- aplikace zákonu na ochranu živ.prostředí, norem, maximálních limitů pro znečištění
- opravné daně aby omezily problémy spojené s přímými nástroji internalizace (10.2), mají přinutit znečišťovatele, aby omezili množství produkovaných emisí, daně zvyšují fin.výdaje soukr.firem na úroveň MC
- opravné dotace mají podnítit původce pozitivních externalit k produkování většího množství externích efektů (10.3 – abychom motivovali studenta k studiu na VŠ, měli bychom poskytnout dotaci ve výši rozdílu mezi mezním soukromým a společenským prospěchem viz.obr.P a S)
- přidělování kvót na produkci emisí slouží hl.k omezování neg.odopadů průmyslové činnosti, jde o stanovení max.přípůstného rozsahu emisí na daném území.
- prodej emisních práv je efektivním nástrojem k rozdělení celkového povoleného množství znečištění mezi jednotlivé producenty emisí.
Podstata internalizace
Podstata internalizace spočívá v tom, že uměle donutíme jejich producenta zapojit externí náklady do vlastní ek.kalkulace.
Soukromé přístupy internalizace
Nejčastěji cestou vzájemného vyjednávání-dohoda, případně dohodou o odškodnění za újmy externalitami způsobené (pozemek mezi sousedy, z nichž není jasné komu vlastně patří-řešení: stanovení vlastnického práva)
- k dohodě nemusí dojít, pokud vyjednávání bude spojeno s vysokými transakčními náklady = soudní poplatky, výdaje za advokáty, zajišťování vlastnických práv na kat.úřadě, ...)
- Coaseho teorém = pokud se dopady ext.efektu týkají malého počtu zúčastněných, jsou stanovena vlastnická práva a transakční náklady jsou zanedbatelné
- Snaha o efektivní výsledek
Soukromé přístupy internalizace
Nejčastěji cestou vzájemného vyjednávání-dohoda, případně dohodou o odškodnění za újmy externalitami způsobené (pozemek mezi sousedy, z nichž není jasné komu vlastně patří-řešení: stanovení vlastnického práva)
- k dohodě nemusí dojít, pokud vyjednávání bude spojeno s vysokými transakčními náklady = soudní poplatky, výdaje za advokáty, zajišťování vlastnických práv na kat.úřadě, ...)
- Coaseho teorém = pokud se dopady ext.efektu týkají malého počtu zúčastněných, jsou stanovena vlastnická práva a transakční náklady jsou zanedbatelné
- Snaha o efektivní výsledek
b) negativní externalita
= stav, kdy lidé jsou nuceni nést v důsledku činnosti jiných nezaviněné náklady, které jim nejsou kompenzovány (např. výroba oceli-lidé nemohou dýchat čistý vzduch, včelař-zdarma opylovává květy)
- výskyt externalit je spojován s porušením něčího práva na získání prospěchu z vlastní činnosti
- někdy jeden a týž podnět může produkovat jak pozitivní, tak i negativní externalitu (poslech hudby na kolejích – někoho to pozitivně nalaďuje, druhého to ruší při studiu)
- externalitou není znečištěné životní prostředí ani hlasitá hudba nebo objevení dokonalejšího materiálu, tyto faktory nepředstavují externalitu, ale způsobují ji – v důsledku jejich existence někteří lidé nemají možnost získat celý prospěch ze své činnosti nebo jsou nuceni nést náklady z činnosti jiných
10.1 Externality a problém efektivnosti
- společnost je nucena nést dodatečné a nezaviněné náklady spojené s emisemi škodlivin
- snaha o řešení některý situací kompromisem založeným na ek.analýze nákladů a přínosů, jde o to vyrovnat MC spojené se snižováním objemu škodlivin s mezní škodou, kterou způsobuje každá další např.tuna emisí a obráceně, s mezním přínosem plynoucím ze snížení objemu škodlivin
- výskyt externalit je spojován s porušením něčího práva na získání prospěchu z vlastní činnosti
- někdy jeden a týž podnět může produkovat jak pozitivní, tak i negativní externalitu (poslech hudby na kolejích – někoho to pozitivně nalaďuje, druhého to ruší při studiu)
- externalitou není znečištěné životní prostředí ani hlasitá hudba nebo objevení dokonalejšího materiálu, tyto faktory nepředstavují externalitu, ale způsobují ji – v důsledku jejich existence někteří lidé nemají možnost získat celý prospěch ze své činnosti nebo jsou nuceni nést náklady z činnosti jiných
10.1 Externality a problém efektivnosti
- společnost je nucena nést dodatečné a nezaviněné náklady spojené s emisemi škodlivin
- snaha o řešení některý situací kompromisem založeným na ek.analýze nákladů a přínosů, jde o to vyrovnat MC spojené se snižováním objemu škodlivin s mezní škodou, kterou způsobuje každá další např.tuna emisí a obráceně, s mezním přínosem plynoucím ze snížení objemu škodlivin
(10.1) Soukromá rovnováha při produkci znečištění
- křivka MC spojená s odstraněním každé další tuny škodlivin a mezní soukromé škody spojené s poškozením životního prostředí na území továrny
- vodorovná osa – měříme Q vyprodukovaných či odstraněných škodlivin
- svislá osa – Q peněz vynaložených v souvislosti s nátěry, výplatou nemoc.dávek, ...
- křivka mezní soukr.škody je rostoucí, neboť každá další vypuštěná tuna škodlivin zvyšuje koncentraci emisí
- křivka MC je klesající, neboť snížením znečištění o tunu z max.objemu emisí vyžaduje vynaložení min.množství peněz
- ale čím nižší je objem vypouštěných škodlivin, tím nákladnější je snížit jejich Q o další tunu
- nakonec úplné odstranění všech emisí si vyžádá ohromné částky
- firma bude při produkci svých emisí v rovnováze, pokud vyrovná MC na odstranění poslední tuny znečištění
- soukromá rovnováha je neefektivní z hlediska celospolečenského
- vodorovná osa – měříme Q vyprodukovaných či odstraněných škodlivin
- svislá osa – Q peněz vynaložených v souvislosti s nátěry, výplatou nemoc.dávek, ...
- křivka mezní soukr.škody je rostoucí, neboť každá další vypuštěná tuna škodlivin zvyšuje koncentraci emisí
- křivka MC je klesající, neboť snížením znečištění o tunu z max.objemu emisí vyžaduje vynaložení min.množství peněz
- ale čím nižší je objem vypouštěných škodlivin, tím nákladnější je snížit jejich Q o další tunu
- nakonec úplné odstranění všech emisí si vyžádá ohromné částky
- firma bude při produkci svých emisí v rovnováze, pokud vyrovná MC na odstranění poslední tuny znečištění
- soukromá rovnováha je neefektivní z hlediska celospolečenského
(10.2) Celospolečensky efektivní objem znečištění
- analýza znečištění rozšířená o dopady na společnost
- mezní společenská škoda roste rychleji než mez.soukr.škoda, protože území zasažené emisemi je mnohem širší, než je pozemek ocelárny
- mezní externí náklady musí vynaložit společnost, aby odstranila škody způsobené znečištěním
- P = neefektivní stav
- společnost se do rovnováhy dostane tehdy, když se vyrovná mezní spol.škoda s mez.náklady na odstranění následků znečištění (E)
10.2 Cesty k dosažení efektivnosti úrovně – internalizace externalit
Internalizace externalit = zabudovat do tržních vztahů.
Způsoby internalizace:
- pokud dopad externalit zasahuje pouze úzký okruh zúčastněných, nastává prostor pro soukromé způsoby internalizace (vymezení vlastnických práv a následné vyjednávání zainteresovaných osob)
- v případě, že externí efekty mají široký dosah a postihují velkou skupinu subjektů, zasahuje vláda nebo jiné centrální orgány (legislativní úpravy – zákony na ochranu život.prostředí, ...)
- mezní společenská škoda roste rychleji než mez.soukr.škoda, protože území zasažené emisemi je mnohem širší, než je pozemek ocelárny
- mezní externí náklady musí vynaložit společnost, aby odstranila škody způsobené znečištěním
- P = neefektivní stav
- společnost se do rovnováhy dostane tehdy, když se vyrovná mezní spol.škoda s mez.náklady na odstranění následků znečištění (E)
10.2 Cesty k dosažení efektivnosti úrovně – internalizace externalit
Internalizace externalit = zabudovat do tržních vztahů.
Způsoby internalizace:
- pokud dopad externalit zasahuje pouze úzký okruh zúčastněných, nastává prostor pro soukromé způsoby internalizace (vymezení vlastnických práv a následné vyjednávání zainteresovaných osob)
- v případě, že externí efekty mají široký dosah a postihují velkou skupinu subjektů, zasahuje vláda nebo jiné centrální orgány (legislativní úpravy – zákony na ochranu život.prostředí, ...)
Důvody kritiky transferů (9.4)
- demotivace příjemců sociální pomoci
- zrušit veškeré soc.programy s výjimkou pojištění v nezaměstnanosti
- transfery poskytované v závislosti na výši příjmu rodiny mají řadu kritiků, protože snižují pracovní úsilí lidí, kteří se dostali pod úroveň životního minima
Reforma ek.politiky dle výše uvedených případů
Stanovení záporné-negativní důchodové daně (9.5)
- tento program by podle ekonomů měl zachovat dostatečné ek.pobídky k práci u chudých a zároveň by snižoval dostatečné administrativní náklady související s poskytováním soc.pomoci
- podstata je v tom, že každá rodina by měla garantovanou určitou výši důchodu
- rodiny bez výdělku by tuto částku obdrželi prostřednictvím transferů
- rodiny s vyšším výdělkem by byly zdaňovány negativní jednotkovou sazbou důchodové daně
- zrušit veškeré soc.programy s výjimkou pojištění v nezaměstnanosti
- transfery poskytované v závislosti na výši příjmu rodiny mají řadu kritiků, protože snižují pracovní úsilí lidí, kteří se dostali pod úroveň životního minima
Reforma ek.politiky dle výše uvedených případů
Stanovení záporné-negativní důchodové daně (9.5)
- tento program by podle ekonomů měl zachovat dostatečné ek.pobídky k práci u chudých a zároveň by snižoval dostatečné administrativní náklady související s poskytováním soc.pomoci
- podstata je v tom, že každá rodina by měla garantovanou určitou výši důchodu
- rodiny bez výdělku by tuto částku obdrželi prostřednictvím transferů
- rodiny s vyšším výdělkem by byly zdaňovány negativní jednotkovou sazbou důchodové daně
Výpočet transferové platby:
Výpočet disponibilního důchodu (po zdanění sazbou negativní důchodové daně):
= transferová platba
= disponibilní důchod
= výše zaručeného důchodu
= sazba negativního důchodu
= vlastní důchod
10. EXTERNALITY
Externalita
a) pozitivní externalita
= stav, kdy někteří lidé získávají nezasloužené výhody z činnosti jiných, aniž za tyto výhody musejí zaplatit
(mám zdarma opylované květy včelařem)
= transferová platba
= disponibilní důchod
= výše zaručeného důchodu
= sazba negativního důchodu
= vlastní důchod
10. EXTERNALITY
Externalita
a) pozitivní externalita
= stav, kdy někteří lidé získávají nezasloužené výhody z činnosti jiných, aniž za tyto výhody musejí zaplatit
(mám zdarma opylované květy včelařem)
9.3 Úloha státu v přerozdělovacím mechanismu
- jedním z hl.cílů demokratických společností je podporovat rovnost
- nerovnost v důchodech a bohatství je mírněna pomocí přerozdělování pomocí daňového systému, transferových plateb, soc.zdrav.pojištění, nezaměstnanost, ...
- přerozdělování snižuje motivaci pracovat a podnikat jak u chudých, tak i bohatých a také stojí příliš mnoho peněz (placení státních úředníků, ...)
Daně a nerovnost v důchodech
- zdanění důchodů vede ke zvýšení rovnoměrnosti v rozdělování
Daňové sazby mohou být: (tab.9.3)
- progresivní (míra zdanění roste s rostoucím příjmem)
...dochází k redistribuci-přerozdělování důchodů od bohatších domácností k chudým)
- propocionální (míra daně je neměnná i při měnícím se příjmu)
...daňový systém nemá podstatný vliv na přerozdělení důchodů
- regresivní (daňová sazba klesá s rostoucím příjmem)
...dochází k redistribuci-přerozdělování důchodů od chudých domácností bohatým)
- nerovnost v důchodech a bohatství je mírněna pomocí přerozdělování pomocí daňového systému, transferových plateb, soc.zdrav.pojištění, nezaměstnanost, ...
- přerozdělování snižuje motivaci pracovat a podnikat jak u chudých, tak i bohatých a také stojí příliš mnoho peněz (placení státních úředníků, ...)
Daně a nerovnost v důchodech
- zdanění důchodů vede ke zvýšení rovnoměrnosti v rozdělování
Daňové sazby mohou být: (tab.9.3)
- progresivní (míra zdanění roste s rostoucím příjmem)
...dochází k redistribuci-přerozdělování důchodů od bohatších domácností k chudým)
- propocionální (míra daně je neměnná i při měnícím se příjmu)
...daňový systém nemá podstatný vliv na přerozdělení důchodů
- regresivní (daňová sazba klesá s rostoucím příjmem)
...dochází k redistribuci-přerozdělování důchodů od chudých domácností bohatým)
Transferové platby
= příjmy domácností, za které plátce (např. stát) nepožaduje žádné výrobky ani protislužby (podpora v nezaměstnanosti, ....)
Programy v zaměstnanosti
- mají pomoci nezaměstnaným lidem znovu získat zaměstnání a tím je zbavit závislosti na soc.transferech (podpory pro zaměstnavatele kteří uvolní nové prac.místo, rekvalifikační programy, ...)
9.4 Volba mezi rovností a efektivností
Efektivnost = že zboží a služby obdrží ti, kteří chtějí a mohou za ně zaplatit
Spravedlivost = že zboží a služby by měli obdržet ti, kteří je nejvíce potřebují
Názory dané doby na rovnost lidí:
- demokratické západní společnosti považují za základní princip rovnosti rovnost politických práv (právo volební, svoboda projevu, ...)
- v 60.letech 20 stol.byl názor, že lidé by si měli být rovni i v ek.příležitosti, tzn. mít rovný přístup ke vzdělání na nejlepších školách, odborné průpravě a pracovním místům
- utopičtí filozofové v 19 stol. zastávali názor o rovnosti ek.postavení (stejné mzdy jak pro lékaře a uklízečky)
- dnes...již se uznává, že jsou nutné určité rozdíly v pracovních důchodech lidí, aby ekonomika mohla fungovat efektivně
Programy v zaměstnanosti
- mají pomoci nezaměstnaným lidem znovu získat zaměstnání a tím je zbavit závislosti na soc.transferech (podpory pro zaměstnavatele kteří uvolní nové prac.místo, rekvalifikační programy, ...)
9.4 Volba mezi rovností a efektivností
Efektivnost = že zboží a služby obdrží ti, kteří chtějí a mohou za ně zaplatit
Spravedlivost = že zboží a služby by měli obdržet ti, kteří je nejvíce potřebují
Názory dané doby na rovnost lidí:
- demokratické západní společnosti považují za základní princip rovnosti rovnost politických práv (právo volební, svoboda projevu, ...)
- v 60.letech 20 stol.byl názor, že lidé by si měli být rovni i v ek.příležitosti, tzn. mít rovný přístup ke vzdělání na nejlepších školách, odborné průpravě a pracovním místům
- utopičtí filozofové v 19 stol. zastávali názor o rovnosti ek.postavení (stejné mzdy jak pro lékaře a uklízečky)
- dnes...již se uznává, že jsou nutné určité rozdíly v pracovních důchodech lidí, aby ekonomika mohla fungovat efektivně
9.2 Způsoby měření nerovností
1. Míra nerovnosti (tab.9.1)
- před výpočtem musíme nejprve seřadit všechny domácnosti podle výše důchodu a rozdělit je do různých příjmových skupin (např. obyvatelsko můžeme rozdělit na za sebou jdoucí pětiny a jednotlivým skupinám obyvatelstva přiřadit příslušné %, kterým se podílejí na celkovém důchodu země v daném roce)
- čím blíže hodnotě 1 je tento ukazatel, tím rovnoměrnější je rozdělení důchodu mezi domácnostmi
2. Lorenzova křivka (9.2 + obr.9.1)
- jde o grafickou interpretaci údajů z tabulky (9.1), která má podobu krabicového diagramu
- na vodorovnou osu grafu nanášíme kumulativní načítaná % obyvatelstva od 0 do 100%
- na svislé ose znázorňujeme kumulativní % celkové důchodu země od 0 do 100%
- hodnoty ze vzniklé tabulky vyneseme do grafu a spojíme vzniklé body
- linie absolutní rovnosti = představuje dokonale rovnoměrné rozdělení důchodů mezi jednotlivé domácnosti (diagonála, která v grafu spojuje body O a A), čím blíže k ní leží skutečná Lorenzova křivka, tím je rozdělení důchodů rovnoměrnější a naopak
- linie absolutní nerovnosti = situace, kdy veškerý důchod země vlastní jediná domácnost, pokud skutečná Lorenzova křivka leží blízko čáry absolutní nerovnosti, znamená to, že důchody v dané zemi jsou velmi nerovnoměrně rozděleny (lomená čára OBA)
- před výpočtem musíme nejprve seřadit všechny domácnosti podle výše důchodu a rozdělit je do různých příjmových skupin (např. obyvatelsko můžeme rozdělit na za sebou jdoucí pětiny a jednotlivým skupinám obyvatelstva přiřadit příslušné %, kterým se podílejí na celkovém důchodu země v daném roce)
- čím blíže hodnotě 1 je tento ukazatel, tím rovnoměrnější je rozdělení důchodu mezi domácnostmi
2. Lorenzova křivka (9.2 + obr.9.1)
- jde o grafickou interpretaci údajů z tabulky (9.1), která má podobu krabicového diagramu
- na vodorovnou osu grafu nanášíme kumulativní načítaná % obyvatelstva od 0 do 100%
- na svislé ose znázorňujeme kumulativní % celkové důchodu země od 0 do 100%
- hodnoty ze vzniklé tabulky vyneseme do grafu a spojíme vzniklé body
- linie absolutní rovnosti = představuje dokonale rovnoměrné rozdělení důchodů mezi jednotlivé domácnosti (diagonála, která v grafu spojuje body O a A), čím blíže k ní leží skutečná Lorenzova křivka, tím je rozdělení důchodů rovnoměrnější a naopak
- linie absolutní nerovnosti = situace, kdy veškerý důchod země vlastní jediná domácnost, pokud skutečná Lorenzova křivka leží blízko čáry absolutní nerovnosti, znamená to, že důchody v dané zemi jsou velmi nerovnoměrně rozděleny (lomená čára OBA)
3. Giniho koeficient = Giniho koncentrační poměr (obr.9.2)
- jde o výpočet poměru plochy mezi Lorenzovou křivkou a linií absolutní rovnosti (plocha B) a celkovou plochou pod linií rovnosti (A+B)
- velikost koeficientu bývá udávána v intervalu
- čím větší je stupeň nerovností, tím bližší je Giniho koeficient 1 a opačně, při rovnoměrnějším rozdělení důchodů se hodnota koeficientu blíží nule
(9.3) Dvě protínající se Lorenzovy křivky s totožným Giniho koeficientem
- Giniho koeficient není ideálním měřítkem nerovností v rozdělování důchodů
- obrázek ukazuje 2 Lorenzovy křivky, která reprezentují rozdílnou distribuci důchodů mezi domácnosti, ale přesto mají stejný Giniho koeficient
- pokud se Lorenzovy křivky protínají, není možné provádět kvalitní srovnání nerovnosti pomocí Gin.koefic.
Měření nerovností v rozdělení bohatství se provádí jako u měření nerovností v rozdělení důchodu, pouze na svislou osu grafu nanášíme kumulované podíly jednotlivých domácností na celkovém bohatství dané země.
- velikost koeficientu bývá udávána v intervalu
- čím větší je stupeň nerovností, tím bližší je Giniho koeficient 1 a opačně, při rovnoměrnějším rozdělení důchodů se hodnota koeficientu blíží nule
(9.3) Dvě protínající se Lorenzovy křivky s totožným Giniho koeficientem
- Giniho koeficient není ideálním měřítkem nerovností v rozdělování důchodů
- obrázek ukazuje 2 Lorenzovy křivky, která reprezentují rozdílnou distribuci důchodů mezi domácnosti, ale přesto mají stejný Giniho koeficient
- pokud se Lorenzovy křivky protínají, není možné provádět kvalitní srovnání nerovnosti pomocí Gin.koefic.
Měření nerovností v rozdělení bohatství se provádí jako u měření nerovností v rozdělení důchodu, pouze na svislou osu grafu nanášíme kumulované podíly jednotlivých domácností na celkovém bohatství dané země.
Cena půdy
(MRP je dán přírůstkem celkového fyz.produktu firmy způsobeným použitím dodatečné jednotky půdy a tržní cenou produkce)
Cena půdy
- cena v tom smyslu, při níž dochází ke změně vlastníka půdy
- majitel pozemku, který prodává, chce prodejem získat alespoň takovou sumu peněz, která vložena do banky, mu při běžné úrokové míře vynese stejný důchod v podobě úroku, jaký mu dosud přinášelo vlastnictví pozemku v podobě renty
- cenu půdy je také možno počítat jako současnou diskontovanou hodnotu ročních rentních plateb při běžné úrokové míře za velmi dlouhé, resp. nekonečné období (perpetuita)
- cena půdy je ovlivňována nejen současnou rentou, ale také očekávanou rentou
III. NĚKTERÉ SOUVISLOSTI FUNGOVÁNÍ TRŽNÍHO MECHANISMU
9. TRŽNÍ MECHNISMUS A ROZDĚLOVÁNÍ DŮCHODU
9.1 Příčiny vzniku nerovností v rozdělování důchodu a bohatství
1. Důchod = je tvořen TR, které domácnosti obdrží za dané čas.období, většinou 1rok
= toková veličina, která vyjadřuje změnu příjmů během období
Cena půdy
- cena v tom smyslu, při níž dochází ke změně vlastníka půdy
- majitel pozemku, který prodává, chce prodejem získat alespoň takovou sumu peněz, která vložena do banky, mu při běžné úrokové míře vynese stejný důchod v podobě úroku, jaký mu dosud přinášelo vlastnictví pozemku v podobě renty
- cenu půdy je také možno počítat jako současnou diskontovanou hodnotu ročních rentních plateb při běžné úrokové míře za velmi dlouhé, resp. nekonečné období (perpetuita)
- cena půdy je ovlivňována nejen současnou rentou, ale také očekávanou rentou
III. NĚKTERÉ SOUVISLOSTI FUNGOVÁNÍ TRŽNÍHO MECHANISMU
9. TRŽNÍ MECHNISMUS A ROZDĚLOVÁNÍ DŮCHODU
9.1 Příčiny vzniku nerovností v rozdělování důchodu a bohatství
1. Důchod = je tvořen TR, které domácnosti obdrží za dané čas.období, většinou 1rok
= toková veličina, která vyjadřuje změnu příjmů během období
Celkový důchod vytvořený v dané ekonomice má tyto hlavní složky:
- pracovní příjmy (mzdy a platy = cca 75% celk.důchodu)
- vlastnické příjmy (renty, úroky, dividendy)
2. Bohatství = čistá hodnota finančních a reálných aktiv ve vlastnictví = stavová veličina
Nerovnosti v pracovních důchodech
- intenzita práce (kdo vkládá více úsilí do každé hod.práce má více než ostatní)
- pracovní schopnosti a dovednosti, vzdělání (mají vyšší mzdy)
- kompenzační mzdové rozdíly (práce v nebezpečném, hlučném, ...prostředí – např.doly)
- diskriminace
- rozdíly v zaměstnání (různá zaměstnání-různá kvalifikace)
- ostatní faktory (štěstí, talent, riskování, ...)
Nerovnosti ve vlastnických důchodech a bohatství
Příčinou nerovného rozdělení důchodu je nerovné rozdělení bohatství.
- dědictví
- úspory a rizika v podnikání (pouze malá část pochází z celoživotních úspor – cca 20%)
- vlastnické příjmy (renty, úroky, dividendy)
2. Bohatství = čistá hodnota finančních a reálných aktiv ve vlastnictví = stavová veličina
Nerovnosti v pracovních důchodech
- intenzita práce (kdo vkládá více úsilí do každé hod.práce má více než ostatní)
- pracovní schopnosti a dovednosti, vzdělání (mají vyšší mzdy)
- kompenzační mzdové rozdíly (práce v nebezpečném, hlučném, ...prostředí – např.doly)
- diskriminace
- rozdíly v zaměstnání (různá zaměstnání-různá kvalifikace)
- ostatní faktory (štěstí, talent, riskování, ...)
Nerovnosti ve vlastnických důchodech a bohatství
Příčinou nerovného rozdělení důchodu je nerovné rozdělení bohatství.
