Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Další organizace a Subjekty národního hospodářství

Další organizace jsou:
1) Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj – OECD
2) Evropské sdružení volného obchodu – EFTA
3) Evropská banka pro obnovu a rozvoj – EBRD
4) Všeobecná dohoda o clech a obchodu – GATT
5) Organizace zemí vyvážející ropu – OPEC

Subjekty národního hospodářství
1) ziskové organizace – dosažení konkrétního a měřitelného zisku, označujeme je jako podniky
2) neziskové organizace – cílem je zlepšování celkové úrovně společnosti, cíle nejsou konkrétní, výsledky činnosti – příjmy se někdy nedají vyjádřit v penězích, náklady – výdaje jsou vyjádřeny v penězích
o druhy neziskových organizací:
 státní organizace – rozpočtové organizace – služby v oblasti, školství, zdravotnictví, státní správy, obrany… získané příjmy odvádějí státu, stát hradí výdaje ze státního rozpočtu, příspěvkové organizace – služby v oblasti vzdělávání, výchovy, zábavy, kultury… ze svých příjmů hradí výdaje a rozdíl odvádí státu, pokud jsou výdaje vyšší než příjmy, dostávají od státu příspěvek na výši rozdílu, státní fondy – jsou účelovým sdružením státu, jsou to právnické osoby s právní subjektivitou, např. fond životního prostředí, fond kultury, Pozemkový fond ČR, Fond dětí a mládeže…
 církevní organizace, zájmová sdružení a politické strany – plní specifické úkoly v oblasti náboženství, zájmů občanů… hospodaří s majetkem svých členů, příp. dostávají příspěvky od státu
 nadace – účelová sdružení majetku FO a PO, shromažďují věcné a peněžní dary od FO a PO, zpravidla k podpoře společensky prospěšných činností, hospodaří podle nadačního zákona

Vztahy podniku k obci (městu)

1) vztahy v oblasti práce a podnikání – podnik poskytuje občanům pracovní příležitosti, za jejich práci vyplácí mzdu, občané si za mzdu kupují zboží a platí služby u jiných podnikatelských subjektů, tím se rozvíjí obec i celé oblasti, orgány obce zajišťují správu obce a poskytují služby občanům
2) městské či obecní úřady – vydávají podnikatelům doklady o souhlasu obce s umístěním provozovny, podnikatelským subjektům by měli zajistit vhodné podmínky (osvětlení, bezpečnost obce, odvoz odpadků, údržbu silnic, síť škol, MHD, zdravotní péči …), tyto služby hradí z daní z příjmů fyzických a právnických osob, které podnikají, podnikatelé a orgány obce by měli pečovat o ochranu živ. prostředí a nepoškozovat zájmy obce, obec může dát podnět k finančním sankcím při porušování ekologie
3) živnostenské úřady – udělují podnikatelům koncesní listiny nebo živnostenské listy
4) úřady práce – pomáhají hledat občanům zaměstnání, vyplácejí podpory v nezaměstnanosti, zprostředkovávají rekvalifikační kurzy pro nezaměstnané
5) vztahy ve finanční oblasti – obec zajišťuje pro podnik řadu služeb (bydlení, obchody, dopravu …) a tak potřebují značné finance, dnes mají obce vlastní rozpočty, nejvýznamější položkou je podíl na dani z příjmu fyzických a právnických osob, další složkou jsou výnosy z nemovitostí a z místních daní a poplatků
6) vztahy v oblasti životního prostředí – povinnost pečovat o ŽP ukládá podnikatelům obchodní zákoník i živnostenský zákon, v zájmu je dodržování ekologických pravidel, trvat na sankcích a pokutách za porušování, tyto prostředky pak jdou do státní pokladny a jsou vynaloženy na zmírnění následků poškození ŽP

Vztahy podniku k bance

- peněžní ústavy vedou podnikatelům peněžní účty a provádějí za ně potřebné platby, poskytují úvěry, vydávají cenné papíry …
- platby lze provádět v:
o hotovosti přímým předáním peněz – podniky je užívají při vyplácení mezd, prodeji zboží, platby se uskutečňují předáním peněz plátcem příjemci s použitím pokladních dokladů:
 příjmový a výdajový pokladní doklad
 pokladní složenka
 šek
 poštovní poukázka
o bezhotovostní převodem mezi bankovními účty – účty vedou banky svým klientům na základě jejich písemné žádosti o zřízení účtu a podpisového vzoru (slouží k ověření totožnosti), k žádosti připojují:
 právnické osoby – výpis z obch. rejstříku nebo notářsky ověřený opis živnostenského listu
 fyzické osoby – předloží občanský průkaz
o platbami v hotovosti prostřednictvím banky – banka převede z účtu klienta finanční částku na jiný účet, převod je proveden na základě příkazu k úhradě klienta, je v něm uvedeno:
 bankovní spojení plátce i příjemce (čísla účtů a identifikační kód banky)
 částka, podpis a datum vystavení
 popř. konstantní a variabilní symbol

- platební styk je upraven Všeobecnými obchodními podmínkami České národní banky spolu s ustanoveními obchodního zákoníku

Okolí národního hospodářství

1) Evropské společenství – European Community (EC) – je to souhrnný název pro 3 integrační skupiny:
a. Evropské hospodářské společenství - EEC
b. Evropské společenství pro atomovou energii – Euratom
c. Evropské sdružení uhlí a oceli – ECSC

2) Evropské hospodářské společenství – EHS (European Economic Community – EEC)
- nazývá se také Společný trh nebo Společný Evropský trh
- jednalo se o integrační seskupení 6-ti zemí, které dříve vytvořili ECSC
- ESH bylo založeno na základě Římských dohod, platnost od 1. 1. 1958, zakládající členové byli: Francie, SRN, Itálie, Nizozemí, Belgie, Lucembursko, později se přidalo Dánsko, Irsko, VB, Řecko, Španělsko, Portugalsko
- úkolem ESH bylo vytvoření celní unie s:
o volným pohybem zboží, služeb, osob, peněz, kapitálu
o harmonizovanou fiskální politikou
o sjednocenými technickými normami, společnou měnovou unií
o společnou obranou
o společnou zahraniční politikou
- hlavními orgány jsou:
o shromáždění – Evropský parlament – jako poradní a kontrolní orgán
o rada – Ministerská rada – zajišťuje koordinaci hospodářských politik členských států
o komise EHS – kontroluje obsah plnění zakládající smlouvy i opatření orgánů
o soudní dvůr – rozhoduje o sporech vzniklých při realizaci smlouvy a dbá na její dodržování

3) Středoevropská dohoda o oblasti volného obchodu (Central European Free Trade Association – CEFTA)
- založena v r. 1992 v Budapešti, kde bylo dohodnuto pásmo volného obchodu mezi zeměmi tehdejší Višegrádské trojky
- smlouva uzavřena v r. 1992 v Krakově a jejími signatáři se stala ČR, SR, Maďarská republika, Polská republika
- cílem CEFTA je růstem obchodu dosáhnout harmonického rozvoje hospodářských vztahů, podpořit hospodářskou aktivitu, zlepšit životní úroveň, zvýšit zaměstnanost, produktivitu a finanční stabilitu

4) Evropská unie – European Union – EU
- integrační seskupení 16-ti evropských zemí (Francie, SRN, Itálie, Nizozemí, Belgie, Lucembursko, VB, Irsko, Dánsko, Řecko, Španělsko, Portugalsko, Finsko, Norsko, Švédsko, Rakousko a od r. 2004 také Polsko, ČR, SR a Maďarsko)
- pro zapojení do EU musí být splněny konkrétní předpoklady, vstup nových uchazečů je podmíněn 29 podmínkami
- podstatná je kompatibilita v měnové oblasti a stabilita hodnoty peněz

5) Mezinárodní měnový fond – International Monetary Fund – IMF
- organizace založena v r. 1945, hlavním úkolem je:
o vzájemná konzultace členských zemí o platebních a měnových problémech
o udržení stability devizových kurzů, bránit spekulativním vlivům
o přispívat k vytvoření volné mnohostranné mezinárodní platební soustavy
o poskytovat členským zemím devizové úvěry na vyrovnání deficitů, přispívat tak k odstraňování nerovnováhy v mezinárodních platbách
- výkonná odpovědnost za činnost fondu je delegována na Radu guvernérů (2 představitelé z každé členské země)

6) Světová obchodní organizace – World Trade Organization – WTO
- je nástupkyní organizace GATT od r. 1994
- hlavní úkol spočívá v zabezpečení přechodu z obchodního systému, který se zabývá otázkami směny zboží, k systému, který zahrnuje služby a obchodní aspekty duševního vlastnictví
- základem WTO je tzv. Ministerská konference WTO, výkonným orgánem je Všeobecná rada, pomocné orgány jsou Rada pro zboží, Rada pro služby, Rada trip (odpovědná za obchod s duševním vlastnictvím)

Hospodářské sektory:

1) sektor primární (tzv. prvovýroba) – zahrnuje získání surovin a produktů z přírody a obdělávání půdy, např. těžební průmysl, lesnictví, zemědělství, rybářství
2) sektor sekundární (tzv. druhovýroba) – zahrnuje zpracování produktů z prvovýroby a výrobu hmotných statků, např. průmysl kožedělný, potravinářský, chemický, stavební
3) sektor terciální – zahrnuje oblast služeb pro obyvatele, např. doprava a spoje, zdravotnictví, pojišťovnictví, obchod, školství, CR, kultura, komunální služby …
4) sektor kvartální – zahrnuje oblast vzdělání, výchovy, vědy a výzkumu
- od r. 1990 vzrostl v ČR podíl terciálního sektoru a klesl podíl sekundárního


Okolí podniku
- je to celý svět a jeho přírodní zdroje, vědeckotechnický rozvoj, politické, sociální a právní faktory, obyvatelstvo, ekonomika a ekologie
- okolím rozumíme faktory, které existují mimo podnik a působí na něj
- okolí ovlivňuje zaměření podniku, jeho činnost, organizační strukturu a vnitřní procesy
- faktory dělíme do dvou skupin:
o přímé okolí – oborové okolí podniku, působí přímo, např. dodavatelé a odběratelé, spotřebitelé nakupující ve firmě, patří sem konkurenti – ovlivňují všechny činnosti, chce-li podnik obstát na trhu, musí být lepší než konkurence, zákazníci – podnik prokazuje svoji existenci až skutečným prodejem svých výrobků a služeb, dodavatelé – ovlivňují náklady, schopnost pružně reagovat na potřeby trhu, věřitelé – ovlivňují finanční situaci podniku, trh práce – ovlivňuje získávání pracovníků dle kvalifikace, podobí na pracovní motivaci
o nepřímé okolí – obecné okolí podniku, působí zprostředkovaně přes určitý subjekt, např. obchodní partneři dodavatelů, spotřebitel nakupující v obchodní síti …, patří sem: politické faktory – definují parametry, ve kterých podnik musí a smí pracovat, ovlivňují podnik prostřednictvím rozhodování o zahraničním obchodu, protimonopolního zákonu, daňových předpisech, minimální mzdě, cenové politice, o činnostech zaměřených na ochranu spotřebitelů a živ. Prostředí, existují kroky na ochranu podniků, např. patentové zákony, státní dotace, granty na výzkum …, ekonomické faktory – jde o vlivy úrokové míry, míry inflace, trendu, růstu, pohybu kupní síly a státní moci, sociální faktory – vyvíjení se z kulturních, historických, ekologických, demografických a náboženských základů, technologické faktory – vyjadřují úroveň techniky a technologické dovednosti

Podnik jako součást národního hospodářství, soustava s struktura, hospodářské sektory, okolí národního hospodářství

- národní hospodářství (NH) je souhrn hospodářských činností na určitém státním území, které jsou uskutečňovány podnikatelskými subjekty a občany
- soustava NH (orgány ČR, které se zabývají hospodářskou činností)
o nejvyšší státní orgány
 zastupitelský orgán – parlament ČR
 správní orgán – vláda ČR
o ústřední státní orgány
 odvětvové orgány – jednotlivá ministerstva
 účelové orgány – statistický úřad, kontrolní úřad
o místní státní orgány
 krajské úřady, obecní zastupitelstva
o hospodářské orgány
 jednotlivé subjekty podnikání bez ohledu na velikost, právní a vlastnické formy

- státní orgány nemají právo přímo zasahovat do předmětu činnosti subjektů, i když nejsou řízeny žádnými institucemi a dodržují platné zákony pro jejich podnikatelskou činnost

- vláda provádí tyto činnosti:
o tvorba zahraniční politiky
o strategie hospodářského rozvoje
o strategie finanční politiky
o daňová politika
o politika sociálního zabezpečení
o koncepce zahraničního obchodu

Struktura NH (Národního Hospodářství)

Struktura NH (Národního Hospodářství)

- NH se člení na hospodářská odvětví podle podobných výkonů, které vykonávají:
1) průmysl – důležité odvětví každého státu, patří sem výroba paliv a energie, strojírenství, hutnictví, chemický průmysl, potravinářský průmysl, textilní a oděvní průmysl, kožedělný p., výroba skla a keramiky, elektrotechnický p.

2) energetika

3) zemědělství – zabezpečuje spotřebu potravin a potravinářských surovin, zemědělská půda je nenahraditelný fond NH, cílem zemědělství je zvýšení kvality vyráběných výrobků a surovin, snížení obsahu škodlivých a zdraví nebezpečných látek v potravinách, zvýšení úrovně péče o krajinu, lepší využívání všech výrobních prostředků i lidské práce

4) lesní a vodní hospodářství – je významnou složkou životního prostředí a důležitým zdrojem surovin (dřevo, voda), cílem lesního hospodářství je udržení a zlepšení ekosystémů v jednotlivých oblastech státu, odstranění škod způsobených emisemi a nevhodným využíváním dřeva, cílem vodního hospodářství je snižovat znečištění vod, zlepšit ochranu povrchových a spodních vod, zlepšit zásobování obyvatelstva pitnou vodou, budovat zásobníky vody a vodoenergetická díla jako čisté zdroje energie

5) stavebnictví – patří sem vlastní stavební práce při výstavbě, opravách a údržbě budov a staveb, dále průzkumové, projektové a přípravné práce, v poslední době došlo k privatizaci firem, vznikly soukromé, které provádějí drobné výstavby, opravy bytového a domovního fondu, speciální práce na zakázku jiných firem, došlo tak k oživení stavební výroby, ke kratším lhůtám výstavby, ke zvýšení kvality a efektivnosti

6) doprava a spoje
o železniční doprava – pomalá ale levná, vhodná pro přepravu objemného nákladu na dlouhou vzdálenost, existují speciální vagóny, kde přepravíme jakékoliv výrobky ve velkém podílu
o silniční doprava – poměrně rychlá, zboží se nemusí překládat, náklady jsou však vysoké, problémem je propustnost vybudovaných komunikací a ochrana životního prostředí
o vodní doprava – nejpomalejší, vhodná pro objemově velké a těžké náklady, je omezena splavností toků, počtem přístavů, počasím, zboží je nutné překládat, je levná
o letecká doprava – je nejrychlejší, vhodná na dlouhé vzdálenosti, pro objemově menší a lehké výrobky, nejdražší

7) obchod – úkolem je zajistit prodej zboží spotřebitelům v dostatečné a pestré nabídce, vysoké kvalitě a přijatelných cenách, činnost obchodu je místem přímého vzájemného působení poptávky a nabídky

8) cestovní ruch – jde o uspokojování potřeb lidí v oblasti rekreace, turistiky a kultury mimo běžné životní prostředí, ve volném čase, vznikla řada soukromých CK, které rozšířili nabídku služeb v CR

9) peněžnictví a pojišťovnictví – banky jsou světovou oblastí ekonomiky, jejich činnost probíhá v podmínkách soutěže, konkurence stimuluje banky, aby nabízeli nové a dokonalejší služby, ústřední bankou je ČNB (Česká národní banka), dále jsou u nás na trhu soukromé banky (Komerční banka, Česká spořitelna, Hypoteční banka …), pojišťovnictví je specifické odvětví ekonomiky, zabezpečuje finanční zmírnění negativních důsledků na ekonomickou a podnikatelskou činnost lidí, pro tento )čel slouží tzv. pojistný fond pojišťoven, který je tvořen výběrem pojistného od občanů a organizací, u nás na trhu působí tyto pojišťovny: Česká spořitelna, Poštovní spořitelna, Kooperativa …

10) zdravotnictví – úkolem je péče o zdraví lidí, kterou zajišťuje prostřednictvím státních i soukromých zařízení

11) školství – zabezpečuje vzdělávání občanů prostřednictvím sítě státních i soukromých škol všech stupňů

12) kultura – zajišťuje kulturní vyžití občanů s využitím nabídky státních i soukromých institucí, financování kulturních podniků přestává být závislé na státních dotacích, úspěšnost je podmíněna managementem podniku, kvalitou služeb, dobrým zvukem a vyspělostí případných sponzorů

13) soudnictví a prokuratura – soustava soudů zajišťuje možnost projednání všech porušení zákona, dále potrestání viníků, řešení majetkových i jiných občanských sporů, uvedenou legislativu upravuje zákon, ochranu států zajišťuje armáda, vnitřní bezpečnost a bezpečnost občanů zabezpečují složky vnitra (např. informační služba, policie ČR), v některých městech a obcích zabezpečuje ochranu občanů a majetku městská policie, která je podřízena obecnímu zastupitelstvu


Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů , plastové reklamní předměty
vrtačka, zakružovačka, soustruh
zdvihací zařízení, vázací technika, školení jeřábníků, vazačů břemen

