Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Nabídka peněz

- jak reaguje strana nabídky – jak jsou peníze emitovány

- celkový objem nabízené peněžní zásoby celého bank. sektoru v závislosti na různých faktorech

- CB emituje HO, což je ale 15% peněz v ekonomice

- důležitý je proces emise nehotovostních peněz

- úvěru jsou prostředky k tvorbě peněz

- proces tvorby nehot. peněz:

- CB delta R (MB) = +100 (úvěr OB)

- OB1: multiplikuje peníze – poskytuje bank. úvěry NF1 100 – připíše na vklady +100

- NF1 – vybírá vklad – 100 – předá OB2 -> OB2: R+100, Vob2: +100

- OB2: 10% nechá na R, zbytek půjčí NF2 +90

- NF2: platí někomu -> OB3, …

-> nové peníze – zvýšení vkladů +100, +90 +81, … = multiplikace vkladů

- impuls DB rozmnožuje peníze v ekonomice

- delta M = 1/r * delta MB (r = míra PMR)

- = jednoduchý depozitní multiplikátor

- v realitě existují úniky do hotovosti a exporty

- v realitě mohou banky udržovat nadbytečné rezervy

- existují i termínované a jiné vklady

-> peněžní multiplikátor Mm:

- delta M = mm * delta MB

- = m1 = M1/MB = (HO+BV) / (HO+rbv*BV + rtv*TV + rd*BV)

- M = mm * MB

- = (HO/BV + 1) / (HO/BV + rbv + rtv*TV/BV + rd)

- BV = běžné vklady

- HO = hot. oběživo

- rbv = míra rezerv z BV

- rtv = míra rezerv z TV

- rd = míra dobrov. rezerv

- CB může ovlivnit rbv, rtv, ale nemůže ovlivnit rd, TV/BV, HO/BV (ty ovlivňuje nedokonale)

- podstatně menší než JDM

- pro ČR: 633/236 = 2.7

Měnová politika:

- kontinuální činnost CB – má dosáhnout předem def. cíle – pomocí nástrojů a OK a ZK

- dnes je hl. cíl: podpora stability cen, měny

- CB – prim. cíl = pí, někdy i za cenu u – cíl je definován v ústavě a zákoně o CB – „měnová stabilita“

- CB hledá možnosti nepřímého ovlivňování -> mechanismus -> transmisní mechanismus -> nástroje MP -> nepřímé nástroje -> cíl

- CB má pouze nepřímé nástroje

- NMP -> OK -> ZK -> cíl

- OK = operativní kritérium

- ZK = zprostředkující kritérium

- transmisní mechanismy: Monetar., Keynes.

- Monet. tr. m.:

- zaměřuje se na kvantitu peněz – využívá MB

- OK = MB

- ZK = M0, M1, …

- cíl = nízká inflace

- striktní předpoklady a problémy:

- CB musí ovlivnit MB (když dělá kurz. intern., emituje -> problém)

- vztah mezi MB a pen. zásobou – peněžní multiplikátor (jeho nestabilita)

- CB změnou M (peněžní zás.) změní AD, ale CB neví jak přesně

- AS ovlivňuje také pí (záleží na sklonu AS – poloze Phil. křivky)

- Keynes. tr. m.:

- spíše ho zajímá cena peněz – IR

- OK = IRs (krátké obd.)

- ZK = IRl (dlouhé obd.)

- cíl = růst HDP, nízká pí, dnes i pí

- problémy:

- výnosová křivka – vazby mezi IRs, IRl

- AS závisí na Phil. křivce

- tyto 2 mechanismy jsou jako 2 strany jedné mince

- Kurzový tr. m.:

- CB rozhoduje jestli zvolit pevný kurzový systém – mechanismus cílování inflace

- pí slouží jako OK i ZK

- stanovuje pevný ústřední kurz, zaváže se, že bude udržovat urč. dobu, devizový kurz může kolísat kolem ústřední parity v oscilačním pásmu – úzké – několik procent

- CB stabilizuje na dlouhou dobu dev. kurz -> ten má působit jako stab. cena, stabilní hodnota importu = dovážení stability cen ze zahraničí – mělo by působit na domácí ekon.

- NMP -> pevný kurz (měnové intervence + IR)

- Mechanismus cílování inflace:

- CB si definuje velikost pí, kterou chce dosáhnout = úvazek CB, většinou rozpětí (ČR: 3.5%)

- prostřednictvím IRs

- NMP -> IRs -> blackbox -> cílová inflace

- problém: IRs může mít přímý vliv na pí -> nepředvídatelné

Inflace a model AS/AD

- IS-LM nepočítá s pí, proto je lepší AS/AD (byl používán před a po válce) – IS-LM nezkoumá D
- po čase se vynořoval problém s pí -> vzniknul model AS/AD
- AS/AD se snaží vysvětlit pohyby P
- pro vyspělé ekonomiky dnes je typický proces kontinuálního růstu pí (od války)
- inflaci a deflaci chápeme dlouhodobě – nikoliv několikaměsíční výkyvy
- dnes je deflace akorát v Japonsku, ale je chápána jako recese
- k měření pí používá ČSÚ jednak CPI (měsíčně) a jednak Deflátor HDP (čtvrtletně, kvalitnější – všechny změny věcí z HDP)
- pak nás zajímá, co způsobuje delta pí -> model AS/AD
- model AS/AD vysvětluje změny produktu se změnou P
- AD
- graf: X=Y, Y=IR; jedna IS, 2 LM -> průniky označeny Y0, Y1
- graf: X=Y, Y=P; AD – klesající hyperbola – vyznačeny 2 body -> na ose Y P0, P1, na ose X Y0, Y1 na stejných místech jako na předchozím grafu
- LM0 = MS / P0
- LM1 = MS / P1
- když přeneseme body z IS-LM, dostaneme sklon AD
-> závislost popt. mn. zboží a služeb na delta P
- poloha se mění při změně C, I, G, NX, M – pokud se zvětší -> posun doprava
- T – pokud se zvětší, posun doleva
- AS
- v krátkém období rostoucí hyperbola, v dlouhém vertikální čára
- v krátkém období se předpokládají stabilní náklady, v dlouhém se předpokládá, že se mění náklady – firmy nereagují na delta P
- posuny:
- doleva -> klesá produktivita práce
- doprava -> stoupá produktivita práce
- nahoru nebo dolů -> náhle se mění náklady firem

