= náklady vyvolané zvýšením objemu produkce o jednotku
= jsou přírůstkem TC vyvolaným rozšířením produkce o další jednotku a když roste mezní produkt, tedy produktivita, mezní náklady klesají
Např. nenaplnění celého letadla – prodej zbytek letenek pod cenou, tedy pod AC/místo je výhodný, neboť dodatečný příjem je vyšší než MC, které jsou minimální, neboť TC na let se přiřazením dalšího pasažéra v zásadě nemění, snad jen náklady na jídlo, což je minimální.
Náklady hypotetické firmy (5.13)
Interpretace zobecněných nákladových křivek (5.18)
- AFC
představují velkou část ATC
- ATC
Klesající fáze vyjadřuje první fáze křivky AC a to z důvodu poklesu AFC při zvětšovaném rozsahu výroby a AVC a MC v té fázi rozšiřování výroby, kdy ještě nebyl překročen optimální poměr výr.faktorů v procesu jejich využívání
Rostoucí fáze křivky AC je z důvodu vývoje AFC (AFC stahuje křivku AC dolů, za bodem „b“ je zcela překonána vlivem růstu AVC, jejichž podíl na ATC roste) a vzestup AVC za bodem „a“ je způsobem poklesem produktivity, tzn.poklesem MP (AVC odráží její typický vývoj – zpočátku klesá, nebo%ť zvětšování rozsahu produkce v situaci, kdy využití jejich fixních faktorů není plné, vede k účinnějšímu využívání do výroby zapojovaných var.faktorů, k jejich vyšší mezní produktivitě)
- MC
Viz. zákon klesajícího mezního produktu
Info: Křivka MC vždy protíná křivku AVC a ATC v jejich minimu.
Nákladové křivky mají tvar U (s výjimkou AFC) = „U-tvar“ nákladových křivek
když , tak snižují průměrnou hodnotu.
(pokud je křivka MC pod křivkou AC, tak MC stahuje dolů křivku AC)
když , tak průměrná hodnota se nemění.
(pokud jsou MC=AC tak v grafu představují stejný bod-průsečík, který je v minimálním bodě křivky AC)
Rostoucí fáze křivky AC je z důvodu vývoje AFC (AFC stahuje křivku AC dolů, za bodem „b“ je zcela překonána vlivem růstu AVC, jejichž podíl na ATC roste) a vzestup AVC za bodem „a“ je způsobem poklesem produktivity, tzn.poklesem MP (AVC odráží její typický vývoj – zpočátku klesá, nebo%ť zvětšování rozsahu produkce v situaci, kdy využití jejich fixních faktorů není plné, vede k účinnějšímu využívání do výroby zapojovaných var.faktorů, k jejich vyšší mezní produktivitě)
- MC
Viz. zákon klesajícího mezního produktu
Info: Křivka MC vždy protíná křivku AVC a ATC v jejich minimu.
Nákladové křivky mají tvar U (s výjimkou AFC) = „U-tvar“ nákladových křivek
když , tak snižují průměrnou hodnotu.
(pokud je křivka MC pod křivkou AC, tak MC stahuje dolů křivku AC)
když , tak průměrná hodnota se nemění.
(pokud jsou MC=AC tak v grafu představují stejný bod-průsečík, který je v minimálním bodě křivky AC)
5.6 Náklady firmy
Náklady obětované příležitosti = skutečné náklady na výrobu daného produktu jsou dány hodnotou výrobků a služeb, které nemohly být získány pomocí těch výrobních činitelů, jež byly použity k výrobě tohoto produktu.
5.6.1 Náklady firmy v krátkém období
1. Fixní náklady (FC – fixed costs) (5.14)
= jsou takové neměnné náklady, jejichž výše se nemění se změnami rozsahu produkce
(odpisy budov a zařízení, mzdy managementu, nájemné, osvětlení objektů, ... = technické a organizační podmínky pro výrobní proces).
(R) a také
2. Variabilní náklady (VC – variable costs) (5.15)
= jsou takové proměnlivé náklady, které se mění s rozsahem produkce (vyjádřeny rostoucí křivkou)
(náklady na mzdy pracovníků spjaté s výrobou, C na suroviny, materiál, energie spjatou s výrobou, ...)
(u)
5.6.1 Náklady firmy v krátkém období
1. Fixní náklady (FC – fixed costs) (5.14)
= jsou takové neměnné náklady, jejichž výše se nemění se změnami rozsahu produkce
(odpisy budov a zařízení, mzdy managementu, nájemné, osvětlení objektů, ... = technické a organizační podmínky pro výrobní proces).
(R) a také
2. Variabilní náklady (VC – variable costs) (5.15)
= jsou takové proměnlivé náklady, které se mění s rozsahem produkce (vyjádřeny rostoucí křivkou)
(náklady na mzdy pracovníků spjaté s výrobou, C na suroviny, materiál, energie spjatou s výrobou, ...)
(u)
3. Celkové náklady (TC – total costs)
3. Celkové náklady (TC – total costs) (5.16)
4. Průměrné fixní náklady (AFC – average fixed costs) (5.17)
= fixní náklady na jednotku produkce
- AVC s růstem rozsahu produkce klesají z důvodu „zředění“ FC na větší počet vyprodukovaných jednotek, tzn. že při zvětšování rozsahu produkce se snižují (např.prodlužování výrobní série)
a také
5. Průměrné variabilní náklady (AVC – average variable costs)
6. Průměrné celkové náklady (ATC – average total costs)
= náklady potřebné na vyrobení jedné jednotky produkce – „jednotkové náklady“
= =
4. Průměrné fixní náklady (AFC – average fixed costs) (5.17)
= fixní náklady na jednotku produkce
- AVC s růstem rozsahu produkce klesají z důvodu „zředění“ FC na větší počet vyprodukovaných jednotek, tzn. že při zvětšování rozsahu produkce se snižují (např.prodlužování výrobní série)
a také
5. Průměrné variabilní náklady (AVC – average variable costs)
6. Průměrné celkové náklady (ATC – average total costs)
= náklady potřebné na vyrobení jedné jednotky produkce – „jednotkové náklady“
= =
5.5 Období v ekonomii. Jak je chápat?
1. Velmi krátké období (momentary run)
= tak kr.období, že v produkci firmy nemůže dojít k žádné změně. Všechny veličiny včetně objemu jsou dané
2. Krátké období (short run)
= je časové období, během něhož mohou být změněny variabilní-proměnlivé vstupy (suroviny, energie, práce) a alespoň jeden ze vstupů zůstává nezměněn (firma zde vstupuje když např.koupila a vybavila výrobní prostory, najala pracovníky a teď už se bude jen měnit Q používané L, surovin, komponentů, energie, ...)
3. Dlouhé období (long run)
= je období, během něho mohou být změněny všechny vstupy (L,K,půda), tak i kapitálové statky (výrobní zařízení, budovy). Tzn. že všechny vstupy jsou variabilní a žádné veličiny nejsou konstantní (např.rozhodnutí fy rozšířit výrobu-výstavba skladovacích prostor) Jakmile je dlouhé období realizováno, firma opět začíná působit v krátkém období.
4. Velmi dlouhé období
= je natolik dlouhé, aby se v něm mohl projevit vliv vědeckotechnického pokroku
= tak kr.období, že v produkci firmy nemůže dojít k žádné změně. Všechny veličiny včetně objemu jsou dané
2. Krátké období (short run)
= je časové období, během něhož mohou být změněny variabilní-proměnlivé vstupy (suroviny, energie, práce) a alespoň jeden ze vstupů zůstává nezměněn (firma zde vstupuje když např.koupila a vybavila výrobní prostory, najala pracovníky a teď už se bude jen měnit Q používané L, surovin, komponentů, energie, ...)
3. Dlouhé období (long run)
= je období, během něho mohou být změněny všechny vstupy (L,K,půda), tak i kapitálové statky (výrobní zařízení, budovy). Tzn. že všechny vstupy jsou variabilní a žádné veličiny nejsou konstantní (např.rozhodnutí fy rozšířit výrobu-výstavba skladovacích prostor) Jakmile je dlouhé období realizováno, firma opět začíná působit v krátkém období.
4. Velmi dlouhé období
= je natolik dlouhé, aby se v něm mohl projevit vliv vědeckotechnického pokroku
5.4.4 Hledání bodu optima
Firma usiluje o maximalizaci zisku a ceteris paribus o co největší produkci. S omezenými zdroji, a zdroje jsou vždy omezené), nemůže firma dosáhnout neomezeného rozsahu výroby.
Firma se tedy snaží o maximalizaci výroby při daném rozpočtovém omezení
(5.11)
- mapa izokvant znázorňuje technologicky možné kombinace výr.vstupů při různých hladinách produkce
- izokosta vymezuje ek.finanční prostor, v němž se musí bod optima nacházet
- v tomto bodě optima bude dosaženo maximálně možného rozsahu výroby při min.TC
- „A“ vyjadřuje nejvyšší dosažitelnou úroveň produkce při daném finančním omezení
- „B“ je nerealizovatelný, neboť náklady na uskutečnění takové kombinace vstupů překračují rozpč.omez.firmy
- „C, D“ kterékoliv jiné body na izokostě by nebyly v souladu s kombinací, jakou vyžaduje technologie při objemu produkce Q2, který je preferován
Firma se tedy snaží o maximalizaci výroby při daném rozpočtovém omezení
(5.11)
- mapa izokvant znázorňuje technologicky možné kombinace výr.vstupů při různých hladinách produkce
- izokosta vymezuje ek.finanční prostor, v němž se musí bod optima nacházet
- v tomto bodě optima bude dosaženo maximálně možného rozsahu výroby při min.TC
- „A“ vyjadřuje nejvyšší dosažitelnou úroveň produkce při daném finančním omezení
- „B“ je nerealizovatelný, neboť náklady na uskutečnění takové kombinace vstupů překračují rozpč.omez.firmy
- „C, D“ kterékoliv jiné body na izokostě by nebyly v souladu s kombinací, jakou vyžaduje technologie při objemu produkce Q2, který je preferován
Podmínka rovnováhy výrobce v izokvantové analýze:
Firma maximalizuje svůj výstup, když své disponibilní finanční zdroje vynaloží takovým způsobem, že MP z poslední Kč vynaložené na nákup vstupů bude u všech výrobních faktorů stejný a zároveň minimalizuje náklady na daný rozsah produkce – pravidlo nejmenších nákladů = tzn. že dodatečné mezní produkty, plynoucí z poslední koruny vynaložené na jednotlivé výr.faktory se musí rovnat (5.12-různé kombinace výr.vstupů při stejné úrovni produkce)
Bod optima:
Má-li fy minimalizovat náklady při daném objemu produkce, nebo maximalizovat produkci při daných nákladech, musí usilovat o rovnost poměrů MP jednotlivých výr.vstupů a jejich cen.
Vliv cenových změn a změn v disponibilní peněžní částce na určení bodu optima:
Nemusí se měnit ceny obou vstupů, ale jen jednoho. Může se měnit také částka, kterou má firma pro danou výrobu k dispozici. Tzn. že izokosta bude měnit svůj sklon a polohu. Bod optima se bude s ní přesunovat. (5.13).
Bod optima:
Má-li fy minimalizovat náklady při daném objemu produkce, nebo maximalizovat produkci při daných nákladech, musí usilovat o rovnost poměrů MP jednotlivých výr.vstupů a jejich cen.
Vliv cenových změn a změn v disponibilní peněžní částce na určení bodu optima:
Nemusí se měnit ceny obou vstupů, ale jen jednoho. Může se měnit také částka, kterou má firma pro danou výrobu k dispozici. Tzn. že izokosta bude měnit svůj sklon a polohu. Bod optima se bude s ní přesunovat. (5.13).
5.4.2 Izokvantová mapa (5.5, 5.6)
Izokvanta zobrazuje určitý objem produkce. Každý objem produkce má svou izokvantu. = izokvantová mapa
- izokvanty se nikdy nebudou protínat, pouze přibližovat, nebo vzdalovat, neboť by to znamenalo, že při stejné kombinaci vstupů lze dosáhnout dvojího rozlišného objemu výroby-produkce
Extrémní případy izokvant (5.7)
Může nastat situace, kdy používané vstupy jsou vůči sobě dokonalými substituty, nebo komplementy. Oba tyto tvary izokvant mají stejný charakter jako indiferenční křivky u dokonalých substitutů a komplementů ve spotřebě.
5.4.3 Křivka stejných nákladů - izokosta
Izokvanta = ukazuje jakými kombinacemi vstupů mohou vyprodukovat určité množství výstupu, ukazuje technologické možnosti.
Rámec objemu vstupů je dán rozpočtovým omezením firmy:
- disponibilní peněžní částka, náklady, které je firma ochotna a schopna na produkci vynaložit
- cena používaných výr.faktorů
PL = cena práce, PK = cena kapitálu, L = množství práce, K = Q kapitálu
- izokvanty se nikdy nebudou protínat, pouze přibližovat, nebo vzdalovat, neboť by to znamenalo, že při stejné kombinaci vstupů lze dosáhnout dvojího rozlišného objemu výroby-produkce
Extrémní případy izokvant (5.7)
Může nastat situace, kdy používané vstupy jsou vůči sobě dokonalými substituty, nebo komplementy. Oba tyto tvary izokvant mají stejný charakter jako indiferenční křivky u dokonalých substitutů a komplementů ve spotřebě.
5.4.3 Křivka stejných nákladů - izokosta
Izokvanta = ukazuje jakými kombinacemi vstupů mohou vyprodukovat určité množství výstupu, ukazuje technologické možnosti.
Rámec objemu vstupů je dán rozpočtovým omezením firmy:
- disponibilní peněžní částka, náklady, které je firma ochotna a schopna na produkci vynaložit
- cena používaných výr.faktorů
PL = cena práce, PK = cena kapitálu, L = množství práce, K = Q kapitálu
Izokosta
Izokosta (IZO=stejný COSTA=náklad) = křivka stejných nákladů-linie rozpočtu
= vyjadřuje všechny kombinace 2 vstupů, které může firma nakoupit při jejich cenách a při dané peněžní částce
= vyjadřuje všechny moximálně dostupné množstevní kombinace 2 výrobních faktorů při daném objemu TC.
(5.8) V grafické podobě má rozpočtové omezení izokosty – křivky stejných nákladů-linie rozpočtu
(5.9) V případě, že by se ceny vstupů, resp.ceny jejich nájmů změnily, dostala by se do pohybu také izokosta. Záleží na tom, zda se mění cena jednoho nebo obou vstupů a když obou, tak v jakém poměru – zda stejně u obou vstupů nebo rozdílně.
(5.9) Znázorněny 3 izokosty, každá pro jinou úroveň rozpočtu (nákladů). Je-li rozpočtové omezení příliš měkké, tzn. může-li se firma spoléhat na výhodné a velké úvěry, státní dotace, daňové úlevy, ... může docházet ke konzervaci zastaralé a neefektivní výrobní struktury = měkké rozpočtové omezení (představitel: János Kornai).
Je-li rozpočt.omezení firmy tvrdé ve smyslu nekompromisnosti – firma nemůže dlouhodobě své rozpočt.omezení překračovat, aniž by ukončila svou činnost – aniž by bankrotovala.
V krátkém období fy může využít úvěr (např.překlenovací) v dlouhém období jej musí splatit.
= vyjadřuje všechny kombinace 2 vstupů, které může firma nakoupit při jejich cenách a při dané peněžní částce
= vyjadřuje všechny moximálně dostupné množstevní kombinace 2 výrobních faktorů při daném objemu TC.
(5.8) V grafické podobě má rozpočtové omezení izokosty – křivky stejných nákladů-linie rozpočtu
(5.9) V případě, že by se ceny vstupů, resp.ceny jejich nájmů změnily, dostala by se do pohybu také izokosta. Záleží na tom, zda se mění cena jednoho nebo obou vstupů a když obou, tak v jakém poměru – zda stejně u obou vstupů nebo rozdílně.
(5.9) Znázorněny 3 izokosty, každá pro jinou úroveň rozpočtu (nákladů). Je-li rozpočtové omezení příliš měkké, tzn. může-li se firma spoléhat na výhodné a velké úvěry, státní dotace, daňové úlevy, ... může docházet ke konzervaci zastaralé a neefektivní výrobní struktury = měkké rozpočtové omezení (představitel: János Kornai).
Je-li rozpočt.omezení firmy tvrdé ve smyslu nekompromisnosti – firma nemůže dlouhodobě své rozpočt.omezení překračovat, aniž by ukončila svou činnost – aniž by bankrotovala.
V krátkém období fy může využít úvěr (např.překlenovací) v dlouhém období jej musí splatit.
5.4 Izokvantová analýza vztahů mezi produkčními vstupy a výstupy firmy
5.4.1 Izokvanta (indiferenční křivka produkce) (IZO = stejný, KVANT = množství)
= křivka stejného produktu, která je křivkou v grafu, na jehož osách jsou vyjadřovány kombinace 2 použitý vstupů, které vedou ke stejnému objemu produkce.
= ukazuje všechny možné množstevní kombinace dvou výrobních faktorů (vstupů), které umožňují vyprodukovat daný objem produkce
- kombinace jsou vyjádřeny body, a,b,c,d a jejich spojením získáme křivku
- každý bod je vyjádřením rozdílné výrobní technologie (5.3)
bod a = kapitálově náročná technologie
bod b = pracovně náročná technologie
Sklon izokvanty:
- negativní sklon, klesající, neboť větším zapojování práce do výroby a snižování účasti kapitálu (pohyb po vertikální ose dolů se snižuje MPpráce a zvyšuje MPkapitálu
= křivka stejného produktu, která je křivkou v grafu, na jehož osách jsou vyjadřovány kombinace 2 použitý vstupů, které vedou ke stejnému objemu produkce.
= ukazuje všechny možné množstevní kombinace dvou výrobních faktorů (vstupů), které umožňují vyprodukovat daný objem produkce
- kombinace jsou vyjádřeny body, a,b,c,d a jejich spojením získáme křivku
- každý bod je vyjádřením rozdílné výrobní technologie (5.3)
bod a = kapitálově náročná technologie
bod b = pracovně náročná technologie
Sklon izokvanty:
- negativní sklon, klesající, neboť větším zapojování práce do výroby a snižování účasti kapitálu (pohyb po vertikální ose dolů se snižuje MPpráce a zvyšuje MPkapitálu
Mezní míra technické substituce (MRTS
Mezní míra technické substituce (MRTS – marginal rate of technical substitution)
= poměr v jakém je možné jeden stup zaměňovat za druhý, aniž se změní objem produkce
- k náhradě jednotky produktivnějšího vstupu musíme použít více než jednotku vstupu méně produktivního a naopak
- geometrickým vyjádřením MRTS, tzn.vzájemné nahraditelnosti je sklon izokvanty
Zákon klesajícího mezního produktu
- když mezní produkt klesá, rostou náklady na dodatečné jednotky výstup, tzn.mezní náklady
- má konvexní tvar
(5.4)
- k nahrazení jednotky práce kapitálem je zapotřebí při této struktuře výr.faktorů vynaložit 4x více kapitálu (4 stroje) místo 1 pracovníka
- c až d = MPpráce je 4x nižší než MPkapitálu
- c až f = vertikální úsek je 4x menší než horizontální vzdálenost mezi f až d = poměr, v jakém musí být práce substituována kapitálem, má-li zůstat objem produkce nezměněn. K nahrazení jednotky práce při této struktuře vstupů postačuje vynaložit 4xméně kapitálu, nebo-li 1 stroj místo 4 pracovníků
- MRTS = kolik kapitálu (strojů) je zapotřebí k náhradě jednotky práce (jednoho pracovníka)
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
= poměr v jakém je možné jeden stup zaměňovat za druhý, aniž se změní objem produkce
- k náhradě jednotky produktivnějšího vstupu musíme použít více než jednotku vstupu méně produktivního a naopak
- geometrickým vyjádřením MRTS, tzn.vzájemné nahraditelnosti je sklon izokvanty
Zákon klesajícího mezního produktu
- když mezní produkt klesá, rostou náklady na dodatečné jednotky výstup, tzn.mezní náklady
- má konvexní tvar
(5.4)
- k nahrazení jednotky práce kapitálem je zapotřebí při této struktuře výr.faktorů vynaložit 4x více kapitálu (4 stroje) místo 1 pracovníka
- c až d = MPpráce je 4x nižší než MPkapitálu
- c až f = vertikální úsek je 4x menší než horizontální vzdálenost mezi f až d = poměr, v jakém musí být práce substituována kapitálem, má-li zůstat objem produkce nezměněn. K nahrazení jednotky práce při této struktuře vstupů postačuje vynaložit 4xméně kapitálu, nebo-li 1 stroj místo 4 pracovníků
- MRTS = kolik kapitálu (strojů) je zapotřebí k náhradě jednotky práce (jednoho pracovníka)
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
5.2.2 Produkční funkce
= vztah kombinací použitých výrobních faktorů a maximálně dosažitelným produktem, který lze při této kombinaci vyprodukovat.
Vyjádřeno v produkční funkci
- tabulkové (obsahuje: kombinace výr.faktorů a jejich množství a objemy produkce dosažitelné při
výrobních vstupech v naturálních jednotkách)
- matematické (popis závislosti mezi kombinací inputů a outputů, např.:
- grafické
5.3 Produkt firmy
Produkt firmy = důsledek působení určitého výrobního faktoru (vstup, input)
Dělení produktu firmy:
- celkový produkt výr.faktorů (TP-total product) (5.1)
= celkový objem produkce vyprodukované určitým výr.faktorem (L,K,přír.zdroje)
- průměrný produkt výr.faktorů (AP-average product)
= produkce připadající na jednotku použitého výrobního faktoru
F=počet jednotek použitého faktoru (např.práce)
Vyjádřeno v produkční funkci
- tabulkové (obsahuje: kombinace výr.faktorů a jejich množství a objemy produkce dosažitelné při
výrobních vstupech v naturálních jednotkách)
- matematické (popis závislosti mezi kombinací inputů a outputů, např.:
- grafické
5.3 Produkt firmy
Produkt firmy = důsledek působení určitého výrobního faktoru (vstup, input)
Dělení produktu firmy:
- celkový produkt výr.faktorů (TP-total product) (5.1)
= celkový objem produkce vyprodukované určitým výr.faktorem (L,K,přír.zdroje)
- průměrný produkt výr.faktorů (AP-average product)
= produkce připadající na jednotku použitého výrobního faktoru
F=počet jednotek použitého faktoru (např.práce)
- mezní produkt výr.faktorů (MP-marginal product) =
= změna TP vyvolaná zapojením další dodatečné jednotky daného výr.faktoru do výroby s tím, že ostatní vstupy jsou neměnné
MP kapitálu = změna celkové produkce, která je důsledkem zvýšení používaného kapitálu o 1 jednotku, přičemž se nezměnilo množství používané práce a přírodních zdrojů (5.1)
MP půdy = dodatečný produkt plynoucím ze zapojení další jednotky půdy do výroby, přičemž ostatní faktory udržujeme na konstantní úrovni
MP práce = dodatečná jednotky práce, při ostatních faktorech neměnných (5.1)
5.3.1 Zákon klesajícího mezního produktu
Pokud ve výrobě postupně zvyšujeme množství jednoho z používaných výr.faktorů, přičemž Q ostatních faktorů se nemění, dochází většinou k růstu produkce. Přírůstek produkce dosažený poslední přidanou jednotkou faktoru = mezní produkt.
MP kapitálu = změna celkové produkce, která je důsledkem zvýšení používaného kapitálu o 1 jednotku, přičemž se nezměnilo množství používané práce a přírodních zdrojů (5.1)
MP půdy = dodatečný produkt plynoucím ze zapojení další jednotky půdy do výroby, přičemž ostatní faktory udržujeme na konstantní úrovni
MP práce = dodatečná jednotky práce, při ostatních faktorech neměnných (5.1)
5.3.1 Zákon klesajícího mezního produktu
Pokud ve výrobě postupně zvyšujeme množství jednoho z používaných výr.faktorů, přičemž Q ostatních faktorů se nemění, dochází většinou k růstu produkce. Přírůstek produkce dosažený poslední přidanou jednotkou faktoru = mezní produkt.
