na zákl. mezinár. úmluv s rozvoj. zeměmi

celní úřady: pohraniční – pásmo 25 km od st. hranic do vnitrozemí, kruh 25 km okolo letišť
vnitrozemské – propuštění zboží do celního režimu, území státu + vzdušný prostor
nejvyšší – Oblastní celní ředitelství, Generální ředitelství cel, Ministerstvo financí
celní dohled – úkoly a opatření pro dodržování právních norem, celní kontrola – celní orgány (vlastnosti zboží, pravost listin,
účetní doklady, dopr. prostředky, zavazadla
české zboží – vyrobeno v tuzemsku, nebo dovezeno a propuštěno do volného oběhu
zahraniční zboží – české v režimu vývozu, jiné než české

celní řízení:

celní řízení: 1) JCD – deklarant návrh, osobně / přímý zástupce (jeho jménem) / nepřímý zástupce (svým jménem)
2) kontrola zboží + dokladů; 3) vyměření cla a daní
komisionář (nepřímý zástupce) – podá JCD a je povinen zaplatit, provede zastoupený; = speditér, dopravce, spec. firma
vyplnění, proclení, plná moc; formulář JCD po projednání – 1x generální ředitelství cel, 1x celní úřad, 1x deklarant;
potvrzené JCD dokládá vpuštění zboží na území

celně schválené určení: režim, umístění ve svob. celním pásmu; zpětný vývoz, zničení, přenechání ve prospěch státu
celní prohlášení – navrhnutí režimu, provádí deklarant (ústně do 30 000,--; písemně – deklarace)
celní úřady vybírají i spotřební daně, DPH, silniční daň; daňový základ – celní hodnota + spotřební daň + clo

celní režimy:

volný oběh – zahr. zboží se stává českým, lze s ním volně nakládat, vybírá se clo a daň, zboží vpuštěno po zaplacení
vývoz – zboží může opustit tuzemsko ve stejném stavu od schválení, ve lhůtě, clo a daně se nevybírají
tranzit – doprava zb. v tuzemsku; zahr. zboží od vstupu na území do změny; české zboží – od přijetí dekl. do opuštění tuz.
uskladňování v celním skladu – neplatí se clo ani daně, zajištěn celní dluh, sklady veřejné a soukromé, zboží pod dohledem
aktivní zušlechťovací styk – zahr. zboží dovezeno, zušlechtěno a vyvezeno, žádná omezení ani poplatky
pasivní zušlechťovací styk – české zboží zušlechtěno v zahraničí

clo se neplatí, je-li zboží určeno do svobodné celní zóny nebo zvláštního režimu
svobodná celní zóna – u hranic nebo námořních přístavů, oddělena plotem; při dovozu zboží pod celní kontrolou, nevyplňuje se JCD, celnice pouze potvrzuje dopravní doklady, pásmo vhodné pro kompletaci či zhotovení součástí, opravy, reexport
zvláštní režim – vyvážené zboží ke zpětnému dovozu, vráceno do 3 let (bez cla a DPH), celní řízení neprobíhá

Státní rozpočet

centralizovaný peněžní fond, bilance peněžních příjmů a výdajů za urč. období, období 1 roku - bývá tak schvalován
má podobu zákona (po odhlasování v Parlamentu), přijímán předem - koncem roku pro rok následující
pokud není schválen - hospodaří se podle rozpočtového provizoria, dokud se neodhlasuje nový SR
rozpočtové provizorium = hospodaří se dle rozpočtu min. období; obsahuje příjmové a výdajové položky - kapitoly

Příjmy SR:
z daní: přímé - příjmové (DzP FO, PO), majetkové (silniční, z nemovitosti, z pozemků, ze staveb, dědická, darovací,
z převodu nemovitostí)
nepřímé - univerzální (DPH), selektivní (spotřební daně - z uhlovodík. paliv a maziv, piva, vína, lihu a lihovin,
cigaret a tabák. výrobků)
ostatní platby: sociální pojištění - platby na důchod. zabezpečení, nemocenské pojištění, příspěvek na státní politiku
zaměstnanosti
různé platby: splátky úvěrů poskyt. státem, příjmy z úroků z poskyt. úvěrů, z prodeje stát. majetku, z pronájmu stát. majetku,
přijaté dary, přijaté náhrady a reparace