Hlavní činnost

- je to činnost, pro kterou byl podnik zřízen
- dělíme ji na:
o výrobní
o obchodní
o poskytující služby (ubytovací, stravovací, dopravní, CR, opravárenské služby, finanční služby)
- výsledkem hlavní činnosti jsou výkony podniku (statky a služby), které jsou prodávány spotřebitelům
- prodejem těchto výkonů získává podnik největší část svých výnosů
- hlavní činnost ovlivňuje ostatní podnikové činnosti
- z hlavní činnosti vyplývá typ organizační struktury, způsob řízení, počet pracovníků, zásobování, možnosti investování
- některé podniky potřebují své hlavní činnosti i tzv. doplňkové činnosti = takové činnosti, bez kterých by služby nebyly kompletní (hotel – ubytovací činnost + stravovací)
- specifické činnosti – podnik je provozuje vedle hlavní činnosti, ale nemusí s ní vůbec souviset
- výrobní činnost zajišťují výrobní útvary

- dvě etapy výrobního procesu:
o předvýrobní etapa – zahrnuje konstrukční a technologickou přípravu výroby, zajištění zdrojů
o výrobní etapa – vlastní výroba

- vlastní výrobu lze členit:
o hlavní výroba – výroba hlavních výrobků v podniku
o vedlejší výroba – výroba polotovarů, náhradních dílů
o doplňková výroba – využití a zpracování odpadů z hlavní a vedlejší výroby
o přidružená výroba – má zcela jiný charakter než hlavní výroba

- členění výrobního procesu:
o podle stupně mechanizace:
§ ruční výroba
§ mechanizovaná výroba – stroj řízený člověkem
§ automatizovaná výroba – stroj bez zásahu člověka
o podle počtu vyráběných výrobků jednoho druhu
§ kusová
§ sériová
§ hromadná


Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny

Odbyt a marketing

- odbyt je zajišťován odbytovým útvarem
- je to prodej jednotlivých výkonů, je to jedna z nejdůležitějších podnikových činností, při prodeji se dosahuje zisku
- zahrnuje tyto činnosti:
o skladování hotových výrobků
o prodej výrobků nebo služeb, který zahrnuje:
 plánování odbytu
 jednání s odběrateli, vyřizování objednávek, uzavírání smluv
 expedici výrobků, fakturaci, přímou platbu
 vyřizování reklamací

1. Skladování hotových výrobků
- hotové výrobky jsou přebírány z výrobních útvarů do tzv. odbytových skladů
- skladník vyhotovuje příjemky a zapisuje výrobek do skladní karty
- ve skladech musí být výrobky zabezpečeny proti znehodnocení, krádeži, požáru
- ve skladu musí probíhat pravidelná kontrola – inventarizace

2. Plánování odbytu
- podnik by měl vyrábět takové výrobky a v takovém množství, které lze prodat, podnik vytváří plán prodeje
zdroje potřeba
počáteční zásoba prodej v tuzemsku či zahraničí
výroba konečná zásoba
- zdroje celkem = potřeba celkem
- jednání s odběrateli, vyřizování objednávek a uzavírání smluv
o smlouva o uzavření budoucí smlouvy, kupní smlouva, smlouva o dílo
o podnik je v roli dodavatele
- expedice výrobků, fakturace či přímá platba (inkaso)
o expedice = příprava výrobků k prodeji (balení, kompletace), vyhotovení výdejky, vyhotovení expedičního dokladu (dodacího listu), případně doprava výrobků přímo odběrateli
o odbytové středisko může inkasovat ze prodej výrobků hotové peníze – vystavuje příjmový pokladní doklad (přímé inkaso) nebo vyhotovuje vydanou fakturu – bezhotovostní platba na běžný účet
- vyřizování reklamací
o podnik ji vyřizuje s odběrateli v případě nekvalitního plnění

Finanční činnost – viz. mat. ot. č. 18

Řízení a informace – viz. mat. ot. č. 11
- činnost, která dává do souladu všechny podnikové činnosti a usměrňuje je se nazývá management

Akciová společnost (a. s.)

- je společnost, jejíž kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě
- odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem, akcionář neručí za závazky společnosti
- firma musí obsahovat označení „a. s.“
- AKCIE – cenný papír, s nímž jsou spojena práva a povinnosti akcionáře jako společníka, aby se podílel dle zákona na řízení firmy, zisku a na likvidačním způsobu
- Zakládá se zakládací listino nebo zakladatelskou smlouvou
- musí obsahovat:
o firmu, sídlo
o jmenovitou hodnotu
o označení formy akcie
o výši základního kapitálu, minimálně 200,000,-
o datum emise
- výše počátečního vkladu je 200,000,-, respektive až 2,000,000,-
- orgány:
o nejvyšší orgán – valná hromada
o statutární orgán – představenstvo
o kontrolní orgán – dozorčí rada
- zisk se dělí mezi akcionáře, podle hodnoty, kterou vlastní

PODNIKOVÉ ČINNOSTI

- podnik je uspořádaným útvarem lidí a hospodářských prostředků spojených k podnikatelské činnosti
- k dosažení podnikatelského cíle je nutné provádět řadu účelných činností:
o zásobování
o investiční činnost
o personální činnost
o hlavní činnost
o odbyt a marketing
o finanční činnost
o řízení a informace

Zásobovací činnost
- zabezpečuje na trhu výrobní faktory k zajištění hlavních funkcí podniku
- zahrnuje tyto činnosti:
o plánování materiálových zásob
o výběr vhodného dodavatele a právní zajištění dodávek
o nákupní činnost
o skladování
o výdej zásob ze skladu do výroby

- zásobovací činnost zajišťuje v podniku zásobovací a marketingový útvar, měl by dodržovat tyto zásady:
o nakupovat jen to, co je potřebné
o nakupovat jen tolik, kolik je třeba
o určit kdy a kolik nakoupit

Plánování materiálových zásob, Výběr vhodného dodavatele...

Plánování materiálových zásob
- nákup = spotřeba + konečná zásoba – počáteční zásoba

Výběr vhodného dodavatele
- zajišťuje nákupní oddělení, cílem je zajistit nejlepší dodací podmínky
- právní stránka je upravena obchodním zákoníkem

Nákupní činnost
- jedná se o praktické provádění činností, které vyplývají z kupní smlouvy

Skladování
- několik fází:
o převzetí materiálu na sklad
o uložení materiálu a jeho vlastní skladování
o výdej materiálu

Investiční činnost
- je plně v rukou podniku a znamená zajištění kapitálu na nákup potřebného hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku a na investování do cenných papírů, budov, pozemků, uměleckých předmětů
- způsoby pořizování dlouhodobého majetku:
o nákupem
o vlastní výrobou
o darováním
o převzetím z osobního užívání do podnikání
o leasingem

Personální činnost – viz. mat. ot. č. 14

Společnosti kapitálové (s. r. o., a. s.)

- společnost může založit jedna osoba

- společník nemusí ve společnosti pracovat

- při řízení společnosti je nutné vytvořit základní kapitál, jehož minimální výší předepisuje zákon (musí do něho přispět všichni společníci, alespoň minimálním vkladem stanoveným zákonem)

- společník musí rovněž vytvářet rezervní fond

- ručení společníků za závazky společnosti je omezené a to pouze do výše kapitálového vkladu

- společnost může zřídit zákonem stanovené orgány, které ji řídí a jednají jejím jménem navenek

- společníci nemohou dát výpověď, mohou však ukončit účast prodejem svého podílu

- zdaňuje se celý zisk za společnost jako celek a ještě podíly vyplacené jednotlivým společníkům

Společnost s ručením omezeným (s. r. o.)

- základní kapitál této společnosti tvoří vklady společníků
- může být založena 1 osobou, nevíce 50 společníků
- odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem, společníci ručí společně a nerozdílně za závazky společnosti do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisu v OR
- uzavírá se společenskou smlouvou, která obsahuje:
o firmu, sídlo
o určení společníků, názvy a sídla PO, jména a bydliště FO
o předmět podnikání
o výši zákl. vkladu a výši kapitálu každého společníka, způsob a lhůtu splacení
o jména a bydliště právních jednatelů
o jména a bydliště členů dozorčí rady
o ručení správce vkladu
- orgány:
o nejvyšší orgán – valná hromada
o statutární orgán – jednatelé
o kontrolní orgán – dozorčí rada (není povinná)
- společnost ručí celým svým majetkem, společníci do výše nesplaceného vkladu
- zisk se dělí mezi společníky dle výše splacených vkladů

Obchodní společnosti

Osobní společnosti (v. s., k. s.)
- společnost mohou založit alespoň dvě osoby
- společník je povinen ve společnosti pracovat
- pro řízení společnosti není nutné vytvořit základní kapitál, tj. není nutný žádný kapitálový vklad
- ručení společníků za závazky společnosti je neomezené (ručí i osobním majetkem)
- společnost nezřizuje žádné orgány, k jejímu řízení a jednání za společnost jsou oprávněni všichni společníci
- společník může dát výpověď ze společnosti, vede to však ke zrušení celé společnosti (obdobně i smrt společníka)
- zisk se rozděluje mezi společníky a u nich se zdaňuje

Veřejná obchodní společnost (v. o. s.)
- je společnost, ve které alespoň 2 osoby podnikají pod společnou firmou a ručí za závazky nerozdílné celým svým majetkem
- společník může být jen FO, která splňuje všeobecné podmínky pro provozování živnosti podle zvláštního předpisu
- je-li společník PO, vykonává práva a povinnosti spojená s účastí ve společnosti
- firma musí obsahovat označení „v. o. s.“, pokud obsahuje jméno společníka stačí jen „a spol.“
- uzavírá se společnou smlouvou, která obsahuje:
o firmu, sídlo
o jméno a bydliště FO
o předmět podnikání
- povinnosti a prává společníků:
o musí se řídit společenskou smlouvou
o k rozhodnutí je třeba souhlas všech společníků
o společná smlouva může stanovit jiný počet hlasů
o společník je při plnění povinností povinen postupovat s péčí řádného hospodáře
- zisk se dělí mezi společníky rovným dílem

Komanditní společnosti (k. s.)