Zákon klesajícího mezního produktu:
= zvětšujeme-li jeden vstup při nezměněné úrovni ostatních vstupů, mezní fyzické produkt měnícího se vstupu, od nějakého bodu klesá.
Mezní produkt daného vstupu = (tab + obr. 5.2)
až firma zaměstná 1. pracovníka, začne produkce = přírůstek celkové produkce, který je důsledkem zaměstnání další jednotky vstupu, nástup 2. pracovník mění situaci, neboť se snižuje ztráta času způsobená přechodem od jednoho úkolu k druhému. Zvýšení MP souvisí s kombinací určitého množství práce s ostatními činiteli výroby, jakým je především pletací stroj, ale také prostor, materiál, energie, ... Důvod poklesu mezního produktu= kombinací práce a dalších výr.faktorů, neboť 3.pracovník již nepředstavuje pro firmu takový posun směrem k lepší dělbě práce, jakým bylo zaměstnání 2.pracovníka (vznikají ztrátové časy jelikož všichni nemohou pracovat na jednom stroji, ...). 4.pracovník – TP vzroste, avšak přírůstek je velmi nízký. 5.pracovník – pokles MP.
Nezabýváme se zde průměrným produktem (AP), neboť jsou mnohem důležitější veličiny mezní, marginální při rozhodování.
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
Mezní produkt daného vstupu = (tab + obr. 5.2)
až firma zaměstná 1. pracovníka, začne produkce = přírůstek celkové produkce, který je důsledkem zaměstnání další jednotky vstupu, nástup 2. pracovník mění situaci, neboť se snižuje ztráta času způsobená přechodem od jednoho úkolu k druhému. Zvýšení MP souvisí s kombinací určitého množství práce s ostatními činiteli výroby, jakým je především pletací stroj, ale také prostor, materiál, energie, ... Důvod poklesu mezního produktu= kombinací práce a dalších výr.faktorů, neboť 3.pracovník již nepředstavuje pro firmu takový posun směrem k lepší dělbě práce, jakým bylo zaměstnání 2.pracovníka (vznikají ztrátové časy jelikož všichni nemohou pracovat na jednom stroji, ...). 4.pracovník – TP vzroste, avšak přírůstek je velmi nízký. 5.pracovník – pokles MP.
Nezabýváme se zde průměrným produktem (AP), neboť jsou mnohem důležitější veličiny mezní, marginální při rozhodování.
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
5.1 Firma
= podnik ve smyslu mikroekonomické produkční jednotky
- nakupuje výrobní faktory (vstupy), které pak prodává
Rozdělení výrobních faktorů (F): =množství daného výr.faktoru
- práce (L)
- kapitál (K)
- přírodní zdroje
Cíle firmy:
- maximalizace zisku (snaha fy o kvalitu, cenu a objem produkce umožňující maximalizovat zisk v krátkém, nebo dlouhém období.)
Řídící pracovníci:
- manageři
- vlastníci (akcionáři)
Alternativní cíle firmy s ohledem na maximalizaci zisku:
- zvýšení tržního podílu firmy nebo jejích obratu
- vyšší platy, ...
- snaha o zlepšení „image“ firmy
- nakupuje výrobní faktory (vstupy), které pak prodává
Rozdělení výrobních faktorů (F): =množství daného výr.faktoru
- práce (L)
- kapitál (K)
- přírodní zdroje
Cíle firmy:
- maximalizace zisku (snaha fy o kvalitu, cenu a objem produkce umožňující maximalizovat zisk v krátkém, nebo dlouhém období.)
Řídící pracovníci:
- manageři
- vlastníci (akcionáři)
Alternativní cíle firmy s ohledem na maximalizaci zisku:
- zvýšení tržního podílu firmy nebo jejích obratu
- vyšší platy, ...
- snaha o zlepšení „image“ firmy
5.2 Produkce firmy a její produkční funkce
Produkce (výroba)
= proces, v němž jsou produkovány výrobky a služby, které mají směnnou hodnotu (např. pšeničná mouka, vzdělávací služby, ...)
= proces, který kombinuje a přetváří vstupy s cílem vytvářet výstupy, tento vztah mezi vstupy a výstupy je dán technologií
Různé kombinace výrobních faktorů a také způsoby jejich transformace, přinášejí různý objem produkce. Volba technologie vychází z kritéria minimálních nákladů, resp.co nejvyšší efektivnosti.
5.2.1 Kombinace a substituce výrobních faktorů jako ekonomický problém
V konkurenční tržní ekonomice je firma nucena hledat nejefektivnější technologii – minimalizace výrobních nákladů (největší objem produkce-výstup při daném objemu použitých výrobních faktorů-vstup). Firma musí zvažovat jakou kombinaci výrobních faktorů použije, zda větší množství práce než kapitálových statků.
Při volbě použitých vstupů a jejich substitutů je důležitá cena jednotlivých výr.faktorů. Pokud se náklady na výr.faktor zvyšují, fy se jej snaží nahradit levnějším a zároveň se zaměřují na vývoji technologií = substituční efekt.
= proces, v němž jsou produkovány výrobky a služby, které mají směnnou hodnotu (např. pšeničná mouka, vzdělávací služby, ...)
= proces, který kombinuje a přetváří vstupy s cílem vytvářet výstupy, tento vztah mezi vstupy a výstupy je dán technologií
Různé kombinace výrobních faktorů a také způsoby jejich transformace, přinášejí různý objem produkce. Volba technologie vychází z kritéria minimálních nákladů, resp.co nejvyšší efektivnosti.
5.2.1 Kombinace a substituce výrobních faktorů jako ekonomický problém
V konkurenční tržní ekonomice je firma nucena hledat nejefektivnější technologii – minimalizace výrobních nákladů (největší objem produkce-výstup při daném objemu použitých výrobních faktorů-vstup). Firma musí zvažovat jakou kombinaci výrobních faktorů použije, zda větší množství práce než kapitálových statků.
Při volbě použitých vstupů a jejich substitutů je důležitá cena jednotlivých výr.faktorů. Pokud se náklady na výr.faktor zvyšují, fy se jej snaží nahradit levnějším a zároveň se zaměřují na vývoji technologií = substituční efekt.
Důchodová a křížová elasticita poptávky
1) Důchodová elasticita – vyjadřuje závislost změn poptávaného množství na změnách důchodu spotřebitele.
% změna poptávaného množství
důchodová elasticita =
% změna důchodu
B= budget-rozpočet
Je-li větší než 1 znamená, že určitá procentní změna důchodu spotřebitele způsobí větší procentuální změnu poptávaného množství určitého zboží
když /E/ > 1 =patří zde luxusní zboží = důchodově el.poptávka, tj.že poptávané množství s růstem
důchodu vzrostlo víc než důchod (viz.graf 4.19)
když /E/>0< 1 =patří zde nezbytně nutné zboží pro život
když /E/ < 1 = patří zde inferiorní zboží (kosti na polévku), poptávané množství s růstem důchodu
klesne (obr.4.20) neboť spotřebitelé se přesunou k jiným druhům zboží.
% změna poptávaného množství
důchodová elasticita =
% změna důchodu
B= budget-rozpočet
Je-li větší než 1 znamená, že určitá procentní změna důchodu spotřebitele způsobí větší procentuální změnu poptávaného množství určitého zboží
když /E/ > 1 =patří zde luxusní zboží = důchodově el.poptávka, tj.že poptávané množství s růstem
důchodu vzrostlo víc než důchod (viz.graf 4.19)
když /E/>0< 1 =patří zde nezbytně nutné zboží pro život
když /E/ < 1 = patří zde inferiorní zboží (kosti na polévku), poptávané množství s růstem důchodu
klesne (obr.4.20) neboť spotřebitelé se přesunou k jiným druhům zboží.
2) Křížová elasticita
2) Křížová elasticita – udává změnu jednoho poptávaného zboží na změnu ceny nějakého jiného zboží
% změna poptávaného množství
křížová elasticita =
% změna ceny jiného zboží
(viz.graf 4.18)
/E/ > 1 křížová elasticita je kladná v případě substitutů
Např.: zlevnění čaje oproti kávě – pokles D po kávě, zvýšení spotřeby čaje na úkor kávy (4.21)
/E/ < 1 záporná v případě komplementů
Např.: zlevnění smetany do kávy = zvýšení poptávky po kávě (4.22)
5. TEORIE NABÍDKY
Nabídka v mikroekonomii = tržní nabídka = celková nabídka určitého výrobku nebo určité služby = S množství daného zboží na trhu za časovou jednotku a daných podmínek.
Důležitá je tržní cena.
Nabídka při různých tržních cenách se vyjadřuje nabídkovou křivku = rostoucí křivka, pozitivní sklon.
% změna poptávaného množství
křížová elasticita =
% změna ceny jiného zboží
(viz.graf 4.18)
/E/ > 1 křížová elasticita je kladná v případě substitutů
Např.: zlevnění čaje oproti kávě – pokles D po kávě, zvýšení spotřeby čaje na úkor kávy (4.21)
/E/ < 1 záporná v případě komplementů
Např.: zlevnění smetany do kávy = zvýšení poptávky po kávě (4.22)
5. TEORIE NABÍDKY
Nabídka v mikroekonomii = tržní nabídka = celková nabídka určitého výrobku nebo určité služby = S množství daného zboží na trhu za časovou jednotku a daných podmínek.
Důležitá je tržní cena.
Nabídka při různých tržních cenách se vyjadřuje nabídkovou křivku = rostoucí křivka, pozitivní sklon.
Cenová elasticita poptávkové křivky v lineární tvaru (přímky)
Cenová elasticita vyjádřená v absol.hodnotě je v tomto bodě který přímku rozděluje na 2 stejné části rovna 1. Nad tímto bodem je cen.elasticita v absol.hodnotě větší nčž 1, pod ním pak menší než 1. Sklon této popt.křivky bude ve všch bodech stejný.
Extrémní případy cenové elasticity poptávky (viz.graf 4.17 a), b))
A) Dokonale neelastická poptávka
- = nulová citlivost poptávaného množství na změny ceny
- hodnota elasticity = 0
- v reálném světě je tento případ vzácný
- možný příklad: poptávka po nezbytných lecích nebo drogách
B) Dokonale elastická poptávka
- = poptávané množství je nekonečně citlivé na změnu ceny
- nejde o poptávku po zboží, je to jen model poptávky s níž se setkají firmy na dokonale konkurenčních trzích
Extrémní případy cenové elasticity poptávky (viz.graf 4.17 a), b))
A) Dokonale neelastická poptávka
- = nulová citlivost poptávaného množství na změny ceny
- hodnota elasticity = 0
- v reálném světě je tento případ vzácný
- možný příklad: poptávka po nezbytných lecích nebo drogách
B) Dokonale elastická poptávka
- = poptávané množství je nekonečně citlivé na změnu ceny
- nejde o poptávku po zboží, je to jen model poptávky s níž se setkají firmy na dokonale konkurenčních trzích
Cenová elasticita, celkový příjem a mezní příjem
TR = P.Q TR=celkový příjem (total revue)
Chyba když si myslíme že zvýšením ceny dosáhneme zvýšení TR. Závisí to na míře, kterou se mění poptávané množství se změnou ceny.
Jestliže se cena zvýší o 10% a poptávané množství poklesne o méně než 10%...příjem z výrobku se zvýší.
Jestliže se cena zvýší o 10% a poptávané množství poklesne více jak o 10%...příjem z výrobku se sníží a výdaje spotřebitelů na nákup tohoto výrobku, které jsou zároveň příjmem prodávajícího, se sníží.
Míru reakce spotřebitelů měří cenová elasticita poptávky.
Vztah mezi cenovou elasticitou poptávky a celkovým příjmem (TR) (viz tab. 4.4)
Vztah mezi cenovou elasticitou poptávky a mezním příjmem (MR), tzn. změna celkového příjmu při změně poptávaného množství o jednotku (viz.graf 4.18)
MR>0 když /E/ > 1
MR<0 když /E/ < 1
MR=0 když /E/ = 1
Chyba když si myslíme že zvýšením ceny dosáhneme zvýšení TR. Závisí to na míře, kterou se mění poptávané množství se změnou ceny.
Jestliže se cena zvýší o 10% a poptávané množství poklesne o méně než 10%...příjem z výrobku se zvýší.
Jestliže se cena zvýší o 10% a poptávané množství poklesne více jak o 10%...příjem z výrobku se sníží a výdaje spotřebitelů na nákup tohoto výrobku, které jsou zároveň příjmem prodávajícího, se sníží.
Míru reakce spotřebitelů měří cenová elasticita poptávky.
Vztah mezi cenovou elasticitou poptávky a celkovým příjmem (TR) (viz tab. 4.4)
Vztah mezi cenovou elasticitou poptávky a mezním příjmem (MR), tzn. změna celkového příjmu při změně poptávaného množství o jednotku (viz.graf 4.18)
MR>0 když /E/ > 1
MR<0 když /E/ < 1
MR=0 když /E/ = 1
Faktory ovlivňující cenovou elasticitu poptávky
1) Povaha potřeb, které zboží uspokojuje. Elasticita poptávky po statcích uspokojujících základní životní potřeby je nižší než elasticita poptávky po luxusních předmětech.
2) Podíl výdajů na určité zboží v rozpočtu spotřebitele. Čím je vyšší podíl, tím je vyšší elasticita.
3) Existence a dostupnost substitutů. Čím hojnější a dostupnější substituty, tím je elasticita vyšší.
4) Elasticita poptávky se mění v čase – s prodlužováním času roste elasticita – cen.elasticita v delším časovém úseku bude u mnoha zboží vyšší než v krátkém obodobí.
Proměnlivá a konstantní elasticita poptávky
Cenová elasticita poptávky se může měnit v průběhu křivky poptávky. Při různém objemu poptávaného zboží může být elasticita různá.
proměnlivá elasticita poptávky konstantní elasticita poptávky
P
E d >1
E d = 1
E d < 1
Q
2) Podíl výdajů na určité zboží v rozpočtu spotřebitele. Čím je vyšší podíl, tím je vyšší elasticita.
3) Existence a dostupnost substitutů. Čím hojnější a dostupnější substituty, tím je elasticita vyšší.
4) Elasticita poptávky se mění v čase – s prodlužováním času roste elasticita – cen.elasticita v delším časovém úseku bude u mnoha zboží vyšší než v krátkém obodobí.
Proměnlivá a konstantní elasticita poptávky
Cenová elasticita poptávky se může měnit v průběhu křivky poptávky. Při různém objemu poptávaného zboží může být elasticita různá.
proměnlivá elasticita poptávky konstantní elasticita poptávky
P
E d >1
E d = 1
E d < 1
Q
Výpočet cenové elasticity poptávky
Výpočet cenové elasticity poptávky – měřená na oblouku při změnách ceny a množství
Výpočet cenové elasticity – měřená v bodě při nekonečně malé změně ceny a množství představující v podstatě bod na poptávkové křivce
je nahrazeno d = nekonečně malá změny proměnných Px a Qx
Tento postup je používán pro nalezení hodnoty elasticity pro jednotlivé úrovně ceny, je-li známa poptávková křivka, neboť pro tento způsob výpočtu elasticity potřebujeme znát sklon poptávkové křivky.
Rozmezí cenové elasticity
(Viz.graf 4.15) Reakce poptávaného množství na změnu ceny (při stejné %změně ceny a stejném zvýšení).
a) poptávané množství se snížilo vcelku nepatrně = neelastická poptávka
b) poptávané množství pokleslo výrazněji při zvýšení ceny = elastická poptávka
c) cena roste a poptávané množství klesá ve stejné míře = jednotkově elastická poptávka
Výpočet cenové elasticity – měřená v bodě při nekonečně malé změně ceny a množství představující v podstatě bod na poptávkové křivce
je nahrazeno d = nekonečně malá změny proměnných Px a Qx
Tento postup je používán pro nalezení hodnoty elasticity pro jednotlivé úrovně ceny, je-li známa poptávková křivka, neboť pro tento způsob výpočtu elasticity potřebujeme znát sklon poptávkové křivky.
Rozmezí cenové elasticity
(Viz.graf 4.15) Reakce poptávaného množství na změnu ceny (při stejné %změně ceny a stejném zvýšení).
a) poptávané množství se snížilo vcelku nepatrně = neelastická poptávka
b) poptávané množství pokleslo výrazněji při zvýšení ceny = elastická poptávka
c) cena roste a poptávané množství klesá ve stejné míře = jednotkově elastická poptávka
1. Analytické-obecné určení funkce
- výpočet obecné rovnice elasticity funkce dle vzorce
- dosazení bodu do výsledku a určení zda výsl.číslo je větší, menší nebo = 1
/E/ = f´(x) . x
f (x)
/E/ > 1 ELASTICKÁ POPTÁVKA
/E/ = 1 JEDNOTKOVĚ ELASTICKÁ POPTÁVKA
/E/ < 1 NEELASTICKÁ POPTÁVKA
/E/ = 0 DOKONALE NEELASTICKÁ POPTÁVKA
/E/ = ∞ DOKONALE ELASTICKÁ POPTÁVKA
2. Grafické určení funkce
ELASTICKÁ FUNKCE NEELASTICKÁ FUNKCE
/E/ > 1 /E/ < 1
XA > XM XM > XA
£A < £M £M < £A
- dosazení bodu do výsledku a určení zda výsl.číslo je větší, menší nebo = 1
/E/ = f´(x) . x
f (x)
/E/ > 1 ELASTICKÁ POPTÁVKA
/E/ = 1 JEDNOTKOVĚ ELASTICKÁ POPTÁVKA
/E/ < 1 NEELASTICKÁ POPTÁVKA
/E/ = 0 DOKONALE NEELASTICKÁ POPTÁVKA
/E/ = ∞ DOKONALE ELASTICKÁ POPTÁVKA
2. Grafické určení funkce
ELASTICKÁ FUNKCE NEELASTICKÁ FUNKCE
/E/ > 1 /E/ < 1
XA > XM XM > XA
£A < £M £M < £A
Tržní poptávka a její elasticita
Elasticita – pružnost poptávky měří reakci poptávaného množství na změny veličin souvisejících s poptávkou, tzn. že měří reakci spotřebitelů kolik budou poptávat množství daného produktu když se změní cena (zvýší cena), ukazuje citlivost poptávaného množství na změny ceny zboží nebo na změny jiných proměnný ovlivňujících poptávku, jako je důchod nebo ceny příbuzného zboží.
Pro výpočet používáme % změnu množství a ceny, ne ks a kč, jelikož vyjádření v % nám dovoluje srovnání různých zboží, sjednocuje míru jejich citlivosti (např. zvýšení ceny o 1Kč u cigaret bude významnější než kdyby tato 1Kč stoupla u TV, avšak když ke zvýšení ceny došlo o 1%, tak toto vyjádření bude mít mnohem větší význam).
Elasticita není totéž co sklon křivky, elasticitu počítáme v %, sklon v absolutních hodnotách.
Cenová elasticita poptávky – definice
Qx = poptávané množství produktu X, Px = cena produktu X
nebo je negativní v závislosti na tom zda se pohybujeme nahoru nebo dolů po křivce poptávky. Záporně znaménko
Pro výpočet používáme % změnu množství a ceny, ne ks a kč, jelikož vyjádření v % nám dovoluje srovnání různých zboží, sjednocuje míru jejich citlivosti (např. zvýšení ceny o 1Kč u cigaret bude významnější než kdyby tato 1Kč stoupla u TV, avšak když ke zvýšení ceny došlo o 1%, tak toto vyjádření bude mít mnohem větší význam).
Elasticita není totéž co sklon křivky, elasticitu počítáme v %, sklon v absolutních hodnotách.
Cenová elasticita poptávky – definice
Qx = poptávané množství produktu X, Px = cena produktu X
nebo je negativní v závislosti na tom zda se pohybujeme nahoru nebo dolů po křivce poptávky. Záporně znaménko
b) Substituční efekt
b) Substituční efekt = změna poptávaného-spotřebovávaného množství způsobená změnou relativních cen produktů (tento subst.efekt je stejný jak pro normální, tak i inferiorní produkty. Produkty které se zdají spotřebiteli dražší, bude substituovat tímto relativně levnějším produktem.) (změna ceny zboží ovlivnila mou spotřebu a hledám substituční produkty)
(viz.graf 4.12)
Vliv změny důchodu spotřebitele (viz. gr. 4.13)
Rovnováhu spotřebitele a tím i spotřebovávané množství produktů může ovlivnit také změna nominálního důchodu.
Růst nom.důchodu při neměnný ostatních veličinách = růst důchodu spotřebitele ve stejné míře.
Při posunu křivky nahoru při 2 výrobcích hovoříme o normálním zboží.
Od individuální poptávky k tržní ekonomice
Tržní poptávka = souhrn všech individuálních poptávek spotřebitelů po daném produktu
= vztah mezi cenou daného produktu a jeho množstvím poptávaným všemi spotřebiteli za jinak neměnných okolností
Znázornění graficky = křivka tržní poptávky je horizontálním součtem množství poptávaného každým jednotlivým spotřebitelem při každé ceně. (viz.graf 4.14)
(viz.graf 4.12)
Vliv změny důchodu spotřebitele (viz. gr. 4.13)
Rovnováhu spotřebitele a tím i spotřebovávané množství produktů může ovlivnit také změna nominálního důchodu.
Růst nom.důchodu při neměnný ostatních veličinách = růst důchodu spotřebitele ve stejné míře.
Při posunu křivky nahoru při 2 výrobcích hovoříme o normálním zboží.
Od individuální poptávky k tržní ekonomice
Tržní poptávka = souhrn všech individuálních poptávek spotřebitelů po daném produktu
= vztah mezi cenou daného produktu a jeho množstvím poptávaným všemi spotřebiteli za jinak neměnných okolností
Znázornění graficky = křivka tržní poptávky je horizontálním součtem množství poptávaného každým jednotlivým spotřebitelem při každé ceně. (viz.graf 4.14)
Cenový efekt
Cenový efekt = změna spotřebovávaného množství daného produktu, která byla zapříčiněna změnou ceny tohoto podniku za jinak neměnných okolností. (změna ceny ovlivnila mou spotřebu)
a) Důchodový efekt = změna poptávaného množství vyvolanou změnou spotřebitelova reálného důchodu
(změna důchodu ovlivnila mou poptávku po zboží)
Nominální důchod = je množství peněz, které může spotřebitel utratit (za daný nom.důchod si při daných cenách koupím určité množství výrobků, avšak když dojde ke snížení ceny, můžu si těchto výrobků koupit více, anebo koupím stejné množství, ale použiji na něj menší část svého nom.důchodu, tzn. že se zvýšila kupní síla mého nom.důchodu = zvýšil se můj reálný důchod)
Reálný důchod = je kupní síla nominálního důchodu (pokles ceny, ceteris paribus, pociťuje spotřebitel jako zvýšení svého reálného důchodu)
- snížení ceny normálního zboží dojde ke zvýšení reálného důchodu a spotřeby tohoto zboží a naopak
- snížení ceny inferiorního zboží dojde ke zvýšení reálného důchodu a klesání spotřeby a naopak, avšak poptávka po zboží poroste i když zčásti tento růst bude umazán důchodovým efektem, který působí v opačném směru
a) Důchodový efekt = změna poptávaného množství vyvolanou změnou spotřebitelova reálného důchodu
(změna důchodu ovlivnila mou poptávku po zboží)
Nominální důchod = je množství peněz, které může spotřebitel utratit (za daný nom.důchod si při daných cenách koupím určité množství výrobků, avšak když dojde ke snížení ceny, můžu si těchto výrobků koupit více, anebo koupím stejné množství, ale použiji na něj menší část svého nom.důchodu, tzn. že se zvýšila kupní síla mého nom.důchodu = zvýšil se můj reálný důchod)
Reálný důchod = je kupní síla nominálního důchodu (pokles ceny, ceteris paribus, pociťuje spotřebitel jako zvýšení svého reálného důchodu)
- snížení ceny normálního zboží dojde ke zvýšení reálného důchodu a spotřeby tohoto zboží a naopak
- snížení ceny inferiorního zboží dojde ke zvýšení reálného důchodu a klesání spotřeby a naopak, avšak poptávka po zboží poroste i když zčásti tento růst bude umazán důchodovým efektem, který působí v opačném směru
Rovnováha spotřebitele při užitku který není měřitelný, tzn. vyjádření prostřednictvím preferencí
Rovnováha spotřebitele při užitku který není měřitelný, tzn. vyjádření prostřednictvím preferencí
Snaha spotřebitele o maximalizaci užitku při daném důchodu. Uspokojení spotřebitele odrážejí jeho indiferenční křivky a jeho možnosti vyjadřuje jeho rozpočtová linie. Spojením indiferenční křivky a rozpočtové linii získáme rovnováhu spotřebitele. (viz.graf 4.10)
Maximalizace užitku (rovnováha spotřebitele) ze spotřeby 2 produktů při daném důchodu znamená, že spotřebitel volí kombinaci těchto produktů na linii rozpočtu v bodě, ve kterém je tato linie tangentou k nejvyšší dostupné indiferenční křivce.