- dědictví
- úspory a rizika v podnikání (pouze malá část pochází z celoživotních úspor – cca 20%)
Utváření tržní ceny služby půdy – renta v DK:
- nabídka půdy je fixní
- E = rovnovážný bod S a D
- renta placená za používání půdy závisí na křivce poptávky, je poptávkově determinována
- kdyby renta vzrostla nad E, tak by poptávané množství bylo menší
Utváření poptávky po službách půdy:
- poptávka po půdě je dána očekávaným příjmem z (mezní „fyzický“ produkt půdy)
- půdu si budu najímat potud, pokud (mez.fyz.produkt půdy převyšuje mezní náklady na získání služeb půdy, nebo-li rentu)
- hodnotu produktu práce odráží křivka poptávky po půdě hodnotu produktů půdy
- fy je ochotna platit za používání půdy tak dlouho, dokuje její příjem z produktů produkovaných na této půdě bude dostatečný k pokrytí renty
- vlastník pronajme půdu tomu subjektu (firmě), který je ochoten zaplatit nejvyšší rentu, kterou bude fy ochotna zaplatit, očekávající nejvyšší příjmem mezního produktu této půdy
- renta je nástrojem k co nejefektivnějšímu využití půdy
- (např.: cena piva je vysoká nikoliv proto, že renta je zde vysoká, ale naopak, renta je zde vysoká, poněvadž je zde možno účtovat vysokou cenu piva)
- E = rovnovážný bod S a D
- renta placená za používání půdy závisí na křivce poptávky, je poptávkově determinována
- kdyby renta vzrostla nad E, tak by poptávané množství bylo menší
Utváření poptávky po službách půdy:
- poptávka po půdě je dána očekávaným příjmem z (mezní „fyzický“ produkt půdy)
- půdu si budu najímat potud, pokud (mez.fyz.produkt půdy převyšuje mezní náklady na získání služeb půdy, nebo-li rentu)
- hodnotu produktu práce odráží křivka poptávky po půdě hodnotu produktů půdy
- fy je ochotna platit za používání půdy tak dlouho, dokuje její příjem z produktů produkovaných na této půdě bude dostatečný k pokrytí renty
- vlastník pronajme půdu tomu subjektu (firmě), který je ochoten zaplatit nejvyšší rentu, kterou bude fy ochotna zaplatit, očekávající nejvyšší příjmem mezního produktu této půdy
- renta je nástrojem k co nejefektivnějšímu využití půdy
- (např.: cena piva je vysoká nikoliv proto, že renta je zde vysoká, ale naopak, renta je zde vysoká, poněvadž je zde možno účtovat vysokou cenu piva)
(8.1) Cena a poptávka po neobnovitelných zdrojích
Cena roste až do úrovně tzv.dusící-škrtící ceny, při které se již nikomu nevyplatí tento zdroj používat
A) míra cenového růstu je stejná jako úrokoví míra, co schod, to stejné % ceny předcházejícího roku
B) při této ceně se již nikomu nevyplatí tento zdroj užívat
Realita cenového vývoje
Realita je více komplikovaná než model. Místo stabilního cen.růstu se v některých obdobích vyskytují i cenové poklesy způsobené nejrůznějšími faktory (např.těžba z nově objevených ložisek), proto posun křivky doprava. (8.2)
Tato cena však může být dočasná, protože zdroj se může opět vyčerpat. Tak, jak se zdroje budou stávat vzácnějšími a jejich získávání nákladnějším, jejich volné tržní ceny porostou.
Cena zdroje-suroviny, ovlivňuje efektivitu její přepravy. Rozlišujeme 3 typy surovin:
- globalizovatelné suroviny (P>C)
- částečně globalizovatelné, jejichž přeprava na větší než např.200km vzdálenost není efektivní
- neglobalizovatelné, jejich hodnota je více méně dána dopravními náklady (štěrk, písek, kámen)
A) míra cenového růstu je stejná jako úrokoví míra, co schod, to stejné % ceny předcházejícího roku
B) při této ceně se již nikomu nevyplatí tento zdroj užívat
Realita cenového vývoje
Realita je více komplikovaná než model. Místo stabilního cen.růstu se v některých obdobích vyskytují i cenové poklesy způsobené nejrůznějšími faktory (např.těžba z nově objevených ložisek), proto posun křivky doprava. (8.2)
Tato cena však může být dočasná, protože zdroj se může opět vyčerpat. Tak, jak se zdroje budou stávat vzácnějšími a jejich získávání nákladnějším, jejich volné tržní ceny porostou.
Cena zdroje-suroviny, ovlivňuje efektivitu její přepravy. Rozlišujeme 3 typy surovin:
- globalizovatelné suroviny (P>C)
- částečně globalizovatelné, jejichž přeprava na větší než např.200km vzdálenost není efektivní
- neglobalizovatelné, jejich hodnota je více méně dána dopravními náklady (štěrk, písek, kámen)
Automatická regulace trhu neobnovitelných přír.zdrojů a optimismus neoklasické teorie
Mnoho lidí má obavu z vyčerpání přírodních neob.zdrojů. Avšak někteří tento problém berou lehkomyslně.
Neoklasická teorie předpokládá, že ek.mechanismus konkurenčního trhu má v sobě zabudován automatický program konzervace zdrojů, založený na stále rostoucích jejich cenách. Čím více se určitý přírodní zdroj blíží svému vyčerpání, tím víc se jeho cena blíží k ceně dusící, tedy k ceně, při níž již nikdo nebude chtít tento zdroj používat. Cena „čistí“ trh.
Rostoucí ceny zdrojů podporují:
- racionalizaci jejich spotřeby (vývoj energeticky méně náročných motorů, el.spotřebičů, ...)
- rozvoj recyklace
- výzkum, vývoj a používání substitutů (sluneční, větrná energie, biomasa, ...)
- zintezivňují hledání nových zdrojů
- vedou někdy k ekonomickému znovuobjevení (obnovení uzavřené těžby z důsledky růstu ceny)
Neoklasická teorie předpokládá, že ek.mechanismus konkurenčního trhu má v sobě zabudován automatický program konzervace zdrojů, založený na stále rostoucích jejich cenách. Čím více se určitý přírodní zdroj blíží svému vyčerpání, tím víc se jeho cena blíží k ceně dusící, tedy k ceně, při níž již nikdo nebude chtít tento zdroj používat. Cena „čistí“ trh.
Rostoucí ceny zdrojů podporují:
- racionalizaci jejich spotřeby (vývoj energeticky méně náročných motorů, el.spotřebičů, ...)
- rozvoj recyklace
- výzkum, vývoj a používání substitutů (sluneční, větrná energie, biomasa, ...)
- zintezivňují hledání nových zdrojů
- vedou někdy k ekonomickému znovuobjevení (obnovení uzavřené těžby z důsledky růstu ceny)
Ad) 8.2 Trh obnovitelných zdrojů
- jsou-li obnovitelné zdroje spotřebovány, příroda je může reprodukovat (obnovovat) a to i v rozšířeném měřítku s výjimkou půdy (pastviny, les, ryby...)
- jsou reprodukovány jen tehdy, jsou-li využívány udržitelným způsobem, tzn. s ohledem na fyzikální a biologické předpoklady této reprodukce
- rozhodne-li se vlastník obnovitelný zdroje Neprodat, kompenzace této oběti je v tom, že se zdroj (les, ryby, ...) zvětšuje.
Ad) 8.3 Trh neobnovitelných zdrojů „půdy“
- půda od ostatních neob.zdrojů se liší tím, že její celková nabídka je dána přírodou a nelze ji zvýšit při růstu ceny půdy, případně snížit při poklesu ceny půdy
- nabídka půdy je fixní a to i z dlouhodobého hlediska
- výnos půdy = renta
Renta jakožto cena služby půdy
Výnos z vlastnictví půdy = renta = cena služby tohoto faktoru (důchod), tzv „nájemné“
- jsou reprodukovány jen tehdy, jsou-li využívány udržitelným způsobem, tzn. s ohledem na fyzikální a biologické předpoklady této reprodukce
- rozhodne-li se vlastník obnovitelný zdroje Neprodat, kompenzace této oběti je v tom, že se zdroj (les, ryby, ...) zvětšuje.
Ad) 8.3 Trh neobnovitelných zdrojů „půdy“
- půda od ostatních neob.zdrojů se liší tím, že její celková nabídka je dána přírodou a nelze ji zvýšit při růstu ceny půdy, případně snížit při poklesu ceny půdy
- nabídka půdy je fixní a to i z dlouhodobého hlediska
- výnos půdy = renta
Renta jakožto cena služby půdy
Výnos z vlastnictví půdy = renta = cena služby tohoto faktoru (důchod), tzv „nájemné“
(8.1) Předpokládaný vývoj ceny nebo.zdroje
Důležité je si povšimnout, že i při neměnné úr.míře je peněžní částka vyjadřující 10% zvýšení ceny zásoby zdroje stále větší.
Cena a poptávka po neobnovitelných zdrojích
Ceny mají tendenci růst tempem úrokové míry, tzn. že plyne tendence k omezování poptávky po těchto zdrojích z těchto důvodů:
- křivka D po neob.zdroji klesá
- firma maximalizuje zisk když MRP=MCP
- MRP s růstem používaného množství klesá
- na DK trhu se poptávané množství rovná když MCP=P
- poptávané Q je tím menší, čím je vyšší cena zdroje a naopak
- dusící ceny je dosaženo v momentě plného vyčerpání daného zdroje, v tomto momentě přechod k substitutům, neboť vysoká cena současného zdroje by takový přechod ekonomicky umožnila
MRP = mezní příjem produktu
MCP = mezní náklady produktu
P = cena
Cena a poptávka po neobnovitelných zdrojích
Ceny mají tendenci růst tempem úrokové míry, tzn. že plyne tendence k omezování poptávky po těchto zdrojích z těchto důvodů:
- křivka D po neob.zdroji klesá
- firma maximalizuje zisk když MRP=MCP
- MRP s růstem používaného množství klesá
- na DK trhu se poptávané množství rovná když MCP=P
- poptávané Q je tím menší, čím je vyšší cena zdroje a naopak
- dusící ceny je dosaženo v momentě plného vyčerpání daného zdroje, v tomto momentě přechod k substitutům, neboť vysoká cena současného zdroje by takový přechod ekonomicky umožnila
MRP = mezní příjem produktu
MCP = mezní náklady produktu
P = cena
5. Nejistota
Nejsme schopni stanovit pravděpodobnost výskytu očekávaného výnosu. Rozhodnutí je obtížnější.
8. TRH PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ
Jsou to takové výrobní faktory, které nebyly člověkem vyprodukovány (např. půda).
Dělení přírodních zdrojů:
1. Neobnovitelné sou ty, které se vyskytují v konečných objemech (ropa, uhlí, zlato, titan, ...)
- neobnovitelné zdroje nerostou ani se nemnoží
2. Obnovitelné jsou ty, jež mohou být používány opakovaně aniž jich ubývá pro budoucí užití (řeky, déšť, vítr)
3. Obnovitelné – ostatní „půda“
Ad) 8.1 Trh neobnovitelných zdrojů
- očekávaný výnos z držby zásoby neobnovitelného přírodního zdroje je dán mírou změny ceny tohoto zdroje
- ceny neobn.přírodních zdrojů na dokonale konkurenčním trhu budou v důsledku jejich spotřeby každoročně růst o stále větší absolutní peněžní částku
8. TRH PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ
Jsou to takové výrobní faktory, které nebyly člověkem vyprodukovány (např. půda).
Dělení přírodních zdrojů:
1. Neobnovitelné sou ty, které se vyskytují v konečných objemech (ropa, uhlí, zlato, titan, ...)
- neobnovitelné zdroje nerostou ani se nemnoží
2. Obnovitelné jsou ty, jež mohou být používány opakovaně aniž jich ubývá pro budoucí užití (řeky, déšť, vítr)
3. Obnovitelné – ostatní „půda“
Ad) 8.1 Trh neobnovitelných zdrojů
- očekávaný výnos z držby zásoby neobnovitelného přírodního zdroje je dán mírou změny ceny tohoto zdroje
- ceny neobn.přírodních zdrojů na dokonale konkurenčním trhu budou v důsledku jejich spotřeby každoročně růst o stále větší absolutní peněžní částku
Názorný příklad:
Koupím zásobu přírodního zdroje za současnou dnešní cenu a tu po roce prodám ale již za v té době převažující cenu. % změna ceny zdroje za rok je výnosem vlastního zdroje, jeho úrokovou mírou. Čím rychleji cena daného zdroje roste, tím vyšší je výnos z držby tohoto zdroje.
Při rozhodování vlastníka jsou důležité náklady obětované příležitosti, jež jsou úrokem, který by vlastník mohl získat, kdyby přírodní zdroj prodal a výtěžek uložil v bance anebo v podobě cenných papírů.
Důvod držby neob.zdr.:
je očekávání, že cena zdroje poroste stejně, anebo rychleji než reálná úroková míra.
Důvod prodeje neob.zdr.: (a umístit inkasované peníze do bany nebo cenných papírů)
když cena neob.zdroje neroste, nebo poroste pomaleji než je očekávána úroková míra
Rovnovážný vývoj trhu neob.zdr.:
je takový růst cen zdrojů, jehož tempo odpovídá úrokové míře, tzn. že tržními pohyby a přesuny se bude růst ceny zdrojů s úrokovou mírou vyrovnávat.
Při rozhodování vlastníka jsou důležité náklady obětované příležitosti, jež jsou úrokem, který by vlastník mohl získat, kdyby přírodní zdroj prodal a výtěžek uložil v bance anebo v podobě cenných papírů.
Důvod držby neob.zdr.:
je očekávání, že cena zdroje poroste stejně, anebo rychleji než reálná úroková míra.
Důvod prodeje neob.zdr.: (a umístit inkasované peníze do bany nebo cenných papírů)
když cena neob.zdroje neroste, nebo poroste pomaleji než je očekávána úroková míra
Rovnovážný vývoj trhu neob.zdr.:
je takový růst cen zdrojů, jehož tempo odpovídá úrokové míře, tzn. že tržními pohyby a přesuny se bude růst ceny zdrojů s úrokovou mírou vyrovnávat.
Dělení investorů dle vztahu k riziku:
1. Investoři opatrní (risk-averse)
Vybírají relativně bezpečné projekty s nízkou mírou rizika a tím tak nemohou očekávat příliš vysoký výnos.
2. Hazardéři, milovníci rizika (risk-lovers)
Vybírají vysoce rizikové projekty, u nichž lze navíc očekávat velmi vysoký výnos.
3. Indiferentní vztah k riziku
Vybírají investice s různě vysokým rizikem (část svých investic vloží do investice se střední mírou rizika, část s velkým vysokým rizikem a část do velmi bezpečné investice-cenné papíry)
Další rizika a opatření proti nim:
1. Neovlivnitelné (systematické, tržní) riziko
- jednotlivec jej nedokáže ovlivnit
- část rizika je spojena s fungování ekonomiky a společnosti jako celku (hospodářská politika centrálních orgánů) a část rizika z neekonomických skutečností (klimatické či přírodní jevy, ...)
Vybírají relativně bezpečné projekty s nízkou mírou rizika a tím tak nemohou očekávat příliš vysoký výnos.
2. Hazardéři, milovníci rizika (risk-lovers)
Vybírají vysoce rizikové projekty, u nichž lze navíc očekávat velmi vysoký výnos.
3. Indiferentní vztah k riziku
Vybírají investice s různě vysokým rizikem (část svých investic vloží do investice se střední mírou rizika, část s velkým vysokým rizikem a část do velmi bezpečné investice-cenné papíry)
Další rizika a opatření proti nim:
1. Neovlivnitelné (systematické, tržní) riziko
- jednotlivec jej nedokáže ovlivnit
- část rizika je spojena s fungování ekonomiky a společnosti jako celku (hospodářská politika centrálních orgánů) a část rizika z neekonomických skutečností (klimatické či přírodní jevy, ...)
2. Specifické (ovlivnitelné) riziko
- lze jej ovlivnit, snížit riziko
- snížení rizika tak, že tzv. nesázet vše na jednu kartu a provést diverzifikaci portfolia = své portfolio musím
složit z různých druhů a typů aktivit, ať už finančních nebo reálných, která budou mít různou míru rizika
- pokud bude v portfoliu cca 40 druhů aktiv, klesne specifické riziko až na tzv. práh rizika = úroveň
neovlivnitelného systematického (tržního) rizika...
3. Nekorelace
Musíme zajistit, aby očekávané výnosy z jednotlivých druhů aktiv na sebe nebyly vázány (nekolerovaly).
4. Pojištění
- např. zemědělci proti nepřízni počasí za účelem budoucí úrody, ...
- pojišťovny tak na sebe přebírají část podnikatelského rizika svých klientů
- morální hazard = pojištěný často záměrně nebo bezděky více riskuje, protože počítá s tím, že pojišťovna mu
případnou utrpěnou újmu uhradí
- snížení rizika tak, že tzv. nesázet vše na jednu kartu a provést diverzifikaci portfolia = své portfolio musím
složit z různých druhů a typů aktivit, ať už finančních nebo reálných, která budou mít různou míru rizika
- pokud bude v portfoliu cca 40 druhů aktiv, klesne specifické riziko až na tzv. práh rizika = úroveň
neovlivnitelného systematického (tržního) rizika...
3. Nekorelace
Musíme zajistit, aby očekávané výnosy z jednotlivých druhů aktiv na sebe nebyly vázány (nekolerovaly).
4. Pojištění
- např. zemědělci proti nepřízni počasí za účelem budoucí úrody, ...
- pojišťovny tak na sebe přebírají část podnikatelského rizika svých klientů
- morální hazard = pojištěný často záměrně nebo bezděky více riskuje, protože počítá s tím, že pojišťovna mu
případnou utrpěnou újmu uhradí
5. Vnitřní míry výnosnosti
5. Vnitřní míry výnosnosti (její určení) (IRR – internal rate of return)
= stanovení, jaká úroková míra z bankovního úvěru je ještě únosná, aby se investice svými budoucími výnosy dokázala zaplatit, neboť podnikatelé si často pro pořízení investice musejí brát bankovní úvěry.
= mezní efektivnost investice (představitel J.M.Keynes)
Výpočet výnosu za rok při tržní úrokové míře:
Výpočet výnosu za delší dobu při tržní úrokové míře:
Platí pravidlo ze IRR musí být větší než je tržní úroková míra, jinak by se investice nevyplatila.
7.6.2 Skladba portfolia
Portfolio = aktiva = souhrn všech typů a druhů investic ve vlastnictví jednoho investora, tedy představuje celkový objem bohatství, které podnikatel vlastní a které mu mají zajistit dostatečnou návratnost jeho vložených prostředků.
= stanovení, jaká úroková míra z bankovního úvěru je ještě únosná, aby se investice svými budoucími výnosy dokázala zaplatit, neboť podnikatelé si často pro pořízení investice musejí brát bankovní úvěry.
= mezní efektivnost investice (představitel J.M.Keynes)
Výpočet výnosu za rok při tržní úrokové míře:
Výpočet výnosu za delší dobu při tržní úrokové míře:
Platí pravidlo ze IRR musí být větší než je tržní úroková míra, jinak by se investice nevyplatila.
7.6.2 Skladba portfolia
Portfolio = aktiva = souhrn všech typů a druhů investic ve vlastnictví jednoho investora, tedy představuje celkový objem bohatství, které podnikatel vlastní a které mu mají zajistit dostatečnou návratnost jeho vložených prostředků.
Dělení portfolia:
1. Aktiva reálná (méně riziková)
hmotná (nemovitosti-pozemky, budovy, byty, ..., podnikatelské projekty, stroje, drahé kovy, ...
nehmotná (software, patenty, ...)
2. Aktiva finanční (více riziková) (peníze v domácí i cizí měně, cenné papíry-akcie, obligace, směnky, ...)
Charakteristické rysy aktiv:
- očekávaný výnos (lidé vlastní portfolio různých aktiv v naději, že za dobu, po kterou je budou mít v majetku, jim aktiva přinesou co největší výnos, když výnos klesá-lidé se jej zbavují aby neutrpěly ztrátu, avšak tyto očekávané budoucí výnosy svých aktiv lze předpovídat jen s určitou pravděpodobností)
- riziko (viz.níže)
7.6.2.1 Riziko a možnosti jeho snižování
Riziko = pravděpodobnost dosažení určité výše očekávaného výnosu
Méně riziková = Aktiva reálná, státní obligace
Více riziková = Aktiva finanční, podnikatelské projekty, ...
hmotná (nemovitosti-pozemky, budovy, byty, ..., podnikatelské projekty, stroje, drahé kovy, ...
nehmotná (software, patenty, ...)
2. Aktiva finanční (více riziková) (peníze v domácí i cizí měně, cenné papíry-akcie, obligace, směnky, ...)
Charakteristické rysy aktiv:
- očekávaný výnos (lidé vlastní portfolio různých aktiv v naději, že za dobu, po kterou je budou mít v majetku, jim aktiva přinesou co největší výnos, když výnos klesá-lidé se jej zbavují aby neutrpěly ztrátu, avšak tyto očekávané budoucí výnosy svých aktiv lze předpovídat jen s určitou pravděpodobností)
- riziko (viz.níže)
7.6.2.1 Riziko a možnosti jeho snižování
Riziko = pravděpodobnost dosažení určité výše očekávaného výnosu
Méně riziková = Aktiva reálná, státní obligace
Více riziková = Aktiva finanční, podnikatelské projekty, ...
Výpočty výnosů: Současná diskontovaná hodnota
1. Zjišťujeme, jaké je současné PDV našeho budoucího výnosu:
Výpočet dnešní hodnoty za rok při tržní úrokové míře:
Výpočet výnosu za delší dobu při tržní úrokové míře:
R = roční budoucí očekávaný výnos z plánované investice
t = počet let
Čím delší je období zhodnocování investice, tím nižší je její dnešní hodnota, tzn. čím vyšší bude tržní úroková míra, tím nižší je současní diskontovaná hodnota.
2. Většina investičních záměrů je plánována, aby vynášela opakovaně, tedy několik let po sobě, přičemž výnosy se mohou v jednotlivých letech lišit = tok diskontovaných budoucích výnosů (anuita).
= výnos v roce t
Výpočet dnešní hodnoty za rok při tržní úrokové míře:
Výpočet výnosu za delší dobu při tržní úrokové míře:
R = roční budoucí očekávaný výnos z plánované investice
t = počet let
Čím delší je období zhodnocování investice, tím nižší je její dnešní hodnota, tzn. čím vyšší bude tržní úroková míra, tím nižší je současní diskontovaná hodnota.
2. Většina investičních záměrů je plánována, aby vynášela opakovaně, tedy několik let po sobě, přičemž výnosy se mohou v jednotlivých letech lišit = tok diskontovaných budoucích výnosů (anuita).
= výnos v roce t
3. Existují investiční příležitosti
3. Existují investiční příležitosti, které svému majiteli vynášejí nepřetržitý tok stále stejných výnosů po nekonečně dlouhé období (výnosy majitele z pozemku) = nekonečný tok výnosů „perpetuita“(věčná renta)
4. Čistá současná diskontovaná hodnota investice (NPV - net present value)
Dnešní hodnota našich výnosů, které získáme v budoucnu nestačí. Musíme zohlednit i pořizovací náklady-cenu investice (P), kterou musíme od vypočtené současné diskontované hodnoty odečíst.
P = cena investice (pořizovací náklady)
NPV je kladné = je efektivní realizovat tuto investici
NPV je záporné = vyhnout se tomuto investičnímu projektu
NPV = 0 = investici lze realizovat s dosažením pouze normálního zisku
Platí pravidlo zvolit variantu s nejvyšší čistou současnou hodnotou.
4. Čistá současná diskontovaná hodnota investice (NPV - net present value)
Dnešní hodnota našich výnosů, které získáme v budoucnu nestačí. Musíme zohlednit i pořizovací náklady-cenu investice (P), kterou musíme od vypočtené současné diskontované hodnoty odečíst.
P = cena investice (pořizovací náklady)
NPV je kladné = je efektivní realizovat tuto investici
NPV je záporné = vyhnout se tomuto investičnímu projektu
NPV = 0 = investici lze realizovat s dosažením pouze normálního zisku
Platí pravidlo zvolit variantu s nejvyšší čistou současnou hodnotou.
Přesun dlouhodobého kapitálu:
K přesunu kapitálu může dojít i v dlouhodobém období (mezinárodní dlouhodobé investice, pujčky) které jsou ovlivněny jak úrokovým diferenciálem, tak např. vládní investiční politikou (investiční pobídky v podobě úlev), dostatkem vhodných investičních příležitostí v dané zemi (privatizace), snaha firem pronikat na nové trhy nejen dovozem hotových výrobků ale i přímo jejich výrobou zde.
Dělení dlouhodobého kapitálu:
- přímé investice (postavení nové investice – tzv.investice na zelené louce, nákup kontrolního podílu = cca víc než 50% podílu na majetku firmy, v případě rozdrobeného vlastnictví stačí menší podíl např.10%-např.akcií v již existující firmě)
- portfoliové investice (jsou tvořeny pouze nákupem cenných papírů které nepředstavují převzetí kontroly nad danou firmou)
- dlouhodobé půjčky (jsou poskytovány např. zahraničními bankami nebo mezinárodními fin.institucemi)
Dělení dlouhodobého kapitálu:
- přímé investice (postavení nové investice – tzv.investice na zelené louce, nákup kontrolního podílu = cca víc než 50% podílu na majetku firmy, v případě rozdrobeného vlastnictví stačí menší podíl např.10%-např.akcií v již existující firmě)
- portfoliové investice (jsou tvořeny pouze nákupem cenných papírů které nepředstavují převzetí kontroly nad danou firmou)
- dlouhodobé půjčky (jsou poskytovány např. zahraničními bankami nebo mezinárodními fin.institucemi)
7.5.2 Kapitálový trh
- obchoduje se zde s cennými papíry (akcie, obligace)
Dělení kapitálového trhu:
- primární trh = uskutečňují se zde první obchody s nově emitovanými cennými papíry nejčastěji mezi velkými bankovními domy
- sekundární trh = obchoduje se zde s cennými papíry již dříve vydanými a nejméně jednou, ale i opakovaně prodanými nejčastěji na burze cenných papírů (Praha, Tokio, Londýn, New York, ...), kde stav obchodování je vyjadřován burzovními indexy (např. Dow-Jonesův průmyslový index který monitoruje výkyvy cen akcií největších průmyslových společností USA, hodnota indexů se zvyšuje, zvyšuje-li se zisk firem a naopak)
7.6 Investiční rozhodování
Jedná se o koncept určení současné diskontované hodnoty očekávaných výnosů z investice.