- popt. inflace:
- roste nebo klesá AD – kvůli změnám C, I, G, NX, M, T
- nabídková inflace:
- posun AS
- v realitě se mění AD -> změny AS

Nabídka peněz

- jak reaguje strana nabídky – jak jsou peníze emitovány

- celkový objem nabízené peněžní zásoby celého bank. sektoru v závislosti na různých faktorech

- CB emituje HO, což je ale 15% peněz v ekonomice

- důležitý je proces emise nehotovostních peněz

- úvěru jsou prostředky k tvorbě peněz

- proces tvorby nehot. peněz:

- CB delta R (MB) = +100 (úvěr OB)

- OB1: multiplikuje peníze – poskytuje bank. úvěry NF1 100 – připíše na vklady +100

- NF1 – vybírá vklad – 100 – předá OB2 -> OB2: R+100, Vob2: +100

- OB2: 10% nechá na R, zbytek půjčí NF2 +90

- NF2: platí někomu -> OB3, …

-> nové peníze – zvýšení vkladů +100, +90 +81, … = multiplikace vkladů

- impuls DB rozmnožuje peníze v ekonomice

- delta M = 1/r * delta MB (r = míra PMR)

- = jednoduchý depozitní multiplikátor

- v realitě existují úniky do hotovosti a exporty

- v realitě mohou banky udržovat nadbytečné rezervy

- existují i termínované a jiné vklady

-> peněžní multiplikátor Mm:

- delta M = mm * delta MB

- = m1 = M1/MB = (HO+BV) / (HO+rbv*BV + rtv*TV + rd*BV)

- M = mm * MB

- = (HO/BV + 1) / (HO/BV + rbv + rtv*TV/BV + rd)

- BV = běžné vklady

- HO = hot. oběživo

- rbv = míra rezerv z BV

- rtv = míra rezerv z TV

- rd = míra dobrov. rezerv

- CB může ovlivnit rbv, rtv, ale nemůže ovlivnit rd, TV/BV, HO/BV (ty ovlivňuje nedokonale)

- podstatně menší než JDM

- pro ČR: 633/236 = 2.7

Měnová politika:

- kontinuální činnost CB – má dosáhnout předem def. cíle – pomocí nástrojů a OK a ZK

- dnes je hl. cíl: podpora stability cen, měny

- CB – prim. cíl = pí, někdy i za cenu u – cíl je definován v ústavě a zákoně o CB – „měnová stabilita“

- CB hledá možnosti nepřímého ovlivňování -> mechanismus -> transmisní mechanismus -> nástroje MP -> nepřímé nástroje -> cíl

- CB má pouze nepřímé nástroje

- NMP -> OK -> ZK -> cíl

- OK = operativní kritérium

- ZK = zprostředkující kritérium

- transmisní mechanismy: Monetar., Keynes.

- Monet. tr. m.:

- zaměřuje se na kvantitu peněz – využívá MB

- OK = MB

- ZK = M0, M1, …

- cíl = nízká inflace

- striktní předpoklady a problémy:

- CB musí ovlivnit MB (když dělá kurz. intern., emituje -> problém)

- vztah mezi MB a pen. zásobou – peněžní multiplikátor (jeho nestabilita)

- CB změnou M (peněžní zás.) změní AD, ale CB neví jak přesně

- AS ovlivňuje také pí (záleží na sklonu AS – poloze Phil. křivky)

- Keynes. tr. m.:

- spíše ho zajímá cena peněz – IR

- OK = IRs (krátké obd.)

- ZK = IRl (dlouhé obd.)

- cíl = růst HDP, nízká pí, dnes i pí

- problémy:

- výnosová křivka – vazby mezi IRs, IRl

- AS závisí na Phil. křivce

- tyto 2 mechanismy jsou jako 2 strany jedné mince

- Kurzový tr. m.:

- CB rozhoduje jestli zvolit pevný kurzový systém – mechanismus cílování inflace

- pí slouží jako OK i ZK

- stanovuje pevný ústřední kurz, zaváže se, že bude udržovat urč. dobu, devizový kurz může kolísat kolem ústřední parity v oscilačním pásmu – úzké – několik procent

- CB stabilizuje na dlouhou dobu dev. kurz -> ten má působit jako stab. cena, stabilní hodnota importu = dovážení stability cen ze zahraničí – mělo by působit na domácí ekon.

- NMP -> pevný kurz (měnové intervence + IR)

- Mechanismus cílování inflace:

- CB si definuje velikost pí, kterou chce dosáhnout = úvazek CB, většinou rozpětí (ČR: 3.5%)

- prostřednictvím IRs

- NMP -> IRs -> blackbox -> cílová inflace

- problém: IRs může mít přímý vliv na pí -> nepředvídatelné

Inflace a model AS/AD

- IS-LM nepočítá s pí, proto je lepší AS/AD (byl používán před a po válce) – IS-LM nezkoumá D
- po čase se vynořoval problém s pí -> vzniknul model AS/AD
- AS/AD se snaží vysvětlit pohyby P
- pro vyspělé ekonomiky dnes je typický proces kontinuálního růstu pí (od války)
- inflaci a deflaci chápeme dlouhodobě – nikoliv několikaměsíční výkyvy
- dnes je deflace akorát v Japonsku, ale je chápána jako recese
- k měření pí používá ČSÚ jednak CPI (měsíčně) a jednak Deflátor HDP (čtvrtletně, kvalitnější – všechny změny věcí z HDP)
- pak nás zajímá, co způsobuje delta pí -> model AS/AD
- model AS/AD vysvětluje změny produktu se změnou P
- AD
- graf: X=Y, Y=IR; jedna IS, 2 LM -> průniky označeny Y0, Y1
- graf: X=Y, Y=P; AD – klesající hyperbola – vyznačeny 2 body -> na ose Y P0, P1, na ose X Y0, Y1 na stejných místech jako na předchozím grafu
- LM0 = MS / P0
- LM1 = MS / P1
- když přeneseme body z IS-LM, dostaneme sklon AD
-> závislost popt. mn. zboží a služeb na delta P
- poloha se mění při změně C, I, G, NX, M – pokud se zvětší -> posun doprava
- T – pokud se zvětší, posun doleva
- AS
- v krátkém období rostoucí hyperbola, v dlouhém vertikální čára
- v krátkém období se předpokládají stabilní náklady, v dlouhém se předpokládá, že se mění náklady – firmy nereagují na delta P
- posuny:
- doleva -> klesá produktivita práce
- doprava -> stoupá produktivita práce
- nahoru nebo dolů -> náhle se mění náklady firem