MRS = mezní míra substituce
Rovnováha =
Po úpravě = = poměr mezního užitku k ceně je stejný pro všechny kupované produkty.
Snaha spotřebitele o maximalizaci užitku při daném důchodu. Uspokojení spotřebitele odrážejí jeho indiferenční křivky a jeho možnosti vyjadřuje jeho rozpočtová linie. Spojením indiferenční křivky a rozpočtové linii získáme rovnováhu spotřebitele. (viz.graf 4.10)
Maximalizace užitku (rovnováha spotřebitele) ze spotřeby 2 produktů při daném důchodu znamená, že spotřebitel volí kombinaci těchto produktů na linii rozpočtu v bodě, ve kterém je tato linie tangentou k nejvyšší dostupné indiferenční křivce.
MRS = mezní míra substituce
Rovnováha =
Po úpravě = = poměr mezního užitku k ceně je stejný pro všechny kupované produkty.
Rovnováha spotřebitele při užitku který není měřitelný, tzn. vyjádření prostřednictvím preferencí
Cenový efekt a poptávková křivka (viz.graf 4.11)
Kombinací 2 produktů (velikost jejich spotřeby) maximalizující užitek spotřebitele jsme výše určili při určité úrovni důchodu a určitých cenách produktů. Jak bude ovlivněna rovnováha spotřebitele změnami těchto veličin, tedy změnami důchodu a změnami cen? Budeme zde dosahovat nové rovnováhy spotřebitele.
Při zvýšení ceny produktu se jeho spotřebovávané (poptávané) množství snižuje a při snížení ceny produktu se toto množství zvyšuje, ceteris paribus = zákon poptávky který jsme použili při použití teorie chování spotřebitele.
Po zakreslení spotřeby jednoho statku při různých cenách do nového grafu dostaneme novou individuální poptávkovou křivku, která vyjadřuje vztah mezi množstvím poptávaným jedním spotřebitelem a cenou produktu, ceteris paribus. Poptávané křivky jiných spotřebitelů nebudou totožné jelikož každý má jiné preference, ale cca budou reagovat podobně..
Kombinací 2 produktů (velikost jejich spotřeby) maximalizující užitek spotřebitele jsme výše určili při určité úrovni důchodu a určitých cenách produktů. Jak bude ovlivněna rovnováha spotřebitele změnami těchto veličin, tedy změnami důchodu a změnami cen? Budeme zde dosahovat nové rovnováhy spotřebitele.
Při zvýšení ceny produktu se jeho spotřebovávané (poptávané) množství snižuje a při snížení ceny produktu se toto množství zvyšuje, ceteris paribus = zákon poptávky který jsme použili při použití teorie chování spotřebitele.
Po zakreslení spotřeby jednoho statku při různých cenách do nového grafu dostaneme novou individuální poptávkovou křivku, která vyjadřuje vztah mezi množstvím poptávaným jedním spotřebitelem a cenou produktu, ceteris paribus. Poptávané křivky jiných spotřebitelů nebudou totožné jelikož každý má jiné preference, ale cca budou reagovat podobně..
Snížení ceny Coly při stejném důchodě
(viz.graf 4.9 b)) Snížení ceny Coly při stejném důchodě – mohu si koupit více Coly
Změna ceny jednoho produktu mění sklon rozpočtové linie. Jestliže klesá cena produktu měřeného na horizontální ose, klesá také sklon rozpočtové linie (s růstem ceny roste sklon).
(viz.graf 4.9 c)) Zvýšení ceny hamburgerů při stejném důchodu – koupím si méně hamburgerů
Při poklesu ceny druhého produktu měřeného na vertikální ose se sklon rozpočtové linie zvyšuje, při zvýšení ceny tohoto produktu se sklon snižuje.
Optimum spotřebitele
1. Dosazení I, P1 a P2 do vzorce tak, aby Q2 bylo na L straně
2. Dosazení Q2 do vzorce
3. Provést derivaci U´
4. Dle dosadit první derivaci na P stranu ... a dostaneme Q1
5. Vypočítat Q2 – do výsledku Q2 u vzorečku I=... dosadíme Q1
6. Dosadit Q1 a Q2 do vzorečku U = ....
I = důchod spotřebitele
P = cena
Q = množství
U = užitek
Změna ceny jednoho produktu mění sklon rozpočtové linie. Jestliže klesá cena produktu měřeného na horizontální ose, klesá také sklon rozpočtové linie (s růstem ceny roste sklon).
(viz.graf 4.9 c)) Zvýšení ceny hamburgerů při stejném důchodu – koupím si méně hamburgerů
Při poklesu ceny druhého produktu měřeného na vertikální ose se sklon rozpočtové linie zvyšuje, při zvýšení ceny tohoto produktu se sklon snižuje.
Optimum spotřebitele
1. Dosazení I, P1 a P2 do vzorce tak, aby Q2 bylo na L straně
2. Dosazení Q2 do vzorce
3. Provést derivaci U´
4. Dle dosadit první derivaci na P stranu ... a dostaneme Q1
5. Vypočítat Q2 – do výsledku Q2 u vzorečku I=... dosadíme Q1
6. Dosadit Q1 a Q2 do vzorečku U = ....
I = důchod spotřebitele
P = cena
Q = množství
U = užitek
Tvar indiferenčních křivek pro neutrální zboží (neuters) (viz.graf 4.7 b))
Užitečnost je určována jen jedním zbožím (goods), druhým – neuter – není ovlivněna (např. zajímá mě kolik budu mít kuřete, kolik budu mít rýže je mi jedno toto mi můj celkový užitek neovlivní).
Rozpočtové (důchodové) omezení
Mají danou částku důchodu a nemohou ovlivnit ceny zboží která kupují. Při rozhodování o spotřebě musí brát v úvahu nejen své preference, ale také velikost svého rozpočtu.
Ukazuje všechny kombinace dvou zboží, které mohou být získány za částku rovnu důchodu spotřebitele při daných cenách.
Rozpočtová linie (viz.graf 4.8)
Přímka rozp.linie vyjadřuje, že statky mohou být dělitelné. Kombinace ležící na rozpočtové linii a pod touto linií jsou při daných cenách a důchodu pro spotřebitele dostupné. Kombinace ležící vně této linie jsou v dané situaci spotřebiteli nedostupné.
(viz.graf 4.9 a)) Zvýšení důchodu
Vliv změn důchodu a cen zboží na rozpočtové omezení spotřebitele (viz.graf 4.9)
Změna důchodu posunuje rozpočtovou linii, ale nemění její sklon. Růst důchodu-posun křivky doprava a naopak.
Rozpočtové (důchodové) omezení
Mají danou částku důchodu a nemohou ovlivnit ceny zboží která kupují. Při rozhodování o spotřebě musí brát v úvahu nejen své preference, ale také velikost svého rozpočtu.
Ukazuje všechny kombinace dvou zboží, které mohou být získány za částku rovnu důchodu spotřebitele při daných cenách.
Rozpočtová linie (viz.graf 4.8)
Přímka rozp.linie vyjadřuje, že statky mohou být dělitelné. Kombinace ležící na rozpočtové linii a pod touto linií jsou při daných cenách a důchodu pro spotřebitele dostupné. Kombinace ležící vně této linie jsou v dané situaci spotřebiteli nedostupné.
(viz.graf 4.9 a)) Zvýšení důchodu
Vliv změn důchodu a cen zboží na rozpočtové omezení spotřebitele (viz.graf 4.9)
Změna důchodu posunuje rozpočtovou linii, ale nemění její sklon. Růst důchodu-posun křivky doprava a naopak.
Alternativní tvary indiferenčních křivek
Tvar indiferenčních křivek pro dokonalé substituty (viz.graf 4.6 a))
Některé statky můžou být pro spotřebitele dokonalé substituty, tzn. že ani neví jaký statek spotřebovává (např.rohlíky, housky)
Tvar indiferenčních křivek pro dokonalé komplementy (viz.graf 4.6 b))
Některé statky můžou být pro spotřebitele dokonalé komplementy (levá bota, pravá bota).
MRS mezi dokonalými komplementy = 0
Tvar indiferenčních křivek pro neoblíbená zboží (bads) (viz.graf 4.7 a))
Je-li jedno ze dvou zboží neoblíbené, pak ind.křivka má rostoucí tvar. Vzhledem k tomu, že neoblíbené zboží nám způsobuje újmu v užitečnosti, pak s rostoucí spotřebou tohoto statku žádáme větší množství druhého statku (goods), které by nám tuto újmu kompenzovalo, aby celkové uspokojení zůstalo konstantní.
Některé statky můžou být pro spotřebitele dokonalé substituty, tzn. že ani neví jaký statek spotřebovává (např.rohlíky, housky)
Tvar indiferenčních křivek pro dokonalé komplementy (viz.graf 4.6 b))
Některé statky můžou být pro spotřebitele dokonalé komplementy (levá bota, pravá bota).
MRS mezi dokonalými komplementy = 0
Tvar indiferenčních křivek pro neoblíbená zboží (bads) (viz.graf 4.7 a))
Je-li jedno ze dvou zboží neoblíbené, pak ind.křivka má rostoucí tvar. Vzhledem k tomu, že neoblíbené zboží nám způsobuje újmu v užitečnosti, pak s rostoucí spotřebou tohoto statku žádáme větší množství druhého statku (goods), které by nám tuto újmu kompenzovalo, aby celkové uspokojení zůstalo konstantní.
Mezní míra substituce „MRS“
Mezní míra substituce „MRS“ (marginal ratel of substitution)
Je míra, ve které je spotřebitel ochoten snížit spotřebu produktu měřeného na vertikální ose ve prospěch zvýšení spotřeby produktu měřeného na horizontální ose, při neměnné úrovni jeho uspokojení. MRS je sklon indiferenční křivky, jde o změnu množství statku 1 dělená změnou množství statku 2.
Sklon indiferenční křivky v daném bodě určíme jako sklon přímky vedené jako tangenta k tomuto bodu.
Princip klesající substituovatelnosti = mezní míra substituce je klesající, ind.křivka je konvexní směrem k počátku. Jsem ochotna se vzdát prvního statku abych získala více druhého statku a naopak.
MRS klesá, protože je rovna poměru mezního užitku produktu na horizontální oce k meznímu užitku produktu měřitelného produktu měřeného na vertikální ose.
Je míra, ve které je spotřebitel ochoten snížit spotřebu produktu měřeného na vertikální ose ve prospěch zvýšení spotřeby produktu měřeného na horizontální ose, při neměnné úrovni jeho uspokojení. MRS je sklon indiferenční křivky, jde o změnu množství statku 1 dělená změnou množství statku 2.
Sklon indiferenční křivky v daném bodě určíme jako sklon přímky vedené jako tangenta k tomuto bodu.
Princip klesající substituovatelnosti = mezní míra substituce je klesající, ind.křivka je konvexní směrem k počátku. Jsem ochotna se vzdát prvního statku abych získala více druhého statku a naopak.
MRS klesá, protože je rovna poměru mezního užitku produktu na horizontální oce k meznímu užitku produktu měřitelného produktu měřeného na vertikální ose.
Preferenční mapa
Preferenční mapa daného spotřebitele znázorňuje jeho preference.
(graf 4.4) Spotřebitel bude preferovat všechny kombinace ležící na křivce I2 před kombinacemi ležícími na křivce I1... Kombinace ležící na vyšší indiferenční křivce jsou preferovány před kombinacemi na nižších indiferenčních křivkách.
Vlastnosti indiferenčních křivek
- vyšší křivky jsou preferovány před nižšími křivkami
- indiferenční křivky se nemohou protínat
- indiferenční křivky mají negativní slon, tzn. aby naše uspokojení zůstalo stejné, budu ochotna obětovat nějaký statek 1, když získám více statku 2
- indiferenční křivky jsou konvexní směrem k počátku, mají klesající sklon
(graf 4.4) Spotřebitel bude preferovat všechny kombinace ležící na křivce I2 před kombinacemi ležícími na křivce I1... Kombinace ležící na vyšší indiferenční křivce jsou preferovány před kombinacemi na nižších indiferenčních křivkách.
Vlastnosti indiferenčních křivek
- vyšší křivky jsou preferovány před nižšími křivkami
- indiferenční křivky se nemohou protínat
- indiferenční křivky mají negativní slon, tzn. aby naše uspokojení zůstalo stejné, budu ochotna obětovat nějaký statek 1, když získám více statku 2
- indiferenční křivky jsou konvexní směrem k počátku, mají klesající sklon
Bads
Bads = neoblíbené statky, preferujeme spíše jejich menší množství než větší
Neuters = neutrální statky, spotřebitel je vůči těmto statkům lhostejný, je mu jedno v jakém množství jsou, není schopen vyjádřit zdali je má rád či ne
Preferenční mapa (viz graf 4.3)
Kombinace ležící v pravém horním obdélníku (tmavě šedá ploch) představují buď více jednoho nebo druhé statku. Spotřebitel preferuje tyto kombinace před kombinací A. Naopak, všechny kombinace ležící v levém dolním obrazci (světle šedá plocha) obsahují buď méně jednoho nebo druhého statku a proto spotřebitel bude preferovat kombinaci A. V levém horním kvadrantu a v pravém dolním kvadrantu leží kombinace obsahující menší a větší kombinace 2 statků a naopak – spotřebitel bude preferovat tyto kombinace před kombinací A. Některé z kombinací ležící v těchto kvadrantech budou míst pro spotřebitele stejný význam jako kombinace A, tzn. že jim přikládá stejný význam – toto nám rozdělí původní plochu na 2 části – preferovanou část (tm.šedá plocha) a nepreferovanou část (sv.šedá plocha).
Indiferenční křivka = ukazuje všechny kombinace 2 produktů, které přinášejí spotřebiteli stejnou úroveň uspokojení (celkového užitku). Mezi těmito kombinacemi je pak spotřebitel indiferentní. Těchto indiferenčních křivek může být velmi mnoho.
Neuters = neutrální statky, spotřebitel je vůči těmto statkům lhostejný, je mu jedno v jakém množství jsou, není schopen vyjádřit zdali je má rád či ne
Preferenční mapa (viz graf 4.3)
Kombinace ležící v pravém horním obdélníku (tmavě šedá ploch) představují buď více jednoho nebo druhé statku. Spotřebitel preferuje tyto kombinace před kombinací A. Naopak, všechny kombinace ležící v levém dolním obrazci (světle šedá plocha) obsahují buď méně jednoho nebo druhého statku a proto spotřebitel bude preferovat kombinaci A. V levém horním kvadrantu a v pravém dolním kvadrantu leží kombinace obsahující menší a větší kombinace 2 statků a naopak – spotřebitel bude preferovat tyto kombinace před kombinací A. Některé z kombinací ležící v těchto kvadrantech budou míst pro spotřebitele stejný význam jako kombinace A, tzn. že jim přikládá stejný význam – toto nám rozdělí původní plochu na 2 části – preferovanou část (tm.šedá plocha) a nepreferovanou část (sv.šedá plocha).
Indiferenční křivka = ukazuje všechny kombinace 2 produktů, které přinášejí spotřebiteli stejnou úroveň uspokojení (celkového užitku). Mezi těmito kombinacemi je pak spotřebitel indiferentní. Těchto indiferenčních křivek může být velmi mnoho.
Kardinalistický přístup
Kardinalistický přístup = spotřebitel je schopen vyjádřit své uspokojení konkrétním počtem užitných jednotek, tzn. že užitek je měřitelný.
Indiferenční analýza – preference, možnosti a rovnováha spotřebitele
Indiferentní přístup = je mi jedno jestli mám užitek z jednoho statku, nebo z druhého statku, jestli jím hranolky s kečupem, nebo hranolky s tatarkou.
Ordinalistický přístup = spotřebitel je schopen sestavit pořadí spotřebovávaných produktů podle svých preferencí, ale není schopen říci konkrétní hodnotu užitku
Preference
Stěží bychom našli dva totožné jedince, každý spotřebitel je individuum a proto každý spotřebitel i svůj jedinečný preferenční systém.
Goods, bads a neuters
Goods = oblíbené statky, větší množství těchto statků preferujeme před menším množstvím těchto statků
Indiferenční analýza – preference, možnosti a rovnováha spotřebitele
Indiferentní přístup = je mi jedno jestli mám užitek z jednoho statku, nebo z druhého statku, jestli jím hranolky s kečupem, nebo hranolky s tatarkou.
Ordinalistický přístup = spotřebitel je schopen sestavit pořadí spotřebovávaných produktů podle svých preferencí, ale není schopen říci konkrétní hodnotu užitku
Preference
Stěží bychom našli dva totožné jedince, každý spotřebitel je individuum a proto každý spotřebitel i svůj jedinečný preferenční systém.
Goods, bads a neuters
Goods = oblíbené statky, větší množství těchto statků preferujeme před menším množstvím těchto statků
2. Nabídková křivka a ochota výrobců dodávat zboží za určitou cenu
Křivka nabídky v každém bodě ukazuje, jaké množství je výrobce ochoten dodávat na trh při dané ceně, ale také ukazuje za jakou nejmenší cenu je výrobce ochoten dodat na trh určité množství zboží, tzn. že minimální cena, kterou výrobce požaduje, je cena na úrovni nákladů příležitosti. Za všechny jednotky se platí stejná cena. Je to cena daná průsečíkem křivek nabídky a poptávky – viz.graf. Výrobce tedy dostává v cenách více, než by požadoval.
Paradox vody a diamantu spočívá v otázce, proč tak životně důležitá věc, jakou je voda, má nízkou cenu, zatímco pro život pro život tak nepodstatné věci, jako jsou příkladně diamanty, mají cenu tak vysokou.
Voda je spotřebovávána ve velkém množství, celkový užitek je vysoký. Jelikož však spotřebováváme velký počet jednotek vody, tak mezní užitek vody s každou spotřebovávanou jednotkou klesá a proto jsme ochotni zaplatit nízkou cenu.
Diamantů spotřebováváme jen málo jednotek, proto jejich mezní užitek je vysoký a cena je také vysoká.
Paradox vody a diamantu spočívá v otázce, proč tak životně důležitá věc, jakou je voda, má nízkou cenu, zatímco pro život pro život tak nepodstatné věci, jako jsou příkladně diamanty, mají cenu tak vysokou.
Voda je spotřebovávána ve velkém množství, celkový užitek je vysoký. Jelikož však spotřebováváme velký počet jednotek vody, tak mezní užitek vody s každou spotřebovávanou jednotkou klesá a proto jsme ochotni zaplatit nízkou cenu.
Diamantů spotřebováváme jen málo jednotek, proto jejich mezní užitek je vysoký a cena je také vysoká.
Maximalizace užitku
Maximalizace užitku = maximálního užitku neboli rovnováhy dosahuje spotřebitel tehdy, rozloží-li svůj důchod mezi různá zboží tak, aby 1 Kč u všech zboží přinášela stejný mezní užitek, tzn. že budu chtít dosáhnout nejvyššího možného celkového užitku
Jestliže si mezní užitky spotřebovávaných statků budou rovny, pak nelze změnu jejich spotřeby zvýšit celkový užitek, tzn. že za tohoto předpokladu by byl celkový užitek maximální, avšak ceny těchto statků by musely být stejné.
Jelikož většinou ceny nejsou stejné, musíme porovnávat mezní užitky statků vzhledem k jejich cenám:
tzn. že porovnáváme mezní užitek na 1 utracenou korunu a celkový užitek je maximalizován, když mezní užitek na utracenou korunu je roven pro všechny produkty = rovnováha spotřebitele při užitku který je měřitelný exaktními jednotkami = situace, ve které spotřebitel alokuje svůj důchod způsobem, který maximalizuje jeho celkový užitek.
Rovnice rovnováhy spotřebitele za předpokladu měřitelnosti užitku:
Jestliže si mezní užitky spotřebovávaných statků budou rovny, pak nelze změnu jejich spotřeby zvýšit celkový užitek, tzn. že za tohoto předpokladu by byl celkový užitek maximální, avšak ceny těchto statků by musely být stejné.
Jelikož většinou ceny nejsou stejné, musíme porovnávat mezní užitky statků vzhledem k jejich cenám:
tzn. že porovnáváme mezní užitek na 1 utracenou korunu a celkový užitek je maximalizován, když mezní užitek na utracenou korunu je roven pro všechny produkty = rovnováha spotřebitele při užitku který je měřitelný exaktními jednotkami = situace, ve které spotřebitel alokuje svůj důchod způsobem, který maximalizuje jeho celkový užitek.
Rovnice rovnováhy spotřebitele za předpokladu měřitelnosti užitku:
Přebytek spotřebitele a přebytek výrobce
Přebytek spotřebitele a přebytek výrobce = je rozdíl mezi částkou, kterou je spotřebitel ochoten zaplatit za dané množství určitého zboží a částkou, kterou zaplatí při tržní ceně.
1. Poptávková křivka a ochota spotřebitelů zaplatit určitou cenu
Jde o ochotu spotřebitele zaplatit určitou cenu. Tzn. čím víc zmrzlin, tím menší je mezní užitek přidaný poslední porcí a tím menší je i cena, kterou je spotřebitel ochoten zaplatit za poslední porci. Graf není nic jiného než poptávková křivka. Zjišťujeme, kolik je ochoten spotřebitel zaplatit za poslední jednotku při různých množstvích spotřebovávaného zboží. Ochota platit určitou cenu je závislá na mezním užitku, ktrý je zpočátku vysoký a pak postupně klesá.
0ABC = rozdíl mezi tím co spotřebitel skutečně platí
0ABD = a tím co je ochoten zaplatit
BCD = přebytek spotřebitele je něco, co spotřebitel je ochoten, ale nemusí zaplatit, je to rozdíl mezi max.částkou, kterou je ochoten zaplatit za jednotlivé jednotky zboží a částkou, kterou skutečně platí.
0ABC = je to co výrobce dostává za prodané množství
OABE = je to, s čím by se výrobce spokojil, to činí méně
EBC = přebytek výrobce je rozdíl mezi cenami, které výrobce dostává za své výrobky a tím co je ochoten přijmout jako minimum.
Celkový přínos směny je součet přebytku spotřebitele a přebytku výrobce.
1. Poptávková křivka a ochota spotřebitelů zaplatit určitou cenu
Jde o ochotu spotřebitele zaplatit určitou cenu. Tzn. čím víc zmrzlin, tím menší je mezní užitek přidaný poslední porcí a tím menší je i cena, kterou je spotřebitel ochoten zaplatit za poslední porci. Graf není nic jiného než poptávková křivka. Zjišťujeme, kolik je ochoten spotřebitel zaplatit za poslední jednotku při různých množstvích spotřebovávaného zboží. Ochota platit určitou cenu je závislá na mezním užitku, ktrý je zpočátku vysoký a pak postupně klesá.