- je společnost, v níž 1 nebo více společníků ručí za závazky společnosti do výše nesplatného vkladu zapsaného do OR (komandisté) a 1 nebo více společníků celým svým majetkem (komplementáři)
- Komplementář – osoba, která splňuje podmínky provozování živnosti podle zvláštního právního předpisu a v níž není dána překážka provozování živnosti stanovená zvláštním předpisem bez ohledu na předmět podnikání ve společnosti
- uzavírá se společnou smlouvou, která musí obsahovat:
o firmu, sídlo
o určení společnosti uvedením firmy nebo názvu a sídla PO nebo jménem a bydlištěm FO
o předmět podnikání
o rozdělení
 komplementáři
 komandisté
o výše vkladu pro komandisty – 5000,-
- firmu vedou komplementáři a jednají jménem firmy navenek
- zisk se dělí rovným ziskem mezi komandity a komplementáře
- komandisté si dělí zisk dle výše svého vkladu
- komplementáři si dělí zisk rovným dílem

Družstvo

- je to neuzavřené společenství určitého počtu osob
- každý může libovolně vstupovat i vystupovat, tyto změny se nemusí zapisovat do OR
- může být založeno za účelem podnikání nebo za účelem uspokojování sociálních, hospodářských i jiných potřeb svých členů
- firma družstva musí obsahovat označení družstvo

Založení a vznik družstva
- družstvo může minimálně založit
o 5 FO
o 2 PO
- při založení družstva se musí konat ustavující členská schůze družstva, která určuje:
o zapisovaný základní kapitál
o schvaluje stanovy
o volí ostatní členy orgánů
- z konání ustavující členské schůze ze pořizuje notářský zápis
- návrh na zápis do OR podává statutární orgán – představenstvo
- k návrhu se přidávají stanovy družstva, notářský zápis o konání ustavující členské schůze a doklad o splacení alespoň poloviny zapisovaného základního kapitálu
- den zápisu do OR je dnem vzniku družstva

Počáteční kapitál
- počáteční kapitál je stanoven obchodním zákoníkem ve výši min. Kč 50,000,-
- je tvořen členskými vklady členů družstva
- před zápisem do OR je nutno splatit minimálně polovinu zapsaného základního kapitálu
- zbytek musí členové splácet podle stanov, nejdéle však do tří let od založení družstva

Kompetence řízení
- nejvyšším orgánem je členská schůze, která je tvořena všemi členy družstva a schází se minimálně jednou za rok
- plní následující úkoly:
o rozhoduje o zvýšení či snížení základního kapitálu
o rozhoduje o základních otázkách vývoje družstva
o volí a odvolává ostatní členy orgánů
o rozhoduje o změně stanov
o schvaluje roční účetní uzávěrku a rozdělení zisku
o rozhoduje o zrušení a zániku družstva
- výkonným a statutárním orgánem je představenstvo, které
o vystupuje jménem podniku navenek
o řídí běžnou činnost družstva
o volí ze svého středu předsedu nebo jmenuje ředitele
o musí respektovat zákaz konkurence
- kontrolním orgánem je kontrolní komise, která
o kontroluje hospodaření družstva, roční účetní závěrku, rozdělení zisku
o kontroluje činnost představenstva
o musí respektovat zákaz konkurence

Způsob ručení
- ručení je omezené – za závazky ručí pouze družstvo celým svým majetkem, členové družstva neručí

Účast na zisku
- členové družstva se podílí na zisku podle výše vložených vkladů
- družstvo musí podle obchodního zákoníku vytvářet tzv. nedělitelný fond
- vytváří ho z určitého zisku a slouží k úhradě případných ztrát
- při vzniku družstva se vytvoří ve výši min. 10% zapsaného základního kapitálu, každý rok se zvyšuje nejméně o 10% z ročního čistého zisku a to až do té doby, než bude tvořit alespoň polovinu zapsaného zákl. kapitálu

Zrušení a zánik družstva
- družstvo může být zrušeno
o usnesením členské schůze
o rozhodnutím soudu
o uplynutím soudu, na kterou bylo zřízeno
o prohlášením konkurzu
o dosažením účelu, pro který bylo zřízeno
o sloučením nebo rozdělením
- družstvo zaniká až dnem výmazu o OR
- pokud zaniká s likvidací, mají členové družstva nárok na likvidační zůstatek podle vložených členských podílů

Státní podnik

- státní podnik je PO a jeho zřizovatelem je stát
- firma podniku obsahuje zkratku s. p. nebo slovy státní podnik

Založení a vznik státního podniku
- při založení zakladatelé sepisují tzv. zakládací listinu a podávají návrh na zápis do OR
- den zápisu do OR je dnem vzniku státního podniku

Počáteční kapitál
- stát vkládá do začátku podnikání určitý vklad ve formě peněžité či nepeněžité, který tvoří tzv. kmenový kapitál podniku

Kompetence řízení
- v čele státního podniku stojí ředitel, který
o je jmenován do své funkce zakladatelem
o řídí běžnou činnost podniku a zastupuje ho navenek (je tedy v roli statutárního orgánu)
- kontrolním orgánem je dozorčí rada, která
o dohlíží na hospodaření podniku, nahlíží do účetních knih
o kontroluje roční účetní závěrku a rozdělení zisku
o projednává základní otázky dalšího rozvoje
o může doporučit odvolání ředitele

Způsob ručení
- ručení je omezené – podnik ručí za závazky pouze svým podnikovým majetkem, stát za závazky podniku neručí

Účast na zisku
- čistý zisk je rozdělován v rámci podniku, tzn. do rezervního fondu, do fondu kulturních a sociálních potřeb, do fondu odměn apod.

Zrušení a zánik podniku
- možnosti zrušení podniku jsou obdobné jako u obchodních společností
- státní podnik právě zaniká až výmazem z obchodního rejstříku

Živnostenský rejstřík

- vede jej živnostenský úřad (při městském úřadu)
- má evidenční funkci
- zapisují se do něj podnikatelé, kteří mají živnost v územním obvodu jejich působnosti
- do rejstříku může nahlížet každý, kdo osvědčí právní zájem
- zapisuje se do něj:
o FO – jméno, příjmení, bydliště, rodné číslo a IČO podnikatele
o PO – jméno, obchodní jméno, sídlo, IČO a údaje týkající se odpovědného zástupce
o předmět a sídlo podnikání
o druh živnosti
o provozovna
o podmínky pro provoz živností
o pozastavení nebo zánik živnostenského oprávnění

Zánik živnosti:
- smrtí podnikatele
- zánikem PO
- uplynutím doby (pokud bylo oprávnění vydáno na dobu určitou)
- rozhodnutím živnostenského úřadu

Živnostenské podnikání

- podnikatelské činnosti, jimiž se většinou zabývají podniky jednotlivců jako FO, u takového podniku není předepsána výše vloženého kapitálu
- podnikatel může podnikat s majetkem, který má v os. vlastnictví, teoreticky nemusí mít žádny majetek
- ručení za závazky je neomezené
- v podniku sám pracuje, řídí ho a jedná jeho jménem navenek
- o hospodaření vede zpravidla jednoduché účetnictví
- zisk se zdaňuje z daní příjmů, sazbami pro FO
- předpokladem podnikání je získání oprávnění k podnikání, musí splňovat všeobecná a zvláštní podmínky
- všeobecné musí splňovat každý, zvláštní se u jednotlivých druhů živností liší
- při provozování živnosti průmyslovým způsobem je povinnost vést podvojené účetnictví a ověřené účetní uzávěrky auditorem, podnikatel jako FO se musí zapsat do OR
- pokud zvláštní podmínky nesplňuje podnikatel jako FO, musí si urči zodpovědného zástupce
- tím může být FO, která splňuje všeobecné a zvláštní podmínky a odpovídá za řádný technický provoz živnosti a za dodržování živnostensko-právních předpisů
- u PO musí být odpovědný zástupce stanoven vždy
- živnostenský list nebo koncesní listina opravňuje k podnikání jen v jedné činnosti
- pokud podnikatel podniká ve více druzích živností, musí mít na každou z nich samostatný průkaz
- neplatí to pouze u živností provozovaných tzv. průmyslovým způsobem