7.6.1 Současná diskontovaná hodnota (PDV – present discounted value)
Firma musí porovnávat cenu, kterou za dané kapitálové zařízení zaplatí dnes s výnosy, které bude zařízení vytvářet během celé své doby životnosti. Pokud zamýšlená investice vynese alespoň tolik, jako úroky z bankovního vkladu, má podnikatel zaručen aspoň normální zisk.
Dělení kapitálového trhu:
- primární trh = uskutečňují se zde první obchody s nově emitovanými cennými papíry nejčastěji mezi velkými bankovními domy
- sekundární trh = obchoduje se zde s cennými papíry již dříve vydanými a nejméně jednou, ale i opakovaně prodanými nejčastěji na burze cenných papírů (Praha, Tokio, Londýn, New York, ...), kde stav obchodování je vyjadřován burzovními indexy (např. Dow-Jonesův průmyslový index který monitoruje výkyvy cen akcií největších průmyslových společností USA, hodnota indexů se zvyšuje, zvyšuje-li se zisk firem a naopak)
7.6 Investiční rozhodování
Jedná se o koncept určení současné diskontované hodnoty očekávaných výnosů z investice.
7.6.1 Současná diskontovaná hodnota (PDV – present discounted value)
Firma musí porovnávat cenu, kterou za dané kapitálové zařízení zaplatí dnes s výnosy, které bude zařízení vytvářet během celé své doby životnosti. Pokud zamýšlená investice vynese alespoň tolik, jako úroky z bankovního vkladu, má podnikatel zaručen aspoň normální zisk.
(7.11) Změny nabídky zapůjčitelných fondů
a) Pokles nabídky úspor
- snížení S z důvodu např. snížení reálných důchodů, tzn. neschopnost nabízet úspory
- E2 se zvýší
b) Růst nabídky úspor
- zvýšení S z důvodu vidiny nejisté budoucnosti – lidé více spoří a méně utrácí
- E2 úroková míra se sníží
Vlivy na úspory - zapůjčitelné fondy v případě hospodářské deprese země: (7.12)
Poptávka po zboží klesá, firmy neinvestují do nových výr.kapacit, omezují stávající produkci a propouští zaměstnance...klesá poptávka po investicích.
Lidé tak mají nižší důchody a nemohou spořit tolik jako dříve – klesá i nabídka úspor.
Pokles úrokové míry může způsobit elasticita křivek S a D po úsporách a také na velikosti posunu křivky S a D.
D2 = klesá D po investicích, protože fy neinvestují, propouští zaměstnance
S2 = klesá S úspor, protože lidé mají nižší důchody, tzn.že méně spoří
- snížení S z důvodu např. snížení reálných důchodů, tzn. neschopnost nabízet úspory
- E2 se zvýší
b) Růst nabídky úspor
- zvýšení S z důvodu vidiny nejisté budoucnosti – lidé více spoří a méně utrácí
- E2 úroková míra se sníží
Vlivy na úspory - zapůjčitelné fondy v případě hospodářské deprese země: (7.12)
Poptávka po zboží klesá, firmy neinvestují do nových výr.kapacit, omezují stávající produkci a propouští zaměstnance...klesá poptávka po investicích.
Lidé tak mají nižší důchody a nemohou spořit tolik jako dříve – klesá i nabídka úspor.
Pokles úrokové míry může způsobit elasticita křivek S a D po úsporách a také na velikosti posunu křivky S a D.
D2 = klesá D po investicích, protože fy neinvestují, propouští zaměstnance
S2 = klesá S úspor, protože lidé mají nižší důchody, tzn.že méně spoří
7.5.1 Mezinárodní pohyby zapůjčitelných fondů - kapitálu
Kapitál je výrobní faktor, který se snadno přesunuje jak v rámci dané země, tak mezi dalšími zeměmi-ekonomikami.
Jeden z motivů pro přesuny kapitálu na mezinárodní úrovni jsou rozdíly v úrokových sazbách národních ekonomik – „úrokový diferenciál„ = rozdíl mezi úrokovou sazbou v dané zemi a v zahraničí.
Může docházet k „arbitrážím“ = vyrovnání rozdílných cen výrobků, měny, úvěru jejich spontánním přesunem z trhu, na nichž jsou ceny nižší, na trhy s vyššími cenami, tzn. že se kapitál z levnějšího trhu přesune na dražší trh a úrokové sazby na obou trzích se postupně vyrovnají.
(7.13) Úrokový diferenciál a mezinárodní mobilita kapitálu = rozdíl úrokových sazeb jednotlivých zemí
a) přísunem zahraničního proudu ze účelem vyšší úr.míry došlo ke sražení úrokové míry E´
b) z důvodu odchodu vkladatelských úspor dojde ke zvýšení úrokové míry E´
Jeden z motivů pro přesuny kapitálu na mezinárodní úrovni jsou rozdíly v úrokových sazbách národních ekonomik – „úrokový diferenciál„ = rozdíl mezi úrokovou sazbou v dané zemi a v zahraničí.
Může docházet k „arbitrážím“ = vyrovnání rozdílných cen výrobků, měny, úvěru jejich spontánním přesunem z trhu, na nichž jsou ceny nižší, na trhy s vyššími cenami, tzn. že se kapitál z levnějšího trhu přesune na dražší trh a úrokové sazby na obou trzích se postupně vyrovnají.
(7.13) Úrokový diferenciál a mezinárodní mobilita kapitálu = rozdíl úrokových sazeb jednotlivých zemí
a) přísunem zahraničního proudu ze účelem vyšší úr.míry došlo ke sražení úrokové míry E´
b) z důvodu odchodu vkladatelských úspor dojde ke zvýšení úrokové míry E´
Vlivy na nabídku úspor - zapůjčitelné fondy:
- nabídka zapůjčitelných fondů je ovlivňována změnami úrokových sazeb, ale je na ně citlivější (elastičtější) v dlouhém období (7.8)
7.5 Trh kapitálu – trh zapůjčitelných fondů
- funguje hlavně díky finančním zprostředkovatelům, nejčastěji komerčním bankám
- na trhu zapůjčitelných fondů se objevují na straně D firmy a spotřebitelé (kteří potřebují fin.prostředky na nákup investičních nebo spotřebních statků), na straně S „střadatelé“ = lidé, kteří jsou ochotni za určitých podmínek své dočasně nevyužité finanční prostředky-úspory zapůjčit
(7.9) Trh zapůjčitelných fondů
D = klesající křivka poptávky po zapůjčitelných fondech – investice
S = rostoucí křivka nabídky zapůjčitelných fondů - úspory
E = ustálená úroková míra na rovnovážné hodnotě
Rovnováha: v okamžiku, kdy se rovná množství nabízených úspor zamýšleným investicím
7.5 Trh kapitálu – trh zapůjčitelných fondů
- funguje hlavně díky finančním zprostředkovatelům, nejčastěji komerčním bankám
- na trhu zapůjčitelných fondů se objevují na straně D firmy a spotřebitelé (kteří potřebují fin.prostředky na nákup investičních nebo spotřebních statků), na straně S „střadatelé“ = lidé, kteří jsou ochotni za určitých podmínek své dočasně nevyužité finanční prostředky-úspory zapůjčit
(7.9) Trh zapůjčitelných fondů
D = klesající křivka poptávky po zapůjčitelných fondech – investice
S = rostoucí křivka nabídky zapůjčitelných fondů - úspory
E = ustálená úroková míra na rovnovážné hodnotě
Rovnováha: v okamžiku, kdy se rovná množství nabízených úspor zamýšleným investicím
(7.10) Změny poptávky po zapůjčitelných fondech
Křivka poptávky se posouvá dle toho, zda se snížila či zvýšila poptávka po investicích (ochabnutí zájmu spotřebitelů o nemoderní nebo technicky zastaralé výrobky vs. snížení podnikatelského rizika, ...)
a) Pokles poptávky po investicích
- pokles D vlivem poklesu D po konečné produkci
- zvýšením rizikovosti investičních projektů, poklesne také úroková míra na E2
b) Růst poptávky po investicích
- zvýšení D po investicích např. z důvodu růstu zájmu spotřebitelů
- hospodářské oživení vede k růstu úrokové míry na E2
Další vlivy na nabídku úspor - zapůjčitelné fondy:
Pokud se sníží reálné důchody lidí (např.díky inflaci poklesnou mzdy zaměstnancům), poklesne i schopnost nabízet zapůjčitelné fondy.
a) Pokles poptávky po investicích
- pokles D vlivem poklesu D po konečné produkci
- zvýšením rizikovosti investičních projektů, poklesne také úroková míra na E2
b) Růst poptávky po investicích
- zvýšení D po investicích např. z důvodu růstu zájmu spotřebitelů
- hospodářské oživení vede k růstu úrokové míry na E2
Další vlivy na nabídku úspor - zapůjčitelné fondy:
Pokud se sníží reálné důchody lidí (např.díky inflaci poklesnou mzdy zaměstnancům), poklesne i schopnost nabízet zapůjčitelné fondy.
7.4.1 Úspory ( - savings)
Úspory představují tu část disponibilního důchodu, která není použita na spotřebu, tedy nákup spotřebních statků.
= spotřeba
Domácnosti mohou obdržet finanční prostředky:
- za poskytované služby výr.faktorů dostávají důchody v podobě mezd, zisků, nebo úroků a rent.
- od vlády různé sociální dávky „transfery“ (podpora v nezaměstnanosti, nemocenská, přídavky na děti, ...)
Na druhé straně od domácností z důchodů vláda vybírá:
- daně, srážky soc.a zdrav.pojištění, poplatky, ...
Disponibilní důchod ( - disposable income)
= veškeré příjmy které lidem zbudou po odečtení daní, odvodů a srážek
- čím budou mít lidé větší dispon.důchod, tím snadněji a ochotněji budou spořit
= spotřeba
Domácnosti mohou obdržet finanční prostředky:
- za poskytované služby výr.faktorů dostávají důchody v podobě mezd, zisků, nebo úroků a rent.
- od vlády různé sociální dávky „transfery“ (podpora v nezaměstnanosti, nemocenská, přídavky na děti, ...)
Na druhé straně od domácností z důchodů vláda vybírá:
- daně, srážky soc.a zdrav.pojištění, poplatky, ...
Disponibilní důchod ( - disposable income)
= veškeré příjmy které lidem zbudou po odečtení daní, odvodů a srážek
- čím budou mít lidé větší dispon.důchod, tím snadněji a ochotněji budou spořit
Závislosti velikosti úspor:
1. Úspory se řídí mezním sklonem k úsporám ( - marginal propensity to save)
= ochota a schopnost odložit v podobě úspor určitý počet haléřů z každé dodatečně nabyté 1Kč disponibilního
důchodu
- má tendenci se zvyšovat při rostoucím disponibilním důchodu, ale záleží zda změna disponibilního důchodu je trvalá (lidé obvykle trvale zvýší spotřebu a změna je výrazná) nebo dočasná (lidé většinou příliš nezmění úroveň své spotřeby)
2. Velikost úspor závisí také na fázi životního cyklu (7.7)
7.4.2 Nabídka úspor – zapůjčitelných fondů
- postihuje závislost úspor na úrokové míře
- s rostoucí úr.mírou se zvyšuje ochota lidí nabízet své úspory, získají vyšší výnos
- rozhodování lidí o nabízení většího nebo menšího množství úspor je také ovlivněno délkou období, v němž se rozhodují (čím déle trvá doba, po kterou se zvyšují úrokové sazby, tím více jsou lidé ochotni slevit ze svých spotřebních nároků a část své spotřeby, hl.dlouhodobé statky-auta,domy,dovolená v zahraničí, odložit na pozdější dobu, neboť získají více peněz na úrocích)
= ochota a schopnost odložit v podobě úspor určitý počet haléřů z každé dodatečně nabyté 1Kč disponibilního
důchodu
- má tendenci se zvyšovat při rostoucím disponibilním důchodu, ale záleží zda změna disponibilního důchodu je trvalá (lidé obvykle trvale zvýší spotřebu a změna je výrazná) nebo dočasná (lidé většinou příliš nezmění úroveň své spotřeby)
2. Velikost úspor závisí také na fázi životního cyklu (7.7)
7.4.2 Nabídka úspor – zapůjčitelných fondů
- postihuje závislost úspor na úrokové míře
- s rostoucí úr.mírou se zvyšuje ochota lidí nabízet své úspory, získají vyšší výnos
- rozhodování lidí o nabízení většího nebo menšího množství úspor je také ovlivněno délkou období, v němž se rozhodují (čím déle trvá doba, po kterou se zvyšují úrokové sazby, tím více jsou lidé ochotni slevit ze svých spotřebních nároků a část své spotřeby, hl.dlouhodobé statky-auta,domy,dovolená v zahraničí, odložit na pozdější dobu, neboť získají více peněz na úrocích)
(7.1) Celkový a mezní produkt kapitálu
Stroj č.4 = poslední stroj který si na sebe vydělá při 4% úrokové míře (40tis.dluhopisy+100tis-10% odpisy=140tis.)
Kolik nakoupit kapitálu?
(7.2) Vývoj mezních nákladů na kapitál při změnách úrokové míry
(7.5) Optimální množství strojů při různých úrokových sazbách
Optimální stav můžeme zjistit dle tohoto grafu, kde jsou zakresleny funkce a
(7.6) Poptávka po zapůjčitelných fondech D
- je klesající funkcí úrokoví míry, protože čím nižší je úroková míra, tím levnější jsou pro firmu externí zdroje (zapůjčitelné fondy) a firma jich může poptávat větší množství.
Kolik nakoupit kapitálu?
(7.2) Vývoj mezních nákladů na kapitál při změnách úrokové míry
(7.5) Optimální množství strojů při různých úrokových sazbách
Optimální stav můžeme zjistit dle tohoto grafu, kde jsou zakresleny funkce a
(7.6) Poptávka po zapůjčitelných fondech D
- je klesající funkcí úrokoví míry, protože čím nižší je úroková míra, tím levnější jsou pro firmu externí zdroje (zapůjčitelné fondy) a firma jich může poptávat větší množství.
7.4 Nabídka kapitálu
Rozlišovat reálné kapitálové statky a finanční kapitál: (viz.níže)
REÁLNÁ AKTIVA (hovoříme o výrobním faktoru)
4. Hmotný kapitál
- stroje, výrobní budovy, zařízení, dopravní prostředky, nástroje nebo zásoby materiálu
5. Nehmotný kapitál
- software, technologie, know-how, goodwill, patenty, ...
FINANČNÍ AKTIVA (hovoříme o kapitálu jako o faktoru financujícím)
6. Finanční kapitál = „zapůjčitelné fondy“
- úspory nebo bankovní půjčky či cenné papíry (akcie, obligace)
REÁLNÁ AKTIVA (hovoříme o výrobním faktoru)
4. Hmotný kapitál
- stroje, výrobní budovy, zařízení, dopravní prostředky, nástroje nebo zásoby materiálu
5. Nehmotný kapitál
- software, technologie, know-how, goodwill, patenty, ...
FINANČNÍ AKTIVA (hovoříme o kapitálu jako o faktoru financujícím)
6. Finanční kapitál = „zapůjčitelné fondy“
- úspory nebo bankovní půjčky či cenné papíry (akcie, obligace)
7.3 Poptávka po kapitálu
- vychází z poptávky po výrobcích nebo službách, které jsou pomocí kapitálu produkovány (čím větší D po hotové produkci, tím větší D po kapitálu)
- je odvozená poptávka
Faktory ovlivňující poptávku po kapitálu:
1. Úroková míra
= alternativní náklad pořízení kapitálu
- s rostoucí úr.mírou je obtížnější nalézt investiční projekty s dostatečně vysokou mírou výnosnosti, aby mohly investorovi vynahradit ušlý úrok který nezíská kdyby své peníze nechal v bance, ale pouze je na nákup kapitálových statků
- čím vyšší je úroková míra, tím nákladnější je vypůjčování peněz
- je odvozená poptávka
Faktory ovlivňující poptávku po kapitálu:
1. Úroková míra
= alternativní náklad pořízení kapitálu
- s rostoucí úr.mírou je obtížnější nalézt investiční projekty s dostatečně vysokou mírou výnosnosti, aby mohly investorovi vynahradit ušlý úrok který nezíská kdyby své peníze nechal v bance, ale pouze je na nákup kapitálových statků
- čím vyšší je úroková míra, tím nákladnější je vypůjčování peněz
(7.4) Poptávka po investicích
Křivka míry výnosnosti investic (závisí nepřímo úměrně na úrokové míře) = křivka poptávky po investicích (je klesající).
Investor prvně realizuje investice s vysokou mírou výnosnosti (nejziskovější), pak ty méně a naposled nejméně ziskové. Míra výnosnosti musí být min.tak vysoká jako úroková míra, kterou musíme platit za půjčení peněz.
2. Mezní produkt kapitálu (nebo-li jeho produktivita)
- čím je vyšší, tím větší přínos má pro podnikatele daná jednotka kapitálu.
- nezapomínat na zákon klesajícího mezního produktu = čím více jednotek kapitálu zapojíme do výroby, tím pomaleji roste celková produkce a tím rychleji klesá mezní produkt.
= celkový produkt kapitálu (uvádíme ve fyz.jednotkách - v kusech, litrech, ...)
= mezní produkt kapitálu (uvádíme ve fyz.jednotkách - v kusech, litrech, ...)
= příjem z mezního produktu kapitálu
= mezní náklady na pořízení a opotřebení kapitálu
= peníze
Investor prvně realizuje investice s vysokou mírou výnosnosti (nejziskovější), pak ty méně a naposled nejméně ziskové. Míra výnosnosti musí být min.tak vysoká jako úroková míra, kterou musíme platit za půjčení peněz.
2. Mezní produkt kapitálu (nebo-li jeho produktivita)
- čím je vyšší, tím větší přínos má pro podnikatele daná jednotka kapitálu.
- nezapomínat na zákon klesajícího mezního produktu = čím více jednotek kapitálu zapojíme do výroby, tím pomaleji roste celková produkce a tím rychleji klesá mezní produkt.
= celkový produkt kapitálu (uvádíme ve fyz.jednotkách - v kusech, litrech, ...)
= mezní produkt kapitálu (uvádíme ve fyz.jednotkách - v kusech, litrech, ...)
= příjem z mezního produktu kapitálu
= mezní náklady na pořízení a opotřebení kapitálu
= peníze
Rizika a jejich vlivy
Nemůžeme dopředu jistě vědět, jaký výnos nám daná činnost přinese, lze jej odhadnout, ale není přesný.
- riziko ovlivňuje výši úroku (čím rizikovější je projekt, na který jsme se rozhodli půjčit někomu peníze, tím vyšší úrokovou míru požadujeme při vrácení půjčky)
- inflace (vlivem inflace peníze ztrácejí část své kupní síly, dá se za ně koupit méně zboží než dříve – znehodnocení)
Z těchto důvodu musíme rozlišovat reálnou a nominální úrokovou míru, tento vztah = Fisherova rovnice
7.2 Investování
Abychom mohli v budoucnu více spotřebovávat, musíme omezit úroveň dnešní spotřeby = investování, tzn.že lidé omezují svoji současnou úroveň spotřeby tím, že místo části spotřebních statků budou vyrobeny statky kapitálové.
- riziko ovlivňuje výši úroku (čím rizikovější je projekt, na který jsme se rozhodli půjčit někomu peníze, tím vyšší úrokovou míru požadujeme při vrácení půjčky)
- inflace (vlivem inflace peníze ztrácejí část své kupní síly, dá se za ně koupit méně zboží než dříve – znehodnocení)
Z těchto důvodu musíme rozlišovat reálnou a nominální úrokovou míru, tento vztah = Fisherova rovnice
7.2 Investování
Abychom mohli v budoucnu více spotřebovávat, musíme omezit úroveň dnešní spotřeby = investování, tzn.že lidé omezují svoji současnou úroveň spotřeby tím, že místo části spotřebních statků budou vyrobeny statky kapitálové.
Rozdíl mezi kapitálem a investicí (7.1)
Kapitál = stav, zásobu kapitálových statků, které lze využít k výrobě
Investice = tok prostředků, které umožní změnit kapitálovou zásobu
(7.2) Hranice produkčních možností
Situace 2 zemí, které mají ve výchozím roce stejné množství zdrojů PPF1. Země B vyčlení část svých zdrojů na výrobu kapitálových statků, tzn. že v dalším roce je křivka země B posunuta doprava na PPF2.
Investování má význam tehdy, pokud dočasné omezení spotřeby má menší hodnotu než nárůst spotřebních možností v budoucnu.
(7.3 a) Investování díky omezení současné spotřeby
X (t1-t2) = omezení současné spotřeby (úbytek spotřebních možností v prvním období) přineslo nárůst spotřeby v období mezi Y (t2-t3) (přírůstek spotřeby v druhém období).
Investice je výhodná, neboť plocha Y>X
(7.3 b) trvalé zvýšení spotřeby po přechodném období, kdy se investor musel uskromnit
M = hodnota dočasného snížení spotřeby < než N = hodnota trvalého zvýšení spotřeby
Investice = tok prostředků, které umožní změnit kapitálovou zásobu
(7.2) Hranice produkčních možností
Situace 2 zemí, které mají ve výchozím roce stejné množství zdrojů PPF1. Země B vyčlení část svých zdrojů na výrobu kapitálových statků, tzn. že v dalším roce je křivka země B posunuta doprava na PPF2.
Investování má význam tehdy, pokud dočasné omezení spotřeby má menší hodnotu než nárůst spotřebních možností v budoucnu.
(7.3 a) Investování díky omezení současné spotřeby
X (t1-t2) = omezení současné spotřeby (úbytek spotřebních možností v prvním období) přineslo nárůst spotřeby v období mezi Y (t2-t3) (přírůstek spotřeby v druhém období).
Investice je výhodná, neboť plocha Y>X
(7.3 b) trvalé zvýšení spotřeby po přechodném období, kdy se investor musel uskromnit
M = hodnota dočasného snížení spotřeby < než N = hodnota trvalého zvýšení spotřeby
7. TRH KAPITÁLU
- je sekundárním faktorem narozdíl od práce a půdy, protože jej nemáme v hotové podobě a musíme si jej napřed vyrobit
- pomáhá zvýšit produktivitu (švadlena která má jeden šicí stroj udělá 5šatů/týden, ale při zapojení nového výrobního faktoru-šicího stroje-vzroste 5x)
7.1 Formy kapitálu
REÁLNÁ AKTIVA (hovoříme o výrobním faktoru)
1. Hmotný kapitál
- stroje, výrobní budovy, zařízení, dopravní prostředky, nástroje nebo zásoby materiálu
2. Nehmotný kapitál
- software, technologie, know-how, goodwill, patenty, ...
FINANČNÍ AKTIVA (hovoříme o kapitálu jako o faktoru financujícím)
3. Finanční kapitál
- úspory nebo bankovní půjčky či cenné papíry (akcie, obligace, zapůjčitelné fondy)
- pomáhá zvýšit produktivitu (švadlena která má jeden šicí stroj udělá 5šatů/týden, ale při zapojení nového výrobního faktoru-šicího stroje-vzroste 5x)
7.1 Formy kapitálu
REÁLNÁ AKTIVA (hovoříme o výrobním faktoru)
1. Hmotný kapitál
- stroje, výrobní budovy, zařízení, dopravní prostředky, nástroje nebo zásoby materiálu
2. Nehmotný kapitál
- software, technologie, know-how, goodwill, patenty, ...
FINANČNÍ AKTIVA (hovoříme o kapitálu jako o faktoru financujícím)
3. Finanční kapitál
- úspory nebo bankovní půjčky či cenné papíry (akcie, obligace, zapůjčitelné fondy)
Zapůjčitelné fondy
Zapůjčitelné fondy = dočasně volné finanční prostředky, které jejich majitel nabízí k zapůjčení jinému (bankovní úvěry, dluhopisy)
Podnikatel aby mohl vyrábět musí mít k dispozici:
- vstupy – výrobní faktory ... vlastní finanční zdroje-úspory (za které nakoupí statky, výrobky či služby, které pak prodá zákazníkům a když bude mít tržby vyšší než vložené náklady dostane zisk)
- v případě že nemá vlastní finanční zdroje, tak využije externí (cizí) zdroje (bankovní úvěr, ...)
- podnikat se vyplatí když výnos z podnikání bude větší než by byl úrok získaný v bance. Úrok = náklad kapitálového statku
Pozitivní míra časové preference = vyšší hodnota dnešní spotřeby než spotřeby v budoucnu...tzn. lepší vrabec v hrsti než holub na střeše.