0ABC = rozdíl mezi tím co spotřebitel skutečně platí
0ABD = a tím co je ochoten zaplatit
BCD = přebytek spotřebitele je něco, co spotřebitel je ochoten, ale nemusí zaplatit, je to rozdíl mezi max.částkou, kterou je ochoten zaplatit za jednotlivé jednotky zboží a částkou, kterou skutečně platí.
0ABC = je to co výrobce dostává za prodané množství
OABE = je to, s čím by se výrobce spokojil, to činí méně
EBC = přebytek výrobce je rozdíl mezi cenami, které výrobce dostává za své výrobky a tím co je ochoten přijmout jako minimum.
Celkový přínos směny je součet přebytku spotřebitele a přebytku výrobce.
MU
MU = mezní užitek (marginal utility), TU = celkový užitek (total utility), Q = množství daného výrobku nebo služby
Klesající mezní užitek = přibývá-li spotřebiteli statek po jednotkách, mezní užitek z každé další jednotky je menší než z předešlé. Od určitého bodu platí, že mezní užitek z každé další jednotky je menší než z předešlé, tzn. čím více výrobků daného výrobku se spotřebovává, tím je mezní užitek každé další jednotky nižší než mezní užitek jednotky předcházející – mezní užitek klesá, tzn. že první spotřebovávaná jednotka přinese nejvyšší užitek a každá další jednotka už uspokojuje méně naléhavou potřebu a proto přináší menší užitek.
Lidské chování při spotřebě se řídí principem racionality, tzn. že neuskutečním činnost, jejíž náklady by pro mne byly vyšší než prospěch z této činnosti, tzn. že prospěchem ze spotřeby statku je pro mne užitek který mi tento statek přináší a nákladem spotřeby daného statku je pak cen kterou za něj musím zaplatit = hedonismus.
Klesající mezní užitek = přibývá-li spotřebiteli statek po jednotkách, mezní užitek z každé další jednotky je menší než z předešlé. Od určitého bodu platí, že mezní užitek z každé další jednotky je menší než z předešlé, tzn. čím více výrobků daného výrobku se spotřebovává, tím je mezní užitek každé další jednotky nižší než mezní užitek jednotky předcházející – mezní užitek klesá, tzn. že první spotřebovávaná jednotka přinese nejvyšší užitek a každá další jednotka už uspokojuje méně naléhavou potřebu a proto přináší menší užitek.
Lidské chování při spotřebě se řídí principem racionality, tzn. že neuskutečním činnost, jejíž náklady by pro mne byly vyšší než prospěch z této činnosti, tzn. že prospěchem ze spotřeby statku je pro mne užitek který mi tento statek přináší a nákladem spotřeby daného statku je pak cen kterou za něj musím zaplatit = hedonismus.
ZÁKLADY MIKROEKONOMIE
I. TRH VÝROBKŮ A SLUŽEB
4. TEORIE POPTÁVKY
Teorie chování spotřebitele nám dává odpověď proč spotřebitelé při dané ceně poptávají určité množství
Teorie mezního užitku se zabývá otázkami jaké množství daného produktu bude spotřebovávat spotřebitel při daných cenách.
UŽITEK = je uspokojování dosahované spotřebou statků a služeb, je cílem spotřebitele
- užitek můžu dosáhnout mnoha způsoby a já jako spotřebitel si musím mezi nimi zvolit (např.: v restauraci volím z jídelního lístku, ...)
- užitek měříme užitnými jednotkami (není ani podstatné v jakých jednotkách budeme užitek měřit, důležité je rozlišovat mezi celkovým a mezním užitkem)
- je: TU – celkový užitek, MU – mezní užitek
Jelikož statky a služby jsou vzácné, spotřebitel je vždy ve své spotřebě nějak omezen. Omezení spotřebitele:
- fyzické (nemůžu sníst k obědu celou kachnu)
- časové (nemůžu být současně v práci, ale i na dovolené)
- důchodové (mám-li 15 Kč nemůžu si koupit kuře, ale jen párek v rohlíku)
4. TEORIE POPTÁVKY
Teorie chování spotřebitele nám dává odpověď proč spotřebitelé při dané ceně poptávají určité množství
Teorie mezního užitku se zabývá otázkami jaké množství daného produktu bude spotřebovávat spotřebitel při daných cenách.
UŽITEK = je uspokojování dosahované spotřebou statků a služeb, je cílem spotřebitele
- užitek můžu dosáhnout mnoha způsoby a já jako spotřebitel si musím mezi nimi zvolit (např.: v restauraci volím z jídelního lístku, ...)
- užitek měříme užitnými jednotkami (není ani podstatné v jakých jednotkách budeme užitek měřit, důležité je rozlišovat mezi celkovým a mezním užitkem)
- je: TU – celkový užitek, MU – mezní užitek
Jelikož statky a služby jsou vzácné, spotřebitel je vždy ve své spotřebě nějak omezen. Omezení spotřebitele:
- fyzické (nemůžu sníst k obědu celou kachnu)
- časové (nemůžu být současně v práci, ale i na dovolené)
- důchodové (mám-li 15 Kč nemůžu si koupit kuře, ale jen párek v rohlíku)
Spotřebitel má různé alternativy
Spotřebitel má různé alternativy jak dosáhnout užitku, má cíle, má omezení = provádí racionální volbu, tzn. že lidé v rámci svých důchodů volí ty statky a služby, které jim přinesou největší užitek.
Celkový užitek = s růstem množství statku roste celkový užitek, avšak může se stát, že když přeroste určitou hranici, užitečnost se už nezvyšuje (např. užitek z první vypité kávy, II., III., ... ale V. už odmítnu), nebo-li jedná se o celkové uspokojení daného výrobku nebo služby, které spotřebitel obdrží ze spotřeby daného výrobku nebo služby. Při zvýšení spotřeby se bude zvyšovat i celkový užitek z této spotřeby.
Mezní užitek = přírůstek užitku, který přináší poslední přidaná jednotka, nebo-li užitek získaný spotřebou další dodatečné jednotky výrobku nebo služby (tab.4.1)
Kdyby se po spotřebování dalšího výrobku zvýšila celková užitečnost na vyšší počet jednotek, pak mezní užitek z jednoho výrobku je v tomto případě roven změně celkové užitečnosti dělené změnou počtem výrobků.
Celkový užitek = s růstem množství statku roste celkový užitek, avšak může se stát, že když přeroste určitou hranici, užitečnost se už nezvyšuje (např. užitek z první vypité kávy, II., III., ... ale V. už odmítnu), nebo-li jedná se o celkové uspokojení daného výrobku nebo služby, které spotřebitel obdrží ze spotřeby daného výrobku nebo služby. Při zvýšení spotřeby se bude zvyšovat i celkový užitek z této spotřeby.
Mezní užitek = přírůstek užitku, který přináší poslední přidaná jednotka, nebo-li užitek získaný spotřebou další dodatečné jednotky výrobku nebo služby (tab.4.1)
Kdyby se po spotřebování dalšího výrobku zvýšila celková užitečnost na vyšší počet jednotek, pak mezní užitek z jednoho výrobku je v tomto případě roven změně celkové užitečnosti dělené změnou počtem výrobků.
Konvergující pavučina
Konvergující pavučina (obr.3.12) = směr šipek se točí jako pavučina dovnitř a směřuje k rovnováze. V rovnováze zůstane trh tak dlouho, dokud jej nějaká vnější síla z této rovnováhy nevyvede. I pak bude trh znovu směřovat k rovnováze. Trh se při vychýlení z rovnováhy do ní vrací vlastními silami.
Divergující pavučina (obr.3.13) = šipky procházejícími body ABCD nesměřují dovnitř k rovnováze, ale naopak směrem ven, jedná se o situaci kdy se trh jenž byl nějakou silou vyveden z rovnováhy do ní nevrací, ale naopak se rovnováze vzdaluje
Dokonalá pavučina (obr.3.14) = stupeň nerovnováhy, do které bude trh nějakým vnějším impulsem uveden se nebude ani zmenšovat ani prohlubovat. Tržní cena bude trvale oscilovat kolem rovnovážné ceny ve stále stejné míře. Čím větší vychýlení tím dál od bodu rovnováhy bude oscilovat, trh se rovnováze nepřibližuje ani nevzdaluje, setrvává v nerovnováze, jejích velikost je dána původním impulsem.
Divergující pavučina (obr.3.13) = šipky procházejícími body ABCD nesměřují dovnitř k rovnováze, ale naopak směrem ven, jedná se o situaci kdy se trh jenž byl nějakou silou vyveden z rovnováhy do ní nevrací, ale naopak se rovnováze vzdaluje
Dokonalá pavučina (obr.3.14) = stupeň nerovnováhy, do které bude trh nějakým vnějším impulsem uveden se nebude ani zmenšovat ani prohlubovat. Tržní cena bude trvale oscilovat kolem rovnovážné ceny ve stále stejné míře. Čím větší vychýlení tím dál od bodu rovnováhy bude oscilovat, trh se rovnováze nepřibližuje ani nevzdaluje, setrvává v nerovnováze, jejích velikost je dána původním impulsem.
b) nabídková křivka
b) nabídková křivka se nemění, poptávková křivka se posouvá – cena se posune po nabídkové křivce
(snížení poptávky po autech)
Změna ceny a obchodovaného množství při změně poptávky
- když se poptávka zvyšuje, dochází ke zvýšení ceny i obchodovaného množství (viz.tab. 3.6), při snížení poptávky klesá cena i obchodované množství, za jinak neměnných okolností. (viz.graf 3.9)
Q
Cena a obchodované množství při změnách nabídky a poptávky
a) Zvýšení poptávky a snížení nabídky působí na změnu ceny stejným směrem, na změnu množství však tyto jevy působí protisměrně, zvýšení poptávky zvyšuje obchodované množství, snížení nabídky naopak obchodované množství snižuje. Jestliže v konečném důsledku obchodované množství vzrostlo, pak zvýšení poptávky muselo být výraznější než snížení nabídky (viz.graf 3.11 a)).
b) Naznačení změny, ke kterým by došlo, kdyby naopak došlo k výraznějšímu snížení nabídky ve srovnání se zvýšením poptávky. Cena vzrostla, ale vlivem výrazného snížení nabídky nyní obchodované množství pokleslo. (viz graf 3.11 b))
(snížení poptávky po autech)
Změna ceny a obchodovaného množství při změně poptávky
- když se poptávka zvyšuje, dochází ke zvýšení ceny i obchodovaného množství (viz.tab. 3.6), při snížení poptávky klesá cena i obchodované množství, za jinak neměnných okolností. (viz.graf 3.9)
Q
Cena a obchodované množství při změnách nabídky a poptávky
a) Zvýšení poptávky a snížení nabídky působí na změnu ceny stejným směrem, na změnu množství však tyto jevy působí protisměrně, zvýšení poptávky zvyšuje obchodované množství, snížení nabídky naopak obchodované množství snižuje. Jestliže v konečném důsledku obchodované množství vzrostlo, pak zvýšení poptávky muselo být výraznější než snížení nabídky (viz.graf 3.11 a)).
b) Naznačení změny, ke kterým by došlo, kdyby naopak došlo k výraznějšímu snížení nabídky ve srovnání se zvýšením poptávky. Cena vzrostla, ale vlivem výrazného snížení nabídky nyní obchodované množství pokleslo. (viz graf 3.11 b))
V případě, že by docházelo
V případě, že by docházelo ke zvýšení poptávky a také zvýšení nabídky, obchodované množství by se zcela jistě zvyšovalo, ale na cenu by tyto změny měly protisměrný vliv, neboť zvýšení poptávky by cenu zvyšovalo, zatímco zvýšení nabídky by ji naopak snižovalo. O výsledné ceně by rozhodlo, zda by zvýšení nabídky převážilo zvýšení poptávky či obráceně. Pouze kdyby změny nabídky a poptávky byly vyrovnané, zůstávala by cena na původní úrovni.
Volba ze dvou statků při daném důchodu
Spotřebitel může mít důchodové omezení jak v podobě měsíční mzdy, nebo úspor v bance, nebo taky aktuální hotovost v peněžence.
Mám zájem si koupit 2 výrobky při daném finančním omezení – tzn. mám cíl, musím zvolit alternativu kolik čeho koupím abych byla plně uspokojena, tj. abych dosáhla rovnováhy
3.5 Teorém pavučiny
Tržní cena osciluje kolem rovnovážné ceny a vytváří tzv. pavučinu.
Volba ze dvou statků při daném důchodu
Spotřebitel může mít důchodové omezení jak v podobě měsíční mzdy, nebo úspor v bance, nebo taky aktuální hotovost v peněžence.
Mám zájem si koupit 2 výrobky při daném finančním omezení – tzn. mám cíl, musím zvolit alternativu kolik čeho koupím abych byla plně uspokojena, tj. abych dosáhla rovnováhy
3.5 Teorém pavučiny
Tržní cena osciluje kolem rovnovážné ceny a vytváří tzv. pavučinu.
Rovnováha spotřebitele
Rovnováha spotřebitele při užitku který je měřitelný exaktními jednotkami
- znamená že množství, které jsou výrobci ochotni při dané ceně prodat = množství, které jsou kupující ochotni při dané ceně koupit
- tržní síly vedou k utváření rovnovážných cen u všech výrobků
Změny rovnováhy
- dochází k ní, když jiné faktory posunou poptávkovou nebo nabídkovou křivku, případně obě
a) poptávková křivka se nemění, nabídková křivka se posouvá – cena se posune po poptávkové křivce
(např.: snížení nabídky obilí – neúrodný rok)
Změna ceny a obchodovaného množství při změně nabídky
- k nové rovnováze po snížení nabídky dochází při vyšší ceně a nižším obchodovaném množství, tzn. že při snížení nabídky se cena zvyšuje a obchodované množství klesá, zatímco při zvýšení nabídky se cena snižuje a obchodované množství roste, ceteris paribus (viz.tab. 3.7, graf 3.10)
- znamená že množství, které jsou výrobci ochotni při dané ceně prodat = množství, které jsou kupující ochotni při dané ceně koupit
- tržní síly vedou k utváření rovnovážných cen u všech výrobků
Změny rovnováhy
- dochází k ní, když jiné faktory posunou poptávkovou nebo nabídkovou křivku, případně obě
a) poptávková křivka se nemění, nabídková křivka se posouvá – cena se posune po poptávkové křivce
(např.: snížení nabídky obilí – neúrodný rok)
Změna ceny a obchodovaného množství při změně nabídky
- k nové rovnováze po snížení nabídky dochází při vyšší ceně a nižším obchodovaném množství, tzn. že při snížení nabídky se cena zvyšuje a obchodované množství klesá, zatímco při zvýšení nabídky se cena snižuje a obchodované množství roste, ceteris paribus (viz.tab. 3.7, graf 3.10)
3.4 Vzájemný vztah nabídky a poptávky na určení tržní ceny
3.4 Vzájemný vztah nabídky a poptávky na určení tržní ceny při předpokladu dokonalé konkurence
- mezi nabízeným a poptávaným množstvím a cenou existuje zpětná vazba
Cena rovnováhy Nerovnovážná cena
Cena rovnováhy = rovnovážné množství a rovnovážná cena
= cena, při které se D a S množství rovnají, jde o vzájemné působení D a S
- při rovnovážné ceně nevzniká ani přebytek ani nedostatek zboží, cena vyčistí trh od všech přebytků nebo nedostatků zboží
Nerovnovážná cena
P1 = nerovnovážná = převis nabídky =cena vyšší než rovnovážná
(vzniká přebytek nabízeného množství S> nad D)
P2 = nerovnovážná = převis poptávky = cena nižší než rovnovážná
(vzniká nedostatek zboží, D množství je > S)
- mezi nabízeným a poptávaným množstvím a cenou existuje zpětná vazba
Cena rovnováhy Nerovnovážná cena
Cena rovnováhy = rovnovážné množství a rovnovážná cena
= cena, při které se D a S množství rovnají, jde o vzájemné působení D a S
- při rovnovážné ceně nevzniká ani přebytek ani nedostatek zboží, cena vyčistí trh od všech přebytků nebo nedostatků zboží
Nerovnovážná cena
P1 = nerovnovážná = převis nabídky =cena vyšší než rovnovážná
(vzniká přebytek nabízeného množství S> nad D)
P2 = nerovnovážná = převis poptávky = cena nižší než rovnovážná
(vzniká nedostatek zboží, D množství je > S)
Jde o častý jev
Jde o častý jev když je cena z nějakých důvodů udržována na nižší nebo vyšší úrovni než rovnovážné (např. administrativní opatření ze strany státu – stanovení max.nebo min.cen některých produktů (např. stanovení minimální mzdy jako ceny práce...)
P0 = rovnovážná = D a S množství se vyrovnává, trh se vyčišťuje
Přizpůsobování trhu při nerovnováze
Při nerovnováze začnou působit tržní sily a měnit cenu i množství.
1. Při nedostatku zboží na trhu „D > S“
- kupující jsou ochotni koupit zboží i za vyšší cenu
- výrobci zvýší cenu a poptávané množství, neboť při vyšší ceně můžou vyrábět více
... nedostatek zboží se postupně zmenšuje, až zcela zanikne
2. Při přebytku „S > D“
- výrobci mezi sebou soutěží a snižují ceny, tzn. že méně nabízí
- kupující zvýší zájem po zboží jelikož je levnější
... přebytek zboží se potupně zmenšuje, až zcela vymizí
3. Při rovnosti
- výrobci nemají důvod zvyšovat-snižovat ceny
- rovnováha trhá dokud se nezmění některý z „ostatních“ faktorů
P0 = rovnovážná = D a S množství se vyrovnává, trh se vyčišťuje
Přizpůsobování trhu při nerovnováze
Při nerovnováze začnou působit tržní sily a měnit cenu i množství.
1. Při nedostatku zboží na trhu „D > S“
- kupující jsou ochotni koupit zboží i za vyšší cenu
- výrobci zvýší cenu a poptávané množství, neboť při vyšší ceně můžou vyrábět více
... nedostatek zboží se postupně zmenšuje, až zcela zanikne
2. Při přebytku „S > D“
- výrobci mezi sebou soutěží a snižují ceny, tzn. že méně nabízí
- kupující zvýší zájem po zboží jelikož je levnější
... přebytek zboží se potupně zmenšuje, až zcela vymizí
3. Při rovnosti
- výrobci nemají důvod zvyšovat-snižovat ceny
- rovnováha trhá dokud se nezmění některý z „ostatních“ faktorů
Doleva –
Doleva – zvýšení cen vstupů, vzestup cen alternativních výrobků
Doprava – snížení cen vstupů, technický pokrok, pokles cen alternativních výrobků
Horší posun-snížení nabídky Lepší posun – zvýšení nabídky
Nabídka po produktu se bude snižovat když: Nabídka po produktu se bude zvyšovat když:
- cena výrobních substitutů se bude ...zvyšovat ...snižovat
- cena výrobních komplementů se bude ...snižovat ...zvyšovat
- cena výrob.faktorů použitích k výrobě se bude...zvyšovat ...snižovat
- budou zavedeny technologie zvyšující náklady výroby ... snižující náklady výroby
- počet prodávajících se...sníží ...zvýší
Doprava – snížení cen vstupů, technický pokrok, pokles cen alternativních výrobků
Horší posun-snížení nabídky Lepší posun – zvýšení nabídky
Nabídka po produktu se bude snižovat když: Nabídka po produktu se bude zvyšovat když:
- cena výrobních substitutů se bude ...zvyšovat ...snižovat
- cena výrobních komplementů se bude ...snižovat ...zvyšovat
- cena výrob.faktorů použitích k výrobě se bude...zvyšovat ...snižovat
- budou zavedeny technologie zvyšující náklady výroby ... snižující náklady výroby
- počet prodávajících se...sníží ...zvýší
2. Ceny jiných výrobků výrobce
výrobní substituty (např. farmář pěstuje žito, nebo ječmen, pokles ceny ječmene vede farmáře ke zvýšení nabídky žita aniž by se jeho cena změnila)
výrobní komplementy (při zvýšení ceny některého z produktů vyráběných společně se zároveň zvyšuje i nabídka ostatních produktů)
3. Změny výrobních podmínek (např.: výkyvy počasí, které zmenšují nebo zvětšují úrodu)
4. Počet prodávajících
pokud v daném odvětví začnou působit další firmy nabízející daný produkt, jeho nabídka se bude zvyšovat a naopak
Co vyjadřuje nabídková křivka?
Vyjadřuje závislost nabízeného množství na ceně za předpokladu, že ostatní faktory jsou neměnné.
Změní-li se některý z těchto faktorů vznikne nová nabídková křivka = posun nabíd.křivky (posun buď doprava, nebo doleva) = změna nabízeného množství = zvýšení ceny povede ke zvýšení nabízeného množství
výrobní komplementy (při zvýšení ceny některého z produktů vyráběných společně se zároveň zvyšuje i nabídka ostatních produktů)
3. Změny výrobních podmínek (např.: výkyvy počasí, které zmenšují nebo zvětšují úrodu)
4. Počet prodávajících
pokud v daném odvětví začnou působit další firmy nabízející daný produkt, jeho nabídka se bude zvyšovat a naopak
Co vyjadřuje nabídková křivka?
Vyjadřuje závislost nabízeného množství na ceně za předpokladu, že ostatní faktory jsou neměnné.
Změní-li se některý z těchto faktorů vznikne nová nabídková křivka = posun nabíd.křivky (posun buď doprava, nebo doleva) = změna nabízeného množství = zvýšení ceny povede ke zvýšení nabízeného množství
Faktory které ovlivňují stoupající tvar nabídkové křivky: (cenové důvody)
1. Výrobci při zvýšení ceny sledovaného výrobků zvýší jeho podíl a sníží podíl jiných výrobků.
2. Do odvětví stupují noví výrobci, kteří mají vyšší náklady a při nižší ceně nemohli daný výrobek vyrábět
Další faktory ovlivňující nabídku: (necenové důvody, tj. cena je stabilní)
1. Náklady výroby na jednotku produkce v závislosti na:
Ceny výrobních faktorů použitých k výrobě – ceny vstupů
- dražší nebo levnější suroviny, mzdy
- jedna z nejvýznamnějších veličin ovlivňující nabídku, neboť jde o náklady výroby daného produktu
- zvýšení ceny výrobních faktorů (kapitál, práce, ...) povede ke snížení nabídky daného produktu a naopak
Technologie výroby
- technický pokrok zlevňuje výrobu a zvyšuje nabídku daného produktu
2. Do odvětví stupují noví výrobci, kteří mají vyšší náklady a při nižší ceně nemohli daný výrobek vyrábět
Další faktory ovlivňující nabídku: (necenové důvody, tj. cena je stabilní)
1. Náklady výroby na jednotku produkce v závislosti na:
Ceny výrobních faktorů použitých k výrobě – ceny vstupů
- dražší nebo levnější suroviny, mzdy
- jedna z nejvýznamnějších veličin ovlivňující nabídku, neboť jde o náklady výroby daného produktu
- zvýšení ceny výrobních faktorů (kapitál, práce, ...) povede ke snížení nabídky daného produktu a naopak
Technologie výroby
- technický pokrok zlevňuje výrobu a zvyšuje nabídku daného produktu
3.3 NABÍDKA (S)
NABÍDKA
= množství zboží, které výrobci dobrovolně dodají na tri při určité ceně
= závislost nabízeného množství Q na ceně P
= je vztah mezi různými cenami zboží a množstvím nabízeným prodávajícími za určité časové období
- tento vztah může být znázorněn jako tabulka nabídky, nebo nabídková křivka
- nabízené množství se nemusí shodovat s množstvím, které bude nakonec prodáno. Bude tomu tak v případě, že spotřebitelé nebudou mít zájem koupit množství, které firmy zamýšlely prodat
Tvar nabídkové křivky: má pozitivní sklon vyjadřující že prodávající budou nabízet větší množství při vyšší cenách nabízeného zboží = zákon nabídky = za jinak neměnných okolností (ceteris paribus) s růstem ceny roste nabízené množství
Individuální nabídka = nabídka jednoho výrobce
Tržní nabídka = součet individuálních nabídek na určitém trhu
= množství zboží, které výrobci dobrovolně dodají na tri při určité ceně
= závislost nabízeného množství Q na ceně P
= je vztah mezi různými cenami zboží a množstvím nabízeným prodávajícími za určité časové období
- tento vztah může být znázorněn jako tabulka nabídky, nebo nabídková křivka
- nabízené množství se nemusí shodovat s množstvím, které bude nakonec prodáno. Bude tomu tak v případě, že spotřebitelé nebudou mít zájem koupit množství, které firmy zamýšlely prodat
Tvar nabídkové křivky: má pozitivní sklon vyjadřující že prodávající budou nabízet větší množství při vyšší cenách nabízeného zboží = zákon nabídky = za jinak neměnných okolností (ceteris paribus) s růstem ceny roste nabízené množství
Individuální nabídka = nabídka jednoho výrobce
Tržní nabídka = součet individuálních nabídek na určitém trhu
Další faktory ovlivňující poptávku:
3. Komplement
- takové zboží, které doprovází spotřebu zkoumaného zboží, kupuje se paralelně sním (např.snížení ceny benzínu = zvýšení poptávky po autech)
- změna ceny komplementu působí stejným směrem jako by působila změna ceny zkoumaného výrobku
Substitut
- takové zboží, které může nahradit zkoumané zboží
- změna ceny substitutu působí opačným směrem než cena výrobku zkoumaného zboží (např.: sníží se cena vepřového, zvýší se poptávka po hovězím)
4. Úroveň důchodů
- např.: zvýšení průměrné mzdy vede k vyšší poptávce jak po autech tak i po mase
5. Preference lidí
- mění se např. vlivem reklamy, pronikání do nových sociálních vrstev
- taktéž každá země má rozdílné podmínky spotřeby (Holandsko např.kola, Švýcarsko lyže, ... avšak poptávka tyto faktory nezachycuje, předpokládá jejich neměnnost)
Poptávka se zvyšuje i za předpokladu že se zvyšuje i cena, tzn.že došlo ke změnám jiných faktorů ovlivňujících poptávku. Lidé mají vyšší důchody, jsou ovlivněni reklamou, cenami substitutů a komplementů, změnili své preference, ... Nedošlo k porušení zákona klesající poptávky, došlo ke změně poptávky.