- popt. inflace:
- roste nebo klesá AD – kvůli změnám C, I, G, NX, M, T
- nabídková inflace:
- posun AS
- v realitě se mění AD -> změny AS

Nástroje měnové politiky

- nemá žádné přímé způsoby jak ovlivnit růst cen (pí) – může pouze zprostředkovaně

- na nástroje je potřeba navázat transmisním způsobem – pokračovat

- 1) tržní nástroje MP

- používají exit. FI a trhy a pokouší se ovlivnit ceny (nepřímý nástroj)

- 2) administrativní nástroje MP

- přímé nástroje MP

Operace na volném trhu (1):

- nejdůležitější

- nákupy/prodeje CP ze strany CB

- výhradně SPP, případně poukázky ČNB

- ovlivňuje MB a tržní IR (krátkodobě)

- při nákupu platí novými penězi, připisuje do rezerv bank, zvyšuje MB

- při prodeji snižuje MB

Repo operace (1):

- dohody o zpětném nákupu CP – vztah s OB – 2 dílčí transakce – prodej OB, zpětný nákup v termínu

- kombinuje promptní a termínovanou operaci

- odkupuje se za Kč + úrok

- nejčastější období je 14ti denní operace

- za Repo sazbu (se odkupuje) – nejdůležitější sazba CB

Kurzové intervence (1):

- měnové dopady nákupu a prodeje ze strany CB – té cizí měny

- buďto povinnost je provádět nebo snaha o stab. kurz

- pevný kurzový režim – stanoví se stř. kurz – v 2 pásmech (oscilačních) – pokud se kurz dostane mimo pásma, intervenuje

- znovu emituje peníze do ekonomiky a naopak

- může opustit tyto limity

- nemusí používat pevný kurzový systém, ale řízený floating (kurz) – pak intervenuje pouze při prudké změně

PMR (1):

- povinnost OB udržovat urč. min. částku - % z prim. vkladů OB

- dnes 2%, úročeny reposazbou (od června 2001)

- existuje pásmo, kde je to průměr v urč. období

- jsou součástí MB

- problém je, že existují zůstatky (rezervy) dobrovolné

- používání v 80. letech v záp. ekonomikách, dnes moc ne

Diskontní nástroje (1):

- dnes v mnoha zemích nepoužívané

- CB může poskytnout úvěr OB – slouží k dodání likvidních prostředků (účel většiny úvěrů), nouzové – záchranné úvěry – banky jsou nesolventní -> věřitel poslední instance

- diskontní úvěr

- slouží k dodání likvidity

- když nemá aktuálně dost prostředků na účtu rezerv

- získají úvěrovou linku – velmi levné

- nezajištěné úvěry - krátkodobě

- úročeno diskontní IR (nyní 3.2%)

- u nás se nepoužívá (je tu přebytek likvidity)

- reeskontní úvěr

- na doplnění likvidity bank

- odlišuje se od diskontního technikou operace

- CB eskontuje od OB již eskontované směnky

- krátkodobý – navázán na obchodní směnku

- úročen DIR

- lombardní úvěr

- nouzovější

- přísnější podmínky

- není automatický

- dražší – úročen lombardní IR (nyní 5.2%)

- proti zástavě CP (krytý)

- u nás se nepoužívá

Administrativní nástroje (2):

- používané i dnes

- pravidla likvidity (2)

- CB stanovuje pro KB závazné struktury aktiv a pasiv a vazby mezi nimi

- k zabezpečení žádoucí úrovně likvidity bank

- velmi účinný

- absolutní úvěrové stropy (2)

- stanoven max. rozsah úvěrů

- stanovuje se buďto zvlášť pro každou banku nebo všem stejně

- sice omezuje svobodu bank, ale je to nejúčinnější nástroj regulace mn. peněz v oběhu

- banky odporují, takže se používají výjimečně (1990-1992)

- relativní úvěrové stropy (2)

- lze limitovat diskontní, reeskontní a lombardní úvěry – součást diskontních nástrojů

- úrokové limity (2)

- CB stanoví max. IR z úvěrů a max. nebo min. IR z vkladů

- sice zásah do svobody bank, ale udržuje stabilní IR v ekonomice

- ovlivňuje aktivitu ve spoření

Měnové teorie

- měnové agregáty – množství peněz

- …….. (?)……..

Neoklasická teorie popt. po penězích:

- Fišer

- hlavní část kvantitativní teorie peněz

- kvantitativní rovnice peněz = Fischerova rovnice

- M^d * Vt = P * T

- M^d je optimální požadované mn. peněz v oběhu = popt. po pen.

- Vt = transakční rychlost peněz v čas. období

- T = mn. reálných transakcí

- Popt. po pen. je závisle proměnou a je přímo úměrná reálnému objemu T a P, nepřímo úměrná Vt

- lze rozlišit i popt. po hotovostním a bezhotovostním oběživu

- MC * Vmc + DD * Vdd = P * T

- MC = popt. po hotových pen.

- Vmc = trans. rychlost HO

- DD = popt. po bezhotov. pen.

- Vdd = trans. rychlost bezhotov. pen.

- Cambridžská konstanta

- vychází z Marshallovy teorie popt. po pen.

- zaměřena nikoliv na reálné transakce, ale na důchod

- zaměřuje se na problém jakou část důchodu budou ekon. subj. držet ve formě peněz

- transakční motivace držení peněz

- M^d = k * P * Y

- (P*Y) = nominální důchod

- k = cambridžská konstanta

- je závislá na IR (negativně), případně W,

- Friedman

- ovlivněn Keynesem, ale liberální ekonom -> tíhne i k neokl.