Podnikatel aby mohl vyrábět musí mít k dispozici:
- vstupy – výrobní faktory ... vlastní finanční zdroje-úspory (za které nakoupí statky, výrobky či služby, které pak prodá zákazníkům a když bude mít tržby vyšší než vložené náklady dostane zisk)
- v případě že nemá vlastní finanční zdroje, tak využije externí (cizí) zdroje (bankovní úvěr, ...)
- podnikat se vyplatí když výnos z podnikání bude větší než by byl úrok získaný v bance. Úrok = náklad kapitálového statku
Pozitivní míra časové preference = vyšší hodnota dnešní spotřeby než spotřeby v budoucnu...tzn. lepší vrabec v hrsti než holub na střeše.
Rovnováha:
Rovnováha: (ziskově orientovaná firma má tendenci vyrovnávat MP=MC (mezní příjmy a náklady))
Monopsononní zaměstnavatel se bude snažit zaměstnat takové množství pracovní síly aby
E = pokud náklady spjaté s jejím zaměstnáním jsou nižší než její předpokládaný přínos tak má význam zaměstnat další pracovní sílu (průsečík práce a křivky poptávky po práci)
Na trhu práce na němž vystupuje pouze jeden kupující-monopsnonista jsou mzda a zaměstnanost nižší, než na trhu práce konkurenčním, neboť vyplacená mzdová sazba i zaměstnanost by byly vyšší (bod C).
Monopsonní tendence a oligopsony na trhu práce
Na trhu existuje nedokonalá soutěž. Monopson se nevyskytuje často v čisté podobě. Na trhu jsou firmy, které mají jisté monopsonní prvky. Tento monopsonní prvek může být vyvolán např.geografickým umístěním firmy, které způsobuje, že pro některé pracovníky je umístění firmy výhodnější než pro jiné, kteří musí do práce dojíždět třeba i z velké dálky. Firma pak musí, potřebuje-li další pracovníky, kompenzovat nejen práci, ale i čas nezbytný k dopravě mezních pracovníků do zaměstnání. Chce-li firma získat pracovníky pro sebe, musí nabídnout vyšší mzdy se všemi z toho plynoucími důsledky pro vývoj a rozsah zaměstnanosti.
Monopsononní zaměstnavatel se bude snažit zaměstnat takové množství pracovní síly aby
E = pokud náklady spjaté s jejím zaměstnáním jsou nižší než její předpokládaný přínos tak má význam zaměstnat další pracovní sílu (průsečík práce a křivky poptávky po práci)
Na trhu práce na němž vystupuje pouze jeden kupující-monopsnonista jsou mzda a zaměstnanost nižší, než na trhu práce konkurenčním, neboť vyplacená mzdová sazba i zaměstnanost by byly vyšší (bod C).
Monopsonní tendence a oligopsony na trhu práce
Na trhu existuje nedokonalá soutěž. Monopson se nevyskytuje často v čisté podobě. Na trhu jsou firmy, které mají jisté monopsonní prvky. Tento monopsonní prvek může být vyvolán např.geografickým umístěním firmy, které způsobuje, že pro některé pracovníky je umístění firmy výhodnější než pro jiné, kteří musí do práce dojíždět třeba i z velké dálky. Firma pak musí, potřebuje-li další pracovníky, kompenzovat nejen práci, ale i čas nezbytný k dopravě mezních pracovníků do zaměstnání. Chce-li firma získat pracovníky pro sebe, musí nabídnout vyšší mzdy se všemi z toho plynoucími důsledky pro vývoj a rozsah zaměstnanosti.
Oligopsonní situace
Oligopsonní situace = na straně D je několik kupujících a zaměstnavatel je pod určitým tlakem konkurence (viz.oligopolisté na trhu výrobků a služeb). Také oligopsony na trhu práce mohou uzavírat tajné dohody směřující k ustanovení mzdové sazby pod její konkurenční úrovní.
Bilaterální (dvoustranný) monopol
= když na trhu práce je na straně D je monopson (který může ovlivňovat mzdovou sazbu) a na straně S jsou-můžou být odbory-monopol .
Mzdová sazba je určována vyjednáváním mezi oběma stranami.
V případě nesouhlasu o výši mzdě může dojít k:
- výluce (zaměstnavatel může propustit všechny pracovníky a uzavřít firmu)
- stávce (odbory mohou naopak způsobit uzavření firmy)
Většina mzdových konfliktů ke stávkám ani výlukám nevede, neboť obě strany jsou si vědomé potencionálních ztrát, které by takovým postupe, utrpěly. Spíše neinformovanost o možnostech obou stran či chybná interpretace přesných informací vedou ke vzájemně destruktivnímu řešení.
Bilaterální (dvoustranný) monopol
= když na trhu práce je na straně D je monopson (který může ovlivňovat mzdovou sazbu) a na straně S jsou-můžou být odbory-monopol .
Mzdová sazba je určována vyjednáváním mezi oběma stranami.
V případě nesouhlasu o výši mzdě může dojít k:
- výluce (zaměstnavatel může propustit všechny pracovníky a uzavřít firmu)
- stávce (odbory mohou naopak způsobit uzavření firmy)
Většina mzdových konfliktů ke stávkám ani výlukám nevede, neboť obě strany jsou si vědomé potencionálních ztrát, které by takovým postupe, utrpěly. Spíše neinformovanost o možnostech obou stran či chybná interpretace přesných informací vedou ke vzájemně destruktivnímu řešení.
(6.13) Ekonomická renta
= mzda za kterou je pracovník ochoten pracovat
= tržní cena práce-mzda = rovnovážná mzda
L = množství práce
= poptávka po práci
= nabídka práce
E = ekonomická renta
6.2.7 Monopson na trhu práce (nedokonalosti konkurence na poptávkové straně trhu práce)
Monopson má takovou tržní strukturu, v níž existuje pouze jeden kupující. Na trhu práce je v pozici monopsonu takový zaměstnavatel, který je na tomto trhu jediným subjektem, jenž práci nakupuje, tzn. že je jediným poptávajícím na trhu práce a proto představuje celou tržní poptávku po práci.
Křivka tržní S je rostoucí. Tzn. že zvýší-li množství práce, které poptává, musí zvýšit i mzdovou sazbu, nebo-li chce-li firma přijmout dodatečné pracovníky, musí v souladu nabídkové křivky nabídnout vyšší mzdu.
= tržní cena práce-mzda = rovnovážná mzda
L = množství práce
= poptávka po práci
= nabídka práce
E = ekonomická renta
6.2.7 Monopson na trhu práce (nedokonalosti konkurence na poptávkové straně trhu práce)
Monopson má takovou tržní strukturu, v níž existuje pouze jeden kupující. Na trhu práce je v pozici monopsonu takový zaměstnavatel, který je na tomto trhu jediným subjektem, jenž práci nakupuje, tzn. že je jediným poptávajícím na trhu práce a proto představuje celou tržní poptávku po práci.
Křivka tržní S je rostoucí. Tzn. že zvýší-li množství práce, které poptává, musí zvýšit i mzdovou sazbu, nebo-li chce-li firma přijmout dodatečné pracovníky, musí v souladu nabídkové křivky nabídnout vyšší mzdu.
Firma v monopsonní pozici
Firma v monopsonní pozici na trhu práce může dosahovat většího zisku než fy které se musí ucházet o práci na konkurenčním trhu, tzn. že monopsonní firma ovlivňuje tržní mzdovou sazku, kterou pracovníkům vyplácí = „tvůrce mzdy“ (wage-maker), jelikož má schopnost kontrolovat mzdovou sazbu tím, že upravuje rozsah práce, kterou najímá, podobně jako monopolista na trhu výrobků a služeb kontroluje cenu svých produktů regulováním rozsahu produkce.
Odlišení mzdy a mezních nákladů práce
MC na práci, tzn. náklady vyvolané přijetím dodatečného pracovníka jsou vyšší, než samotná mzda dodatečného pracovníka, neboť dá-li dodatečnému pracovníkovi vyšší mzdu, musí ji poskytnou i stávajícím zaměstnancům v případě nediskriminace.
Rovnováha monopsonu (6.14)
Křivka poptávky po práci ( ) vyjadřuje vývoj příjmu z mezního produktu ( )
tzn. vývoj přírůstku celkového příjmu firmy vyvolaného zaměstnání dodatečného pracovníka (pracovní jednotky)
Odlišení mzdy a mezních nákladů práce
MC na práci, tzn. náklady vyvolané přijetím dodatečného pracovníka jsou vyšší, než samotná mzda dodatečného pracovníka, neboť dá-li dodatečnému pracovníkovi vyšší mzdu, musí ji poskytnou i stávajícím zaměstnancům v případě nediskriminace.
Rovnováha monopsonu (6.14)
Křivka poptávky po práci ( ) vyjadřuje vývoj příjmu z mezního produktu ( )
tzn. vývoj přírůstku celkového příjmu firmy vyvolaného zaměstnání dodatečného pracovníka (pracovní jednotky)
4. Rozdíly plynoucí z diskriminace
Ekonomická teorie se diskriminací nezabývá.
Systematická teorie ano, typy diskriminací:
- rasa, pohlaví, věk, náboženství, ...
- mzdová diskriminace = když stejně kvalifikovaní pracovníci dostávají za stejný příspěvek k produkci rozdílnou mzdu)
- diskriminace při zaměstnání k ní dochází jsou-li někteří uchazeči preferování a jiní diskriminováni na základě některého z výše uvedených znaků
- různé jemné bariéry tvořené podvědomými postoji, předsudky, zábranami, obavami „skleněný strop“ (např. ve vedoucích funkcích působí jen výjimečně ženy)
6.2.6 Transferový výdělek a ekonomická renta
Pohled do vnitřní struktury mzdy, která při pouhém nazírání zvnějška není zpravidla viditelná.
Transferový výdělek
= minimální částka, která je nezbytná k tomu, aby motivovala pracovníka k nabídce své práce na určitém trhu práce, neboť každý pracovník má jiné rozdílné mzdové požadavky.
Systematická teorie ano, typy diskriminací:
- rasa, pohlaví, věk, náboženství, ...
- mzdová diskriminace = když stejně kvalifikovaní pracovníci dostávají za stejný příspěvek k produkci rozdílnou mzdu)
- diskriminace při zaměstnání k ní dochází jsou-li někteří uchazeči preferování a jiní diskriminováni na základě některého z výše uvedených znaků
- různé jemné bariéry tvořené podvědomými postoji, předsudky, zábranami, obavami „skleněný strop“ (např. ve vedoucích funkcích působí jen výjimečně ženy)
6.2.6 Transferový výdělek a ekonomická renta
Pohled do vnitřní struktury mzdy, která při pouhém nazírání zvnějška není zpravidla viditelná.
Transferový výdělek
= minimální částka, která je nezbytná k tomu, aby motivovala pracovníka k nabídce své práce na určitém trhu práce, neboť každý pracovník má jiné rozdílné mzdové požadavky.
Rozdíly v požadovaných mzdách
Rozdíly v požadovaných mzdách jsou dány hlavně náklady obětované příležitosti pracovního času pracovníka. Čím lepší výdělkové možnosti má pracovník na jednom trhu práce, tím vyšší je mzda, nezbytná k tomu, aby nabídl svou práci na trhu jiném a naopak (nebudu pracovat-nabízet svou práci někde za 30Kč/hod., když mám možnost si vydělat 60Kč/hod.).
Ekonomická renta (6.13)
= část mzdy, která přesahuje transferový výdělek
- vyskytuje se na těch trzích práce, na nichž není S práce dokonale elastická, tzn. kde křivka nabídky práce není horizontální
- ek.renta se existuje u všech výrobních faktorů (práce, půda, kapitál, přírodní zdroje), ale renta se vztahuje jen k těm faktorům, jejichž nabídka je fixní (půda) (viz.kapitola 11)
Ekonomická renta (6.13)
= část mzdy, která přesahuje transferový výdělek
- vyskytuje se na těch trzích práce, na nichž není S práce dokonale elastická, tzn. kde křivka nabídky práce není horizontální
- ek.renta se existuje u všech výrobních faktorů (práce, půda, kapitál, přírodní zdroje), ale renta se vztahuje jen k těm faktorům, jejichž nabídka je fixní (půda) (viz.kapitola 11)
Rozdíly ve mzdách
Rozdíly ve mzdách jsou pak dle toho, že pracovník s vyšší vybaveností lidským kapitálem produkuje vyšší mezní produkt a je proto lépe honorován. Graficky jej znázorňujeme pomocí věkově-výdělkovými liniemi pracovníků s rozdílnou zásobou lidského kapitálu (6.13).
(6.14) Srovnání výnosu z lidského kapitálu a nákladů na jeho tvorbu
Výdělkové diferenciály vyjádřené věkově můžeme využít ke grafickému znázornění nákladově-výnosové analýzy.
Optickou pomůckou pro posouzení ek.výhodnosti či nevýhodnosti VŠ-studia je srovnání celkové výnosové a nákladové plochy.
- když plocha výnosu > než plocha nákladů ...investice pro studium na VŠ daného pracovníka byla efektivní a naopak
Teorie signalizování
= absolventi byli schopni se vzdělávat a projít systémem zkoušek a tím tak vysílají signál, že jsou pracovníky, od nichž se dá očekávat vysoká produktivita.
(6.14) Srovnání výnosu z lidského kapitálu a nákladů na jeho tvorbu
Výdělkové diferenciály vyjádřené věkově můžeme využít ke grafickému znázornění nákladově-výnosové analýzy.
Optickou pomůckou pro posouzení ek.výhodnosti či nevýhodnosti VŠ-studia je srovnání celkové výnosové a nákladové plochy.
- když plocha výnosu > než plocha nákladů ...investice pro studium na VŠ daného pracovníka byla efektivní a naopak
Teorie signalizování
= absolventi byli schopni se vzdělávat a projít systémem zkoušek a tím tak vysílají signál, že jsou pracovníky, od nichž se dá očekávat vysoká produktivita.
Rozdíly ve mzdách
Mzdy jsou poměrně vysoké na trzích, kde je D velká a S malá a naopak.
1. Dynamický rozdíl ve mzdách = jsou dočasné a rychlost jejich snížení závisí na mobilitě práce (na Aljašce jsou nízké mzdy, ale stavba ropovodu na Aljašce=nábor lidí za vysoké mzdy-později pokles mezd z důvodu vysoké poptávky)
2. Kompenzační rozdíly ve mzdách = existují platové rozdíly např. na Aljašce (chladnější klima, periferní pozice) a USA které přetrvávají a tudíž je zapotřebí tato některá znevýhodnění kompenzovat, dále kompenzace vznikají u prací, které jsou spjaté s vyšším rizikem práce (rizikovější práce jsou více honorované než při stejné kvalifikaci v práci v méně rizikových podmínkách)
1. Dynamický rozdíl ve mzdách = jsou dočasné a rychlost jejich snížení závisí na mobilitě práce (na Aljašce jsou nízké mzdy, ale stavba ropovodu na Aljašce=nábor lidí za vysoké mzdy-později pokles mezd z důvodu vysoké poptávky)
2. Kompenzační rozdíly ve mzdách = existují platové rozdíly např. na Aljašce (chladnější klima, periferní pozice) a USA které přetrvávají a tudíž je zapotřebí tato některá znevýhodnění kompenzovat, dále kompenzace vznikají u prací, které jsou spjaté s vyšším rizikem práce (rizikovější práce jsou více honorované než při stejné kvalifikaci v práci v méně rizikových podmínkách)
3. Rozdíly plynoucí z rozdílné náročnosti práce na „lidský kapitál“
Lidský kapitál = rozdílné vybavení lidí, zásoby kvalifikace, kterou si pracovník vytvořil a která je schopná přinášet důchod = souhrn použitelných znalostí a dovedností, které pracovník získal studiem a praxí.
Také při investování do lidského kapitálu existuje riziko chybného umístění investice, tzn.chybné volby studijního oboru. Lidský kapitál podléhá amortizaci. Pokud není udržován dochází k opotřebení. Při investování do lidského kapitálu jednotlivci srovnávají současné náklady a očekávané výnosy.
Náklady přímé (výdaje na učebnice, ubytování, školné), nepřímé (náklady obětované příležitosti).
Výnosy zahrnují zvýšení důchodu, které jsou důsledkem vyššího vybavení lidským kapitálem, nepeněžní efekty
vyššího vzdělání (postavení v zaměstnání, zajímavější práce, ...)
Podle výsledků srovnání nákladů a očekávaných výnosů se jednotlivci rozhodují o tom, zda investici
podniknout, či nikoliv.
Také při investování do lidského kapitálu existuje riziko chybného umístění investice, tzn.chybné volby studijního oboru. Lidský kapitál podléhá amortizaci. Pokud není udržován dochází k opotřebení. Při investování do lidského kapitálu jednotlivci srovnávají současné náklady a očekávané výnosy.
Náklady přímé (výdaje na učebnice, ubytování, školné), nepřímé (náklady obětované příležitosti).
Výnosy zahrnují zvýšení důchodu, které jsou důsledkem vyššího vybavení lidským kapitálem, nepeněžní efekty
vyššího vzdělání (postavení v zaměstnání, zajímavější práce, ...)
Podle výsledků srovnání nákladů a očekávaných výnosů se jednotlivci rozhodují o tom, zda investici
podniknout, či nikoliv.
(6.12) Prostor pro jednání o mzdách
A) prostor mezi W1 a W2 = jakákoli mzda v této zóně je přijatelná pro obě strany
B) prostor mezi W1 a W2 = neexistuje zde žádná mzdová úroveň přijatelná pro obě strany
Většina jednání nevede ani ke stávkám ani k výlukám. Kromě určité „rovnováhy strachu“ zde hraje významnou úlohu i vědomí interdependence = vzájemná závislost.
Problém stávek ve veřejném sektoru
V soukromokapitalistické sféře jde v kolektivních jednáních o rozdělování výsledků ek.aktivity mezi zaměstnance a v vlastníky. Spotřebitelé trpí poměrně málo. U většiny produktů totiž v soukromém sektoru existují blízké substituty.
Ve veřejném sektoru management nereprezentuje zájmy soukr.vlastníků k zájmům zaměstnanců, ale zájmy veřejnosti. Jde zde o rozdělování hodnot, náležejícím všem občanům jakožto daňovým poplatníkům. Veřejnost není divákem stávek, neboť jde o její zájmy. Veřejnost bývá prvou obětí stávek ve veřejném sektoru, neboť jen obtížně se hledá např. substitut za veřejnou dopravu, pošta, zdravotní pomoc, ...
Proto bývá někdy právo na stávku ve veřejném sektoru omezeno, nebo regulováno.
B) prostor mezi W1 a W2 = neexistuje zde žádná mzdová úroveň přijatelná pro obě strany
Většina jednání nevede ani ke stávkám ani k výlukám. Kromě určité „rovnováhy strachu“ zde hraje významnou úlohu i vědomí interdependence = vzájemná závislost.
Problém stávek ve veřejném sektoru
V soukromokapitalistické sféře jde v kolektivních jednáních o rozdělování výsledků ek.aktivity mezi zaměstnance a v vlastníky. Spotřebitelé trpí poměrně málo. U většiny produktů totiž v soukromém sektoru existují blízké substituty.
Ve veřejném sektoru management nereprezentuje zájmy soukr.vlastníků k zájmům zaměstnanců, ale zájmy veřejnosti. Jde zde o rozdělování hodnot, náležejícím všem občanům jakožto daňovým poplatníkům. Veřejnost není divákem stávek, neboť jde o její zájmy. Veřejnost bývá prvou obětí stávek ve veřejném sektoru, neboť jen obtížně se hledá např. substitut za veřejnou dopravu, pošta, zdravotní pomoc, ...
Proto bývá někdy právo na stávku ve veřejném sektoru omezeno, nebo regulováno.
Zprostředkování a arbitráž
V případě patové situace kdy se strany nemohou dohodnout se přistupuje často ke zprostředkování = přispět k dohodě a k urychlení jednání. Úspěchem zprostředkovatele je nalézt řešení, které je přijatelné pro obě strany.
Vyskytují se ale situace, kdy se obě strany nedohodnou ani v případě zprostředkovatele a přitom ani jedna strana nemá zájem na stávce. Tuto situaci řeší arbitráž = proces, v němž zmocněná (třetí-nezúčastněná) strana-arbitr rozhodne záležitost, kterou nebylo možné řešit dohodou. V některých odvětvích je arbitráž povinná.
6.2.5 Rozdíly ve mzdách
Existuje mnoho trhu práce, utvářených jak po linii oborové a profesní, tak po linii regionální. Jednotliví pracovníci na jednotlivých trzích práce se liší svou produktivitou a jinými charakteristikami. Důsledkem segmentace celkového trhu práce a rozdílů v ind.charakteristikách jednotlivých pracovníků jsou rozdíly ve mzdách.
Vyskytují se ale situace, kdy se obě strany nedohodnou ani v případě zprostředkovatele a přitom ani jedna strana nemá zájem na stávce. Tuto situaci řeší arbitráž = proces, v němž zmocněná (třetí-nezúčastněná) strana-arbitr rozhodne záležitost, kterou nebylo možné řešit dohodou. V některých odvětvích je arbitráž povinná.
6.2.5 Rozdíly ve mzdách
Existuje mnoho trhu práce, utvářených jak po linii oborové a profesní, tak po linii regionální. Jednotliví pracovníci na jednotlivých trzích práce se liší svou produktivitou a jinými charakteristikami. Důsledkem segmentace celkového trhu práce a rozdílů v ind.charakteristikách jednotlivých pracovníků jsou rozdíly ve mzdách.
3. Podpora poptávky po vlastní produkci (6.11)
Odbory se snaží zvýšit mzdy a zároveň zachovat stávající počet zaměstnanců a to tak, že se snaží ovlivnit zvýšení poptávky po práci (křivka se posune doprava).
Způsoby zvyšování poptávky po práci:
- podpora růstu produktivity práce a tím se podporuje růst jejího a tím i a tím se zlepšují vyhlídky na úspěch při jednání o mzdách
- zlepšování komunikace mezi pracovníky a vedením, účast odboru na rozhodovacích procesech firmy = „demokracie v hospodářské sféře“
- pracovní morálka svých členů a odstraňování různých rušivých vlivů nepříznivě ovlivňujících pracovní výkon
- poptávka po produktech této práce prostřednictvím podpory tržní poptávky (stimulace odbytu výrobků a služeb, produkovaných prací, kterou reprezentují, dále motivace členů aby kupovali výrobky určitých producentů-auta, textilie a tím podpořili jejich zaměstnanost ...)
- politický vliv odborů se snaží zachovat nebo rozšířit tržní prostor pro produkty své práce(zavedení nebo zvýšení dovozní cel, snížení dovozních kvót)
Způsoby zvyšování poptávky po práci:
- podpora růstu produktivity práce a tím se podporuje růst jejího a tím i a tím se zlepšují vyhlídky na úspěch při jednání o mzdách
- zlepšování komunikace mezi pracovníky a vedením, účast odboru na rozhodovacích procesech firmy = „demokracie v hospodářské sféře“
- pracovní morálka svých členů a odstraňování různých rušivých vlivů nepříznivě ovlivňujících pracovní výkon
- poptávka po produktech této práce prostřednictvím podpory tržní poptávky (stimulace odbytu výrobků a služeb, produkovaných prací, kterou reprezentují, dále motivace členů aby kupovali výrobky určitých producentů-auta, textilie a tím podpořili jejich zaměstnanost ...)
- politický vliv odborů se snaží zachovat nebo rozšířit tržní prostor pro produkty své práce(zavedení nebo zvýšení dovozní cel, snížení dovozních kvót)
6.2.4 Kolektivní vyjednávání
= proces, v němž odbory a zaměstnavatelé jednají o podmínkách práce s cílem vytvořit oboustranně přijatelné podmínky zaměstnanosti. Výsledek = kolektivní smlouva, která představuje komplexní dokument pokrývající nejrůznější stránky pracovního procesu.
Důležitým faktorem hrají i stávky, tudíž i výše stávkového fondu odborů. Je-li fond vyčerpán pozice odborů je oslabena. Pozice je oslabována také rozsáhlou nezaměstnaností, která může snižovat ochotu pracovníků stávkovat. Další oslabení pozice jsou např. vysoké režijní náklady v případě stávky, nebo hrozba penále za nedodržení termínu dodávky.
Stávky a výluky
Nástrojem nátlaku odborů = stávka = skupinové rozhodnutí o odmítnutí prodat práci
Nástrojem nátlaku zaměstnavatelů = výluka = rozhodnutí firmy o přerušení produkce a zaměstnání jejich pracovníků.
Důležitým faktorem hrají i stávky, tudíž i výše stávkového fondu odborů. Je-li fond vyčerpán pozice odborů je oslabena. Pozice je oslabována také rozsáhlou nezaměstnaností, která může snižovat ochotu pracovníků stávkovat. Další oslabení pozice jsou např. vysoké režijní náklady v případě stávky, nebo hrozba penále za nedodržení termínu dodávky.
Stávky a výluky
Nástrojem nátlaku odborů = stávka = skupinové rozhodnutí o odmítnutí prodat práci
Nástrojem nátlaku zaměstnavatelů = výluka = rozhodnutí firmy o přerušení produkce a zaměstnání jejich pracovníků.