- takové zboží, které doprovází spotřebu zkoumaného zboží, kupuje se paralelně sním (např.snížení ceny benzínu = zvýšení poptávky po autech)
- změna ceny komplementu působí stejným směrem jako by působila změna ceny zkoumaného výrobku
Substitut
- takové zboží, které může nahradit zkoumané zboží
- změna ceny substitutu působí opačným směrem než cena výrobku zkoumaného zboží (např.: sníží se cena vepřového, zvýší se poptávka po hovězím)
4. Úroveň důchodů
- např.: zvýšení průměrné mzdy vede k vyšší poptávce jak po autech tak i po mase
5. Preference lidí
- mění se např. vlivem reklamy, pronikání do nových sociálních vrstev
- taktéž každá země má rozdílné podmínky spotřeby (Holandsko např.kola, Švýcarsko lyže, ... avšak poptávka tyto faktory nezachycuje, předpokládá jejich neměnnost)
Poptávka se zvyšuje i za předpokladu že se zvyšuje i cena, tzn.že došlo ke změnám jiných faktorů ovlivňujících poptávku. Lidé mají vyšší důchody, jsou ovlivněni reklamou, cenami substitutů a komplementů, změnili své preference, ... Nedošlo k porušení zákona klesající poptávky, došlo ke změně poptávky.
Co vyjadřuje poptávková křivka?
Vyjadřuje závislost poptávaného množství na ceně když ostatní faktory jsou neměnné.
Změní-li se některý z těchto faktorů vznikne nová poptávková křivka = posun popt.křivky (posun buď doprava, nebo doleva) = změna poptávaného množství = změna způsobená změnou ceny daného produktu zatímco ostatní faktory zůstaly neměnné
Doleva – zlevnění substitutu (káva) vůči našemu sledovanému zboží (čaj)
Doprava – zlevnění komplementu (cukr) vůči našemu sledovanému zboží (čaj)
Horší posun – snížení poptávky Lepší posun – zvýšení poptávky
Poptávka po produktu se bude snižovat když: Poptávka po produktu se bude zvyšovat když:
- cena substitutů se bude ...snižovat ...zvyšovat
- cena komplementů se bude ...zvyšovat ...snižovat
- důchod (normální zboží)se bude ...snižovat ...zvyšovat
- preference spotřebitelů se budou přesouvat ...na jiná zboží ...z jiných zboží na toto zboží
- spotřebitelé budou v budoucnu očekávat ...nižší cenu ...vyšší cenu, nebo nedostupnost daného zboží
Změní-li se některý z těchto faktorů vznikne nová poptávková křivka = posun popt.křivky (posun buď doprava, nebo doleva) = změna poptávaného množství = změna způsobená změnou ceny daného produktu zatímco ostatní faktory zůstaly neměnné
Doleva – zlevnění substitutu (káva) vůči našemu sledovanému zboží (čaj)
Doprava – zlevnění komplementu (cukr) vůči našemu sledovanému zboží (čaj)
Horší posun – snížení poptávky Lepší posun – zvýšení poptávky
Poptávka po produktu se bude snižovat když: Poptávka po produktu se bude zvyšovat když:
- cena substitutů se bude ...snižovat ...zvyšovat
- cena komplementů se bude ...zvyšovat ...snižovat
- důchod (normální zboží)se bude ...snižovat ...zvyšovat
- preference spotřebitelů se budou přesouvat ...na jiná zboží ...z jiných zboží na toto zboží
- spotřebitelé budou v budoucnu očekávat ...nižší cenu ...vyšší cenu, nebo nedostupnost daného zboží
Faktory které ovlivňují klesající poptávku:
1. Důchodový efekt (důchody spotřebitelů a jeho rozdělení)
- vztah mezi důchodem spotřebitele a poptávaným množstvím produktu může být pozitivní nebo negativní v závislosti na produktu a úrovni důchodu spotřebitele
- důchod je daný
- kupuji více při nižší ceně, při vyšší kupují hlavně Ti, kteří mají vyšší důchod
- normální zboží = s rostoucím důchodem bude poptávka po produktu vyšší a naopak
- inferiorní zboží = s rostoucím důchodem bude poptávka po produktu nižší a naopak (např. kosti na polévku, ojeté automobily, ...)
2. Substituční efekt = změna struktury své potřeby
- sníží podíl nákupu zdraženého výrobku, zvýší podíl jiného (např. zdraží-li se sýr, lidé začnou kupovat více mléko, nebo kino x knihy)
- složení potřeby se mění v závislosti na cenách
3. Vkus a preference spotřebitelů
- jednotlivci mohou preferovat různé druhy produktů, zřetelně se projevuje v souvislosti s módností daného produktu
4. Počet a věk kupujících
- čím větší je velikost trhu, tím větší množství je poptáváno
5. Očekávání spotřebitelů týkající se budoucích cen nebo dostupnosti produktu
- týká se budoucí ceny, dostupnosti, substituovatelnosti produktu ovlivňují jejich současnou poptávku po produktu (např.očekáváme že cena benzínu v blízké budoucnosti vzroste, nebo bude méně dostupný, ...)
Každá poptávka má vlastní zvláštní skupinu determinantů, dle kterých je poptávka po daném produktu rozdílná (např. v oblasti častých dešťových srážek se budou více poptávat deštníky, ...)
- vztah mezi důchodem spotřebitele a poptávaným množstvím produktu může být pozitivní nebo negativní v závislosti na produktu a úrovni důchodu spotřebitele
- důchod je daný
- kupuji více při nižší ceně, při vyšší kupují hlavně Ti, kteří mají vyšší důchod
- normální zboží = s rostoucím důchodem bude poptávka po produktu vyšší a naopak
- inferiorní zboží = s rostoucím důchodem bude poptávka po produktu nižší a naopak (např. kosti na polévku, ojeté automobily, ...)
2. Substituční efekt = změna struktury své potřeby
- sníží podíl nákupu zdraženého výrobku, zvýší podíl jiného (např. zdraží-li se sýr, lidé začnou kupovat více mléko, nebo kino x knihy)
- složení potřeby se mění v závislosti na cenách
3. Vkus a preference spotřebitelů
- jednotlivci mohou preferovat různé druhy produktů, zřetelně se projevuje v souvislosti s módností daného produktu
4. Počet a věk kupujících
- čím větší je velikost trhu, tím větší množství je poptáváno
5. Očekávání spotřebitelů týkající se budoucích cen nebo dostupnosti produktu
- týká se budoucí ceny, dostupnosti, substituovatelnosti produktu ovlivňují jejich současnou poptávku po produktu (např.očekáváme že cena benzínu v blízké budoucnosti vzroste, nebo bude méně dostupný, ...)
Každá poptávka má vlastní zvláštní skupinu determinantů, dle kterých je poptávka po daném produktu rozdílná (např. v oblasti častých dešťových srážek se budou více poptávat deštníky, ...)
2. Správné fungování trhu
Domácnost získává zdroje potřebné k uspokojování svých potřeb prodejem služeb výrobních faktorů, které vlastní, tzn. že že její zdroje závisí na tom, jaké množství například práce a za jakou cenu prodá, ovšem nejsme všichni stejně fyzicky a duševně zdatní. Stát tak řeší tuto situaci přerozdělováním důchodu a bohatství (více viz.kapitola 10).
P (cena)
3.2 Poptávka (D)
Poptávka při trhu jednoho zboží D
POPTÁVKA Q (množství)
= množství zboží, které jsou ochotni kupující koupit za určitou cenu (důležitá je cena zboží)
= je vztah mezi různými cenami zboží a množstvím, které spotřebitelé chtějí a jsou schopni při těchto cenách
koupit v určitém časovém období
- tento vztah může být znázorněn jako tabulka poptávky, nebo poptávková křivka
- Poptávané množství není nutně totéž množství, které bude skutečně koupeno. Množství, které lidi kupují a které je prodáno se nazývá obchodované množství
- Všechno co bychom si přáli koupit není poptávkou. Celá řada našich tužeb zůstane neuspokojena. Pokud se ovšem rozhodneme naši poptávku uspokojit a rozhodneme se danou věc koupit, pak vytváříme poptávku.
P (cena)
3.2 Poptávka (D)
Poptávka při trhu jednoho zboží D
POPTÁVKA Q (množství)
= množství zboží, které jsou ochotni kupující koupit za určitou cenu (důležitá je cena zboží)
= je vztah mezi různými cenami zboží a množstvím, které spotřebitelé chtějí a jsou schopni při těchto cenách
koupit v určitém časovém období
- tento vztah může být znázorněn jako tabulka poptávky, nebo poptávková křivka
- Poptávané množství není nutně totéž množství, které bude skutečně koupeno. Množství, které lidi kupují a které je prodáno se nazývá obchodované množství
- Všechno co bychom si přáli koupit není poptávkou. Celá řada našich tužeb zůstane neuspokojena. Pokud se ovšem rozhodneme naši poptávku uspokojit a rozhodneme se danou věc koupit, pak vytváříme poptávku.
Zákon (klesající) poptávky
- Jednotlivci nebo skupiny spotřebitelů budou obecně zvyšovat své nákupy, pokud bude cena klesat a snižovat své nákupy, pokud se bude cena zvyšovat, tzn. za jinak neměnných okolností (ceteris paribus) s růstem ceny se bude poptávané množství snižovat o obráceně při poklesu ceny se bude poptávané množství zvyšovat a to díky teorii mezního užitku, tzn. že ochota zaplatit za danou jednotku produktu určitou cenu je odrazem mezního užitku této jednotky
- poptávané množství se mění v opačném směru než cena
- čím vyšší cena, tím méně výrobků koupím
- pro většinu produktů bude poptávková křivka klesající, neboť při nižších cenách mají lidé tendenci kupovat během časového období větší množství
- v některých případech budou skupiny obyvatelstva s velmi nízkým důchodem nakupovat větší množství produktu s rostoucí cenou, ceteris paribus = Giffenovy statky (např. módní návrhy, luxusní automobily)
- poptávané množství se mění v opačném směru než cena
- čím vyšší cena, tím méně výrobků koupím
- pro většinu produktů bude poptávková křivka klesající, neboť při nižších cenách mají lidé tendenci kupovat během časového období větší množství
- v některých případech budou skupiny obyvatelstva s velmi nízkým důchodem nakupovat větší množství produktu s rostoucí cenou, ceteris paribus = Giffenovy statky (např. módní návrhy, luxusní automobily)
2. Veřejné statky
Jde o takové veřejné statky nebo služby, které nemohou být poskytnuty jedné osobě, aniž by byly poskytnuty bezplatně i jiným osobám současně, nebo následně.Opět dochází k selhání trhu, neboť zde neexistuje vztah mezi tím, kolik do zaplatil a kolik spotřeboatl.
Např.: obrana země (100%), školství (určitě částečně, je to vhodné z ek.hlediska)
3. Nedostatečná konkurence (monopoly, kartely)
Cena dává falešnou informaci, jestliže tržní struktura není dostatečně konkurenční (hl. monopol, oligopol).
Od externalit se negativum nedost.konkurence liší tím, že cena je zde vyšší než náklady příležitosti
V některých případech dochází na trhu k omezení nebo dokonce zániku konkurence. Je tomu tehdy, jestliže jedna firma je jediným prodávajícím daného produktu v ekonomice nebo v určité oblasti – monopol. Firma snižuje velikost své produkce a prodává tak výrobek za vyšší cenu.
Stejná situace nastane, jestliže v odvětví sice působí několik firem, ale tyto firmy se dohodnout, že si nebudou vzájemně konkurovat – kartel.
Např.: zdroj pitné vody v případě monopolu – fy nasadí vysoké ceny za vodu. Řešení státem:
- koupit vodárnu do st.vlastnictví
- regulovat cenu vody zákonným ustanovením maximální ceny
- vytvořit konkurenční trh – postavit druhou vodovodní síť
Např.: obrana země (100%), školství (určitě částečně, je to vhodné z ek.hlediska)
3. Nedostatečná konkurence (monopoly, kartely)
Cena dává falešnou informaci, jestliže tržní struktura není dostatečně konkurenční (hl. monopol, oligopol).
Od externalit se negativum nedost.konkurence liší tím, že cena je zde vyšší než náklady příležitosti
V některých případech dochází na trhu k omezení nebo dokonce zániku konkurence. Je tomu tehdy, jestliže jedna firma je jediným prodávajícím daného produktu v ekonomice nebo v určité oblasti – monopol. Firma snižuje velikost své produkce a prodává tak výrobek za vyšší cenu.
Stejná situace nastane, jestliže v odvětví sice působí několik firem, ale tyto firmy se dohodnout, že si nebudou vzájemně konkurovat – kartel.
Např.: zdroj pitné vody v případě monopolu – fy nasadí vysoké ceny za vodu. Řešení státem:
- koupit vodárnu do st.vlastnictví
- regulovat cenu vody zákonným ustanovením maximální ceny
- vytvořit konkurenční trh – postavit druhou vodovodní síť
Selhání trhu
Selhání trhu = situace, kdy trh podle obecně uznávaných představ neplní dost účinně a spravedlivě své funkce:
- přenos infa prostřednictvím cen
- stimulace ek.činností
- rozdělování důchodů subjektům
Řešení: Tam, kde trhy v plnění svých funkcí selhávají, je vhodné, aby zasahoval stát určitými opatřeními.
Případy selhání trhu:
1. Externality
Trh selhává tím, že neinformuje o nákladech příležitosti, (tzn. že při výrobě nebo spotřebě některých výrobků a služeb vznikají externí náklady nebo externí prospěch) které jsou potřebné k jeho výrobě, tzn. že v cenách neinformuje dostatečně o vzácnosti (nebo služby), kdyby výrobce nedostal v ceně prodaného výrobku alespoň náklady příležitosti, nemělo by pro něj význam výrobek vůbec vyrábět a raději by svou iniciativu a cíle směřoval jinde, tam, kde by měl nějaký výnos
- přenos infa prostřednictvím cen
- stimulace ek.činností
- rozdělování důchodů subjektům
Řešení: Tam, kde trhy v plnění svých funkcí selhávají, je vhodné, aby zasahoval stát určitými opatřeními.
Případy selhání trhu:
1. Externality
Trh selhává tím, že neinformuje o nákladech příležitosti, (tzn. že při výrobě nebo spotřebě některých výrobků a služeb vznikají externí náklady nebo externí prospěch) které jsou potřebné k jeho výrobě, tzn. že v cenách neinformuje dostatečně o vzácnosti (nebo služby), kdyby výrobce nedostal v ceně prodaného výrobku alespoň náklady příležitosti, nemělo by pro něj význam výrobek vůbec vyrábět a raději by svou iniciativu a cíle směřoval jinde, tam, kde by měl nějaký výnos
Může se stát
Může se stát, že jak prodávající, tak kupující jsou s cenou spokojeni, avšak tento výrobek nebo služba má vedlejší účinek na někoho třetího, kdo se transakce nezúčastnil. Vedlejší účinek může být:
- pozitivní (např.včelař – na 3. osobu působí pozitivně, neboť opilovávají zdarma 3.osobám stromy okolo, kdyby dostal včelař zaplaceno i za to, že včely opilovávají sadařům stromy a tím jim zvyšují úrodu, mohl by rozšířit své podnikání)...hovoříme o selhání trhu v tom smyslu, že cena nedává správné info a správné podněty k výrobě
Doporučení pro stát: vyplácet subvenci tem kdo tyto poz.externality způsobují, nebo zavést poplatky těm, kteří těchto poz.ext. využívají
- negativní (např.znečištění životního prostředí /emise do vzduchu, do půdy/ - kdyby ocelárny měly platit sankce za to že svými továrnami-emisemi znečišťují životní prostředí /vzduch/, které působí jak na lidi v podobě náchylnosti k nemocem, ničení stromů, obnova omítek domů, tak by jejich náklady na výrobu podstatně stouply, ocel se tímto jeví jako levnější než jsou náklady příležitosti její výroby, kdyby byly tyto neg.externality odražené v ceně-výrobce by se určitě snažil více šetřit živ.prostředím, šetřit ocelí, nahrazovat ji jinými materiály, ...)...tzn. že v cenách se neodráží správně náklady příležitosti
Doporuční pro stát: poplatky za používání veřejných zdrojů – resp.pokuty za jejich znečišťování, příspěvky a stanovení technických norem přípustného znečištění
- pozitivní (např.včelař – na 3. osobu působí pozitivně, neboť opilovávají zdarma 3.osobám stromy okolo, kdyby dostal včelař zaplaceno i za to, že včely opilovávají sadařům stromy a tím jim zvyšují úrodu, mohl by rozšířit své podnikání)...hovoříme o selhání trhu v tom smyslu, že cena nedává správné info a správné podněty k výrobě
Doporučení pro stát: vyplácet subvenci tem kdo tyto poz.externality způsobují, nebo zavést poplatky těm, kteří těchto poz.ext. využívají
- negativní (např.znečištění životního prostředí /emise do vzduchu, do půdy/ - kdyby ocelárny měly platit sankce za to že svými továrnami-emisemi znečišťují životní prostředí /vzduch/, které působí jak na lidi v podobě náchylnosti k nemocem, ničení stromů, obnova omítek domů, tak by jejich náklady na výrobu podstatně stouply, ocel se tímto jeví jako levnější než jsou náklady příležitosti její výroby, kdyby byly tyto neg.externality odražené v ceně-výrobce by se určitě snažil více šetřit živ.prostředím, šetřit ocelí, nahrazovat ji jinými materiály, ...)...tzn. že v cenách se neodráží správně náklady příležitosti
Doporuční pro stát: poplatky za používání veřejných zdrojů – resp.pokuty za jejich znečišťování, příspěvky a stanovení technických norem přípustného znečištění
Funkce trhů:
- přenos infa prostřednictvím cen
- stimulace ek.činností
- rozdělování důchodů subjektům
- trh neviditelné ruky – jelikož čistý tržní mechanismus není zcela dokonalý a v některých případech selhává a také vzhledem k tomu, že mnohdy je rozdělení důchodů mezi domácnosti na základě tržního mechanismu pro společnost eticky nepřijatelné, zasahuje do ekonomiky stát. Jde o smíšenou ekonomiku, tzn. že působení „neviditelné ruky“ trhu je doplněno „viditelnou rukou“ státu
Zásah státu v případě tržního selhání:
1. Tržní selhání
= jsou to takové situace, ve kterých není neregulovaný trh schopen dosáhnout efektivnosti
Vzniká řada otázek: „V jakém rozsahu se má stát zapojit do ekonomiky?“, „Z jakých důvodů?“, ..........“Má stát vytvářet pro soukr.firmy pravidla chování, nebo stačí, aby podnikatelé respektovali zákony trhu a požadavky zákazníků?“
Odpověď nalezneme v Selhání trhu.
- stimulace ek.činností
- rozdělování důchodů subjektům
- trh neviditelné ruky – jelikož čistý tržní mechanismus není zcela dokonalý a v některých případech selhává a také vzhledem k tomu, že mnohdy je rozdělení důchodů mezi domácnosti na základě tržního mechanismu pro společnost eticky nepřijatelné, zasahuje do ekonomiky stát. Jde o smíšenou ekonomiku, tzn. že působení „neviditelné ruky“ trhu je doplněno „viditelnou rukou“ státu
Zásah státu v případě tržního selhání:
1. Tržní selhání
= jsou to takové situace, ve kterých není neregulovaný trh schopen dosáhnout efektivnosti
Vzniká řada otázek: „V jakém rozsahu se má stát zapojit do ekonomiky?“, „Z jakých důvodů?“, ..........“Má stát vytvářet pro soukr.firmy pravidla chování, nebo stačí, aby podnikatelé respektovali zákony trhu a požadavky zákazníků?“
Odpověď nalezneme v Selhání trhu.
Schéma trž.mechanismu viz.graf str.31
Vysvětlení: domácnosti vstupují na trhy výrobků a služeb s cílem nakoupit výrobky a služby, které uspokojují jejich potřeby, za tyto produkty musí zaplatit. Potřebné zdroje získají tak, že na trhu výrobních faktorů nabídnou služby výrobních faktorů, které vlastní (půdu, práci a kapitál). Tyto služby nabízejí firmám, které tyto služby výr.faktorů potřebují ke své výrobě různých výrobků a služeb, které pak nabídnou domácnostem.
Cena = informace = informace o nákladech (nedostatek zboží dá výrobci podnět k výrobě a ten bude obsažen i v ceně), koordinuje vzájemné vztahy ek.subjektů. Cena určuje co bude vyrobeno, kolik a pro koho se bude vyrábět.
Cena práce = MZDA (vyšší mzda při kvalifikovanějším vzdělání, jelikož jsem musela na to vzdělání vynaložit vyšší náklady)
Cena půjčených peněz = ÚROK
Cena = informace = informace o nákladech (nedostatek zboží dá výrobci podnět k výrobě a ten bude obsažen i v ceně), koordinuje vzájemné vztahy ek.subjektů. Cena určuje co bude vyrobeno, kolik a pro koho se bude vyrábět.
Cena práce = MZDA (vyšší mzda při kvalifikovanějším vzdělání, jelikož jsem musela na to vzdělání vynaložit vyšší náklady)
Cena půjčených peněz = ÚROK
Rozdělení trhu z hlediska dosahu:
- místní trh
- národní trh
- mezinárodní trh (celosvětový – u některých výrobků)
- dílčí trh (trh automobilů, bydlení, jízdních kol, …)
Pozn.: na každém trhu existuje nabídka (S – supplay) a poptávka (D – demand)
Rozdělení trhu podle komodit:
- trh výrobků a služeb-produktů
např. trh automobilů, trh služeb cestovního ruchu, ...