- peníze jsou součástí bohatství subjektu – existují i další aktiva (nejenom obligace) – konkurují penězům

- ovlivňování výnosnosti aktiv – podob bohatství

- subj. rozčleňují aktiva podle výnosnosti

-> M^d = f(W+, P+, r0+, r1-, r2-, pí^e-, (LK/FK)+)

- W = velikost bohatství subj. – v podobě souč. hodnot všech budoucích příjmů z držby bohatství – permanentní důchod – pokud roste, roste M^d

- r0 = IR z peněz, r1 = IR z obligací, r2 = IR z akcií

- pí^e = očekávaná inflace – ovlivňuje investice do nemovitého majetku

- LK/FK = poměr lidského a fyz. kapitálu – LK je náročnější na držbu peněz

- + značí pozitivní závislost, - značí negativní

- (rozšíření)

- důležitá je reální popt. po penězích: (M^d/P) = f(W/p, r0, r1, r2, pí^e, LK/FK)

- LK/FK – zanedbatelné

- nemění se relace alt. aktiv vzhledem k penězům -> účinky se ruší -> zanedbáváme r0, r1, r2, pí^e

- dostáváme: (M^d/P) = f(W+/P)

- ekon. subj. uvažují v delším horizontu -> stabilní, dlouhodobější poptávka

Monetaristická teorie popt. po penězích:

- mladší než cambridžská teorie

- peníze nejenom jako transakční prostředek, ale také jako aktivum – majetek

- peníze jsou neúročená aktiva, ale jiné pozitivní vlastnosti – nerizikové, dokonale likvidní

- předpokládá další aktiva – obligace (mají úrokový výnos, nejsou dokonale likvidní, jsou riziková – tržní cena kolísá dle tržní IR)

- předpokládá, že subjekty volí mezi penězi a obligacemi

- definuje 3 zákl. motivy držby peněz (1 originální)

- 1) důchodový

- kvůli směnám, peněžní příjmy, které se spotřebovávají – nerozlišuje nominální a reálný

- s rostoucím důchodem roste poptávka držby

- 2) opatrnostní

- ekon. subj. jsou v nejistém světě -> část peněz nechávají pro neočekávané situace

- s rostoucím důchodem roste poptávka držby

-> Lt(Y+) – funkce Y pozitivně závislá

- 1) a 2) = transakční popt.

- 3) spekulativní

- předpokládá, že subjekty spekulují na budoucí pohyb tržní IR a na základě toho tvoří popt. po penězích nebo obligacích

- normální hladina IR – skutečná se k nim blíží (vrací) – předpokládá vracení

- existující sazby subj. porovnává s normálními -> budoucí pohyb ovlivní tržní hodnotu majetku

- pokud jsou skutečné <> očekává se růst sazeb, čeká se snížení tržních cen obligací -> kap. ztráty -> peníze

- pokud jsou skutečné > normální -> očekává se pokles sazeb, čeká se zvýšení tržních cen obligací -> kap. zisky -> obligace

-> Ls(IR-) – IR negativně závislá

-> M^d = Lt(IR+) + Ls(IR-)

- IR nebere jako výnosový faktor, ale veličinu ovlivňující alt. zisky nebo ztráty z obligací

- graf: X=IR, Y=M^d; Lt(y) horizontální, Ls(IR) normální hyperbola klesající -> součtem vzniká M^d

Nástroje měnové politiky

- nemá žádné přímé způsoby jak ovlivnit růst cen (pí) – může pouze zprostředkovaně

- na nástroje je potřeba navázat transmisním způsobem – pokračovat

- 1) tržní nástroje MP

- používají exit. FI a trhy a pokouší se ovlivnit ceny (nepřímý nástroj)

- 2) administrativní nástroje MP

- přímé nástroje MP

Operace na volném trhu (1):

- nejdůležitější

- nákupy/prodeje CP ze strany CB

- výhradně SPP, případně poukázky ČNB

- ovlivňuje MB a tržní IR (krátkodobě)

- při nákupu platí novými penězi, připisuje do rezerv bank, zvyšuje MB

- při prodeji snižuje MB

Repo operace (1):

- dohody o zpětném nákupu CP – vztah s OB – 2 dílčí transakce – prodej OB, zpětný nákup v termínu

- kombinuje promptní a termínovanou operaci

- odkupuje se za Kč + úrok

- nejčastější období je 14ti denní operace

- za Repo sazbu (se odkupuje) – nejdůležitější sazba CB

Kurzové intervence (1):

- měnové dopady nákupu a prodeje ze strany CB – té cizí měny

- buďto povinnost je provádět nebo snaha o stab. kurz

- pevný kurzový režim – stanoví se stř. kurz – v 2 pásmech (oscilačních) – pokud se kurz dostane mimo pásma, intervenuje

- znovu emituje peníze do ekonomiky a naopak

- může opustit tyto limity

- nemusí používat pevný kurzový systém, ale řízený floating (kurz) – pak intervenuje pouze při prudké změně

PMR (1):

- povinnost OB udržovat urč. min. částku - % z prim. vkladů OB

- dnes 2%, úročeny reposazbou (od června 2001)

- existuje pásmo, kde je to průměr v urč. období

- jsou součástí MB

- problém je, že existují zůstatky (rezervy) dobrovolné

- používání v 80. letech v záp. ekonomikách, dnes moc ne

Diskontní nástroje (1):

- dnes v mnoha zemích nepoužívané

- CB může poskytnout úvěr OB – slouží k dodání likvidních prostředků (účel většiny úvěrů), nouzové – záchranné úvěry – banky jsou nesolventní -> věřitel poslední instance

- diskontní úvěr

- slouží k dodání likvidity

- když nemá aktuálně dost prostředků na účtu rezerv

- získají úvěrovou linku – velmi levné

- nezajištěné úvěry - krátkodobě

- úročeno diskontní IR (nyní 3.2%)

- u nás se nepoužívá (je tu přebytek likvidity)