Výdaje SR:

soc. charakteru - zatěžuje nejvíce (soc. dávky, podpory), financování vybraných resortů - provozní a investiční
na veřejnou správu - na vládní aparát, transfery podnikům (financování stát. podniků, dotace soukr. firmám)
úhrada stát. dluhů (úhrada vnitřního dluhu, úhrada zahraničního dluhu)

MONETÁRNÍ - peněžní nástroje, zásahy do ek., stabilita
cíle: péče o stabilitu měny, růst HDP, zaměstnanost, proti inflaci, důvěryhodnost pen. ústavů, fungování fin. trhu
nástroje - ek. či admin. prvky působící na množství peněz v oběhu; nositel stát, vykonavatel pen. ústav
časové hl.: krátkodobé - působnost a použití do 1 roku; dlouhodobé - více let periodicita: běžné - opakované; vyjímečné - nahodile, přímé vůči problémovým bankám; výlučné - pouze 1x
subjekty: bankovní / nebankovní (půjčky)
adresnost: přímé - od CB pro konkrétní OB (selektivní) - pravidla likvidity, úvěr. kontingenty, doporučení, výzvy,
dohody, povinné vklady
nepřímé - celoúzemní - disk. sazba, PMR, operace na volném trhu, reeskont směnek, lomb. úvěry, konverze,
swapy, intervence (vlivy na kursy deviz)

diskontní sazba

diskontní sazba - plošná, výchozí sazba, úročení úvěrů do CB pro OB
lombardní sazba - nejčastěji u CP, CB pro OB nebo OB mezi sebou
mezibankovní sazba - pibor, libor, nibor, fibor, tibor (inter bank offer trade); v ČR pribor
prima sazba - OB klientům, zvýhodněná - nižší
tržní sazba - běžná
monetární restrikce / expanze - ovlivňování ekonomiky pomocí peněžních nástrojů


CELNÍ – evidence a kontrola lidí a zboží; clo – dávka, kterou vybírá stát za zboží při jeho přechodu přes hranice
význam: fiskální – příjem do rozpočtu; obchodně politický – typ zahr. politiky; cenotvorní – zvyšuje hodnotu
druhy: vývozní (nepoužívá se, regulace nerostů), dovozní (téměř každé zboží, někdy minimální), transitní (zrušeno 1921 na Barcelonské konferenci o svobodě transitu, zboží se pouze eviduje; ropovody – poplatky nejsou cly)
dle účelu: fiskální – na dovoz, finance pro stát / ochranná – účelná ochrana vnitřního trhu
dle způsobu výpočtu: valorické – státy EU a ČR, % z celní hodnoty = cena zboží + zahraniční přepravní N, neobsahuje slevy a DPH, stanovena na fa nebo se N připočítají / specifické – z technických jednotek, odbavení rychlejší, sazebník stále doplňován o nové druhy / preferenční (kombinace)
souběžně se vyměřuje DPH a spotřební dań, někde také vyrovnávací dávky u zem. produktů
DPH = celní hodnota + clo + spotřební daň

Hospodářská politika

státní orgány: nejvyšší – Parlament, vláda
ústřední – odvětvové orgány (ministerstva), účelové orgány (ČNB)
místní – okresní úřady, magistráty, obecní zastupitelstva
hospodářské organizace
u nás decentralizovaně – metodické, pomocí ekon. nástrojů, hl. zákony

magický čtyřúhelník – vyjadřuje vztahy mezi makroek. ukazateli; dosažení horních cílů znamená narušení dolních
ekonomický rozvoj plná zaměstnanost
stabilita měny vyrovnaná platební bilance

politika – správa věcí veřejných
HP – souhrn opatření, nástrojů, rozhodnutí vlády, které vedou k dosažení cílů: hosp. rovnováha se zahraničím, ekonomický růst,
cenová stabilita, přijatelná nezaměstnanost

Nástroje:

Nástroje: právní systém a legislativní proces, fiskální politika, daňová, monetární, peněžní a úvěrová, sociální,
důchodová, cenová, zahraničně obchodní
Funkce státu – ovlivňována politickou stranou u moci, ve volebním období se mění, reaguje na vývoj
Funkce státních institucí: právní jistota a bezpečí (tvorba a dodržení práva)
sociální funkce (důchody, nemocenské, transfery, přerozdělování, péče o veřejné statky,
řeší nezaměstnanost)
hospodářská (stát sám podniká – zisk; potřeby neziskového sektoru, investice)
garance stabilní měny (základ ekonomických vztahů), nezastupitelná role v mezinárodních
vztazích, podmínky pro podnikání dalších subjektů – pravidla soutěže
Státní rozpočet: daně, cla, sociální pojištění, ostatní
státní správa, obrana, zdravotnictví, školství, transfery, státní zakázky, investice

FISKÁLNÍ - rozpočty, bilance

rozpočtový proces

rozpočtový proces - příprava návrhu, předložení a schválení - periodicita, reálnost, pravdivost, úplnost, jednotnosti,
vyrovnanost, publicita
rozpočet - bilance příjmů a výdajů za urč. období (předpokládané), kapitoly P a V; provizorium - podle min. období
příjmy: daně (universální / selektivní, příjmové / majetkové), clo, úroky, nájemné
výdaje: sociální, fin. resortů, veř. správa a moc. aparát, transfer. platby podniků, podpora soukr. sektoru, úhrada st. dluhů

soustava rozpočtů: centralizovaný (státní), municipální (obce, města, vyšší územně samosprávní celky)

Rozpočtová pravidla: zásada periodicity; zásada reálnosti a pravdivosti; zásada vyrovnanosti (je-li to možné);
zásada úplnosti a jednotnosti (položky jsou vymezeny, není možné nějaké vynechat); zásada publicity (zveřejňuje se)

typy rozpočtů: porovnání úhrnných P a V = saldo - přebytkový, vyrovnaný, deficitní; permanentně def. - z úspor, půjčky
fiskální restrikce - utlumování ekonomiky rozpočtem (zvyš. daní) / expanze - rozvoj

ekonomický růst:

ekonomický růst: změny nominálního produktu souvisí s inflací a změnami objemu produkce;
pro zjištění skutečného růstu předpokládáme konstantní ceny
reálný produkt, čas; rozdíl: Y = Yt – Yt-1; koeficient růstu: r = Yt / Yt-1 * 100
můžeme spočítat dlouhodobý trend:
tempo růstu potenciálního produktu = dlouhodobé tempo růstu + souhrnná produktivita + objem VF v plném využití
pro růst – více VF nebo lepší využití

dokonalejší využití VF se odrazí v: růstu produktivity práce (1 pracovník)
růstu účinnosti kapitálu (objem reálného produktu na jednotku kapitálu)
poklesu materiálové a energetické náročnosti výroby
dlouhodobý rozvoj země závisí na obou faktorech; podle toho se mění postavení v mezinárodním srovnání a roste ŽÚ

Tržní selhání

efektivní alokace: rozdělení spotřeby – 1 si přilepší když 2. pohorší
nedokonalá konkurence – rovnováha firem MR = MC; optimum spotřeby P = MU; P = MR
externality – kladné/záporné; vedlejší N nebo V, mimořádné, nehradíme my ale jiní, bez ekvivalentního efektu
efektivnost: společenské mezní N (SMC); externí EMC; SMC = MC + EMC, společenský mezní užitek (SMU)
veřejné statky – nezměnitelnost (stálé množství bez ohledu na počet spotřebitelů); nevylučitelnost – užívá i kdo neplatí,
čisté/kolektivní; problém s oceněním
nedokonalé informace – asymetrická informace, více na 1 straně
důsledky: morální hazard – činnost informovaných subjektů, které max. užitek vůči neinformovaným, nepříznivý výběr

Národní hospodářství
= komplex ekonomických činností na území státu, účastní se podnikající subjekty a občané; shrnutí jednotek podobných činností – hospodářská odvětví