Odbory tlačí mzdu na rovnovážnou úroveň E
Odbory tlačí mzdu na rovnovážnou úroveň E (tak jako je tomu v konkurenčních podmínkách). Jelikož je křivka D klesající, může tohoto bodu být dosaženo jen při snížení počtu zaměstnaných pracovníků (tak jako monopol musí omezit rozsah své produkce), tzn. že chtějí-li odbory zvýšit cenu-mzdu, musí snížit zaměstnanost.
Většinou odbory nejčastěji volí střední cestu a to že usilují o růst mezd, přičemž však neztrácejí ze zřetele účinek své snahy na zaměstnanost.
3 Alternativní strategie odborů s cílem zvýšit mzdy – zvyšování zájmu firem po práci
1. Fixace mezd nad jejich rovnovážnou úroveň (6.9)
Odbory mohou za určitých okolností si vynutit mzdové sazby nepřiměřené mezní produktivitě práce ( ), tzn. že vyšší mezd může být dosaženo jen za cenu nižší nezaměstnanosti v případě že odbory nemají možnost posunout křivku D pro práci za jinak nezměněných okolností.
- odbory stanovují mzdu
- firmy rozsah zaměstnanosti
Zvýšení mzdy z WE na W1 má za následek snížení zaměstnanosti z úrovně Le na úroveň L1
Většinou odbory nejčastěji volí střední cestu a to že usilují o růst mezd, přičemž však neztrácejí ze zřetele účinek své snahy na zaměstnanost.
3 Alternativní strategie odborů s cílem zvýšit mzdy – zvyšování zájmu firem po práci
1. Fixace mezd nad jejich rovnovážnou úroveň (6.9)
Odbory mohou za určitých okolností si vynutit mzdové sazby nepřiměřené mezní produktivitě práce ( ), tzn. že vyšší mezd může být dosaženo jen za cenu nižší nezaměstnanosti v případě že odbory nemají možnost posunout křivku D pro práci za jinak nezměněných okolností.
- odbory stanovují mzdu
- firmy rozsah zaměstnanosti
Zvýšení mzdy z WE na W1 má za následek snížení zaměstnanosti z úrovně Le na úroveň L1
Pyrrhovo vítězství
Pyrrhovo vítězství = případné přinucení firem odbory, aby zvýšili mzdy a zároveň zachovaly stávající počet zaměstnanců, avšak firmy by tak byly nákladově znevýhodněny v konkurenci a to by mohl vést k jejich uzavření.
2. Omezování nabídky práce( ) (6.10)
Odbory se snaží omezit nabídku práce (křivka se posune doleva-jde jen o preventivní opatření). Takovou schopnost mají odbory-organizace, které sdružují relativně málopočetné a jen obtížně nahraditelné profese, jejich nabytí kvalifikace vyžaduje delší dobu.
Nabídka práce je regulována vytvářením bariéro pro vstup do příslušného oboru nebo profese:
- ovlivňování učňů-studentů přijímaných do příslušných škol aby jejich počet nepřekračoval počet těch pracovníků, kteří odešli do důchodu nebo zemřeli
- regulace náročnosti zkoušek
- ovlivňování počtu vydávání licencí k provozování služby (taxislužby)
2. Omezování nabídky práce( ) (6.10)
Odbory se snaží omezit nabídku práce (křivka se posune doleva-jde jen o preventivní opatření). Takovou schopnost mají odbory-organizace, které sdružují relativně málopočetné a jen obtížně nahraditelné profese, jejich nabytí kvalifikace vyžaduje delší dobu.
Nabídka práce je regulována vytvářením bariéro pro vstup do příslušného oboru nebo profese:
- ovlivňování učňů-studentů přijímaných do příslušných škol aby jejich počet nepřekračoval počet těch pracovníků, kteří odešli do důchodu nebo zemřeli
- regulace náročnosti zkoušek
- ovlivňování počtu vydávání licencí k provozování služby (taxislužby)
(6.7) Důsledky zaručené minimální mzdy
= rovnovážná mzda
= stanovení minimální mzdy státem
A)
Stanovená min.mzda nijak neovlivní tržní situaci, neboť min.mzda je nižší než mzda tržní.
B)
Stanovení min.mzdy povede ke zvýšení mezd těch pracovníků, kteří mají zaměstnání a uchovají si je. Zvýšení MC firem na práci, k němuž zavedení zaručení min.mzdy vede, však vyloučí ze zaměstnání ty pracovníky, jejichž peněžně vyjádřený mezní produkt se v důsledku zavedení minimální mzdy ocitl pod úrovní firemních MC na práci, čili pod úrovní povinně vyplácené min.mzdy.
Zavedení anebo zvýšení min.mzdy vede k nárůstu nabídky práce ze strany těch pracovních sil, které si dosud cenily výhod z ne-zaměstnání více než ze zaměstnání. Dochází k růstu evidované zaměstnanosti.
Odpůrci politiky zaručených min.mezd argumentují, že toto podněcuje růst ilegální zaměstnanosti, kteří pracují při nižší mzdě než je stanovená mzda a tím tak snižují výrobní náklady podnikatelů kteří je využívají (zároveň neplatí zdravotní a sociální příspěvky, ...).
= stanovení minimální mzdy státem
A)
Stanovená min.mzda nijak neovlivní tržní situaci, neboť min.mzda je nižší než mzda tržní.
B)
Stanovení min.mzdy povede ke zvýšení mezd těch pracovníků, kteří mají zaměstnání a uchovají si je. Zvýšení MC firem na práci, k němuž zavedení zaručení min.mzdy vede, však vyloučí ze zaměstnání ty pracovníky, jejichž peněžně vyjádřený mezní produkt se v důsledku zavedení minimální mzdy ocitl pod úrovní firemních MC na práci, čili pod úrovní povinně vyplácené min.mzdy.
Zavedení anebo zvýšení min.mzdy vede k nárůstu nabídky práce ze strany těch pracovních sil, které si dosud cenily výhod z ne-zaměstnání více než ze zaměstnání. Dochází k růstu evidované zaměstnanosti.
Odpůrci politiky zaručených min.mezd argumentují, že toto podněcuje růst ilegální zaměstnanosti, kteří pracují při nižší mzdě než je stanovená mzda a tím tak snižují výrobní náklady podnikatelů kteří je využívají (zároveň neplatí zdravotní a sociální příspěvky, ...).
6.2.3 Odbory na trhu práce
Jde o organizované skupiny pracovníků, jejich cílem je ovlivňování podmínek práce, hlavně mzdové úrovně a jistoty zaměstnání (dále bezpečnost práce, kvalita prac.prostředí, ...). Mívají také nejrůznější profesní organizace (komory, asociace, ...) které jsou organizovány skupinami odborníků (právníci, dentisté, ...).
Stanovení rovnovážné ceny-mzdy a zvýšení mzdy (6.8)
Mikroekonomie pohlíží na odbory jako na určitý monopol-monopolního dodavatele práce, který působí na trhu práce. V případě zahrnutí odborů na trh, přistupujeme stejně jako k trhu výrobků a služeb na němž působí monopolní firmy. Na monopolizované trhu výrobků a služeb fy volí takový bod na její D křivce, v němž maximalizuje svůj zisk, tzn. že odbory volí takový bod na tržní poptávkové křivce za účelem maximalizovat svůj zisk, který se jím jeví jako nejvýhodnější, ale tento bod je složité určit, neboť členové odborů mívají rozdílné cíle.
Stanovení rovnovážné ceny-mzdy a zvýšení mzdy (6.8)
Mikroekonomie pohlíží na odbory jako na určitý monopol-monopolního dodavatele práce, který působí na trhu práce. V případě zahrnutí odborů na trh, přistupujeme stejně jako k trhu výrobků a služeb na němž působí monopolní firmy. Na monopolizované trhu výrobků a služeb fy volí takový bod na její D křivce, v němž maximalizuje svůj zisk, tzn. že odbory volí takový bod na tržní poptávkové křivce za účelem maximalizovat svůj zisk, který se jím jeví jako nejvýhodnější, ale tento bod je složité určit, neboť členové odborů mívají rozdílné cíle.
6.2 Nedokonale konkurenční trh práce
Na skutečném trhu práce intervenuje vláda, odbory a existují velké rozdíly v pracích i mzdách a působí ze i řada jiných faktorů a to např. nepružnost trhu práce.
Nepružnost trhu práce
Pružný trh práce je takový trh, na němž se Q nabízené práce zvětšuje a zmenšuje v souladu se změnami D po této práci.
V geografickém smyslu:
Nepružnost nabídky práce je způsobována např. psychickou vazbou lidí na místo, nedostatek bytů, těžké daňové břemeno které pohlcuje část mzdy, časová náročnost rekvalifikace, ...
Na straně poptávky:
Např.: efektivnostní mzdy (= mzdy vyšší než činí příjem z ), udržení si firem důležitých pracovníků (i v době kdy fy trpí nedostatkem odbytu a tito prac.jsou nevyužití, předchází tím ale budoucím nákladům plynoucí z vyhledávání, náboru nových pracovníků stejného typu, pro fy je důležité know-how stávajících pracovníků), institucionální faktory (pracovněprávní předpisy regulující např.propouštění pracovníků-výpovědní lhůty, délka prac.doby, ...)
Nepružnost trhu práce
Pružný trh práce je takový trh, na němž se Q nabízené práce zvětšuje a zmenšuje v souladu se změnami D po této práci.
V geografickém smyslu:
Nepružnost nabídky práce je způsobována např. psychickou vazbou lidí na místo, nedostatek bytů, těžké daňové břemeno které pohlcuje část mzdy, časová náročnost rekvalifikace, ...
Na straně poptávky:
Např.: efektivnostní mzdy (= mzdy vyšší než činí příjem z ), udržení si firem důležitých pracovníků (i v době kdy fy trpí nedostatkem odbytu a tito prac.jsou nevyužití, předchází tím ale budoucím nákladům plynoucí z vyhledávání, náboru nových pracovníků stejného typu, pro fy je důležité know-how stávajících pracovníků), institucionální faktory (pracovněprávní předpisy regulující např.propouštění pracovníků-výpovědní lhůty, délka prac.doby, ...)
6.2.1 Segmentace trhu práce
Trh práce je ve skutečnosti segmentován, tzn. rozdělen na celou řadu dílčích trhů, které jsou do značné míry navzájem nekonkurenční ve smyslu substituce jedné práce prací jinou . Každý dílčí trh má svou S, D a P (cenu).
- profesní segmentace (pro příslušníka jednoho povolání je obtížné a nákladné vstupovat na trh povolání jiných, specializovaný člověk se stává součásti určitého dílčího trhu práce a je vystaven vlivu S a D po příslušné kvalifikaci a jeho W rostou nebo klesají v závislosti na vývoji v tomto segmentu celkového trhu práce).
- segmentace po linii jednotlivých odvětví (oddělený trh práce výrobců aut, obilí, PC, hraček, ...)
- geografická segmentace
6.2.2 Vláda a trh práce
Ovlivňuje trh práce mnoha způsoby: je zaměstnavatelem (armáda, policie, zdravotnictví, ...), zdaňuje prac.příjmy, sociální platby, vydává zákony, upravuje vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, ...
Zaručená minimální mzda a některé její důsledky
Brání tomu, aby v některých segmentech trhu práce neklesly pod určitou úroveň.
- profesní segmentace (pro příslušníka jednoho povolání je obtížné a nákladné vstupovat na trh povolání jiných, specializovaný člověk se stává součásti určitého dílčího trhu práce a je vystaven vlivu S a D po příslušné kvalifikaci a jeho W rostou nebo klesají v závislosti na vývoji v tomto segmentu celkového trhu práce).
- segmentace po linii jednotlivých odvětví (oddělený trh práce výrobců aut, obilí, PC, hraček, ...)
- geografická segmentace
6.2.2 Vláda a trh práce
Ovlivňuje trh práce mnoha způsoby: je zaměstnavatelem (armáda, policie, zdravotnictví, ...), zdaňuje prac.příjmy, sociální platby, vydává zákony, upravuje vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, ...
Zaručená minimální mzda a některé její důsledky
Brání tomu, aby v některých segmentech trhu práce neklesly pod určitou úroveň.
Elasticita poptávky po práci
= změna mzdy a následná změna poptávky po práci
(viz.obdobně jako elasticita poprávky po výrobcích a službách)
a) Elasticita poptávky po práci v krátkém období
= % změna množství poptávané práce děleno % změna mzdy v podmínkách, kdy práce je jediným variabilním vstupem
c) Elasticita poptávky po práci v dlouhém období
= % změna množství poptávané práce děleno % změna mzdy v podmínkách, kdy jsou všechny vstupy variabilní
dlouhodobá elasticita závisí na stupni substituovatelnosti práce a kapitálu
Rovnováha na trhu práce
Tržní poptávka po práci ( )
= součet poptávek po práci ze strany jednotlivých firem při jednotlivých (určitých) mzdových sazbách
(viz.obdobně jako elasticita poprávky po výrobcích a službách)
a) Elasticita poptávky po práci v krátkém období
= % změna množství poptávané práce děleno % změna mzdy v podmínkách, kdy práce je jediným variabilním vstupem
c) Elasticita poptávky po práci v dlouhém období
= % změna množství poptávané práce děleno % změna mzdy v podmínkách, kdy jsou všechny vstupy variabilní
dlouhodobá elasticita závisí na stupni substituovatelnosti práce a kapitálu
Rovnováha na trhu práce
Tržní poptávka po práci ( )
= součet poptávek po práci ze strany jednotlivých firem při jednotlivých (určitých) mzdových sazbách
Křivka tržní poptávky po práci ( )
= ochota firem zaměstnat pracovníky
= součty jednotek práce, které jsou firmy ochotny zaměstnat při jednotlivých mzdových úrovních
- křivka je klesající (6.6)
Křivka tržní nabídky práce ( )
= sumarizace práce všech jednotlivců, kteří jsou ochotni pracovat při jednotlivých mzdových úrovních (6.6 část A)
Bod rovnováhy (E)
= skutečnost, že při rovnovážné mzdě se množství nabízené práce = množství práce poptávané...
Pokračuje-li pokles mezd směrem k rovnovážné úrovni , je pravděpodobné, že u části pracovníků začnou náklady obětované příležitosti jejich práce převyšovat mzdu, kterou dostávají a tito pracovníci přestanou svou práci nabízet a postupně opustí trh a Q práce se sníží. Postupně dojde k vyrovnání požadovaného a nabízeného množství práce při mzdové úrovni .
= součty jednotek práce, které jsou firmy ochotny zaměstnat při jednotlivých mzdových úrovních
- křivka je klesající (6.6)
Křivka tržní nabídky práce ( )
= sumarizace práce všech jednotlivců, kteří jsou ochotni pracovat při jednotlivých mzdových úrovních (6.6 část A)
Bod rovnováhy (E)
= skutečnost, že při rovnovážné mzdě se množství nabízené práce = množství práce poptávané...
Pokračuje-li pokles mezd směrem k rovnovážné úrovni , je pravděpodobné, že u části pracovníků začnou náklady obětované příležitosti jejich práce převyšovat mzdu, kterou dostávají a tito pracovníci přestanou svou práci nabízet a postupně opustí trh a Q práce se sníží. Postupně dojde k vyrovnání požadovaného a nabízeného množství práce při mzdové úrovni .
Příjem z mezního produktu práce (
Příjem z mezního produktu práce ( - marginal revenue product of labour)
= částka, o kterou se příjem firmy zvýší v důsledku zaměstnání další jednotky práce
= přírůstek celkového příjmu firmy, který je vyvolán zaměstnání další dodatečné jednotky práce (např.pracovníka)
- ziskově orientovanou firmu ještě více než zajímá částka, kterou zapojením další jednotky práce získá =
Příjem z je dán:
- mezním fyzickým produktem ( )
- cenou produktu, nebo-li cena jednotky vyráběné produkce, nebo cena za jednotku produkce, který vyrábí ( )
Vzhledem k tomu, že námi uvažovaná firma působí na DK trhu, bude se její mezní produkt prodávat za konstantní cenu.
Zákon klesající mezní produktivity (klesajících mezních výnosů) působí na vývoj
= zvětšuje-li se jeden vstup při nezměněné úrovni ostatních vstupů, měnícího se vstupu, přinejmenším od nějakého bodu, klesá (6.1)
= částka, o kterou se příjem firmy zvýší v důsledku zaměstnání další jednotky práce
= přírůstek celkového příjmu firmy, který je vyvolán zaměstnání další dodatečné jednotky práce (např.pracovníka)
- ziskově orientovanou firmu ještě více než zajímá částka, kterou zapojením další jednotky práce získá =
Příjem z je dán:
- mezním fyzickým produktem ( )
- cenou produktu, nebo-li cena jednotky vyráběné produkce, nebo cena za jednotku produkce, který vyrábí ( )
Vzhledem k tomu, že námi uvažovaná firma působí na DK trhu, bude se její mezní produkt prodávat za konstantní cenu.
Zákon klesající mezní produktivity (klesajících mezních výnosů) působí na vývoj
= zvětšuje-li se jeden vstup při nezměněné úrovni ostatních vstupů, měnícího se vstupu, přinejmenším od nějakého bodu, klesá (6.1)
(6.5) Křivka poptávky firmy po práci
Křivka vyjadřuje odráží jak produktivitu dané práce, tak i tržní cenu produkce. Vyjadřuje tak hodnotu, kterou má daná práce pro zaměstnavatele.
T= ukončení najímání dalších pracovníků
= do této fáze firma poptává zaměstnance a toto je kritérium při rozhodování o tom, kolik jednotek práce má firma zaměstnat a dále = maximalizace zisku
W = mzda
Křivka poptávky po práci zpravidla klesá, neboť zaměstnavatelé jsou ochotni zaměstnávat větší počet pracovníků při nižší mzdě než při mzdě vyšší. Dále důležitou úlohu zde hraje cena práce-mzda. Mzda v dokonale konkurenčních podmínkách se utváří na trhu práce a určuje MC, jež musí být firmou na práci vynaloženy.
Na DK pracovním trhu každá firma čelí dokonale elastické nabídkové křivce práce = poptávka jednotlivých firem po práci představuje tak malou část celkové tržní poptávky, že nemá žádný vliv na výši mzdy.
Shrnutí:
Poptávka po ptáci je dána , poptávané množství práce je závislé na mzdové sazbě.
T= ukončení najímání dalších pracovníků
= do této fáze firma poptává zaměstnance a toto je kritérium při rozhodování o tom, kolik jednotek práce má firma zaměstnat a dále = maximalizace zisku
W = mzda
Křivka poptávky po práci zpravidla klesá, neboť zaměstnavatelé jsou ochotni zaměstnávat větší počet pracovníků při nižší mzdě než při mzdě vyšší. Dále důležitou úlohu zde hraje cena práce-mzda. Mzda v dokonale konkurenčních podmínkách se utváří na trhu práce a určuje MC, jež musí být firmou na práci vynaloženy.
Na DK pracovním trhu každá firma čelí dokonale elastické nabídkové křivce práce = poptávka jednotlivých firem po práci představuje tak malou část celkové tržní poptávky, že nemá žádný vliv na výši mzdy.
Shrnutí:
Poptávka po ptáci je dána , poptávané množství práce je závislé na mzdové sazbě.
(6.3) Zpětně zahnutá křivka individuální nabídky práce vyjadřuje působení obou efektů
Motivace k práci
- motivačním faktorem je peněžní mzda, nebo-li statky, které lze za mzdu získat
- významnou úlohu hrají i nepeněžní aspekty práce (úroveň zdravotní a soc.péče o pracovníky, podmínky bezpečnosti práce, kvalita prostředí, ...)
- naturální složka (režijní jízdenky, sodexho stravenky, ...)
- motivační faktory které primárně nemají ek.povahu-ne každý pracuje kvůli penězům (satisfakce, seberealizace, společenské postavení, ...)
- workoholismus
(6.4) Vliv mimomzdových podnětů na individuální na individuální nabídku práce
Zvýší-li se uspokojení z práce anebo začnou-li silněji působit jiné mimomzdové motivátory, posune se křivka individuální S práce doprava. V takové situaci je totiž pracovních ochoten věnovat práci více svého času při jakékoli dané úrovni mzdy.
6.1.2 Poptávka na trhu práce
= poptávkou odvozenou od poptávky po výrobcích a službách, které jsou touto prací či jinými výrobními faktory produkovány. Čím větší je poptávka po určitých výrobcích a službách, tím větší je D po práci, která je nezbytná pro jejich produkci a naopak.
- motivačním faktorem je peněžní mzda, nebo-li statky, které lze za mzdu získat
- významnou úlohu hrají i nepeněžní aspekty práce (úroveň zdravotní a soc.péče o pracovníky, podmínky bezpečnosti práce, kvalita prostředí, ...)
- naturální složka (režijní jízdenky, sodexho stravenky, ...)
- motivační faktory které primárně nemají ek.povahu-ne každý pracuje kvůli penězům (satisfakce, seberealizace, společenské postavení, ...)
- workoholismus
(6.4) Vliv mimomzdových podnětů na individuální na individuální nabídku práce
Zvýší-li se uspokojení z práce anebo začnou-li silněji působit jiné mimomzdové motivátory, posune se křivka individuální S práce doprava. V takové situaci je totiž pracovních ochoten věnovat práci více svého času při jakékoli dané úrovni mzdy.
6.1.2 Poptávka na trhu práce
= poptávkou odvozenou od poptávky po výrobcích a službách, které jsou touto prací či jinými výrobními faktory produkovány. Čím větší je poptávka po určitých výrobcích a službách, tím větší je D po práci, která je nezbytná pro jejich produkci a naopak.
Proces utváření tržní poptávky
Proces utváření tržní poptávky se tvoří poptávkou po práci na úrovni jednotlivé firmy, tzn. že tržní D po práci je souhrnem poptávek jednotlivých firem. Firma má zájem o určitou práci v závislosti na její produktivitě, na její schopnosti zvýšit celkový produkt firmy.
Mezní fyzický produkt práce ( - marginal physical product of labour)
= množství fyzických jednotek (ks, litr, metr, ...) produkce, které vyprodukuje dodatečná jednotka práce
= přírůstek produktu firmy, který je důsledkem zapojení další jednotky práce
- závisí na několika činitelích např. schopnosti a pracovní úsilí, vybavenost výrobními faktory (technikou, přírodními zdroji, energií, ...)
Mezní fyzický produkt práce ( - marginal physical product of labour)
= množství fyzických jednotek (ks, litr, metr, ...) produkce, které vyprodukuje dodatečná jednotka práce
= přírůstek produktu firmy, který je důsledkem zapojení další jednotky práce
- závisí na několika činitelích např. schopnosti a pracovní úsilí, vybavenost výrobními faktory (technikou, přírodními zdroji, energií, ...)
2. Důchodový efekt
- vyšší mzda činí spotřebitele bohatším, tzn. že čím více budu vydělávat, tím více budu utrácet za zboží, do které spadá i volný čas
- důchodový efekt rostoucích mezd proto podněcuje pracovníky ke snížení nabízeného množství práce
V reálném životě působí oba efekty současně, přičemž intenzita jejich účinků se liší při různých mzdových úrovních.
Jakmile mzdová sazba roste, zdražuje se volný čas, substituční efekt povzbuzuje k menšímu rozsahu volného času a k větší nabídce času pracovního. Do určité výše mzdy se výrazněji neprosazuje důchodový efekt. Pokračuje-li však mzda v růstu, začíná za určitou hranicí dominovat důchodový efekt nad substitučním. Vyšší mzda vede k větší spotřebě statku a volného času. Při vyšší mzdě si pracovník může dovolit pracovat menší počet hoding. Nabízené množství prac.času se začíná snižovat.
MU dodatečných předmětů a služeb které si může osoba s vysokým důchodem koupit...klesá a MU volné času roste.
- důchodový efekt rostoucích mezd proto podněcuje pracovníky ke snížení nabízeného množství práce
V reálném životě působí oba efekty současně, přičemž intenzita jejich účinků se liší při různých mzdových úrovních.
Jakmile mzdová sazba roste, zdražuje se volný čas, substituční efekt povzbuzuje k menšímu rozsahu volného času a k větší nabídce času pracovního. Do určité výše mzdy se výrazněji neprosazuje důchodový efekt. Pokračuje-li však mzda v růstu, začíná za určitou hranicí dominovat důchodový efekt nad substitučním. Vyšší mzda vede k větší spotřebě statku a volného času. Při vyšší mzdě si pracovník může dovolit pracovat menší počet hoding. Nabízené množství prac.času se začíná snižovat.
MU dodatečných předmětů a služeb které si může osoba s vysokým důchodem koupit...klesá a MU volné času roste.
Rovnovážná alokace času při dané mzdě
Mzdová hodinová sazba = MU z práce, tzn.užitečnost, kterou pracovníkovi dává dodatečná hodina jeho práce
Mezní náklady práce = ztráta, která je důsledkem rozhodnutí pracovníka, nahradit další hodinu volného času prací
Rovnovážná alokace času (6.1) (6.2) je z hlediska jednotlivého pracovníka dosaženo v situaci, kdy se tohoto pracovníka, které mu tato práce působí.
Mzda:
- mzda je v grafu vyjádřena horizontálou, neboť mzda se při změnách individuální S práce nemění
- aby pracovník nabídl vyšší počet hodin práce bylo by nezbytné, aby mzdová sazba vzrostla
Mezní náklady (MC):
- vývoj MC je má stoupající křivku, neboť každá dodatečná hodina práce má vyšší náklady obětované příležitosti v podobě ztráty způsobené zkrácením stále vzácnějšího volného času
Mezní náklady práce = ztráta, která je důsledkem rozhodnutí pracovníka, nahradit další hodinu volného času prací
Rovnovážná alokace času (6.1) (6.2) je z hlediska jednotlivého pracovníka dosaženo v situaci, kdy se tohoto pracovníka, které mu tato práce působí.