- reeskontní úvěr

- na doplnění likvidity bank

- odlišuje se od diskontního technikou operace

- CB eskontuje od OB již eskontované směnky

- krátkodobý – navázán na obchodní směnku

- úročen DIR

- lombardní úvěr

- nouzovější

- přísnější podmínky

- není automatický

- dražší – úročen lombardní IR (nyní 5.2%)

- proti zástavě CP (krytý)

- u nás se nepoužívá

Administrativní nástroje (2):

- používané i dnes

- pravidla likvidity (2)

- CB stanovuje pro KB závazné struktury aktiv a pasiv a vazby mezi nimi

- k zabezpečení žádoucí úrovně likvidity bank

- velmi účinný

- absolutní úvěrové stropy (2)

- stanoven max. rozsah úvěrů

- stanovuje se buďto zvlášť pro každou banku nebo všem stejně

- sice omezuje svobodu bank, ale je to nejúčinnější nástroj regulace mn. peněz v oběhu

- banky odporují, takže se používají výjimečně (1990-1992)

- relativní úvěrové stropy (2)

- lze limitovat diskontní, reeskontní a lombardní úvěry – součást diskontních nástrojů

- úrokové limity (2)

- CB stanoví max. IR z úvěrů a max. nebo min. IR z vkladů

- sice zásah do svobody bank, ale udržuje stabilní IR v ekonomice

- ovlivňuje aktivitu ve spoření

Měnové teorie

- měnové agregáty – množství peněz

- …….. (?)……..

Neoklasická teorie popt. po penězích:

- Fišer

- hlavní část kvantitativní teorie peněz

- kvantitativní rovnice peněz = Fischerova rovnice

- M^d * Vt = P * T

- M^d je optimální požadované mn. peněz v oběhu = popt. po pen.

- Vt = transakční rychlost peněz v čas. období

- T = mn. reálných transakcí

- Popt. po pen. je závisle proměnou a je přímo úměrná reálnému objemu T a P, nepřímo úměrná Vt

- lze rozlišit i popt. po hotovostním a bezhotovostním oběživu

- MC * Vmc + DD * Vdd = P * T

- MC = popt. po hotových pen.

- Vmc = trans. rychlost HO

- DD = popt. po bezhotov. pen.

- Vdd = trans. rychlost bezhotov. pen.

- Cambridžská konstanta

- vychází z Marshallovy teorie popt. po pen.

- zaměřena nikoliv na reálné transakce, ale na důchod

- zaměřuje se na problém jakou část důchodu budou ekon. subj. držet ve formě peněz

- transakční motivace držení peněz

- M^d = k * P * Y

- (P*Y) = nominální důchod

- k = cambridžská konstanta

- je závislá na IR (negativně), případně W,

- Friedman

- ovlivněn Keynesem, ale liberální ekonom -> tíhne i k neokl.

- peníze jsou součástí bohatství subjektu – existují i další aktiva (nejenom obligace) – konkurují penězům

- ovlivňování výnosnosti aktiv – podob bohatství

- subj. rozčleňují aktiva podle výnosnosti

-> M^d = f(W+, P+, r0+, r1-, r2-, pí^e-, (LK/FK)+)

- W = velikost bohatství subj. – v podobě souč. hodnot všech budoucích příjmů z držby bohatství – permanentní důchod – pokud roste, roste M^d

- r0 = IR z peněz, r1 = IR z obligací, r2 = IR z akcií

- pí^e = očekávaná inflace – ovlivňuje investice do nemovitého majetku

- LK/FK = poměr lidského a fyz. kapitálu – LK je náročnější na držbu peněz

- + značí pozitivní závislost, - značí negativní

- (rozšíření)

- důležitá je reální popt. po penězích: (M^d/P) = f(W/p, r0, r1, r2, pí^e, LK/FK)

- LK/FK – zanedbatelné

- nemění se relace alt. aktiv vzhledem k penězům -> účinky se ruší -> zanedbáváme r0, r1, r2, pí^e

- dostáváme: (M^d/P) = f(W+/P)

- ekon. subj. uvažují v delším horizontu -> stabilní, dlouhodobější poptávka

Monetaristická teorie popt. po penězích:

- mladší než cambridžská teorie

- peníze nejenom jako transakční prostředek, ale také jako aktivum – majetek

- peníze jsou neúročená aktiva, ale jiné pozitivní vlastnosti – nerizikové, dokonale likvidní

- předpokládá další aktiva – obligace (mají úrokový výnos, nejsou dokonale likvidní, jsou riziková – tržní cena kolísá dle tržní IR)

- předpokládá, že subjekty volí mezi penězi a obligacemi

- definuje 3 zákl. motivy držby peněz (1 originální)

- 1) důchodový

- kvůli směnám, peněžní příjmy, které se spotřebovávají – nerozlišuje nominální a reálný

- s rostoucím důchodem roste poptávka držby

- 2) opatrnostní

- ekon. subj. jsou v nejistém světě -> část peněz nechávají pro neočekávané situace

- s rostoucím důchodem roste poptávka držby

-> Lt(Y+) – funkce Y pozitivně závislá

- 1) a 2) = transakční popt.

- 3) spekulativní

- předpokládá, že subjekty spekulují na budoucí pohyb tržní IR a na základě toho tvoří popt. po penězích nebo obligacích

- normální hladina IR – skutečná se k nim blíží (vrací) – předpokládá vracení

- existující sazby subj. porovnává s normálními -> budoucí pohyb ovlivní tržní hodnotu majetku

- pokud jsou skutečné <> očekává se růst sazeb, čeká se snížení tržních cen obligací -> kap. ztráty -> peníze

- pokud jsou skutečné > normální -> očekává se pokles sazeb, čeká se zvýšení tržních cen obligací -> kap. zisky -> obligace

-> Ls(IR-) – IR negativně závislá

-> M^d = Lt(IR+) + Ls(IR-)

- IR nebere jako výnosový faktor, ale veličinu ovlivňující alt. zisky nebo ztráty z obligací

- graf: X=IR, Y=M^d; Lt(y) horizontální, Ls(IR) normální hyperbola klesající -> součtem vzniká M^d

Dluhové cené papíry

- SPP

- obligace

SPP:

- cenný papír peněžního trhu – na krátkou dobu splatnosti <1>

- emituje stát – většinou v zastoupení MF(F)(?)