Podnikání jednotlivců v ostatních činnostech
- uskutečňuje se na základě zvláštních předpisů (zákon o soukromém podnikání občanů, zákon o notářích, daňových prodejích)
- podmínky, které musí splňovat jsou obdobné jako u živností
- nejmírnější podmínky jsou pro provozování vlastního zemědělského hospodářství = registrace u OÚ
- v ostatních případech jsou požadavky náročnější na odbornou způsobilost, morální bezúhonnost,materiální vybavenost – oprávnění zpravidla vydává příslušná profesní komora (komora komerčních právníků, daňových poradců, zubních lékařů)

Příklady
Hostinská činnost – živnost ohlašovací, řemeslná
Provozování CK, CA – živnost ohlašovací, vázaná
Ubytovací služby – živnost ohlašovací, volná
Průvodcovská činnost – živost ohlašovací, vázaná

Živnostenské oprávnění je:

Živnostenský list – pro živnosti ohlašovací, podnikatel může začít podnikat dnem ohlášení živnosti
Koncesní listina – pro živnosti koncesované, podnikatel může začít podnikat až dnem doručení koncesní listiny
Zákon stanoví:
- povinnost podnikatelů
- každý podnikatel dostane identifikační číslo IČO
- živnostenské úřady vedou živnostenské rejstříky, mají funkci evidenční i kontrolní

Přehled právních norem podniku

Soukromé podniky živnosti
ostatní

Obchodní společnosti osobní v. o. s.
k. s.
kapitálové s. r. o.
a. s.

Družstva podnikatelské zaměření
Ostatní

Státní podniky státní podnik
Veřejné prospěšné podniky

Živnostenské podnikání

Podnikání
- je trvalé provozování výroby obchodu nebo poskytování služeb a prací za účelem zajištění trvalého zdroje peněžních příjmů
- pojem podnikání vymezují tyto zákony:
o Živnostenský zákon – zákon č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání
o Obchodní zákoník

- hlavním cílem všech podnikatelů je dosažení zisku, z tohoto důvodu podnikatel uplatňuje podnikatelské zásady hospodárnosti a efektivnosti při provádění všech činností
- podnikatel se snaží o dvoudobou existenci
- podnikatel je vždy spojen s hospodářským rizikem

Živnost
- soustavná činnost provozování samostatně vlastním jménem na vlastní zodpovědnost a za účelem dosažení zisku a za podmínek dosažených zákonem
- o tomto zákulo obecně platí: Co není zakázáno, je povoleno, tzn. že živnosti jsou i ty činnosti, o kterých se zákon výslovně nezmiňuje
- Živnost není:
o činnosti vyhrazené zákonem státu (např. pošta)
o využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti chráněných zvláštními zákony (autorský zákon)
o výkon povolání lékařů, veterinářů, advokátů, tlumočníků
o činnost bank, pojištění, hornická činnost, výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla, zemedělství a lesnictví, provoz drah, telekomunikační sítě, výroba léčiv, provozování rozhlasového a televizního vysílání, zprostředkování zaměstnání, výchova a vzdělávání na ZŠ, SŠ, VŠ
- uvedené činnosti nejsou živnosti, ale to neznamená, že nemohou být podnikáním, pokud to povoluje příslušný specializovaný zákon pro danou činnost

Podmínky provozování – živnost může provozovat FO i PO

FO
- konkrétní člověk s právy a povinnostmi = občan, který nabývá způsobilosti k právům a povinnostem (právní subjektivita) narozením
- způsobilost k právním úkonům (nutný předpoklad podnikání) nabývá v plném rozsahu až dosažením zletilosti

PO
- společnost několika lidí (může být i jeden člověk), která je oprávněna vstupovat do právních vztahů a jednat svým jménem
- je to útvar vytvořený lidmi a považovaný podle zákona za samostatný subjekt práv a závazků

Podmínky provozování živnosti
1. Všeobecné
o 18 let
o způsobilost k právním úkonům
o bezúhonnost (dle výpisu z trestního rejstříku)
o u PO musí dané podmínky splňovat odpovědný zástupce
2. Zvláštní
o odborná a jiná způsobilost (pro každý druh živnosti uvedeno v příloze) zákona:
 Řemeslné živnosti – vyučení v oboru
 Vázané živnosti – speciální zkoušky

Druh živnosti: a) z hlediska odborné způsobilosti podnikatele
b) z hlediska předmětu podnikání

Živnost z hlediska odborné způsobilosti

Ohlašovací
- řemeslné – výuční list v oboru
- vázané – jiná odborná způsobilost
- volné – odborná způsobilost není stanovena

Koncesované
- na základě udělení koncese (státní povolení)
- kromě odborné způsobilosti je vyžadována spolehlivost
- na vydání koncese není právní nárok

Živnost z hlediska předmětu podnikání
- obchodní
- výrobní
- poskytování služeb

Konkurzní řízení

- soudní řízení, směřující k likvidaci podniku
- cílem je zpeněžení majetku dlužníka a snaha o uspokojení alespoň části věřitelů
- konkurzní řízení může být zahájeno na návrh samotného dlužníka, na návrh věřitelů či dalších osob
- soud jmenuje tzv. správce konkurzní podstaty, musí být bezúhonný, odborně způsobilý
- sestavuje soupis majetku dlužníka, tento majetek zpeněžuje a uspokojuje některé věřitele
- věřitelé musí přihlásit své pohledávky u soudu
- soudem je stanoveno pořadí úhrady, někteří věřitelé nemusí být uspokojení vůbec
- před prohlášením konkurzu může dojít na návrh dlužníka ke smluvnímu vyrovnání
- dlužník musí uvést, jaké vyrovnání nabízí
- většina věřitelských firem preferuje tuto formu dohody

Obchodní rejstřík
- je to veřejný seznam, do kterého se a zapisují zákonem stanovené údaje týkající se některých podnikatelů
- OR má funkci konstitutivní = zápisem do něj vznikají právnické osoby
- pro PO je zápis do OR povinný, FO se zapisují dobrovolně důvod zájem podnikatele obchodovat se zahraničím nebo snaha jmenovat ve firmě prokuristu
- do OR se zapisují:
o obchodní společnosti, družstva a jiné právnické osoby o nichž to stanoví zákon (např. státní podniky, státní peněžní ústavy, burzy, pojišťovny)
o zahraniční osoby
o fyzické osoby – dobrovolně
- zapisují se tyto údaje:
o obchodní jméno, u právnických osob sídlo, u fyzických osob bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště
o identifikační číslo
o právní forma podnikání
o předmět podnikání
o jméno a bydliště osob nebo osob, které jsou statutárním orgánem
o označení, sídlo a předmět podnikání odštěpného závodu nebo jiné organizační složky podniku, jméno vedoucího a jeho bydliště
o jméno prokuristy a jeho bydliště
- dále se zapisují:
o u veřejných obchodních společností (v. o. s.):
 jména a bydliště společníků
 obchodní jméno či název a sídlo právnické osoba jako společníka
o u komanditní společnosti (k. s.):
 jména a bydliště společníků
 obchodní název či jméno a sídlo právnické osoby jako společníka
 s uvedením výše základního jmění, výše vkladu každého společníka a rozsah jeho splacení
 jména i bydliště členů dozorčí rady, byla-li zřízena
o u akciové společnosti (a. s.):
 výše základního jmění a rozsah jeho splacení, počet, druh, forma a jmenovitá hodnota

4. Zrušení a zánik podniku

Založení podniku
- podnikatel se musí soustředit na:
o jaké výrobky bude vyrábět a jaké služby bude poskytovat
o jakou zvolí technologii
o jak zajistí potřebné zdroje
o s kým bude spolupracovat
o kde umístí podnik
o jaké budou náklady, výnosy, jakého zisku chce dosáhnout

- podnikatel musí zpracovat:
o Podnikatelský záměr – má dvě funkce
 Interní – nezbytná součást k řízení podniku, nástroje kontroly (stanovený plán s dosaženou skutečností)
 Externí – nástroj komunikace s okolím (s bankou při získání úvěru)
 obsah podnikatelského záměru: cíle podniku, strategie k dosažení zdroje podniku a předpokládaná výnosnost, prodejní a cenová politika podniku, výrobní plán či plán poskytovaných služeb, plán budoucího vývoje, organizační struktura, požadavky na pracovní sílu, je vhodné doplnit záměr časovým harmonogramem
o Zakladatelský rozpočet, který obsahuje:
 předpokládanou výši nákladů a výnosů
 výši kapitálu (ke) na krytí investičního a oběžného majetku
 je ho nutné doplnit o propočty, které zjistí:
• potřebnou výši investičního a oběžného majetku a zdroje jeho kapitálového krytí
• předpokládanou výnosnost podniku, výnosnost vlastního kapitálu
o Politika podniku – pravidla chování podniku v jednotlivých oblastech činnosti
 cenová politika
 investiční politika
 mzdová politika
o Strategie podniku – obsahuje formulaci dlouhodobých cílů a cest k jejich dosažení