- trh výrobních faktorů
na těchto trzích se obchoduje se službami výrobních faktorů
např. trz práce, trh půdy, trh kapitálu
spotřebitelé dle získaných důchodů z prodeje výrobních faktorů se následně rozhodují kolik poptají dané výrobky a služby.
- národní trh
- mezinárodní trh (celosvětový – u některých výrobků)
- dílčí trh (trh automobilů, bydlení, jízdních kol, …)
Pozn.: na každém trhu existuje nabídka (S – supplay) a poptávka (D – demand)
Rozdělení trhu podle komodit:
- trh výrobků a služeb-produktů
např. trh automobilů, trh služeb cestovního ruchu, ...
- trh výrobních faktorů
na těchto trzích se obchoduje se službami výrobních faktorů
např. trz práce, trh půdy, trh kapitálu
spotřebitelé dle získaných důchodů z prodeje výrobních faktorů se následně rozhodují kolik poptají dané výrobky a služby.
4. smíšená
trh neviditelné ruky – jelikož čistý tržní mechanismus není zcela dokonalý a v některých případech selhává a také vzhledem k tomu, že mnohdy je rozdělení důchodů mezi domácnosti na základě tržního mechanismu pro společnost eticky nepřijatelné, zasahuje do ekonomiky stát. Jde o smíšenou ekonomiku, tzn. že působení „neviditelné ruky“ trhu je doplněno „viditelnou rukou“ státu
TRH = společenské uspořádání směny zboží (na trhu, přes PC....koupě vs.prodej, ...)
- ekonomické subjekty se rozhodují v zásadě samy (co vyrábět, jak, pro koho... co si koupím, ...)
- trh je jakýkoli systém koupě a prodeje zboží a služeb nebo výrobních faktorů
- trh je koordinujícím mechanismem, který dává dohromady oddělené plány jednotlivých subjektů, zkoušejících prodat a koupit dané zboží
Základní rozdělení trhu:
- trh zboží
- trh práce = MZDA
- finanční trh = ÚROK
koupě x prodej = snaha o stanovení-sjednání ceny a) přímo (můžeme smlouvat)
b) nepřímo (v obchodě jsou ceny dané)
TRH = společenské uspořádání směny zboží (na trhu, přes PC....koupě vs.prodej, ...)
- ekonomické subjekty se rozhodují v zásadě samy (co vyrábět, jak, pro koho... co si koupím, ...)
- trh je jakýkoli systém koupě a prodeje zboží a služeb nebo výrobních faktorů
- trh je koordinujícím mechanismem, který dává dohromady oddělené plány jednotlivých subjektů, zkoušejících prodat a koupit dané zboží
Základní rozdělení trhu:
- trh zboží
- trh práce = MZDA
- finanční trh = ÚROK
koupě x prodej = snaha o stanovení-sjednání ceny a) přímo (můžeme smlouvat)
b) nepřímo (v obchodě jsou ceny dané)
- zúčtovací jednotka
schopnost peněz být mírou ocenění věch výrobků a služeb, možnost převodu na všechna různorodá zboží, která pak umožňuje vyjádřit vtah jejich hodnot
převod hodnoty rozmanitých výrobků a služeb na společného jmenovatele umožňuje výpočet celkové vyprodukované hodnoty součtem (agregací) hodnot jednotlivých statků (např. výpočet národního produktu)
- uchovatel hodnoty
umožňuje přenos hodnoty v čase (např.hodnotu obilí na skladu nelze dlouhodobě uchovat-zkazilo by se, avšak peníze ano)
peníze musí mít schopnost uchovávat hodnotu, která musí mít určitou stabilitu v čase (někdy lidé se snaží uchovávat hodnotu nákupem takového zboží, o němž předpokládají, že si uchová hodnotu)
Představitel: Samuelson, Nordadaus
3. POPTÁVKA, NABÍDKA A TRŽNÍ CENA
3.1. Trh a tržní mechanismus
3. ekonomické problémy
Každá firma se rozhoduje jaké a kolik výrobků má vyrobit. Určuje se to podle:
převod hodnoty rozmanitých výrobků a služeb na společného jmenovatele umožňuje výpočet celkové vyprodukované hodnoty součtem (agregací) hodnot jednotlivých statků (např. výpočet národního produktu)
- uchovatel hodnoty
umožňuje přenos hodnoty v čase (např.hodnotu obilí na skladu nelze dlouhodobě uchovat-zkazilo by se, avšak peníze ano)
peníze musí mít schopnost uchovávat hodnotu, která musí mít určitou stabilitu v čase (někdy lidé se snaží uchovávat hodnotu nákupem takového zboží, o němž předpokládají, že si uchová hodnotu)
Představitel: Samuelson, Nordadaus
3. POPTÁVKA, NABÍDKA A TRŽNÍ CENA
3.1. Trh a tržní mechanismus
3. ekonomické problémy
Každá firma se rozhoduje jaké a kolik výrobků má vyrobit. Určuje se to podle:
1. Co a kolik vyrábět?
- jak provést určitou výrobu-službu, jaké použít k tomu zdroje a technologii
2. Jak vyrábět?
- zvolit si technologii a ze kterých zdrojů
3. Pro koho vyrábět?
- každý má jiný důchod (zda vyrábět auta nebo kola?)
Ekonomické systémy které řeší problémy 3-mi rozdílnými mechanismy:
1. tržní
vývoj několik století až do dneška – nejvyspělejší země
oproti plánované zde převládá soukromé vlastnictví, pak družstva a pak až státní vlastnictví
tržní ekonomika je ekonomika, ve které o řešení těchto otázek rozhoduje tržní mechanismus
2. plánovaná (direktivně řízená)
převážně ve východních zemích Evropy po 2.světové válce, centrální orgány sestavovaly plán, předem bylo určeno co se má vyrábět, množství, ...
nevýhoda: technické zaostávání, pomalejší růst životní úrovně
3. zvyková
minulost, výjimka např. amazonští indiáni
= jestliže společnost rozhoduje o tom, co vyrábět, jakým způsobem to vyrábět a kdo vyrobené získá na základě tradice či zvyku
2. Jak vyrábět?
- zvolit si technologii a ze kterých zdrojů
3. Pro koho vyrábět?
- každý má jiný důchod (zda vyrábět auta nebo kola?)
Ekonomické systémy které řeší problémy 3-mi rozdílnými mechanismy:
1. tržní
vývoj několik století až do dneška – nejvyspělejší země
oproti plánované zde převládá soukromé vlastnictví, pak družstva a pak až státní vlastnictví
tržní ekonomika je ekonomika, ve které o řešení těchto otázek rozhoduje tržní mechanismus
2. plánovaná (direktivně řízená)
převážně ve východních zemích Evropy po 2.světové válce, centrální orgány sestavovaly plán, předem bylo určeno co se má vyrábět, množství, ...
nevýhoda: technické zaostávání, pomalejší růst životní úrovně
3. zvyková
minulost, výjimka např. amazonští indiáni
= jestliže společnost rozhoduje o tom, co vyrábět, jakým způsobem to vyrábět a kdo vyrobené získá na základě tradice či zvyku
- zbožové (komoditní) peníze – peníze
vyčlenění zboží, která byla všeobecně přijímána a plnila tak funkci zprostředkovatele směny (např. rýže, ryby, sůl., koření, otroci, ...)
- drahé kovy
vývojem a lidskou zkušeností se postupně fce peněz spojila s drahými kovy (stříbro, zlato-historicky dlouho se udržely na trhu)
tvar peněz: první podoba „peněz“ ve formě tyčinek a různě tvarovaných slitků zlata a stříbra, později vznik minci a ražení na ně své pečetě, které dávaly záruku za obsah mince a jejich váhu, postupně bylo z fce peněz vytlačeno stříbro, čímž se systém označovaný jako bimetalismus změnil v monometalismus
výhoda: stejnorodost, dělitelnost, trvanlivost, ...
- zlaté a stříbrné peníze
měly svou vnitřní hodnotu plynoucí z hodnoty mincovního kovu
- papírové peníze
postupně nahradily zlaté a stříbrné mince
vznikli hl.proto že mince „zatěžovaly peněženky“ svým obsahem
mají neplnohodnotnou hodnotu peněz, avšak tato hodnota peněz je založena na důvěře, že budou přijaty jako kupní a platební prostředek jinými subjekty společnosti
- drahé kovy
vývojem a lidskou zkušeností se postupně fce peněz spojila s drahými kovy (stříbro, zlato-historicky dlouho se udržely na trhu)
tvar peněz: první podoba „peněz“ ve formě tyčinek a různě tvarovaných slitků zlata a stříbra, později vznik minci a ražení na ně své pečetě, které dávaly záruku za obsah mince a jejich váhu, postupně bylo z fce peněz vytlačeno stříbro, čímž se systém označovaný jako bimetalismus změnil v monometalismus
výhoda: stejnorodost, dělitelnost, trvanlivost, ...
- zlaté a stříbrné peníze
měly svou vnitřní hodnotu plynoucí z hodnoty mincovního kovu
- papírové peníze
postupně nahradily zlaté a stříbrné mince
vznikli hl.proto že mince „zatěžovaly peněženky“ svým obsahem
mají neplnohodnotnou hodnotu peněz, avšak tato hodnota peněz je založena na důvěře, že budou přijaty jako kupní a platební prostředek jinými subjekty společnosti
podoba:
bankovek – kryté zlatem, směnitelné za zlato
státovky – vznikly později, byly vydávány státem ke krytí jeho výdajů, nebyly kryté zlatem a za zlato směnitelné
postupem času bulo zlato vytěsněno =demonetizace zlata
v současné době jsou papírové peníze označovány jako peníze s nuceným oběhem, tzn. že na základě rozhodnutí státu se stávají zákonným platidlem, tyto peníze jsou přijímány jen pokud lidé mají důvěru že budou přijímány
Funkce peněz:
- prostředek směny
schopnost peněz zprostředkovávat směnné akty, ochota všech ek.subjektů přijímat peníze jako úhradu závazků
plní úlohu jako:
oběživo (bankovky a mince)
depozitní neboli bankovní peníze (peníze na bankovních účtech, sporožirových účtech v podobě vkladů ve spořitelně, ...)
bezhotovostní platba – čím je peněžní a bankovní soustava rozvinutější tím je tato podoba plateb více využívána
státovky – vznikly později, byly vydávány státem ke krytí jeho výdajů, nebyly kryté zlatem a za zlato směnitelné
postupem času bulo zlato vytěsněno =demonetizace zlata
v současné době jsou papírové peníze označovány jako peníze s nuceným oběhem, tzn. že na základě rozhodnutí státu se stávají zákonným platidlem, tyto peníze jsou přijímány jen pokud lidé mají důvěru že budou přijímány
Funkce peněz:
- prostředek směny
schopnost peněz zprostředkovávat směnné akty, ochota všech ek.subjektů přijímat peníze jako úhradu závazků
plní úlohu jako:
oběživo (bankovky a mince)
depozitní neboli bankovní peníze (peníze na bankovních účtech, sporožirových účtech v podobě vkladů ve spořitelně, ...)
bezhotovostní platba – čím je peněžní a bankovní soustava rozvinutější tím je tato podoba plateb více využívána
Vzniká potřeba směny:
- dělba práce vytváří vzájemnou závislost lidí – interdependenci
- nutným důsledkem dělby práce a specializace je proto směna produktů (výrobků a služeb) mezi jednotlivými výrobci.
2.10. PENÍZE
- rozvoj směny si vynutil vznik peněz
Penězi může být cokoliv, co slouží jako všeobecně akceptovaný (přijímaný) prostředek směny a platební prostředek.
- efektivnější fungování trhu zejména tím, že umožnila velké úspor transakčních nákladů, tzn. nákladů spojených se směnnými operacemi
Vývoj:
- bartrový obchod - barter
směňování zboží za zboží – mají naturální charakter
znesnadňovala a zpomalovala směnný proces, jelikož prodávající chtěl něco co jsem neměla já, tak jsem musela směnit prvně své zboží u druhého prodejce, který nabízel to, co chtěl ten první prodejce od kterého jsem chtěla vyměnit zboží
v dnešní době stále existuje zlomek bartrového obchodu (nafta za elektroniku, káva za traktory, ...)
- nutným důsledkem dělby práce a specializace je proto směna produktů (výrobků a služeb) mezi jednotlivými výrobci.
2.10. PENÍZE
- rozvoj směny si vynutil vznik peněz
Penězi může být cokoliv, co slouží jako všeobecně akceptovaný (přijímaný) prostředek směny a platební prostředek.
- efektivnější fungování trhu zejména tím, že umožnila velké úspor transakčních nákladů, tzn. nákladů spojených se směnnými operacemi
Vývoj:
- bartrový obchod - barter
směňování zboží za zboží – mají naturální charakter
znesnadňovala a zpomalovala směnný proces, jelikož prodávající chtěl něco co jsem neměla já, tak jsem musela směnit prvně své zboží u druhého prodejce, který nabízel to, co chtěl ten první prodejce od kterého jsem chtěla vyměnit zboží
v dnešní době stále existuje zlomek bartrového obchodu (nafta za elektroniku, káva za traktory, ...)
2.8. DĚLBA PRÁCE A SPECIALIZACE
= efektivnost výroby
- snaha firmy o specializaci na určité výrobky, jelikož specializací se zvyšuje výkonnost výroby, nebo-li produktivita práce a efektivnosti
- specializace s koordinováním a s výměnou výrobků
Představitel: A.Smith (posl.třetina 18 stol.)
Historie:
- přirozená dělba práce
první forma dělby práce
rozdělení prac.činností mezi muže a ženy, osoby staré a mladé, osoby více a méně fyz.zdatné
- společenská dělba práce
lidé se rozdělili na zemědělce a pastevce
- další fáze společ.dělby práce
rozdělení již stávajících skupin na řemesla, později obchod, poměrně nedávno služby
- dělba práce v rovině pracovních operací
mladší forma dělby práce
specializace na pracovní operace = revoluce v organizaci práce (např.výrobní olinka v automobilce – výrobky jedou na výrobním pásu a pracovníci provádějí vysoce specializované dílší operace)
- snaha firmy o specializaci na určité výrobky, jelikož specializací se zvyšuje výkonnost výroby, nebo-li produktivita práce a efektivnosti
- specializace s koordinováním a s výměnou výrobků
Představitel: A.Smith (posl.třetina 18 stol.)
Historie:
- přirozená dělba práce
první forma dělby práce
rozdělení prac.činností mezi muže a ženy, osoby staré a mladé, osoby více a méně fyz.zdatné
- společenská dělba práce
lidé se rozdělili na zemědělce a pastevce
- další fáze společ.dělby práce
rozdělení již stávajících skupin na řemesla, později obchod, poměrně nedávno služby
- dělba práce v rovině pracovních operací
mladší forma dělby práce
specializace na pracovní operace = revoluce v organizaci práce (např.výrobní olinka v automobilce – výrobky jedou na výrobním pásu a pracovníci provádějí vysoce specializované dílší operace)
Dělba práce
Dělba práce již dávno přeskočila hranice jednotlivých států a vytořila nesmírně složité sítě mezinárodních hospodářských vztahů.
1. Absolutní výhoda
- výhoda výrobce ve vyšší produktivitě práce, než mají ostatní výrobci
- snaha o specializaci na určitý výrobek když mám AV, jelikož dělba práce tak bude více efektivnější
2. Komparativní výhoda
U dělby práce porovnáváme u jejich účastníků náklady obětované příležitosti na jednotlivé výrobky. Ten, kdo má náklady příležitosti nižší, má oproti ostatním komparativní výhodu.
2.9. SMĚNA
V důsledku dělby práce a specializace pracovníků může specializovaný výrobce produkovat jeden druh statku, resp.několik málo různých druhů statků v mnohem větším množství, než spotřebuje. Avšak na druhé straně mu však schází celá řada statků jiných, které sám již nevyrábí.
1. Absolutní výhoda
- výhoda výrobce ve vyšší produktivitě práce, než mají ostatní výrobci
- snaha o specializaci na určitý výrobek když mám AV, jelikož dělba práce tak bude více efektivnější
2. Komparativní výhoda
U dělby práce porovnáváme u jejich účastníků náklady obětované příležitosti na jednotlivé výrobky. Ten, kdo má náklady příležitosti nižší, má oproti ostatním komparativní výhodu.
2.9. SMĚNA
V důsledku dělby práce a specializace pracovníků může specializovaný výrobce produkovat jeden druh statku, resp.několik málo různých druhů statků v mnohem větším množství, než spotřebuje. Avšak na druhé straně mu však schází celá řada statků jiných, které sám již nevyrábí.
G=bod neefektivní
G=bod neefektivní (ekonomika v této situaci část svých zdrojů nevyužívá, tzn. že existují nevyužité výrobní kapacity a nezaměstnané pracovní síly = krize ekonomiky). Ekonomika však může být i neefektivní i když se nachází na křivce PPF, neboť nemusí odpovídat struktuře potřeb ek.subjektů.
H=nerealizovatelné kombinace (existují však kombinace, které mohou změnit nedosažitelný bod v dosažitelný)
3 hlavní zdroje ekonomického růstu:
- technologické změny představované novými a lepšími metodami výroby
- vzrůst množství disponibilního kapitálu
- vzrůst počtu pracovníků a jejich kvalifikační úrovně
Tvar křivky: posun PPF doprava nahoru, tzn. že některé nedosažitelné body se tak mohou stát dosažitelnými a je možné současně zvýšit produkci obou ve výrobě si konkurujících statků (viz.graf str. 23)
- pohyb po křivce = uvažujeme-li o struktuře výroby (output mix)
- posun křivky PPF = uvažujeme-li o růstu ekonomiky, firmy
H=nerealizovatelné kombinace (existují však kombinace, které mohou změnit nedosažitelný bod v dosažitelný)
3 hlavní zdroje ekonomického růstu:
- technologické změny představované novými a lepšími metodami výroby
- vzrůst množství disponibilního kapitálu
- vzrůst počtu pracovníků a jejich kvalifikační úrovně
Tvar křivky: posun PPF doprava nahoru, tzn. že některé nedosažitelné body se tak mohou stát dosažitelnými a je možné současně zvýšit produkci obou ve výrobě si konkurujících statků (viz.graf str. 23)
- pohyb po křivce = uvažujeme-li o struktuře výroby (output mix)
- posun křivky PPF = uvažujeme-li o růstu ekonomiky, firmy
Fyzické a institucionální produkční možnosti ekonomiky
Při oceňování produkčních možností ekonomiky (země) musíme brát v úvahu:
- fyzická omezení zdrojů a technologií
- omezení ekologické, právní, zdravotní, etické
- jiné povahy
Rozlišujeme:
- fyzické produkční možnosti ekonomiky (jsou dány těmi bariérami, které by limitovaly produkci v případě absence institucionálních omezení)
- institucionální produkční možnosti ekonomiky (jsou menší než fyzické, neboť jsou snižovány restrikcemi, omezují fyzické využívání zdrojů a technologií (např.zákaz používání technologií, jež ohrožují zdraví obyvatelstva, zákaz zaměstnávání některých kategorií obyvatelstva, zákonné stanovení prac.doby, ...)
Viz.graf str.24 – přesun od pozitivní ekonomie ek.normativní.
- fyzická omezení zdrojů a technologií
- omezení ekologické, právní, zdravotní, etické
- jiné povahy
Rozlišujeme:
- fyzické produkční možnosti ekonomiky (jsou dány těmi bariérami, které by limitovaly produkci v případě absence institucionálních omezení)
- institucionální produkční možnosti ekonomiky (jsou menší než fyzické, neboť jsou snižovány restrikcemi, omezují fyzické využívání zdrojů a technologií (např.zákaz používání technologií, jež ohrožují zdraví obyvatelstva, zákaz zaměstnávání některých kategorií obyvatelstva, zákonné stanovení prac.doby, ...)
Viz.graf str.24 – přesun od pozitivní ekonomie ek.normativní.
- Tvar křivky:
- Tvar křivky: MRT má zápornou hodnotu, neboť vždy se musíme jednoho produktu vzdát, chceme-li získat jiný, tzn. že sklon PPF vyjadřuje, o kolik musíme snížit produkci výrobku Y, abychom mohli zvýšit produkci výrobku X o jednotku
- MRT roste když: pohybujeme-li se dolů po PPF omezujeme-li produkci Y a rozšiřujeme produkci X
- PPF má negativní sklon, protože MRT je číselnou hodnotou sklonu hranice produkčních možností
- v pravé dolní části linie vzniká situace, kdy mírné zvýšení produkce brambor vyžaduje výrazné omezení produkce kukuřice
Viz.graf str.21
2.7. HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ EKONOMIKY
- pro redukování složitosti, budeme předpokládat ekonomiku, která produkuje pouze 2 produkty
- ekonomika funguje efektivně, když operuje na PPF, tzn.když nemůže vyrábět více jednoho statku, aniž by vyráběla méně jiného statku
- tvar křivky: PPF je konkávní, neboť i při celohospodářském pohledu platí, že zdroje nejsou univerzálně použitelné se stejnou produktivitou
viz.graf str.22
- MRT roste když: pohybujeme-li se dolů po PPF omezujeme-li produkci Y a rozšiřujeme produkci X
- PPF má negativní sklon, protože MRT je číselnou hodnotou sklonu hranice produkčních možností
- v pravé dolní části linie vzniká situace, kdy mírné zvýšení produkce brambor vyžaduje výrazné omezení produkce kukuřice
Viz.graf str.21
2.7. HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ EKONOMIKY
- pro redukování složitosti, budeme předpokládat ekonomiku, která produkuje pouze 2 produkty
- ekonomika funguje efektivně, když operuje na PPF, tzn.když nemůže vyrábět více jednoho statku, aniž by vyráběla méně jiného statku
- tvar křivky: PPF je konkávní, neboť i při celohospodářském pohledu platí, že zdroje nejsou univerzálně použitelné se stejnou produktivitou
viz.graf str.22
Hlavním důvodem růstu nákladů obětované příležitosti
Hlavním důvodem růstu nákladů obětované příležitosti, resp.klesajících výnosů, je skutečnost, že faktory jsou specializovány v tom smyslu, že pro produkci jednoho statku jsou více vhodné než pro produkci statků jiných. Produktivita výrobních faktorů je odlišná v závislosti na druhu produktu.
Obecně: pohybujeme-li se po PPF doprava dolů, náklady obětované příležitosti na získání produktu v podobě ztráty druhého produktu rostou. Pohybujeme-li se doleva nahoru po PPF, náklady obětované příležitosti na získání druhého produktu, v podobě ztraceného prvního produktu rostou.
2.6. MEZNÍ MÍRA TRANSFORMACE (MRT – marginal rate of transformation)
= poměr, v němž je množné zaměňovat produkci výrobku Y za produkci výrobku X.
MRT = snížení produkce výrobku Y, které je nezbytné ke zvýšení produkce výrobku X o jednu jednotku.
Obecně: pohybujeme-li se po PPF doprava dolů, náklady obětované příležitosti na získání produktu v podobě ztráty druhého produktu rostou. Pohybujeme-li se doleva nahoru po PPF, náklady obětované příležitosti na získání druhého produktu, v podobě ztraceného prvního produktu rostou.
2.6. MEZNÍ MÍRA TRANSFORMACE (MRT – marginal rate of transformation)
= poměr, v němž je množné zaměňovat produkci výrobku Y za produkci výrobku X.
MRT = snížení produkce výrobku Y, které je nezbytné ke zvýšení produkce výrobku X o jednu jednotku.
Produkční možnosti
- ze zdrojů lze vyrobit dané výrobky
Každá firma má mnoho kombinací jak vyrábět z např. kůže 2 výrobky (kabelka + rukavice). Společnosti se rozhodně vyrábět jednoho druhu výrobku o jednotku víc, tzn. musí obětovat část výroby výrobku druhého
2.5. HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ (PPF – production possibilities frontier)
HPP, nebo-li PPF (production possibilities frontier) vyjadřuje rozdílné kombinace dvou různých statků, které může výrobce produkovat při plném využití daných zdrojů a při dané technologii.Ani nejbohatší firma nemá dostatek zdrojů k tomu, aby mohla v daném časovém období produkovat jekékoliv množství jakýchkoliv statků či služeb. Vždy existují omezení.