- má zabezpečit krátkodobé nesoulady ve státním rozpočtu

- většinou kvůli časovému nesouladu příjmů a výdajů -> emitují se SPP

- na krátkou dobu, protože se předpokládá brzké vyrovnání

- nyní se v ČR moc nesplácí – vystaví se nové, akorát se zaplatí úroky

- v ČR vydává ČNB

- PT (primární trh):

- na tento trh má přístup omezený počet klientů

- prodává se formou aukce – stát stanovuje max. náklad – kupující nabízejí úrok. hranici

- jsou emitovány jako diskontované, emitovány pod nominální hodnotou a odkupovány za nominální hodnotu

- k účasti na aukci je potřeba mít dostatečný majetek (>10.000.000,-) a vždy přes zástupce (OB)

- ST (sekundární trh):

- vytváří OB, …

- organizuje ho ČNB – trh krátkodob. dluhopisů

- trh tvoří tržní cenu na střetu D, S

- mění se tržní IR

- v podstatě bezrizikový CP

- mnohonásobně větší obraty oproti BCP

- pro banky je to řízení likvidity

- přístup je stejná jako na PT

- další možnost je koupit pod. listy fondu, který se SPP obchoduje

Obligace:

- vysoce univerzální CP k různým účelům

- emitent vydá, někdo nakoupí, emitent získá a zaváže se, že bude vyplácet pravidelně úroky a v době splatnosti vyplatí nom. částku obligace

- emitent může volit dobu do splatnosti, měnu ve které bude vše vyplácet

- emitent volí, jestli bude platit s pevným/variabilním úročením (záleží na ref. veličině – např. pí)

- konvertibilní obligace – místo částky obligace při splatnosti dostanu nově emitované akcie emitenta nebo něco jiného

- obční obligace – mám právo nakoupit/prodat určité aktivum při splatnosti (investor se rozhoduje až při splatnosti) – aktivum může být např. zlato, …

- PT: kromě státních emisí v podstatě není nic (instituce, místo)

- ST:

- mimoburzovní – neorganizuje ani ČNB ani MF – ale obchodníci

- objemy obchodů jsou mnohonásobně větší než BCP

- stanovuje se tržní cena

- stanovení tržní ceny:

- „správná cena“ – FV (fair view)

- stanovena na principu hodnoty všech budoucích příjmů z obligace

- současná hodnota obligace – diskontuji budoucí hodnotu k dnešnímu okamžiku

- BHn / (1+IR)^n

- n = kolik let zbývá do splatnosti

- BHn – budoucí hodnota – všechny budoucí příjmy – př. BHn = C1 (1+IR)^n-1 + C1 (1+IR)^n-2 + … + Cn+Fn (zde je BHn budoucí hodnota v okamžiku splatnosti)

- Fn = nominální částka obligace

- P = FV = (BHn)/(1+IR)^n = C1/(1+IR) + C2/(1+IR)^2 + … + (Cn+Fn)/(1+IR)^n

- tržní cena většinou kopíruje +- FV

- výnosnost obligace:

- Ci / F (úr. výnos/nom. částka)

- Ci / P (úr. výnos/tržní cena)

- YTM (výnos do doby splatnosti) = tržní IR, která vyrovná souč. hodnotu všech bud. příjmů s akt. tržní cenou obligace

- se změnou tržní IR se mění tržní cena – stoupá IR, klesá P a naopak

-> lze tratit při kolísání tržních IR

Centrální banka

- ve srovnání s OB je CB mladá instituce

- CB vznikají ke konci 17. století, rozmach v 19., 20. st.

- obvykle zakládáno pro vedení účtů panovníků, ale také ho financovali (v případě války), prováděla jeho transakce

- 1. CB byla Bank of England (1694) – nová instituce

- 2. CB byla Švédská CB (1697) – nikoliv nová, ale přeměna z existující KB, zachovala služby KB

- v 18. století se moc nedělo, 19. a 20. století – velmi se rozvíjí – začínají se míchat do pen. oběhu – centralizace bankovek

- nahradili tehdejší bankovky (bankocetle) jejich měnou – jediná instituce, mající právo emitovat oběživo

- řídí měnu – měnová politika – má vést k nízké a stabilní pí

- u nás:

- do 1918 pod vlivem Rakouské NB – jako celý stát byl pod Rakouskem

- 1918 – 1926 – nic

- 1926 – NB Československá – až do války (obsazena němci)

- 1993 – banka ???? rozdělena na ČNB

- ne všechny státy mají CB (př. Vatikán) a naopak (př. USA jich má opticky více)

- Evropská CB – spravuje Euro – ve všech Eurozemích, byť ty země mají svoje

Funkce CB:

- banky státu – účty státního rozpočtu, organizací navázaných na stát, FNH, fin. úřady

- neposkytují státu úvěry – nezávislé na státu – nemají povinnost stát úvěrovat

- výjimka pro krátkodobý „mínus“ pro stát (max. pár dní) – limit (býval 60 mld)

- obvykle výhradní emitent oběživa – většinou monopolní subjekt

- emitují bankovky a mince (pro CB technická záležitost)

- rozhoduje o podobě, ochranných prvcích, tiskne je a skladuje

- zajišťuje, aby byla hotovost, kde je potřeba, kontroluje je (případně mění)

- hotovostní oběživo tvoří 15%

- CB je zodpovědná za měn. politiku státu – má vést k zabezpečení stability měny v celé ekonomice

- CB by měla dosahovat stabilní míru inflace

- CB měly inflaci=0 jako prim. cíl, dnes se snaží udržet stabilní míru inflace

- sek. cíl = podpora zaměstnanosti, podpora ekon. růstu – pouze pokud neohrožuje prim. cíl

- význ. pozice v bank. institucích – KB, OB mají účty u CB3 důvody:

- zúčtování mezibank. transakcí, banky tam musí udržovat potřebné zůstatky (případně CB dodá potřebnou likviditu)

- PMR – min. zůstatek na těch účtech

- pro měnově-politické transakce

- CB je instituce bankovního dozoru

- subj. bankovní regulace, pravomoc sankcí, dohlížecí pravomoc – na to může být i samostatný úřad

- spravují devizové rezervy státu

- pro zabezpečení stabilního kurzu

- hotovostní peníze, ale hlavně zůstatky u jiných CB, CP v cizích měnách od bonitních subj.