Zrušení a zánik podniku

- podnikání je spojeno s rizikem úpadku

Příznaky krizového vývoje:
- trvalý pokles tržeb, rostoucí náklady
- roste úvěrové zatížení
- závazky nejsou uhrazovány ve lhůtě
- tržby podniku jsou tak nízké, že dochází ke ztrátě

Krizovou situaci podniku lze řešit:
- dohodou o odkladu placení závazků
- fúzí = splynutí finančně oslabeného podniku s ekonomicky silnějším partnerem
- transformací podniku z jedné právní formy do druhé
- sanací
Sanace = soubor opatření k finančnímu ozdravení podniku, úspěch sanace závisí na včasném provedení, musí být proveden rozbor příčin finančních potíží, sanace je možná ze soukromých i veřejných zdrojů (stát poskytuje dotace, daňové úlevy, půjčky s výhodným úrokem)

Ke zrušení podniku může dojít:
1. Na základě dobrovolného rozhodnutí podnikatele
- uplynutím doby, na kterou byl podnik zřízen
- dosažením účelu
- rozhodnutím společníkům
- přeměnou (fúzí, změnou právní formy, rozdělením)
- úmrtím majitele
2. Nuceně
- rozhodnutím soudu
- prohlášením bankrotu

- u FO je moment zrušení a zániku podniku totožný
- u PO je odlišný zánik, nastává dnem výmazu z OR a předchází mu zrušení to má 2 podoby:
o Bez likvidace – podnikatel se rozhodne k transformace společnosti v jinou právní formu, k rozdělení společnosti nebo fúzí s jiným podnikatelem, podnik stále existuje, ale jako jiný právní subjekt
o S likvidací – kapitál zanikajícího podniku nepřechází na nového právního nástupce, vstup do likvidace se zapisuje do OR, jménem společnosti jedná likvidátor, jmenovaný statutárním orgánem, jeho jméno je v OR, likvidátor vypořádává závazky podniku, zjistí-li likvidátor v průběhu likvidace předlužení podniku = podnik není schopný pokrýt pokrýt závazky svým majetkem, podává návrh na zahájení konkurzního řízení

Hospodaření podniku

- při činnosti podniku vznikají náklady
- prodejem svých výkonů podnik dosahuje výnosů, rozdíl mezi náklady a výnosy tvoří hospodářský výsledek podniku (zisk nebo ztráta)
- z celkového zisku odvádí podnik daň z příjmu a zůstane mu tzv. čistý zisk = finanční zdroj podniku
- ztráta snižuje finanční zdroj podniku, pokud podnik delší dobu hospodaří se ztrátou, nemůže úspěšně obnovovat svoji činnost a hrozí zánik podniku

Obchodní jmění podniku
- rozumíme jím souhrn majetkových hodnot (věcí, pohledávek, …)
- odečteme-li od obchodního jmění závazky, které podnikateli vznikají v souvislosti s podnikáním, dostáváme čisté obchodní jmění
Pohledávka – podnikateli někdo dluží
Závazek – podnikatel dluží někomu jinému

Jednání podniku a zastoupení podnikatele
- je-li podnikatelem FO, jedná buď osobně nebo prostřednictvím zástupce
- je-li podnikatelem PO, jedná za ni tzv. statutární orgán, ten se zapisuje do OR, může jím být jednotlivec nebo tzv. kolektivní orgán (jednatelé = s. r. o., představenstvo = a. s.)

Zástupce
- ten, kdo je oprávněn jednat za jiného jeho jménem
- za zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému
- zástupcem podniku může být vlastní pracovník nebo jiná PO, FO
- v obchodních vztazích se nejčastěji setkáváme se zastoupením na základě plné moci
- v plné moci musí být vždy uveden rozsah oprávnění zástupce (zmocněnce), tento jedná podle vlastní vůle, z jeho jednání vznikají práva a povinnosti pro toho, kdo mu plnou moc udělí
- plná moc musí mít vždy písemnou formu

Druhy plné moci

Plná moc generální – zplnomocnění zastupovat ve všech záležitostech
Plná moc speciální – zplnomocnění zastupovat jen ve speciálních záležitostech
Plná moc udělená jedné osobě
Plná moc udělena několika osobám společně – kolektivní plná moc
Prokura – zvláštní druh plné moci

Podnikání
- je upraveno právními normami (zákony)

Definice právní normy: všeobecně závazné pravidlo, chování lidí vydané státem v předepsané formě vynutitelné státní mocí
Zákon vymezuje podnikání jako:
Soustavnou činnost = provozováno samostatně na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisků
- hlavním cílem každého podnikání je dlouhodobé dosahování zisku, který představuje přebytek z rozdílu mezi výnosy a náklady podniku či podnikatele

ZTRÁTA = VN musí platit, že výnosy jsou větší než náklady)
- aby podnik dosahoval zisku, měl by dodržovat 2 základní principy:
1. Princip – Rentabilita – vyjadřuje výnosnost vynaložených zdrojů
2. Princip – Hospodárnost – dosažení maximálního zisku s vynaložením minimálních nákladů

Podnikatel jako osobnost

- důležitou podmínkou pro dosažení úspěchu podnikatele je to, aby byl osobnost s dostatečnou mírou podnikatelských schopností
- dobrý zdravotní stav
- schopnost nést zátěž rizika a stresu
- určitý stupeň ekonomického myšlení – měl by rozumět zákl. ekonomickým pojmům a problémům, měl by zvládat problematiku daní a účetnictví
- personální řízení – práce s lidmi a zaměstnanci
- základy marketingu a managementu
- základy fin. řízení podniku a tvorby cen
- odborné předpoklady v oboru ve kterém podniká
- charakterové vlastnosti

Pojmy FO a PO
FO - každý občan, který od okamžiku narození do své smrti má způsobilost k právům a
povinnostem (právní subjektivita), v 18-ti letech nabývá způsobilosti k právním úkonům
PO - účelové sdružení majetku (fondy, nadace)
- sdružení osob např. obch. společnosti – s. r. o.
- jednotka územní samosprávy (obec)
- jiné dle zákona

Druhy podniků

- podniky dělíme podle:

1. Výkonů – patří sem podniky, které vyrábí hmotné statky, tzn. zemědělské, energetické a př. pojišťovnictví, bankovnictví, doprava, obchod
2. Velikosti – malé (do 50 zaměstnanců), stření (do 500 zaměstnanců) a velké (nad 500 zaměstnanců)
3. Hospodářských odvětví – průmyslové podniky, zemědělské podniky

Podnik a jeho právní úprava
- podnikání je upraveno následujícími právními předpisy:
1. Obchodní zákoník – upravuje postavení podnikatelů a vztahy mezi nimi
2. Občanský zákoník – pokud není daný vztah upraven v obchodním zákoníku, je upraven v občanském zákoníku
3. Další předpisy – zákon o živnosti podnikání, daňové zákony, zákoník práce

- podle obchodního zákoníku je podnikatelem (PO a FO):
a) osoba, která podniká na základě živnostních orgánů
b) osoba, která podniká na základě zvláštních předpisů
c) osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence samostatně hospodařících rolníků
d) osoba zapsaná do obchodního zákoníku

Cíle podnikání

1. trvalé a dlouhodobé dosahování zisků

2. uspokojení potřeb zákazníka

3. zdokonalování stávajících výrobků a vývoj nových výrobků

4. dobré jméno firmy

5. sociální politika ve vztahu k zaměstnancům

6. ochrana životního prostředí

Organizace podniku
- je to vnitřní organizační uspořádání činnosti podniku
1. velké průmyslové podniky – zde se vytvoří organizační stupeň, dílna – provoz – závod – podnik
2. menší průmyslové podniky – používají tzv. pružnou organizace, po zajištění úkolů se vytvářejí týmy, každý tým odpovídá za svou část úkolů, po splnění úkolu se týmy rozpouští a vytváří se nové
3. ekonomická struktura – podnik je rozdělen na ekonomicky relativní samostatné části, v čele každé divize stojí ředitel, vytvořený zisk si divize neponechává, ale odvádí ho do centra podniku

PODNIK

- je to základní složka národního hospodářství
- podnik je organizovaná hospodářská jednotka, ve které se používají výrobní činitelé
- jejich spotřebu vyjádřenou v penězích nazýváme náklady
- ze své činnosti podnik získává výkony, které vyjadřujeme v penězích jako výnosy

Znaky podniku:
1. právní samostatnost – způsobilost k právům a povinnostem (právní subjektivita), způsobilost k právním úkonům jednání svým jménem v právních vztazích
2. hospodářská a ekonomická samostatnost – podnik samostatně hospodaří, vede účetnictví, odvádí daně, …
3. samostatně rozhoduje o vnitřním organizačním uspořádání a způsobu řízení – rozhodování o výběru pracovníků a jejich odpovědnosti

Obchodní jméno – název firmy, musí se lišit od jiných názvů, zapisuje se do obchodního rejstříku nebo do živnostenského rejstříku