- body na křivce představují maximální možnou výrobu
- je křivka, na které se nachází různé kombinace 2 výrobků jejich množství výroby (A,B,C...)
Např.: D = množina produkčních možností, při kterých zůstane část zdrojů nevyužita
N = kombinace výrobků, které s danými zdroji vyrobit nelze
Každá firma má mnoho kombinací jak vyrábět z např. kůže 2 výrobky (kabelka + rukavice). Společnosti se rozhodně vyrábět jednoho druhu výrobku o jednotku víc, tzn. musí obětovat část výroby výrobku druhého
2.5. HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ (PPF – production possibilities frontier)
HPP, nebo-li PPF (production possibilities frontier) vyjadřuje rozdílné kombinace dvou různých statků, které může výrobce produkovat při plném využití daných zdrojů a při dané technologii.Ani nejbohatší firma nemá dostatek zdrojů k tomu, aby mohla v daném časovém období produkovat jekékoliv množství jakýchkoliv statků či služeb. Vždy existují omezení.
- body na křivce představují maximální možnou výrobu
- je křivka, na které se nachází různé kombinace 2 výrobků jejich množství výroby (A,B,C...)
Např.: D = množina produkčních možností, při kterých zůstane část zdrojů nevyužita
N = kombinace výrobků, které s danými zdroji vyrobit nelze
Hranice produkčních možností
Hranice produkčních možností není neměnná. Možný posun nahoru, např.: při zlepšení ve výrobě nebo získání dodatečných zdrojů = ekonomický růst.
Jakýkoliv bod na nebo pod PPF je bodem dosažitelným. Body pod PPF jsou body neefektivní, neboť úroveň firmy neodpovídá jejím možnostem – část zdrojů je nevyužita. Firma vyrábí efektivně tehdy, pokud produkuje na PPF, tzn. pokud nemůže zvýšit výrobu jednoho statku, aniž by snížila produkci statku jiného. Body na křivce = body efektivní.
Viz.graf str.19
Tvar křivky:
Křivka PPF má negativní sklon, klesá směrem doprava, protože zdroje jsou omezené, křivka je konkávní vůči počátku, za jistých okolností má PPF podobu přímky a to v tom případě, když se volba alternativních výrobních kombinací týká takových výrobků nebo služeb, pro jejich produkci jsou disponibilní výrobní faktory stejně vhodné, tzn. že jejich výrobní technologie je podobná (např. výroba černých a hnědých bot-viz.graf str.20), tzn. že dané zdroje jsou stejně vhodné jak k výrobě+ jednoho tak i druhého produktu.
Jakýkoliv bod na nebo pod PPF je bodem dosažitelným. Body pod PPF jsou body neefektivní, neboť úroveň firmy neodpovídá jejím možnostem – část zdrojů je nevyužita. Firma vyrábí efektivně tehdy, pokud produkuje na PPF, tzn. pokud nemůže zvýšit výrobu jednoho statku, aniž by snížila produkci statku jiného. Body na křivce = body efektivní.
Viz.graf str.19
Tvar křivky:
Křivka PPF má negativní sklon, klesá směrem doprava, protože zdroje jsou omezené, křivka je konkávní vůči počátku, za jistých okolností má PPF podobu přímky a to v tom případě, když se volba alternativních výrobních kombinací týká takových výrobků nebo služeb, pro jejich produkci jsou disponibilní výrobní faktory stejně vhodné, tzn. že jejich výrobní technologie je podobná (např. výroba černých a hnědých bot-viz.graf str.20), tzn. že dané zdroje jsou stejně vhodné jak k výrobě+ jednoho tak i druhého produktu.
Vzácnost výrobních faktorů a jejich oceňování
Výrobní faktory jsou vzácné, tzn. že jejich zdroje jsou omezeny a jsou žádoucí.
Ek.subjekty (domácnosti, firmy, stát) se rozhodují-provádějí racionální alokaci (umístění) vzácných zdrojů, tzn. objektivní ocenění a znalost jejich cen. Bez cen je ekonom a veškerá lidská činnost v ek.oblasti slepá.
Cenou práce = mzda
Cenou kapitálu = úrok
Cenou půdy = renta
Cena výrobních faktorů je ovlivněna vztahem nabídky a poptávky na trzích těchto faktorů.
Princip efektivnosti
Ek.subjekty usilují o minimalizaci nákladů a maximalizaci užitku. Cíl = výnos. Vztah mezi efektem dosahovaným určitým ek.subjektem či systémem (např.podnik, národní hospodářství) a náklady nutnými pro jeho dosažení, bývá nazýván efektivností ek.systému.
Ek.subjekty (domácnosti, firmy, stát) se rozhodují-provádějí racionální alokaci (umístění) vzácných zdrojů, tzn. objektivní ocenění a znalost jejich cen. Bez cen je ekonom a veškerá lidská činnost v ek.oblasti slepá.
Cenou práce = mzda
Cenou kapitálu = úrok
Cenou půdy = renta
Cena výrobních faktorů je ovlivněna vztahem nabídky a poptávky na trzích těchto faktorů.
Princip efektivnosti
Ek.subjekty usilují o minimalizaci nákladů a maximalizaci užitku. Cíl = výnos. Vztah mezi efektem dosahovaným určitým ek.subjektem či systémem (např.podnik, národní hospodářství) a náklady nutnými pro jeho dosažení, bývá nazýván efektivností ek.systému.
2.4. PROBLÉM VOLBY A NÁKLADY OBĚTOVANÉ PŘÍLEŽITOSTI
Vzácnost zdrojů (je jich omezené množství) vyvolává nutnost volby.
Náklady obětované příležitosti = alternativní náklady
Rozhodujeme se mezi 2 výrobky, službou, ... když zvolím jeden, ten druhý bude pro mě náklad obětovaný příležitosti, tzn. vynaložení zdrojů na realizaci určitého záměru znamená obětování záměrů jiných. Tato oběť je skutečným ek.nákladem realizovaného záměru.
- jsou takové náklady příležitosti vyjádřené převážně nepřímo cenou, které musíme obětovat při využití jiného statku nebo služby na úkor toho druhého statku nebo služby (volba zda si koupím to nebo ono)
- možnosti volby ve:
o výrobních zdrojích
o vynaložení peněz
o užití omezeného času
V naší zemi často hovoříme o nákladech účetních, ale skutečné ek.náklady dané akce však představuje ztráta, k níž došlo tím, že jsme realizovali právě tuto akci a nikoliv jinou nadějnou variantu.
Alternativní náklady jsou při jakémkoliv rozhodnutí dány „hodnotou“ jiné nejlepší varianty, která nebyla zvolena a realizována.
Náklady obětované příležitosti = alternativní náklady
Rozhodujeme se mezi 2 výrobky, službou, ... když zvolím jeden, ten druhý bude pro mě náklad obětovaný příležitosti, tzn. vynaložení zdrojů na realizaci určitého záměru znamená obětování záměrů jiných. Tato oběť je skutečným ek.nákladem realizovaného záměru.
- jsou takové náklady příležitosti vyjádřené převážně nepřímo cenou, které musíme obětovat při využití jiného statku nebo služby na úkor toho druhého statku nebo služby (volba zda si koupím to nebo ono)
- možnosti volby ve:
o výrobních zdrojích
o vynaložení peněz
o užití omezeného času
V naší zemi často hovoříme o nákladech účetních, ale skutečné ek.náklady dané akce však představuje ztráta, k níž došlo tím, že jsme realizovali právě tuto akci a nikoliv jinou nadějnou variantu.
Alternativní náklady jsou při jakémkoliv rozhodnutí dány „hodnotou“ jiné nejlepší varianty, která nebyla zvolena a realizována.
Rozdělení výrobních faktorů:
1. Práce = jde o vědomou a účelnou lidskou činnost, nositeli jsou lidé, kteří mají své tělesné a duševní schopnosti a talent = lidský kapitál
- různé kvalifikační úrovně
- množství práce = práce které má ekonomika k dispozici
- kvalita práce je určována hl.kvalifikací lidí a strukturou této kvalifikace
2. Přírodní zdroje = půda = jde o zemědělskou půdu, pozemky, domy a silnice, přírodní zdroje, ... které člověk používá k výrobě statků a služeb
- jde o faktor nehomogenní
- jde o prvotní výrobní faktor
3. Kapitál = jsou statky, které byly vyrobeny, aby s jejich pomocí byly vyrobeny statky jiné, spotřební nebo výrobní, nebo-li jsou to statky, které byly vyrobeny pro další použití ve výrobním procesu k produkci dalších statků (např. stroje, nástroje a různý výr.zařízení, PC, zásoby surovin, hotové výrobky, kancelář, kavárna, ...)
- jde o druhotný výrobní faktor
- různé kvalifikační úrovně
- množství práce = práce které má ekonomika k dispozici
- kvalita práce je určována hl.kvalifikací lidí a strukturou této kvalifikace
2. Přírodní zdroje = půda = jde o zemědělskou půdu, pozemky, domy a silnice, přírodní zdroje, ... které člověk používá k výrobě statků a služeb
- jde o faktor nehomogenní
- jde o prvotní výrobní faktor
3. Kapitál = jsou statky, které byly vyrobeny, aby s jejich pomocí byly vyrobeny statky jiné, spotřební nebo výrobní, nebo-li jsou to statky, které byly vyrobeny pro další použití ve výrobním procesu k produkci dalších statků (např. stroje, nástroje a různý výr.zařízení, PC, zásoby surovin, hotové výrobky, kancelář, kavárna, ...)
- jde o druhotný výrobní faktor
Rozdělení:
1. Kapitál reálný – fyzický
- fixní kapitál = kap.statky, které se účastní výrobního procesu opakovaně (např.budovy, stroje, ...)
- oběžný kapitál (např. zásoby surovin, materiálů, polotovarů a hotových výrobků)
- kapitál s nehmotnou podobou (např. know-how, software, image firmy, ...)
2. Kapitál finanční (např.obligace, akcie, peníze, ...)
Jednotlivé typy a druhy těchto výše uvedených činitelů jsou do značné míry vzájemně zastupitelné. Tento proces nahrazování nazýváme substituce výrobních faktorů. Základní složkou podnikatelské činnosti je hledat a nalézat nejvhodnější kombinace výrobních činitelů.
Výrobní faktory jsou vzácné, tzn. že má omezené zdroje a jsou žádané
- fixní kapitál = kap.statky, které se účastní výrobního procesu opakovaně (např.budovy, stroje, ...)
- oběžný kapitál (např. zásoby surovin, materiálů, polotovarů a hotových výrobků)
- kapitál s nehmotnou podobou (např. know-how, software, image firmy, ...)
2. Kapitál finanční (např.obligace, akcie, peníze, ...)
Jednotlivé typy a druhy těchto výše uvedených činitelů jsou do značné míry vzájemně zastupitelné. Tento proces nahrazování nazýváme substituce výrobních faktorů. Základní složkou podnikatelské činnosti je hledat a nalézat nejvhodnější kombinace výrobních činitelů.
Výrobní faktory jsou vzácné, tzn. že má omezené zdroje a jsou žádané
- ekonomický
jsou statky které, které mají-li být k dispozici, musí být produkovány, jde o převážnou většinu statků
Výrobní zdroje, faktory nebo-li vzácné zdroje, které se využijí při výrobě výrobků-statků
- práce
- výrobní zařízení
- přírodní zdroje
Výrobek = věc, která slouží k uspokojování lidských potřeb
= vzácné statky, protože byly k výrobě použity vzácné zdroje
- snaha o snižování vzácnosti zdrojů, tzn. zvyšovat dostupnost (např. snížení vzácnosti potravy v době kamenné tím, že zaseli obilí a vyrostlo více obilí...)
Služba = každá užitečná lidská činnost, která uspokojuje lidské potřeby samotným svým průběhem, aniž se
přitom materializuje v nějakém samostatném předmětu (léčba, výuka jazyků, hudba, doprava, ...)
= poskytování užitečné činnosti jedněch lidí druhým lidem
duchovní produkty (román napsán spisovatelem, PC program vymyšlen programátorem,...)
vzácné, protože jsou výsledkem vzácných zdrojů
Výrobní zdroje, faktory nebo-li vzácné zdroje, které se využijí při výrobě výrobků-statků
- práce
- výrobní zařízení
- přírodní zdroje
Výrobek = věc, která slouží k uspokojování lidských potřeb
= vzácné statky, protože byly k výrobě použity vzácné zdroje
- snaha o snižování vzácnosti zdrojů, tzn. zvyšovat dostupnost (např. snížení vzácnosti potravy v době kamenné tím, že zaseli obilí a vyrostlo více obilí...)
Služba = každá užitečná lidská činnost, která uspokojuje lidské potřeby samotným svým průběhem, aniž se
přitom materializuje v nějakém samostatném předmětu (léčba, výuka jazyků, hudba, doprava, ...)
= poskytování užitečné činnosti jedněch lidí druhým lidem
duchovní produkty (román napsán spisovatelem, PC program vymyšlen programátorem,...)
vzácné, protože jsou výsledkem vzácných zdrojů
Užitek
Užitek = uspokojení plynoucí ze spotřeby výrobků a služeb
Užitečnost = vše co lidé používají považují za užitečné
2.3. VÝROBNÍ FAKTORY
Proces k výrobním faktorům:
- mám potřebu
- snaha ji uspokojit = muset spotřebovávat
- spotřebovávat = muset vyrábět
Výroba = jedná se o produkci materiálních statků i nemateriálních služeb
- předpokladem výroby jsou vklady výrobních činitelů = vstupy = inputy (nerozlišujeme zda jde o vklady v rovině celé ekonomiky, nebo jednotlivých firem, avšak jsou tvořeny různými kombinacemi výrobních faktorů)
- výsledkem výroby je určité množství výrobků a služeb = výstupy = outputy
Užitečnost = vše co lidé používají považují za užitečné
2.3. VÝROBNÍ FAKTORY
Proces k výrobním faktorům:
- mám potřebu
- snaha ji uspokojit = muset spotřebovávat
- spotřebovávat = muset vyrábět
Výroba = jedná se o produkci materiálních statků i nemateriálních služeb
- předpokladem výroby jsou vklady výrobních činitelů = vstupy = inputy (nerozlišujeme zda jde o vklady v rovině celé ekonomiky, nebo jednotlivých firem, avšak jsou tvořeny různými kombinacemi výrobních faktorů)
- výsledkem výroby je určité množství výrobků a služeb = výstupy = outputy
Naléhavé potřeby
Naléhavé potřeby mají dlouhodobý charakter, silnější potřebu ji uspokojit = zájem člověka
- osobní zájem o uspokojení potřeby je nejsilnější hybnou silou hospodářské činnosti
- snaha o získání maxima užitku (slasti) a to při vynaložení co nejmenších nákladů (strasti) buď v podobě práce, nebo peněz, ... = hédonismus (hlásá že všichni lidé nejsou bezohlední, materialističtí, egoističtí, ...ale mají svůj zájem, cíl a potěšení)
Méně naléhavé potřeby je možno na určitou dobu odložit
2.2. VÝROBKY A SLUŽBY
Lidské potřeby jsou uspokojovány spotřebou statků-výrobků a služeb.
Statky = výrobky = užitečné předměty
- volný statek (statky, které převyšují požadované množství potřeby)
tyto statky se nachází volně v přírodě a jsou lidem dostupné v jakémkoliv množství zdarma, avšak takových statků je málo (např.horská voda)
- vzácný statek (statky, které jsou dostupné v omezeném množství než je požadováno)
je vzácný, avšak jde o pojem relativní. Nejde o absolutní vzácnost či nedostatek, ale o trvající rozdíl mezi požadovaným a možným dosažitelným množstvím statků požadované pro uspokojení svých potřeb
- osobní zájem o uspokojení potřeby je nejsilnější hybnou silou hospodářské činnosti
- snaha o získání maxima užitku (slasti) a to při vynaložení co nejmenších nákladů (strasti) buď v podobě práce, nebo peněz, ... = hédonismus (hlásá že všichni lidé nejsou bezohlední, materialističtí, egoističtí, ...ale mají svůj zájem, cíl a potěšení)
Méně naléhavé potřeby je možno na určitou dobu odložit
2.2. VÝROBKY A SLUŽBY
Lidské potřeby jsou uspokojovány spotřebou statků-výrobků a služeb.
Statky = výrobky = užitečné předměty
- volný statek (statky, které převyšují požadované množství potřeby)
tyto statky se nachází volně v přírodě a jsou lidem dostupné v jakémkoliv množství zdarma, avšak takových statků je málo (např.horská voda)
- vzácný statek (statky, které jsou dostupné v omezeném množství než je požadováno)
je vzácný, avšak jde o pojem relativní. Nejde o absolutní vzácnost či nedostatek, ale o trvající rozdíl mezi požadovaným a možným dosažitelným množstvím statků požadované pro uspokojení svých potřeb
Lidská potřeba
Lidská potřeba = nedostatek něčeho, který si člověk uvědomuje nebo alespoň pociťuje a který jej podněcuje k činnostem (úsilí), pomocí nichž je možné tento nedostatek odstranit. Potřeba není ničím jiným nežli chtěním.
Druhy potřeb:
- fyzické
- duševní
- dále jsou různé druhy
- pociťujeme je intenzívně
- snaha o uspokojení potřeb
- potřeby se dají vyvolat také umělou reklamou (snaha o předčení svých spoluobčanů)
- každý jednotlivec-ek.subjekt má svou hierarchii individuálních potřeb
- v ekonomice která je založena na peněžním hospodářství, skoro každý upřednostňuje větší množství peněz
před menším – peněžní motivace je nejdůležitějším, nikoliv však jediným faktorem, aktivizujícím člověka
Druhy potřeb:
- fyzické
- duševní
- dále jsou různé druhy
- pociťujeme je intenzívně
- snaha o uspokojení potřeb
- potřeby se dají vyvolat také umělou reklamou (snaha o předčení svých spoluobčanů)
- každý jednotlivec-ek.subjekt má svou hierarchii individuálních potřeb
- v ekonomice která je založena na peněžním hospodářství, skoro každý upřednostňuje větší množství peněz
před menším – peněžní motivace je nejdůležitějším, nikoliv však jediným faktorem, aktivizujícím člověka
Hospodářské dějiny
Hospodářské dějiny zkoumají vývoj konkrétních hospodářských procesů v čase, popisují a interpretují je pomocí poznatků ek.teorie. Potvrzují nebo vyvracejí platnost těchto poznatků. Výsledky pro teoretickou ekonomii mají nesmírný význam, neboť ek.historie je důležitou „laboratoří“ svého druhu.
Hospodářský zeměpis zaznamenává a analyzuje vývoj hospodářských procesů z hlediska místa.
Environmentální ekonomie zkoumá, jakými metodami a nástroji je možné omezit poškozování přírody a životního prostředí.
Veřejná ekonomie se zabývá takovými aktivitami vlády, které jsou částečně nebo zcela financovány ze státního rozpočtu.
Prostorová (regionální) ekonomie se zabývá prostorovým rozdělením ek.činností a rozdíly v úrovních ek.výkonnosti.
Účetnictví zobrazuje ek.skutečnost firmy. Poskytuje info o hospodářských jevech pro potřeby ek.řízení.
Hospodářský zeměpis zaznamenává a analyzuje vývoj hospodářských procesů z hlediska místa.
Environmentální ekonomie zkoumá, jakými metodami a nástroji je možné omezit poškozování přírody a životního prostředí.
Veřejná ekonomie se zabývá takovými aktivitami vlády, které jsou částečně nebo zcela financovány ze státního rozpočtu.
Prostorová (regionální) ekonomie se zabývá prostorovým rozdělením ek.činností a rozdíly v úrovních ek.výkonnosti.
Účetnictví zobrazuje ek.skutečnost firmy. Poskytuje info o hospodářských jevech pro potřeby ek.řízení.
Ekonomická statistika
Ekonomická statistika vyjadřuje hospodářské procesy v číslech.
Ekonometrie zkoumá ekonomické procesy pomoci aparátu matematiky a statistiky při využití poznatků ekonomie.
Další příklady aplikované ekonomie:
- zdravotnictví, finanční věda, ekonomická psychologie a sociologie
Dějiny ekonomického myšlení, kromě fce poznávací plní v ek. i funkci výchovnou, neboť ukazuje staletý průběh ek.teorie.
2. ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ OTÁZKY
2.1. POTŘEBY A JEJICH USPOKOJOVÁNÍ
Potřeby podněcují člověka k ek.činnosti.
Ekonometrie zkoumá ekonomické procesy pomoci aparátu matematiky a statistiky při využití poznatků ekonomie.
Další příklady aplikované ekonomie:
- zdravotnictví, finanční věda, ekonomická psychologie a sociologie
Dějiny ekonomického myšlení, kromě fce poznávací plní v ek. i funkci výchovnou, neboť ukazuje staletý průběh ek.teorie.
2. ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ OTÁZKY
2.1. POTŘEBY A JEJICH USPOKOJOVÁNÍ
Potřeby podněcují člověka k ek.činnosti.
Indukce
Indukce je myšlenkový nástroj, který umožňuje vyvozovat z poznání jedinečných jevů obecnější poznatky.
Dedukce je myšlenkový proces, v němž z určitých předpokladů logicky odvozujeme závěr. Z určitých výroků, které jsou považovány za pravdivé, jsou vyvozovány další závěry.
Modelování umožňuje provádět myšlenkové experimenty. Ek. model = myšlenkový obraz, který znázorňuje chování lidí v určitém společenském a fyzickém prostředí. Snažíme se vyloučit z problému to, co je nepodstatné, abychom mohli soustředit naši pozornost na vše, co je podstatné. Modely jsou vyjadřovány slovy, grafy, rovnicemi.
Pozorování je významným zdrojem ek.poznání. Pozorujeme jak jevy, tak také jejich interpretaci.
Experiment je metoda poznávání při němž zkoumáme jevy reálného světa. Experimentování je v ek.obtížnější než v přírodních vědách, neboť ek.nelze zkoumat v laboratořích. V ek. se jedná o experimenty myšlenkové aplikované na určité modely reálných situací. Např. zkoumání reakce domácností a firem na určitá připravovaná opatření.
Dedukce je myšlenkový proces, v němž z určitých předpokladů logicky odvozujeme závěr. Z určitých výroků, které jsou považovány za pravdivé, jsou vyvozovány další závěry.
Modelování umožňuje provádět myšlenkové experimenty. Ek. model = myšlenkový obraz, který znázorňuje chování lidí v určitém společenském a fyzickém prostředí. Snažíme se vyloučit z problému to, co je nepodstatné, abychom mohli soustředit naši pozornost na vše, co je podstatné. Modely jsou vyjadřovány slovy, grafy, rovnicemi.
Pozorování je významným zdrojem ek.poznání. Pozorujeme jak jevy, tak také jejich interpretaci.
Experiment je metoda poznávání při němž zkoumáme jevy reálného světa. Experimentování je v ek.obtížnější než v přírodních vědách, neboť ek.nelze zkoumat v laboratořích. V ek. se jedná o experimenty myšlenkové aplikované na určité modely reálných situací. Např. zkoumání reakce domácností a firem na určitá připravovaná opatření.
1.7. MÍSTO EKONOMIE V SYSTÉMU EKONOMICKÝCH VĚD
Ekonomové převážně přejímají metody zkoumání z jiných vědních disciplín, které si přizpůsobují k vlastním potřebám. Avšak tyto moderní techniky ek.analýzy se častěji začínají používat při zkoumání mimoekonomických, nebo primárně neekonomických rozhodnutí. Např. rozhodnutí o studiu, sňatku, nebo čtení poezie a sledování východu slunce, ...