- 72% je v Eurech, zbytek v $

- zastupují stát při jednání s nadnár. institucemi

Bilance CB:

- Aktiva:

- nakoupené CP – nejčastěji SPP

- poskytnuté domácí úvěry - OB

- úvěry do zahraničí (zanedb.)

- devizové rezervy (80%)

- zlaté rezervy (zanedb.)

- ost. aktiva

- Pasiva:

- hot. oběživo – tady na straně P – chápáno jako závazek – 200 mld Kč

- rezervy bank – desítky mld korun – důležitá funkčnost

- vklady státu – důležité jsou pohyby (kolem 1.5 bil. Kč ročně)

- vklady zahr. subj – u nás nedůležité

- kapitál – nezadá. (asi 1.4 mld Kč) – většinou v podobě akcií, vlastní stát

- emitované vlastní CP – zanedb. – pro některé operace měn. politiky

- ost. pasiva

Dluhové cené papíry

- SPP

- obligace

SPP:

- cenný papír peněžního trhu – na krátkou dobu splatnosti <1>

- emituje stát – většinou v zastoupení MF(F)(?)

- má zabezpečit krátkodobé nesoulady ve státním rozpočtu

- většinou kvůli časovému nesouladu příjmů a výdajů -> emitují se SPP

- na krátkou dobu, protože se předpokládá brzké vyrovnání

- nyní se v ČR moc nesplácí – vystaví se nové, akorát se zaplatí úroky

- v ČR vydává ČNB

- PT (primární trh):

- na tento trh má přístup omezený počet klientů

- prodává se formou aukce – stát stanovuje max. náklad – kupující nabízejí úrok. hranici

- jsou emitovány jako diskontované, emitovány pod nominální hodnotou a odkupovány za nominální hodnotu

- k účasti na aukci je potřeba mít dostatečný majetek (>10.000.000,-) a vždy přes zástupce (OB)

- ST (sekundární trh):

- vytváří OB, …

- organizuje ho ČNB – trh krátkodob. dluhopisů

- trh tvoří tržní cenu na střetu D, S

- mění se tržní IR

- v podstatě bezrizikový CP

- mnohonásobně větší obraty oproti BCP

- pro banky je to řízení likvidity

- přístup je stejná jako na PT

- další možnost je koupit pod. listy fondu, který se SPP obchoduje

Obligace:

- vysoce univerzální CP k různým účelům

- emitent vydá, někdo nakoupí, emitent získá a zaváže se, že bude vyplácet pravidelně úroky a v době splatnosti vyplatí nom. částku obligace

- emitent může volit dobu do splatnosti, měnu ve které bude vše vyplácet

- emitent volí, jestli bude platit s pevným/variabilním úročením (záleží na ref. veličině – např. pí)

- konvertibilní obligace – místo částky obligace při splatnosti dostanu nově emitované akcie emitenta nebo něco jiného

- obční obligace – mám právo nakoupit/prodat určité aktivum při splatnosti (investor se rozhoduje až při splatnosti) – aktivum může být např. zlato, …

- PT: kromě státních emisí v podstatě není nic (instituce, místo)

- ST:

- mimoburzovní – neorganizuje ani ČNB ani MF – ale obchodníci

- objemy obchodů jsou mnohonásobně větší než BCP

- stanovuje se tržní cena

- stanovení tržní ceny:

- „správná cena“ – FV (fair view)

- stanovena na principu hodnoty všech budoucích příjmů z obligace

- současná hodnota obligace – diskontuji budoucí hodnotu k dnešnímu okamžiku

- BHn / (1+IR)^n

- n = kolik let zbývá do splatnosti

- BHn – budoucí hodnota – všechny budoucí příjmy – př. BHn = C1 (1+IR)^n-1 + C1 (1+IR)^n-2 + … + Cn+Fn (zde je BHn budoucí hodnota v okamžiku splatnosti)

- Fn = nominální částka obligace

- P = FV = (BHn)/(1+IR)^n = C1/(1+IR) + C2/(1+IR)^2 + … + (Cn+Fn)/(1+IR)^n

- tržní cena většinou kopíruje +- FV

- výnosnost obligace:

- Ci / F (úr. výnos/nom. částka)

- Ci / P (úr. výnos/tržní cena)

- YTM (výnos do doby splatnosti) = tržní IR, která vyrovná souč. hodnotu všech bud. příjmů s akt. tržní cenou obligace

- se změnou tržní IR se mění tržní cena – stoupá IR, klesá P a naopak

-> lze tratit při kolísání tržních IR

Centrální banka

- ve srovnání s OB je CB mladá instituce

- CB vznikají ke konci 17. století, rozmach v 19., 20. st.

- obvykle zakládáno pro vedení účtů panovníků, ale také ho financovali (v případě války), prováděla jeho transakce

- 1. CB byla Bank of England (1694) – nová instituce

- 2. CB byla Švédská CB (1697) – nikoliv nová, ale přeměna z existující KB, zachovala služby KB

- v 18. století se moc nedělo, 19. a 20. století – velmi se rozvíjí – začínají se míchat do pen. oběhu – centralizace bankovek

- nahradili tehdejší bankovky (bankocetle) jejich měnou – jediná instituce, mající právo emitovat oběživo

- řídí měnu – měnová politika – má vést k nízké a stabilní pí

- u nás:

- do 1918 pod vlivem Rakouské NB – jako celý stát byl pod Rakouskem

- 1918 – 1926 – nic

- 1926 – NB Československá – až do války (obsazena němci)

- 1993 – banka ???? rozdělena na ČNB

- ne všechny státy mají CB (př. Vatikán) a naopak (př. USA jich má opticky více)

- Evropská CB – spravuje Euro – ve všech Eurozemích, byť ty země mají svoje

Funkce CB:

- banky státu – účty státního rozpočtu, organizací navázaných na stát, FNH, fin. úřady