Mzda:
- mzda je v grafu vyjádřena horizontálou, neboť mzda se při změnách individuální S práce nemění
- aby pracovník nabídl vyšší počet hodin práce bylo by nezbytné, aby mzdová sazba vzrostla
Mezní náklady (MC):
- vývoj MC je má stoupající křivku, neboť každá dodatečná hodina práce má vyšší náklady obětované příležitosti v podobě ztráty způsobené zkrácením stále vzácnějšího volného času
Rovnovážná alokace času při rozdílné anebo měnící se mzdě
Je důležité kolik volného času člověk pro sebe (budeme se jím zabývat explicitně) potřebuje a tudíž kolik věnuje práci (budeme se jí zabývat implicitně).
Volný čas není zadarmo. Člověk je svým způsobem spotřebitelem, který kupuje svůj volny čas a platí za něj cenu ve výši ušlé mzdy o níž přichází tím, že nepracuje.
Pracujeme zde se mzdou v tom smyslu, že se nemění ceny výrobků a služeb, tzn. že s růstem-poklesem mzdy, rozumíme růst-pokles reálné mzdy, nebo-li růst-pokles mzdy, zde chápeme jako růst-pokles množství výrobků a služeb, které lze za mzdu koupit.
Růst mzdy má 2 účinky:
1. Substituční efekt
- spotřebitel kupuje svůj vlastní volný čas tím, že se vzdává mzdy, ve výši určité hodinové sazby, tzn. že mzda představuje cenu volného času
Volný čas není zadarmo. Člověk je svým způsobem spotřebitelem, který kupuje svůj volny čas a platí za něj cenu ve výši ušlé mzdy o níž přichází tím, že nepracuje.
Pracujeme zde se mzdou v tom smyslu, že se nemění ceny výrobků a služeb, tzn. že s růstem-poklesem mzdy, rozumíme růst-pokles reálné mzdy, nebo-li růst-pokles mzdy, zde chápeme jako růst-pokles množství výrobků a služeb, které lze za mzdu koupit.
Růst mzdy má 2 účinky:
1. Substituční efekt
- spotřebitel kupuje svůj vlastní volný čas tím, že se vzdává mzdy, ve výši určité hodinové sazby, tzn. že mzda představuje cenu volného času
Tržní nabídka práce
= součet individuálních nabídek práce při jednotlivých mzdových úrovních.
Křivka tržní nabídky práce je vyjádřením vztahu mezi mzdovou sazbou a množstvím práce nabízené firmám v daném období.
- má rostoucí tvar (oproti zalomené křivky individuální nabídky práce) z důvodu, že rostoucí mzda podněcuje další dodateční pracovníky ke vstupu na pracovní trh, k němuž dochází u těch zaměstnaných pracovníků, jejichž mzda se dostala do pásma, v němž dominuje důchodový efekt rostoucí mzdy (6.6)
Individuální nabídka práce a omezující reality
- den má 24 hod. – tudíž nabídka práce je omezena časem
- práce má své náklady obětované příležitosti v podobě volného času, kterého se ve prospěch práce vzdáváme a naopak – volný čas má také své náklady příležitosti, které jsou představovány ztrátou výrobků a služeb, které bychom si mohli koupit za mzdu o kterou přicházíme v důsledku toho, že si dopřejeme volný čas
Na reálném trhu práce, na rozdíl od trhu modelového, může pracovník volit pouze mezi několika kombinacemi mzdových sazeb délky pracovní doby. Může být např. zaměstnán na plný anebo částečný úvazek (ten může být časově diferencován), může také navázat vedlejší pracovní poměr apod.
Křivka individuální nabídky práce má zalomený tvar
Křivka tržní nabídky práce je vyjádřením vztahu mezi mzdovou sazbou a množstvím práce nabízené firmám v daném období.
- má rostoucí tvar (oproti zalomené křivky individuální nabídky práce) z důvodu, že rostoucí mzda podněcuje další dodateční pracovníky ke vstupu na pracovní trh, k němuž dochází u těch zaměstnaných pracovníků, jejichž mzda se dostala do pásma, v němž dominuje důchodový efekt rostoucí mzdy (6.6)
Individuální nabídka práce a omezující reality
- den má 24 hod. – tudíž nabídka práce je omezena časem
- práce má své náklady obětované příležitosti v podobě volného času, kterého se ve prospěch práce vzdáváme a naopak – volný čas má také své náklady příležitosti, které jsou představovány ztrátou výrobků a služeb, které bychom si mohli koupit za mzdu o kterou přicházíme v důsledku toho, že si dopřejeme volný čas
Na reálném trhu práce, na rozdíl od trhu modelového, může pracovník volit pouze mezi několika kombinacemi mzdových sazeb délky pracovní doby. Může být např. zaměstnán na plný anebo částečný úvazek (ten může být časově diferencován), může také navázat vedlejší pracovní poměr apod.
Křivka individuální nabídky práce má zalomený tvar
6.1 Dokonale konkurenční trh práce
= trh, který má následující charakteristiky:
- velký počet kupujících a prodávajících
- práce je homogenní
- pracovníci jsou mobilní
- na trhu existuje dokonalá informovanost
Základní rysy DK trhu práce:
- jak firmy (které práci nakupují) tak pracovníci (kteří práci prodávají), jsou v pozici příjemců mzdy, jsou nuceni respektovat mzdu, která se na trhu vytvořila
6.1.1 Nabídka trhu práce
Nabídka práce = nabídka práce firmám ze strany pracovníků
- velký počet kupujících a prodávajících
- práce je homogenní
- pracovníci jsou mobilní
- na trhu existuje dokonalá informovanost
Základní rysy DK trhu práce:
- jak firmy (které práci nakupují) tak pracovníci (kteří práci prodávají), jsou v pozici příjemců mzdy, jsou nuceni respektovat mzdu, která se na trhu vytvořila
6.1.1 Nabídka trhu práce
Nabídka práce = nabídka práce firmám ze strany pracovníků
6. Monopolistická konkurence
- na trhu působí větší množství malých nebo středních firem (podobá se dokonalé konkurenci)
- vstup i výstup z odvětví je snadný (shoda s DK)
- výrobek je diferenciovaný (rozdíl od DK)
- např. značka automobilů – jeden produkt, avšak rozdílné značky, nebo pivo (snaha-stimul výrobců o částečnou diferenciaci-technický pokrok, … přilákat zákazníky, i když na druhé straně ví že většina jich bude věrna své značce)
- MP na základě určitého prvku monopolizace umožňuje firmě zvýšit cenu nad náklady příležitosti. Zákazník platí za značku – firma má goodwill.
7. Efektivnost trhů
Funkce trhů:
- přenos infa prostřednictvím cen
- stimulace ek.činností
- rozdělování důchodů subjektům
tzn. že fungují efektivně. V případě že plní tyto fce deformovaně, pak trhy fungují neefektivně.
- nejúčinněji fungují trhy v dokonalé konkurenci, střed monopolistická konkurence + oligopol (ale ten má mnoho variant – takže jak kdy), nejhorší čistý monopol
- vláda může napomáhat efektivnímu fungování trhů tím, že:
- přesně určí ekonomické „hřiště“
- vytvoří jasné a účinné protimonopolní zákonodárství
- vstup i výstup z odvětví je snadný (shoda s DK)
- výrobek je diferenciovaný (rozdíl od DK)
- např. značka automobilů – jeden produkt, avšak rozdílné značky, nebo pivo (snaha-stimul výrobců o částečnou diferenciaci-technický pokrok, … přilákat zákazníky, i když na druhé straně ví že většina jich bude věrna své značce)
- MP na základě určitého prvku monopolizace umožňuje firmě zvýšit cenu nad náklady příležitosti. Zákazník platí za značku – firma má goodwill.
7. Efektivnost trhů
Funkce trhů:
- přenos infa prostřednictvím cen
- stimulace ek.činností
- rozdělování důchodů subjektům
tzn. že fungují efektivně. V případě že plní tyto fce deformovaně, pak trhy fungují neefektivně.
- nejúčinněji fungují trhy v dokonalé konkurenci, střed monopolistická konkurence + oligopol (ale ten má mnoho variant – takže jak kdy), nejhorší čistý monopol
- vláda může napomáhat efektivnímu fungování trhů tím, že:
- přesně určí ekonomické „hřiště“
- vytvoří jasné a účinné protimonopolní zákonodárství
II. TRHY VÝROBNÍCH FAKTORŮ
6. TRH PRÁCE
Nyní obrátíme pozornost k trhům, na nichž jsou prodávány a kupovány výr.faktory – práce, kapitál, půda a přír.zdroje.
Trh práce – dotýká se mezd a zaměstnanosti, což jsou nejdůležitější prvky každého hospodářství.
- má určité zvláštnosti, které plynou ze skutečnosti, že nositelem práce je lidská bytost se svými biologickými a psychickými charakteristikami a lidskými právy
Práce – je nejdůležitější výr.činitel, bez kterého by i ty nejdůmyslnější kapitálové statky a nejbohatší přírodní zdroje zůstaly mrtvými věcmi. Za poskytnuté služby prací dostávám důchod v podobě mzdy.
- tomu, do prodává práci, zpravidla hodně záleží na tom, v jakém technickém a soc.prostředí bude práce vykonávána
Mzda = nejrůznější formy pracovního příjmu.
- mzda je v grafu vyjádřena horizontálou, neboť mzda se při změnách individuální S práce nemění
Nyní obrátíme pozornost k trhům, na nichž jsou prodávány a kupovány výr.faktory – práce, kapitál, půda a přír.zdroje.
Trh práce – dotýká se mezd a zaměstnanosti, což jsou nejdůležitější prvky každého hospodářství.
- má určité zvláštnosti, které plynou ze skutečnosti, že nositelem práce je lidská bytost se svými biologickými a psychickými charakteristikami a lidskými právy
Práce – je nejdůležitější výr.činitel, bez kterého by i ty nejdůmyslnější kapitálové statky a nejbohatší přírodní zdroje zůstaly mrtvými věcmi. Za poskytnuté služby prací dostávám důchod v podobě mzdy.
- tomu, do prodává práci, zpravidla hodně záleží na tom, v jakém technickém a soc.prostředí bude práce vykonávána
Mzda = nejrůznější formy pracovního příjmu.
- mzda je v grafu vyjádřena horizontálou, neboť mzda se při změnách individuální S práce nemění
SOUHRN - STRUKTURA TRHŮ – EFEKTIVNOST FUNGOVÁNÍ TRHŮ – KAPITÁLOVÝ TRH
Struktura trhu – souhrn podmínek, které charakterizují daný trh:
- počet firem operujících na daném trhu
- velikost firem, povaha výrobku
- podmínky vstupu do odvětví a výstupu z odvětví
1. Dokonalá konkurence
= struktura trhu, kdy na trhu působí mnoho malých firem z nichž žádná nemá významný podíl na trhu a proto
nemůže výrazně ovlivnit cenu na tomto trhu
- výrobek je stejnorodý
- vstup do odvětví je snadný (volný) což znamená, že nová firma v tomto odvětví má možnost nakupovat výrobní vstupy za stejných podmínek jako již zavedené firmy
- jednotlivá firma nemůže ovlivnit cenu, jednotlivá firma dodává na trhu tak malou část celkové nabídky odvětví, že její změnu trh nijak nepocítí
- firma v dokonalé konkurenci je tzn.příjemcem ceny
- v DK existuje mechanismu, který stlačuje cenu na úroveň nákladů příležitosti
- Dk je struktura trhu, která vede k utváření cen na úrovni blízké nákladům příležitosti, jsou to ceny, které poskytují spotřebiteli přebytek spotřebitele a výrobci přebytek výrobce
- počet firem operujících na daném trhu
- velikost firem, povaha výrobku
- podmínky vstupu do odvětví a výstupu z odvětví
1. Dokonalá konkurence
= struktura trhu, kdy na trhu působí mnoho malých firem z nichž žádná nemá významný podíl na trhu a proto
nemůže výrazně ovlivnit cenu na tomto trhu
- výrobek je stejnorodý
- vstup do odvětví je snadný (volný) což znamená, že nová firma v tomto odvětví má možnost nakupovat výrobní vstupy za stejných podmínek jako již zavedené firmy
- jednotlivá firma nemůže ovlivnit cenu, jednotlivá firma dodává na trhu tak malou část celkové nabídky odvětví, že její změnu trh nijak nepocítí
- firma v dokonalé konkurenci je tzn.příjemcem ceny
- v DK existuje mechanismu, který stlačuje cenu na úroveň nákladů příležitosti
- Dk je struktura trhu, která vede k utváření cen na úrovni blízké nákladům příležitosti, jsou to ceny, které poskytují spotřebiteli přebytek spotřebitele a výrobci přebytek výrobce
2. Úplný (čistý) monopol
- představuje takovou tržní strukturu, kdy jediná firma dodává na trh celou produkci odvětví, její produkt je jedinečný (jiné firmy jej nevyrábějí)
- vstup do odvětví je nesnadný
- monopolní firma může ovlivňovat cenu svých výrobků, jelikož nemá konkurenta, přitom bere v úvahu poptávkovou křivku po daném výrobku. Monopolní fa zvažuje současně jak nabídku množství produkce, tak cenu, neboť jen při určité ceně zakoupí spotřebitel daný výrobek, tzn. že monopol.fa hledá takový objem produkce a cenu, aby dosahovala maximální zisk = cena monopolní fy je vyšší než náklady příležitosti
- z ek.hlediska je monop.struktura trhu méně efektivní než než dokonalá konkurence
3. Oligopol
- na trhu působí málo firem, z nichž alespoň některé mají významný podíl na trhu, tj. mohou ovlivňovat cenu
- výrobek může být stejnorodý, nebo diferenciovaný (např. pivo různých značek)
- vstup do odvětví volný, někdy se mohou vyskytovat bariéry
- olig.struktura v sobě obsahuje v sobě kousek prvků konkurence (některé fy vyhlásili cenovou válku-dobré pro spotřebitele) i prvky monopolu (fy postupují ve shodě-všechny nasadí vysoké ceny-špatné pro spotřebitele)
- vstup do odvětví je nesnadný
- monopolní firma může ovlivňovat cenu svých výrobků, jelikož nemá konkurenta, přitom bere v úvahu poptávkovou křivku po daném výrobku. Monopolní fa zvažuje současně jak nabídku množství produkce, tak cenu, neboť jen při určité ceně zakoupí spotřebitel daný výrobek, tzn. že monopol.fa hledá takový objem produkce a cenu, aby dosahovala maximální zisk = cena monopolní fy je vyšší než náklady příležitosti
- z ek.hlediska je monop.struktura trhu méně efektivní než než dokonalá konkurence
3. Oligopol
- na trhu působí málo firem, z nichž alespoň některé mají významný podíl na trhu, tj. mohou ovlivňovat cenu
- výrobek může být stejnorodý, nebo diferenciovaný (např. pivo různých značek)
- vstup do odvětví volný, někdy se mohou vyskytovat bariéry
- olig.struktura v sobě obsahuje v sobě kousek prvků konkurence (některé fy vyhlásili cenovou válku-dobré pro spotřebitele) i prvky monopolu (fy postupují ve shodě-všechny nasadí vysoké ceny-špatné pro spotřebitele)
Elasticita tržní nabídky
Cenová elasticita nabídky vyjadřuje vztah mezi % změnou nabízeného množství daného statku k % změně ceny tohoto statku, vyjádřeno níže uvedeným koeficientem:
=
1. Dokonale neelastická nabídka
- jde o nulovou citlivost nabízeného Q na změnu ceny
2. Dokonale elastická nabídka
- nepatrné snížení ceny vyvolá pokles nabízeného Q na nulu a nepatrné zvýšení ceny vyprovokuje neomezeně velkou nabídku
(5.60) Extrémní případy cenové elasticity tržní nabídky
- Cenově elastická nabídka
- Jednotkově elastická nabídka
- Cenově neelastická nabídka
=
1. Dokonale neelastická nabídka
- jde o nulovou citlivost nabízeného Q na změnu ceny
2. Dokonale elastická nabídka
- nepatrné snížení ceny vyvolá pokles nabízeného Q na nulu a nepatrné zvýšení ceny vyprovokuje neomezeně velkou nabídku
(5.60) Extrémní případy cenové elasticity tržní nabídky
- Cenově elastická nabídka
- Jednotkově elastická nabídka
- Cenově neelastická nabídka
5.15.1 Cenová elasticita nabídky v různě dlouhých obdobích (5.61)
1. Velmi krátké období
- jednorázově se zvýšila poptávka, posun D na D´
- S je fixní, neboť ve velmi kr.období v něm není možné realizovat změny
2. Krátké období
- jednorázově se zvýšila poptávka, posun D na D´
- S = je zde již prostor pro zvýšení výstupů
- zvýšení produkce zapojením většího množství variabilních výstupů
- avšak budovy a zařízení jsou stále fixní
3. Dlouhé období
- jednorázově se zvýšila poptávka, posun D na D´
- S = již možno pracovati s budovami a zařízeními (inovace)
- je zde časový prostor pro zvýšené zapojení vstupů
- jednorázově se zvýšila poptávka, posun D na D´
- S je fixní, neboť ve velmi kr.období v něm není možné realizovat změny
2. Krátké období
- jednorázově se zvýšila poptávka, posun D na D´
- S = je zde již prostor pro zvýšení výstupů
- zvýšení produkce zapojením většího množství variabilních výstupů
- avšak budovy a zařízení jsou stále fixní
3. Dlouhé období
- jednorázově se zvýšila poptávka, posun D na D´
- S = již možno pracovati s budovami a zařízeními (inovace)
- je zde časový prostor pro zvýšené zapojení vstupů
(5.59) Monopolisticky konkurenční firma s ek.ztrátou (krátké období)
- vstup dalších firem a rozšiřování produkce již přítomných firem tlačí d doleva
- P klesá
- AC zůstávají, TR
- v dlouhém období by firma trh opustila
Jak se monopolisticky konkurenční firma může bránit proti ztrátě ek. nebo normálního zisku?
Musí hledat nové způsoby odlišení se, které však musí odpovídat preferencím spotřebitelů.
5.15 Tržní nabídka a její elasticita
Individuální nabídka = nabídka určitého výrobku nebo určité služby jednotlivou firmou při dané ceně těchto statků.
Tržní nabídka = celkové množství určitého výrobku nebo služby, které je při dané ceně nabízení firmami. Jde tedy o nabídku odvětví ve smyslu sumy výstupů všech firem v odvětví při dané ceně produkce. Má rostoucí tvar – při vyšší ceně je nabízeno větší množství daného statku.
- P klesá
- AC zůstávají, TR
- v dlouhém období by firma trh opustila
Jak se monopolisticky konkurenční firma může bránit proti ztrátě ek. nebo normálního zisku?
Musí hledat nové způsoby odlišení se, které však musí odpovídat preferencím spotřebitelů.
5.15 Tržní nabídka a její elasticita
Individuální nabídka = nabídka určitého výrobku nebo určité služby jednotlivou firmou při dané ceně těchto statků.
Tržní nabídka = celkové množství určitého výrobku nebo služby, které je při dané ceně nabízení firmami. Jde tedy o nabídku odvětví ve smyslu sumy výstupů všech firem v odvětví při dané ceně produkce. Má rostoucí tvar – při vyšší ceně je nabízeno větší množství daného statku.
V dlouhém období
V dlouhém období by ek.zisk přilákal nové firmy, to by zvýšilo tržní nabídky a snížilo tržní cenu a tak eliminovalo ek.zisk.
Samotná diferenciace produktu ještě necharakterizuje monopolistickou konkurenci, nutnou podmínkou je vysoký počet firem v odvětví a poměrně snadný vstup do odvětví. Kdyby tomu bylo naopak, šlo by o oligopolní trh.
Trh prodávajících = trh, na kterém existuje převaha D nad S
Trh kupujících = trh, kde je převaha S nad D
Monopolisticky konkureční firma má určitý stupeň monopolní moci na svém trhu diferenciovaného produktu. Poptávková křivka je klesající, ale její sklon je mírnější oproti S křivky monopolu z důvodu existence mnoha blízkých substitutů vůči produktu firmy, která činí d-křivku velmi citlivou i na malé cenové změny.
Samotná diferenciace produktu ještě necharakterizuje monopolistickou konkurenci, nutnou podmínkou je vysoký počet firem v odvětví a poměrně snadný vstup do odvětví. Kdyby tomu bylo naopak, šlo by o oligopolní trh.
Trh prodávajících = trh, na kterém existuje převaha D nad S
Trh kupujících = trh, kde je převaha S nad D
Monopolisticky konkureční firma má určitý stupeň monopolní moci na svém trhu diferenciovaného produktu. Poptávková křivka je klesající, ale její sklon je mírnější oproti S křivky monopolu z důvodu existence mnoha blízkých substitutů vůči produktu firmy, která činí d-křivku velmi citlivou i na malé cenové změny.
(5.57) Monopolisticky konkurenční firma s ek.ziskem (krátké období)
d = klesající doprava, sklon je mírnější oproti d Monopolu, citlivá i na malé změny
MR=MC
B = cena maximalizující zisk
- ostatní rivalové fy následují, tudíž fy dominantní má eki.zisk pouze v kr.období
(5.58) Monopolisticky konkurenční firma s nulovým ek.ziskem (dlouhé období)
MC=MR
A = cena maximalizující zisk = bod vyrovnání
- tržní nabídka se zvýšila při nezměněné poptávce, tudíž vede k poklesu tržní ceny
- firma dosahuje pouze normálního zisku (ek.zisk z důvodu konkurence zmizel)
V případě že by fy dané odvětví opustila díky tvrdé konkurenci, snížila by se tržní nabídka a při dané tržní poptávce by se tak vytvořil prostor pro zvýšení ceny. Situace by měla tendenci vyvíjet se směrem k bodu vyrovnání.
MR=MC
B = cena maximalizující zisk
- ostatní rivalové fy následují, tudíž fy dominantní má eki.zisk pouze v kr.období
(5.58) Monopolisticky konkurenční firma s nulovým ek.ziskem (dlouhé období)
MC=MR
A = cena maximalizující zisk = bod vyrovnání
- tržní nabídka se zvýšila při nezměněné poptávce, tudíž vede k poklesu tržní ceny
- firma dosahuje pouze normálního zisku (ek.zisk z důvodu konkurence zmizel)
V případě že by fy dané odvětví opustila díky tvrdé konkurenci, snížila by se tržní nabídka a při dané tržní poptávce by se tak vytvořil prostor pro zvýšení ceny. Situace by měla tendenci vyvíjet se směrem k bodu vyrovnání.
Vězňovo dilema
Vězňovo dilema patří svým typem mezi nekooperativní hry se záporným součtem. Jde o hry, v nichž individuální maximalizační chování nevede k maximálnímu kolektivnímu výsledku.
(5.9) Dilema 2 konkurentů
Přestože by obě firmy udělaly nejlépe kdyby stanovily vysoké ceny, neučiní tak.
5.14 Firma v monopolistické konkurenci
Monopolistická konkurence existuje v odvětví, kde působí velký počet firem produkujících výrobky a služby, uspokojující víceméně stejnou potřebu. Vstup do odvětví je volný. Dalším char.rysem je diferenciace produktu.
Diferenciace produktu = skutečnost, že produkty téhož druhu vyráběné různými výrobci vyvolávají odlišné reakce u spotřebitele. Příčina: drobné odchylky vlastností výrobků, odlišný desing nebo balení, tradice, pověst. Tato diferenciace produktů je silně ovlivňována reklamou, propagací.
Tato diferenciace je nástrojem konkurence. Vzhledem k přítomnosti určité monopolní síly můžeme očekávat, že firma bude pobírat více než nulový ek.zisk a to ji přibližuje k monopolní firmě.
Ek.zisk v celkových příjmech fy může být v důsledku konkurence jen krátkodobá. To ji přibližuje dokonale konkurenční firem.
(5.9) Dilema 2 konkurentů
Přestože by obě firmy udělaly nejlépe kdyby stanovily vysoké ceny, neučiní tak.
5.14 Firma v monopolistické konkurenci
Monopolistická konkurence existuje v odvětví, kde působí velký počet firem produkujících výrobky a služby, uspokojující víceméně stejnou potřebu. Vstup do odvětví je volný. Dalším char.rysem je diferenciace produktu.
Diferenciace produktu = skutečnost, že produkty téhož druhu vyráběné různými výrobci vyvolávají odlišné reakce u spotřebitele. Příčina: drobné odchylky vlastností výrobků, odlišný desing nebo balení, tradice, pověst. Tato diferenciace produktů je silně ovlivňována reklamou, propagací.
Tato diferenciace je nástrojem konkurence. Vzhledem k přítomnosti určité monopolní síly můžeme očekávat, že firma bude pobírat více než nulový ek.zisk a to ji přibližuje k monopolní firmě.
Ek.zisk v celkových příjmech fy může být v důsledku konkurence jen krátkodobá. To ji přibližuje dokonale konkurenční firem.
Slabina modelu:
konkurenční utváření cen, neboť fy s vysokým podílem na trhu nebude čistým příjemcem ceny, ale i jejím tvůrcem.
Velké produkční jednotky existují jen v olig.struktuře a monopolu.