Obchodní jméno FO – musí obsahovat jméno, příjmení podnikatele, může obsahovat dodatek:
1. OSOBNÍ – akademický titul, junior, senior
2. VĚCNÝ – bližší označení podnikatelské činnosti

Obchodní jméno PO – tvoří jej název + právní podnikání, př. ZETOR, a. s. ( jméno, forma podnikání)

Rovnováha nabídky a poptávky

- síly nabídky a poptávky na trhu vedou k rovnovážné ceně a rovnovážnému množství, nebo-li k tržní rovnováze
- tržní rovnováha nastává při takové ceně, kdy jsou síly nabídky a poptávky vyrovnané
- cena, za kterou se produkt prodává a kupuje se v tomto případě nazývá rovnovážná cena
- při jiné ceně vzniká přebytek nebo nedostatek nabízeného množství ve srovnání s poptávkou
- při rovnovážné ceně nevzniká ani přebytek ani nedostatek zboží
- cena tzv. vyčišťuje trh

- při nedostatku zboží jsou ochotni kupující zaplatit i vyšší cenu, což vede ze strany výrobců ke zvýšení ceny a následně ke zvýšení nabízeného množství
- kupující reagují na zvýšení cen snížením poptávky, rozdíly mezi nabídkou a poptávkou se zmenšují

- při přebytku zboží vázne jeho odbyt, vzniká soutěž prodávajících
- ti, aby své zboží prodali, musí snižovat ceny
- s poklesem ceny klesá i množství nabízeného zboží
- kupující při snížení ceny zvyšují poptávku
- nadbytečné zboží je doprodáváno, tržní síly vedou k utváření rovnovážných cen výrobků

nedostatek nabídky – lidé chtějí kupovat 45 jednotek, nabídka firem je 15 jednotek při ceně 10Kč za jednotku
přebytek nabídky – lidé chtějí kupovat 20 jednotek, nabídka firem je 40 jednotek při ceně 50Kč za jednotku

Elasticita poptávky

Elasticita poptávky
- citlivost poptávky vůči změně např. ceny
- cílem je zjistit, jakým způsobem ovlivňuje růst ceny poptávku po určitém zboží
o elastická poptávka – zboží existuje tehdy, jestliže zvýšení ceny daného zboží o 1% vyvolá snížení poptávaného množství o 1% a výše
o neelastická poptávka – zboží neexistuje tehdy, jestliže zvýšení daného zboží o 1% vyvolá snížení poptávaného množství zboží o méně než 1%

Pozn.: cenová pružnost je ovlivněna kombinacemi více faktorů, nejdůležitější jsou:
o význam zboží pro spotřebitele
o čas

Nabídka
- množství zboží, které podniky prodávají při určité ceně na trhu

zákon nabídky
- při vyšších cenách bude za jinak stejných podmínek dodáno vyšší množství zboží

rozlišujeme:
- individuální nabídka – nabídka jednoho prodávajícího
- dílčí nabídka – nabídka jednoho druhu zboží od různých výrobců
- agregátní nabídka – celková nabídka

změny nabídky působením necenových faktorů:
- náklady výroby:
o změny cen vstupů (dražší nebo levnější suroviny, mzdy, materiál, …)
o snížení vlivem technického pokroku (dojde ke zlevnění výroby) – zvyšuje se nabídka

Konkurence

- je to proces střetávání různých zájmů tržních subjektů – od trhu neoddělitelný proces
- konkurence napříč trhem – konkurence mezi nabídkou a poptávkou, jestliže na sobě závisí je cena vždy kompromisem
- konkurence mezi účastníky poptávky – při převaze poptávky nad nabídkou je snaha nakoupit na úkor druhých, rostoucí cena postupně vylučuje některé subjekty poptávky
- konkurence mezi subjekty nabídky – klíčová role na trhu, CÍL – získat výhodu oproti jiným podnikatelům – ZISK


- dvě formy konkurence:
o cenová konkurence – podniky si konkurují prostřednictvím ceny, nižší cena = podniky realizují větší množství produkce, cena také klesá, když nabídka je větší než poptávka
o necenová konkurence – kvalita produkce, širší podniky, reklama, dobré jméno firmy
- typy konkurence:
o dokonalá
 rovnost podmínek pro všechny tržní subjekty
 mnoho výrobců, žádný svým postavením nemůže ovlivnit situaci na trhu
 kvalita určitého výrobku vyráběného různými výrobci je stejná
 všechny výrobky mají stejnou cenu
 podnik může dosáhnout výhodnější ceny pouze snižováním nákladů
 dokonalá konkurence znamená cestu úspor, zdokonalování hospodářského protokolu
o nedokonalá – narušení dokonalé, monopol, oligopol, monopolní konkurence

Tržní formy:

1. čistý monopol – existuje na trhu tehdy, jestliže v ekonomice je jen jedna firma vyrábějící určitý výrobek nebo poskytující službu
2. čistý oligopol – nejtypičtější forma nedokonalé konkurence, výsada malé skupiny, alespoň některé firmy mohou ovlivňovat cenu, výrobek může být diferencovaný, stejnorodý, vstup do odvětví předpokládáme volný, vyznačuje se určitými prvky konkurence i monopolu, konkurence se realizuje především v necenové oblasti, někdy některá firma začne ostatním konkurovat snížením ceny – cenová válka
3. monopolní konkurence – zvláštní forma nedokonalé konkurence, větší množství malých nebo středních firem, žádný neovlivňuje celkovou tržní situaci, vstup do odvětví snadný, trh se rozpadá na trhy jednotlivých výrobků (podle kvality, značky, provedení, jména firmy, …), vznikají trhy jednotlivých producentů, na nichž se chovají jako jediní výrobci, nejjemnější formy nedokonalé konkurence

Poptávka
- množství služeb nebo zboží, které jsou kupující ochotní za určitou cenu koupit

zákon poptávky
- klesá-li za stejných podmínek cena, poptávané zboží stoupá

zákon klesající poptávky:
- s rostoucí cenou množství poptávaného zboží klesá

rozlišujeme:
individuální poptávka – poptávka jednoho kupujícího
dílčí poptávka – poptávka po jednom druhu zboží
agregátní poptávka – celková poptávka po všech druzích výrobků

Trh - - je to místo nebo zeměpisná oblast, kde se setkávají kupující s prodávajícím, základní subjekty trh jsou: domácnosti, firmy, stát

- původně trh znamenal místo, kde se kupovalo a prodávalo zboží, vznik trhu souvisí s dělbou práce – skupiny lidí vykonávají práce pouze určitého druhu
- v této situaci lidé vyrábějí více než spotřebovávají
- vzniká zboží, tedy výrobek ke směně, pro prodej

- směnu zboží zprostředkovávají v současné době peníze
- důležitá vlastnost zboží je směnná hodnota, tj. kvalitativní poměr, ve kterém může být zboží směněno za jiné zboží
- směnná hodnota vyjádřena v penězích je cenou zboží

- trh je zařízení, jehož prostřednictvím kupující a prodávající určitého zboží vstupuje do vzájemných interakcí, aby určili cenu zboží a množství, jež se nakoupí a prodá

- při prostorovém chápání, je trh místo, na kterém se setkává prodávající s kupujícím, tedy nabídka a poptávka (obch. dům, tržiště)

rozlišujeme:
1. podle množství druhů zboží
a. trh dílčí (jeden druh zboží)
b. trh agregátní (trh veškerého zboží)
2. z hlediska územního – trh místní, národní, mezinárodní
3. z pohledu funkčního
a. trh produktů (statků a služeb)
b. trh výrobních faktorů (půda, práce, kapitál)
c. finanční trh (trh peněz)

funkce trhu:
1. trhy přenášejí informace
2. trhy stimulují, podněcují ekonomické činnosti
3. trh rozdělují důchody jednotlivým subjektům (mzda, úrok, renta)

- trhy a na nich vznikající ceny koordinují samostatná rozhodnutí jednotlivých subjektů tak, že ekonomika řeší všechny základní ekonomické problémy

NÁKLADY UŠLÉ PŘÍLEŽISTOSTI

- hranice produkčních možností názorně ukazuje jeden z klíčových pojmů ekonomie

– náklady ušlé příležitosti

- v našem případě nákladem příležitosti – 1 AUTO BYLO 100 PÁRŮ BOT

- statek či službu získáme pomocí vynaložení omezených zdrojů

- mohou to být výrobní zdroje, peníze, čas, tytéž zdroje bychom mohli vynaložit jinak a získat jiné užitky

- náklady příležitosti určitého rozhodnutí o použití zdrojů představuje užitek z nejvýhodnějšího jiného použití daných zdrojů

- pojem náklady příležitosti je použitelný v různých oblastech života, nejen v ekonomii

ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ OTÁZKY

1. Co (vyrábět) – jaké statky a služby se budou vyrábět z omezených zdrojů
2. Jak (nejlépe, nejlevněji) – jak budu vyrábět, kdo bude statky vyrábět a s jakou technologií
3. Pro koho (jak rozdělovat) – jak se vyrobený produkt rozdělí, kdo bude spotřebitelem statků a služeb, rozdělení závisí především na výši příjmů
EKONOMICKÉ SYSTÉMY
- podle toho, jak společnost řeší základní ekonomické problémy, rozlišujeme tyto systémy
1. Zvykový – řeší zákl. ekonomické otázky podle tradice (zvyku), je to systém, který existuje i v dnešní době
2. Příkazový – CENTRÁLNĚ PLÁNOVANÁ EKONOMIKA – fungoval v zemích východní Evropy, v současné době – Severní Korea, Kuba
- zákl. ekonomické otázky a problémy jsou dané z centra, pro jejich řešení je sestavován závazný plán
- vše bylo řešení plánem, neexistoval trh – tržní mechanismus, plán určoval co se bude vyrábět a v jakém množství
- bylo určeno z jakých zdrojů a jakými technologiemi se bude vyrábět
NEVÝHODA:
- neznalost centra o konkrétních potřebách poptávky
- nízká životní úroveň obyvatelstva
- neefektivní využívání zdrojů, mají charakter monopolů
VÝHODA:
- možnost ovlivňování výroby a spotřeby (např. zákaz výroby zdraví škodlivých výrobků)
3. Tržní – zákl. ekonomické otázky jsou řešeny trhem – tržním mechanismem
NEVÝHODA:
- nemůžeme zabránit setkání trhů
VÝHODA:
- reaguje na potřeby poptávky, efektivně využívá zdroje (konkurence nutí podniky snižovat náklady), trh reaguje okamžitě na změny nabídky a poptávky
4. Smíšený – základem systému je fungování tržního mechanismu, který je ovlivňován většími nebo menšími zásahy státu do trhu

HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ

- zdroje jsou vzácné, musíme s nimi nakládat efektivně
- společnost jako celek vyrábí efektivně, pokud se její produkce pohybuje na hranici produkčních možností

- z daných zdrojů lze vyrobit různé výrobky, pro jednoduchost uvažujeme, že společnost používá své výrobní zdroje k výrobě pouhých dvou výrobků
- společnost se snaží zdroje využít své zdroje maximálně, nenechat ani část zdrojů bez využití
- společnost má omezené zdroje a musí volit, co bude vyrábět
- rozhodne-li se zvýšit výrobu jednoho výrobku, musí obětovat část výroby druhého

- body na křivce představují maximální možnou výrobu
- vyrábí-li společnost kombinaci označenou B, může zvýšit výrobu aut jen tak, že sníží výrobu bot, dostane se do bodu C
- tuto křivku nazýváme hranice produkčních možností
- bod uvnitř plochy D představuje takovou kombinaci výrobků, při který bude část zdrojů nevyužita, v tomto případě by bylo možno zvýšit výrobu aut, bot nebo obojího
- bod vpravo od křivky představuje kombinace výrobků, které s danými zdroji nelze vyrobit, bod N
- hranice produkčních možností není neměnná, zlepšení ve výrobě nebo získání dodatečných zdrojů umožňuje posouvat tuto hranici doprava, takové posouvání nazýváme ekonomický růst

Pozitivní ekonomie

- založená na ověřených teoriích (např. prvořadým úkolem vlády by mělo být zvýšit zaměstnanost = názor 1 člověka, jiný považuje za důležité zvýšit hospodářský růst)

Potřeby
- pociťovaný nedostatek nebo nadbytek, který se snažíme odstranit USPOKOJOVÁNÍ POTŘEB
- snaha uspokojit potřeby je základem všech činností, které označujeme jako hospodaření

Členění potřeb
1. Hmotné – požadavek vlastnit věc, statky
1. Nehmotné – touha po vzdělání, vědomostech

2. Zbytné – bez nich se obejdeme luxus
2. Nezbytné – bez nich se neobejdeme jídlo, pití, bydlení

3. Individuální – potřeby jednotlivce
3. Společenské – potřeby společnosti nebo určité skupiny lidí, ochrana živ. prostředí

- potřeby mohou být u jednotlivých členů či skupin ve společnosti velmi rozdílné
- liší se: v různých kulturách
u různých příjmových skupin
podle stupně dosaženého vzdělání, atd.

Maslowova teorie potřeb
- americký psycholog Abraham W. Maslow rozdělil způsoby člověka do 5-ti stupňů pyramidy

- to, jak jdou stupně pyramidy za sebou závisí na kulturním a sociálním původu člověka

Statky
- slouží k uspokojování potřeb, jsou to užitečné předměty, které lidé využívají ve vlastní prospěch a většinou bývají výtvorem lidské činnosti
členění statků:
1. Volné – nejsou výsledkem lidské práce
1. Ekonomické – jsou výsledkem lidské práce, slouží k výrobě nebo ke spotřebě, jsou vzácné

2. Hmotné – mají fyzickou povahu, věci
2. Nehmotné – duševní výtvor člověka (hud. skladby, znalosti)

3. Spotřební – slouží k okamžité spotřebě (potraviny)
3. Kapitálové – slouží k výrobě

Služby
- ekonomické činnosti, které svým průběhem uspokojují potřeby lidí
členění služeb:
1. Bezplatné
1. Placené

2. Věcné – zaměření na obnovu hmotných statků (opravy)
2. Osobní – zaměřené přímo na člověka (lidská péče)

Zákon vzácnosti

- statky jsou vzácné, protože neexistuje dostatek zdrojů k výrobě všech statků

- lidé proto musí se zdroji šetřit, využívat je efektivně, na 100%, zacházet s nimi ekonomicky

Efektivnost
- je jeden z ústředních pojmů ekonomie a ekonomika pracují efektivně, když se pohybuje na hranici produkčních možností

- od zákona vzácnosti se odvíjí princip vlastnických vztahů, není-li možné vlastnit vše v dostatečném množství, vzniká potřeba rozdělit si nedostatkovou věc

- omezenost zdrojů je relativní, přírodní zdroje narůstají díky moderním technologiím

- práce narůstá díky růstu produktivity práce a také s počtem obyvatel

- základní hybnou silou, která nutí člověka aby pracoval, vyráběl a snažil se změnit své prostředí je nesoulad mezi lidskými potřebami a omezenými zdroji

MIKROEKONOMIE, MAKROEKONOMIE

MIKROEKONOMIE
- zabývá se jednotlivými trhy a zkoumá rozhodování jednotlivých domácností a firem, nejdůležitější jsou:
1. Domácnosti – jsou vlastníky (domácích) výrobních faktorů a nakupují na trhu výrobky a služby pro uspokojení svých potřeb, tyto výrobky a služby nakupují za důchody (příjmy) z prodeje výrobních faktorů
2. Firmy – vyrábějí a nabízejí na trhu statky a služby, hlavním cílem firem je dlouhodobé dosahování zisků
3. Stát – vstupuje na trh jako specifický subjekt, může být v pozici prodávajícího i kupujícího

MAKROEKONOMIE
- zabývá se ekonomikou jako celkem, k tomuto pozorování slouží ekonomům základní veličiny
1. Roční míra inflace - souvisí s cenami a hodnotou peněz, rostou CENY roste INFLACE znehodnocuje se MĚNA
2. Roční tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) – objem ročního produktu státu
3. Roční míra nezaměstnanosti
4. Saldo obchodní bilance - rozdíl mezi dovozy a vývozy

ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY

EKONOMIE = je to vědní disciplína, která vzniká asi ve 2. pol. 18. st. a její počátky jsou spojeny se jménem anglického ekonoma ADAMA SMITHE
- v r. 1776 vydal knihu „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“

Nejčastější metody používané v ekonomii:
1. Pozorování – zahrnuje pozorování současných jevů historických skutečností, popis jevů, třídění informací a měření veličin
2. Analýza faktů – významná zejména tzv. STATISTICKÁ ANALÝZA
3. Experimenty

Definice ekonomie:
- zkoumá, jak společnost využívá omezené (vzácné) výrobní zdroje k výrobě různých druhů zboží či služeb (užitečné statky) a jak tyto statky rozděluje mezi lidi či skupiny,
- zkoumá, jak různé společnosti užívají vzácné zdroje k výrobě užitečných komodit a jak je rozděluje mezi různé skupiny
- je věda o penězích, bankovnictví, kapitálů a bohatství
- je to věda zabývající se společenskou realitou zvanou ekonomika
- EKONOMIE = VĚDA – společenská – využívá materialistických a statistických metod
- EKONOMIKA = praxe

Výrobní faktory
1. Práce – je to cíleně daná činnost člověka, kterou uspokojuje lidské potřeby, práce je lidský kapitál
2. Půda – je to produkt přírody, rozumí se nejen zemědělská půda, ale veškeré přírodní zdroje, není volně dostupná, stále narůstá její vzácnost
3. Kapitál – statky, které již byly vyrobeny a pomocí nich se vyrábí statky jiné, za prvotní výrobní faktor je považována PŮDA a PRÁCE, za druhý výrobní faktor KAPITÁL