- neposkytují státu úvěry – nezávislé na státu – nemají povinnost stát úvěrovat

- výjimka pro krátkodobý „mínus“ pro stát (max. pár dní) – limit (býval 60 mld)

- obvykle výhradní emitent oběživa – většinou monopolní subjekt

- emitují bankovky a mince (pro CB technická záležitost)

- rozhoduje o podobě, ochranných prvcích, tiskne je a skladuje

- zajišťuje, aby byla hotovost, kde je potřeba, kontroluje je (případně mění)

- hotovostní oběživo tvoří 15%

- CB je zodpovědná za měn. politiku státu – má vést k zabezpečení stability měny v celé ekonomice

- CB by měla dosahovat stabilní míru inflace

- CB měly inflaci=0 jako prim. cíl, dnes se snaží udržet stabilní míru inflace

- sek. cíl = podpora zaměstnanosti, podpora ekon. růstu – pouze pokud neohrožuje prim. cíl

- význ. pozice v bank. institucích – KB, OB mají účty u CB3 důvody:

- zúčtování mezibank. transakcí, banky tam musí udržovat potřebné zůstatky (případně CB dodá potřebnou likviditu)

- PMR – min. zůstatek na těch účtech

- pro měnově-politické transakce

- CB je instituce bankovního dozoru

- subj. bankovní regulace, pravomoc sankcí, dohlížecí pravomoc – na to může být i samostatný úřad

- spravují devizové rezervy státu

- pro zabezpečení stabilního kurzu

- hotovostní peníze, ale hlavně zůstatky u jiných CB, CP v cizích měnách od bonitních subj.

- 72% je v Eurech, zbytek v $

- zastupují stát při jednání s nadnár. institucemi

Bilance CB:

- Aktiva:

- nakoupené CP – nejčastěji SPP

- poskytnuté domácí úvěry - OB

- úvěry do zahraničí (zanedb.)

- devizové rezervy (80%)

- zlaté rezervy (zanedb.)

- ost. aktiva

- Pasiva:

- hot. oběživo – tady na straně P – chápáno jako závazek – 200 mld Kč

- rezervy bank – desítky mld korun – důležitá funkčnost

- vklady státu – důležité jsou pohyby (kolem 1.5 bil. Kč ročně)

- vklady zahr. subj – u nás nedůležité

- kapitál – nezadá. (asi 1.4 mld Kč) – většinou v podobě akcií, vlastní stát

- emitované vlastní CP – zanedb. – pro některé operace měn. politiky

- ost. pasiva

Cené papíry

- urč. spec. podoba FI, není nahraditelný

- majitel má práva vůči emitentovi

- státní dluhopisy se většinou nedostávají mezi veřejnost

- podoby:

- v minulosti: listinná podoba (vklad Au do banky -> potvrzení)

- 19.-20. st. – zalaminovaná podoba – dematerializace, vydává častěji bezlistinné podoby, „bezhotovostní“ – záznam o majetk. listech

- dnes již jen nelistinná podoba – CP na listině (?)

- CP – se skládá z pláště (ztělesňuje majetek nebo práva) a kupónového archu s talonem

- podle ztělesněného práva CP:

- zbožové CP – skladní listy, lodní listy – právo na urč. věc

- CP peněžního trhu – státní pokl. pouk., depoz. cert.

- CP kap. trhu:

- a) dluhové a majetkové CP

- b) CP s 1) pevným, 2) proměnlivým úročením, 3) nulovými sazbami, 4) proměnlivým výnosem – závisí na HV

- c) - 1) CP na doručitele, 2) CP na řad (převod práva písemným prohl.), 3) CP na jméno (převod cesí – souhlas emitenta)

Akcie:

- majetkový CP – slouží k získání zákl. jmění a.s.

- zákl. právo držby – podíl – řídit a.s. (v rámci podílu akcie), hlasovat na valné hromadě, na podíl na zisku

- není právo na výnos (pravidelnou výplatu) – proměnlivá částka, která se rozděluje

- výnos je dividendový – v peněžní podobě, případně jiné (akciové dividendy), naturální podobě (statky)

- většinou jsou dividendy řádně vypláceny (pravidelně), občas jsou mimořádné dividendy, občas zálohové dividendy

- není def. splatnost – nekonečná doba do splatnosti

- nenahraditelný CP pro urč. okruh spotřebitelů – emitují a.s.

- 1 z nejvýzn. CP – zaznamenává majetkové, ne! dluhové právo majitelů

- Prioritní akcie:

- majitel má přednostní právo na výplatu dividend

- většinou ztrácí právo na hlas na valné hromadě

- špatně se prodávají na sek. fin. trzích

Sekundární trhy:

- akcie jsou obchodovány na:

- BCP

- mimoburzovních trzích – instituce, trh podobající se BCP

- mimoburzovní instituce a BCP - rozdíly:

- BCP:

- vzniká na základě zákona – povolení (komise pro CP)

- většinou monopolní postavení, nicméně mohou být soukromé

- burzovní trh je výběrový – pro největší a nejkvalitnější emitenty – jsou daná pravidla

- podmínky stanovuje komise – kdo kdy jak

- MB trhy:

- nejsou tak striktní, formální

- obvykle tvoří sdružení obchodníků

- většinou lokalizovaná místa propojených obchodníků

- obchodovat se může, když je zájemce (většinou)

- nižší náklady než na BCP

- později i na burze zavedli marketmakery, aby mohli konkurovat, také se přesunula do kanceláří

- snížili poplatky -> zvětšil se objem obchodů

- na BCP může být a obchodovat pouze ten, kdo má burzovní křeslo – pevný počet křesel – pouze pro fyz. osoby

- obchod s křesli – 70. léta $60.000 - $70.000, 90. léta $1.000.000

- ČR: BCPP, RM systém (těžko zařaditelný – lze i bez obchodníka – u nás ročně zajistí transakce kolem 1 biliónu korun, vzhledem k objemu mizivě ziskové)

Podílové listy:

- podobné akciím, ale vlastnictví nedává právo řídit pod. fond – nejsou valné hromady

- vlastněním pod. listu vlastním část pod. fondu a mám právo na část zisku