1.7. MÍSTO EKONOMIE V SYSTÉMU EKONOMICKÝCH VĚD
Ekonomie
- zkoumá zákonitosti hospodářského života
- poskytuje obecné teoretické principy pro pochopení hospodářského dění a pro jeho ovlivňování
- lze v ní také hledat metodologické východisko pro řešení konkrétních ek.problémů
- představuje základní obecné východisko pro další ek.disciplíny
Teorie hospodářské politiky analyzuje cíle a nástroje hospodářské politiky, konkretizuje abstraktní závěry ek.teorie a dovádí je na hranici aplikovatelnosti. Zahrnuje zde i mimoek.stránky života společnosti. Využívá znalosti ek.zákonů k dosažení zamýšlených národohospodářských cílů.
1.7. MÍSTO EKONOMIE V SYSTÉMU EKONOMICKÝCH VĚD
Ekonomie
- zkoumá zákonitosti hospodářského života
- poskytuje obecné teoretické principy pro pochopení hospodářského dění a pro jeho ovlivňování
- lze v ní také hledat metodologické východisko pro řešení konkrétních ek.problémů
- představuje základní obecné východisko pro další ek.disciplíny
Teorie hospodářské politiky analyzuje cíle a nástroje hospodářské politiky, konkretizuje abstraktní závěry ek.teorie a dovádí je na hranici aplikovatelnosti. Zahrnuje zde i mimoek.stránky života společnosti. Využívá znalosti ek.zákonů k dosažení zamýšlených národohospodářských cílů.
Nástroje vědeckého myšlení:
Nejdůležitějším nástrojem vědeckého myšlení je v ek. abstrakce. Jde o snahu o upevnění a vyčlenění podstatných vlastností a vztahů objektů oproti nepodstatným vlastnostem a vztahů zkoumaného jevu. Výsledkem abstrakce je pak určitý pojem, kategorie, která ukazuje společné podstatné znaky jevů či předmětů určité skupiny. Abstrakce umožňuje izolovat podstatné jevy souvislosti od nepodstatných, umožňuje také předmět zkoumání přizpůsobit analýze, avšak nesmíme zapomínat na to, jak jsme jej získali. Při aplikaci do hospodářského života, musíme přihlédnout také ke konkrétním realitám, od nichž jsme je v zájmu nalezení podstaty v procesu zkoumání abstrahovali.
Analýza znamená myšlenkové rozčlenění složité ek.skutečnosti na její dílčí části, prvky, vlastnosti a procesy a tím tak vytváří podmínky k poznání jejich jednotlivých stránek. Úzce s ní souvisí syntéza.
Syntéza je myšlenkový postup, ve kterém na základě stanoveného kritéria vytváříme celistvou představu o zkoumané materii. Umožňuje poznat vzájemné souvislosti mezi jevy a strukturu celku. Pomocí syntézy si vytvoříme celistvou představu o zkoumané ek.skutečnosti. Umožňuje poznat vnitřní strukturu zkoumaných jevů či procesů a vzájemné vztahy mezi jejich dílčími součástmi.
Analýza znamená myšlenkové rozčlenění složité ek.skutečnosti na její dílčí části, prvky, vlastnosti a procesy a tím tak vytváří podmínky k poznání jejich jednotlivých stránek. Úzce s ní souvisí syntéza.
Syntéza je myšlenkový postup, ve kterém na základě stanoveného kritéria vytváříme celistvou představu o zkoumané materii. Umožňuje poznat vzájemné souvislosti mezi jevy a strukturu celku. Pomocí syntézy si vytvoříme celistvou představu o zkoumané ek.skutečnosti. Umožňuje poznat vnitřní strukturu zkoumaných jevů či procesů a vzájemné vztahy mezi jejich dílčími součástmi.
1.4. K NÁZVU NAŠEHO PŘEDMĚTU
V 17 a 18.stol. byl ke slovu ekonomie připojován přívlastek „politická“ (politicos-společenský), hovořilo se o „politické ekonomii“
V 19.stol. se začíná používat název „economics“
- economics klade menší důraz na společenské a politické aspekty hospodářského života, jejichž zkoumání se stalo předmětem politických věd
- economics se zabývá převážně technicko a psycho-ekonomickými stránkami hospodářství
19.stol až současnost se začíná používat název „obecná ekonomie“, nebo „ekonomie“
1.5. CHARAKTER EKONOMICKÝCH ZÁKONŮ
Mezi ekonomickými procesy a jevy a reakcemi ek.subjektů jsou dané souvislosti. Jedná se o EKONOMICKÉ ZÁKONITOSTI, které v případě že jsou formulovány nabývají ekonomické zákony = nutný vztah mezi věcmi, jevy a procesy. Tyto zákony jsou zjevné jen při masovém opakování lidských jednání, říkáme jim zákony stochastické, tj. že mají charakter pravděpodobností.
V 19.stol. se začíná používat název „economics“
- economics klade menší důraz na společenské a politické aspekty hospodářského života, jejichž zkoumání se stalo předmětem politických věd
- economics se zabývá převážně technicko a psycho-ekonomickými stránkami hospodářství
19.stol až současnost se začíná používat název „obecná ekonomie“, nebo „ekonomie“
1.5. CHARAKTER EKONOMICKÝCH ZÁKONŮ
Mezi ekonomickými procesy a jevy a reakcemi ek.subjektů jsou dané souvislosti. Jedná se o EKONOMICKÉ ZÁKONITOSTI, které v případě že jsou formulovány nabývají ekonomické zákony = nutný vztah mezi věcmi, jevy a procesy. Tyto zákony jsou zjevné jen při masovém opakování lidských jednání, říkáme jim zákony stochastické, tj. že mají charakter pravděpodobností.
Tyto stochastické zákony se liší
Tyto stochastické zákony se liší od přírodních zákonů. Narozdíl od nich, ek.zákony popisují jednání lidí a prosazují se jeho prostřednictvím. Je mnohem snadnější předvídat chování molekul než lidí.
Zvláštní skupiny představují právní zákony. Tyto zákony mají podobu norem, formulovaných zákonodárnými orgány společnosti. Právní zákony lidé ustanovují sami. Např.: obchodní zákoník, daňové zákony, zákoník práce, ...
1.6. METODY POUŽÍVANÉ V EKONOMII
Každá věda má svůj předmět a metodu zkoumání. Pokud mluvíme o „metodě“, hovoříme o souhrnu prostředků a cest, užívaných určitým způsobem k dosažení určitého cíle (vědeckých poznatků).
Cílem ekonomie je odhalení zákonů, které řídí lidské chování v podmínkách vzácnosti. Nelze k výzkumu použít skalpel, mikroskop, ... ale za poznáním musí použít především myšlenkové operace.
Zvláštní skupiny představují právní zákony. Tyto zákony mají podobu norem, formulovaných zákonodárnými orgány společnosti. Právní zákony lidé ustanovují sami. Např.: obchodní zákoník, daňové zákony, zákoník práce, ...
1.6. METODY POUŽÍVANÉ V EKONOMII
Každá věda má svůj předmět a metodu zkoumání. Pokud mluvíme o „metodě“, hovoříme o souhrnu prostředků a cest, užívaných určitým způsobem k dosažení určitého cíle (vědeckých poznatků).
Cílem ekonomie je odhalení zákonů, které řídí lidské chování v podmínkách vzácnosti. Nelze k výzkumu použít skalpel, mikroskop, ... ale za poznáním musí použít především myšlenkové operace.
5. Keynesiánská makroekonomie
- (19.stol. až 30.léta 20.stol.)
- Soustředění se na mikroekonomické otázky
- představitel: J.M.Keynes (snaha o určení faktorů, které určují úroveň ek.aktivity v makroekonomii = snaha o vytváření rovnovážných stavů při nižší než plné zaměstnanosti)
- teorie efektivní poptávky
- důraz na automatické tržní mechanismy
6. Institucionalismus
- klade důraz na úlohu institucí v hospodářském životě společnosti. Jejich vznik a vývoj spojuje s úlohou sociální psychologie a u mnoha institucionalistů i práva
- ekonomické chování je kulturně podmíněné a má významnou zvykovou složku
- základem vývoje kapitalistické společnosti byl podle Veblena boj institucí industrie a businessu
- industire představovala instituci, která se zaměřuje na konstruktivní řešení problémů výroby a vytváří základ pro uspokojování potřeb
- Soustředění se na mikroekonomické otázky
- představitel: J.M.Keynes (snaha o určení faktorů, které určují úroveň ek.aktivity v makroekonomii = snaha o vytváření rovnovážných stavů při nižší než plné zaměstnanosti)
- teorie efektivní poptávky
- důraz na automatické tržní mechanismy
6. Institucionalismus
- klade důraz na úlohu institucí v hospodářském životě společnosti. Jejich vznik a vývoj spojuje s úlohou sociální psychologie a u mnoha institucionalistů i práva
- ekonomické chování je kulturně podmíněné a má významnou zvykovou složku
- základem vývoje kapitalistické společnosti byl podle Veblena boj institucí industrie a businessu
- industire představovala instituci, která se zaměřuje na konstruktivní řešení problémů výroby a vytváří základ pro uspokojování potřeb
2. Klasická politická ekonomie
- zánik ekonomie jako samostatné vědní disciplíny, zánik Merkantilismu, nástup nového myšlení prosazující hospodářský blahobyt = klasická politická ekonomie (17. až 19.stol.)
- představitelé: F.Quesnay, A.Smith, D.Ricard, J.S.Mill
- „Co, jak a pro koho vyrábět“ tržní ekonomika sama na sobě řeší optimálním způsobem
- hospodářství má své vlastní vnitřní „přirozené“ zákony, které jsou nezávisle na lidské vůli
- analýza hlavně makroekonomických problémů
- na většinu ek.problémů se dívali z hlediska dlouhého období, nerozlišovali rozdíl mezi mikroekonomií a makroeknomií
3. Utopický socialismus a marxismus
- (průmyslová revoluce - ...)
- prům.revoluce sebou přinesla růst produktivity práce a materiál, bohatství společnosti
- negativní důsledky postavení dělnických tříd (hl.pro ženy a děti)
- upozorňoval na utopický socialismus
UTOPICKÝ SOCIALISMUS = snaha o vytvoření společnosti bez vykořisťovatelů
- představitelé: R.Owen, C.H.de Saint-Simon, Ch.Fourier
- představitelé: F.Quesnay, A.Smith, D.Ricard, J.S.Mill
- „Co, jak a pro koho vyrábět“ tržní ekonomika sama na sobě řeší optimálním způsobem
- hospodářství má své vlastní vnitřní „přirozené“ zákony, které jsou nezávisle na lidské vůli
- analýza hlavně makroekonomických problémů
- na většinu ek.problémů se dívali z hlediska dlouhého období, nerozlišovali rozdíl mezi mikroekonomií a makroeknomií
3. Utopický socialismus a marxismus
- (průmyslová revoluce - ...)
- prům.revoluce sebou přinesla růst produktivity práce a materiál, bohatství společnosti
- negativní důsledky postavení dělnických tříd (hl.pro ženy a děti)
- upozorňoval na utopický socialismus
UTOPICKÝ SOCIALISMUS = snaha o vytvoření společnosti bez vykořisťovatelů
- představitelé: R.Owen, C.H.de Saint-Simon, Ch.Fourier
MARXISTICKÝ SOCIALISMUS
- rozdělení ek.vztahů na ek.základnu společnosti a nad ní je společenská nástavba – právní a politický systém
- představitelé: K.Marx (nová interpretace pracovní teorie hodnoty a přebytku)
o teorie hodnoty = tvůrce bohatství = práce vyrábějící hmotné statky
o teorie přebytku=nadhodnota,která je vytvářena dělnickou třídou v materiální sféře výroby
4. Neoklasická ekonomie (NE)
- mikroekonomie začíná koncem 19.stol a vzájemně nastupuje MARGINÁLNÍ REVOLUCE = vznik neoklasické ekonomie
- představitelé: C.Menger, A.Marshall. L.Walras, V.Pareto, Joh.B.Clark, I.Fisher
- zkoumání principů chování mikroekonomických agentů (domácnosti a firmy)
- pojímá ek.teorii jako nadčasovou odpověď na obecné hospodářské problémy
- počátky teorie mezního užitku a mezní produktivity
- nedostatek – nedostatečně zpracovaná makroekonomická teorie (vznik nezaměstnanosti, pokles důchodů, doporučovala firmám pro snížení nákladů snížit mzdy a zvýšit poptávku po práci)
- představitelé: K.Marx (nová interpretace pracovní teorie hodnoty a přebytku)
o teorie hodnoty = tvůrce bohatství = práce vyrábějící hmotné statky
o teorie přebytku=nadhodnota,která je vytvářena dělnickou třídou v materiální sféře výroby
4. Neoklasická ekonomie (NE)
- mikroekonomie začíná koncem 19.stol a vzájemně nastupuje MARGINÁLNÍ REVOLUCE = vznik neoklasické ekonomie
- představitelé: C.Menger, A.Marshall. L.Walras, V.Pareto, Joh.B.Clark, I.Fisher
- zkoumání principů chování mikroekonomických agentů (domácnosti a firmy)
- pojímá ek.teorii jako nadčasovou odpověď na obecné hospodářské problémy
- počátky teorie mezního užitku a mezní produktivity
- nedostatek – nedostatečně zpracovaná makroekonomická teorie (vznik nezaměstnanosti, pokles důchodů, doporučovala firmám pro snížení nákladů snížit mzdy a zvýšit poptávku po práci)
NORMATIVNÍ EKONOMIE
NORMATIVNÍ EKONOMIE = zkoumá ek.život takový, jaký by měl být
- hledá takové modely fungování ekonomiky, jejich výsledky jsou v souladu se společenskými hledisky (s kritérii společenského blahobytu)
1.3. VZNIK A VÝVOJ EKONOMIE
verze a)
Ekonomie jako samostatní věda vznikla v 18.stol. i když kořeny sahají dále do minulosti (představitelé: Xenofón, Platón, Aristotel)
14.-16.stol. vznik systematičtějšího ek.myšlení MERKANTILISMUS
- ztotožnění se s bohatstvím a penězi (drahými kovy), za zdroj bohatství považovali hl. oblast obchodu – převážně zahraničního
17.stol. učení fyziokratismu hl. ve francouzských školách
- za zdroj bohatství považovali práci v zemědělství
- představitel: William Petty, F.Quesnay (vypracoval I. makroek.teorii kruhového toku hospodář.života)
- hledá takové modely fungování ekonomiky, jejich výsledky jsou v souladu se společenskými hledisky (s kritérii společenského blahobytu)
1.3. VZNIK A VÝVOJ EKONOMIE
verze a)
Ekonomie jako samostatní věda vznikla v 18.stol. i když kořeny sahají dále do minulosti (představitelé: Xenofón, Platón, Aristotel)
14.-16.stol. vznik systematičtějšího ek.myšlení MERKANTILISMUS
- ztotožnění se s bohatstvím a penězi (drahými kovy), za zdroj bohatství považovali hl. oblast obchodu – převážně zahraničního
17.stol. učení fyziokratismu hl. ve francouzských školách
- za zdroj bohatství považovali práci v zemědělství
- představitel: William Petty, F.Quesnay (vypracoval I. makroek.teorii kruhového toku hospodář.života)
3/3 18.stol. a počátek 19.stol.
3/3 18.stol. a počátek 19.stol. rozkvět ekonomie, učení klasické školy
- představitelé a zakladatelé školy: A.Smith, D.Richard
19.stol – současnost dynamický vývoj ek.vědy, vznik mnoho teoretických směrů, proudů a škol, které se liší jen svým pohledem na hospodářský život.
- představitelé: A.Marshall (zavedl nanesení ceny P-vertikálně a množství Q-horizontálně grafu poptávky), J.M.Keynese (minulí), M.Freidman, K.Engliš, A.Rašín, J.Macek (současní)
verze b)
1. Od ekonomického myšlení k ekonomické vědě
- hospodářské uspořádání je a vždy bylo významným faktorem jejího úspěšného vývoje nebo úpadku
- ekonomická teorie jako věda se osamostatňuje až s nástupem kapitalismu (přelom 15. a 16.stol)
rychlý rozvoj obchodu a dělby práce
rychlý kulturní a vědecký rozvoj
položení základů ek.myšlení = MERKANTILISMUS (působil od kapitalismu do prům.revoluce, považován za zdroj bohatství a zisku, hlavně zahraniční obchod)
- představitelé: Aristotel, Platón
- „Co, jak a pro koho“ se snaží nalézt optimální odpověď, neboť má omezené zdroje, statky a služby k výrobě
- představitelé a zakladatelé školy: A.Smith, D.Richard
19.stol – současnost dynamický vývoj ek.vědy, vznik mnoho teoretických směrů, proudů a škol, které se liší jen svým pohledem na hospodářský život.
- představitelé: A.Marshall (zavedl nanesení ceny P-vertikálně a množství Q-horizontálně grafu poptávky), J.M.Keynese (minulí), M.Freidman, K.Engliš, A.Rašín, J.Macek (současní)
verze b)
1. Od ekonomického myšlení k ekonomické vědě
- hospodářské uspořádání je a vždy bylo významným faktorem jejího úspěšného vývoje nebo úpadku
- ekonomická teorie jako věda se osamostatňuje až s nástupem kapitalismu (přelom 15. a 16.stol)
rychlý rozvoj obchodu a dělby práce
rychlý kulturní a vědecký rozvoj
položení základů ek.myšlení = MERKANTILISMUS (působil od kapitalismu do prům.revoluce, považován za zdroj bohatství a zisku, hlavně zahraniční obchod)
- představitelé: Aristotel, Platón
- „Co, jak a pro koho“ se snaží nalézt optimální odpověď, neboť má omezené zdroje, statky a služby k výrobě
Studuje fungování dílčích trhů:
- trh výrobků a služeb
- trh práce
- trh kapitálu
- trh přírodních zdrojů
MAKROEKONOMIE = studuje ekonomiku jako celek
= chování ekonomiky jako celku (inflace, ek.vzestup státu, ...)
Zatímco se MIKROEKNOMIE zaměřuje na chování jednotlivých jednotek – bez ohledu na to, jak jsou velké, MAKROEKNOMIE se soustřeďuje na chování celých ekonomik – bez ohledu na to, jak jsou malé.
1.1. SMYSL EKONOMIE
Ekonomie poskytuje užitečné nástroje k poznání a pochopení ekonomického života a ekonomického prostředí. Je to spíše nástroj myšlení, technika myšlení, která pomáhá svému majiteli dopět ke správným závěrům.
- trh práce
- trh kapitálu
- trh přírodních zdrojů
MAKROEKONOMIE = studuje ekonomiku jako celek
= chování ekonomiky jako celku (inflace, ek.vzestup státu, ...)
Zatímco se MIKROEKNOMIE zaměřuje na chování jednotlivých jednotek – bez ohledu na to, jak jsou velké, MAKROEKNOMIE se soustřeďuje na chování celých ekonomik – bez ohledu na to, jak jsou malé.
1.1. SMYSL EKONOMIE
Ekonomie poskytuje užitečné nástroje k poznání a pochopení ekonomického života a ekonomického prostředí. Je to spíše nástroj myšlení, technika myšlení, která pomáhá svému majiteli dopět ke správným závěrům.
Ekonomické znalosti jsou potřebné:
- pro úspěšný výkon v zaměstnání
- utváření si vlastního osobního života z hlediska organizace finanční stránky a životních rozhodnutí
- pro pochopení historie hospodářského vývoje i současného
- pro pochopení vztahů mezi minulými ek.ději a současnou ek.realitou což umožňuje předvídat důsledky dnešních ek.procesů pro budoucnost
- pro tvorbu úspěšné ekonomické politiky státu
- ...
Přírodní předměty a látky (vzduch k dýchání, sníh k lyžování, ...) používají lidé ke svým činnostem
1.2. EKONOMIE POZITIVNÍ A NORMATIVNÍ
Rozdělujeme ji podle toho, zda ekonomie hodnotí nebo nehodnotí procesy a jevy
POZITIVNÍ EKONOMIE = zkoumá ek.život takový, jaký je
- zabývá se jen takovými jevy, které jsou vědeckými metodami zjistitelné a dokazatelné
- ekonomie má ukazovat racionální (rozumné) cesty k dosažení cílů, nikoliv však cíle samotné
- utváření si vlastního osobního života z hlediska organizace finanční stránky a životních rozhodnutí
- pro pochopení historie hospodářského vývoje i současného
- pro pochopení vztahů mezi minulými ek.ději a současnou ek.realitou což umožňuje předvídat důsledky dnešních ek.procesů pro budoucnost
- pro tvorbu úspěšné ekonomické politiky státu
- ...
Přírodní předměty a látky (vzduch k dýchání, sníh k lyžování, ...) používají lidé ke svým činnostem
1.2. EKONOMIE POZITIVNÍ A NORMATIVNÍ
Rozdělujeme ji podle toho, zda ekonomie hodnotí nebo nehodnotí procesy a jevy
POZITIVNÍ EKONOMIE = zkoumá ek.život takový, jaký je
- zabývá se jen takovými jevy, které jsou vědeckými metodami zjistitelné a dokazatelné
- ekonomie má ukazovat racionální (rozumné) cesty k dosažení cílů, nikoliv však cíle samotné
Ekonomické subjekty se setkávají hlavně na trhu (střed S a D)
1. trh statků a služeb
2. trh práce
3. finanční trh
a. peněžní (délka smluvního trvání transakce DO 1 roku)
b. kapitálový (délka smluvního trvání transakce NAD 1 rok)
a. primární (vydávání cenného papíru)
b. sekundární (obchodování s již cennými papíry)
Ekonomie se dělí na 2 oblasti:
- MIKROEKNOMIE
- MAKROEKONOMIE
Nejedná se o samostatné vědní ekonomické obory.
MIKROEKONOMIE = studuje chování jednotlivých ekonomických jednotek, z nichž se sestává národní hospodářství (chování firem, domácností, státu)
= chování subjektů na trzích (domácnosti, firmy, stát)
2. trh práce
3. finanční trh
a. peněžní (délka smluvního trvání transakce DO 1 roku)
b. kapitálový (délka smluvního trvání transakce NAD 1 rok)
a. primární (vydávání cenného papíru)
b. sekundární (obchodování s již cennými papíry)
Ekonomie se dělí na 2 oblasti:
- MIKROEKNOMIE
- MAKROEKONOMIE
Nejedná se o samostatné vědní ekonomické obory.
MIKROEKONOMIE = studuje chování jednotlivých ekonomických jednotek, z nichž se sestává národní hospodářství (chování firem, domácností, státu)
= chování subjektů na trzích (domácnosti, firmy, stát)
1. SEZNÁMENÍ S EKONOMIÍ
EKONOMIE = je vědou, která studuje způsob, jakým lidé používají vzácné, omezené zdroje k výrobě užitečných statků a služeb a jak si tyto statky a služby rozdělují a vzájemně směnují.
- ekonomie je vyvíjející se vědou, která odráží vývoj ekonomiky, společnosti a světa
- název ekonomie pochází z řeckého slova oikos-dům, nomos-zákon
Lidé do ekonomie vstupují jako jednotlivci, nebo jako skupiny
1. domácnosti
- jednotlivci, rodiny = příjem důchod (přímý, nepřímý) = použití: nákup statků, spoření, investice
2. firmy
- jednotky organizující podnikání = výroba, služby, obchodování = snaha o zisk
3. stát a jeho státní orgány
- vydává rozhodnutí, normy, ... = nakupují od firem
- ekonomie je vyvíjející se vědou, která odráží vývoj ekonomiky, společnosti a světa
- název ekonomie pochází z řeckého slova oikos-dům, nomos-zákon
Lidé do ekonomie vstupují jako jednotlivci, nebo jako skupiny
1. domácnosti
- jednotlivci, rodiny = příjem důchod (přímý, nepřímý) = použití: nákup statků, spoření, investice
2. firmy
- jednotky organizující podnikání = výroba, služby, obchodování = snaha o zisk
3. stát a jeho státní orgány
- vydává rozhodnutí, normy, ... = nakupují od firem
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)