Pro oligopolisty je výhodnější, když spolupracují a dohodnou se na rozsahu výroby a cenách, neboť jim to umožňuje chovat se jako monopol. Sledují-li pouze vlastní zájem, nedosáhnou maximalizace svého společného zisku.
5.13.4 Teorie her
Ek.výsledek činnosti jedné firmy závisí také na činnosti a rozhodnutích jiných firem. Reakce firmy jsou odvozovány z očekávaných reakcí jiných firem (představitelé teorie her John von Neumann, Oskar Morgenstern).
Teorie her pohlíží na rozhodovací proces, v němž výnos jednoho subjektu (firmy, osoby, ...) závisí nejen na jeho vlastní volbě, ale také na volbě jiných subjektů, jako na HRU
Velké produkční jednotky existují jen v olig.struktuře a monopolu.
Pro oligopolisty je výhodnější, když spolupracují a dohodnou se na rozsahu výroby a cenách, neboť jim to umožňuje chovat se jako monopol. Sledují-li pouze vlastní zájem, nedosáhnou maximalizace svého společného zisku.
5.13.4 Teorie her
Ek.výsledek činnosti jedné firmy závisí také na činnosti a rozhodnutích jiných firem. Reakce firmy jsou odvozovány z očekávaných reakcí jiných firem (představitelé teorie her John von Neumann, Oskar Morgenstern).
Teorie her pohlíží na rozhodovací proces, v němž výnos jednoho subjektu (firmy, osoby, ...) závisí nejen na jeho vlastní volbě, ale také na volbě jiných subjektů, jako na HRU
Dělení:
1. Kooperativní hry (účastníci mohou uzavírat dohody)
2. Nekooperativní hry (hry, v nichž není uzavírání dohod možné)
Hry s nulovým součtem
dochází ke změně produktu mezi hráče, ale součet zisků jedněch hráčů = součtu ztrát jiných hráčů
(vítězové x poražení)
Hry se záporným součtem
část produktu je ztracena (nevyprodukuje se) nebo zničena. Dochází k přerozdělení produktu, ale součet zisků „vítězů“ je menší než součet ztrát „poražených“ – celkový produkt se snížil
Hry s pozitivním součtem
Probíhá mezi 2 a více hráči, v jejich důsledku vzniká dodatečná hodnota, součet zisků je vyšší než součet ztrát, tzn. že celkový produkt vzrostl
„Vězňovo dilema“ (5.8)
Rovnováha dle Nashe
Pro vězně A je nejlepší se přiznat bez ohledu na to, co udělá vězeň B a naopak. V terminologii teorie her je takové řešení označováno za rovnováhu dle Nashe. Spočívá ve strategii, která má pro hráče (subjekt, firma, ...) vždy nejlepší výsledek bez ohledu na jakoukoli akci protihráčů.
2. Nekooperativní hry (hry, v nichž není uzavírání dohod možné)
Hry s nulovým součtem
dochází ke změně produktu mezi hráče, ale součet zisků jedněch hráčů = součtu ztrát jiných hráčů
(vítězové x poražení)
Hry se záporným součtem
část produktu je ztracena (nevyprodukuje se) nebo zničena. Dochází k přerozdělení produktu, ale součet zisků „vítězů“ je menší než součet ztrát „poražených“ – celkový produkt se snížil
Hry s pozitivním součtem
Probíhá mezi 2 a více hráči, v jejich důsledku vzniká dodatečná hodnota, součet zisků je vyšší než součet ztrát, tzn. že celkový produkt vzrostl
„Vězňovo dilema“ (5.8)
Rovnováha dle Nashe
Pro vězně A je nejlepší se přiznat bez ohledu na to, co udělá vězeň B a naopak. V terminologii teorie her je takové řešení označováno za rovnováhu dle Nashe. Spočívá ve strategii, která má pro hráče (subjekt, firma, ...) vždy nejlepší výsledek bez ohledu na jakoukoli akci protihráčů.
4. Barometrická tvorba cen
Vyskytuje se v odvětvích v nichž působí firma, která svou firemní cenovou politikou získala pověst iniciátora úspěšných cenových změn a jejíž cenové změny ostatní firmy v odvětví napodobují = „cenový leader“ (nemusí to být velká firma, zpravidla to je firma která má v daném odvětví prestiž, stabilitu a spolehlivost, tzn. že je jakýmsi barometrem věrně odrážející změny v ek.prostředí).
„cena vypuzení“ = ek.silná firma, unese dočasnou ztrátu, stanoví cenu pod úrovní výr.nákladů – dumpingová cena a outsiderské firmy jsou z daného trhu vypuzeny.
„cena zábrany“ = firma uvádějící na trhu nový produkt stanoví cenu pod úrovní výr.nákladů v zájmu dočasné zábrany vstupu konkurentů na trh.
5.13.3 Přínosy oligopolu
Ek.zisku nedosahují všechny firmy v olig.odvětví, nýbrž jen ty, které mohou realizovat úspory z velkého rozsahu, tzn. které jsou efektivnější a to jsou velké firmy. Nebo-li, ek.zisk, kterého tyto firmy dosahují, není důsledkem jejich vysoké tržní síly, nýbrž jejich vysoké efektivnosti (5.56).
Vzhledem k tomu, že převládá konkurence, každá firma vyrábí do bodu, v němž se její MC = MR a dosahuje pouze normálního zisku.
„cena vypuzení“ = ek.silná firma, unese dočasnou ztrátu, stanoví cenu pod úrovní výr.nákladů – dumpingová cena a outsiderské firmy jsou z daného trhu vypuzeny.
„cena zábrany“ = firma uvádějící na trhu nový produkt stanoví cenu pod úrovní výr.nákladů v zájmu dočasné zábrany vstupu konkurentů na trh.
5.13.3 Přínosy oligopolu
Ek.zisku nedosahují všechny firmy v olig.odvětví, nýbrž jen ty, které mohou realizovat úspory z velkého rozsahu, tzn. které jsou efektivnější a to jsou velké firmy. Nebo-li, ek.zisk, kterého tyto firmy dosahují, není důsledkem jejich vysoké tržní síly, nýbrž jejich vysoké efektivnosti (5.56).
Vzhledem k tomu, že převládá konkurence, každá firma vyrábí do bodu, v němž se její MC = MR a dosahuje pouze normálního zisku.
(5.55) Oligopol s dominantní firmou
d = vůdce
D = outsiders = celková D po produkci v daném odvětví
QD = rozsah produkce dán zákonem MR=MC
PD = stanovená cena vůdce
OQD = objem produkce dominantní firmy
QDQO = objem produkce ostatních firem
Na rozdíl od monopolu zde není jediná firma, v důsledku čehož se D křivka dominantní firmy liší od D křivky odvětví. Následkem toho je olig.cena nižší a rozsah produkce olig.odvětví větší, než u monopolu.
3. Paralelní tvorba cen
Firmy v odvětví stanovují cenu na podobné úrovni, aniž o tom jednají. Zejména v odvětvích, kde je malý počet firem, se projevuje tendence k tomu, že ceny jsou bez jakékoliv formální dohody stanovovány na podobné provni a konkurence se odehrává v oblasti marketingu (reklama) a diferenciace produktu – např. Duracell, Coca-Pepsi.
Může jít také o pouhé napodobování odpozorovaného cenového vývoje namísto tajné cenové dohody.
D = outsiders = celková D po produkci v daném odvětví
QD = rozsah produkce dán zákonem MR=MC
PD = stanovená cena vůdce
OQD = objem produkce dominantní firmy
QDQO = objem produkce ostatních firem
Na rozdíl od monopolu zde není jediná firma, v důsledku čehož se D křivka dominantní firmy liší od D křivky odvětví. Následkem toho je olig.cena nižší a rozsah produkce olig.odvětví větší, než u monopolu.
3. Paralelní tvorba cen
Firmy v odvětví stanovují cenu na podobné úrovni, aniž o tom jednají. Zejména v odvětvích, kde je malý počet firem, se projevuje tendence k tomu, že ceny jsou bez jakékoliv formální dohody stanovovány na podobné provni a konkurence se odehrává v oblasti marketingu (reklama) a diferenciace produktu – např. Duracell, Coca-Pepsi.
Může jít také o pouhé napodobování odpozorovaného cenového vývoje namísto tajné cenové dohody.
2. Cenové vůdcovství (price-leadership)
- jedna z firem je cenovým vůdcem, zaujímá na trhu svým podílem dominantní pozici a je obklopena skupinou menších výrobců „outsiderů“, tato firma prodává za cenu, kterou ostatní malí výrobci daného odvětví napodobují, dochází tak k cenové koordinaci bez uzavření nějaké výslovné dohody
- snižuje nejistotu plynoucí z neznalosti reakcí rivalu (motiv firmy – snaha tuto nejistotu snížit)
Příklad:
...když malí výrobci budou prodávat za cenu vyšší...tak stěží svou produkci prodají
...když malí výrobci budou prodávat za cenu nižší...tak stěží pokryjí své výrobní náklady, které jsou vyšší než má
cenový vůdce, jelikož mají omezenější podmínky pro využívání úspor z velkého rozsahu
- snižuje nejistotu plynoucí z neznalosti reakcí rivalu (motiv firmy – snaha tuto nejistotu snížit)
Příklad:
...když malí výrobci budou prodávat za cenu vyšší...tak stěží svou produkci prodají
...když malí výrobci budou prodávat za cenu nižší...tak stěží pokryjí své výrobní náklady, které jsou vyšší než má
cenový vůdce, jelikož mají omezenější podmínky pro využívání úspor z velkého rozsahu
4 formy oligopolní koordinace:
U koordinace + dohod hrají velmi významnou roli faktory přinucení. Jde o poměry, ve kterých mají některé firmy možnost vnucovat své ceny, rozsah a druh produkce jiným firmám (outsiderům) a tak kontrolovat i velikost jejich zisku (představitel: Francois Perroux)
1. Kartelová dohoda –smluvní oligopol
- kart.dohoda mezi firmami v odvětví pro určování rozsahu produkce a ceny „cenový kartel“, rozdělují trh na geografické segmenty „územní kartel“, rozdělení produkce na kvóty (prevence před přesycením trhu nadměrnou nabídkou, která by snížila ceny), ...
- diferencovaný produkt, nemožný vstup dalších firem
- každá firma může prodávat za P>MC
- každá firma se pak ve vymezené oblasti chová jako monopol, proto zpravidla kartelové dohody jsou zakázány, tudíž nastupují formy tzv. džentlemenskýcho dohod, vzájemných porozumění, ...
1. Kartelová dohoda –smluvní oligopol
- kart.dohoda mezi firmami v odvětví pro určování rozsahu produkce a ceny „cenový kartel“, rozdělují trh na geografické segmenty „územní kartel“, rozdělení produkce na kvóty (prevence před přesycením trhu nadměrnou nabídkou, která by snížila ceny), ...
- diferencovaný produkt, nemožný vstup dalších firem
- každá firma může prodávat za P>MC
- každá firma se pak ve vymezené oblasti chová jako monopol, proto zpravidla kartelové dohody jsou zakázány, tudíž nastupují formy tzv. džentlemenskýcho dohod, vzájemných porozumění, ...
(5.54) Maximalizace zisku ve smluvním oligopolu
cílem fy je maximalizace zisku celého odvětví a to při takovém rozsahu produkce, při kterém se odvětvové MC = MR, tzn. v bodě K. Zatímco u monopolu připadá tento zisk jedné firmě, zde připadá několika firmám.
Dodržování dohody:
Při dodržování dohodnutých podmínek (cena, výrobní kvóty) fy mohou dosahovat ek.zisku a tím jsou motivovány tuto dohodu dodržovat.
Nedodržování dohody:
Firma A začne prodávat za nižší cenu a tím tak přebere partnerům v kartelu část zákazníků a zvýší tak svůj zisk. Další firmy v kartelu začnou také prodávat za snížené ceny a tak může dojít k cenové válce, která zlikviduje celý ekonomický zisk oligopolních firem.
Dodržování dohody:
Při dodržování dohodnutých podmínek (cena, výrobní kvóty) fy mohou dosahovat ek.zisku a tím jsou motivovány tuto dohodu dodržovat.
Nedodržování dohody:
Firma A začne prodávat za nižší cenu a tím tak přebere partnerům v kartelu část zákazníků a zvýší tak svůj zisk. Další firmy v kartelu začnou také prodávat za snížené ceny a tak může dojít k cenové válce, která zlikviduje celý ekonomický zisk oligopolních firem.
(5.52) Zalomená D křivka oligopolní firmy
C´AB = konkurence častěji napodobí rivala když sníží cenu, NE když ji zvyšuje (proto vznikne zalomená křivka)
C´A = má d = zvýším cenu...úbytek poptávky nebo´t konkurenti Nenapodobují
AB = D´konkurentů = snížím cenu...malý přírůstek prodejů neboť konkurenti mě napodobí a také sníží cenu
Cena na olig.trhu má tendenci být stabilnější než na trhu DK nebo monopolním.
5.13.2 Čtyři cesty k cenové koordinaci
Oligopolní firmy bývají často velké a proto se nemohou existenčně ohrozit.
(5.53) Ilustrace důsledků cenové války dvou firem
V odvětví působí duopol, snaha firmy A zvýšit odbyt a tržby, tzn. sníží cenu. Fy B na základě fy A také sníží cenu. Fy A znovu sníží cenu, ... Snižování ceny vede ke stále nižším cenám obou rivalů. Taková konkurenční strategie je sebezničující.
Řešení: koordinace cenové a někdy výrobní politiky firem A a B. Tato koordinace v olig.odvětví je usnadněna tím, že zde působí poměrně malý počet firem, takže dosažení dohody je snazší. Koordinace má zúčastněným firmám umožnit dosahování vyššího zisku, snížení nejistoty při rozhodování a bránění vstupu nových konkurentů do odvětví.
C´A = má d = zvýším cenu...úbytek poptávky nebo´t konkurenti Nenapodobují
AB = D´konkurentů = snížím cenu...malý přírůstek prodejů neboť konkurenti mě napodobí a také sníží cenu
Cena na olig.trhu má tendenci být stabilnější než na trhu DK nebo monopolním.
5.13.2 Čtyři cesty k cenové koordinaci
Oligopolní firmy bývají často velké a proto se nemohou existenčně ohrozit.
(5.53) Ilustrace důsledků cenové války dvou firem
V odvětví působí duopol, snaha firmy A zvýšit odbyt a tržby, tzn. sníží cenu. Fy B na základě fy A také sníží cenu. Fy A znovu sníží cenu, ... Snižování ceny vede ke stále nižším cenám obou rivalů. Taková konkurenční strategie je sebezničující.
Řešení: koordinace cenové a někdy výrobní politiky firem A a B. Tato koordinace v olig.odvětví je usnadněna tím, že zde působí poměrně malý počet firem, takže dosažení dohody je snazší. Koordinace má zúčastněným firmám umožnit dosahování vyššího zisku, snížení nejistoty při rozhodování a bránění vstupu nových konkurentů do odvětví.
5.13.11 Zalomená křivka poptávky (5.52)
V důsledku vzájemné závislosti firem v oligopolní struktuře nelze D křivku, které čelí oligopolní firma, určit, dokud neznáme chování konkurenčních firem v odvětví a reakce na chování dané firmy se může velmi lišit.
Řešení: prostřednictvím modelu zalomené poptávkové křivky oligopolní firmy (kinked-demand curve).
- předpokládá, že v olig.odvětví je snížení ceny jedním oligopolem následováno ostatními firmami, zatímco zvýšení ceny následováno není. Konkurenční firmy v oligopolních odvětvích často následují svého rivala, když cenu snižuje, nikoli však, když cenu zvyšuje.
- Zalomená poptávková křivka = křivka AR, tzn. že ani křivka MR nemůže být kontinuální, což komplikuje určení rovnovážného rozsahu produkce firmy
(5.51) Možné D křivky fy Electro
Electro firma s DVD přehrávači vyrobí a prodá 5tisl.ks/měsíc za 10tis.Kč/ks. Snaha fy o zvýšení odbytu snížením ceny na 8tis.Kč/ks.
B = konkurenti napodobili, také snížili cenu, připravili prodejce o možnost zvýšení své produkce
B´= konkurence nenapodobuje, prodejci se zvyšuje D a „obsazuje“ část trhu
C = fy zvýší cenu,sníží zájem o produkci, ale udržuje si stále svůj tržní podíl v případě že by konkurence napodobila
C´= konkurence nenapodobí, firma ztrácí výrazný podíl na trhu, prodej se značně sníží
Řešení: prostřednictvím modelu zalomené poptávkové křivky oligopolní firmy (kinked-demand curve).
- předpokládá, že v olig.odvětví je snížení ceny jedním oligopolem následováno ostatními firmami, zatímco zvýšení ceny následováno není. Konkurenční firmy v oligopolních odvětvích často následují svého rivala, když cenu snižuje, nikoli však, když cenu zvyšuje.
- Zalomená poptávková křivka = křivka AR, tzn. že ani křivka MR nemůže být kontinuální, což komplikuje určení rovnovážného rozsahu produkce firmy
(5.51) Možné D křivky fy Electro
Electro firma s DVD přehrávači vyrobí a prodá 5tisl.ks/měsíc za 10tis.Kč/ks. Snaha fy o zvýšení odbytu snížením ceny na 8tis.Kč/ks.
B = konkurenti napodobili, také snížili cenu, připravili prodejce o možnost zvýšení své produkce
B´= konkurence nenapodobuje, prodejci se zvyšuje D a „obsazuje“ část trhu
C = fy zvýší cenu,sníží zájem o produkci, ale udržuje si stále svůj tržní podíl v případě že by konkurence napodobila
C´= konkurence nenapodobí, firma ztrácí výrazný podíl na trhu, prodej se značně sníží
5.13 Firma v OLIGOPOLní tržní struktuře
5.13 Firma v OLIGOPOLní tržní struktuře (oligo=několik, poleo=prodávám)
- malý počet firem (nemusí být velkými firmami)
- vysoká vzájemná závislost
Dělení:
1. Homogenní (stejnorodý) oligopol
- firmy produkují cca stejný produkt (ocel, čpavek, ...) u které nebývají až tak velké rozdíly podle toho kde byl vyroben
2. Diferencovaný (odlišný) oligopol
- fy produkují výrobky které svým způsobem uspokojují svým způsobem identickou potřebu, avšak spotřebiteli jsou vnímány jako diferenciované, odlišné
- malý počet firem (nemusí být velkými firmami)
- vysoká vzájemná závislost
Dělení:
1. Homogenní (stejnorodý) oligopol
- firmy produkují cca stejný produkt (ocel, čpavek, ...) u které nebývají až tak velké rozdíly podle toho kde byl vyroben
2. Diferencovaný (odlišný) oligopol
- fy produkují výrobky které svým způsobem uspokojují svým způsobem identickou potřebu, avšak spotřebiteli jsou vnímány jako diferenciované, odlišné
Typický rys pro přirozený monopol:
- úspory z rozsahu a to vysoký podíl fixního kapitálu (FX vynaložené na odvětvovou infrastrukturu je možné rozředit pouze při velkém rozsahu produkce – křivka LRAC) ve srovnání s variabilním. Doporučení: neklást překážky do cesty přirozenému soustřeďování produkce tohoto typu ve velkých jednotkách. Jedině v nich je totiž možné rozpustit vysoké fixní náklady ve velkém rozsahu produkce a tak snížit AC pod úroveň, kterou by dosahovaly při působení několika menším firem v odvětví (např. elektrická rozvodná síť, vodovodní síť, nebo síť plynovodů-bylo by asi neefektivní, kdyby několik vodohospodářských nebo plynárenských firem kladlo své potrubí vedle sebe v každé ulici) .
Regulace přirozeného monopolu (5.49) (stanovení ceny na úrovní MC)
Je výhodnější přirozený monopol, hlavně z technických důvodů, nechat působit, avšak v regulovaném tržním prostředí.
- stanovení vládou maximální ceny P2 na té úrovni, kdy křivka MC firmy protíná křivku D. Jde tedy o stanovení ceny na úrovni MC (monopol se tak stává cenovým příjemcem, neboť nesmí překročit stanovenou cenu, vláda tak tím eliminovala ztrátu mrtvé váhy, nebo-li ztrátu z efektivnosti plynoucí z monopolu)
Regulace přirozeného monopolu (5.49) (stanovení ceny na úrovní MC)
Je výhodnější přirozený monopol, hlavně z technických důvodů, nechat působit, avšak v regulovaném tržním prostředí.
- stanovení vládou maximální ceny P2 na té úrovni, kdy křivka MC firmy protíná křivku D. Jde tedy o stanovení ceny na úrovni MC (monopol se tak stává cenovým příjemcem, neboť nesmí překročit stanovenou cenu, vláda tak tím eliminovala ztrátu mrtvé váhy, nebo-li ztrátu z efektivnosti plynoucí z monopolu)
(5.50) Cenová regulace přirozeného monopolu (nezbytnost stanovení ceny na úrovni vyšší než MC)
Křivka AC má své minimum až za křivkou D ...což znamená odlišnou cen.regulaci.
Kdyby P byla stanovena na úrovni MC (P2), tak by nepokrývala AC a tedy i TC...firma by byla ztrátová (P2E2AAC2)...proto by stát musel tuto firmu subvencovat z veřejných státních prostředků aby bylo zabráněno jejímu úpadku.
Řešení: stanovení ceny na úrovni vyšší než jsou MC, např. na úrovni AC...tato cena by pokrývala C včetně normálního zisku.
5.11.10 Smysl studia monopolu
(viz.skripta, str.177-8)
5.12 Mezi dokonalou konkurencí a monopolem – firma v nedokonalé konkurenci
2 modely firmy v nedokonalé konkurenci v podobě (představitel Piero Sraffa 1898-1983):
- firma v podmínkách oligopolu
- firma v podmínkách monopolistické konkurence
Kdyby P byla stanovena na úrovni MC (P2), tak by nepokrývala AC a tedy i TC...firma by byla ztrátová (P2E2AAC2)...proto by stát musel tuto firmu subvencovat z veřejných státních prostředků aby bylo zabráněno jejímu úpadku.
Řešení: stanovení ceny na úrovni vyšší než jsou MC, např. na úrovni AC...tato cena by pokrývala C včetně normálního zisku.
5.11.10 Smysl studia monopolu
(viz.skripta, str.177-8)
5.12 Mezi dokonalou konkurencí a monopolem – firma v nedokonalé konkurenci
2 modely firmy v nedokonalé konkurenci v podobě (představitel Piero Sraffa 1898-1983):
- firma v podmínkách oligopolu
- firma v podmínkách monopolistické konkurence
c) srovnání účetního zisku firmy
c) srovnání účetního zisku firmy s normální ziskem v příslušném odvětví, neboť monopolní fy umožňuje dosahovat zisku (tato metoda má také své omezení, neboť ek.zisku mohou např.dočasně dosahovat i dokonale konkurenční firmy)
d) Herfindhalův indexni=1 Si2 (Si...podíl i-té fy na trhu)
5.11.9 Přirozený monopol (5.48)
Je to taková situace, kdy výroba určitého produktu jedinou firmou je méně nákladná, než výroba stejného množství téhož produktu dvěma či více firmami, nebo-li tržní poptávku po nějakém výrobku či službě může uspokojovat svou produkcí 1 firma s nižšími AC, než kdyby v odvětví bylo více menších firem.
Přirozeným se nazývá proto, neboť překážky pro konkurenci v přirozeně monopolních odvětvích plynou ze samotných technických příčin, přímo z povahy odvětvové technologie.
d) Herfindhalův indexni=1 Si2 (Si...podíl i-té fy na trhu)
5.11.9 Přirozený monopol (5.48)
Je to taková situace, kdy výroba určitého produktu jedinou firmou je méně nákladná, než výroba stejného množství téhož produktu dvěma či více firmami, nebo-li tržní poptávku po nějakém výrobku či službě může uspokojovat svou produkcí 1 firma s nižšími AC, než kdyby v odvětví bylo více menších firem.
Přirozeným se nazývá proto, neboť překážky pro konkurenci v přirozeně monopolních odvětvích plynou ze samotných technických příčin, přímo z povahy odvětvové technologie.
- boj proti kartelům (viz.Oligopol)
- předcházet nabývání příliš silné tržní moci, neboť taková moc zesiluje relativní nezávislost firmy na potřebách a zájmech spotřebitelů, klientů
prevence a hlavně kontrola fúzí (slučování firem) jež by mohly ohrozit hospodářskou soutěž
-fúze horizontální (spojení 2 a více firem produkující stejný nebo podobný produkt-nákladní auta)
-fúze vertikální (spojení 2 a více firem působících v rozdílných fázích výrobního procesu, v rozdílných
článcích výrobního řetězce – spojení producenta mléka s producentem krmiva pro skot, ...)
Fúze mohou vést k zesílení tržní moci některých firem a k oslabení konkurence v daném odvětví. Mohou také vést k vyšší efektivnosti k využívání úspor z rozsahu. Nutné je fúze rozlišovat, jejich cílem je parazitní dobývání renty, od fúzí, jejichž cíloem je využívání úspor z velkovýroby a snížení cen.
-fúze konglomerátní (spojení 2 a více firem produkujících zcela rozdílné produkty, bez jakékoliv
technologické či spotřební vazby – tabák, potraviny, drogistické zboží, ...)
prevence a hlavně kontrola fúzí (slučování firem) jež by mohly ohrozit hospodářskou soutěž
-fúze horizontální (spojení 2 a více firem produkující stejný nebo podobný produkt-nákladní auta)
-fúze vertikální (spojení 2 a více firem působících v rozdílných fázích výrobního procesu, v rozdílných
článcích výrobního řetězce – spojení producenta mléka s producentem krmiva pro skot, ...)
Fúze mohou vést k zesílení tržní moci některých firem a k oslabení konkurence v daném odvětví. Mohou také vést k vyšší efektivnosti k využívání úspor z rozsahu. Nutné je fúze rozlišovat, jejich cílem je parazitní dobývání renty, od fúzí, jejichž cíloem je využívání úspor z velkovýroby a snížení cen.
-fúze konglomerátní (spojení 2 a více firem produkujících zcela rozdílné produkty, bez jakékoliv
technologické či spotřební vazby – tabák, potraviny, drogistické zboží, ...)
Měření tržní síly
Tržní síla = stupeň, v jakém má firma možnost ovlivňovat cenu.
(rovnováha - bod optima.......MR=MC, d = AR = D klesající, neexistuje křivka nabídky neboť neexistuje vztah mezi cenou a množstvím výrobků, prodejní cena je vyšší než MC, schopnost stanovit P>MC = monopolní síla. a ta se měří...)
Tržní síly se měří pomocí:
a) výpočet koncentračního podílu (CR-concentration ratio)
= podíl čtyř (CR-4) nebo osmi (CR-8) největších firem v odvětví na celkových prodejích odvětví.
b) Lernerův index ... P=MC => L=O
= výpočet indexu je založen na měření relativní odchylky ceny P od MC, neboť firmy s velkou tržní sílou mají schopnost dosahovat cenu, která je vyšší než MC (tato metoda má své omezení-v praxi je jednak neznalost potřebných informací, ale také neochota výrobců sdělovat výši svých MC a fy často působí jak na domácím trhu, tak zahraničním a prodejní cena se tak stává složitější veličinou)
(rovnováha - bod optima.......MR=MC, d = AR = D klesající, neexistuje křivka nabídky neboť neexistuje vztah mezi cenou a množstvím výrobků, prodejní cena je vyšší než MC, schopnost stanovit P>MC = monopolní síla. a ta se měří...)
Tržní síly se měří pomocí:
a) výpočet koncentračního podílu (CR-concentration ratio)
= podíl čtyř (CR-4) nebo osmi (CR-8) největších firem v odvětví na celkových prodejích odvětví.
b) Lernerův index ... P=MC => L=O
= výpočet indexu je založen na měření relativní odchylky ceny P od MC, neboť firmy s velkou tržní sílou mají schopnost dosahovat cenu, která je vyšší než MC (tato metoda má své omezení-v praxi je jednak neznalost potřebných informací, ale také neochota výrobců sdělovat výši svých MC a fy často působí jak na domácím trhu, tak zahraničním a prodejní cena se tak stává složitější veličinou)
5.11.8 Protimopolní politika – ochrana hospodářské soutěže
Vychází z poznání, že hospodářská soutěž, tzn.konkurence, je nezbytným předpokladem efektivního rozvoje tržní ekonomiky. Opírá se o zákony o ochraně hospodářské soutěže které realizují pověřené úřady „Úřad na ochranu hospodářské soutěže“ v Brně. Antimonopolní úřady disponují řadou nástrojů, kterými mohou zatavit procesy směřující k restriktivním, tzn.omezujícím tržním praktikám a kterými mohou postihovat firmy, jež se již takových praktik dopustily.Antimonopolní politika není zaměřena ani tak proti monopolnímu nebo dominantnímu postavení firmy jako takovému, jako spíše proti zneužívání takového postavení ke škodě jiných firem, spotřebitelů a veřejného zájmu.
- určení relevantního trhu
Relevantní = rozhodující-určující, jde o vymezení trhu určitého statku z hlediska možnosti jeho ovládání. Nutné vzít v úvahu hledisko prostorové, věcné, časové a také možnost-nemožnost substituce.
Vymezení relevantního trhu (není možné bez analýzy konkrétního tržního případu) je podmínkou k tomu, aby bylo možné posoudit, zda má na trhu určitého statku některá firma monopolní nebo dominantní postavení.
firma je v monopolní pozici tehdy, není-li na relevantním trhu vystavena konkurenci
firma je v dominantní pozici tehdy, není-li vystavena podstatné konkurenci
(většinou jde o firmy s podílem 30% a více)
- určení relevantního trhu
Relevantní = rozhodující-určující, jde o vymezení trhu určitého statku z hlediska možnosti jeho ovládání. Nutné vzít v úvahu hledisko prostorové, věcné, časové a také možnost-nemožnost substituce.
Vymezení relevantního trhu (není možné bez analýzy konkrétního tržního případu) je podmínkou k tomu, aby bylo možné posoudit, zda má na trhu určitého statku některá firma monopolní nebo dominantní postavení.
firma je v monopolní pozici tehdy, není-li na relevantním trhu vystavena konkurenci
firma je v dominantní pozici tehdy, není-li vystavena podstatné konkurenci
(většinou jde o firmy s podílem 30% a více)
2. „Dobývání (hledání) renty“
Dobývání (hledání) renty“ (využívá své moci k neracionální alokaci zdrojů)
Cílem je dosažení nebo udržení monopolní pozice v daném odvětví pomocí politických či administrativních prostředků (lobbing, dovozní cla a nižší daň na daný produkt, různé soudní arbitráže-žaloby, korupce...). Jde o jakékoli chování, které má za cíl zvýšit příjmy firmy, ale také odvětví jinými cestami, než je produkce užitečných statků.
3. „X-neefektivnost“ (nepodporuje zvyšování efektivnosti produkce)
Firmy nejsou tak efektivní, jak by mohly být, kdyby dokonale využívaly své zdroje. Jde o ztrátu efektivnosti způsobovanou monopolem a plynoucí z absence konkurence v odvětví. X-neefektivnost je především vyjádřením ztráty efektivnosti, která plyne z nedostatečného tlaku na snižování nákladů, neboť když jsou uvolněny bariéry vstupu do odvětví a trhy se stávají konkurenční, snaží se dosud monopolní firmy hledat cesty ke snížení nákladů.
Cílem je dosažení nebo udržení monopolní pozice v daném odvětví pomocí politických či administrativních prostředků (lobbing, dovozní cla a nižší daň na daný produkt, různé soudní arbitráže-žaloby, korupce...). Jde o jakékoli chování, které má za cíl zvýšit příjmy firmy, ale také odvětví jinými cestami, než je produkce užitečných statků.
3. „X-neefektivnost“ (nepodporuje zvyšování efektivnosti produkce)
Firmy nejsou tak efektivní, jak by mohly být, kdyby dokonale využívaly své zdroje. Jde o ztrátu efektivnosti způsobovanou monopolem a plynoucí z absence konkurence v odvětví. X-neefektivnost je především vyjádřením ztráty efektivnosti, která plyne z nedostatečného tlaku na snižování nákladů, neboť když jsou uvolněny bariéry vstupu do odvětví a trhy se stávají konkurenční, snaží se dosud monopolní firmy hledat cesty ke snížení nákladů.
5.11.7 Monopoly a inovace
S technicky nejpokročilejšími produkty nepřicházejí na trh většinou malé firmy, ale velké firmy-korporace, které většinou na trzích zaujímají dominantní pozici. Monopolem nerozumíme automaticky velkou firmou, i malá fy může být na trhu monopolem. Nové průlomové inovace eliminují monopolní pozici původního inovátora.
Ve vztahu firem k technické a technologické modernizaci rozlišujeme:
- invenci ve smyslu vynálezu, nové myšlenky, ideje
- inovaci ve smysli aplikace invence v praxi a jejího komerčního využití
Další výhody působení velkých firem:
- výnosy z rozsahu
vznikají tehdy, když fy zvyšuje rozsah všech svých vstupů (práce, kapitál, přír.zdrojů) ve stejné proporci. Pokud se všechny používané vstupy zdvojnásobí, zdvojnásobí se i TC. Pokus se výstup více než zdvojnásobí, ATC klesnou a firma dosahuje výnosu z rozsahu.
Ve vztahu firem k technické a technologické modernizaci rozlišujeme:
- invenci ve smyslu vynálezu, nové myšlenky, ideje
- inovaci ve smysli aplikace invence v praxi a jejího komerčního využití
Další výhody působení velkých firem:
- výnosy z rozsahu
vznikají tehdy, když fy zvyšuje rozsah všech svých vstupů (práce, kapitál, přír.zdrojů) ve stejné proporci. Pokud se všechny používané vstupy zdvojnásobí, zdvojnásobí se i TC. Pokus se výstup více než zdvojnásobí, ATC klesnou a firma dosahuje výnosu z rozsahu.
5.11.5 Monopolní firma s normálním ziskem a s ek.ztrátou, přebytek výrobce
Mon.fy nemá ek.zisk zaručen, neboť je také vystavena tržní poptávce, která se může měnit. Dále zde také hrozí potenciální konkurence.
(5.44) Monopolní firma s normálním ziskem
Q´= rozsah produkce, při kterém fy maximalizuje zisk
P´= cena, která firma za svou produkci požaduje
Kombinace P´- Q´ = bod vyrovnání
Pozn.: Firma v této situaci dosahuje 0 ek.zisku, tzn. že inkasuje jen normální zisk.
(5.45) Monopolní firma s ek.ztrátou
P* = cena maximalizující zisk při rozsahu produkce
AR* = je nižší než průměrné celkové náklady C
Pozn.: Firma v této situaci je ek.ztrátová v rozsahu ABCP*. V případě dlouhodobé ztráty by opustila odvětví.
(5.44) Monopolní firma s normálním ziskem
Q´= rozsah produkce, při kterém fy maximalizuje zisk
P´= cena, která firma za svou produkci požaduje
Kombinace P´- Q´ = bod vyrovnání
Pozn.: Firma v této situaci dosahuje 0 ek.zisku, tzn. že inkasuje jen normální zisk.
(5.45) Monopolní firma s ek.ztrátou
P* = cena maximalizující zisk při rozsahu produkce
AR* = je nižší než průměrné celkové náklady C
Pozn.: Firma v této situaci je ek.ztrátová v rozsahu ABCP*. V případě dlouhodobé ztráty by opustila odvětví.
(5.46) Přebytek spotřebitele a přebytek výrobce
(5.46) Přebytek spotřebitele a přebytek výrobce
Spotřebitelský přebytek = rozdíl mezi částkou, kterou je spotřebitel ochoten zaplatit za dané množství daného statku a částkou, kterou skutečně zaplatí při tržní ceně.
Přebytek výrobce (producer surplus) = rozdíl mezi částkou, za kterou výrobce dané množství statku prodal a minimální částkou, za kterou byl ochoten statek prodat.
5.11.6 Neefektivnosti plynoucí z monopolu
1. „Ztráta mrtvé váhy“ (produkuje neefektivní objem produkce) – alokační neefektivnost
Firmy v DK produkují společensky efektivní rozsah produkce, neboť se zde vyrovnává cena a MC poslední vyprodukované jednotky. V monopolu je to odlišné.
(5.47)
Kdyby byl v odvětví vysoký stupeň konkurence, představovala by křivka MC součet křivek MC všech firem v odvětví. Rozsah produkce by činil QC a cena by byly na úrovni MC a činila PC.
Při rozsahu produkce maximalizujícím zisk monopolní firmy QM zůstává cena vyšší než jsou MC, nedochází zde k jejich vyrovnání.
Souhrn ztráty přebytku spotřebitele a přebytku výrobce (AFC) je ztráta mrtvé váhy
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
Spotřebitelský přebytek = rozdíl mezi částkou, kterou je spotřebitel ochoten zaplatit za dané množství daného statku a částkou, kterou skutečně zaplatí při tržní ceně.
Přebytek výrobce (producer surplus) = rozdíl mezi částkou, za kterou výrobce dané množství statku prodal a minimální částkou, za kterou byl ochoten statek prodat.
5.11.6 Neefektivnosti plynoucí z monopolu
1. „Ztráta mrtvé váhy“ (produkuje neefektivní objem produkce) – alokační neefektivnost
Firmy v DK produkují společensky efektivní rozsah produkce, neboť se zde vyrovnává cena a MC poslední vyprodukované jednotky. V monopolu je to odlišné.
(5.47)
Kdyby byl v odvětví vysoký stupeň konkurence, představovala by křivka MC součet křivek MC všech firem v odvětví. Rozsah produkce by činil QC a cena by byly na úrovni MC a činila PC.
Při rozsahu produkce maximalizujícím zisk monopolní firmy QM zůstává cena vyšší než jsou MC, nedochází zde k jejich vyrovnání.
Souhrn ztráty přebytku spotřebitele a přebytku výrobce (AFC) je ztráta mrtvé váhy
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
Mezní příjem (MR – marginal revenue) (5.41)
Obecně: = změna celkového příjmu, která je důsledkem změny outupu (produkce) o jednotku
v dokonalé konkurenci (neboť je schopna prodat jakékoliv Q své produkce za existující tržní cenu)
v nedokonalé konkurenci (viz.monopol)
V NdK-monopolu: MR získaný z výroby a prodeje dodateční jednotky je za těchto okolností dán dodatečným příjmem z prodeje této jednotky, zmenšený o ztrátu způsobenou prodejem všech ostatních jednotek za sníženou cenu, tzn. že s výjimkou prvé jednotky, je vždy MR nižší než cena, za kterou se produkt prodává.
MR klesá rychleji než AR
Chce-li firma prodat větší množství výrobků, musí snížit cenu a tedy MR < cena posledního výrobku
v dokonalé konkurenci (neboť je schopna prodat jakékoliv Q své produkce za existující tržní cenu)
v nedokonalé konkurenci (viz.monopol)
V NdK-monopolu: MR získaný z výroby a prodeje dodateční jednotky je za těchto okolností dán dodatečným příjmem z prodeje této jednotky, zmenšený o ztrátu způsobenou prodejem všech ostatních jednotek za sníženou cenu, tzn. že s výjimkou prvé jednotky, je vždy MR nižší než cena, za kterou se produkt prodává.
MR klesá rychleji než AR
Chce-li firma prodat větší množství výrobků, musí snížit cenu a tedy MR < cena posledního výrobku
(5.42) Vztah celkového a mezního příjmu monopolní firmy
Když MR je pozitivní, tedy nad horizontální osou v horní části obrázku, TR roste.
Když MR je negativní, tedy pod horizontální osou, TR klesá.
...tzn. že TR dosahuje své nejvyšší úrovně, když je MR nulový
5.11.4 Monopolní cena a monopolní zisk (5.43)
Nákladové křivky u mon.firmy a jiných formách NdK mají tvar písemen U (viz.náklady)
Monopolní fy může maximalizovat svůj zisk: (5.39)
- rozhodnutím o rozsahu produkce dle „zlatého pravidla“ MC=MR - volbou zisk maximalizujícího rozsahu produkce a ponecháním cenotvorného procesu na tržním mechanismu
- rozhodnutím o ceně - stanovením zisk maximalizující ceny a ponecháním rozhodnutí o rozsahu produkce na křivce poptávky
Když MR je negativní, tedy pod horizontální osou, TR klesá.
...tzn. že TR dosahuje své nejvyšší úrovně, když je MR nulový
5.11.4 Monopolní cena a monopolní zisk (5.43)
Nákladové křivky u mon.firmy a jiných formách NdK mají tvar písemen U (viz.náklady)
Monopolní fy může maximalizovat svůj zisk: (5.39)
- rozhodnutím o rozsahu produkce dle „zlatého pravidla“ MC=MR - volbou zisk maximalizujícího rozsahu produkce a ponecháním cenotvorného procesu na tržním mechanismu
- rozhodnutím o ceně - stanovením zisk maximalizující ceny a ponecháním rozhodnutí o rozsahu produkce na křivce poptávky
Cenová diskriminace
Když firma prodává stejný produkt za různou cenu, přičemž tyto cen.rozdíly neplynou z rozdílu ve výrobních nebo dopravních nákladech:
- rozdílní kupující na různých trzích
- u jednoho kupujícího u rozdílných jednotek stejného produktu
Např.: telefonní hovory, ceny vstupenek (jiné v předprodeji a v den konání akce), zlevnění pro studenty a seniory, ...
V této látce nebudeme předpokládat cenovou diskriminaci.
Regulace monopolu
1. antitrustové zákony - omezují sílu monopolu
2. daňová politika
3. zavedení účasti státu v monopolu
4. regulovaná cena - monopolní zisk zaniká, existuje jen zisk normální. Někdo praví, že regulace demotivuje podnikatele a má tak ještě horší dopad na ekonomiku než monopol, proto se přímé regulace používá jen krátkodobě, dlouhodobě pak stát provádí protimonomoplní politiku (odstraňuje překážky vstupu do odvětví,trestá nekalou konkurenci...)
- rozdílní kupující na různých trzích
- u jednoho kupujícího u rozdílných jednotek stejného produktu
Např.: telefonní hovory, ceny vstupenek (jiné v předprodeji a v den konání akce), zlevnění pro studenty a seniory, ...
V této látce nebudeme předpokládat cenovou diskriminaci.
Regulace monopolu
1. antitrustové zákony - omezují sílu monopolu
2. daňová politika
3. zavedení účasti státu v monopolu
4. regulovaná cena - monopolní zisk zaniká, existuje jen zisk normální. Někdo praví, že regulace demotivuje podnikatele a má tak ještě horší dopad na ekonomiku než monopol, proto se přímé regulace používá jen krátkodobě, dlouhodobě pak stát provádí protimonomoplní politiku (odstraňuje překážky vstupu do odvětví,trestá nekalou konkurenci...)
5.11.2 Monopolní firma jako „cenový tvůrce“
V dokonale konkurenci je firma cenovým příjemcem.
Monopolní fy cenu nediktuje, cena a množství produktu odpovídá tržní D po tomto produktu, tzn. kolik jsou spotřebitelé ochotni vynaložit při dané ceně určitý objem fin.prostředku na nákup daného statku. D křivka je tedy klesající. (5.39)
- fy má možnost dosáhnout vyšší ceny při stejném nebo dokonce vyšším rozsahu nabízené produkce např.účinnou reklamou
5.11.3 Průměrný a mezní příjem monopolní firmy (5.7, 5.40)
Průměrný příjem (AR – average revenue)
Obecně: = příjem, který firma obdrží z prodeje jednotky produkce
AR=p je v každé situaci
V NdK-monopolu: AR = ceně produktu, pokud jsou všechny jednotky prodávány za stejnou cenu
Monopolní fy cenu nediktuje, cena a množství produktu odpovídá tržní D po tomto produktu, tzn. kolik jsou spotřebitelé ochotni vynaložit při dané ceně určitý objem fin.prostředku na nákup daného statku. D křivka je tedy klesající. (5.39)
- fy má možnost dosáhnout vyšší ceny při stejném nebo dokonce vyšším rozsahu nabízené produkce např.účinnou reklamou
5.11.3 Průměrný a mezní příjem monopolní firmy (5.7, 5.40)
Průměrný příjem (AR – average revenue)
Obecně: = příjem, který firma obdrží z prodeje jednotky produkce
AR=p je v každé situaci
V NdK-monopolu: AR = ceně produktu, pokud jsou všechny jednotky prodávány za stejnou cenu
-příliš vysoký objem kapitálu
-příliš vysoký objem kapitálu nezbytný pro zahájení činnosti fy v odvětví.
-ek.vzdálenost (enertetická, pracovní, časové náklady na překonání geograf.vzdálenosti=prostorový monopol, ....)
-nepřístupnost k distribučním cestám (v odvětvích, kdy prodej produktů je závislý na rozvodné síti)
-zábrana psychologické povahy (silné loajality k výrobním značkám v odvětví posilovaná vlivem reklamy)
Příklad: Monopolní firma v odvětví, která představuje celkovou, tzn. tržní nabídku daného produktu a D, tedy tržní D křivka po tomto produktu je taky celková. Tržní D křivka je klesající, tzn. že s růstem firmou nabízeného a prodávaného množství produktu, klesá jeho cena. Hodlá-li fy rozšířit výrobu a prodat větší množství produkce např.o jednotku, může tak učinit jen při nižší ceně. (5.38). Zde se projevuje zákon klesajícího mezního užitku. Spotřebitelé nebudou ochotni kupovat další jednotky daného statku za stejnou cenu, když se MU snižuje. Tento jev se projevuje v každé tržní poptávkové křivce, avšak monopolní fy čelí této křivce jako celku, dokonalá konkurence v důsledku svého nepatrného podílu na trhu čelí jen bodu na tržní D křivce.
-ek.vzdálenost (enertetická, pracovní, časové náklady na překonání geograf.vzdálenosti=prostorový monopol, ....)
-nepřístupnost k distribučním cestám (v odvětvích, kdy prodej produktů je závislý na rozvodné síti)
-zábrana psychologické povahy (silné loajality k výrobním značkám v odvětví posilovaná vlivem reklamy)
Příklad: Monopolní firma v odvětví, která představuje celkovou, tzn. tržní nabídku daného produktu a D, tedy tržní D křivka po tomto produktu je taky celková. Tržní D křivka je klesající, tzn. že s růstem firmou nabízeného a prodávaného množství produktu, klesá jeho cena. Hodlá-li fy rozšířit výrobu a prodat větší množství produkce např.o jednotku, může tak učinit jen při nižší ceně. (5.38). Zde se projevuje zákon klesajícího mezního užitku. Spotřebitelé nebudou ochotni kupovat další jednotky daného statku za stejnou cenu, když se MU snižuje. Tento jev se projevuje v každé tržní poptávkové křivce, avšak monopolní fy čelí této křivce jako celku, dokonalá konkurence v důsledku svého nepatrného podílu na trhu čelí jen bodu na tržní D křivce.
5.11 Firma jako monopol
-jediný výrobce v odvětví
-diferencovaný produkt a služby s tím související
- schopnost ovlivňovat svými rozhodnutími tržní cenu
-bariéry vstupu (omezují počet výrobců v odvětví)
• administrativního-právního typu (patenty, státní monopoly, licence, clo, ...)
• přírodního typu (nepřístupnost k potřebnému přírodnímu zdroji)
• ekonomické povahy (malý rozměr trhu, ...)
Kdyby do odvětví vstoupila firma dosahující min.efektivní velikosti, došlo by k přesycení trhu a v důsledku toho ke snížení ceny, což by likvidovalo původní ziskovou motivaci ke vstupu do odvětví. Kdyby do odvětví vstoupila fy s menším než optimálním rozsahem výroby, neobstála by v odvětví nákladově a byla by z odvětví ekonomicky vypuzena.
-úspory z rozsahu (5.37) – Vyvstávají vysoké bariéry v podobě nízkých nákladů pro vstup nových firem. MC klesají, AC klesají, velké firmy jsou schopny vyrábět levněji, proto sníží cenu a menší firmy jdou na buben. Tato situace může vyústit až v monopol - jediná firma na trhu. Pokud ale firma není schopná vyrábět s klesajícími náklady stále, tedy úspory z rozsahu jsou vyčerpány, získá pouze větší podíl na trhu než ostatní = oligopol
-diferencovaný produkt a služby s tím související
- schopnost ovlivňovat svými rozhodnutími tržní cenu
-bariéry vstupu (omezují počet výrobců v odvětví)
• administrativního-právního typu (patenty, státní monopoly, licence, clo, ...)
• přírodního typu (nepřístupnost k potřebnému přírodnímu zdroji)
• ekonomické povahy (malý rozměr trhu, ...)
Kdyby do odvětví vstoupila firma dosahující min.efektivní velikosti, došlo by k přesycení trhu a v důsledku toho ke snížení ceny, což by likvidovalo původní ziskovou motivaci ke vstupu do odvětví. Kdyby do odvětví vstoupila fy s menším než optimálním rozsahem výroby, neobstála by v odvětví nákladově a byla by z odvětví ekonomicky vypuzena.
-úspory z rozsahu (5.37) – Vyvstávají vysoké bariéry v podobě nízkých nákladů pro vstup nových firem. MC klesají, AC klesají, velké firmy jsou schopny vyrábět levněji, proto sníží cenu a menší firmy jdou na buben. Tato situace může vyústit až v monopol - jediná firma na trhu. Pokud ale firma není schopná vyrábět s klesajícími náklady stále, tedy úspory z rozsahu jsou vyčerpány, získá pouze větší podíl na trhu než ostatní = oligopol
5.10.9 Zpět k rovnováze odvětví (5.36)
Výskyt zisku v odvětví láká příchod nových firem na trh, dochází ke zvýšení tržní S a poklesu tržní ceny, což eliminuje ek.zisk.
Při ek.ztrátě v odvětví se výroba omezuje, nebo se toto odvětví opouští firmami, dochází ke snížení nabídky a zvýšení ceny, která zpětně může motivovat firmy ke vstupu do odvětví.
V dlouhém období se prosazuje tendence k rovnováze odvětví, tj. že firmy nedosahují ek.zisku a nejsou ani v ek.ztrátě. Tzn.že fy dosahují normálního zisku.
Při ek.ztrátě v odvětví se výroba omezuje, nebo se toto odvětví opouští firmami, dochází ke snížení nabídky a zvýšení ceny, která zpětně může motivovat firmy ke vstupu do odvětví.
V dlouhém období se prosazuje tendence k rovnováze odvětví, tj. že firmy nedosahují ek.zisku a nejsou ani v ek.ztrátě. Tzn.že fy dosahují normálního zisku.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)